78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(188.120.222.13) --- 30. 12. 2011
Re: šumavanka (55327)

Pane Brennere, prosím, ozvěte se mi na mail "kucera.slpu=eamil.cz" nebo mobil 602570551.
Chtěl bych víc informací.
Děkuji
Kučera

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2011
Re: medovina (55326) (55330)

"Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant."

Spíš nebyl udělaný zákvas a kvašení se tak nerozvinulo. Nebo byla medovina málo ochlazena a kvasinky zahynuly teplem. Kvasí přece už med s obsahem vody nad 20 %.

Spíš bude třeba vzít další kvasinky, rozkvasit je, v návodu ke kvasinkám bude určitě postup a vzniklý kvasící kvas zamíchat do medoviny. Případně pokud se v medovině pomnožily nesprávné mikroorganismy nebo pro jistotu ten rozmíchaný med znova převařit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (90.177.164.52) --- 30. 12. 2011
medovina

Děkuji Pepane, takže mám to zředit?
-Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 12. 2011
Re: medovina (55326)

Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr <p.sus/=/seznam.cz>
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322) (55323) (55328)

"Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%."

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322) (55323)

Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let. R.P.

Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%. Nesnaží sa vyplniť dielom celý klát, vždy sa vyrojil 3krát a zo zostatku včiel sa oplodní M a to včelstvo pripraví nie síce silné, ale dostatočné na to, aby sa znovu rozvinulo do sily aby sa v nasledujúcej sezóne 3krát sa vyrojilo.

Neviem prečo tu stále spomínate tzv "divoké" včely, keď sú to tie isté včely, ktoré nám, uleteli z našich úľoch. Potom by sme i svojich včelstvách mali hovoriť ako o "divokých" u nás "divých". Veď podstate sú to tie isté včely s chovaním sa ako divé, doteraz včela nebola domestikovaná a ani nebude.

Včely v prírode môžu prežiť vtedy, ak roj odletí včelárov včas pre nejakou výdatnou znáškou, aby si mohli včely vystavať dielo a zaniesť ho medom. AK roj odletí z včelnici značne opozdenom čase, možno si nájde dutinu, vystaví menšie dielo, nemá ho z čoho zaplniť, tak istotne do jari zahynie. Ono to naozaj "všetko so všetkým súvisí" a my potom vynášame súdy bez toho, aby sme vedeli pravú príčinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (85.160.16.57) --- 30. 12. 2011
šumavanka

Dobrý den.
Mluví se zde o původní tmavé včele. Můj děda po odsunu Němců ještě s p. Hutterem sváželi včelstva z vesnic okolo Kaplice a postarali se o ně. Měli představu, že udrží místní včelu a nazvali ji Šumavanka. Psal o tom i odborný včelařský tisk kol r. 1950 i s pár obrázky. Následně děda dělal včelmistra s asi 200 včelstvy, které pocházely z těch původních německých. Po jeho smrti v r. 1964 už osud včelstev neznám. Pamatuji si jen, že když jsem mu pomáhal jako kluk, tak ty včelky byly ostré jak břitva. Oba byli dobří včelaři a vím, že děda rozchovával tyto matky, rozesílal je i po republice a vedl si záznamy, jak se kde osvědčily, protože s každou matkou posílal koresp. lístek na odpověď. Dále vím, že se staral i okolním včelařům o některá včelstva a dával jim matky zdarma.
Nevím, jak tam zůstala jeho činnost v genofondu, ale možná by to mohlo být vodítko. Pamatuji si ještě, že děda měl včely na Bonnesdorfu ( dnes zbořeniště) a včelíny na Čeříně, v Hubenově a ještě jeden, co už si nepamatuji.
Přeji všem šťastný nový rok a mnoho radosti se včelkami.
Brenner

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (90.177.164.52) --- 30. 12. 2011
medovina

Dobrý den potřeboval bych poradit.
Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 30. 12. 2011
Re: cernoska

O par divokych vcelstvech jiste vim,ale to budou pozustatky roju z roju nasich vcelaru z budecakove ery pred morem.4 roky jsme vcely mit nemohly,2 roky uz znovu vcelarim,tzn,ze jsou to vcelsva nejmin 6 let stara.A vydrzela,ani varoa ani MVP.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322)

S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322)

Aby se někde u nás udržela včela s převahou genů původní černé včely, musel by to být včelař, který po několik desetiletí jen rozchovává svoje původní včely plus navíc na 10 - 15 kilometrů kolem něho by nemohly být žádné jiné včely.
Anebo nějaká oblast o rozloze minimálně desítek kilometrů čtverečních, ohraničená ideálně nějakou překážkou pro včely, třeba horským hřebenem , kde všichni včelaři dělají totéž, rozchovávají původní včelu. Ani jedno u nás neexistuje.
Pro divoké včely platí téměř totéž. Uvědomte si, že ani divoké včely nesedí trvale ve své dutině. Pokaždé, když se rojí, tak obměňují své geny, protože stará matka jde přece s prvním rojem. V malé dutině potom se včely často vyrojí tolikrát, že v dutině nezbudou skoro žádné včely a jen málo zásob, takže matka nezvládnou do zimy zesílit a donést potřebné množství zásob. Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let.

Geny původní černé včely v našich včelách asi jsou, ale jen ve velmi malém množství. A u včelařů, kteří nezakládají svůj chov od matek kupovaných od komerčních včelařů, ale rozchovávají si matky po desetiletí ze svého materiálu. Jako třeba já.

Jinak bych moc nedoporučoval bez důkladného odborného rozmyslu dovézt matky třeba černé Nigry z toho Švýcarska. Před 20 - 40 lety bylo každé včelstvo výrazně odlišné a ke každému se tak muselo přistupovat individuálně. Dneska je ta odlišnost desetinová nebo ještě lepší. Umožňuje tedy včelařům "masařům" ošetřovat všechny svá včelstva úplně stejně, nad ničím nerozmýšlet, nic nezkoumat, prostě ty včely "sekat" jako Baťa cvičky. Pokud by se tady rozšířily nekontrolovatelně nějaké jiné geny, mohlo by dojít k rozrůznění včelstev. jedna včelstva by reagovala vysokým výnosem na jedno počasí a snůšku, jiná na jiné , každé včelstvo by se muselo detailně znát a ošetřovat podstatně víc jinak než jiná. Nemluvě o bodavosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.89.1) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321)

A ty Pepo víš o nějakém takovém včelstvu? Jen, že by to byl zajímavý genetický materiál z pohledu na varroázu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 29. 12. 2011
Re: Cernoska

V puvodni ciste forme pochybuju,ale verim tomu,ze krizenci kranky z vcelou tmavou se daji najit v rozsahlych lesnich komplexech.Je nam sice sdelovano dokolecka,ze v prirode vcelstva nepreziji zimu,ale opak je pravdou,preziji a preziji po radu let.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudiš (193.86.164.204) --- 29. 12. 2011
Zpráva správce

Přeji pěknou sváteční dobu!

Mám příznivou zprávu. V sobotu bude konference migrovat na nový server (půjde o mnohem výkonnější hardware). Tím by se měla citelně zlepšit rychlost konferenčního robota.

Možná, že i ty níže urgované duplicity souvisely s přetížením současného serveru, který už nestíhal vyřizovat požadavky (když byla špička v zatížení).

Takže v sobotu čekejte výpadky konference.

Přeji krásný nový rok s včelařskou konferencí :-)


J.P.B.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 12. 2011
Re: cernoska (55304) (55317)

Mám dojem že jedno z příštích čísel Moderního včelaře bude věnováno včele černé.

Pár nadšenců po ní v ČR pátrá. Takže pokud si někdo myslí, že je na včelnici má, nebo o nich ví, stačí obstarat asi tak deset, dvacet mrtvolek na analýzu křídel.

Bylo by zajímavé zjistit, zda dovozy a 40 let monopolu kraňky stačilo na úplné vytlačení původní včely a dalšího importu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 29. 12. 2011
Re: cernoska (55304) (55317)

Treba sa obrátiť na švajčiarskych chovateľov Nigri.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(188.120.222.13) --- 29. 12. 2011
Re: cernoska (55304)

Tmavé včely tady stále jsou. Ani několik desítek let jejich systematické likvidace od rozchovavatelů/dovozců kraňky ze Slovinska tmavou včelu zcela nevyhubilo, jen díky tomu, že kraňka v naši přírodě není schopna volně přežít. To je včela, která potřebuje včelaře, tmavá včela je včela do lesa a nepohody.
Podívej se na www.nordbiene.de. Normálně se dají objednat matky v podstatě všude (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Švédsko ...) jsou tam adresy na chovatele. Otázka je, jak dlouho Tvá tmavá včelstva odolají tlaku okolní populace kraněk.
Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 12. 2011
Re: V?ely na Nov?. (55312) (55314) (55315)

Redakce dostala echo, že se něco děje se včelami, vyslali redaktora ke včelaři, redaktor 10 minut točil, včelař 10 minut mluvil, do zpráv to muselo být sestříháno na dvě věty během 30 sekund, střihač na to měl 5 minut a neměl ani ponětí o včelách....a bylo to hotovo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 12. 2011
Re: V?ely na Nov?. (55312) (55314)

Ty informace jim dal asi včelař. To si novinář nevycucá z prstu.
Takže zajímavé - stále je zde včelař, co si nedovede vysvětlit proč mu chybí včely v úle.

Naštěstí zavolal Novu a ne Policii jak ten funkcionář před pár lety - tomu ten mladej včelař ukradl včely z úlu - a plásty bez včel mu tam vrátil. :-)

A televize o obtížném vyšetřování podobného záludného zločinu taky informovala. Jestli to byl ten samý, nevím.


Takže vše nejlepší do Nového roku a hodně včel. :-)

A bacha:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-medu?page=2


příspěvek č.40

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 12. 2011
Re: V?ely na Nov?. (55312)

To víš novinář,i platí to i TV. V novinách jsou tři pravdy
Jediná pravda = název a datum
Polopravda = předpověď počasí
Všechno ostatní je lež nebo při nejlepším skomolenina.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely na Nov?.
> Datum: 29.12.2011 07:35:51
> ----------------------------------------
> Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o
> včelaření.
> Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev,
> protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři
> divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.
>
> Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a
> kdovíco snad ještě.!!!!????
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 29. 12. 2011
Re: Vcely na Nove

Jeste,ze ta povedena reportaz nebyla delsi...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 12. 2011
Včely na Nově.

Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o včelaření.
Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev, protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.

Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a kdovíco snad ještě.!!!!????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 12. 2011
Re: cernoska (55304) (55309) (55310)

V původní čistější verzi nejspíš už tmavá včela neexistuje, protože včelí populace je vzájemně geneticky propojena volně létajícími trubci a oblast rozšíření tmavé včely se kryje s oblastí hospodářsky vyvinuté Evropy. Kde byly včely po staletí všelijakým způsobem včetně všemožných dovozů prošlechťovány na vysoké výnosy. Něco jako původní včely by mohlo přežívat pouze v zaostalých oblastech typu Karpat v Rumunsku nebo na Zakarpatské Ukrajině nebo na Kavkaze, jenomže tam jsou původní jiné varinty včely než tmavá včela.
U nás už před nějakými 50 lety bylo rozhodnuto o přešlechtění původní tmavé včely rakouskými a slovinskými kraňkami, takže dneska u nás mohou přežívat snad jen zbytky genů původní černé včely.
Ćerná včela jako základ šlechtění byla použita mám pocit v Německu , tam by včely měly být genově původné černé včele mnohem příbuznější a černá včela by taky měla být buckfastská vřesovištní včela vyšlechtěná v Anglii svého času bratrem Adamem, to ale nevím, jestli to dnes není už historie.
Pak snad jedině pokud byly v historii původní černé včely někde vyvezeny do kolonií, kde by byly dodnes rozchovávány.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 28. 12. 2011
Re: cernoska (55304) (55309)

To je udička made in germany

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 12. 2011
Re: cernoska (55304)

Tak to musíš někde na západní hranici snad se nacházejí nějaké malé populace na Šumavě. Tam se po ní začalo pátrat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: cernoska
> Datum: 28.12.2011 14:40:12
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera
> mellifera.
> S pozdravem
> Cher
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 12. 2011
Re: re Ales a jospro (55299) (55301) (55306) (55307)

Koukám, duplicita žádná.
Píšu z internetového prohlížeče Firefoxu.
Ale co se mi povedlo dříve duplicitu, když se prohlížeč nějak moc zpomalí a povede se dvakrát klidnout na tlačítko odeslat dříve, než prohlížeč zareaguje na první klik, prohlížeč tu zprávu odešle dvakrát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 12. 2011
Re: re Ales a jospro (55299) (55301) (55306)

zkušební

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 28. 12. 2011
Re: re Ales a jospro (55299) (55301)

Vyzívám tímto sPrávce sítě aby se duplicitu uveřejnění podíval. NENÍ TO V NÁS V OBSLUZE ALE JE TO V SYSTÉMU
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 28. 12. 2011
Re

Ze s takovym nastavkem bude makacka,to nepochybuju.Silnicni obruba ma 80 kilo a co jich nataham za den...Zada zatim drzi...Na tuto myslenku me vloni privedl jeden 80 lety vcelar,ktery uz nemuze pomalu nic,ale vcel se bohuzel vzdat nechce.Tak dlouho rincel mobil,az jsem slibil,ze mu vytocim.Jeho sestava na cechoslovaku 37x30 o 4 nastavcich,(1 original a 3 skleple bedynky),nekde 5 nastavek 39x24,ovsem s ramky 37x30 postavenymi sikmo! Tak jak je vcelar nemohouci,jeho jedine osetrovani spocivalo v tom,ze nasazoval postupne bedny nahoru bez mrizky.5,4 a 3 nastavek zavickovane na doraz(dokonce i ty ramky nasikmo),ve 2 zasoby v mnozstvi snad i na zazimovani a prostrednich 4-5 s plodem,dolni plod.A vcelstva v takove sile,ze o rojeni nemohlo byt reci.Pro me cely den prace,ale taky cenna zkusenost...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cher (85.180.146.76) --- 28. 12. 2011
cernoska

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
Re: (55295) (55296) (55297) (55302)

viem ze aj p.Cermak to skusal,mal u nas raz prednasku kde aj toto spomenul,to uz ja som v tychto dadantoch 3 roky vcelaril..usil som si tuto metodu pre moje podmienky,casove aj znaskove,skusil som takmer vsetko a toto mi max. vyhovuje.Vpodstate to tak asi kazdy urobil..niekomu sedi dadant,inemu nn,dalsiemu klasika atd..a to je na vcelarine pekne..:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 12. 2011
Re: (55295) (55296) (55297)

Ale to uz tu bylo, pokusne uly 42x36 u pritele Cermaka.
2011/12/28 gusto <e-mail/=/nezadan>

> .ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany
> 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom
> nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne
> len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym
> nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke
> nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale
> vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
Re: re Ales a jospro (55299)

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
Re: re Ales a jospro (55299)

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
re Ales a jospro

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
Re: (55295) (55296)

..ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 26. 12. 2011
Re: (55295)

To víš na poštu je spolehnutí:-). S rámkem 39x36 to bude záběr pro tebe, zloději přijdou ve dvou. Mám míru plodiště 448x285 a když chci nástavek dát vedle, abych vyměnil spodní polonástavek za druhý s mez. , tak při řepce to je docela záběr na záda. Takže ten nástavek sundávám jednou za rok. Jako medník bych takovou míru nechtěl.
Takovou míru tak do ležanu a odebrat med od zadu. Mám 4 množárny na moji míru, na šest oddělků po 5ti rámcích v každé. A používám je i někdy, po vytažení vnitřních přepážek jako ležan. A je to celkem bezproblémový chov s minimem zásahů, ale na snůšku by to sneslo i něco větší prostor. A nebo včely zabavit stavbou nového díla. Něco jako neckový úl. Z necek bude nejspíš míň medu a spíš pozdější snůška, ale včely si poradí delší čas i bez včelaře, jde-li o rozšiřování prostoru. Ale jinak pěkný návrat k tradičnímu chovu, takové novodobé brtnictví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 26. 12. 2011

Omluva,odpalil jsem to 2x,poprve to nechtelo odejit.Doplnim,to lesni stanoviste je ve voj.prostoru a casto je nepristupne kvuli treninkum nasi udatne armady.Takze v podstate minimum zasahu do vcelstev,poskytnuti nadprostoru,hokus pokus jak rikam...Stanoviste parada,zadna vcelstva bliz nez 5 km,olse,vrby,louky,javory,lipy,smrky,malinik,ostruzinik,krusina olsova.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 26. 12. 2011

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 26. 12. 2011

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.88.1) --- 26. 12. 2011

Doneslo se mi, že JosPro si vyrábí nějaký úl s rámky pro jeřáb. O jakou míru jde Pepo? Jestli se mohu zeptat a není to výrobní tajemství. Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 12. 2011
Re: pame (55279) (55281) (55285)

"Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. "

Jinak ale znám tři stanoviště v lese, kde po desítky let bylo chovány ve včelínech či včelníkách 10 - 20 včelstev a které byly v průběhu posledních 20 let opuštěny. A připadá mi, že právě v tom lese kolem těch míst ubylo kvetoucích rostlin, hlavně těch, co kvetou v dubnu před vývinem listů na stromech. A v tom lese se nezměnilo skoro nic kromě nějakého přirozeného vývoje daného stárnutím porostů nebo částečnou probírkou.
Ale je to z velké části můj pocit, nikdy jsem to nepočítal. Možná by bylo zajímavé něco takového udělat. Najít včelín v lese s hodně včelstva, který se chystá včelař zrušit a zmapovat ty rostliny do vzdálenosti nějakých pár stovek metrů teď a potom za 5 - 10 - 20 let. Možná by ty výsledky byly docela co k čemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138) (55282) (55283) (55286)

"Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. "

S tím bych taky souhlasil. Ještě v 70 letech u nás v obci byly sekány prakticky všechny travní porosty v katastru na píci, lidi, hlavně starší , chovali hromadně králíky, kozy, ovce a někteří doma ze zvyku i kravku, co uchránili před zdruštevněním. Pro husy se vysekávaly i kopřivy. Zároveň všechny dobré pastviny a louky zabralo družstvo. Takže se obsekávaly všechny okraje cest a často i lesů. V 80 letech starší postupně odcházeli, na chov byli hlavně králíci a něco ovcí a koz a hůře dostupné plochy na rozhraní polí a lesů už zarůstaly a nesekaly se. Velice často zarůstaly kopřivami a podobnou buření, protože se tam dostávalo z tehdy přehnojených polí hodně živin. V 90 letech skončilo v podstatě všechno živočistvo chované na maso, protože cena času stoupla mnohem víc než cena masa v obchodech a tak se chov přestal vyplácet. Navíc králíci začali hromadně schcípat na králičí mor. Ty kopřivy tam rostou dodnes, jen dneska mají evidentně nedostatek živin a tak trochu skomírají.

Posledních pár let se částečně vrací sekání a to příkopů kolem i polních cest městskou technickou službou, kam dosáhne sekačka z traktoru, obvykle dvakrát ročně. Rozšmelcovaná tráva tam zůstává, takže na rozdíl od dřívějška se na těch místech postupně hromadí živiny. Rozdíl za těch pár let zatím nepozoruji. Spíš je to negativní, protože na pár místech vlhčích příkopů u cesty jsem před cca 20 lety vysadil lesní maliny, ony se tam docela pěkně rozrostly a určitě trošku přispěly ke snůšce, jenže maliny kvetou a plodí na dvouletých šlahounech a ty jsou sekáním zničeny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138) (55282) (55283) (55286) (55287) (55288)

To už je jako invazivní rostlina mnohem horší zlatobýl. Netýkavka se šíří jen tak daleko, jak docvrnkne semena a kde je donese voda, semena zlatobýlu roznese vítr všude možně na kilometry daleko a kde najdou jen trochu příhodné podmínky, tam zlatobýl roste.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138) (55282) (55283) (55286) (55287)

Netýkavka žláznatá není žádná invazivní rostlina. Za prvé je to rostlina světlomilná, na rozdíl třeba od křídlatky, takže nikdy nedokáže pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby z toho stanoviště vytlačila jiné rostliny. Za druhé netýkavka je toxická sama po sebe. I na místech, kde je jinak dostatek živin, po cca 10 - 15 letech se začne projevovat ta toxicita a netýkavka se zmenšuje a ustupuje původním rostlinám. Kdysi jsem netýkavku vysazoval všude možně do vlhkých míst v přírodě a až na dvě stanoviště se nikde neprosadila. Na jednom na kraji lesa byl dostatek živin z listí a tak tam asi 10 let po sobě převládala, rostla do výška až 2 metry a zabrala cca 70 - 80 % prostoru. Potom začala ustupovat. Nyní už nejméně 10 let na tom místě nedosahuje větší výšky než asi metr a nezabírá víc plochy než asi 10 - 15 procent, prohrává zejména v konkurenci s kopřivami, ale taky běžnými vysokými travinami. Jen jednou nějak před 5 lety rostla trochu intenzívněji, když majitel lesa na tom místě les pořádně prořezal, když dělal dřevo na topení a netýkavka žláznatá se z okraje lesa vysemenila dovnitř toho uvolněného prostoru. Asi dva roky, než les zarostl výmladky. Na druhém místě, kde se ujala, nikdy nepřesáhla výšku tak 1,4 metr a nikdy nezabírala více než takových 30 % plochy, nyní tam nedosahuje více než metru a roste dost ojediněle. Je to zase na kraji lesa, pod polem, takže za většího deště a na jaře je stanoviště proplachováno vodou z pole,ale jelikož zemědělci v posledních letech moc nehnojí, tak tam na tom stanovišti není moc živin. V konkurenci kopřiv, malin a řerného bezu se netýkavka moc neprosazuje.

Jediné stanoviště, kde netýkavka se skutečně trvale moc rozpíná a škodí, jsou koryta špinavých řek a potoků s dostatkem živin, kde jednou za čas stoupne voda a půdu toho stanoviště pořádně propláchne. Všude jinde na vlhčí a normální stanoviště je možné netýkavku jako včelařskou rostlinu úplně s klidem vysazovat, protože tam nikdy nepřevládne. Aspoň ne dlouhodobě. A až se povede, třeba díky nové oddělené splaškové kanalizaci ty potoky nebo řeky zase vyčistit, přestane netýkavka škodit i v korytech těch vodních toků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.91.2) --- 24. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138) (55282) (55283) (55286)

Netýkavka to je pro přírodu celkem záběr. Cokoliv by mohlo růst v podrostu je až dvoumetrovou monokulturou udušeno. Kolem řeky Moravy ji roste víc než dost a vytlačuje Topinambury. Když kvetou Netýkavky, tak včely jsou jako kdyby vyletěly z mlýnice. A pro člověka to má ještě jeden nepříjemný problém, tam kde byly lesní pěšiny a roste Netýkavka nejde projít, ve větším množství ta rostlina hrozně smrdí.
A v posledních letech se nám tu začíná rozrůstat Bolševník.
Na výsévání jsou lepší rostliny např. na susší meze jde vysévat Divizny.
Všem přeji pohodové vánoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138) (55282) (55283)

Je to samozřejmé! Vysazováním rostlin do přírody můžeme způsobit tak akorát pohromu v podobě právě té netýkavky. Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. Vysazením několika stovek rostlin si nezajistíme ani pastvu pro jedno včelstvo. Stačí si uvědomit kolik květů musí včely navštívit aby vyprodukovaly 1 kg medu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
> Datum: 23.12.2011 18:43:59
> ----------------------------------------
> To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.
>
> Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel
> javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam,
> kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno
> jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice
> a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
> Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo
> zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně
> vysadit maliník atd.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 12. 2011
Re: pame (55279) (55281)

Postřeh je správný ale důvodem omezování výskytu kvetoucích rostlin je jiný. Zřejmě také Myslíš nekvetoucími rostlinami trávy. Ty také patří do kvetoucích (zjevnosnubných). Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. Tam mnohé včelařsky cenné rostliny nemají šanci přežívat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pame
> Datum: 23.12.2011 11:52:53
> ----------------------------------------
> Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí
> rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních
> lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr
> daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a
> další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní
> mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké
> části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně
> malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
> Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v
> současné době nesekaných travnatých porostech.
> Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro
> které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy
> lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde
> nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v
> poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
> Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v
> dubnu.
> Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od
> stanoviště. na větší vzdálenost ne.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.91.2) --- 23. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138) (55282) (55283)

Myslím si, že není třeba ze všeho točit med. Včely potřebují i mimo hlavní snůšku se zabavit hledáním co donést do úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138) (55282)

To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.

Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam, kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně vysadit maliník atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138)

No jo! To je vždy problém!
Já můžu mluvit jen za sebe.Nevím jestli jsem tak dokonalý (fuj,to to
smrdí,ta samochvála),
nebo mám kliku.Zatím se mi totiž daří se s majitelem dohodnout a
získat dovolení
sázet rostliny vhodné jako včelí pastva.Z poloviny je mám v
kontejnerech,takže můžu vysazovat po celý rok.Nejvíce jich
samozřejmě vysadím na jaře a na podzim.Zatím jsem neobjevil
jednodušší způsob,jak zvětšit bohatost pastvy pro moje včely.Taky se
mi doposud daří držet krok v rychlosti nárůstu včelí pastvy a
nárůstem množství včelstev.
Sázím už 5. podzim.Tím pádem začínají první výsadby kvést.To
je,podle mně, jediná možnost,jak také postupně zvyšovat množství
vytočeného medu.
Jak už jsem tady jednou napsal,platí v tomto případě přímá úměra:
DEJ KRÁVĚ DO DRŽKY,ONA TI DÁ DO DÍŽKY. Nebo DEJ A BUDE TI DÁNO.
Zkrátka a dobře.Jestliže včely nemají odkud nosit,můžu mít úly velké
jak dvojčata
v New Yorku a třeba plné včel.Med zkrátka nebude.A protože alespoň u
nás předchozí generace více likvidovala,než budovala (tu Včelí
pastvu),nezbývá,než tedy budovat.
Nakonec se chci omluvit za to "poučování".Všechno co jsem zde napsal
určitě všichni včelaři vědí.
Tak vám všem přeju spokojenost se včelami.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 30.11.2011 - 19:16:08

> Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím.
> Včely tam nemám. Blízko
> vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam
> jsou všude soukromé zahrady
> u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje
> představy, co tam mít. Tam bych
> asi vysazování čehokoliv neprosadil.
>


--
Nakupujte dárky levněji. Více o vánoční akci Economia najdete na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1313

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 12. 2011
Re: pameť (55279)

Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v současné době nesekaných travnatých porostech.
Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v dubnu.
Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od stanoviště. na větší vzdálenost ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (192.162.96.71) --- 22. 12. 2011
Re: pam? (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243) (55248) (55250) (55251) (55253) (55254) (55259) (55261) (55263) (55264) (55270) (55271) (55272) (55274) (55275) (55277) (55278)

No Pane Polášku!
Nezůčastnuji se moc diskuze v této konferenci ale moje babka by na Vaše přízpěvky řekla asi následující.Buď ten člověk žil v jiném světě,nebo byl jednim z těch stolních lesáků,protože mluví o něčem čemu nerozumí ale spíš nechce rozumět.Nebo je to zarytý rejpal/znám několik takových/ a nebo ,,bude pršet- svine rejou.Lituju Vás.a tuto konferenci,kde by se měli řeši daleko závažnější problémi
Zdravím všechny slušné včelaře a přeji příjemné prožití vánočních svátků ,pohody a do Nového roku hodně zdraví,pohody a síly na zvedání doufám těžkých medníků.Hodně včelařskýho zdaru. ¨
Zdraví čárlí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 22. 12. 2011
Re: pameť

Lesy okolo meho stanoviste tvori jeden celek-vojensky ujezd Brezina,kam se clovek podiva.Vetsina porostu uz leta je v mytnem veku,ale pokacet vse naraz nejde.Teren znacne clenity,hluboke srazy,skaliska,udoli s potucky.Nemuzu uprit voj.lesum snahu zalesnovat,no kvuli suchym letum vetsina vysadeb uschne a vyhrava ostruzinik,tomu nevadi snad nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 12. 2011
Re: pam? (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243) (55248) (55250) (55251) (55253) (55254) (55259) (55261) (55263) (55264) (55270) (55271) (55272) (55274) (55275) (55277)

Tak to asi bude tím rozdílným charakterem vlastnictví. A za socíku tím rozkouskováním lesních pozemků u nás. Taky spousta lesíků u nás se za socíku stala prakticky nepřístupná, protože zemědělci scelili lány a rozorali všechny přístupové cesty, které přes pole k těm lesíkům vedly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 12. 2011
Re: pam? (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243) (55248) (55250) (55251) (55253) (55254) (55259) (55261) (55263) (55264) (55270) (55271) (55272) (55274) (55275)

Já to nesoudím podle zeleného údolí , ale 100 m odemne byla lesní správa a u nás doma dílna kde se opravovalo to nářadí do lesa. Lesní byl můj přítel. To dneska jsou všechny hájenky rozprodány a jen na okrese sedí úředníci, kteří zřejmě nerozeznají smrk od jasanu natož pak jedli od douglasky, kteří na dálku spravují lesy. Možná to bude, ale tím , že v okolí mám jen Státní lesy a přírodní park. Tak to ale u nás vypadá. Ten bordel v lese si nepřej vidět. po 20 let se jen kácí a něco málo sází. ostatní údržba 0000.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------


> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 14:20:58
> ----------------------------------------
> Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
> Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a
> bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let
> zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to
> dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu,
> kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo
> vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za
> trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s
> Vlado Mulerem.
>
> 2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly
> všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními
> nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár
> hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě
> trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je
> státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro
> církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované
> vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo
> má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z
> půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou
> lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty
> sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom
> obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak
> jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit.
> Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od
> socialistických lesáků.
> Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele
> místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků
> jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i
> později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turcani (94.229.32.130) --- 22. 12. 2011
Re: pamet (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243) (55248) (55250) (55251) (55253) (55254) (55259) (55261) (55263) (55264) (55270) (55271) (55272) (55274)

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. J.M.

100%-ný súhlas s tým čo si napísal, u nás pracovalo v lese hlavne ženy z domácností od skorej jari do neskorej jeseni.
Horár bol v lese dennodenne, nik nemohol z lesa niečo odviesť, to musel on ukázať, ktorý strom môžeme spustiť ani, podplatenie aj keď si rád vypil, neplatilo.
Počas môjho včelárenia som zažil raz znášku z lesa, aj to doteraz neviem odkiaľ.

Dnes keď sa pozriem z diaľky na dnešné lesy na hociktorom mieste Slovenska, je mi na zaplakanie, rúbe sa hlava nehlava a hlavne preto, že obchod s drevom dobre vynáša, hlavne kradnuté, no z hľadiska včelárov, je to miesto, kde vyrastú, lesné jahody, maliny, ostružiny, brusnice a čučoriedky-borúvky a iné, hlavne rakyta-jíva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 12. 2011
Re: pam? (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243) (55248) (55250) (55251) (55253) (55254) (55259) (55261) (55263) (55264) (55270) (55271) (55272) (55274)

Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu, kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s Vlado Mulerem.

2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit. Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od socialistických lesáků.
Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 12. 2011
Re: pam? (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243) (55248) (55250) (55251) (55253) (55254) (55259) (55261) (55263) (55264) (55270) (55271) (55272)

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. A každý kus vykáceného lesa byl vždy řádně vyčištěn od náletů a osázen znovu dřevinami o které byl na trhu zájem. S poklesem výroby ze surového dříví získávalo se v lesích hlavně pak stavební dříví. To je smrk borovice a modřín. Všechno ostatní dříví dnes má odbyt jen jako palivo. a proto se nesází. Co však hlavně dnes v lesním hospodářství pozoruji je, že St. lesy jen les vytěží obvykle jsou zalesněny jen těmi nejlevnějšími sazenicemi ,a to jen v místech kde nebyl žádný nálet..
Těch soukromých majitelů zase není až tak tolik a nevlastní žádnou rozhodující výměru v polesí.Ti budou sázet zase jen to co jde dobře a rychle zpeněžit nebo použít k topení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 12. 2011
Re: pam? (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243) (55248) (55250) (55251) (55253) (55254) (55259) (55261) (55263) (55264) (55270) (55271) (55272)

U nás zase bývala hlavní červencovou snůškou ohnice s používáním herbicidů s polí zmizela.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 55273 do č. 55333)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu