Včelařská konference

Netřeba se bát imigrantů,je třeba se ale bát jejich muslimské víry a přesvědčení,mají Aláha hluboko pod kůží a nikdy nebudou schopni se sžít s naší evropskou kulturou.
Jinak to mohou být zdatní včelaři,kteří by mohli obohatit to naše,proti tomu bych nebyl.

Včelaři se nebojí žihadel, tak proč by se měli bát včelařících utečenců. Někdo nás dědky musí nahradit. Máme v organizaci manžele Ukrajince a je to v pohodě. Ono včelaření není pro lenochy.

Včely se chovaly za Marie Terezie a před ní také a budou se chovat dále. Nějaké katastrofické myšlenky jsou směšné. Včelstva v různých letech hynula. Někdy téměř žádná někdy polovina. Se lepším vzděláním včelařů, změnou úlových sestav, změnou technologie ošetřování a v neposlední řadě se změnou samotné včely na čistou kraňku se podstatně zvedla produkce medu, ale současně s převozem včelste a prodejem oddělků se šíří choroby. Jde o to, že časem se podmínky na stanovištích mohou měnit a tomu se musí přizpůsobit i chovatel. Med prodávám květový, letos na zkoušku poprvé pastovaný za 130 Kč. Je to průzkum zájmu o tento produkt. Medovicový med za 140 Kč. Nejsme Praha, kde si mohou dovolit nabízet med až za 200 Kč. Každý produkt má svoji tržní cenu a prodávat za 100 Kč/kg se mně jeví velmi lacino. Za 100 Kč/kg vykupoval na počátku června velkoobchodník. Výkupní cenu snížil, když zjistil, že snůška je velmi dobrá a nabíka k výkupu bude značná.

Měl jsi pravdu když jsi říkal že vysoká cena medu nebude jen to dobré. Naštěstí už mnozí opět prodávají pod 100, což bude zajímavé pro ty, co začali svůj plán pronásobením 50kg na včelstvo á 200Kč.
Než imigrantů bych se bál změn klimatu a hlavně se něco děje se zdravím včel, i když oficiálně za to stále může 30-50% včelařů. Takže jen co přestanou včelařit, budou včely zase zdravé. :-)
Myslím, že podmínky v zemědělství jsou tady díky dotacím tak nastavené, že tam nemá nikdo nový moc šance nemá.
A z hlediska rentability vložených investic je to podnikání jako každé jiné. A u včelaření musíš mít v oku lokální počasí.
Zatím hodně včelaří u nás Ukrajinci atd. z obdobných klimapoměrů. Ale ti ví z domova za kolik se má prodávat med, takže od nich cenový dumping nehrozí.
Ostatně, nikdo kdo začíná ve velkém obyvkle nekazí ceny, neboť má napjatou ekonomiku.
Když jak koukám na ty co prodávají pod 100 tak je to naopak. :-)

Karel

Mám se jako včelař obávat někoho z utečenců? Co říkáte nato, že ekonomický utečenec začne po Evopě včelařit? Co lze očekávat? Od jara řeším v mém chovu zlom, po kterém hodnotím podmínky ke včelaření co mám, jako úplně jiné než dosud. Od krádeží, klimatických a snůškových změn, po politický postoj Evropské Unie k novým obyvatelům co se sem hrnou po desetitisících denně. Co Vy nato? _gp_

Vosk stál za sociku trojnásobek ceny medu.
Vzhledem k pracnosti vytočit kilo medu a vyvařit kilo vosku je to v relaci, možná by vosk mohl stát i víc.
Takže se dá čekat, že až se přestane dovážet laciný vosk - to drželo ceny dole - tak se to srovná zase do dávných poměrů.


Za sociku bylo kilo mezistěn za cca celodenní plat.
To by dneska . . . . :-)

Karel

Cim vyssi cena vosku ve vykupu,tim vyssi cena mezisten.Pri nedostatku vosku nemozny prodej mezisten bez protihodnoty vosku,kam se pro mezisteny pak bude jezdit,do SRN? Kvalitni med se vyveze ven,ted uz i vosk?Co zbude doma???Jenom dovozovy sunt?JosPr.

Co si pamatuji, tak ho Dol vykupoval na smažení, např. pod řízky. Cena másla je někde okolo 200,-/kg. Oproti tomu nejkupovanější - akční za 25,-/250g, to nemůže být máslo ani kdyby chtělo._gp_
>
(e-mailem) --- 24. 9. 2015
Re: Cena vosku (67272)
svého času ho vykupovali Léčeva.
Musel však být v původních plástech a nezaplodovaný.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 24. 9. 2015 6:23:21
Předmět: Cena vosku

"Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus"

Václave, ZO Mladá Boleslav měla ztráty 8,5%, Vzato stav včelstev k 31.3. 2015 v porovnání ke stavu zazimovaných včelstev.
Vy vykazujete naprostá hausnumera. Nejpřesnější byly ty údaje k 25.2. 2015, pak už to moc nevypovídá.

Ta vaše snaha zjistit stavy k 1.5.2015 je na dvě věci. To u nás již včelaři mají oddělky a matky nehledě na to, že jste si to udělali sami téměř tajně. Nějak se vám ten člen a členská základna ze slovníku rychle vytratila.
Nám se to dostalo až v červnu 2015, tedy v pravý čas, jak bývá u ČSV už zvykem.
Po mém dotazu tvůj kolega z předsednictva se odvolával na nějaké usnesení tehdejšího ÚV před 30ti léty. Jenže za posledních min. 10 let se tyto údaje k 1.5. nikdy po ZO nevyžadovaly.

Měli by jste si zopakovat pravidla statistického vykazování, tedy porovnávat porovnatelné s porovnatelným.

Takto záměrně dezinformujete včelařskou veřejnost a co hůře, také státní správu. Možná to je záměr, nevím?

Vše dobré a úspěšnou výstavu v Ostravě ti přeje. L.Dvorský

svého času ho vykupovali Léčeva.
Musel však být v původních plástech a nezaplodovaný.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 9. 2015 6:23:21
Předmět: Cena vosku

"Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus"

Dobrý den přátelé,
zdá se mi že výkupní cena vosku 130Kč a 10% srážka /tak je to v
Křemencové ulici s panenským voskem/ je neadekvátní.
Nemáte prosím někdo zkušenost s jeho prodejem v SRN?
Díky za odpověď
J.M.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus

----- Original Message ----- Pak věřte statistikám! Míra

Nedá mě to, připíšu pár slov. O víkendu jsem mluvit s paní, která tam
odtud pochází a navíc je včelařka.
Cituji její slova: Olomoucko to je samý lán. Na Přerovsku a
Prostějovsku to takové není, tam je krajina pro včely pestřejší.
Za sebe mohu dodat, že velké úhyny poblíž mého bydliště byly také u
docela velkého lánu.
I když připustím, že může být statistika nepřesná, mě z toho vychází,
že pestrou a chemikáliemi nepoškozenou stravu ničím nenahradíme.
VP

Otázka je, co posoudit jako spojování a které spojování je už v podstatě úhyn.
Třeba kdo včely v zimě sleduje, tak mu včely formálně neuhynou téměř nikdy. Protože jakmile usoudí,že je včelstvo tak oslabené, že by už zbytek zimy nepřežilo, je pro něho výhodnější žijící včely z toho včelstva zachránit spojením.
Myslím, že téměř nikdo nepřipravuje na zimu schválně slabší včelstva nebo silnější oddělky, které by samotné zimu bez problémů přežily, aby je v zimě nebo předjaří spojoval. To by se vyplatilo snad jen v případě, že by včely bylo třeba připravit na hodně silnou snůšku a ještě o nějaký týden dříve než je řepka.
Kdo spojovat v zimě nechce nebo neví jak nebo spojování z nějakého důvodu prostě nedělá, tak mu včely místo spojování hynou.

Pak věřte statistikám!
Míra

---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 9. 2015 8:22:18
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Děkuji za reakci, je to zde:

http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-
vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf

Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to
opraveno.

Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:
strana 3:
přibližně 34,5 %
strana 5:
Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)
Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)
Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?
Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se
snížil)
VP"

Ja tem cislum,taky moc neverim,jsou obludna.Spis to vidim,na nastvanost vcelaru,ze je svaz v unoru otravoval s hlasenim do Cisu a z vlastni zkusenosti vim,ze rada vcelaru poslala funkcionare k sipku,at svaz neotravuje.A zda li se pak objevil v uhynech stav k zari,nebo 0,to zalezelo na tom,kdo udaje zadaval do systemu.Uz jsem taky zaznamenal v jednom clanku,jak to na nejmenovanem okrese dobre vedou,nebot jsou v uhynech tolikati a tolikati.Netusim jak,to dotycny mohl ovlivnit,ale snad si pri biti v prsa neprivodil zraneni...Holt,kazdy hreje svoji polivcicku,ta dotacni uhynova se nepovedla:)a z te jak to delame dobre,muze byt poradne tezko od zaludku...JosPr

Každý, kdo podává informaci do sběru dat pro statistiku a dělá souhrn ví, že jsou to již na počátku nepřesná čísla. Mnoho chovatelů vůbec jarní stavy nehlásí, někteří to berou jako osobní záležitost a nenahlásí ztráty také. Tak proč se nad takto nepřesnými čísly vůbec trápit. A rozdíl statistikou ZO a chovatelů je jasný počítá se to z jiných základů. Mnoha lidem, kteří hlásí úhyny jde také o to dosáhnout na dotaci za úhyny, která byla v minulosti již vyplacena. Doufám, že k tomu v budoucnu již nedojde.

To by mě zajímalo, co za počítačového analfabeta to Pdefko stran těch úhynu dělal.
Chtěl jsem tu tabulku načíst do tabulkového procesoru a přepočítat ty procenta a zjistil jsem, že tam je narváno tolik konců řádků, že rychlejší by to bylo přepsat z vytištěného papíru.

Tak že to je přesný počet nepřesných čísel. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 16. 9. 2015 8:22:18

Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev


"Děkuji za reakci, je to zde:



http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-
vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf



Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to

opraveno.



Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:

strana 3:

přibližně 34,5 %

strana 5:

Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)

Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)

Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?

Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se

snížil)

VP"

Děkuji za reakci, je to zde:

http://www.vcelarstvi.cz/files/uhyny/informacni-zprava-k-31.5.2015-k-uhynum-vcelstev-podzim-2014-jaro-2015-25-8-2015.pdf

Původně byl špatně sloupec % úhyn, bylo tam procento přeživších, teď je to
opraveno.

Ale celé je to tak nějak hodně nedůvěryhodné:
strana 3:
přibližně 34,5 %
strana 5:
Úhyny podle ZO 46 % (viz 3., 4.)
Úhyny podle chovatelů 33 % (viz 3., 4.)
Jak z jedné databáze můžou vzniknout dva výsledky?
Dále například jarní spojení včelstev do 1.5. je vedeno jako úhyn (počet se
snížil)
VP

Dobrý den,
Platí to aktuální, dnešní.
Děkuji
VS

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač
Sent: Wednesday, September 16, 2015 7:01 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev


Díky za přehled. Mám ještě doplňující otázku. Jak jsou data vypočtená? Je to % uhynulých včelstev ze zazimovaných a hlášených do 15.9.2014, jak se úhyny hlásili - podle počtu vzorků zimní měli, do 30.4.2014, nebo úplně jinak?

Děkuji Radek




---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 9. 2015 13:45:04
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc?
(respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin.
Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
9,45 Ostrava-město 1842 1648 1668
9,82 Jičín 7626 7325 6877
10,37 Jablonec nad Nisou 2593 2477 2324
16,60 Havlíčkův Brod 11228 9749 9398
23,31 Liberec 6693 5915 5133
23,67 Plzeň-město 1014 835 774
24,55 Svitavy 11045 9547 8333
24,93 Ústí nad Labem 2054 1729 1542
26,46 Litoměřice 7276 6001 5351
29,65 Jindřichův Hradec 11977 9253 8426
29,91 Náchod 7241 7181 5075
30,73 Karlovy Vary 7771 5788 5383
30,82 Rychnov n. Kněžnou 7744 7101 5357
30,92 Bruntál 9711 8166 6708
31,43 Zlín 11533 8961 7908
32,58 Pelhřimov 9530 8428 6425
32,86 Uherské Hradiště 11536 9964 7745
34,45 Jeseník 5594 4817 3667
35,36 Nový Jičín 11284 8998 7294
37,22 Blansko 11288 10714 7087
38,11 Teplice 2359 1729 1460
38,65 Kladno 3757 2519 2305
38,92 Louny 5850 4938 3573
39,07 Písek 8452 5754 5150
39,38 Česká Lípa 5046 3506 3059
40,15 Most 1432 1334 857
40,29 Tábor 9896 8271 5909
40,55 Šumperk 7737 6427 4600
41,44 Semily 5791 5665 3391
41,58 Rakovník 6169 5640 3604
42,50 Břeclav 7984 5251 4591
44,16 Vyškov 6189 5324 3456
44,61 Příbram 9182 7936 5086
45,24 Ústí nad Orlicí 12739 11338 6976
45,93 České Budějovice 12318 8585 6660
46,09 Mělník 6118 4747 3298
46,62 Frýdek-Místek 13127 9324 7007
46.82 /=/ ČR 568444 437201 302284
47,00 Praha-východ 4940 3700 2618
47,43 Pardubice 6532 5139 3434
48,09 Vsetín 12621 9523 6552
48,38 Děčín 4239 2692 2188
48,57 Jihlava 8458 6974 4350
48,78 Hodonín 10700 7755 5481
51,34 Domažlice 8335 5595 4056
51,72 Trutnov 7225 5603 3488
52,47 Benešov 12336 8866 5863
53,41 Prachatice 5814 4467 2709
54,98 Chrudim 8492 7177 3823
55,69 Kroměříž 7098 4111 3145
56,95 Karviná 4495 2942 1935
57,99 Znojmo 11989 7223 5037
59,57 Brno-město 3421 2389 1383
61,10 Opava 11663 9301 4537
61,64 Plzeň-jih 7733 6572 2966
62,02 Praha 4068 2324 1545
63,33 Klatovy 11135 5634 4083
63,71 Plzeň-sever 10016 5590 3635
64,11 Beroun 4567 2567 1639
65,02 Rokycany 2859 2136 1000
68,35 Chomutov 4247 2063 1344
70,27 Mladá Boleslav 6543 5752 1945
70,56 Tachov 9279 5656 2732
71,23 Hradec Králové 6476 4111 1863
74,06 Třebíč 11486 8527 2979
76,12 Brno-venkov 11657 7723 2784
76,49 Praha-západ 3837 2180 902
77,07 Strakonice 5832 4870 1337
77,09 Kutná Hora 6738 4805 1544
77,56 Český Krumlov 5360 3351 1203
77,85 Kolín 3896 3474 863
81,24 Cheb 3375 2871 633
86,05 Nymburk 3885 2245 542
88,86 Olomouc 9658 4695 1076
89,82 Sokolov 2769 1821 282"

Podle všeho jsou to hausnumera.

Napřed měl Jičín 90% úhyn a pak se to správně přepočetlo a měl 9%.

Ale podle všeho pokud nějaká Zo nazadala data, je tam nula apočítá se to jako 100% úhyn.

Takže klid, podle těch dat je ČR odvčelená a někde nenajdete ani včelku. Okresy s úhyny nad 80% i pod 5% :-)

Navíc se to zadávalo v době, kdy se spekulovalo o dotacích na úhyny.

Karel

Díky za přehled. Mám ještě doplňující otázku. Jak jsou data vypočtená? Je to
% uhynulých včelstev ze zazimovaných a hlášených do 15.9.2014, jak se úhyny
hlásili - podle počtu vzorků zimní měli, do 30.4.2014, nebo úplně jinak?

Děkuji Radek




---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 9. 2015 13:45:04
Předmět: Re: Zimní úhyny vĂ????elstev

"Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc?
(respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v
úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin.
Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně
zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za
jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
9,45 Ostrava-město 1842 1648 1668
9,82 Jičín 7626 7325 6877
10,37 Jablonec nad Nisou 2593 2477 2324
16,60 Havlíčkův Brod 11228 9749 9398
23,31 Liberec 6693 5915 5133
23,67 Plzeň-město 1014 835 774
24,55 Svitavy 11045 9547 8333
24,93 Ústí nad Labem 2054 1729 1542
26,46 Litoměřice 7276 6001 5351
29,65 Jindřichův Hradec 11977 9253 8426
29,91 Náchod 7241 7181 5075
30,73 Karlovy Vary 7771 5788 5383
30,82 Rychnov n. Kněžnou 7744 7101 5357
30,92 Bruntál 9711 8166 6708
31,43 Zlín 11533 8961 7908
32,58 Pelhřimov 9530 8428 6425
32,86 Uherské Hradiště 11536 9964 7745
34,45 Jeseník 5594 4817 3667
35,36 Nový Jičín 11284 8998 7294
37,22 Blansko 11288 10714 7087
38,11 Teplice 2359 1729 1460
38,65 Kladno 3757 2519 2305
38,92 Louny 5850 4938 3573
39,07 Písek 8452 5754 5150
39,38 Česká Lípa 5046 3506 3059
40,15 Most 1432 1334 857
40,29 Tábor 9896 8271 5909
40,55 Šumperk 7737 6427 4600
41,44 Semily 5791 5665 3391
41,58 Rakovník 6169 5640 3604
42,50 Břeclav 7984 5251 4591
44,16 Vyškov 6189 5324 3456
44,61 Příbram 9182 7936 5086
45,24 Ústí nad Orlicí 12739 11338 6976
45,93 České Budějovice 12318 8585 6660
46,09 Mělník 6118 4747 3298
46,62 Frýdek-Místek 13127 9324 7007
46.82 /=/ ČR 568444 437201 302284
47,00 Praha-východ 4940 3700 2618
47,43 Pardubice 6532 5139 3434
48,09 Vsetín 12621 9523 6552
48,38 Děčín 4239 2692 2188
48,57 Jihlava 8458 6974 4350
48,78 Hodonín 10700 7755 5481
51,34 Domažlice 8335 5595 4056
51,72 Trutnov 7225 5603 3488
52,47 Benešov 12336 8866 5863
53,41 Prachatice 5814 4467 2709
54,98 Chrudim 8492 7177 3823
55,69 Kroměříž 7098 4111 3145
56,95 Karviná 4495 2942 1935
57,99 Znojmo 11989 7223 5037
59,57 Brno-město 3421 2389 1383
61,10 Opava 11663 9301 4537
61,64 Plzeň-jih 7733 6572 2966
62,02 Praha 4068 2324 1545
63,33 Klatovy 11135 5634 4083
63,71 Plzeň-sever 10016 5590 3635
64,11 Beroun 4567 2567 1639
65,02 Rokycany 2859 2136 1000
68,35 Chomutov 4247 2063 1344
70,27 Mladá Boleslav 6543 5752 1945
70,56 Tachov 9279 5656 2732
71,23 Hradec Králové 6476 4111 1863
74,06 Třebíč 11486 8527 2979
76,12 Brno-venkov 11657 7723 2784
76,49 Praha-západ 3837 2180 902
77,07 Strakonice 5832 4870 1337
77,09 Kutná Hora 6738 4805 1544
77,56 Český Krumlov 5360 3351 1203
77,85 Kolín 3896 3474 863
81,24 Cheb 3375 2871 633
86,05 Nymburk 3885 2245 542
88,86 Olomouc 9658 4695 1076
89,82 Sokolov 2769 1821 282"

Je otázka infekčního tlaku čeho?
Loni byl spad roztočů velmi malý, aspoň u mně a přesto něco dalo včelám pořádněš zabrat. Jestli nějaká virová nákaza?
A jiným u nás v ZO včely padly úplně, mně přežily aspoň jedny slabé.
Co se týká výživy, tak třeba u nás na zahradách na vesnici jsou kvetoucí trávníky sekané dvakrát třikrát za rok na píci nebo na seno pro domácí zvířectvo minulostí. Stejně jako třeba většina ovocných stromů. Trávníky jsou dneska hoblované co dva týdny sekačkami a místo ovocných stromů je leckde akorát pár bezúdržbových jehličnanů. těch pár kvetoucíxh kytek, které občas někdo na zahradě pěstuje, to nezachrání. Výsledek je obrovský propad v kvalitě a množstv zdrojů pylu.
K mizerné pylové výživě včel letos přispělo i to velké sucho. Já ještě pamatuji od našeho baráku 200 metrů pomalu na každkou stranu nějaké otevřené koryto potoka neb bažinaté prameniště a podobné. To všecko zmizelo, bylo zasypáno, odvodněno, atrubněno, atd, buďto to už vůbec není nebo to teče v podzemí. Dneska je široko daleko od našeho baráku a mých včel bežná zahradní rovnoměrně zavodněná půda. A jak bylo v létě to sucho, zjistil jsem, že takových nejméně 14 dní neměly včely téměř žádnou pylovou snůšku, protože skoro všechny rostliny začaly usýchat, natož aby ještě produkovaly nějaký pyl. Nosily trochu pylu tak sotva půl hodiny časně ráno hned po východu slunce, potom nic. Kdo v takových podmínkách a v té době krmil, včely mu zpracovaly zásobu na zimu nejspíš ze svých vnitřních zásob a pořádně se přitom vyčerpaly.
Jo, kdyby zůstaly ty otevřené potoky s bažinatými břehy, všelijaké ty bažiny a kavěry, tak rostliny, co by kolem nich rostly, měly dostatek vody i během toho sucha a produkovaly by dostatek pylu pro včely. Jenže takhle ne.
A totéž bude podle mně platit i mimo obec, pro všelijaké zarovnané zmeliorované pole plochy se zatrubněnými potoky a drobnější lesíky.Všude tam za letošního sucha podle mně měly včely málo pylu.
Jedině v blízkosti vodních ploch nebo někde, kde jsou neodvodněné bažinaté lesy, potoky nebo praměniště atd se i za sucha udrží nějaké kvetoucí rostliny a tím tam bude i pyl pro včely.

Pro badatele zadám ještě gps

44.447374, 8.714860

Opakuji stále, ve výživě a výši infekčního tlaku. Opakuji stále jak mi sdělili staří praktici - snůška léčí. Pokud někdo dokáže zvládnout tento problém, nemusí se sebetrávit akaracidy a může pozorovat jen lepší a lepší výsledky. Čím méně akaracidů do včelstva se vloží, tím lepší a o to méně je jejich potrava "otrávena". Čím více se dbá na simulaci a kvalitu a i kvantitu snůšky když není, nebo se nahrazují prvky co snůška má nebo nemá kvůli deficitu který způsobí klima, tím lepší jsou výsledky s VD.

PS: K zamyšlení letos mne velmi zaujal výživový rozdíl na dvou vrcholech u Janova. V místě zvané Fabbriche - Case Brusinetty se prudce stáčí dálnice. Přímo na té zatáčce přes street view mezi tunely, jsou pohledy do přírody, která ukazuje jeden hustě porostlý vrchol borovicí a nějakými vzrostlými listnáči, ale druhý vrchol asi 2km od prvního, samá kleč, jiný nerost = jiné podmínky. Tz. Dvoje podmínky na jednom místě. Pointa je, že asi takové rozdíly mohou být obrazně ve výživě u včelstev co padají na VD a co přežijí bez jakéhokoli problému destrukční vlny VD.

_gp_
............
JosPr (46.135.72.254) --- 14. 9. 2015
Re: ZimnĂ­ Ăşhyny vÄ?????elstev (67247)
Neprislusi mi mluvit za okres PV,no v nasi ZO uhynulo 6 vcelstev,z toho na 5 padl strom v zime.Ac se to mnohym nezdalo,loni byla krasna snuska az do zacatku srpna.Kdyz premyslim co delame:vcelari leci sami bez vypisovani hloupych plosnych terminu,leci sami bez duverniku,gabon ma po 2 letech vzdy prestavku,malokdo pouziva aerosol,fumigujem papirkem do V vzdor Dolu.Mnoho vcelaru ani letni leceni neprovedlo (nebylo narizeno) a vcelstva zdarne prezila.Tak kde je zakopany pes,to tedy nevim.JosPr

Ten údaj ohledně úhynu na okrese Přerov je opravdu chybný. Kde to vzali nevím, ale pokud si vezmu současné údaje z CISu, tak mi vychází, že úhyn je cca 22%. Na okrese dle statistiky bylo skutečně 9534 včelstev, dotace byla na 9428 včelstev. Když pominu, že jedna ZO stále v CISu nefunguje, tak bez této ZO bylo 8815 včelstev k 1.9.2014 a 6901 včelstev k 1.5.2015. Takže zase úhyn cca 21,7%. Takže tak dobře s 1% úhynem jsme na tom skutečně nebyli. Tak to tedy vypadá za okres Přerov.

Napada mne jina souvislost.Kdesi u profivcelaru jsem cetl,ze hodlaji experimentovat s cukrovanim vcelstev ve snaze napodobit podminky lesniho stanoviste kohosi.Nedrzi li se roztoc na pocukrovane vcele,nedrzi se ani na vcele,ktera v lese proleti mrakem pylu z jehlicnanu a to se delo loni.Kvetly jehlicnany,z lesu se valily mraky pylu,a roztocu bylo poskrovnu.Je to jen teorie,treba se pletu.Treba to souvisi opravdu se snuskou a hustotou zavceleni,kterou MVP znacne zredukoval.JosPr.

Napada mne jina souvislost.Kdesi u profivcelaru jsem cetl,ze hodlaji experimentovat s cukrovanim vcelstev ve snaze napodobit podminky lesniho stanoviste kohosi.Nedrzi li se roztoc na pocukrovane vcele,nedrzi se ani na vcele,ktera v lese proleti mrakem pylu z jehlicnanu a to se delo loni.Kvetly jehlicnany,z lesu se valily mraky pylu,a roztocu bylo poskrovnu.Je to jen teorie,treba se pletu.Treba to souvisi opravdu se snuskou a hustotou zavceleni,kterou MVP znacne zredukoval.JosPr.

Co tady píšete pořád o dotacích? Je to za opylení ,opakuji opylení ,ostatních plevelných a jiných rostlin i stromů v přírodě.

Zarážející je, že není žádná korelace s výsledky zimní měli!

Takže ty úhyny asi budou nepřesné.

Jinak to není možné.

Karel

Zakopany pes bude zřejmě v lokalitě. Vyšší nadmořské výšky, lesy a řídké zavčelení = nižší ztráty.

U nás padla polovina kmenových včelstev (okr. Opava) a ta, která přežila obsedala 3 - max.6 rámků, takové rezervní včelstvo.... ale nikdo nespojoval, neboť by musel vytavit většinu dobrého díla. Léčily jsme v létě kyselinou, a podzim 3x komisionálně aerosol (někdo 2x fumigace a 1x aerosol).

Co mělo padnout, padlo. Kde ztráty nebyly, tam můžou nastat v blízkých letech, akorát to nemusí být prostřednictvím varroa, ale třeba moru.

Polovina okresu je nechutna rovina,polovina vrchovina s rozsahlym lesnim porostem,byt je vojensky prostor uzemne priclenen k Vyskovu.Nastesti vcelam tenhle nesmysl nevadi.Zkusim zjistit,jake jsou rozdily mezi ZO na rovinach a ZO v lesich,byt to taky nebude presne,nebot rada vcelaru z PV je nalezla na uzemich "lesnich" ZO.JosPr

Neprislusi mi mluvit za okres PV,no v nasi ZO uhynulo 6 vcelstev,z toho na 5 padl strom v zime.Ac se to mnohym nezdalo,loni byla krasna snuska az do zacatku srpna.Kdyz premyslim co delame:vcelari leci sami bez vypisovani hloupych plosnych terminu,leci sami bez duverniku,gabon ma po 2 letech vzdy prestavku,malokdo pouziva aerosol,fumigujem papirkem do V vzdor Dolu.Mnoho vcelaru ani letni leceni neprovedlo (nebylo narizeno) a vcelstva zdarne prezila.Tak kde je zakopany pes,to tedy nevim.JosPr

Nízké % úhynu v okrese Přerov je asi způsobeno jen chybou při zadávání dat. Výchozí počet včelstev v září 2014 by měl být pravděpodobně místo 6670 spíš 9670. Podle statistiky ČSV na http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2015/statistika-2014-okresy.pdf bylo k 31.10.2014 na okrese Přerov 9534 včelstev. Pak vychází zimní ztráty na 32 %.

Okres Prostějov je zajímavý. To by stálo za analýzu.

Broněk
-------------------
Potužák Václav:
Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc? (respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin. Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
a.
Co která čísla znamenají?
a.
Jinak nyní jsem načal zbylé staré zásoby, starý cukr nějak z roku 2011, uložený v suchu. A zjistil jsem, že je nekvalitní. V cukru se objevuje v každém sáčků až několik hrudek o velikosti od půl centimetru do centimetru silně hnědého cukru. Předpokládám, že hned po nákupu ty hrudky nebyly vidět, protože byly bílé a že až časem, jak je u starého cukru běžné, zhnědly. Jenže normální starý cukr hnědne až po nějakém desetiletí a stejnoměrně a málo
Nevím, co to je za chemikálie, ale považuji za možnou teorii, že pokud včelař nakrmil včely na zimu čistě jen takovým cukrem, tak ty chemikálie mohly k zimním úhynům minimálně přispět.

Zdravím
Vracím se ke snůškovým podmínkám a úhynům v minulých letech.
Měl bych dotaz je zde někdo v okresů Přerov, Prostějov nebo Olomouc? (respektive je zde ještě vůbec někdo???). Je mě divný diametrální rozdíl v úhynech 2014/15. Neznám místní podmínky, zejméma plochy pěstovaných plodin. Podle mne jsou to okresy podobné i nadmořskou výškou. Nebo se jedná o chybně zadaná data a z nich vypočtená statistika? Proto se ptám a předem děkuji za jakoukoli odezvu.

Přikládám data z CISu, setříděná místo abecedně dle procenta úhynu.
VP

1,04 Přerov 6570 7167 6502
5,55 Prostějov 6072 5931 5735
9,45 Ostrava-město 1842 1648 1668
9,82 Jičín 7626 7325 6877
10,37 Jablonec nad Nisou 2593 2477 2324
16,60 Havlíčkův Brod 11228 9749 9398
23,31 Liberec 6693 5915 5133
23,67 Plzeň-město 1014 835 774
24,55 Svitavy 11045 9547 8333
24,93 Ústí nad Labem 2054 1729 1542
26,46 Litoměřice 7276 6001 5351
29,65 Jindřichův Hradec 11977 9253 8426
29,91 Náchod 7241 7181 5075
30,73 Karlovy Vary 7771 5788 5383
30,82 Rychnov n. Kněžnou 7744 7101 5357
30,92 Bruntál 9711 8166 6708
31,43 Zlín 11533 8961 7908
32,58 Pelhřimov 9530 8428 6425
32,86 Uherské Hradiště 11536 9964 7745
34,45 Jeseník 5594 4817 3667
35,36 Nový Jičín 11284 8998 7294
37,22 Blansko 11288 10714 7087
38,11 Teplice 2359 1729 1460
38,65 Kladno 3757 2519 2305
38,92 Louny 5850 4938 3573
39,07 Písek 8452 5754 5150
39,38 Česká Lípa 5046 3506 3059
40,15 Most 1432 1334 857
40,29 Tábor 9896 8271 5909
40,55 Šumperk 7737 6427 4600
41,44 Semily 5791 5665 3391
41,58 Rakovník 6169 5640 3604
42,50 Břeclav 7984 5251 4591
44,16 Vyškov 6189 5324 3456
44,61 Příbram 9182 7936 5086
45,24 Ústí nad Orlicí 12739 11338 6976
45,93 České Budějovice 12318 8585 6660
46,09 Mělník 6118 4747 3298
46,62 Frýdek-Místek 13127 9324 7007
46.82 /=/ ČR 568444 437201 302284
47,00 Praha-východ 4940 3700 2618
47,43 Pardubice 6532 5139 3434
48,09 Vsetín 12621 9523 6552
48,38 Děčín 4239 2692 2188
48,57 Jihlava 8458 6974 4350
48,78 Hodonín 10700 7755 5481
51,34 Domažlice 8335 5595 4056
51,72 Trutnov 7225 5603 3488
52,47 Benešov 12336 8866 5863
53,41 Prachatice 5814 4467 2709
54,98 Chrudim 8492 7177 3823
55,69 Kroměříž 7098 4111 3145
56,95 Karviná 4495 2942 1935
57,99 Znojmo 11989 7223 5037
59,57 Brno-město 3421 2389 1383
61,10 Opava 11663 9301 4537
61,64 Plzeň-jih 7733 6572 2966
62,02 Praha 4068 2324 1545
63,33 Klatovy 11135 5634 4083
63,71 Plzeň-sever 10016 5590 3635
64,11 Beroun 4567 2567 1639
65,02 Rokycany 2859 2136 1000
68,35 Chomutov 4247 2063 1344
70,27 Mladá Boleslav 6543 5752 1945
70,56 Tachov 9279 5656 2732
71,23 Hradec Králové 6476 4111 1863
74,06 Třebíč 11486 8527 2979
76,12 Brno-venkov 11657 7723 2784
76,49 Praha-západ 3837 2180 902
77,07 Strakonice 5832 4870 1337
77,09 Kutná Hora 6738 4805 1544
77,56 Český Krumlov 5360 3351 1203
77,85 Kolín 3896 3474 863
81,24 Cheb 3375 2871 633
86,05 Nymburk 3885 2245 542
88,86 Olomouc 9658 4695 1076
89,82 Sokolov 2769 1821 282

Žijeme v nějaké realitě a podle toho také vypadá cena medu, ta odpovídá té realitě - kupní síle obyvatel.
Oni ve všech supermarketech mají akční ceny, jdete tam pro zboží za akční cenu a nakoupíte další, které jste neplánovali a market má rozdíl skutečné a akční ceny doma. Takto to funguje. Dále se chce podívat, jaký med to je. Mají také med na pečení a ten je dost laciný. Celá problematika cen je složitější než vypustit větu, že největší škůdci včelařství jsou sami včelaři. Můžu snít o jakékoli ceně, ale realizovaná cena medu je v různých lokalitách se řídí podle kupní síly v místě prodeje. Když u nás nasadím 150 Kč za 950 gr. medu tak to nikdo nekoupí a za 140 Kč prodám poměrně lehce. Oni v Křemencárně mohou psát o ceně co chtějí, ale my žijeme v reálném světě.

No tak jak tu regulaci včelaři mohou dělat, když jak píšete, jsou tam čtyřikrát vyšší platy? Mohou prd. Trh se pohnul nahoru, protože EU tiskne prachy a kdyby ČNB nechystala národ na měnu tím, že shromažďuje nové společné platidlo po paletách někde v trezorech a držela kurs koruny na 27 za €, tak by tu med stál dávno 250,- i s kolapsem jiné české průmyslové výroby a vývozu kvůli deflaci.

Až se z toho pro Vás ráje vrátíte do české reality, pochopíte. Také jsem letos viděl citrusové medy 9,9€ za 500g u Nice ve Francii v marketu typu Hornbach - ale jen zahrada, ale také jsem viděl, že to nikdo nekupoval. Dokonce tam zřídily na dvou čelech regálu od uličky nově včelařské potřeby, ale dejte 90€ za kombinézu s kloboukem nebo 25€za rozpěrák. Chci tím sdělit, že takové ceny jsou snadné nalézt, ale najděte tam med kilo za 3.45€/kg a kupte si ho.

Ty ceny co tam vidíte jsou dělány trhem, ne včelaři._gp_


.............
Chapu, reknete vzdyt oni tam berou ctyrikrat vetsi vyplaty nez u nas....nekdo ten trh musi regulovat a to vcelari muzou.....

Pane malý, to není vše. Kamarád mi dal tak 20 kg masa z prasete pro slepice
, tak jsem to ve sklepě uvaříl a venku nechal vychladit. Na zahradě mam
zbytky medu když vymíváme konve po řepce na zkvašení. Prasklou konev jsem
zalepil a sršni mě to odvrcu vykousali a s vosami lékali jak o závod.
Manželka mi pomohla to přelít do zdravé ta si říkám , máte utrum. Po půl
hodině na mě žena volá pod se podívat ? Sršni létají na vepřové a to tak že
není skoro vidět přistání. Sedne a hned se odlepí a letí, ten kus co utrhne
to by chtělo mu sebrat a zvážit. Mám s těmi helikopterami letitou zkušenost.
Ne že bych se jich přímo bál ale respekt je na místě. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 9. 2015 6:36:42

Předmět: Re: sršni


"Dne 10.9.2015 v 17:28 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):

> Máme na chatě v kůlničce na dříví sršně. Teda, u sršňů v kůlničce máme

> dřevo. Ještě přesněji, sršni mají v kůlničce naše dřevo. Své dřevo tam
mají,

> abych byl úplně přesný. Ve své kůlničce mají své dřevo.

>

>

> Když jsem do té kůlničky doskládával další dřevo, abych sršně uplatil,

> praštil jsem polínkem do té stěny s jejich hnízdem.

> Jediná věc, která mě překvapila víc než jejich schopnost ve vteřině

> evakuovat to hnízdo, byla moje schopnost v půlvteřině evakuovat kůlničku.

>

> Zatímco ale sršni zaujali bojovou formaci za hlasitého bzučení, já jsem

> zaujal útěkovou formaci za hlasitého skučení.

>

> Zkoušel jsem potom hledat na internetu nějaké informace, jak je přemluvit
k

> odstěhování.

>

> Nejjistější se zdá být počkat do jara — prý se každý rok stěhují kvůli

> hrozbě parazitů. Když počkám do jara, přestěhují se do chaty a kůlničku
nám

> vrátí. A to je fér.

>

> Ona ta stránka, co jsem našel, byla vůbec spíš na straně sršňů.

>

> Že prý když si na vás sednou, tak nechtějí útočit, jenom si vás oňufávají,

> jestli se jim budete líbit. Obávám se, že varianta „ne“ je stejně špatná

> jako „ano“.

>

> Jejich jed je prý slabší než vosí. Kdyby byl člověk krysa (a kdo z nás tak

> trochu není, že jo), snese až tři bodnutí. Která navíc bolí víc než vosí,

> protože jed sršňů obsahuje víc acetylcholinu. A to je špatný.

>

> Jo, a umí ho stříknout na vzdálenost až čtyř centimetrů. Ideálně do oka.

>

> Ale jinak jsou to dobráci, utěšovala ta stránka. Hrozně pracovití, ani v

> noci nespí.

> Fakt díky za uklidnění, stejně jsem nechtěl dneska jít spát.

>

> A nízká teplota jim nevadí. I při teplotě kolem pěti stupňů si dovedou
teplo

> vyrobit a připravit se na akci. Tím je myšlen útok.

>

> A užiteční. Těch 700 kousků, co žije v tom hnízdě (COŽE!!!!!), prý sní za

> den až kilo otravných much, komárů, ovádů a jiné havěti, která vás
obtěžuje.

>

> Kilo!!!

> Předpokládám, že si poradí i se zajícem nebo batoletem od sousedů.

>

> A jsou klidní až flegmatičtí - jedna z mála věcí, co je naštve, je, když
jim

> přijdete moc blízko k hnízdu. Nikdo ale prý neví, co takový sršeň považuje

> za příliš blízko. Socially awkward sršeň prý i tři metry. Čtyři, když

> navážete oční kontakt.

>

> Další věc, co je irituje, je mávání rukama. I když se třeba zkoušíte jenom

> vzdát.

>

> Jsou super. Mám je vlastně docela rád.

>

>

Tak tohle nemá chybu!!!!!!!!!!! J.M.:-)





---

Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.

https://www.avast.com/antivirus"

Tak na dotace mám stejný názor, křiví to poměry a jak to tak slyším, tak dotace chce každý a na všechno. Z 1D ukrojí část ústředí, část OO a část ZO a to má být dotace na včelstva. Dotace přispívají k pokřivení výroby, trhu a morálky.Někomu něco seberou, aby to jinému mohli darovat. Když se to tak vezme 1D vyplacená včelaři je přibližně 1 kg medu, že by bez dotace přestal včely chovat, tak to snad ne. Ona výplata je obvykle spojená s výběrem čl. příspěvků a to je asi pravý důvod, držet co nejvíce včelařů v organizaci.

Netajim se nazorem,ze dotace vcelarstvi spis skodi,nez prospivaji.Je to nazor muj,jakozto predsedy ZO a i velke casti vyboru ZO.Kdo vyuziva vyhody prodeje ze dvora,tomu jsou nase "vychvalovane"dotace spis k smichu,efekt snad maji pro nove vcelare,na porizeni ulu a prislusenstvi,zbytek dlouholetych vcelaru si na porizeni potrebneho snad uz vydelat mohl,kdyby chtel.Nejsmutnejsi je,kdyz po dotacich volaji ti nejvetsi a maji slouzit k podnikani..Nejsem ani presvedceny,ze by v super hyper mnel byt cesky med,za podminek,ktere plati ted..Co se tyce ceskych cen,vetsina pracujicich si muze nechat zdat o prumerne mzde a med za neprimerene vysokou cenu koupi malokdo.Vse v zivote je kompromis,plati to i pro cenu medu v regionu,bud prodas,nebo ne,nezijem vsichni v Praze.JosPr

"Zdravim, zase se ujistuji o tvrzeni ze nejvetsi skudci ceskeho vcelarstvi jsou cesti vcelari...jsem na dovolene na reckem ostrove rhodos a med je prodava hlavne v malych balenich i kilovku jde koupit, ale nesezenete levneji nez 11 euro... Podivejme se do nemecka, rakouska nebo svycarska jak se prodava deklarovany lokalni med od clenu spolku... A pak ceska polovicatost...."
To je asi tím, že v Německu je med od německého včelaře automaticky považován za farmářskou produkci či rovnou za EKO a BIO a proto má i příslušnou cenu.
Ovšem u nás tuto cenu nasadit nejde, protože je rozdíl, když se na kilovku medu pracuje půl hodiny, hodinu jako v Německu a 2 -3 hodiny jako u nás nebo v případě německé ceny u nás celý den nebo i víc.
Nasaďme u nás tu německou cenu medu a lidi si místo včelího medu začnou doma "patlat" pampeliškové, bezové, kopřivové a podobné medy.

No nevim jak se v recku smlouva, smlouvani jsem videl a osobne zkusil v turecku a tam jsou obchody ktere maji zbozi nadceneno o 25-30 % a tak se pocita se smlouvanim a prodejci to taky vyzaduji...ale maji i obchody s konecmou cenou... Ty medy se tam prodavaji 4eur za 200 g jde o nejakou raritu tymianovy med nebo lesni...v kilovkach je levnejsi ale pod 10 ecek jsem nevidel... Co me utvrdilo, ze pro hyper, super marketu jsme furt ti z vychodu bylo porovnani ceny a hlavne slozeni napr. Fanty, tu vyrabi Coca cola v recku 1,5 l baleni maloobchodni cena 1,8 eur za lahev, slozeni 20 % pomerancove slozky, v letadle s leteckou prirazkou ceska mutace 0,33 l 50 kc a slozka pouze....pouze 3% pomerancove slozky.... I bez cteni etikety chutovy narez.... Takze jsme Vychod jak prase na kterem se ryzuje fest....
A to v bledemodrem se deje urcite i u medu v Marketu....kolik procent je v tom miesongu cesky med, kolik cinsky, argentynsky, ukrajinsky, vietnamsky atd... Pak je ta spatna nebo zadna komunikace na spotrebitele, ze vlastne cesky vcelar nemicha nic a ze vse je ceska chut a cesky garantovany puvod...je sice fajn, ze jsme jedini na svete kdo ma 97 procentni organizovanost ale asi jsme taky jedini kdo prodava svuj spickovy lokalni med za diskontni ceny global medu.... V nemecku se taky v obchodech prodava neco podobneho jako ceska mutace medu, ale kazdy nemec uz vi, ze kdyz chce med a kvalitni, nejlip z nemecka, tak musi za nemeckym vcelarem, ktery mu nabidne svazovy obal, svazovou pecet, proverenou a garantovanou kvalitu za cca 6 eur po 500 g....
Chapu, reknete vzdyt oni tam berou ctyrikrat vetsi vyplaty nez u nas...ale nekdo a nekdy se s tim musi zacit prodavat kvalitu, ktera stoji hodne casu a ten uz v cesku neni ZADARMO...furt ty narky vcelaru, ze nejsou penize na knizky, na nove uly atd...a furt jen system natazene ruky...dotace dotace dotace....blbost...spickova kokmunikace 97 procentniho svazu....nekdo ten trh musi regulovat a to vcelari muzou.....

To je cena pro největšího troubu, tam se určitě smlouvá. Stejně tak se smlouvá v Chorvacku, Itálii. Takže to zkus 5 kil po 4€, a skončí to jako u nás někde u 5-6ti€/kg. _gp_
.........
Jiri (94.66.109.170) --- 11. 9. 2015
Re: Kaufland-akcni letak (67226) (67230) (67231) (67232) (67233)

Zdravim, zase se ujistuji o tvrzeni ze nejvetsi skudci ceskeho vcelarstvi jsou cesti vcelari...jsem na dovolene na reckem ostrove rhodos a med je prodava hlavne v malych balenich i kilovku jde koupit, ale nesezenete levneji nez 11 euro... Podivejme se do nemecka, rakouska nebo svycarska jak se prodava deklarovany lokalni med od clenu spolku... A pak ceska polovicatost....

Zdravim, zase se ujistuji o tvrzeni ze nejvetsi skudci ceskeho vcelarstvi jsou cesti vcelari...jsem na dovolene na reckem ostrove rhodos a med je prodava hlavne v malych balenich i kilovku jde koupit, ale nesezenete levneji nez 11 euro... Podivejme se do nemecka, rakouska nebo svycarska jak se prodava deklarovany lokalni med od clenu spolku... A pak ceska polovicatost....

Hezký. Neboj, bude teplá zima.

Otouš


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 9. 2015 6:36:42
Předmět: Re: sršni

"Dne 10.9.2015 v 17:28 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Máme na chatě v kůlničce na dříví sršně. Teda, u sršňů v kůlničce máme
> dřevo. Ještě přesněji, sršni mají v kůlničce naše dřevo. Své dřevo tam
mají,
> abych byl úplně přesný. Ve své kůlničce mají své dřevo.
>
>
> Když jsem do té kůlničky doskládával další dřevo, abych sršně uplatil,
> praštil jsem polínkem do té stěny s jejich hnízdem.
> Jediná věc, která mě překvapila víc než jejich schopnost ve vteřině
> evakuovat to hnízdo, byla moje schopnost v půlvteřině evakuovat kůlničku.
>
> Zatímco ale sršni zaujali bojovou formaci za hlasitého bzučení, já jsem
> zaujal útěkovou formaci za hlasitého skučení.
>
> Zkoušel jsem potom hledat na internetu nějaké informace, jak je přemluvit
k
> odstěhování.
>
> Nejjistější se zdá být počkat do jara — prý se každý rok stěhují kvůli
> hrozbě parazitů. Když počkám do jara, přestěhují se do chaty a kůlničku
nám
> vrátí. A to je fér.
>
> Ona ta stránka, co jsem našel, byla vůbec spíš na straně sršňů.
>
> Že prý když si na vás sednou, tak nechtějí útočit, jenom si vás oňufávají,
> jestli se jim budete líbit. Obávám se, že varianta „ne“ je stejně špatná
> jako „ano“.
>
> Jejich jed je prý slabší než vosí. Kdyby byl člověk krysa (a kdo z nás tak
> trochu není, že jo), snese až tři bodnutí. Která navíc bolí víc než vosí,
> protože jed sršňů obsahuje víc acetylcholinu. A to je špatný.
>
> Jo, a umí ho stříknout na vzdálenost až čtyř centimetrů. Ideálně do oka.
>
> Ale jinak jsou to dobráci, utěšovala ta stránka. Hrozně pracovití, ani v
> noci nespí.
> Fakt díky za uklidnění, stejně jsem nechtěl dneska jít spát.
>
> A nízká teplota jim nevadí. I při teplotě kolem pěti stupňů si dovedou
teplo
> vyrobit a připravit se na akci. Tím je myšlen útok.
>
> A užiteční. Těch 700 kousků, co žije v tom hnízdě (COŽE!!!!!), prý sní za
> den až kilo otravných much, komárů, ovádů a jiné havěti, která vás
obtěžuje.
>
> Kilo!!!
> Předpokládám, že si poradí i se zajícem nebo batoletem od sousedů.
>
> A jsou klidní až flegmatičtí - jedna z mála věcí, co je naštve, je, když
jim
> přijdete moc blízko k hnízdu. Nikdo ale prý neví, co takový sršeň považuje
> za příliš blízko. Socially awkward sršeň prý i tři metry. Čtyři, když
> navážete oční kontakt.
>
> Další věc, co je irituje, je mávání rukama. I když se třeba zkoušíte jenom
> vzdát.
>
> Jsou super. Mám je vlastně docela rád.
>
>
Tak tohle nemá chybu!!!!!!!!!!! J.M.:-)


---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus"

Dne 10.9.2015 v 17:28 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Máme na chatě v kůlničce na dříví sršně. Teda, u sršňů v kůlničce máme
> dřevo. Ještě přesněji, sršni mají v kůlničce naše dřevo. Své dřevo tam mají,
> abych byl úplně přesný. Ve své kůlničce mají své dřevo.
>
>
> Když jsem do té kůlničky doskládával další dřevo, abych sršně uplatil,
> praštil jsem polínkem do té stěny s jejich hnízdem.
> Jediná věc, která mě překvapila víc než jejich schopnost ve vteřině
> evakuovat to hnízdo, byla moje schopnost v půlvteřině evakuovat kůlničku.
>
> Zatímco ale sršni zaujali bojovou formaci za hlasitého bzučení, já jsem
> zaujal útěkovou formaci za hlasitého skučení.
>
> Zkoušel jsem potom hledat na internetu nějaké informace, jak je přemluvit k
> odstěhování.
>
> Nejjistější se zdá být počkat do jara — prý se každý rok stěhují kvůli
> hrozbě parazitů. Když počkám do jara, přestěhují se do chaty a kůlničku nám
> vrátí. A to je fér.
>
> Ona ta stránka, co jsem našel, byla vůbec spíš na straně sršňů.
>
> Že prý když si na vás sednou, tak nechtějí útočit, jenom si vás oňufávají,
> jestli se jim budete líbit. Obávám se, že varianta „ne“ je stejně špatná
> jako „ano“.
>
> Jejich jed je prý slabší než vosí. Kdyby byl člověk krysa (a kdo z nás tak
> trochu není, že jo), snese až tři bodnutí. Která navíc bolí víc než vosí,
> protože jed sršňů obsahuje víc acetylcholinu. A to je špatný.
>
> Jo, a umí ho stříknout na vzdálenost až čtyř centimetrů. Ideálně do oka.
>
> Ale jinak jsou to dobráci, utěšovala ta stránka. Hrozně pracovití, ani v
> noci nespí.
> Fakt díky za uklidnění, stejně jsem nechtěl dneska jít spát.
>
> A nízká teplota jim nevadí. I při teplotě kolem pěti stupňů si dovedou teplo
> vyrobit a připravit se na akci. Tím je myšlen útok.
>
> A užiteční. Těch 700 kousků, co žije v tom hnízdě (COŽE!!!!!), prý sní za
> den až kilo otravných much, komárů, ovádů a jiné havěti, která vás obtěžuje.
>
> Kilo!!!
> Předpokládám, že si poradí i se zajícem nebo batoletem od sousedů.
>
> A jsou klidní až flegmatičtí - jedna z mála věcí, co je naštve, je, když jim
> přijdete moc blízko k hnízdu. Nikdo ale prý neví, co takový sršeň považuje
> za příliš blízko. Socially awkward sršeň prý i tři metry. Čtyři, když
> navážete oční kontakt.
>
> Další věc, co je irituje, je mávání rukama. I když se třeba zkoušíte jenom
> vzdát.
>
> Jsou super. Mám je vlastně docela rád.
>
>
Tak tohle nemá chybu!!!!!!!!!!! J.M.:-)


---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
https://www.avast.com/antivirus

Měl jsem je v prázdném úlu na včelnici a soužití bylo bez problémů. V pozdním podzimu vymizí a zbudou pouze oplodněné matky, které někam zalezou a přezimují. Zbude po nich pouze hnízdo a nějaký spad. Když jsem zarachotil se tříškou, tak jich několik vylétlo a stáli ve vzduchu téměř jako vrtulníky, zjistili, že je nic neohrožuje a opět zalezli.

Máme na chatě v kůlničce na dříví sršně. Teda, u sršňů v kůlničce máme
dřevo. Ještě přesněji, sršni mají v kůlničce naše dřevo. Své dřevo tam mají,
abych byl úplně přesný. Ve své kůlničce mají své dřevo.


Když jsem do té kůlničky doskládával další dřevo, abych sršně uplatil,
praštil jsem polínkem do té stěny s jejich hnízdem.
Jediná věc, která mě překvapila víc než jejich schopnost ve vteřině
evakuovat to hnízdo, byla moje schopnost v půlvteřině evakuovat kůlničku.

Zatímco ale sršni zaujali bojovou formaci za hlasitého bzučení, já jsem
zaujal útěkovou formaci za hlasitého skučení.

Zkoušel jsem potom hledat na internetu nějaké informace, jak je přemluvit k
odstěhování.

Nejjistější se zdá být počkat do jara — prý se každý rok stěhují kvůli
hrozbě parazitů. Když počkám do jara, přestěhují se do chaty a kůlničku nám
vrátí. A to je fér.

Ona ta stránka, co jsem našel, byla vůbec spíš na straně sršňů.

Že prý když si na vás sednou, tak nechtějí útočit, jenom si vás oňufávají,
jestli se jim budete líbit. Obávám se, že varianta „ne“ je stejně špatná
jako „ano“.

Jejich jed je prý slabší než vosí. Kdyby byl člověk krysa (a kdo z nás tak
trochu není, že jo), snese až tři bodnutí. Která navíc bolí víc než vosí,
protože jed sršňů obsahuje víc acetylcholinu. A to je špatný.

Jo, a umí ho stříknout na vzdálenost až čtyř centimetrů. Ideálně do oka.

Ale jinak jsou to dobráci, utěšovala ta stránka. Hrozně pracovití, ani v
noci nespí.
Fakt díky za uklidnění, stejně jsem nechtěl dneska jít spát.

A nízká teplota jim nevadí. I při teplotě kolem pěti stupňů si dovedou teplo
vyrobit a připravit se na akci. Tím je myšlen útok.

A užiteční. Těch 700 kousků, co žije v tom hnízdě (COŽE!!!!!), prý sní za
den až kilo otravných much, komárů, ovádů a jiné havěti, která vás obtěžuje.

Kilo!!!
Předpokládám, že si poradí i se zajícem nebo batoletem od sousedů.

A jsou klidní až flegmatičtí - jedna z mála věcí, co je naštve, je, když jim
přijdete moc blízko k hnízdu. Nikdo ale prý neví, co takový sršeň považuje
za příliš blízko. Socially awkward sršeň prý i tři metry. Čtyři, když
navážete oční kontakt.

Další věc, co je irituje, je mávání rukama. I když se třeba zkoušíte jenom
vzdát.

Jsou super. Mám je vlastně docela rád.

To je známý problém těch velkých dodavatelů. Oni musí mít celou dávku, třeba 30 - 60 tun, složenou z různých medů po 200 kilových sudech dovezených kdovíodkud, zhomogenizovanou úplně stejnoměrně ve všech kilových sklenicích, aby jim to supermarket vzal. A zároveň to zpracování musí být co nejlevnější. Musí tam mít odfiltrovaný pyl, aby podle něho nebylo jednoduše možné zjistit, odkud ten med je. A zároveň to zpracování musí být co nejlevnější. takže aby to mohli zpracovat, rozmíchat v levné aparatuře s levnými čerpadly s nízkým výkonem a přefiltrovat levnými filtry s větším odporem, musí ten med v podstatě méně nebo více přehřát, aby byl tekutější a vůbec aby to tak šlo udělat v rozumném čase.
Výsledek je, že ten med má vyšší obsah HMF a je přehřátý, což se pozná okamžitě po chuti. A protože je přefiltrovaný, tak dlouho nekrystalizuje, ale když ho lidi nekupujou, hodně často zkrystalizuje velice hnusným způsobem, hrubými velými krystaly na dně sklenice, zatímco nad krystaly je zbytek cukrů s celým obsahem vody, takže to navíc po otevření chytá mikroorganismy a začíná kvasit.

Podle té pěny, kterou vídám u nově zavezeného medu, to zřejmě jenom trochu déle "povaří"...
Někde jsem kdysi četl, že tihle velcí dodavatelé řeší oddálení krystalizace tím, že před plněním med hodně zahřejí a přeženou přes velice jemná síta, čímž zachytí spustu jemných pevných složek, včetně pylu. Pokud nejsou kystalizační jádra, nemusí ten med krystalizovat tak rychle... Ale jestli to pak je ještě vůbec med, to je teda otázka...

Ten jen viděl i v Penny.
Stejně by mne zajímalo z jakých květů to vaří, že jim to nekrystalizuje.

Vceli med kvetovy,Vcelpo,900g,99,90 kc! Naproste znevazeni ceny medu nebo uz obchodni retezce nevi,jak prodat med?JosPr.

------
Místo toho aby měli včelaři radost že mámy konečně mohou koupit dětem kvalitní med i když mají po prázdninách hlubokjo do kapsy a chudí důchodci se předzásobit na zimu a chřipkové období kvalitním českým medem a ne směskou z a mimo EU, tak jsou včelaři zase nespokojení.

To bylo keců a stížností, že je v obchodech nekvalitní předražený med a najednou zase vadí kvalitní laciný.

:-)

Máte co jste co jste chtěli. :-)

Karel

Vim,nevim,je to podpasovka vsem vcelarum,kteri se snazi dostat cenu medu tam,kde by mela byt..Jak poznamenal dnes kolega,patrilo by to za 100 koupit,prelit a za 150 prodat.Med to nejspis bude,ale zkouset to nebudu..JosPr.

Proč píšeš o věcech, o kterých nic nevíš? Kdyby jsi znal podmínky co tu řetězce vytváří, poplatky, marže až 80% atp. tak by jsi se asi zbláznil protože ten med je tam dodán za méně než polovinu prodejní ceny. Jenže hlavní otázkou je, jestli to med je. _gp_
...........
JosPr (46.135.17.240) --- 9. 9. 2015
Kaufland-akcni letak

Vceli med kvetovy,Vcelpo,900g,99,90 kc! Naproste znevazeni ceny medu nebo uz obchodni retezce nevi,jak prodat med?JosPr.

Je to hrůza, to to v Křemencové nevěděli již na jaře, kdy probíhaly výroční schůze? Je to tak, nutí nás opatřit již druhý RL. Oni nás tou byrokracií a k tomu požadovanými dalšími a dalšími papíry tak otráví, že přestanu s funkcí, vystoupím z ČSV a budu mít klid.

Vceli med kvetovy,Vcelpo,900g,99,90 kc! Naproste znevazeni ceny medu nebo uz obchodni retezce nevi,jak prodat med?JosPr.

Proto se ptam,jak se k sidlu postavi jine ZO,protoze se mi nelibi,aby ve spolkovem rejstriku byla moje adresa.Spis to vidim na letos uz druhy zmenovy registracni list a preneseni sidla bud na obecni urad nebo nasi vyrobnu mezisten,tak aby v rejstriku spolku nebyla soukroma adresa.JosPr.

Není to tak pravda jak to píšete. V pokynech pro novou registraci kvůli změně názvu spolku jsou i nové povinnosti, kde je i ověřený souhlas majitele nemovitosti. viz:
http://www.vcelarstvi.cz/files/zmena_nazvu_zo_a_oo/zo-s-ic-ver2.pdf

Funkcionáře, předsedu, jednatele nebo hospodáře atd. který přebírá poštu a doručovací adresu si volí sám spolek. Sídlo obvykle je totožné s doručovací adresou a není k tomu třeba žádné svolení od pronajímatele nebo vlastníka nemovitosti. Na schránku je třeba mimo fyzické osoby, která v bytě bydlí také ZO ta a ta. |Léta to takto funguje a ani do budoucna se nic nemění.

Jako sidlo je v registracnim liste automaticky uvedena adresa predsedy ZO,coz neni stastne reseni,navic ted po novu je vyzadovan souhlas spolumajitelu bytu,domu atd.Nevim jak OO,ale tam to bude podobne.JosPr.