Archiv Včelařské konference

Vsechno je to o lidech,vcelari si uz hodne let leci sami,nikdo je nebuzeruje,zadne komise ani duvernici nikoho nenuti lecit,tak nevim,proc by to nemohlo byt i jinde.Jak si to kdo udela,tak to ma..JosPr

--------

Takže zpátky k tomu co se ti nelíbilo - ta zpráva popisuje jejich názor na základě toho jak to leckde chodí - takže nevylučuješ že jsou okres a ZO kde se to určuje plošně a direktivně.
Co ti na tom tedy vadí? Zpráva o tom že je to někde jinak něž u vás?

Karel

Prispevek pr.Kapouna hovori jasne-vcelar je nesamostatny nesvepravny jedinec,ktereho je treba neustale kontrolovat...Takovou vizi spolkovani odmitam a snad uz i vetsina vcelaru,tech nasich urcite.JosPr

Nemyslite pr.Kapoune,ze,kdyz si vcelar leci sam,tak se to nejlip nauci?Proc se toho bojite?Navic si to udela v den,nebo dny,kdy se tomu muze plne venovat?Zatim nevim o zadne ztrate vcelstva v ZO (zaklepat na drevo).JosPr

Znovu opakuji:
"Jak si to kdo udela,tak to ma..JosPr!
Bohužel to tak není. Kdo neléčí správně, ohrožuje ostatní kolem.
Vaše reakce je mimo, nemá smysl s Vámi diskutovat

Kdyz se vratim k tiskove zprave PSNV,jak chcete prinutit zhruba 50 000 vcelaru se vzdelavat(do ted se to nikomu nepovedlo!),chovat vcelstva v modernich ulech umoznujicich varroamonitoring(snad stejne chybovy jako vysetreni zimni meli).Bez toho je to jenom popsany papir z tiskarny,byt se to zove vyjadreni rady..JosPr.

Jeste to chvilku pr.Kapoune vydrzte a pokuste se mi objasnit,proc by vcelar nemel lecit spravne??(jsou to jeho vcelstva,odpovednost za zdravotni stav ma on,z kurzu a nescetnych prednasek je vzdelan,tak aby to zvladl.Zacatecnikovi se vysvetlilo a ukazalo) JosPr

"Jeste to chvilku pr.Kapoune vydrzte a pokuste se mi objasnit,proc by vcelar nemel lecit spravne??(jsou to jeho vcelstva,odpovednost za zdravotni stav ma on,z kurzu a nescetnych prednasek je vzdelan,tak aby to zvladl.Zacatecnikovi se vysvetlilo a ukazalo) JosPr"

V následujícím příspěvku si odpovídáte sám:

"Kdyz se vratim k tiskove zprave PSNV,jak chcete prinutit zhruba 50 000 vcelaru se vzdelavat(do ted se to nikomu nepovedlo!),chovat vcelstva v modernich ulech umoznujicich varroamonitoring(snad stejne chybovy jako vysetreni zimni meli).Bez toho je to jenom popsany papir z tiskarny,byt se to zove vyjadreni rady..JosPr"

Kdyz se vratim k tiskove zprave PSNV,jak chcete prinutit zhruba 50 000 vcelaru se vzdelavat(do ted se to nikomu nepovedlo!),chovat vcelstva v modernich ulech umoznujicich varroamonitoring(snad stejne chybovy jako vysetreni zimni meli).Bez toho je to jenom popsany papir z tiskarny,byt se to zove vyjadreni rady..JosPr.

---------

Kdo je chce nutit? Je to pouze konstatování skutečnosti.

Poznání, první krok k nápravě. :-)

Ale je spousta (možná většina) ZO kde to nechtějí pustit z ruky, jak se dá i tady číst.

Přítel Kapoun by nám mohl obajsnit, jak chce těm včelařům co za ně léči na podzim se starat o včely v létě - kde je zřejmě to slabé místo systému.

Karel

 Co je to správně? Ptám se Vás. Vždyťjede jeno spávný termin máte k
dispozici 15 varianr ošerření. To že mi nějaký funcionář oznámí, že letos
gabon nebude, mne nemusí nijak rozházet, pokud si ovšem zajistím léčiva. 

1. podletí- gabon, říjen 2x fum. varidol, prosinec fum. varidol
2. podletí- gabon, říjen 2x fum. varidol, prosinec, aerosol varidolom
3. podletí- gabon, říjen 2x fum. varidol, prosinecaerosol M1.
4. podletí-fum varidolem, říjen 2x fum. varidol, prosinec fum. varidol
5. podletí-fum. veridol, říjen 2x fum. varidol, prosinec aer.. varidol
6. podletí-fum. veridol, říjen 2x fum. varidol, prosinec aer..M1
7. podletí-formidoll, říjen 2x fum. varidol, prosinec aer.. varidol
8. podletí-formidoll, říjen 2x fum. varidol, prosinec fum... varidol
9. podletí-formidoll, říjen 2x fum. varidol, prosinec aer.. M1
10. podletí-opařovač KMl, říjen 2x fum. varidol, prosinec aer.. varidol
11. podletí-opařovač KMl, říjen 2x fum. varidol, prosinec fum.. varidol
12. podletí-opařovač KMl, říjen 2x fum. varidol, prosinec aer.. M1
13. podletí-Timolin, říjen 2x fum. varidol, prosinec aer.. varidol
14. podletí-Timolin, říjen 2x fum. varidol, prosinec fum. varidol
15. podletí-Timolin, říjen 2x fum. varidol, prosinec aer.. M1

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 1. 2015 16:32:43
Předmět: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV

"Znovu opakuji:
"Jak si to kdo udela,tak to ma..JosPr!
Bohužel to tak není. Kdo neléčí správně, ohrožuje ostatní kolem.
Vaše reakce je mimo, nemá smysl s Vámi diskutovat"

>>>>Ale je spousta (možná většina) ZO kde to nechtějí pustit z ruky, jak se
dá
i tady číst.<<<<
Ale je to tak, že ale je spousta (možná většina) ZO kde  se to bojí mylně
pustit z ruky,

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 1. 2015 17:40:00
Předmět: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV

"Kdyz se vratim k tiskove zprave PSNV,jak chcete prinutit zhruba 50 000
vcelaru se vzdelavat(do ted se to nikomu nepovedlo!),chovat vcelstva v
modernich ulech umoznujicich varroamonitoring(snad stejne chybovy jako
vysetreni zimni meli).Bez toho je to jenom popsany papir z tiskarny,byt se
to zove vyjadreni rady..JosPr.

---------

Kdo je chce nutit? Je to pouze konstatování skutečnosti.

Poznání, první krok k nápravě. :-)

Ale je spousta (možná většina) ZO kde to nechtějí pustit z ruky, jak se dá
i tady číst.

Přítel Kapoun by nám mohl obajsnit, jak chce těm včelařům co za ně léči na
podzim se starat o včely v létě - kde je zřejmě to slabé místo systému.

Karel"

Sokolovsky denik,brnensky denik,denik.cz z dneska,havirovsky denik pred 3 dny(projety zpravy na google)-posledni clanky o uhynech.Spotrebitel je bombardovan informacemi o zdrazeni medu pristi rok.JosPr

U nás žádné úhyny nejsou a minimálně 20 let si včelaři, majitelé včel léčí sami ani žádné protokoly jsme nikam nepředávali, kromě aerosolu a to pouze kvůli dotaci. Když dovedou včely rozšiřovat, vkládat mezistěny, vytočit med, chovat matky, sbírat a usazovat roje, tak proč by si neměli včely léčit? Uvažuji o tom, že nějaké úhyny sice jsou, ale tisk, televize a nakonec i lidé jsou zbulvarizovaní naskočí na každou blbost a nad takovou zprávou začnou hysterčit. Chce to vzít rozum do hrsti a přemýšlet, zakrmil jsem včas, použil jsem včas formidol, dělal jsem si vlastní monitoring, opatřil jsem si včas gabon, aplikoval jsem Varidol do včel bez plodu? nepoškodil jsem si je náhodou kyselinkou? Starat se musí včelař, organizace mu pouze ulehčí opatření léčivých přípravků ovšem má-li zájem.

Vzdělávat se nikoho nedonutíš. Na ně platí pouze mor a varoáza. "Budečáci" nyní přicházejí o svá včelstva a budou čekat v květnu na roje, jestli k ním nějaký nepřiletí. Koupit oddělek - to je moc peněz. Mě už ty řeči na schůzích už po letech nevzrušují. Naposled mi jeden z takových řekl, že šířím mor, protože mám více stanovišť a souše z vytočeného medu určitě nevracím zpět na stanoviště, ale různě podle potřeby je rozmisťuji do medníku. Na to, že mám neg. vyšetření na mor a je nepravděpodobné, že bych ho roznášel mi sdělil, že za rozšíření moru můžou takoví jako já, co chtějí ze včel jen dolovat peníze. Ten samý mi asi před deseti lety dělal přednášku u zbytečnosti nástavků. Byl jsem totiž jeden z prvních, kdo je v ZO začal používat. Protože voda teče do kopce nechal jsem ho při jeho názorech. Cca 90 % budečáku v ZO léči pouze varidolem. Varidol si rozlévají po lahvičkách, musí se šetřit, žádné zbytečné výdaje. Gabon je podle nich jed, KM zabíjí matky a vyhání včely z úlu. To nemuvě o Tymolu nebo KŠ. To jsou podle nich jen jedy,které do včel nepatří. Jediné starosti: hlavně aby vyšly dotace a nemusel nic platit, donést v lednu na schůzi přebranou měl a sníst řízek který je zadarmo. Jó a ty dotace vyplňte za mě, já to podepíšu, já tomu nerozumím, a těch lejster z ČSV, kdo to má pořád podepisovat, udělej to za nás. Na exkurzi nepojedou, už všechno viděli, přednášky nepotřebuji, stejně je to pořád dokola, nejí čas. Už mě to nebaví, asi začínám být apatický a lhostejný a je mi jedno jestli takovým odejdou včely. Poslední funční období v ČSV a na jaře končím. Nebudu se snažit nikoho vzdělávat ani nikomu nutit léčiva, nic - budu mít konečně klid a včely, protože na rozdil od budečáku včely letos ještě mám. Tak se včelaří na vesnici.

Tak tady je vysvětlení.

Ale to není jen o Jihlavě, to je jen jeden konkrétní příklad, takových ZO a OV v republice je.

Názor že včelař do toho nemá co mluvit je dost rozšířený.
Je to v podstatě jeden z pilířů, jak bylo prý napsáno ve Včelařství.

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Setkani-uzivatelu-VMS-diskuse?pid=97027#pid97027


Karel

> Ale to není jen o Jihlavě,
Citace:
Gabon, jak bylo zmíněno, v jakékoliv modifikaci nebude centrálně aplikován

Zdravím,
a) rád si přečtu, nebo vyslechnu jakékoli názory o včelaření a sám si je
zařadím podle vlastího názoru do skupin "použiji", "vyzkouším" nebo
"nesmysl".
b) Gabon jsom měl ve svých včelstvech jednou, když byl plošně nařízen SVS.
Považuji jej za možnost poslední záchrany a také za chemii, která do včel
nepatří.
c) z jihlavských zápisů jsem pochopil, že Gabon nebyl centrálně objednán,
ale také nebyl zakázán.

Možná nepoužiji nejlepší příklad, ale když mám slabou virózu, mohu si
vybrat. Buď jitrocel, lípa, med, cibule, česnek a nebo k lékaři, tam mě
předepíše něco, co mě prodají v lékárně za "pacient doplatek 100 procent".

Stejně mohu k veterináři a ten mě napíše Gabon a lékárna prodá. A pokud to
za to stojí, řeším dotaci na léčivo.

VP.

Je pred obdobim volebnich schuzi,rada organizaci si muze probrat svoje fungovani a clenove muzou smele kandidovat misto zastancu "tvrde" ruky,nabidnout svoje znalosti a schopnosti,prijmout svoji zodpovednost.Dole se vcelari,ne na okrese nebo v Praze...A taky pripominkovat navrh stanov,kde stoji "ZO organizuje a provadi leceni" a je na clenstvu,jestli slovo PROVADI bude skrtnuto nebo ne..I kdyz v "sedi mlcici vetsiny,ktere je vsecho jedno",kdo vi???JosPr.

>>>>Považuji jej za možnost poslední záchrany a také za chemii, která do
včel
nepatří. <<<<<
Destruktor varroa, ale také ne. Přesto je tam.
Gabon není o nic neškodnější pro včely jako jiné přípravky. Je to však
nenjednodušš í aplikace ošetření . Dokonce i tu mnozí umí dokonale zbabrat.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 8. 1. 2015 7:58:30
Předmět: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV

"> Ale to není jen o Jihlavě,
Citace:
Gabon, jak bylo zmíněno, v jakékoliv modifikaci nebude centrálně aplikován

Zdravím,
a) rád si přečtu, nebo vyslechnu jakékoli názory o včelaření a sám si je
zařadím podle vlastího názoru do skupin "použiji", "vyzkouším" nebo
"nesmysl".
b) Gabon jsom měl ve svých včelstvech jednou, když byl plošně nařízen SVS.
Považuji jej za možnost poslední záchrany a také za chemii, která do včel
nepatří.
c) z jihlavských zápisů jsem pochopil, že Gabon nebyl centrálně objednán,
ale také nebyl zakázán.

Možná nepoužiji nejlepší příklad, ale když mám slabou virózu, mohu si
vybrat. Buď jitrocel, lípa, med, cibule, česnek a nebo k lékaři, tam mě
předepíše něco, co mě prodají v lékárně za "pacient doplatek 100 procent".

Stejně mohu k veterináři a ten mě napíše Gabon a lékárna prodá. A pokud to
za to stojí, řeším dotaci na léčivo.

VP."

Je pred obdobim volebnich schuzi,rada organizaci si muze probrat svoje fungovani a clenove muzou smele kandidovat misto zastancu "tvrde" ruky,nabidnout svoje znalosti a schopnosti,prijmout svoji zodpovednost.Dole se vcelari,ne na okrese nebo v Praze...A taky pripominkovat navrh stanov,kde stoji "ZO organizuje a provadi leceni" a je na clenstvu,jestli slovo PROVADI bude skrtnuto nebo ne..I kdyz v "sedi mlcici vetsiny,ktere je vsecho jedno",kdo vi???JosPr.



-----------

Navrhuji doplnit:

"ZO MONITORUJE, organizuje a ŘÁDNĚ A VČAS provadi leceni"

Máte tam taky něco že by mohli členům (kteří nemají čas) ve volné chvíli vytáčet med? To už by byla pořádná členská výhoda.


Karel

Plkáš
Z celého příspěvk čiší pocit ukřivděnosti
Včelaři mají pravdu že je to pořád stejné.
V podstětě od přechodu k rozběrnému dílu se ve své podstatě nic nezměnilo
Různé typy úlů jen tvoří tu práci jednodušší nebo složitější. Je také jisté
že přesuny materiálu mezi stanovišti napomáhají šíření chorob, to je bez
diskuzí. Také je pravdou, že k rozběrným úlúm včelaře vedla snaha o levnější
a větší produkci medu. To kvantum však dokáží ti s těmi budečáky a mnozí i
větší jako ty. I když jich to stojí mnohem více úsilí. a o tom ty nástavkové
ůlu bezesporu jsou. Práce  s celými nástavky je zase oproti budečákům mnohem
namáhavější a nakonec i ti nástavkáři dojdou kté budečákové technologii, To
je práce s jednotlivými rámky, To pak v těch nástavcíh je ta práce horší
jako v tom budečáku. Celé to není o typu používaných úlů ale o zodpovědnosti
jednotlivce.
K těm rojům  rojení je přírodní proces a v dobrém roce ti takový roj může
dát i 10 kg medu sám jsem to zažil. Tu nemluví o díle. Už jsi to viděl někdy
u oddělku, já ne.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JB <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 1. 2015 21:15:25
Předmět: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV

"Vzdělávat se nikoho nedonutíš. Na ně platí pouze mor a varoáza. "Budečáci"
nyní přicházejí o svá včelstva a budou čekat v květnu na roje, jestli k ním
nějaký nepřiletí. Koupit oddělek - to je moc peněz. Mě už ty řeči na
schůzích už po letech nevzrušují. Naposled mi jeden z takových řekl, že
šířím mor, protože mám více stanovišť a souše z vytočeného medu určitě
nevracím zpět na stanoviště, ale různě podle potřeby je rozmisťuji do
medníku. Na to, že mám neg. vyšetření na mor a je nepravděpodobné, že bych
ho roznášel mi sdělil, že za rozšíření moru můžou takoví jako já, co chtějí
ze včel jen dolovat peníze. Ten samý mi asi před deseti lety dělal
přednášku u zbytečnosti nástavků. Byl jsem totiž jeden z prvních, kdo je v
ZO začal používat. Protože voda teče do kopce nechal jsem ho při jeho
názorech. Cca 90 % budečáku v ZO léči pouze varidolem. Varidol si rozlévají
po lahvičkách, musí se šetřit, žádné zbytečné výdaje. Gabon je podle nich
jed, KM zabíjí matky a vyhání včely z úlu. To nemuvě o Tymolu nebo KŠ. To
jsou podle nich jen jedy,které do včel nepatří. Jediné starosti: hlavně aby
vyšly dotace a nemusel nic platit, donést v lednu na schůzi přebranou měl a
sníst řízek který je zadarmo. Jó a ty dotace vyplňte za mě, já to podepíšu,
já tomu nerozumím, a těch lejster z ČSV, kdo to má pořád podepisovat,
udělej to za nás. Na exkurzi nepojedou, už všechno viděli, přednášky
nepotřebuji, stejně je to pořád dokola, nejí čas. Už mě to nebaví, asi
začínám být apatický a lhostejný a je mi jedno jestli takovým odejdou
včely. Poslední funční období v ČSV a na jaře končím. Nebudu se snažit
nikoho vzdělávat ani nikomu nutit léčiva, nic - budu mít konečně klid a
včely, protože na rozdil od budečáku včely letos ještě mám. Tak se včelaří
na vesnici."

Schválně jsem použil obecné slovo "správné". Z Vámi vyjmenovaných 15 možností (a jistě by se našlo i více) správnost závisí na konkrétní situaci.
Uvedu ale některé věci, které nepovažuji za správné:
1. "Lidovou tvořivost", tj. experimentování s léky, které nejsou u nás sachváleny. Domnívám se totiž, že VÚV je společně se SVS dostatečně erudovaný a věci to neprospívá.
2. Nedodržování návodu, doporučených meteorologických podmínek , termínu použití. V této souvislosti se domnívám, že je správné léčení v oblasti ve stejnou dobu, což zde mnozí kritizují, že to nejde prakticky uskutečnit. Ale nikdo nemůže tvrdit, že by to bylo na škodu věci.
3. Názor, že ZO se o léčení nemají starat. Souhlasím s tím, že za zdravotní stav včelstev je odpovědný chovatel a že např. za uhynulá včelstva vinou chovatele by něměly být dotace ( spíše naopak by se měli podpořit ti chovatelé, kteří nemají problémy), ale bohužel ne všichni včelaři jsou fundovaní udržovat svá včelastva v dobrém zdravotním stavu. Pokud by to němělo vliv na sousední včelaře, tak ať si každý dělá co chce. Důsledkem by jistě bylo snížení celkového počtu včelstev, o co tu některým přispěvatelům jde. Je to legitimní názor. I já bych byl raději, kdyby v okruhu 2 km kolem mých včelstev nebylo 90 jiných. Přesto upřednostňuji pomoc a službu, kterou poskytuje ZO včelařům, aby svůj koníček mohli provozovat.
Jsem zastáncem jednotného včelařského spolku a nepovažuji za rozumné apelovat na vystupování z ČSV, pokud se mi něco nelíbí, ale spíše svůj názor vysvětlovat. Přitom vyslechnout jiný názor a případně se mu podřídit, pokud byl prosazen demokraticky.
PS. Až po dnešní tf. urgenci u Ing Titěry jsem obdržel vyjádření ohledně doby potřebné od nakapání varidolu po jeho vsáknutí, které uvádím:

"moje odpověď někam zmizela, proto píši znovu:
Při skladování jsou kapky Varidolu zvlášť a pásky zvlášť, abychom zachovali plnou účinnost při minimální dávce.
Před aplikací se 2 kapky kápnou na pásek a teplým kouřem se účinná látka roznese po celém prostoru.
V návodu je, že kapky se mají vsáknout. Stačí ale několik minut, nic se nestane, když budou pásky nakapané několik hodin.
Pokud by byly nakapané pásky na vzduchu více dní, nebylo by to dobré, protože účinná látka amitraz se rychle rozkládá vzdušnou vlhkostí a kyslíkem.

S pozdravem
Ing. Dalibor Titěra CSc
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o.
Dol 94
252 66 Libčice nad Vltavou

V cem je ta formulace Karle jina nez "organizuje a provadi"leceni? V medializovane Jihlave je to prezentovano jako selhani vyboru,coz neni pravda.Kazdy clen me moznost si gabon (kdyz uz v nej veri) objednat u praktickeho veterinare.Kolik clenu toho vyuzilo??..Proto navrhuju ZO ORGANIZUJE LECENI PRO CLENY CSV (ve smyslu objednavky a distribuce leciv dle pozadavku clenu ZO,a zajisteni funknosti vyvijece aerosolu v majetku ZO).Dal je to na majitelich vcelstev.Pak uz nebude co medializovat,neclen CSV at si poradi sam.JosPr

V souvislosti s uhyny je tady jeste jiny problem a to hlad po oddelcich v postizenych oblastech a tim padem stret mnohych vcelaru s Metodikou kontroly zdravi zvirat 2015,kdy kazde vcelstvo presunute mimo katastr obce musi mit platny veterinarni atest na MVP.(nepoctivi prodejci a rada vcelaru to obejde).Za dalsi pretlak sousi na skladovaci kapacity vyroben mezisten(nase Strazisko je pripraveno,dobiha rekonstrukce).JosPr

No vidím, že výrobce odpověděl a v podstatě nemusím mít obavy z lidské nekonečné blbosti, když si to předkapu vrátím a uzavřu do toho PE pytlíku a nechám den dva Varidol do papírků vsakovat a až potom aplikuji. Mám stakovým postupem mnohem lepší zkušenosti hlavně v účinnosti. Díky za info.
_gp_
........
Kapoun:
PS. Až po dnešní tf. urgenci u Ing Titěry jsem obdržel vyjádření ohledně doby potřebné od nakapání varidolu po jeho vsáknutí, které uvádím:

"moje odpověď někam zmizela, proto píši znovu:
Při skladování jsou kapky Varidolu zvlášť a pásky zvlášť, abychom zachovali plnou účinnost při minimální dávce.
Před aplikací se 2 kapky kápnou na pásek a teplým kouřem se účinná látka roznese po celém prostoru.
V návodu je, že kapky se mají vsáknout. Stačí ale několik minut, nic se nestane, když budou pásky nakapané několik hodin.
Pokud by byly nakapané pásky na vzduchu více dní, nebylo by to dobré, protože účinná látka amitraz se rychle rozkládá vzdušnou vlhkostí a kyslíkem.

S pozdravem
Ing. Dalibor Titěra CSc
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o.
Dol 94
252 66 Libčice nad Vltavou

A tohle jste, prosím, vyčetl kde? (O tom povinném atestu). Pokud vím, tak
povolení k přesunu je vyžadováno až při přesunu mimo rámec kraje, a povinné
atesty musí mít registrovaní chovatelé matek, tedy nikoliv včelaři, kteří
přemisťují svoje včelstva, případně je koupí či dostanou od souseda, nebo
známého.
Metodika kontroly zdraví zvířat 2015 pro včely sice vydává mnoho podnětů
směrem ke včelaři, ale pouze jako doporučení, a o míněných atestech jsem se
tam nedočetl ničeho.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: JosPr
Sent: Thursday, January 08, 2015 12:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV

V souvislosti s uhyny je tady jeste jiny problem a to hlad po oddelcich v
postizenych oblastech a tim padem stret mnohych vcelaru s Metodikou
kontroly zdravi zvirat 2015,kdy kazde vcelstvo presunute mimo katastr obce
musi mit platny veterinarni atest na MVP.(nepoctivi prodejci a rada vcelaru
to obejde).Za dalsi pretlak sousi na skladovaci kapacity vyroben
mezisten(nase Strazisko je pripraveno,dobiha rekonstrukce).JosPr

Puvodne jsem Petre vychazel ze stranek OO Bruntal-Ovcsv.Bruntal.webnode.cz,kde je vytah z metodiky,ale ted na strankach Vuvc.Dol je trosku jiny vyklad o povinnem vysetreni na MVP pri presunu vcel nebo vcelstev mimo obec a zaroven o povoleni presunu mimo kraj KVS,tak cert vi co ted vlastne plati.JosPr

No jo - je v tom trochu zmatek - něco nařizuje Ministerstvo zemědělství,
něco SVS, něco je v jednom dokumentu téhož autora jinak, než v druhém, čert
aby se v tom vyznal :-) ...
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: JosPr
Sent: Thursday, January 08, 2015 4:34 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV

Puvodne jsem Petre vychazel ze stranek OO
Bruntal-Ovcsv.Bruntal.webnode.cz,kde je vytah z metodiky,ale ted na
strankach Vuvc.Dol je trosku jiny vyklad o povinnem vysetreni na MVP pri
presunu vcel nebo vcelstev mimo obec a zaroven o povoleni presunu mimo kraj
KVS,tak cert vi co ted vlastne plati.JosPr

Ma tomu byt rozumeno,ze na zaklade protokolu o vysetreni na MVP muzu presouvat vcely a vcelstva mimo obec v ramci kraje?(pokud nejsem v ochrannem pasmu),zatimco presun mimo kraj povoluje SVS beze zmeny proti drivejsku.Mate nekdo zpresnujici info?JosPr

Dopl.informace k předcházejícím příspěvkům
12.11.2014 vydalo ministerstvo zemědělství a státní veterinární správa Metodiku kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2015.
V část II.odstavci 18 Pod číslem ExM 110 Jsou vyjmenovány Povinné úkony hrazené chovatelem zvířat-týká se Moru včelího plodu:Bakteriologické vyšetření směsných vzorků měli
(1 vzorek max.od 25 včelstev) je nutné provést minimálně 1x ročně na stanovišti
a)před přemístěním včel nebo včelstev mimo území obce
b)na zimním stanovišti kočovných včelstev
Plné znění Metodiky je možné vyhledat na vebu Státní veterinární správy.

No jo - je v tom trochu zmatek - něco nařizuje Ministerstvo zemědělství,
něco SVS, něco je v jednom dokumentu téhož autora jinak, než v druhém, čert
aby se v tom vyznal :-) ...
Petr.

------
Jediné co má cenu studovat je MVO SVS příslušného kraje.
Ta je pro včelaře v kraji závazná.
Metodika není určená občanům (včelařům) je pro veteriny jak mají vydávat MVO.

Některé KVS už metodiku vydaly, tady u nás jsem ji před týdnem na úřední desce SVS neviděl, takže dokud tam nebude platí stará.

Kdyby místo pojmu obec uvedli že při stěhování na větší vzdálenost jak xxkm (třeba 10km) je nutné vyšetření, bylo by to možná logičtější. Mám dvš stanoviště, kde když odložím nástavek za sebe tak je v jiné obci, a mezi dvěma stanovišti na dohled přes řeku když jedu přes most jedu po území třetí obce. :-)

Zatím nikdo neřeší včelaře co mají stanoviště ve více obcích, z logiky věci by měli mít vyšetření povinné automaticky, málokdo asi nikdy nic mezi stanovišti nic nepřevezl. Jenže spousta takových provozů je rozepsaná po 40 včelstvech, . . . Takže tam je zákon bezzubý.

Takže se touto oklikou jednou někdy dostaneme k plošným vyšetřením 1/x stanovišť za x let. Při stejném počtu vyšetření by v tom byl systém.


Karel

Co se týká těch přesunů, je někde na internetu aktuální mapa zamoření morem plodu a jak je aktuální?
Jedná se mně o to, že předpisy jsou předpisy a je v nich zmatek a přirozeně je třeba je dodržovat.
Ale když si chci odněkud dotáhnout včely, tak se v první řadě zajímám, jestli tam v tom místě nebo blízko toho místa není mor. Mor totiž vidím jako zásadní věc, v případě dovozu moru to je pro včely konečná, zatímco všechny ostatní nemoci včetně varaózy znamenají při dovozu maximálně krátkodobě zhoršenou situaci řešitelnou intenzívnějším rozchovem a likvidací horších včelstev.
Navíc kromě varaózy je pravděpodobnost dovozu jiných chorob a parazitů velmi malá a v případě nákupu z kvalitního zdroje téměř nulová.

> je někde na internetu aktuální mapa zamoření morem plodu a jak je
> aktuální?
Zdravím,
podle mých informací asi ani být nemůže. Například u nás se v měli "po 5-ti
letech" opět objevilo "podedezření" tj. výskyt spor v množství nad
stanovenou mez. Teprve na jaře se bude hledat "klinika" a pak případně
vyhlašovat MVO a to se objeví na mapě.
Musím na tomto místě poděkovat doktorovi ze SVS, že ty spolky, v jejichž
působnosti to je, i ty v okolí telefonicky informoval.
Zde je snaha potřebu oddělků pro nové členy vyřešit takto: "Včely nekupuj,
za ušetřené peníze si kup nový úl a oddělek ti připraví někdo ze spolku,
přivezeš úl a nějaký cukr" O dvou spolcích tady vím.
VP.

Mapa je,vede ji SVS a je pro všechny.Tady je link:
http://eagri.cz/public/app/svs_pub/mapy_nak/#mapa=MVP

Mapa je,vede ji SVS a je pro všechny.Tady je link:
http://eagri.cz/public/app/svs_pub/mapy_nak/#mapa=MVP

Mezi nalezem spor v meli,prohlidkou stanoviste na jare k nalezu kliniky a vyhlasenim MVO uplyne hodne vody a mezitim muze z uzemi uvazovaneho OP hodne vcelstev "odcestovat".Po vyhlaseni OP je to uz v rozporu s vet.predpisy.Jsem zvedavy na narizeni SVS,ktere by logicky melo nasledovat po vydani metodiky kontroly zdravi 2015.Bude li opravdu platit nemoznost presunovat vcelstvo mimo katastr obce bez vysetreni na MVP,pokryje to casovou mezeru mezi nalezem spor a pak nasledneho MVO na zaklade nalezu kliniky.Plosne vysetreni na MVP v CR se zatim nepodarilo,tohle se jevi jako cesta k vysetreni daleko vetsi casti CR,s tim,ze to financuji samotni chovatele.Snad nejake zpresnujici narizeni na zaklade metodiky brzo SVS vyda..JosPr

Nebo taky nevyda a metodika je plni funkci platneho narizeni.Trebas www.vcelaristruharov.cz,kde je to prezentovano timto zpusobem.JosPr

Nejenom PSNV.


Chovy včel v Česku decimuje nemoc varroáza a virová onemocnění. Hrozí, že v důsledku chorob vymře až třetina včelstev, podobně jako v zimě mezi roky 2007 a 2008. V pátek to uvedl Miloslav Peroutka z Českého svazu včelařů. Málo medu tak bude patrně i v příštím roce.

Zdroj:
http://ekonomika.idnes.cz/nemoci-ceska-vcelstva-varroaza-dma-/ekonomika.aspx

Peroutkovo vaření z vody nemá žádnou vypovídací schopnost. Má pesné hlášení z celé republiky? Nemá. Na základě čeho může tvrdit, že letos bude málo medu? Zatím to je "jedna paní povídala". Tímto ale netvrdím, že žádné úhyny nejsou podle toho co vím tak to není plošně, ale lokálně.

Ac vetrno,probiha krasny dalsi prolet teto zimy.Obehl jsem vsech 9 stanovist "mych" vcelaru v duvernickem okrsku a muzu konstatovat,ze zatim mame vsechna vcelstva.Rano jsem sbiral u svych vcelstev mel,u 6 z 33 na podlozkach nalez kukel.Holky uz na to slapou...Peroutkovo tvrzeni je ucet bez hostinskeho,presnych republikovych cisel o uhynech se nikdy nedoberem.A jestli bude med spis zalezi na pocasi a snusce.Pamatuju 760 kg od 8 vcelstev,ale taky 760 kg od 21 vcelstev.JosPr

Už sem se lekl že med dělá přítel Peroutka. Tak počkáme na včelky čím nás
překvapí. . Zaplat Pán bůch že to nemohou řídit lidé. Ti jen k horšímu.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 10. 1. 2015 12:03:43

Předmět: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV


"Ac vetrno,probiha krasny dalsi prolet teto zimy.Obehl jsem vsech 9

stanovist "mych" vcelaru v duvernickem okrsku a muzu konstatovat,ze zatim

mame vsechna vcelstva.Rano jsem sbiral u svych vcelstev mel,u 6 z 33 na

podlozkach nalez kukel.Holky uz na to slapou...Peroutkovo tvrzeni je ucet

bez hostinskeho,presnych republikovych cisel o uhynech se nikdy nedoberem.A

jestli bude med spis zalezi na pocasi a snusce.Pamatuju 760 kg od 8

vcelstev,ale taky 760 kg od 21 vcelstev.JosPr"

"Chovy včel v Česku decimuje nemoc varroáza a virová onemocnění. Hrozí, že v důsledku chorob vymře až třetina včelstev, podobně jako v zimě mezi roky 2007 a 2008. V pátek to uvedl Miloslav Peroutka z Českého svazu včelařů. Málo medu tak bude patrně i v příštím roce.
Zdroj:
http://ekonomika.idnes.cz/nemoci-ceska-vcelstva-varroaza-dma-/ekonomika.aspx"
Ono by se stejně logicky dalo i odvodit, že naopak po úhynech bude medu dost.
Jestliže každé včelstvo přes rok spotřebuje jenom pro svou vlastní potřebu tak 90 Kg medu, tak touto logikou se úhynem 100 - 120 tisíc včelstev uvolní asi 10 tisíc tun medu. Který mohou zbylá včelstva nasbírat navíc mino svou vlastní spotřebu a včelaři mohou vytočit a prodat. Na přeživší včelstvo to je v průměru 25 kg navíc proti původní snůšce, což je úplně reálné.

Navíc je otázka, kde přednostně ty včely hynou, když pomineme vliv včelařů ženoucích se za největším výnosem medu za každou cenu. Podle mně je mnohem logičtější, že ty včely budou hynout právě v převčelených oblastech, kde je snůška kvůli tomu vyčerpaná a včely tak jsou po významnou část včelařského roku podvyživeny sladinou i pylem. V případě pylu k tomu navíc přistupuje omezení diverzity, konzumace pylu pouze z jednoho nebo z několika málo převládajících druhů, tudíž jednostranná pylová výživa snižující obranyschopnost.

"navic je otazka,kde prednostne ty vcely hynou".Tohle by byl daleko zajimavejsi udaj,nez procentualni zprumerovany uhyn.Z neho by se dalo odvodit zavceleni lokality s uhyny,prevazny druh vceli pastvy,jak dlouho trvala snuska.To same vyhodnotit v lokalitach bez uhynu.Asi by to vyhodilo dost zajimave udaje o "vhodnosti" lokality pro vcelareni,coz vcelare moc nezajima a jsou schopni naprat stovky vcelstev do mist,kde je mala pravdepodobnost mit uchazejici snusku celou sezonu.Je hezke argumentovat opylenim,ale to vcelky nejspis moc neoceni...JosPr

""navic je otazka,kde prednostne ty vcely hynou".Tohle by byl daleko zajimavejsi udaj,nez procentualni zprumerovany uhyn.Z neho by se dalo odvodit zavceleni lokality s uhyny,prevazny druh vceli pastvy,jak dlouho trvala snuska.To same vyhodnotit v lokalitach bez uhynu.Asi by to vyhodilo dost zajimave udaje o "vhodnosti" lokality pro vcelareni,coz vcelare moc nezajima a jsou schopni naprat stovky vcelstev do mist,kde je mala pravdepodobnost mit uchazejici snusku celou sezonu.Je hezke argumentovat opylenim,ale to vcelky nejspis moc neoceni...JosPr"
Souhlas.

Ono se to jinak dá trochu poznat. Na stanovištích, která jsou v pořádku, mají včely stále nějaký přínos, i v červenci a srpnu a případně i v roce s extrémně nepřiznivým počasím. Takže včelař se prostě nijak zvlášť nemusí starat, když je snůška, včely nosí, když je po snůšce, včelař jim to vybere a klidně může přijít až je další snůška. včely jsou stále v pohodě, dokonce bývá třeba před další snůškou i vybrat nějaké plásty naplněné medem i mezi snůškou.
Na převčelených stanovištích včelař po snůšce pravidelně řeší, jestli včelám nechat celou nebo skoro celou snůšku nebo vybrat a podněcovat cukrem třeba i v květnu nebo červnu. A když je skutečně nepřiznivé počasí, tak včelař, má li si udržet včely silné, musí do každého včelstva dávat až kila cukru na každý týden. A vrátí li se snůška, potom šachovat s plásty, aby se co nejmíň toho cukru dostalo do medu.

Spatláváte tady několik věcí dohromady.
To jsou

* potřeby krajiny
* potřeby zemědělců
* požadavky včelařů
* potřeby včel ,

Každý tem bod je o něčem jiném

* potřeby krajiny dokáží zajistit jen rozptýlená stanoviště o malém počtu
včelstev
* potřeby zemědělců již takové včelaření však neuspokojuje.
* Požadavky včelařemůže uspokojit jen kočování za velkými snůškami
* potřeby včel však již dnes ani nerespektuje. naposledy to bylo v době
kdy se med těžil podřezem až po zimě.  

Všichni tady vedete spor v podstatě o malé snůšce Uvědomujete si jak se tato
vůbec vyvíjela během posledního století.Okolo roku1900 to byl cca 1kg na
včelstvo kolem roku1945, 3,5 kg na včelstvo během změny v zemědělské výrobě
z malovýroby na velkovýrobu stopl průměr na 10kg
všechny tyto výnosy jsou jen pro včelaře a není k tomu přidána spotřeba
včelstva.  V první světové válce s náhradou zimních zásob cukrem  se zvedly
sice výnosy ale je opticky dalží zvýšení se projevilo při zavádění větších
rámkových měr a změnou ve vedení včelstva převěšováním nebo překládáním
celých úlových dílců Poslední zásadní změnou se stala vlastně výchova silné
zimní generace pro zachycení velmi raných snůšek
 Hlavním faktorem se však stalo převádění včelí populace na našem území v
první polovině 20 století z včely černé na krankou. Ta svým velmi rychlým
jarním rozvojem umožnila ty dnešní výnosy kdy lze někde dosáhnout vyjímečně 
i 100 kg ze včelstva
Zrovna tak to bylo i s úhyny
Když tady převažovala včela černá byly i 50%. Před druhou sv. válkou to bylo
30 % Vliv na to měla náhrady medu cukrem. před objevením varroázy se za
normální ztráty považovalo 10% Dnes je ale asi potřeba zase nějaké to
procento přidat. Ale to skutečné procento celkových ztrát se ale dozvíme až
v květnu.

Také ty velká procenta ztrát by mohla pcházet od podvodných včelařů kteří na
ně brali dotace. i ta možnost se tady nabízí. Tím by se ale měl zabývat
někdo jiný.  Hlavně takové ztráty by měl potvrdit veterinář

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 1. 2015 16:39:34
Předmět: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV

"""navic je otazka,kde prednostne ty vcely hynou".Tohle by byl daleko
zajimavejsi udaj,nez procentualni zprumerovany uhyn.Z neho by se dalo
odvodit zavceleni lokality s uhyny,prevazny druh vceli pastvy,jak dlouho
trvala snuska.To same vyhodnotit v lokalitach bez uhynu.Asi by to vyhodilo
dost zajimave udaje o "vhodnosti" lokality pro vcelareni,coz vcelare moc
nezajima a jsou schopni naprat stovky vcelstev do mist,kde je mala
pravdepodobnost mit uchazejici snusku celou sezonu.Je hezke argumentovat
opylenim,ale to vcelky nejspis moc neoceni...JosPr"
Souhlas.

Ono se to jinak dá trochu poznat. Na stanovištích, která jsou v pořádku,
mají včely stále nějaký přínos, i v červenci a srpnu a případně i v roce s
extrémně nepřiznivým počasím. Takže včelař se prostě nijak zvlášť nemusí
starat, když je snůška, včely nosí, když je po snůšce, včelař jim to vybere
a klidně může přijít až je další snůška. včely jsou stále v pohodě, dokonce
bývá třeba před další snůškou i vybrat nějaké plásty naplněné medem i mezi
snůškou.
Na převčelených stanovištích včelař po snůšce pravidelně řeší, jestli
včelám nechat celou nebo skoro celou snůšku nebo vybrat a podněcovat cukrem
třeba i v květnu nebo červnu. A když je skutečně nepřiznivé počasí, tak
včelař, má li si udržet včely silné, musí do každého včelstva dávat až kila
cukru na každý týden. A vrátí li se snůška, potom šachovat s plásty, aby se
co nejmíň toho cukru dostalo do medu."

> Ac vetrno,probiha krasny dalsi prolet teto zimy. ....JosPr
Také jsem se byl podívat, kamarádovo stanoviště (650 mnm), vítr takový, že
zavřel dveře u auta. Na mém stanovišti (600 mnm) vítr na hraně únosnosti pro
let včel, jednotlivé včely občas vylétly a s problémy se vracely. Většina
včelstev na oteplení nereagovala, jen tiše šumí.
VP.

* potřeby krajiny, zemědělců, včelařů, včel .....pepan
Tady to pan Menšík velmi trefně popsal. Pokusím přidat pár řádek. Ne že bych
chtěl něco vymýšlet, jen připomenu to co už bylo napsáno a mnohokrát
ověřeno.

Vlastnosti včelstva
a) mírnost, asi nikým není považována za zápornou vlastnost
b) medný výnos, určitě potěší
c) zvládá prostředí bez zdravotních problémů

Kde včelařit.
a) blízko bydliště, ale nastává většinou problém se sousedy
b) tam, kde jsou výborné snůškové podmínky, ale tam je vzhledem počtu
včelstev větší nebezpečí nákaz
c) kočovat za snůškou, tady se zápory neodvažuji pojmenovat, nekočuji, ale
určitě cena a nusí být dobrý přístup na zimoviště.

Včelař
tady stačí jeden bod, neškodí včelám ani okolním včelařům.

Mnoho včelařů v ČR tedy má včelstva poblíž svého bydliště, nebo bydliště
přibuzných či chalupy, kam i tak jezdí. Na jednom stanoviští má 1-10
včelstev. Většinou má několit slabších snůšek, navíc značně závislých na
počasí v jednotlivých letech. Matky si z části chová sám a z části je
nakupuje u chovatele z okolí.

Tito včelaři v 99 procentech nejsou zdrojem převčelení. Ale prodají med
známým a příbuzným. A tady je podle mého názoru hlavní problém "převčelení".

Ptám se, kdo ze zastánců názoru, že ČR je pčevčelená, už šel příkladem a
počet svých včelstev snížil???

VP

Kdyby melo prevceleni zaviset na tom,ze vcelari prodaji med pribuznym a znamym,tak to budu pro co nejvetsi "prevceleni".Prodej medu primo zakaznikum je ten nejlepsi zpusob podpory naseho vcelarstvi,jaky muze byt.Hlavne letos si kazdy,kdo daval,a to doslova,med do vykupu,muze spocitat,o kolik svuj provoz osidil a co si za to do sveho vcelarstvi mohl vsechno poridit.Jednou mi jedna pani povidala,ze v super hyper kupuje cesky med a tim podporuje ceske vcelare.Celkem jsem se te "podpore"vcelaru zasmal.Neverila,ze podporuje obchodniky.JosPr

"potreby zemedelstvi".Tady se znacne rozchazeji potreby vcelaru a zemedelstvi,dokonce i zemedelstvi a zemedelcu.Krom nekolika majitelu sadu a par pestitelu kultur na semeno,jsem nezaznamenal potrebu zemedelcu za opyleni platit(MZE sice poskytuje odmenu za opyleni,ale tu neplati zemedelci,ale danovy poplatnik).Rada zemedelcu je rada,kdyz jsou vcely hodne daleko,pak muze cakat pole jak o zivot,a pouze tezi z vysoke hustoty zavceleni.Z Pepanovych 4 ukazatelu si muzem vybrat bud globalni pohled prezentovany MZE a predstaviteli svazu,nebo ten svuj vcelarsky,zamereny na potreby vcel a vcelare.JosPr

nevim co mate proti chovu svetlích matek třeba buckfast je vcela jako kazda jina nosi med a je uznavana v cele evropske unii tak ji nemůže nikdo zakazovat to by jsme byly jako dřív oplocene draty takze co je v evropske unii tak je to jako jinde tak si to měli rozmyslet drive a mohli jsme dosavat za draty chceme aby jsme nemeli zimní ztraty na vcelach a nerojive vcely

nevim co mate proti chovu svetlích matek třeba buckfast je vcela jako kazda jina nosi med a je uznavana v cele evropske unii tak ji nemůže nikdo zakazovat to by jsme byly jako dřív oplocene draty takze co je v evropske unii tak je to jako jinde tak si to měli rozmyslet drive a mohli jsme dosavat za draty chceme aby jsme nemeli zimní ztraty na vcelach a nerojive vcely

Co tim chtel autor rict?

Hlavne letos si kazdy,kdo daval,a to doslova,med do vykupu . . . .
Celkem jsem se te "podpore"vcelaru zasmal.Neverila,ze podporuje obchodniky.JosPr
-------
A ten med se do obchodu dostal jak? Je dobré když má kupce protože pak má i výkupce, zpacovatele co to zafinancují a poptávku díky které to dá obchodník na pult.

Vloni byly docela slušné výkupní ceny a nemusí každého bavit se patlat se sklenicemi a dohadovat se zákazníky.
Letos už jeden prý avízoval výkup nad sto.

Je lepší když takový včelař dá med do výkupu za 80 než aby jej prodával ve sklenicích za 100.

Karel

Jen to míchejte a vychovejme bastardy. To je cesta do pekel.Jen pro
zajímavost . V Pardubicích byl včelař asi před 30 lety a na přání místních
včelařů vykládal jak v te zemi včelaří. První pořádně zakuklen sundá strůpek
a uteče dál a většina letavek zaním. přijde druhy a udělá co je třeba. Tak
křižme vše a tak můžem také včelařit Dokonce to bude i vzájemná kontrola.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: josef <karelvcely/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 1. 2015 17:19:56

Předmět: matky svetle jako sinnger


"nevim co mate proti chovu svetlích matek třeba buckfast je vcela jako kazda

jina nosi med a je uznavana v cele evropske unii tak ji nemůže nikdo

zakazovat to by jsme byly jako dřív oplocene draty takze co je v evropske

unii tak je to jako jinde tak si to měli rozmyslet drive a mohli jsme

dosavat za draty chceme aby jsme nemeli zimní ztraty na vcelach a nerojive

vcely"

Kdybych někde vykládal jak tady leckde leckdo včelaří s naší tzv. kraňkou, tak si raději opatří včely z Jižní Ameriky. Ty se alepoň nemusí oštřovat proti roztočům. :-)

Karel

Opravdu hodně hloupá řeč.
Měl by jste si uvědomit, že nejde o to co uznává ta původní unie tj, západ.
Jde o přírodní podmínky ve kterých  ta přímořská včela žije. Do střední
Evropy svými vlastnostmi vyhovuje Včela kraňská a dnes asi již vyhynulá
včela černá.. tyto dvě plemena od sebe oddělovala Vysočina, či řeka Morava.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: josef <karelvcely/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 1. 2015 17:22:00
Předmět: chov matek

"nevim co mate proti chovu svetlích matek třeba buckfast je vcela jako kazda
jina nosi med a je uznavana v cele evropske unii tak ji nemůže nikdo
zakazovat to by jsme byly jako dřív oplocene draty takze co je v evropske
unii tak je to jako jinde tak si to měli rozmyslet drive a mohli jsme
dosavat za draty chceme aby jsme nemeli zimní ztraty na vcelach a nerojive
vcely"

Opravdu hloupé řeči.
Já si totiž myslím, že díky neútočné kraňce a díky včelaření v nástavkových úlech včelaři z velké části zapoměli včelařit.
Dneska jsou z většiny včelařů jen přehazovači bedniček se včelami a maximálně rozchovávači nakoupených matek.
Obětí se stal medovicový med. Ještě před takovými 30 - 40 lety byl u nás na lesním stanovišti medovicový med běžně polovina veškerého vytočeného medu. Medovicový med začínal v červnu, po vytočení medu z javorů klenů a řepky, když se nechytla snůška z lesních malin.Jeho signalizací byla medovice na osikách na začátku června. Z těch sice snůška nebyla, ale výskyt a množství spadku na osikách spolehlivě předpověděl medovicovou snůšku o týden až 14 dnů později, pravděpodobně nejvíc ze smrků. Do rozkvětu lípy malolisté potom byly 1 - 2 medovicové snůšky a vytáčení. Lípa taky, když bylo teplo a dusno, byla spíš medovicová. Po odkvětu a vytáčení z lípy v druhé polovině července byla potom ještě další, poslední dost silná medovicová snůška do asi poloviny srpna, ze smrků a z dubů...
Červnový medovicový med byl obvykle načervenalý až cihlově červený,srpnový poslední hnědý až hnědočerný. Ani jeden z nich obvykle nebylo třeba pastovat, stačilo ho jen vyčistit přes síto a nalít do sklenic, ve sklenicích sám ztuhl v jemnou hmotu rovnou použitelnou třeba na namazání na chleba.
Lámat se to začalo někdy v rozmezí let 1980 - 1990, jak postupně u nás kříženci původní černé včely byli nahražováni stále čistokrevnější kraňkou. Spadek - medovice byly pořád stejné, zatímco výnosy medovicového medu mizely, i když prostředí zůstávalo stejné.
Dneska už je to katastrofální i v lese, i když na listech jsou po celé léto vidět kapky, dnešní včely se nechytají. Musí být medovicí zlitý doslova celý les, aby na toto dnešní včely šly. Pokud ne a pokud zrovna nevyjde z nějakého důvodu květová snůška, dnešní včely trpí hladem tam, kde by tehdejší kříženci tmavé včely měly snůšku a přinesly nějaký tmavý kvalitní med i pro včelaře.
Taky nějaká velká divokost kříženců černé včely je mýtus. Divokost byla sice vyšší než je u dnešních včel , po mnoho desetiletí vybíraných na mírnost, ale byla v pohodě akceptovatelné. Co si pamatuji, před takovými 40 lety otec chodil do včel - kříženců černé včely,a v zadovácích běžně bez rukavic. Sice dostával při vytahování rámků žihadla, takové 2 - 4 na včelstvo a nadával, ale rukvice i když je měl k dispozici, nepoužíval. Prostě s těmi včelami uměl dělat, uměl to, co dneska už většina včelařů, přehazovačů bedniček, neumí.

Jsem z Moravy tak jsem s včelou černuo do styku nepřišel  Ale ona ta kraňka
byla údajně ještě divočejší. Do chovů byla upřednostněna ale kvůli tomu
velmi rychlému jarnímu rozvoji, dále se cenilo, že na rozdíl od jiných
plemen neploduje tak v zimě a tudíž měla menší spotřebu zimních zásob a
velmi snadno se u ní dělal výběr na mírnost.Dnes se pak často stává že s u
některých matek vyštěpí některá velmi bodavá. Není to jak si někdo myslí po
zkřížení s včelou černou Ta již prakticky neexistuje ale je to pozůstatek z
původní kraňky. Proto se i u nakoupených mladých matek musí dělat negativní
výběr na mírnost.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 9:22:09
Předmět: Re: chov matek

"Opravdu hloupé řeči.
Já si totiž myslím, že díky neútočné kraňce a díky včelaření v nástavkových
úlech včelaři z velké části zapoměli včelařit.
Dneska jsou z většiny včelařů jen přehazovači bedniček se včelami a
maximálně rozchovávači nakoupených matek.
Obětí se stal medovicový med. Ještě před takovými 30 - 40 lety byl u nás na
lesním stanovišti medovicový med běžně polovina veškerého vytočeného medu.
Medovicový med začínal v červnu, po vytočení medu z javorů klenů a řepky,
když se nechytla snůška z lesních malin.Jeho signalizací byla medovice na
osikách na začátku června. Z těch sice snůška nebyla, ale výskyt a množství
spadku na osikách spolehlivě předpověděl medovicovou snůšku o týden až 14
dnů později, pravděpodobně nejvíc ze smrků. Do rozkvětu lípy malolisté
potom byly 1 - 2 medovicové snůšky a vytáčení. Lípa taky, když bylo teplo a
dusno, byla spíš medovicová. Po odkvětu a vytáčení z lípy v druhé polovině
července byla potom ještě další, poslední dost silná medovicová snůška do
asi poloviny srpna, ze smrků a z dubů...
Červnový medovicový med byl obvykle načervenalý až cihlově červený,srpnový
poslední hnědý až hnědočerný. Ani jeden z nich obvykle nebylo třeba
pastovat, stačilo ho jen vyčistit přes síto a nalít do sklenic, ve
sklenicích sám ztuhl v jemnou hmotu rovnou použitelnou třeba na namazání na
chleba.
Lámat se to začalo někdy v rozmezí let 1980 - 1990, jak postupně u nás
kříženci původní černé včely byli nahražováni stále čistokrevnější kraňkou.
Spadek - medovice byly pořád stejné, zatímco výnosy medovicového medu
mizely, i když prostředí zůstávalo stejné.
Dneska už je to katastrofální i v lese, i když na listech jsou po celé léto
vidět kapky, dnešní včely se nechytají. Musí být medovicí zlitý doslova
celý les, aby na toto dnešní včely šly. Pokud ne a pokud zrovna nevyjde z
nějakého důvodu květová snůška, dnešní včely trpí hladem tam, kde by
tehdejší kříženci tmavé včely měly snůšku a přinesly nějaký tmavý kvalitní
med i pro včelaře.
Taky nějaká velká divokost kříženců černé včely je mýtus. Divokost byla
sice vyšší než je u dnešních včel , po mnoho desetiletí vybíraných na
mírnost, ale byla v pohodě akceptovatelné. Co si pamatuji, před takovými 40
lety otec chodil do včel - kříženců černé včely,a v zadovácích běžně bez
rukavic. Sice dostával při vytahování rámků žihadla, takové 2 - 4 na
včelstvo a nadával, ale rukvice i když je měl k dispozici, nepoužíval.
Prostě s těmi včelami uměl dělat, uměl to, co dneska už většina včelařů,
přehazovačů bedniček, neumí."

"Jsem z Moravy tak jsem s včelou černuo do styku nepřišel Ale ona ta kraňka
byla údajně ještě divočejší. Do chovů byla upřednostněna ale kvůli tomu
velmi rychlému jarnímu rozvoji, dále se cenilo, že na rozdíl od jiných
plemen neploduje tak v zimě a tudíž měla menší spotřebu zimních zásob a
velmi snadno se u ní dělal výběr na mírnost.Dnes se pak často stává že s u
některých matek vyštěpí některá velmi bodavá. Není to jak si někdo myslí po
zkřížení s včelou černou Ta již prakticky neexistuje ale je to pozůstatek z
původní kraňky. Proto se i u nakoupených mladých matek musí dělat negativní
výběr na mírnost."
No je to původně včela horských luk. To znamená, že nereaguje na medovici, protože ta na horských lukách není a ani v horských lesích mšicím podmínky moc nepřejí. Taky má velmi rychlý jarní rozvoj, protože horské louky začínají intenzívně kvést hned po roztání sněhu. Taky má sklon tvořit velmi silná včelstva, protože v horách je často i v létě dost zima a proto tam jsou silnější včelstva schopná dle potřeby udržet v teple větší množství plodu výhodnější.

Co se týká divokosti, asi všude v zájmu zachování včelstva v přírodním prostředí musí být včelstvo hodně agresívní a masívně útočit při první známce pokusu se dostat dovnitř dutiny k medu a plodu. Pokud je dutina - úl v zemi nebo kousek nad zemí, tak by včely měly útočit i když se jakýkoliv potencionální škůdce- medvěd, včelojed, kuna atd před česnem jen zastaví. Z tohoto pohledu skutečně není důvod, proč by kraňka měla být mírnější než černá včela.
Mírnost dnešních chovaných včel je pravděpodobně způsobena výběrem těch nejklidnějšíc a důsledným brakováním těch divokých po mnoho desetiletí až staletí.

Podle mého názoru před těmi několika desetiletími, kdy včelařští papaláši u nás rozhodli o konci původní tmavé včely a jejím překřížení kraňkou, tak u nás bylo šlechtění včel rozhozeno v 19 století nekontrolovaným dovozem a křížením s všemožnými dovezenými nepůvodními rasami a nekoncepčním a nekontinuitním dalším rozmnožováním.
Zatímco kraňské rasy včel tehdy byly už po mnoho desetiletí cílevědomě a kontinuálně šlechtěny rakouskými a slovinskými chovateli. Svoje možná udělala i hluboká alpská údolí, která umožnila šlechtit svou rasu kraňky s minimálním přelety trubců cizích ras z jiných údolí.
Takže kraňka byla tehdy mnohem víc prošlechtěná, proto byla mírnější a dávala větší výnosy.

Nemyslim,ze v opevovane EU,kde se chova vcela tmava,se "bednicky"neprehazuji,je to soucast nastavkovych technologii chovu vcel.Kdyz prostorny nastavkovy ul,tak ne osetrovani ze zadovaku..S medovici Radimovo pozorovani potvrdit memuzu,byva dvoje celkem pravidelne,bohuzel tu cernou pozdni casto kazi melecitoza,rok od roku je to horsi.Nejspis hodne zalezi na tom,jak se meni skladba lesa ze smrkovych a borovicovych monokultur ve prospech vysadeb lesu smisenych a tim zmenene podminky pro zivot producentu medovice(u nas ted treba kaceni jedlovych lesu).Mezi vcelstvy se mnozstvi spadkoveho medu ruzni,neni tezke vcelstva bez medovice zrusit a nechat ta,jenz uspokoji nase predstavy.Je jenom na vcelari,jakou vcelu si vytvori.JosPr

Rada vcelaru si mysli,ze existuje nejaka "univerzalni" vcela,ktera se zrovna v jeho podminkach bude chovat primo vzorne,ac se do dane lokality treba moc nehodi.A jina rada vcelaru je lina vlastnosti svych vcel vylepsit prilitim cizi krve nebo brakovanim.Pouzivam z vetsi casti matky mistniho puvodu,z nichz by se asi hodne vcelaru zblaznilo(rojovka v dubnu,potreba 5 nastavku na vcelstvo),ale nebranim se mit cast vcelstev s F1(singer,vcelarstvi Hroznatin) a v F1 chovat trubce.A da se vysledovat,jak se posunuji vlastnosti puvodniho materialu za pouziti brakovani..JosPr

Ps: mistni material ma puvod v budecacich a tam se choval naprosto jinak.Teprve pouzitim v kominech se vlastnosti ukazaly v uplne jinem svetle(silna zimni vcelstva,raketovy jarni start,ale taky plny mednik medu ze tresni v dobe,kdy se vcelsva v budecacich davala pomalu do medniku,stavba 2 nastavku mezisten behem chvilky,jediny zapor byla bodavost a s tim souvisejici brakovani,v prvnich letech i polovina matek,dnes 1-2 matky rocne).JosPr

Pro autora pr.65619,nauc se plne vyuzit vlastnosti kranky a pak si odpovis sam.JosPr

Princip je úplně stejný Zakladené plásty se posouvají nahoru a je úplně
jedno jestli je to po 3, nebo po 10 rámcích
V přírodě je to v podstatě stejné Zaplodované plásty zůstávají nahoře a
matka se posunuje dolů, vylíhlé buňky jsou zase zaneseny medem.
Způsob hospodaření nemá nic společného s genetickou bodavostí Jen vyplašený
blbec dokáže včely zdivočet i komínech.. Sám jsem to zažil když z jedné
rodiny pro mne přišli abych dal do pořádku včelstva ve kterých začal svoji
činnost opilý včelař. To bylo opravdu peklo. Žádná včelařská kombinéza
nepomáhala.  Pomohl až proud vody.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 12:12:32
Předmět: Re: chov matek

"Ps: mistni material ma puvod v budecacich a tam se choval naprosto
jinak.Teprve pouzitim v kominech se vlastnosti ukazaly v uplne jinem
svetle(silna zimni vcelstva,raketovy jarni start,ale taky plny mednik medu
ze tresni v dobe,kdy se vcelsva v budecacich davala pomalu do
medniku,stavba 2 nastavku mezisten behem chvilky,jediny zapor byla bodavost
a s tim souvisejici brakovani,v prvnich letech i polovina matek,dnes 1-2
matky rocne).JosPr"

Ono by to brakování mělo následovat i u koupených matek, ale neumím si
představit že by to někdo dělal. Přece nevyhodí 300 - 1000 kč.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 11:57:16
Předmět: Re: chov matek

"Rada vcelaru si mysli,ze existuje nejaka "univerzalni" vcela,ktera se
zrovna v jeho podminkach bude chovat primo vzorne,ac se do dane lokality
treba moc nehodi.A jina rada vcelaru je lina vlastnosti svych vcel vylepsit
prilitim cizi krve nebo brakovanim.Pouzivam z vetsi casti matky mistniho
puvodu,z nichz by se asi hodne vcelaru zblaznilo(rojovka v dubnu,potreba 5
nastavku na vcelstvo),ale nebranim se mit cast vcelstev s
F1(singer,vcelarstvi Hroznatin) a v F1 chovat trubce.A da se vysledovat,jak
se posunuji vlastnosti puvodniho materialu za pouziti brakovani..JosPr"

Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají  záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 11:37:40
Předmět: Re: chov matek

"Nemyslim,ze v opevovane EU,kde se chova vcela tmava,se
"bednicky"neprehazuji,je to soucast nastavkovych technologii chovu
vcel.Kdyz prostorny nastavkovy ul,tak ne osetrovani ze zadovaku..S medovici
Radimovo pozorovani potvrdit memuzu,byva dvoje celkem pravidelne,bohuzel tu
cernou pozdni casto kazi melecitoza,rok od roku je to horsi.Nejspis hodne
zalezi na tom,jak se meni skladba lesa ze smrkovych a borovicovych
monokultur ve prospech vysadeb lesu smisenych a tim zmenene podminky pro
zivot producentu medovice(u nas ted treba kaceni jedlovych lesu).Mezi
vcelstvy se mnozstvi spadkoveho medu ruzni,neni tezke vcelstva bez medovice
zrusit a nechat ta,jenz uspokoji nase predstavy.Je jenom na vcelari,jakou
vcelu si vytvori.JosPr"

Jeste zpatky k medovici.Hodnekrat,kdyz vcelnice vecer "buracela" a koberec leticich vcel mizel jednim,dvema smery,sel jsem se podivat,po cem jdou.A vzdycky to byl pas lesa s prevazne jednodruhovou skladbou,vetsinovym zastoupenim 1 druhu,trebas jedli.Tam to hucelo.Vedle jedle v porostu smrku,borovic,dubu,a tam ticho.Dnesni snaha o smisene lesy sice vytvari sice byline patro s pastvou pro vcely,ale nejspis dik druhove rozmanitosti lesa neumoznuje rozsahlejsi premnozeni producentu medovice na vetsim uzemi.JosPr

Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan

-----

No nevím, myslel jsem že od Francie po Sibiř v celé severní oblasti.

Dodnes je běžně chovaná a šlechtěná - m.j. NSR, ŠVýcarsko, Švédsko, nevím zda není jediná "legální" v Norsku, . . .

Hlavně snůškově mizerné roky jako byl 2014 a 2013 tady v "přírodní" oblasti kde není moc zemedělců ukázal, že její úspornost, pomalý rozvoj a vhodnost pro lesní snůšku . . . to stojí za zamylšení.

Je prý včelař v okolí co s ní dosahuje velmi dobrých výnosů. Prý, protože chce mít klid.

Slyšel jsem povídání starého chovatele co si dovážel matky s otcem před válkou, dokonce za války a ještě to stihli i po válce.
Pokud kupovali matky z chovu neměli problém s bodavostí.

Teprve až když se to zkřížilo s místní směskou začaly potíže tak jako dneska s kraňkou.

Takže než strašení o bodavosti - je lepší se zeptat někoho kdo je dneska chová. Dejte vědět.

Karel

Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan
-----
A dokonce je tady reg. chovatelské sdružení Včely tmavé.

Nevím jestli ČSV nebo DOl.

Takže určitě existuje. :-)

Karel

http://www.modernivcelar.eu/clanky/csv-zalozil-uznane-chovatelske-sdruzeni-vcely-tmave.html

a pak ti co hledají a zachranují český genofond - nezaměňnovat

http://www.vcelatmava.cz/


Karel

ano to se pokouší právě o její nalezení a záchranu.Mají zřejmě i v plánu
pokusit se o zpětné šlechtění z dnešních chovů kraňky.To je ale práce asi
tak na 80 roků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 14:11:55
Předmět: Re: chov matek

"Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan
-----
A dokonce je tady reg. chovatelské sdružení Včely tmavé.

Nevím jestli ČSV nebo DOl.

Takže určitě existuje. :-)

Karel"

To ze ma CSV uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave,nemusi znamenat,ze hodla chovat vcelu tmavou..Dnes jsem koupil male stanoviste kousek ode mne,coz taky neznamena,ze tam budu mit vcely.Ale uz mi tam nikdo jiny nepoleze,byl jsem prvni...JosPr

To ze ma CSV uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave,nemusi znamenat,ze hodla chovat vcelu tmavou..Dnes jsem koupil male stanoviste kousek ode mne,coz taky neznamena,ze tam budu mit vcely.Ale uz mi tam nikdo jiny nepoleze,byl jsem prvni...JosPr

--------------

To by ale bylo nečestné a nesportovní, ne?

A hlavně by to mohlo znamenat určitý problém, protože povinnosti takového sdružení jsou celkem přesně popsány.

Karel

"necestne a nesportovni?".Neco jineho je chov neceho a neco jineho rozchov neceho pro verejnost,takze pravidla nejspis plnena budou,ale zaroven nebudou vyhozeny prostredky dosud vlozene do slechteni kranky..Bohuzel,to ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr

To byl otec hrdina v rukavicích. Já chodim v polokeckách a kratasích a matky
si chivám výběrem . Původ to jsou kranky ale křídelní index jsem nedělal a
10 let jsem matku inseminovanou nekupoval a jsu spokojen. Medovicový med
krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak
dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to
pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost. Pravdou
je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15
lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to
stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem
pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do těch
prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až
15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele
obrazily na podněcovací snůšku Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 9:22:08

Předmět: Re: chov matek


"Opravdu hloupé řeči.

Já si totiž myslím, že díky neútočné kraňce a díky včelaření v nástavkových

úlech včelaři z velké části zapoměli včelařit.

Dneska jsou z většiny včelařů jen přehazovači bedniček se včelami a

maximálně rozchovávači nakoupených matek.

Obětí se stal medovicový med. Ještě před takovými 30 - 40 lety byl u nás na

lesním stanovišti medovicový med běžně polovina veškerého vytočeného medu.

Medovicový med začínal v červnu, po vytočení medu z javorů klenů a řepky,

když se nechytla snůška z lesních malin.Jeho signalizací byla medovice na

osikách na začátku června. Z těch sice snůška nebyla, ale výskyt a množství

spadku na osikách spolehlivě předpověděl medovicovou snůšku o týden až 14

dnů později, pravděpodobně nejvíc ze smrků. Do rozkvětu lípy malolisté

potom byly 1 - 2 medovicové snůšky a vytáčení. Lípa taky, když bylo teplo a

dusno, byla spíš medovicová. Po odkvětu a vytáčení z lípy v druhé polovině

července byla potom ještě další, poslední dost silná medovicová snůška do

asi poloviny srpna, ze smrků a z dubů...

Červnový medovicový med byl obvykle načervenalý až cihlově červený,srpnový

poslední hnědý až hnědočerný. Ani jeden z nich obvykle nebylo třeba

pastovat, stačilo ho jen vyčistit přes síto a nalít do sklenic, ve

sklenicích sám ztuhl v jemnou hmotu rovnou použitelnou třeba na namazání na

chleba.

Lámat se to začalo někdy v rozmezí let 1980 - 1990, jak postupně u nás

kříženci původní černé včely byli nahražováni stále čistokrevnější kraňkou.

Spadek - medovice byly pořád stejné, zatímco výnosy medovicového medu

mizely, i když prostředí zůstávalo stejné.

Dneska už je to katastrofální i v lese, i když na listech jsou po celé léto

vidět kapky, dnešní včely se nechytají. Musí být medovicí zlitý doslova

celý les, aby na toto dnešní včely šly. Pokud ne a pokud zrovna nevyjde z

nějakého důvodu květová snůška, dnešní včely trpí hladem tam, kde by

tehdejší kříženci tmavé včely měly snůšku a přinesly nějaký tmavý kvalitní

med i pro včelaře.

Taky nějaká velká divokost kříženců černé včely je mýtus. Divokost byla

sice vyšší než je u dnešních včel , po mnoho desetiletí vybíraných na

mírnost, ale byla v pohodě akceptovatelné. Co si pamatuji, před takovými 40

lety otec chodil do včel - kříženců černé včely,a v zadovácích běžně bez

rukavic. Sice dostával při vytahování rámků žihadla, takové 2 - 4 na

včelstvo a nadával, ale rukvice i když je měl k dispozici, nepoužíval.

Prostě s těmi včelami uměl dělat, uměl to, co dneska už většina včelařů,

přehazovačů bedniček, neumí."

Tak že si koupil 10 záhonů pozemku a chceš tam založit vlastní chov. Tak
hodně štěstí.Píchni kružítko do mapy a udělej kružnici alespon 5-6 km. Kup
to a pak se o málo uspěšném chovu budem bavit. Nebo bud grant. Nekupuj sta
ha ale rozchovej stovky matek a ne daruj ale vlastnoručně zdarma přidej
včelařům v tomto okolí. Podobně to děloli Jablonany když začínali s chovem
Kranky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 19:11:14

Předmět: Re: chov matek


""necestne a nesportovni?".Neco jineho je chov neceho a neco jineho rozchov

neceho pro verejnost,takze pravidla nejspis plnena budou,ale zaroven

nebudou vyhozeny prostredky dosud vlozene do slechteni kranky..Bohuzel,to

ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo

vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky

nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne

z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

Denik.cz-na Vyskovsku uhyne az polovina vcelstev.

Bohuzel,to
ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne
z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

---

Chov zakázat nemůžeš, jen dovoz není legální, ovšem u včely tmavé již nemůže být zřejmě při dovozu námitek.
Takže je dobře že tu máme díky ČSV možnost chovat obě dvě původní domácí včely.

Karel

Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr

Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro

------

Tak co tady řešíš?

:-)
Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?

Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?

Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?

Karel

"Medovicový med
krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak
dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to
pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost. Pravdou
je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15
lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to
stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem
pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do těch
prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až
15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele
obrazily na podněcovací snůšku Standa"

Fakt je, že tehdy, pokud nebyl zvlášť špatný rok na medovici, to bylo asi takhle. Když pořádně popršelo, tak asi druhý třetí den se na listech objevily první malé kapky. Počkalo se den nebo dva, až těch kapek bylo víc, potom stačilo chvilku pátrat v tom stromu - zdroji kapek a vždy bylo vidět aspoň pár včel, jak tam létají. Dneska to je tak, že neprší třeba týden, čtrnáct dní, nové kapky se objevují furt, ale včely nikde. Naposledy, kdy jsem viděl včely na medovici, bylo tak tak tři roky v Ostravě. Kde se na jednotlivých starých lípách v městské zástavbě přemnožily mšice tak, že listy byly úplně lesklé a mokré od medovice a kolem stromu v kruhu, kam zasahovaly větve, byl mokrý kruh.
Fakt je ale taky, že poslední roky se těm včelám nevěnuji tolik, kolik by asi potřebovaly a kraňka asi potřebuje, aby se včely vybíraly na snůšku medovicového medu, jinak převládnou linie, které medovici sbírají velmi málo.

"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr"

JJ, otevření hranic to usnadnilo. Dříve dovézt matky přes hranice nebylo nemožné, ale ty celnice leckoho odstrašily. Všelijací včelaři masaři se pak soustředili na to místo vlastního chovu matky kupovat a ušetřený čas použít na zvyšování počtu včelstev.
Dneska bych řekl, že leckterý takový včelař se nebude rozpakovat dovést jakoukoliv geneticky odlišnou linii, aby potom na kříženkách, matkách generace F1 získal na 2 - 4 roky mimořádné medné výnosy. Až to odezní, doveze zase jiné matky a tak pořád dál....
Na úkor včelařů kolem.....

> Slyšel jsem povídání starého chovatele co si dovážel matky s otcem
> válkou, dokonce za války a ještě to stihli i po válce.
> Pokud kupovali matky z chovu neměli problém s bodavostí.

> Slyšel jsem povídání starého chovatele co si dovážel matky s otcem
> před válkou, dokonce za války a ještě to stihli i po válce.
> Pokud kupovali matky z chovu neměli problém s bodavostí.

Pane Jiruš, řekl jste A, řekněte i B, tedy odkud je vozili.
Já si typuji Rakousko, kraňka, Sklenar 47. Jak jsem daleko
od pravdy?
VP.

Pane Potužníku, raegoval jsem na tvrzení o bodavosti včely tmavé.

Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry. nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.

Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.

Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až dovozem kvalitních matek kraňských.

Jestli jsem to pochopil, tak pro něj nebyl mezi kvalitní matkou bez ohledu na plemeno rozdíl.

Problém zřejmě je, že tady každý tu pouliční směsku považoval za včelu tmavou. A má jasno.
Už neřeší že když je dnes ta směska z kraňky tak po pár letech bez doplnování a selekce to jsou bestie i z kraněk. Stačí se občas podívat co si matka přinese i dneska z proletu za potomstvo. Nebo se přihlásit do nátěrové komise. :-)

Karel

sem tam nějaký dovoz nic neovlivní. Zaprve bude rozmělněnokamžitě po prvním
přemnožení a jen pro představu převod české kotliny na kraˇku po
systematickém provádění trval cca 70 let. a s to včelou černo pokud ji
najdeš to bude vyžadovat zrovna tak nákladné laboratoře pro umělé
oplodňování matek, jinak to nepůjde.
Všechno je to pro běžného včelaře velmi nschůdná cesta.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 22:24:52
Předmět: Re: chov matek

"Bohuzel,to
ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo
vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky
nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne
z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

---

Chov zakázat nemůžeš, jen dovoz není legální, ovšem u včely tmavé již
nemůže být zřejmě při dovozu námitek.
Takže je dobře že tu máme díky ČSV možnost chovat obě dvě původní domácí
včely.

Karel"

Tak pokud vím tak černá se doposud nepodařila zřejmě nalézt To že je tady
nějaký klub  ještě nic neznamená..
Ta bukfaldská také není původní ale je to kříženec V. přímořské + něco.
Zrovna tak je to Singr
Kraňka již svými vlastnostmi také není ta původní,. údajně byla ještě
útočnější jako ta černá. Proto se také občas i ve vašich ušlechtilých
chovech objeví něco velmi divokého. Pak jen jejich pečlivým rozchovem by
jste se dopracovali tzv. zpětným šlechtění asi za 50 let původní kraňky.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 1. 2015 7:00:20
Předmět: Re: chov matek

"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro

------

Tak co tady řešíš?

:-)
Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?

Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?

Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?

Karel"

Klub a hledani tmave vcely je Pepane neco uplne jineho nez uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave(jimz je CSV).Od zalozeni chovatelskeho sdruzeni si nekteri mysli,ze se do CR muze dovazet,chovat a rozchovavat vcela tmava,ac proto zadny fakt nesvedci...JosPr

Od zalozeni chovatelskeho sdruzeni si nekteri mysli,ze se do CR muze dovazet,chovat a rozchovavat vcela tmava,ac proto zadny fakt nesvedci...JosPr

-----
Svědčí nějaký fakt pro to že se to nedá?
To je sdružení - ne monopol. :-)

Karel

Dnes v noci jsem se díval na zajímavý německý film o čmelácích.Bydlím v Jizerskýcc horách a čmeláků tady létá víc než včel.Kdysi jsem viděl nějaký návod jak po domácku vyrobit jednoduchý čmelín ve velikosti ptačí budky z pár prkýnek a pvc trubky.Z pár děr v zemi jsem si všiml,že u nás čmeláci vylétají.Tak si myslím,že bych jim tím mohl pomoci a usnadnit život.Vůbec se nechci pouštět do chovatelství.Jen by se mi to líbilo.Můžete-li někdo poraďte.Díky

"Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry. nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu" nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší, protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně "vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u "nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají trubce.

"Dnes v noci jsem se díval na zajímavý německý film o čmelácích.Bydlím v Jizerskýcc horách a čmeláků tady létá víc než včel.Kdysi jsem viděl nějaký návod jak po domácku vyrobit jednoduchý čmelín ve velikosti ptačí budky z pár prkýnek a pvc trubky.Z pár děr v zemi jsem si všiml,že u nás čmeláci vylétají.Tak si myslím,že bych jim tím mohl pomoci a usnadnit život.Vůbec se nechci pouštět do chovatelství.Jen by se mi to líbilo.Můžete-li někdo poraďte.Díky "

Stačí zadat do gůglu heslo " čmeláci chov" a vyjede plno stránek...
Teď je zrovna čas akorát na výrobu těch úlků a jejich vybavení, aby se mohlo v březnu až květnu osazovat. Nebo ponechat vystavené, aby je samičky čmeláků našly samy.
Včelař má pak výhodu v tom, že má přístup k včelami zpracovaném pylu. Podněcování pylem od včel lze rozvoj čmeláčího hnízda urychlit a tím na konci léta zvýšit množství oplozených čmeláčích samiček, které v dalším roce na jaře založí další hnízda.
Jinak umístění úlků je třeba do stínu, protože čmeláci neumí snižovat vysokou teplotu v úle odpařováním vody jako včely a je třeba je chránit před mravenci, protože ti umí čmeláčí hnízdo zlikvidovat.

Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce."

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem, nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel. Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct.

Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.

 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera

Tamá více poddruhů:

 jedním je A.M. melifera Linnaeus
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758
(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů
tmavé včely u nás nepůvodní

dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 
kraňská včela

Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,
to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou
jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a
vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.
Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba
z hodných neumíte vybrat.

Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské
včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část
matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze
potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a
zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů
kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných
včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,
každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem
trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,
které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve
finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého
lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  
nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem
nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,
neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se
uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do
klidu.

Radek 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 1. 2015 9:28:46
Předmět: Re: chov matek

"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce.""

jediná pomoc je kousek špeku a pastičky na myši do podmetu, dokud se nechytí
omylem rejsek, chytáme myši, které ruší včely. funguje to, rejsky včelař
nevyhubí, každý rok se situace opakuje.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 11:01:20

Předmět: Re: Rejsek 2015


"Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice

vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.

Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU

MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla

nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné

že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro

včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem,

nevylezli,

jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel.

Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct."

A jak měl? Já kvůli myším jsem znechucen z práce s mělí, samé bobky, křídla, prostě ten hnůj usušit přesít a odseparovat od měli a potom do kelímků, popsat. Nakonec si milostpáni v labině napíšou málo měli nebo příměsy. Tak je miluju. Za 450,- za vzorek, prý z každého 10 a ještě remcají. Stejněk jim jde jen o prachy, ty řeči o citlivosti metod zjišťování moru, stačil by jim jeden vzorek ze stanoviště, stejnak se to musí při pozitivním nálezu celé dělat znovu kvůli potvrzení.

Jo abych nezapomněl, mám v česně plechy 8mm.

_gp_
............

J.B. (91.239.237.109) --- 14. 1. 2015
Re: Rejsek 2015 (39738)

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem, nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel. Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct.

Apis mellifera milifera L.  - Včela tmavá (severní),(černá)
Apis mellifera carnika P. - Včela kraňská (karpatská)
Apis mellifera ligustka S.- Včela vlašská (italská)
Je jich celkem 13 podruhů v Evropě Ty uvedené někteří řadí pod včelu tmavou
 On v těch názvech a řazení je až  někdy neuvěřitelný zmatek. Hodně záleží
na tom kterého autora popisu a řazení pak použijete.
Ještě horší je to řazení v rostlinách.
Podstatou diskuse je ale výskyt a chov Včely tmavé u nás  V pracích učenců
se však uvádí, že původní druh této včely již zřejmě vyhynul.
Co se týče bodavosti  jejím nositelem v genu jsou údajně samičky tedy matky
u trubců se prý nevyskytuje. Je to prý jeden z důvodů který jim umožňuje
beztrestné zalétávání do cizích úlů Také je pak někteří z tohotu důvodu
označují za původce přenášení chorob
Pak se v tom vyznej.
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 11:10:18
Předmět: Re: chov matek

"Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.

 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera

Tamá více poddruhů:

 jedním je A.M. melifera Linnaeus
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758
(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů
tmavé včely u nás nepůvodní

dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 
kraňská včela

Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,
to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou
jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a
vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.
Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba
z hodných neumíte vybrat.

Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské
včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část
matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze
potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a
zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů
kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných
včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,
každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem
trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,
které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve
finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého
lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  
nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem
nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,
neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se
uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do
klidu.

Radek 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 1. 2015 9:28:46
Předmět: Re: chov matek

"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce."""

K vyraznemu vyschnuti penezovodu nejspis uz doslo,byt to Karel povazuje za "nesportovni".JosPr

Pan Klukas mně ukazoval stejné následky a má v česnech mateří mřížku! malý
vleze, vyoste a škodí a nemůže ven. Pastičky fungují, rejsků je moc, možná
ne v Praze ale v úlech ano.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 12:11:38
Předmět: Re: Rejsek 2015

"A jak měl? Já kvůli myším jsem znechucen z práce s mělí, samé bobky,
křídla, prostě ten hnůj usušit přesít a odseparovat od měli a potom do
kelímků, popsat. Nakonec si milostpáni v labině napíšou málo měli nebo
příměsy. Tak je miluju. Za 450,- za vzorek, prý z každého 10 a ještě
remcají. Stejněk jim jde jen o prachy, ty řeči o citlivosti metod
zjišťování moru, stačil by jim jeden vzorek ze stanoviště, stejnak se to
musí při pozitivním nálezu celé dělat znovu kvůli potvrzení.

Jo abych nezapomněl, mám v česně plechy 8mm.

_gp_
...........

J.B. (91.239.237.109) --- 14. 1. 2015
Re: Rejsek 2015 (39738)

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice
vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU
MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla
nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné
že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro
včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem,
nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel.
Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct."

Asi to chce praxi ověřit u své linie, mně to tak funguje a mám celkem hodné
včely... V okolí je moc brtníků, při práci pospíchám, používám klobouk a
rukavice, ale exkurze školy a školy dopadla v pohodě.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 12:18:13

Předmět: Re: chov matek


"Apis mellifera milifera L. - Včela tmavá (severní),(černá)

Apis mellifera carnika P. - Včela kraňská (karpatská)

Apis mellifera ligustka S.- Včela vlašská (italská)

Je jich celkem 13 podruhů v Evropě Ty uvedené někteří řadí pod včelu tmavou

 On v těch názvech a řazení je až někdy neuvěřitelný zmatek. Hodně záleží

na tom kterého autora popisu a řazení pak použijete.

Ještě horší je to řazení v rostlinách.

Podstatou diskuse je ale výskyt a chov Včely tmavé u nás V pracích učenců

se však uvádí, že původní druh této včely již zřejmě vyhynul.

Co se týče bodavosti jejím nositelem v genu jsou údajně samičky tedy matky

u trubců se prý nevyskytuje. Je to prý jeden z důvodů který jim umožňuje

beztrestné zalétávání do cizích úlů Také je pak někteří z tohotu důvodu

označují za původce přenášení chorob

Pak se v tom vyznej.

pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 11:10:18

Předmět: Re: chov matek



"Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.



 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera



Tamá více poddruhů:



 jedním je A.M. melifera Linnaeus

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758

(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů

tmavé včely u nás nepůvodní



dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 

kraňská včela



Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,

to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou

jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a

vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.

Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba

z hodných neumíte vybrat.



Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské

včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část

matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze

potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a

zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů

kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných

včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,

každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem

trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,

které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve

finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého

lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  

nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem

nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,

neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se

uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do

klidu.



Radek 





---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 14. 1. 2015 9:28:46

Předmět: Re: chov matek



"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá

žije po celé Evropě,

Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní), přímořská,

ukrajinská. sicilská atd

Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.

Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.

Uváděný spolek chovatelů Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno

Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze

západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie. Počátek jeho zániku se

dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění

jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s

činností uvedeného spolku.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 7:29:18

Předmět: Re: chov matek



""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.

nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.

Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející

brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.

Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.

Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až

dovozem kvalitních matek kraňských."



Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"

nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách

totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně

zřeďovat.

V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od

velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda

šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,

protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti

úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení

úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.

Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se

brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a

nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.

Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně

"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té

divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se

potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u

"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po

nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky

na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují

mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají

trubce.""""

Já jsem z vyhnáním nikdy neměl problém.
úl se uzavře tak, aby se z něho ten živočich sám nedostal a zapálí se knot.
Nechá se "povařit ve vlastní šťávě" instinktivního strachu z kouře plus z toho že se z úlu nedokáže dostat a uhoří tam.
Po cca 20 minutách se naplno otevře úl. Na hodinu, dvě hodiny.....
Dělá se to večer atd, kdy je tma a kdy tak není problém pro to zvířátku utéct z úlu. Ideálně v době, kdy není sníh těsně před větší sněhovou nadílkou, myši a rejsci obvykle přezimují pod sněhem a do úlu už potom nelezou.
Řekl bych, že konkrétně toto zvířátko už do úlu ani nepáchne.

Radek Hubač:
"U skupin, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii, neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do klidu."

Připusťte si i možnost, že toto hnutí za zachování diverzity (různosti) v populaci naší včely, nemá finanční motivaci. Prostě je některým lidem líto, že něco mizí a bez nároků na odměnu pracují na záchraně zbytků původní včely. Pokud vím, na počátku byl malý grant, který dostala PSNV od ministerstva životního prostředí na vyhledávání zbytků původní populace na Šumavě. Bylo to před asi 5 ůety a jen na jeden rok. Od té doby nevím, že by byly čerpány veřejné peníze na tyto aktivyty. Takže si divolím tvrdit, že tyto aktivity nezaniknou, protože je nyní neytí žádné penězovody a pramení ze stejných pohnutek, jako ochrana chátrajících památek nebo mizejících rostlin.

Chápu, že se vám (tj. vedení ČSV) tyto aktivity hodí k předsjezdovým útokům, protože janékoliv narušení jednoty může být pro stávající monopol nebezpečné. Kdyby vám šlo primárně o prospěch oboru, bylo by na místě tyto "alternativy" podpořit, protože trvale udržitelný rozvoj oboru je možný jen při určité míře diverzity. Současné hromadné úhyny jsou mimo jiné důsledkem dlouhodobé strategie potlačování diverzity jak ve včelí populaci, tak v názorech včelařů.

Souhlasím s vámi, že pokud by vyschly důležité penězovody, přineslo by to do včelařství snížení napětí a možná i klid a spolupráci různých názorových platforem. Dokud ale poteče do rozpočtu pražského ústředí ČSV přes 40¨milionů ročně z veřejných peněz, bude silná motivace lidí "u koryta" chránit monopol i za cenu napadání a lživých kampaní proti názorovým oponentům. Před rokem jsme byli svědky nechutného mocenského boje uvnitř svazu. Nyní, když sféry vlivu byly rozděleny, hledá se vnější nepřítel.

V zájmu korektní debaty budu rád, když pane Hubač uvedete konkrétní projekty a penězovody, které nyní čerpají skupiny, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu".
Naznačit a plivnout jedovatou slinu je totiž snadnější než vést věcnou debatu.

Broněk Gruna

Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever  Evropy  včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat..

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 13:05:17
Předmět: Re: chov matek

"Radek Hubač:
"U skupin, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil,
kdyby ve finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce
vědeckého lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u
nějakého dovozu nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že
rozhodně výsledkem nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve
své historii, neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých
bestií. Jakmile se uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci
včely tmavé opět snad do klidu."

Připusťte si i možnost, že toto hnutí za zachování diverzity (různosti) v
populaci naší včely, nemá finanční motivaci. Prostě je některým lidem líto,
že něco mizí a bez nároků na odměnu pracují na záchraně zbytků původní
včely. Pokud vím, na počátku byl malý grant, který dostala PSNV od
ministerstva životního prostředí na vyhledávání zbytků původní populace na
Šumavě. Bylo to před asi 5 ůety a jen na jeden rok. Od té doby nevím, že by
byly čerpány veřejné peníze na tyto aktivyty. Takže si divolím tvrdit, že
tyto aktivity nezaniknou, protože je nyní neytí žádné penězovody a pramení
ze stejných pohnutek, jako ochrana chátrajících památek nebo mizejících
rostlin.

Chápu, že se vám (tj. vedení ČSV) tyto aktivity hodí k předsjezdovým
útokům, protože janékoliv narušení jednoty může být pro stávající monopol
nebezpečné. Kdyby vám šlo primárně o prospěch oboru, bylo by na místě tyto
"alternativy" podpořit, protože trvale udržitelný rozvoj oboru je možný jen
při určité míře diverzity. Současné hromadné úhyny jsou mimo jiné důsledkem
dlouhodobé strategie potlačování diverzity jak ve včelí populaci, tak v
názorech včelařů.

Souhlasím s vámi, že pokud by vyschly důležité penězovody, přineslo by to
do včelařství snížení napětí a možná i klid a spolupráci různých názorových
platforem. Dokud ale poteče do rozpočtu pražského ústředí ČSV přes
40¨milionů ročně z veřejných peněz, bude silná motivace lidí "u koryta"
chránit monopol i za cenu napadání a lživých kampaní proti názorovým
oponentům. Před rokem jsme byli svědky nechutného mocenského boje uvnitř
svazu. Nyní, když sféry vlivu byly rozděleny, hledá se vnější nepřítel.

V zájmu korektní debaty budu rád, když pane Hubač uvedete konkrétní
projekty a penězovody, které nyní čerpají skupiny, které se snaží
"zachraňovat naši černou včelu".
Naznačit a plivnout jedovatou slinu je totiž snadnější než vést věcnou
debatu.

Broněk Gruna"

K vyraznemu vyschnuti penezovodu nejspis uz doslo,byt to Karel povazuje za "nesportovni".JosPr


--------------

Za nesportovní jsem považoval tebou nadhazovanou možnost že někdo založil Chovatelské sdružení v rozporu s literou a duchem zákona. Volil jsem schválně slabé slovo, protože pokud někdo něco udělal aby někomu škodil, tak jsou i jiná slova.

Samozřejmě na penězovody co si odkláníte do NASAvrk a další už slovo NESPORTOVNÍ není vhodné, protože nevystihuje podstatu.
Takže se starej ba vám vaše penězovody zase někdo neznámý nevyklonil. A nemuseli jste zase vybírat po pětikorunce do kasičky od starých důchodců.

Karel

"Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever Evropy včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat.."
Podle mně psát o nějakém rozhraní a dělit oblasti původního výskytu ostře na Čechy s černou včelou a Moravu s kraňkou je nesmysl. Ty včely tady existovaly minimálně 10 tisíc let , od dob posledního zalednění, přitom žádná ostrá hranice, přes kterou by se včely nedostaly, tady není. Rychlost šíření nějakého cizorodého genu je v případě málo zavčelené oblasti daná doletem trubců, to je až 10 - 15 kilometrů ročně, v případě hodně zavčelené oblasti tak půl kilometru, kilometr. Za ty tisíce let existence se tedy na styku černé včely a kraňky dozajista vytvořilo přechodné pásmo , široké možná až několik stovek kilometrů, kde fungovala směska obou těchto včelích druhů či ras. V nížinách a udolích v lužních lesích atd více spíš černá včela, ve větší nadmořské výšce v horách více spíš kraňka.

Mě se také zdá přijatelnější to rozhraní v té vrchovině
Jinak s tím souhlasím

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 14:52:32
Předmět: Re: chov matek

""Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever Evropy včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat.."
Podle mně psát o nějakém rozhraní a dělit oblasti původního výskytu ostře
na Čechy s černou včelou a Moravu s kraňkou je nesmysl. Ty včely tady
existovaly minimálně 10 tisíc let , od dob posledního zalednění, přitom
žádná ostrá hranice, přes kterou by se včely nedostaly, tady není. Rychlost
šíření nějakého cizorodého genu je v případě málo zavčelené oblasti daná
doletem trubců, to je až 10 - 15 kilometrů ročně, v případě hodně zavčelené
oblasti tak půl kilometru, kilometr. Za ty tisíce let existence se tedy na
styku černé včely a kraňky dozajista vytvořilo přechodné pásmo , široké
možná až několik stovek kilometrů, kde fungovala směska obou těchto včelích
druhů či ras. V nížinách a udolích v lužních lesích atd více spíš černá
včela, ve větší nadmořské výšce v horách více spíš kraňka."

Pane Polďžek děkuji za radu.S pozdravem Petr Zakouřil

Byla to jen jedna z moznosti,ktera me napadla,jen muj osobni nazor.Rozhodne mi zalezi na tom,jakou vcelu mam v nove vznikajici zastavbe kolem stanoviste. Co je sportovni nebo ne,je otazkou nazoru.Mne pripada znacne nesportovni,tvrdit vcelarum,ze je "v CR mozne chovat jakekoliv plemeno vcely medonosne"(www.modernivcelar.eu-CSV zalozil uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave) a tim mystifikovat 50 000 vcelaru v CR..JosPr.

přítel Tocháček dovezl první kranku v špacír holi. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 23:51:01

Předmět: Re: chov matek


"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v

kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu

vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr"

udělej si křídelní index. Nevím kolik ma kranka troisek , To sem si hrál tak
před 30 roky pomocí epidiaskopu . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 1. 2015 7:00:20

Předmět: Re: chov matek


"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro



------



Tak co tady řešíš?



:-)

Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?



Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?



Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?



Karel"

Vy máte pořád jen lípu. Ten med neznáme. Na vysočině les . Jak medovnice
smrková tak puklice velká a po ní poloskrytá. Dobře tam někdo píše že má
pršet. To je pravda že včely jdou ráno za rosy potom k večeru a když
zapoledne přijde taková sprškav máte víčka od loučky k loučce. Já říkám u
nás stačí snůška týden a jsme všichni spokojeni. Bohužel někdy ve snušce
není ani ten týden Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 1. 2015 7:02:06

Předmět: Re: chov matek


""Medovicový med

krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak

dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to

pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost.

Pravdou

je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15

lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to

stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem

pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do

těch

prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až

15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele

obrazily na podněcovací snůšku Standa"



Fakt je, že tehdy, pokud nebyl zvlášť špatný rok na medovici, to bylo asi

takhle. Když pořádně popršelo, tak asi druhý třetí den se na listech

objevily první malé kapky. Počkalo se den nebo dva, až těch kapek bylo víc,

potom stačilo chvilku pátrat v tom stromu - zdroji kapek a vždy bylo vidět

aspoň pár včel, jak tam létají. Dneska to je tak, že neprší třeba týden,

čtrnáct dní, nové kapky se objevují furt, ale včely nikde. Naposledy, kdy

jsem viděl včely na medovici, bylo tak tak tři roky v Ostravě. Kde se na

jednotlivých starých lípách v městské zástavbě přemnožily mšice tak, že

listy byly úplně lesklé a mokré od medovice a kolem stromu v kruhu, kam

zasahovaly větve, byl mokrý kruh.

Fakt je ale taky, že poslední roky se těm včelám nevěnuji tolik, kolik by

asi potřebovaly a kraňka asi potřebuje, aby se včely vybíraly na snůšku

medovicového medu, jinak převládnou linie, které medovici sbírají velmi

málo."

Mne pripada znacne nesportovni,tvrdit vcelarum,ze je "v CR mozne chovat jakekoliv plemeno vcely medonosne"(www.modernivcelar.eu-CSV zalozil uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave) a tim mystifikovat 50 000 vcelaru v CR..JosPr.
-------
Vynechám to, že takový náklad - otázka zda čtený - má leda Včelařství a to mystifikuje jinak:-)

A proč by to nebylo možné?

Nějaký zákon to zakazuje?


Karel

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!) jeden si poridi kranku,druhy cernou,treti vlasku,ctvrty kavkazanku,to bude biodiverzita!! Vysledkem bastardi a brakovani 99 matek ze sta?Nakup uslechtilych matek z promichanych kmenu?Vyzkumnici z 30 let minuleho stoleti,kteri zbastardizovali domaci vcelu budou proti nasi generaci naprosti bridilove??Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Jak poznáš bastardizovanou domácí včelu?
_gp_


...........
JosPr (217.77.165.33) --- 14. 1. 2015
Re: chov matek (65663) (65667) (65673) (65677) (65681)

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!) jeden si poridi kranku,druhy cernou,treti vlasku,ctvrty kavkazanku,to bude biodiverzita!! Vysledkem bastardi a brakovani 99 matek ze sta?Nakup uslechtilych matek z promichanych kmenu?Vyzkumnici z 30 let minuleho stoleti,kteri zbastardizovali domaci vcelu budou proti nasi generaci naprosti bridilove??Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!)
....
Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Ad A.
Doufám že o ty evropské dotace nežádáš a ani když vám dotují plošný aerosol, Gabon a medomety.

Ale věcně - před vstupem do EU - třeba v 1990-95 - bylo to zakázané? Tedy chov něčeho jiného než Kraňky? Protože to by se asi takj 70% včelařů dopouštělo protizákoného jednání.
Podle mých znalostí nmeexistoval nikdy (30 let zpět) zákon který by přikazoval mít na včelnici jen kraňku.

Ad B

Já nevím jaké názory jaké mají zastánci jiných plemen - zeptej se až tě zas ezvoilí v Křemencové - tam registrovali chovatelské sdružení včely tmavé - třeba ti vysvbětlí proč ji legalizovali - nyní již nemůžeš zakázat nikomu její chov - je tu doma. Úředně a síldí v Křemencové.



Já znám jen pár lidí co je zajímalo zda zde někde nezůstaly zbytky původní včely než sjme to překřížili hromadnými importy.

A takovému jednání já nemám co vytknout - stejně tak jako když někdo zachraňuje a udržuje původní genofond - ať už rostlin nebo zvířat. Je mi jedno jestli to je jabloň nebo česká husa či včela.

Za současné potíže - není náhodou na vině že sem dovážíme včely od Jadranu?
Já to nevím, ale když nebudeš vědět jak se chová původní včela (Nebo její torzo) tak se to nemůžeš dozvědět.

Karel

> Ale věcně - před vstupem do EU - třeba v 1990-95 - bylo to zakázané?
> Tedy chov něčeho jiného než Kraňky? Protože to by se asi takj 70%
> včelařů dopouštělo protizákoného jednání.

Asi jsem z jiného světa. Včelaři které znám v okolí, tak nikdo nechoval a
ani nechtěl chovat nic jiného než kraňku, přesněji řečeno to, co považoval
za kraňku. Asi hlavní důvod byl, že viděli, jaký pokrok jim zavedení kraňky
přineslo. Je jedno jestli to mělo 99 nebo jen 75 procet nějakého ideálu,
který nikdo neznal a ani nikdy znát nebude. Pokud někdo ví jak se pozná
živočich, který není "křížený", rád se poučím. Rokud si správně pamatuji,
tak rozbory DNA se zjistilo, že dělení ...kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh
by se mělo revidovat, protože se například zjistila úzká příbuznost orla a
husy.

V případě EU vidím hlavní problém, že naprosto ztratila selský rozum. Sedí
někde úředník, který je hodnocen od kusu a ne od výsledku. Pokud je
předložen stylisticky krásný projekt s barevnými grafy na očividný tunel, je
schválen na úkor něčeho smysluplného. Ale nic s tím neuděláme, granty tu
jsou tisíce let, jen se jim tak neříkalo. Byly na válku, na palác, na
včelařskou školu v Novém Kníně a na miliony dalších věcí.

U Vás 70 procent kolegů mělo něco jiného než kraňku? A prozradíte co?
VP

Začínal jsem s 10 oddělky se zbytky genů Ukrajinky, byla to včela velmi propolisudárná, zakládáno vzhledově nižší matečníky založené ve větším množství, bylo to oficiálně dovežený u Ukrajiny a oficiálně množený rozmnožovacím chovem a oficiálně nabízený ve Včelařství podle seznamu chovatelů matek toho času. Byl jsem rád že ji mám, protože se namne ostatní včelaři vykašlali mi prodat včelstva krom jediného který mi 10 oddělků udělal a dodes si ho zato považuji, že se namne nevykašlal.

Jo jinak ty geny nebyly špatné, medu dost,když bylo co nosit.



_gp_
.........

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 15. 1. 2015
Re: chov matek (65663) (65667) (65673) (65677) (65681) (65682) (65684)



U Vás 70 procent kolegů mělo něco jiného než kraňku? A prozradíte co?
VP

Co kdybychom místo dohadů o kraňce-nekraňce využili trochu zimního času
na zdokonalení vlastní metodiky, konkétně protirojových opatření.

Přeleták lze udělat různým způsobem, například:
a) na vlastní starou matku, bez plodu
b) na vlastní starou matku a část včel, bez plodu
c) na cizí malý oddělek s kladoucí matkou
d) na mladou neoplodněnou matku v klícce, bez plodu
e) na matečník, bez plodu
f) na cizí plod (vychovají si náhradní matečník sami)

Zbytek včelstva, mateřák, tj plod, případně stará matka se dají na nové
místo.
1) vlastní česno v patře úlu
2) jinam na stanovišti
česno se dá směrovat stejně, nebo jinak než původní (např otočit o 180 st.).

Přeleták by měl hlavně využít snůšku, mateřák lze rozdělit na posílení,
na oddělky, případně ponechat jako nové včelstvo a nebo později zase spojit.
Navíc by se měla zlepšit situace v napadení roztočem VD.

Pokud máte praktické zkušenosti a jste ochotni se o ně podělit s
ostatními, napište, předem děkuji za celý kolektiv konference.

Já mám tuto zkušenost:
Použil jsem několikrát bod c), letošní oddělek dal několit kg medu a
šel do zimy v dobrém stavu.
Bod f) je prasečina, ale použil jsem jej na nápravu nezvladatelně
bodavého včelstva, jejich plodem jsem posílil jiná včelstva.
Vylamování matečníků, pokud je 100-procentní zabrání vyrojení, ale
snůška je ZTRACENÁ. Má to asi význam ve městě, myšleno jako udržení dobrých
sousedských vztahů.

Někdy v minulosti někdo psal, že měl případ, kdy si včely z přeletáku
"polétaly" jakoby se rojily a po chvíli se vrátily do úlu a tu sezonu se už
nevyrojily.
VP

Jak se chovala puvodni vcela je popsano v historii ruznych spolku,rovnez tak co prineslo krizeni s ruznym jinym materialem,rad si to procitam,kdyz nemam nahodou co delat.Je v tom hodne poucneho pro dnesek,vcelstva padala i tehdy a varroaza nebyla,s medem to bylo vselijak.Dokonce jsem zaznamenal jasot nad zjistenim,ze vcely plni medniky uz koncem cervna!!! (jine snuskove podminky,jine plemeno vcely nez dnes).Pak nadherne popsany vliv zemedelstvi na pestovani plodin a posun vyuziti snusek diky sireni kranky.Proc zkoumat dnes,to co uz je popsano skoro 100 let?JosPr

Jak se chovala puvodni vcela je popsano v historii ruznych spolku,rovnez . . . .

JosPro
--------
Právě minulou sobotu jsem na přednášce Ing. Titěry slyšel, že ten nejvěští mix byl vytvářen za RakoukoUherska kdy pošta fungovala a za pár krejcarů se dala poslat matka odkamkoli kamkoli. A monarchie byla pořádně veliká.
Mám pocit že historie spolků je pozdějšího data než začátek importů.

Druhá věc je ta bodavost - ta je věcí selekce a možná se zmenšila u všech šlechtěných plemen. Přeci jen zanlosti o pár století pokročily.


A jen tak mimochodem, já nejsem příznivcem dovozů, dokonce ani ne kraňky, protože mi není jasné proč by se sem měly importovat včely třeba od Jadranu. Jak prý dokonce propagovalo Včelařství. Zajímavé že takový úlet nevzbudil takové vášně jako hledání potomků na ŠUmavě. :-)

Takže já se s tebou nehádám o to jestli je to dobře, jen bych rád upravil názor na legislativu a na chování včely tmavé které znáš nejspíš jen z kronik.
A to ani nemám ambice přesvědčit tebe a další, ale lidi co to tady ještě občas sledují.

Karel

Ja se nehodlam taky hadat,byt trebas ochrana starych odrud,husy ceske a vcel se neda moc srovnavat(mam 10 lete naroubovane renety sazene 1922,budou tady dalsich snad 60 let),houser neni trubec a husa ceska nestratila kontinuitu jako plemeno...Nalez zbytku puvodnich vcel je jina vec,jednak se nicim domacim nedaji geny upevnit a jednak staci vedle vcelar s F1 ze slechtitelskych chovu uplatnici LBV a zdarec zbytku puvodnich vcel...Nejspis tady jde o jinou vec,velka rada vcelaru je rada,ze ma ve vcelstvu vubec nejakou matku,ne tak aby si z matek vybirali.A pokud ma mizerne vynosy medu diky vlastni tuposti,zhlidne se v jinem plemenu,dopadne to sice stejne,ale pokazi praci vsem okolo.(nazor vcelare z okoli,ktery nema med nikdy oproti ostatnim a chce buckfast,ta nanosi medu povidali v MV).O Jadranu si myslim taky svoje.JosPr

jak změřit alkohol v medovině?