78437
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 23. 12. 2014
Re:
Veškeré dění ve včelstvech řídí postavení slunce na obloze. Plodování obvykle zčíná cca. 14 dní po zimním slunovraru. a Výchova zimní generace začíná zase po letním po krátké přestávce kldení.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Petr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 22. 12. 2014 17:34:19 Předmět: Re:
"V sobotu jsem jen tak ze zvědavosti nahlídl do dvou včelstev s letošníma matkama u kterých už jsem viděl,že včely lítaly se žlutým pylem,ale v plástech jsem nenašel ani jedinou buňku v jakémkoliv stádiu plodu.Ony ty včely asi nejsou tak blbé a s plodem nějakou dobu ještě počkají.Moje zkušenosti hovoří jasnou řečí "čím tužší a delší zima,tím větší jsou medné výnosy".No ještě není nic ztraceno. Uherskohradišťsko, 220m n.m."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65442
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (78.102.198.94) --- 22. 12. 2014
Re: (65438)
V sobotu jsem jen tak ze zvědavosti nahlídl do dvou včelstev s letošníma matkama u kterých už jsem viděl,že včely lítaly se žlutým pylem,ale v plástech jsem nenašel ani jedinou buňku v jakémkoliv stádiu plodu.Ony ty včely asi nejsou tak blbé a s plodem nějakou dobu ještě počkají.Moje zkušenosti hovoří jasnou řečí "čím tužší a delší zima,tím větší jsou medné výnosy".No ještě není nic ztraceno.
Uherskohradišťsko, 220m n.m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65439
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 12. 2014
Re:
k tomu začátku roku 85; http://www.lipensko.org/lipno_pocasi.php Ten rok 94 si také dobře pamatuji To jsem byl akorát v Brně kde jsem jednou týdně vozil syna do Lešné do školy, vyhrál totiž možnost studia placené školy CISCO zdarma a tehdy jsem tam koupil v AAA Favorita. Ten den mi v poledne zamrzla Š 105 kterou jsem tam přijel a já ji musel nechat v autodílně v Lešné na rozmrazení. Tehdy tam byly autodílny plné zamrzlých vozidel. Tehdy tam bylo z ničeho nic v poledne -16°C násobený prudkým severákem. Z toho jak každý uvádí jiný rok jasně vidíte, že ty prudké výkyvy nejsou nic zvláštního a včely to vždy v pořádku přežily.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 21. 12. 2014 17:52:05 Předmět: Re:
"Bylo to přelom roku 1978/79
"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa, zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65437
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIĹ EK Ä?IHĂ?K (e-mailem) --- 21. 12. 2014
Re: (65434)
Bylo to přelom roku 1978/79
"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa, zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65435
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Standa Pe (217.117.217.146) --- 21. 12. 2014
Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa, zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65434
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 12. 2014
Re: (65430)
Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79 Franta
Bylo to určitě po roce 1982. Rok 1984 sedí.
A ořešáky nezmrzly proto, že byl mráz, ale kvůli tomu extrémně rychlému poklesu teploty.
Většina stromů a asi obecně rostlinstva u nás má období vegetačního klidu poměrně krátké, měsíc, dva měsíce. Stačí, když je někdy v listopadu pár dnů víc pod nulou a období vegetačního klidu je nastartováno. Po měsíci, dvou měsících pak už rostliny čekají jen na jaro a teplo. Stačí delší období tepla, jaké tehdy bylo před silvestrem a stromy začnou nalívat kmeny a větve mízou a připravují se na pučení. Když se potom začne pomalu ochlazovat, tak stromy zase tu mízu během pár dnů stáhnou do kořenů a nad zemí zůstane jen suché a tím mrazuvzdorné dřevo. Pro ořešáky jako jedny z nejméně mrazuvzdorných stromů prostě ten náhý pokles do mrazů byl moc a dřevo nalité mízou to nezvládlo.
Jinak co se týká mrazů, docela velké byly i v zimě 2011 - 2012. Tehdy nějak nejméně měsíc od druhého týdna ledna se k nám natáhla sibiřská tlaková výše, z tohoto titulu vanuly neustále severní větry, které tady natáhly arktické mrazy. Tady u nás na severní Moravě v té době nenapadl sníh, proto byly ty mrazy přes den "jenom" tak - 15 a v noci - 20, jinde, kde byl sníh, byly tak o 10 st C větší.
Zato u nás byl holomráz, půda promrzla tak do 1 metru a roztávala ještě měsíc po ústupu mrazu, kdy už bylo dost nad nulou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65433
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 20. 12. 2014
Re:
Kdyby to tak nevyšlo.Tady na vysočině , kdo má ten sníh odhazovat. Ale stejně příjde, co by to bylo za zimu. Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 7:35:01
Předmět: Re:
""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců
zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.
Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."
Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského
proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských
tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části
Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.
To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,
potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy
přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto
ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní
počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je
ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65432
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 12. 2014
Re:
Tak to se nepletu. Ty zimy si byly sice dost podobné délkou kdy u nás na Hané držel sníh ještě v dubnu Jako zahradník jsem tehdy měl velké potíže se sadbou polní zeleniny která v tu dobu měla již být na poli. V roce 83 jsem nastoupil v kotelně jako obsluha rozvodů a v tom roce 85 nám všechny konce zamrali jak o závod. Polevilo to až na začátku února. A však rekordní teploty pod nulou byly v minulém století v únoru 1928 -28°C a v polovině ledna 1985 - 30°C
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz> Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz> Datum: 20. 12. 2014 15:26:31 Předmět: Re:
"Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79 Franta
"Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na
z nejkrutějších zim století Pomrzly u nás ořechy téměř všechny a réva taky.
pepan .
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 20. 12. 2014 7:35:02 Předmět: Re:
""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které bylo nutno někam uložit."
Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně. To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit, potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy přes den - 20 nebo i vyšší. I když to je dost málo pravděpodobné. Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65431
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIĹ EK Ä?IHĂ?K (e-mailem) --- 20. 12. 2014
Re:
Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79 Franta
"Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na
z nejkrutějších zim století Pomrzly u nás ořechy téměř všechny a réva taky.
pepan .
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 20. 12. 2014 7:35:02 Předmět: Re:
""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které bylo nutno někam uložit."
Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně. To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit, potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy přes den - 20 nebo i vyšší. I když to je dost málo pravděpodobné. Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou.""
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65430
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 12. 2014
Re:
Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na z nejkrutějších zim století Pomrzly u nás ořechy téměř všechny a réva taky.
pepan .
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 20. 12. 2014 7:35:02 Předmět: Re:
""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které bylo nutno někam uložit."
Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně. To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit, potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy přes den - 20 nebo i vyšší. I když to je dost málo pravděpodobné. Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65429
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 12. 2014
Re: (65423) (65424)
"Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."
Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně. To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit, potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65428
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Standa Pe (217.117.217.146) --- 19. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ? proti varaĂłze. (65416) (65417) (65421) (65422)
Varidol je certifikovaný léčivý přípravek, takže množství účinné látky je v něm stále stejné. Stačí se podívat na příbalové letáky z minulých let a na lahvičky. Spíš se domnívám, ale pouze domnívám, že chovatelé nedodržují některé zásady aplikace. e třeba mít neprodyšný úl, uzavřená česna, použít správné množství léčiva, případně správně seřízený vyvíječ aerosolu, dodržení doby aerosolování atd. Podle toho co často vidím a slyším tak se to fláká všelijak. To samé platí pro vložením formidolu. Ona metodika je vypracovaná pro širokou praxi a nemůže zohledňovat některé rozdílnosti mezi lokalitami, je třeba ji dodržovat a starat se o zdravotní stav svých včelstev odpovědně celý rok a ne pouze čekat na fumigaci a aerosol.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65427
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 19. 12. 2014
Re: (65423)
letos ale bude hlad. Kdo malo nakrmil§ zdá se mi že je proti jiným letům na tuto dobu hodně měli . Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: Inu i já <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 12. 2014 11:49:09
Předmět:
"Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014
Re: Prolet (65412)
U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné
mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování...
********************************************************
Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je
teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc
netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta
staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl
včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65425
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 12. 2014
Re: (65423)
Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které bylo nutno někam uložit.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Inu i já <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 19. 12. 2014 11:49:10 Předmět:
"Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014 Re: Prolet (65412) U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování... ******************************************************** Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65424
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Inu i já (109.238.42.100) --- 19. 12. 2014
Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014
Re: Prolet (65412)
U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování...
********************************************************
Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65423
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ? proti varaĂłze. (65416) (65417) (65421)
"No to by ukazovalo na nedostatky v jedovatosti Varidolu nebo MP10 fum."
Jedovatost s tím nemá co dělat. To jsou jednoduché přípravky, kde je jen jedna účinná látka definovaná jednoznačným chemickým vzorcem. Vliv ostatních příměsí je zanedbatelný. Takže maximálně se dá bavit, jestli tam je té účinné látky dost nebo ne - kolik kapek dát.
To spíš roztoči se přizpůsobují a stejnou dávku účinné látky snášejí čím dál lépe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65422
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 19. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ? proti varaĂłze. (65416) (65417)
No to by ukazovalo na nedostatky v jedovatosti Varidolu nebo MP10 fum.
_gp_
...........
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ? proti varaĂłze. (65416)
A nyní VUVČ Dol už nějaké roky oficiálně tvrdí, že je třeba zabránit roztočům hýbajícím se po fumigaci, aby se znova vrátili na včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65421
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Standa Pe (217.117.217.146) --- 18. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ? proti varaĂłze. (65416) (65417)
Rád bych dostal kompletní informaci. Kde je nějaký výstup z Dolu o tom, že je třeba zabránit spadlým, hýbajícím se roztočům přejít na včely. Pokud vím, tak stále platí, že spadlý roztoč je nevratně poškozen. Je to dáno celé včelařské veřejnosti nebo to VÚVč Dol utajuje a seznamuje s tím pouze někoho?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65418
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ? proti varaĂłze. (65416)
S těmi pohybujícími se po fumigaci je zajímavý vývoj.
Kdysi dávno nejdřív hýbající se roztoči po ošetření nebyli zaznamenáni. Buď proto, že je to léčivo spolehlivě zabilo nebo proto, že za začátku si toho nikdo nevšímal, nevím.
"Hejbat" se začali někdy v letech 1955 - 2000. A potom následovala cca 5 - 10 letá etapa VUVČ Dolu, kdy oni přesvědčovali, že je to nevadí, že se hýbou a že jsou stejně léčivem nenávratně poškození.
A nyní VUVČ Dol už nějaké roky oficiálně tvrdí, že je třeba zabránit roztočům hýbajícím se po fumigaci, aby se znova vrátili na včely.
A z tohoto důvodu je mnohem kvalitnější ošetření aerosolem za teploty třeba kolem nuly, roztoči na podložce vychladnou a pohybují se velice málo než ošetření fumigací třeba při 15 - 20 st C venkovní teploty v říjnu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65417
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ? proti varaĂłze.
Přesně tak, Je v podstatě úplně jedno co se použije. Jestli je to Gabon, Formidol, Varidol, nebo něco jiného. Důležitá je ta doba. Jisté je to, že Gabon je ta nejpohodlnější aplikace. Předevčírem jsem dokonce slyšel, že na podzim úplně stačí jen ty knoty, když je zasítované varoadno. Vysvětlení - Zplodiny z hoření knotu omámí roztoče, kteří popadají a nedokáží se již rychle vrátit na včely. Mysíte je ale včas odstranit. Neberte to ale jako můj návod!
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 18. 12. 2014 8:14:00 Předmět: Re: LĂÄ?enĂ proti varaóze.
"Já tlumím varoázu počátkem srpna pravidelně už nejméně 10 let a nikdy jsem neměl masivní úhyn, vžda tak 1 včekstvo z cca 20. Když se dával gabon, tak gabonem, pokud nebyl, tak formidolem, nyní odpařovače. Někdy je dávám podruhé v září, když je teplný podzim a hrozí reinvaze. Monitoring z časových důvodů nedělám, včelařím dost na dálku. Myslím, že kdo nezasáhne v podletí, často nemá na podzim už co léčit."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65416
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (82.117.130.25) --- 18. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65398)
Já tlumím varoázu počátkem srpna pravidelně už nejméně 10 let a nikdy jsem neměl masivní úhyn, vžda tak 1 včekstvo z cca 20. Když se dával gabon, tak gabonem, pokud nebyl, tak formidolem, nyní odpařovače. Někdy je dávám podruhé v září, když je teplný podzim a hrozí reinvaze. Monitoring z časových důvodů nedělám, včelařím dost na dálku. Myslím, že kdo nezasáhne v podletí, často nemá na podzim už co léčit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65415
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014
Re: Prolet (65412)
U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování. Návrh nových stanov ČSV jsem četl asi před 14 dny. Sice se to nazývá nové stanovy, ale co je v nich nového co nebude klást překážky spolkové činnosti a naopak ji nakopne ze stagnace.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65414
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 12. 2014
Re: Prolet (65412)
Ty se máš . Vysočina 510 nm ani drc.Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 12. 2014 14:39:05
Předmět: Prolet
"Mezi 13,10 a 13,40 celkem hezky "ockovy" prolet,muze zacit zima.(385
m.n.m).Prijemne odreagovani od cteni navrhu novych stanov..JosPr"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65413
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65398) (65399) (65409)
Děkuji :-). Petr.
-----Původní zpráva----- From: e-mail/=/nezadan Sent: Saturday, December 13, 2014 6:42 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze.
Zdravím, Karle. Scházíme se každou první neděli v měsíci. Nabízíme objednání léčiv (formidolu, případně i gabonu). Je už na včelařích, kdo si co objedná. ------- Tak to máte dobrý, abych řekl, tak to má i být. :-)
Tak ať se daří.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65410
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.179.34.205) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65398) (65399)
Zdravím, Karle.
Scházíme se každou první neděli v měsíci. Nabízíme objednání léčiv
(formidolu, případně i gabonu). Je už na včelařích, kdo si co objedná.
-------
Tak to máte dobrý, abych řekl, tak to má i být. :-)
Tak ať se daří.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65409
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65396) (65400) (65401)
"Proc pak se Radime ekonomicky orientovani vcelari snazi mit co nejsilnejsi vcely?Protoze je pro ne prodej medu zivobytim nebo dost podstatnym prijmem pri zamestnani nebo duchodu.A dovoli si takovy vcelar neco neudelat poradne,aby dalsi rok prisel o par tun medu na prodej?Vyhodi par desitek nebo stovek tisic z pristi sezony do riti?.To by musel byt uplny diletant...Tato myslenkova teorie nebude to prave orechove...JosPr"
Je ale zvláštní, že co se letos mluví o úhynech, není to ani v jednom případě o těch "neekonomicky orientovaných" včelařích s pár včelstvy. Vždycky, když se nyní na podzim mluví o úhynech podstatné části včelstev nebo dokonce všech včelstev chovatele, často úhyn až mnoha desítek včelstev, jsou to vždy včelstva těch komerčních nebo polokomerčních ekonomicky orientovaných masařů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65408
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65396) (65400) (65401) (65403)
"!Spis mam obavu z ruznych 1 nebo 2 vcelstvovych vcelaru,kterym rok co rok vcely v zime "zmrznou" a pak chodi od vcelare ke vcelari a skemraji o nejaky roj,vetsinou se nad nima nekdo k vlastni skode smiluje a da jim ho,nebo si nejaky zbloudily roj proste ulovi.Doma ho soupnou do trouchnivejici bedny,nastrkaji ramky po "zmrzlem" vcelstvu,na zimu daji 5 kg cukru(je drahy) a vcelari az do zimy,nez jim vcely opet "zmrznou"..."
Ti jsou z hlediska varaózy úplně bezproblémoví. První rok totiž včelstvo z oddělku či roje sotva dosáhne kritické koncentrace roztočů, navíc s letošní matkou je takové nové včelstvo hodně životaschopné, tudíž odolné i virům provázejícím roztoče. No a oním uhynem v zimě kvůli nenakrmení se ten včelař další rok dostane zase na počáteční bod.
Problém by byl teprve další rok, kdyby se jim povedlo ty včelstva přezimovat a ještě větší problém by to byl, kdyby se jim povedlo ty včely udělat přes zimu silné, aby začaly plodovat ihned při oteplení v časném předjaří.
Tam je nebezpečí jedině v tom, že jak takoví včelaři začnou na jaře "lovit" nové včely všude možně a co nejlevněji, mohou přijetím neznámého roje nebo pokoutným nákupem přitáhnout mor plodu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65407
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 13. 12. 2014
Re: (65405)
U nas to sice v 385 m.n.m nebylo ani na mikroprolet ockem,ale prosel jsem si vsechny podlozky a omrknul zivot za ocky.Vcelky v pohode prechazely za ockem,sem tam nektera vycouhla ockem ven,kratce se prosla v ocku a odloudala se zpatky..Ve ctvrtek byl OO a zatim to na okrese Pv nevypada na nejake vyznamne uhyny.Celkem zajimave bylo srovnani spadu roztocu po fumigacich.Dole na rovine plne podlozky,nahore v lesich zadna hruza..JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65406
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Standa Pe (217.117.217.146) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394)
V poslední době stále víc přemýšlím jestli tak obrovská organizovanost chovatelů má význam, když se většina pouze veze. Oprávněně se domnívám, že pokud budou ve spolku pouze lidé, kteří mají o spolkovou činnost zájem, tak to bude jenom ku prospěchu věci. Vybíjíme energii na nahánění těch pasivních místo, abychom s těm aktivním posouvali věci dopředu. A o ty, kteří by nebyli ve spolku obavu nemám, někteří se začnou ke svému majetku konečně chovat s péčí řádného hospodáře a pro ty ostatní také platí Nařízení SVS, pokud vím tak tam jsou sankce za nedodržení, tak ať je konečně státní orgán uplatňuje a nepřenáší to na spolek.
Raději polovina členů než to co je dnes.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65404
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65396) (65400) (65401)
Spis mam obavu z ruznych 1 nebo 2 vcelstvovych vcelaru,kterym rok co rok vcely v zime "zmrznou" a pak chodi od vcelare ke vcelari a skemraji o nejaky roj,vetsinou se nad nima nekdo k vlastni skode smiluje a da jim ho,nebo si nejaky zbloudily roj proste ulovi.Doma ho soupnou do trouchnivejici bedny,nastrkaji ramky po "zmrzlem" vcelstvu,na zimu daji 5 kg cukru(je drahy) a vcelari az do zimy,nez jim vcely opet "zmrznou"...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65403
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 13. 12. 2014
Re: medovina (65378)
Nech ji ustát a hadičkou ji přetoč do čisté nádoby. Vem latku delší jak hloubka demijonu 5 - 7 cm pokud jsou kvasinky nad ně připevni hadičku , nad demijonem taky a nasaj a nech niž téct. Zákon spoj. nádob. Za čas to můžeš zopakovat a máš ji jak zrcadlo . Ted jsem to dělal a jsem trochu vedle. Trochu cucneš a zas a už dost Dobrou chut. Čištění nech vinařum Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: michal <mikevo/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 12. 2014 13:19:15
Předmět: medovina
"A máte někdo tip na filtry.Teď ve včelařství píšou že filtrujou membránovým
na víno ??"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65402
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65396) (65400)
Proc pak se Radime ekonomicky orientovani vcelari snazi mit co nejsilnejsi vcely?Protoze je pro ne prodej medu zivobytim nebo dost podstatnym prijmem pri zamestnani nebo duchodu.A dovoli si takovy vcelar neco neudelat poradne,aby dalsi rok prisel o par tun medu na prodej?Vyhodi par desitek nebo stovek tisic z pristi sezony do riti?.To by musel byt uplny diletant...Tato myslenkova teorie nebude to prave orechove...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65401
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65396)
"Jenže ti zapálení a obětaví, chodí zachraňovat, až nejdříve v říjnu. To už ten jeden (nebo určitě víc) od června ohrožuje okolí, protože je minimálně důsledný. Kdyby to léčení bylo jen na něm, tak druhý rok, už možná, nikoho neohrožuje."
A jste si jistí, že opravdu přednostně hynou včelstva lajdákům?
Co když přednostně hynou včelstva včelařům masařům, co se nijak nestarají o chov vlastní linie, jen kupují chovné matky a perou je nebo jejich dcery v co největším počtu do včelstev na svých stanovištích. Stejně jako perou cukr do všude, kde to je možné, aby je měli co nejvíc silné. A "ždímají" je při vybírání medu co nejvíc, jen aby měli na včelstvo přínos 40 nebo dokonce 100 kilo medu a mohli se potom na ostatní včelaře jen vytahovat? Atd Atd.
Například u nás, jestli jsem na poslední schůzi dobře rozuměl, totálně vyhynula včelstva třeba bývalému nákazovému refentu, který to až do nějak předminulého roku dělal v ZO nějak 30 let.
Jakkoliv mám na jeho postoj ke mně v dobách, kdy on byl členem výboru ZO a já jsem byl z toho výboru v podstatě odejit relativně negativní názor, tak v žádném případě se nedá říct, že by byl ve vztahu ke svým včelám lajdák.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65400
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395) (65398)
Zdravím, Karle. Scházíme se každou první neděli v měsíci. Nabízíme objednání léčiv (formidolu, případně i gabonu). Je už na včelařích, kdo si co objedná. Ale jistě toho je objednáno podstatně víc, než kdyby se měl o to starat každý jednotlivec zvlášť. Samozřejmě - nikdo z funkcionářů neobjíždí včelaře za účelem zjišťování zdravotního stavu a doporučování zákroků - to je skutečně na zodpovědnosti každého jednotlivce. Na druhé straně neodmítáme žádost nezkušeného, nebo naopak příliš starého včelaře o pomoc v tomto směru - ale to běží spíš na úrovni jednotlivých přátel, nikoliv organizovaně. S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: e-mail/=/nezadan Sent: Saturday, December 13, 2014 12:04 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze.
Mužný je i druhý pohled: Dost včelařů by okamžitě přestalo s důsledným tlumením nemocí včel, a i kdyby to byl jen jeden (jakože by jich bylo určitě víc), byl by zdrojem nákaz pro okolní svědomité včelaře. Ona ta proklínaná přeorganizovanost toto riziko podstatně snižuje. S pozdravem Petr.
-----
A jak u vás probíhalo tlumení letos v létě? Podle čeho jste poznali že je třeba tlumit nebo netlumit a jak jste to provedli?
Dík za odpověď.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65399
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (88.101.45.181) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395)
Mužný je i druhý pohled: Dost včelařů by okamžitě přestalo s důsledným
tlumením nemocí včel, a i kdyby to byl jen jeden (jakože by jich bylo určitě
víc), byl by zdrojem nákaz pro okolní svědomité včelaře. Ona ta proklínaná
přeorganizovanost toto riziko podstatně snižuje.
S pozdravem Petr.
-----
A jak u vás probíhalo tlumení letos v létě? Podle čeho jste poznali že je třeba tlumit nebo netlumit a jak jste to provedli?
Dík za odpověď.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65398
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JK (109.108.117.88) --- 13. 12. 2014
Re: Léčení proti varoóze (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395)
Přesně jak říká Zdeněk.
V říjnu je pozdě. Zdrojem nákaz jsou ti přeorganizovaně nesvědomití již od července. Proto argument, "že by přestali důsledně léčit což by bylo zdrojem nákaz ..." považuji za zcestný. Pokud by se přeformuloval ve stylu "že by přestali důsledně léčit což by bylo úhynů jejich včelstev a tedy ozdravění od těchto uměle udržovaných nesvědomitých včelařů, způsobujících opakovaně nákazy" - pak bych to považoval za mnohem pravděpodobnější scénář vývoje po takovémto velkém třesku.
Život přináší paradoxy a to, že někdo v něco věří (jako je význam organizovaného léčení), neznamená že je to pravda. Bohužel "strach z neznáma" nám brání překonat určitou hranici a posunout se dál. Ta hranice pak mnohdy bývá porušena až při nějakém velkém průšvihu - třeba jako jsou letošní úhyny. Ale kdo ví jestli i to bude na zbourání stačit - možná musíme počkat až budou celorepublikové úhyny 95% než se něco změní a hne to myslí těch tvrdohavých.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65397
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394) (65395)
Jenže ti zapálení a obětaví, chodí zachraňovat, až nejdříve v říjnu. To už ten jeden (nebo určitě víc) od června ohrožuje okolí, protože je minimálně důsledný. Kdyby to léčení bylo jen na něm, tak druhý rok, už možná, nikoho neohrožuje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65396
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393) (65394)
Mužný je i druhý pohled: Dost včelařů by okamžitě přestalo s důsledným tlumením nemocí včel, a i kdyby to byl jen jeden (jakože by jich bylo určitě víc), byl by zdrojem nákaz pro okolní svědomité včelaře. Ona ta proklínaná přeorganizovanost toto riziko podstatně snižuje. S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: JosPr Sent: Saturday, December 13, 2014 8:52 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze.
To je obrovsky problem,vezmeme opravdu kazdeho,bez ohledu na to,jak to dotycny s vcelarenim mysli.A dost "vcelaru" by bez posluhovani zakladnich organizaci s vcelarenim okamzite prestalo.Tahle umele vytvarena "masovost" nam spis skodi,nez prospiva...Radsi 10 vcelaru v ZO,nez 100 "vcelaru",v kvantite ztraci kvalita smysl...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65395
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 13. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392) (65393)
To je obrovsky problem,vezmeme opravdu kazdeho,bez ohledu na to,jak to dotycny s vcelarenim mysli.A dost "vcelaru" by bez posluhovani zakladnich organizaci s vcelarenim okamzite prestalo.Tahle umele vytvarena "masovost" nam spis skodi,nez prospiva...Radsi 10 vcelaru v ZO,nez 100 "vcelaru",v kvantite ztraci kvalita smysl...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65394
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Standa Pe (217.117.217.146) --- 12. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391) (65392)
Problém asi bude v masovosti do spolku vezmeme každého kdo o to požádá bez ohledu na to, je-li ochoten také ve spolku něco dělat a alespoň přijít na schůzi si vyzvednout dotaci, předat objednávku na léčiva zúčastnit výměny zkušeností atd. Ochota ke spolupráci 0. Papíry z ústředí, už jsem to psal jsou tam nebo možná byli velmi kreativní a chrlili to na nás bez ohledu na to, mají-li vůbec nějakou vypovídací hodnotu a smysl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65393
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 12. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388) (65391)
No jo. Pravda. Sám jsem tedy spíš ten, kdo "posluhuje", ale nevadí mi to. Ono je to tak asi u všech zájmových organizací, že je "táhne" pár lidí ve prospěch velkého zbytku ostatních. Ale je to činnost dobrovolná a většinou z ní mám dobrý pocit (i když mě zvyšování administrativních požadavků z ústředí občas "pohne žlučí"...). S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: Standa Pe Sent: Friday, December 12, 2014 6:34 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze.
Ono je to jak u koho. U některých členů je to pomoc a u velké většiny posluhování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65392
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 12. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387) (65388)
Samozřejmě, že máte pravdu.
Ale já na rozdíl od mnoha jiných v této konferenci organizování léčení v
rámci ZO (případně OO) chápu jako pomoc, a ne jako zátěž :-).
S pozdravem
Petr.
To záleží na tom co se pod tím chápe.
Jestli "organizování" znamená to že si včelař objedná a dostane léčivo, případně ZO těmc co mají zájem aerosoluje, případně od těch co dodržují metodiku a sledují v létě napdení předá v létě info případně i s Gabonem těm "běžným", tak plný sohlas.
Jestli si to ZO představuje tak, že určuje kolik a zda kdo dostane, a kdy mu to kdo ošetří, tak pak to k servisu má dost daleko.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65390
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 12. 12. 2014
Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383) (65387)
Samozřejmě, že máte pravdu. Ale já na rozdíl od mnoha jiných v této konferenci organizování léčení v rámci ZO (případně OO) chápu jako pomoc, a ne jako zátěž :-). S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: Standa Pe Sent: Friday, December 12, 2014 2:27 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: LĂÄ?enĂ proti varaĂłze.
Kdo umí číst v Nařízení Státní veterinární správy Č. j.: SVS/2014/020204-G. Tak ten ví, že záležitosti ohledně léčení má v ranku pouze SVS a chovatel.Nějaký zájmový spolek OV nebo ZO ČSV nemá co nařizovat ani zakazovat. Spolek nemá co nařizovat i když ve stanovách je cosi o organizaci léčení, to samé se týká léčiva. Buďto se dohodneme na hromadné objednávce nebo si opatřím sám. Ale jednotlivé aplikace si řídím sám. A mohu bez jakéhokoli problému a nebezpečí, používat veškerá povolená léčiva. Jenom to chce trochu o věci přemýšlet, k věci patří i pochybovat o jediné pravdě a o jediném správném postupu i léčivém přípravku. Ono je skutečností, když řeknu na schůzi, že nejúčinněji na roztoče působí kravské lejno a že jsem to ověřil, tak to nejméně polovina chovatelů bez rozmyšlení udělá. Bohužel taková je skutečnost i přes veškerou vzdělávací činnost.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65388
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Standa Pe (217.117.217.146) --- 12. 12. 2014
Re: LĂŠÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381) (65383)
Kdo umí číst v Nařízení Státní veterinární správy Č. j.: SVS/2014/020204-G.
Tak ten ví, že záležitosti ohledně léčení má v ranku pouze SVS a chovatel.Nějaký zájmový spolek OV nebo ZO ČSV nemá co nařizovat ani zakazovat. Spolek nemá co nařizovat i když ve stanovách je cosi o organizaci léčení, to samé se týká léčiva. Buďto se dohodneme na hromadné objednávce nebo si opatřím sám. Ale jednotlivé aplikace si řídím sám. A mohu bez jakéhokoli problému a nebezpečí, používat veškerá povolená léčiva. Jenom to chce trochu o věci přemýšlet, k věci patří i pochybovat o jediné pravdě a o jediném správném postupu i léčivém přípravku. Ono je skutečností, když řeknu na schůzi, že nejúčinněji na roztoče působí kravské lejno a že jsem to ověřil, tak to nejméně polovina chovatelů bez rozmyšlení udělá. Bohužel taková je skutečnost i přes veškerou vzdělávací činnost.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65387
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 12. 12. 2014
Re: medovina (65377) (65384)
"Zakalení může být zapříčiněno slezovatěním; Kdy kvašení neproběhlo dokonale
pro nedostatek minerálů. Na to ukazuje vysoký obsah zbytkového cukru.
Náprava se prování převařením, doplněním medu a živné soli, a následným
novým vykvašením"
Souhlas. To by také tím mohlo být. V takovém případě ale ten nedostatek minerálů mohl být klidně způsoben tím, že ty konkurenční slizovaté bakterie ty minerály prostě spotřebovaly pro sebe.
Převaření, doplnění medu a živin by bylo řešení, slizovaté bakterie se srazí v mnohem lépe filtrovatelnou sraženinu, která se odstraní a nová dávka zákvasu to zpracuje na správný produkt.
Akorát to už bude vařená medovina, celkový obsah cukrů a tím výsledný obsah lihu tam bude odhadem a chuť bude těmi slizovatými bakteriemi už pozměněna - možná upravit novou dávkou koření , louhovanou třeba za studena během kvašení v plátěném sáčku.
Musí si rozhodnout majitel, podle chuti atd, jestli to stojí za to nebo jestli nebude lepší udělat novou medovinu úplně znova.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65386
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (213.155.225.220) --- 12. 12. 2014
Omlouvám se za překlep, jednotky mají být v kg/hl, samozřejmě. Pravděpodobně ji nemáte dokonale vykvašenou, proto je kalná. Dejte ji aspoň nad 20°C na tři týdny. Teď už měřením nelze nic posoudit, měří se jen při založení.
Doporučuji přidat něco kyselého, 1-2 limetky nakrájené na kostky i se slupkou na 10 litrů medoviny, trochu ovlivní i chuť.
Po vykvašení to lze urychlit čiřidly (osobně nepoužívám) do měsíce ji máte v lahvích. Filtrace není potřebná, tankuje se jen hadičkou nad dnem.
Martin H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65385
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 12. 2014
Re: medovina (65377)
Zakalení může být zapříčiněno slezovatěním; Kdy kvašení neproběhlo dokonale pro nedostatek minerálů. Na to ukazuje vysoký obsah zbytkového cukru. Náprava se prování převařením, doplněním medu a živné soli, a následným novým vykvašením Pokud se jedná jen o zákal tak lze přidat želatinu, ta zákal vysráží rychleji. Někdy trvá čištění medovin i rok.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: michal <mikevo/=/seznam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 12. 12. 2014 8:46:23 Předmět: medovina
"Tak jsem koukl na ten aerometr a jsou tam jednotky v Kg/hl při 15C.Před kvašením měl roztok přes 30 Kg/hl a včera po stočení 23,5 .Je sladší a kalná.Někdy od června už přestala bublat, tak jsem myslel,že si to do prosince sedne :-).Použity Dolské kvasinky"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65384
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 12. 12. 2014
Re: LĂŠÄ?enĂ proti varaĂłze. (65363) (65364) (65381)
A je ještě jeden důvod, proč budou následující rok v podletí 2015 včelstva odolnější proti varaóze.
Kde byly letos plošně větší úhyny, se dá čekat, že včelaři ty plošné úhyny nedokáží v rocě 2015 plně nahradit nově odchovanými včelstvy. Potom tam bude menší plošné zavčelení - v podzním létě a podletí často obvyklý nedostatek sladiny a pylu , tak na včelstva u těch včelařů, kteří v té době nepodněcují, vyjde větší díl potravy a včelstva nebudou tím nedostatkem tak moc oslabena.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65382
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78437 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 65382 do č. 65442)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu