Včelařská konference

Tak to musíš někde na západní hranici snad se nacházejí nějaké malé populace na Šumavě. Tam se po ní začalo pátrat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: cernoska
> Datum: 28.12.2011 14:40:12
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera
> mellifera.
> S pozdravem
> Cher
>
>
>

Koukám, duplicita žádná.
Píšu z internetového prohlížeče Firefoxu.
Ale co se mi povedlo dříve duplicitu, když se prohlížeč nějak moc zpomalí a povede se dvakrát klidnout na tlačítko odeslat dříve, než prohlížeč zareaguje na první klik, prohlížeč tu zprávu odešle dvakrát.

zkušební

Vyzívám tímto sPrávce sítě aby se duplicitu uveřejnění podíval. NENÍ TO V NÁS V OBSLUZE ALE JE TO V SYSTÉMU
J.B.

Ze s takovym nastavkem bude makacka,to nepochybuju.Silnicni obruba ma 80 kilo a co jich nataham za den...Zada zatim drzi...Na tuto myslenku me vloni privedl jeden 80 lety vcelar,ktery uz nemuze pomalu nic,ale vcel se bohuzel vzdat nechce.Tak dlouho rincel mobil,az jsem slibil,ze mu vytocim.Jeho sestava na cechoslovaku 37x30 o 4 nastavcich,(1 original a 3 skleple bedynky),nekde 5 nastavek 39x24,ovsem s ramky 37x30 postavenymi sikmo! Tak jak je vcelar nemohouci,jeho jedine osetrovani spocivalo v tom,ze nasazoval postupne bedny nahoru bez mrizky.5,4 a 3 nastavek zavickovane na doraz(dokonce i ty ramky nasikmo),ve 2 zasoby v mnozstvi snad i na zazimovani a prostrednich 4-5 s plodem,dolni plod.A vcelstva v takove sile,ze o rojeni nemohlo byt reci.Pro me cely den prace,ale taky cenna zkusenost...JosPr

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

viem ze aj p.Cermak to skusal,mal u nas raz prednasku kde aj toto spomenul,to uz ja som v tychto dadantoch 3 roky vcelaril..usil som si tuto metodu pre moje podmienky,casove aj znaskove,skusil som takmer vsetko a toto mi max. vyhovuje.Vpodstate to tak asi kazdy urobil..niekomu sedi dadant,inemu nn,dalsiemu klasika atd..a to je na vcelarine pekne..:-)

Ale to uz tu bylo, pokusne uly 42x36 u pritele Cermaka.
2011/12/28 gusto <e-mail/=/nezadan>

> .ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany
> 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom
> nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne
> len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym
> nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke
> nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale
> vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)
>

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

..ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)

To víš na poštu je spolehnutí:-). S rámkem 39x36 to bude záběr pro tebe, zloději přijdou ve dvou. Mám míru plodiště 448x285 a když chci nástavek dát vedle, abych vyměnil spodní polonástavek za druhý s mez. , tak při řepce to je docela záběr na záda. Takže ten nástavek sundávám jednou za rok. Jako medník bych takovou míru nechtěl.
Takovou míru tak do ležanu a odebrat med od zadu. Mám 4 množárny na moji míru, na šest oddělků po 5ti rámcích v každé. A používám je i někdy, po vytažení vnitřních přepážek jako ležan. A je to celkem bezproblémový chov s minimem zásahů, ale na snůšku by to sneslo i něco větší prostor. A nebo včely zabavit stavbou nového díla. Něco jako neckový úl. Z necek bude nejspíš míň medu a spíš pozdější snůška, ale včely si poradí delší čas i bez včelaře, jde-li o rozšiřování prostoru. Ale jinak pěkný návrat k tradičnímu chovu, takové novodobé brtnictví.

Omluva,odpalil jsem to 2x,poprve to nechtelo odejit.Doplnim,to lesni stanoviste je ve voj.prostoru a casto je nepristupne kvuli treninkum nasi udatne armady.Takze v podstate minimum zasahu do vcelstev,poskytnuti nadprostoru,hokus pokus jak rikam...Stanoviste parada,zadna vcelstva bliz nez 5 km,olse,vrby,louky,javory,lipy,smrky,malinik,ostruzinik,krusina olsova.JosPr

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

Doneslo se mi, že JosPro si vyrábí nějaký úl s rámky pro jeřáb. O jakou míru jde Pepo? Jestli se mohu zeptat a není to výrobní tajemství. Dík

"Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. "

Jinak ale znám tři stanoviště v lese, kde po desítky let bylo chovány ve včelínech či včelníkách 10 - 20 včelstev a které byly v průběhu posledních 20 let opuštěny. A připadá mi, že právě v tom lese kolem těch míst ubylo kvetoucích rostlin, hlavně těch, co kvetou v dubnu před vývinem listů na stromech. A v tom lese se nezměnilo skoro nic kromě nějakého přirozeného vývoje daného stárnutím porostů nebo částečnou probírkou.
Ale je to z velké části můj pocit, nikdy jsem to nepočítal. Možná by bylo zajímavé něco takového udělat. Najít včelín v lese s hodně včelstva, který se chystá včelař zrušit a zmapovat ty rostliny do vzdálenosti nějakých pár stovek metrů teď a potom za 5 - 10 - 20 let. Možná by ty výsledky byly docela co k čemu.

"Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. "

S tím bych taky souhlasil. Ještě v 70 letech u nás v obci byly sekány prakticky všechny travní porosty v katastru na píci, lidi, hlavně starší , chovali hromadně králíky, kozy, ovce a někteří doma ze zvyku i kravku, co uchránili před zdruštevněním. Pro husy se vysekávaly i kopřivy. Zároveň všechny dobré pastviny a louky zabralo družstvo. Takže se obsekávaly všechny okraje cest a často i lesů. V 80 letech starší postupně odcházeli, na chov byli hlavně králíci a něco ovcí a koz a hůře dostupné plochy na rozhraní polí a lesů už zarůstaly a nesekaly se. Velice často zarůstaly kopřivami a podobnou buření, protože se tam dostávalo z tehdy přehnojených polí hodně živin. V 90 letech skončilo v podstatě všechno živočistvo chované na maso, protože cena času stoupla mnohem víc než cena masa v obchodech a tak se chov přestal vyplácet. Navíc králíci začali hromadně schcípat na králičí mor. Ty kopřivy tam rostou dodnes, jen dneska mají evidentně nedostatek živin a tak trochu skomírají.

Posledních pár let se částečně vrací sekání a to příkopů kolem i polních cest městskou technickou službou, kam dosáhne sekačka z traktoru, obvykle dvakrát ročně. Rozšmelcovaná tráva tam zůstává, takže na rozdíl od dřívějška se na těch místech postupně hromadí živiny. Rozdíl za těch pár let zatím nepozoruji. Spíš je to negativní, protože na pár místech vlhčích příkopů u cesty jsem před cca 20 lety vysadil lesní maliny, ony se tam docela pěkně rozrostly a určitě trošku přispěly ke snůšce, jenže maliny kvetou a plodí na dvouletých šlahounech a ty jsou sekáním zničeny.

To už je jako invazivní rostlina mnohem horší zlatobýl. Netýkavka se šíří jen tak daleko, jak docvrnkne semena a kde je donese voda, semena zlatobýlu roznese vítr všude možně na kilometry daleko a kde najdou jen trochu příhodné podmínky, tam zlatobýl roste.

Netýkavka žláznatá není žádná invazivní rostlina. Za prvé je to rostlina světlomilná, na rozdíl třeba od křídlatky, takže nikdy nedokáže pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby z toho stanoviště vytlačila jiné rostliny. Za druhé netýkavka je toxická sama po sebe. I na místech, kde je jinak dostatek živin, po cca 10 - 15 letech se začne projevovat ta toxicita a netýkavka se zmenšuje a ustupuje původním rostlinám. Kdysi jsem netýkavku vysazoval všude možně do vlhkých míst v přírodě a až na dvě stanoviště se nikde neprosadila. Na jednom na kraji lesa byl dostatek živin z listí a tak tam asi 10 let po sobě převládala, rostla do výška až 2 metry a zabrala cca 70 - 80 % prostoru. Potom začala ustupovat. Nyní už nejméně 10 let na tom místě nedosahuje větší výšky než asi metr a nezabírá víc plochy než asi 10 - 15 procent, prohrává zejména v konkurenci s kopřivami, ale taky běžnými vysokými travinami. Jen jednou nějak před 5 lety rostla trochu intenzívněji, když majitel lesa na tom místě les pořádně prořezal, když dělal dřevo na topení a netýkavka žláznatá se z okraje lesa vysemenila dovnitř toho uvolněného prostoru. Asi dva roky, než les zarostl výmladky. Na druhém místě, kde se ujala, nikdy nepřesáhla výšku tak 1,4 metr a nikdy nezabírala více než takových 30 % plochy, nyní tam nedosahuje více než metru a roste dost ojediněle. Je to zase na kraji lesa, pod polem, takže za většího deště a na jaře je stanoviště proplachováno vodou z pole,ale jelikož zemědělci v posledních letech moc nehnojí, tak tam na tom stanovišti není moc živin. V konkurenci kopřiv, malin a řerného bezu se netýkavka moc neprosazuje.

Jediné stanoviště, kde netýkavka se skutečně trvale moc rozpíná a škodí, jsou koryta špinavých řek a potoků s dostatkem živin, kde jednou za čas stoupne voda a půdu toho stanoviště pořádně propláchne. Všude jinde na vlhčí a normální stanoviště je možné netýkavku jako včelařskou rostlinu úplně s klidem vysazovat, protože tam nikdy nepřevládne. Aspoň ne dlouhodobě. A až se povede, třeba díky nové oddělené splaškové kanalizaci ty potoky nebo řeky zase vyčistit, přestane netýkavka škodit i v korytech těch vodních toků.

Netýkavka to je pro přírodu celkem záběr. Cokoliv by mohlo růst v podrostu je až dvoumetrovou monokulturou udušeno. Kolem řeky Moravy ji roste víc než dost a vytlačuje Topinambury. Když kvetou Netýkavky, tak včely jsou jako kdyby vyletěly z mlýnice. A pro člověka to má ještě jeden nepříjemný problém, tam kde byly lesní pěšiny a roste Netýkavka nejde projít, ve větším množství ta rostlina hrozně smrdí.
A v posledních letech se nám tu začíná rozrůstat Bolševník.
Na výsévání jsou lepší rostliny např. na susší meze jde vysévat Divizny.
Všem přeji pohodové vánoce.

Je to samozřejmé! Vysazováním rostlin do přírody můžeme způsobit tak akorát pohromu v podobě právě té netýkavky. Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. Vysazením několika stovek rostlin si nezajistíme ani pastvu pro jedno včelstvo. Stačí si uvědomit kolik květů musí včely navštívit aby vyprodukovaly 1 kg medu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
> Datum: 23.12.2011 18:43:59
> ----------------------------------------
> To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.
>
> Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel
> javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam,
> kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno
> jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice
> a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
> Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo
> zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně
> vysadit maliník atd.
>
>
>

Postřeh je správný ale důvodem omezování výskytu kvetoucích rostlin je jiný. Zřejmě také Myslíš nekvetoucími rostlinami trávy. Ty také patří do kvetoucích (zjevnosnubných). Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. Tam mnohé včelařsky cenné rostliny nemají šanci přežívat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pame
> Datum: 23.12.2011 11:52:53
> ----------------------------------------
> Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí
> rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních
> lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr
> daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a
> další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní
> mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké
> části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně
> malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
> Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v
> současné době nesekaných travnatých porostech.
> Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro
> které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy
> lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde
> nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v
> poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
> Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v
> dubnu.
> Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od
> stanoviště. na větší vzdálenost ne.
>
>
>

Myslím si, že není třeba ze všeho točit med. Včely potřebují i mimo hlavní snůšku se zabavit hledáním co donést do úlu.

To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.

Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam, kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně vysadit maliník atd.

No jo! To je vždy problém!
Já můžu mluvit jen za sebe.Nevím jestli jsem tak dokonalý (fuj,to to
smrdí,ta samochvála),
nebo mám kliku.Zatím se mi totiž daří se s majitelem dohodnout a
získat dovolení
sázet rostliny vhodné jako včelí pastva.Z poloviny je mám v
kontejnerech,takže můžu vysazovat po celý rok.Nejvíce jich
samozřejmě vysadím na jaře a na podzim.Zatím jsem neobjevil
jednodušší způsob,jak zvětšit bohatost pastvy pro moje včely.Taky se
mi doposud daří držet krok v rychlosti nárůstu včelí pastvy a
nárůstem množství včelstev.
Sázím už 5. podzim.Tím pádem začínají první výsadby kvést.To
je,podle mně, jediná možnost,jak také postupně zvyšovat množství
vytočeného medu.
Jak už jsem tady jednou napsal,platí v tomto případě přímá úměra:
DEJ KRÁVĚ DO DRŽKY,ONA TI DÁ DO DÍŽKY. Nebo DEJ A BUDE TI DÁNO.
Zkrátka a dobře.Jestliže včely nemají odkud nosit,můžu mít úly velké
jak dvojčata
v New Yorku a třeba plné včel.Med zkrátka nebude.A protože alespoň u
nás předchozí generace více likvidovala,než budovala (tu Včelí
pastvu),nezbývá,než tedy budovat.
Nakonec se chci omluvit za to "poučování".Všechno co jsem zde napsal
určitě všichni včelaři vědí.
Tak vám všem přeju spokojenost se včelami.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 30.11.2011 - 19:16:08

> Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím.
> Včely tam nemám. Blízko
> vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam
> jsou všude soukromé zahrady
> u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje
> představy, co tam mít. Tam bych
> asi vysazování čehokoliv neprosadil.
>


--
Nakupujte dárky levněji. Více o vánoční akci Economia najdete na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1313

Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v současné době nesekaných travnatých porostech.
Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v dubnu.
Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od stanoviště. na větší vzdálenost ne.

No Pane Polášku!
Nezůčastnuji se moc diskuze v této konferenci ale moje babka by na Vaše přízpěvky řekla asi následující.Buď ten člověk žil v jiném světě,nebo byl jednim z těch stolních lesáků,protože mluví o něčem čemu nerozumí ale spíš nechce rozumět.Nebo je to zarytý rejpal/znám několik takových/ a nebo ,,bude pršet- svine rejou.Lituju Vás.a tuto konferenci,kde by se měli řeši daleko závažnější problémi
Zdravím všechny slušné včelaře a přeji příjemné prožití vánočních svátků ,pohody a do Nového roku hodně zdraví,pohody a síly na zvedání doufám těžkých medníků.Hodně včelařskýho zdaru. ¨
Zdraví čárlí

Lesy okolo meho stanoviste tvori jeden celek-vojensky ujezd Brezina,kam se clovek podiva.Vetsina porostu uz leta je v mytnem veku,ale pokacet vse naraz nejde.Teren znacne clenity,hluboke srazy,skaliska,udoli s potucky.Nemuzu uprit voj.lesum snahu zalesnovat,no kvuli suchym letum vetsina vysadeb uschne a vyhrava ostruzinik,tomu nevadi snad nic.

Tak to asi bude tím rozdílným charakterem vlastnictví. A za socíku tím rozkouskováním lesních pozemků u nás. Taky spousta lesíků u nás se za socíku stala prakticky nepřístupná, protože zemědělci scelili lány a rozorali všechny přístupové cesty, které přes pole k těm lesíkům vedly.

Já to nesoudím podle zeleného údolí , ale 100 m odemne byla lesní správa a u nás doma dílna kde se opravovalo to nářadí do lesa. Lesní byl můj přítel. To dneska jsou všechny hájenky rozprodány a jen na okrese sedí úředníci, kteří zřejmě nerozeznají smrk od jasanu natož pak jedli od douglasky, kteří na dálku spravují lesy. Možná to bude, ale tím , že v okolí mám jen Státní lesy a přírodní park. Tak to ale u nás vypadá. Ten bordel v lese si nepřej vidět. po 20 let se jen kácí a něco málo sází. ostatní údržba 0000.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------


> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 14:20:58
> ----------------------------------------
> Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
> Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a
> bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let
> zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to
> dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu,
> kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo
> vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za
> trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s
> Vlado Mulerem.
>
> 2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly
> všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními
> nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár
> hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě
> trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je
> státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro
> církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované
> vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo
> má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z
> půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou
> lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty
> sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom
> obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak
> jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit.
> Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od
> socialistických lesáků.
> Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele
> místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků
> jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i
> později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.
>
>
>

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. J.M.

100%-ný súhlas s tým čo si napísal, u nás pracovalo v lese hlavne ženy z domácností od skorej jari do neskorej jeseni.
Horár bol v lese dennodenne, nik nemohol z lesa niečo odviesť, to musel on ukázať, ktorý strom môžeme spustiť ani, podplatenie aj keď si rád vypil, neplatilo.
Počas môjho včelárenia som zažil raz znášku z lesa, aj to doteraz neviem odkiaľ.

Dnes keď sa pozriem z diaľky na dnešné lesy na hociktorom mieste Slovenska, je mi na zaplakanie, rúbe sa hlava nehlava a hlavne preto, že obchod s drevom dobre vynáša, hlavne kradnuté, no z hľadiska včelárov, je to miesto, kde vyrastú, lesné jahody, maliny, ostružiny, brusnice a čučoriedky-borúvky a iné, hlavne rakyta-jíva.

Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu, kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s Vlado Mulerem.

2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit. Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od socialistických lesáků.
Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. A každý kus vykáceného lesa byl vždy řádně vyčištěn od náletů a osázen znovu dřevinami o které byl na trhu zájem. S poklesem výroby ze surového dříví získávalo se v lesích hlavně pak stavební dříví. To je smrk borovice a modřín. Všechno ostatní dříví dnes má odbyt jen jako palivo. a proto se nesází. Co však hlavně dnes v lesním hospodářství pozoruji je, že St. lesy jen les vytěží obvykle jsou zalesněny jen těmi nejlevnějšími sazenicemi ,a to jen v místech kde nebyl žádný nálet..
Těch soukromých majitelů zase není až tak tolik a nevlastní žádnou rozhodující výměru v polesí.Ti budou sázet zase jen to co jde dobře a rychle zpeněžit nebo použít k topení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

U nás zase bývala hlavní červencovou snůškou ohnice s používáním herbicidů s polí zmizela.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

"Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5 lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"

Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku, všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů. Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli, probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny, zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů. Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září na strništích, to skončilo s chemizací.

Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím. Do začátku 80 let, potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška nebyla trvalá.

Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5 lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr

Ono jde dostat z budečáku 80kg, probírkou tak min. 2-3x za snůšku. A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem. Dříve tu byla hlavně včela tmavá a na řepce včelstva nabírala sílu a první med byl až z lípy. Tak mi to aspoň říkají ti co tu dobu pamatují. Kraňka se přirozeně vyskytovala jen na jižní Moravě a Slovensku.

Pán Molčík, včelárim od roku 1957, na včelnici som mal kranku a tú istú včelu mám aj teraz, ale za prvých 23 rokov včelárenia, som iba raz v r. 1965 mal 34 kg výnos, aj to len v jednom včelstve, priemer bol nižší a bol som najšťastnejší včelár v dedine. Výnosy začali stúpať od roku 1980, sa zlepšili podmienky, myslím tým meteorologické.

"podmínky. Zkrátka se domnívám, že nemá-li matka prostor pro kladení, eliminuje se případná výhoda dobrého potenciálu."

Neustálým přehazováním zakladených plástů z plodiště do medníku a vkládáním nezakladených plástů do plodiště se v budečáku dosahovalo velikosti plodového tělesa blízkému objemu celého úlu. U zadováku s 2x12 plásty 39x24 až 15 - 20 plástů 39x24, u zadováku s 2x 14 plásty 39x24 ještě víc.
Navíc proti nástavkovému úlu, kde se s plásty nehýbe, se protirojový účinek zvyšuje tím pravidelným přehazováním plástů, takže stačilo méně zakladených plástů než u nástavků. Dobrý včelař potom v zadováku při rozebrání sleduje stav každého včelstva zvlášť a sílu těch opatření individuálně reguluje intenzitou toho přehazování, může v krajních případech plásty vrátit ve stejném pořadí, v jakém byly předtím nebo naopak je může úplně zpřeházet včetně přehození krycích plástů do středu nebo přidáváním mezistěn místo vystavených plástů......

Ale nezapomínejte, že budečáky to je převěšování do medníku z plodiště. A do plodiště rámky s mezistěnou. Takže se v plodišti vytvoří místo na kladení a v medníku se líhne plod. Při včelaření bez mřížky mám vyzkoušeno, že prostor pro plodiště a uložení zásob stačí tak na 15 rámků 39x24. U Budečáků je patro na 10, takže na jarní rozvoj to zas tak malé není, později to je ovšem už problém.
A mám takovou zkušenost z minulého roku, kdy řepka propršela a bylo chladno, že mi co jsme měly nástavkové úly s dostatek prostoru, tak jsme byly prakticky bez medu a ti co měly včely v Budečáku a nebo v nástavku použily Blinovu přepážku, byly na tom tak o 20-30Kg líp. Až něco z lípy a medovice bylo.
A teď na poslední schůzi dokonce jeden přišel s tím, že přestává zimovat včely na dvou nástavcích(tenkostěné 39x27,5 11rámků), ale jen na jednom, protože pozoruje rozdíl v lepším vývoji. Kdo má možnost podívat se na včely teď přes strůp. folii tak sedí max. v 6ti uličkách( r.m. 44,8x28,5) a ten polonástavek dole nepotřebují dřív jak na řepku, do tý doby při jarním rozvoji jsou tam jen vyvěšené. A z řepky průměr 45Kg letos 60Kg neměl jsem dost nástavků.

Řepka byla ranější než ovocné stromy, takže první snůška byla řepka.
V budečácích bylo vytáčení z řepky dvojí, první bylo zhruba ve 2/3 odkvětu řepky, aby se uvolnil prostor v mednících. Byl to první med převážně dávaný do výkupu, protože tehdy se vytáčely všechny plásty včetně zbylých starých zásob. A výkup byl spolehlivě každý rok, takže výkupem se taky pokrývaly náklady na včely. Druhé bylo po definitivním odkvětu řepky v druhé polovině května, tam byl řepkový med s přimíchaným medem z ostatních zdrojů, pokud byly v doletu. Ovocných stromů, pampelišky a dalších květů v travních porostech i javorů klenů. Ten med byl dobrý, i když byl řepkový a často se prodával mimo výkup.

Medobraní v budečácích spočívalo v tom, že se vybral medník, plné plásty se oddělily pro vytáčení , poloplné plásty a plásty s plodem se daly zvlášť pro vrácení , vybralo se polovina až 3 /4 plástů z plodiště. Do medníku se pak zebrovaly původní částečně zanesené plásty kombinované s otřepanými plásty s plodem z plodiště a občas s mezistěnami na vystavění, vzácně s prázdnými plásty. V plodišti se potom zebrovaly původní plásty s plodem s vytočenými plásty od medu či prázdnými plásty a s mezistěnami k vystavění a zakladení. To je jednoduchý základní postup, který se potom ještě upravoval či dělal jinak podle konkrétního stavu včelstva. Zákrok trval tak hodinu až hodinu a půl. Když byly nečekané problémy, tak dvě hodiny. Občas se dalo něco vynechat či ošidit a zákrok zkrátit tak na 3 /4 hodiny. Méně málokdy. Zadováky u mně měly 2x12 rámků 39x24 nebo 2x14 rámků 39x24.
Vybírání medu se mohlo dělat, jak už jsem napsal dříve, pokud byla snůška, tak co 14 dnů. Když nebyla snůška, tak se kontroloval stav zásob, stav plodu, podle potřeby se rotovaly zakladené plásty z plodiště do medníku k vyběhnutí a stáhnutí medných zásob z plodiště do medníku a naopak prázdné plásty z medníku do plodiště k zakladení.

Přirozeně to bylo, když byly dobré roky a když včelař uměl s těmi včelstvy zacházet, mnohem lépe než je potřeba na ošetřování včlelstev dnes.

Med se prodával do výkupu za 35, ze dvora prodával od 35 , nejlepší medovicové medy za 60 za kilo. Průměrný plat byl tehdy zhruba 2000 Kčs, takže k získání jednoho měsíčního příjmu bylo třeba prodat 35 až 60 kilo medu. Dobrý včelař na dobrém fleku získal tolik medu z jednoho včelstva, ale i ladák včelař s 10 - 20 kily na včelstvo měl ze stanoviště na zahradě u baráku s 5 - 10 včelstvy slušný vedlejší příjem. Cukr stál 7.30 a krmilo se obvykle od 6 do 12 kilo na včelstvo . což byly náklady ve výši do 2 - 3 kil medu. Jeden zadovák se vybíral třeba 2 hodiny, jednu hodinu vytáčel, vytočilo se mezi 10 - 20 kily medu , řekněme 15 kilo , takže hrubý zisk z jednoho vytáčení byl 175 - 300 Kč za hodinu , což odpovídalo měsíčnímu platu 31500 - 54 000, což bylo tehdy 5 - 8 násobek platu generálního ředitele či dnešní terminologií vrcholového manažera. 50 a víc včelstev na dobrém stanovišti už tehdy zajistilo víc než slušný roční příjem i po započtení práce a odečtení všech nákladů.
Takže nebylo třeba, jako je tomu dnes, srážet dobu na ošetření jednoho včelstva na jednotky minut a ždímat všemožnými opatřeními med z dnešních včelstev či zvyšovat na maximum počet včelstev ve snaze vyždímat co nejvíc medu ze stanoviště.

"avšak s věkem se začínám vracet k práci s jednotlivými rámky."
________________________

Tato výhoda budečáků a všech zadem přístupných úlů je nepopíratelná. To ano.

-----------------------------------------------------

"padla i poznámka že se to také nahrazovalo počtem úlů ale ve všech případech včelaři musí projít rukama asi tak stejný počet rámků"
_________________________

Pak se ale nebavme o průměrném výnosu. Dosáhnu-li totiž stejného výnosu navýšením počtu úlů, je průměrný výnos nižší. Bude to asi tak, jak píše JosPr: "Tchan 28 budecaku-880 kilo medu-250 kg cukru na krmeni.Zet 10 nastavkovych ulu o 4-5 nastavcich pri snusce-850 kilo medu-200 kg cukru".

"A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem."
_______________________

Ano, jenže kvalita matky a plemene nemůže sama o sobě mít vliv na výnos - aby se projevila, musejí být dle mého názoru vytvořeny vhodné podmínky. Zkrátka se domnívám, že nemá-li matka prostor pro kladení, eliminuje se případná výhoda dobrého potenciálu. Odpovědí na kombinaci kvalitní matky dobrého plemene a nedostatku prostoru je pak povětšinou brzká rojová nálada.

Ono jde dostat z budečáku 80kg, probírkou tak min. 2-3x za snůšku. A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem. Dříve tu byla hlavně včela tmavá a na řepce včelstva nabírala sílu a první med byl až z lípy. Tak mi to aspoň říkají ti co tu dobu pamatují. Kraňka se přirozeně vyskytovala jen na jižní Moravě a Slovensku.

Nehnevajte sa, ale vo vašich komentárochj je veľa balastu, ste poväčšine mladší a tí starší už na tie časy zabudli a píšu nezmysly. Jedine J.K. správne uvažuje, daňové úrady boli a odvádzali sa aj dane, ale pre včelárov tak ako u nás tak i vás bol stanovený limit 30 včelstiev na odvod dani, zo zisku. ten nebolo ťažko zistiť, pretože výkup u nás bol sústredený v družstevnej organizácii JEDNOTA, ktorá pokrývala celé Slovensko a u vás neviem ale bolo to podobné.

V tých časoch a včelárov bolo veľa, ale máloktorý mal viac ako 30 včelstiev a tí čo ich mali (u nás v tom čase bol včelár, ktorý so synom obhospodaroval 120 včelstiev. Potom včely boli rozpísané po 30 na o tca syna a do štvorky pribrali syna a dcéru a problém bol vyriešený.
Základ úľov mali vo včelíne v dvoch radoch nad sebou a boli prístupné zozadu, časť včelnice bola na záhrade a úle boli nadstavkové (Päťročnica). Výnosy neboli vysoké, niekedy skoro žiadne, nie preto, že sme včelári v tzv. zadovákoch (dvojpriestorové), ale preto, že podmienky na znášku boli mizerné.

Čo sa týka práci v týchto úľoch, nebol o nič väčší ako v nadstavkových, ak som potreboval zhodnotiť stav včelstva (prítomnosť M a stav zásob, sila včelstva, stačilo pozrieť cez sklené okienko prípadne odobrať 2-3 plásty a urobiť si úsudok, takže nevyprávajte včelárske horory o tom , aké to bolo ťažké. Preto i budečáky aj keď ich nepoznám (až na to, že plocha plásta je menšie ako naše B-éčko.

Hovoriť v tých časoch o znáške z púpavy -pampelišky a čerešni je nepresvedčivé a na repku s otcom sme kočovali (traktor s vlečkou z JRD-JZD bol zadarmo, ale ani raz sme nevytáčali, to som zažil v r. 1985 až doteraz. Pred 29 rokmi som sa presťahoval na juh, kde repku pravidelne vysievali, medovali hlavne vylepšené odrody, keď som sa presunul na juh.Ešte k púpave, na včelnici kvitla, no včelu som na nej nevidel, prešiel som na lúku, kde púpavy bolo neúrekom, ale vidieť včelu na kvete vidieť bol menší zázrak.

Jarnú znášku poznám len z čerešne vtáčej, ktorá splýva s repkovým medom a repka prechádza až do znášky z agátu. Vždy počkám 3-4 dni a jarný med s primiešaním agátu vytočím, aby som mal v medníkoch len nádherný agátový med, leto včely len tak prelietajú (tohoto roku priniesli tmavý med do úľov od agáta do konca júla-července prinesú nektár zo slnečnice, tohoto roku vôbec nebola.
trochu som si zaspomínal, ale pravda bola taká. Anton

bylo deset slepic, to si pamatuji od strejdy, bavil se se sousedem který se ho ptal proč má 9 slepic a jednoho kohouta že kohout nesnáší vejce a strejda mu odpověděl že je to normální že možná slepice s kohoutem snášejí i za něj a já jako kluk jsem to poslouchal a včelstev bylo 15 a proto já neměl nikdy víc.
J.B.

Nebyly finanční úřady. Byly finanční správy a zde byly odvody z daní zcela jasné a propracované. Poněkud složitější byly daně z obratu při výrobě, obdoba dnešní DPH, kdy bylo až 18 stupńů zdanění a jejich rozklíčování bylo mnohdy oříškem i pro finanční správy a za podpory jednotné klasifikace produktů.

Zdanění medu bylo zcela jednoduché. Daň již byla zakalkulována v ceně. Aby se včelař neobohatil na úkor "společnosti" byla stanovena jednotná cena na výkupu i prodeji. Pak se včelaři nevyplatilo med patlat do skleniček.
Byla tam i některá omezení na počtech včelstev a tak včelaři počet včelstev rozepisovali i na "mrtvou babičku".
Nebo si to pamatuji špatně?
Hezké svátky vánoční. Josef Křapka

vždyť jsem to napsal že se z budečáků muselo vytáčet každý týden nebylo to nic snadného samozřejmě ta dnes používaná tachovská metoda kde se pracuje s celými nástavky je lepší a stačí se orientovat jen na hlavní snůšky. a když to vezmem tak kolem dokola. padla i poznámka že se to také nahrazovalo počtem úlů ale ve všech případech včelaři musí projít rukama asi tak stejný počet rámků Já vím, že práce v budečáku trvá 1a1/2 déle to nezpochybňuji a už si to neumím ani představit. avšak s věkem se začínám vracet k práci s jednotlivými rámky.
Jen jsem však chtěl vyvrátit pochybování že to jde i v budečáku a fyzikálním zákonům to neodporuje.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 17:24:18
> ----------------------------------------
> "Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným
> výnosem kolem 80 kg"
> ________________________
>
> V tom případě by mě opravdu docela zajímal postup jeho včelaření. Znamenalo
> by to hrabat se ve včelách každý týden, nehledě k tomu, že si nedovedu
> vůbec představit další aspekty - převěšování plodu a uvolňování prostoru
> matce (nedovedu si to v budečácích představit jinak), vkládání dostatečného
> počtu mezistěn pro kvalitní obnovu díla atd. Vždyť to vše zabírá místo v
> medníku pro medníkové rámky - než plod vyběhne, než se mezistěna vystaví -
> a pak to nevychází ani čistě matematicky. Když navíc vezmu v potaz, že v
> době květu řepky cáká čerstvá sladina i u rámků z poloviny zavíčkovaných a
> běžně se musí počkat až odkvete, nevidím reálnou možnost "odtáčet" větší
> množství rámků s medem v době jejího květu. Jak známo, muselo by se navíc
> toto vybírání odehrávat jen brzy ráno, protože většinou již před polednem
> je v rámcích sladina čerstvá - při velkém počtu takových včelstev to nelze
> stihnout. Také pro včely by tolik zásahů v tomto typu zadem přístupného úlu
> bylo velice stresující. Netvrdím, že se nedá v budečácích včelařit, ale ne
> s 80kg průměrným výnosem. Nebo proč se tedy dříve včelaři tomuto průměru
> ani zdaleka nepřibližovali? Přeci nemohli být všichni neschopové. Neuvažuji
> přitom oficiální statistiky, ale vycházím z jejich zkušeností. Jsem si
> jistý, že kdyby takové výnosy měli, dnes již by se s nimi rádi pochlubili a
> neměli by vůbec žádný důvod přecházet na včelaření v nástavkových úlech.
>
>
>

Polášek:nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.

J.B.:
finanční úřady byly a daně také. K přebytkům prodeje ze zahrady (ne od včel) jsem dokladoval výdaje a na národním
výboru mi neuznaly učet na montérky.
J.B.

Jenom na dokresleni pripad tchana a zete,vcelaricich ze stejneho stanoviste,letosni vynosy.Tchan 28 budecaku-880 kilo medu-250 kg cukru na krmeni.Zet 10 nastavkovych ulu o 4-5 nastavcich pri snusce-850 kilo medu-200 kg cukru...Tchan vcelari "pro radost",v sezonu kolabuje,zetovy "fabriky na med" jsou proti prirode.Zet-vcelari vikendove jako relax,dedka je mu lito,ale nehne s nim...Tak a ted mudrujte...JosPr

"Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným výnosem kolem 80 kg"
________________________

V tom případě by mě opravdu docela zajímal postup jeho včelaření. Znamenalo by to hrabat se ve včelách každý týden, nehledě k tomu, že si nedovedu vůbec představit další aspekty - převěšování plodu a uvolňování prostoru matce (nedovedu si to v budečácích představit jinak), vkládání dostatečného počtu mezistěn pro kvalitní obnovu díla atd. Vždyť to vše zabírá místo v medníku pro medníkové rámky - než plod vyběhne, než se mezistěna vystaví - a pak to nevychází ani čistě matematicky. Když navíc vezmu v potaz, že v době květu řepky cáká čerstvá sladina i u rámků z poloviny zavíčkovaných a běžně se musí počkat až odkvete, nevidím reálnou možnost "odtáčet" větší množství rámků s medem v době jejího květu. Jak známo, muselo by se navíc toto vybírání odehrávat jen brzy ráno, protože většinou již před polednem je v rámcích sladina čerstvá - při velkém počtu takových včelstev to nelze stihnout. Také pro včely by tolik zásahů v tomto typu zadem přístupného úlu bylo velice stresující. Netvrdím, že se nedá v budečácích včelařit, ale ne s 80kg průměrným výnosem. Nebo proč se tedy dříve včelaři tomuto průměru ani zdaleka nepřibližovali? Přeci nemohli být všichni neschopové. Neuvažuji přitom oficiální statistiky, ale vycházím z jejich zkušeností. Jsem si jistý, že kdyby takové výnosy měli, dnes již by se s nimi rádi pochlubili a neměli by vůbec žádný důvod přecházet na včelaření v nástavkových úlech.

Pepan to hezky s vynosy nakousl,jen nedopovedel.Pri budecakovem zpusobu vcelareni na dobrem stanovisti se mohl vcelar ke vcelam odstehovat,aby stihal vsechny prace,diky sile zazimovanych vcelstev nemohl pocitat s mednikem vonaveho medu ze tresni a pampelek.Prvni med byla az repka.Sila vcelstev se nahrazovala jejich mnozstvim..Dnesni rotace mednikovych nastavku,staveni "kominu",zazimovana opravdu silna vcelstva posunuji vyuziti snuskovych moznosti uplne jinam,vyjde li pocasi.Zalezi jen na sikovnosti,jak kdo dokaze vyuzit moznosti stanoviste....

To jseš na omylu za socíku se to také danilo. jen se těmi kilogrami nikdo nechlubil


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 15:51:00
> ----------------------------------------
> Jinak ještě 10 kilo z budečáků bývalo tam, kde včelař odevzdal do výkupu do
> Jednoty a nahlásil ZO množství 10 kilo na včelstvo a zbytek , dalších 10
> nebo možná 40 i víc kilo na včelstvo rozprodal takzvaně ze dvora.
> Podnikatelé tehdy nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za
> socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.
>
>
>

Jinak ještě 10 kilo z budečáků bývalo tam, kde včelař odevzdal do výkupu do Jednoty a nahlásil ZO množství 10 kilo na včelstvo a zbytek , dalších 10 nebo možná 40 i víc kilo na včelstvo rozprodal takzvaně ze dvora. Podnikatelé tehdy nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.

"Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na včelstvo."

Taky jsem včelařil v budečácích.
10 kilo na včelstvo bylo tam, kde včelař v květnu narval plný úl plástů a opustil stanoviště a přišel vybrat med až v srpnu před krmením na zimu. Pokud bylo stanoviště dost mednaté, bylo v úlech 20 - 30 kilo, ale ve třetině až ve dvou třetinách úlů nebylo nic kvůli nezvládnutému rojení nebo nezvládnuté výměně matek. 20 kilo na včelstvo bylo, když včelař vydržel nějaké desetiletí ty včely rozchovávat, takže rojivé geny mezitím utekly s roji pryč, zbyly jen včelstva s tichou výměnou, takže med byl prakticky ve všech úlech. A přes 100 kilo medu za rok mohlo v budečáku být, pokud na stanovišti byla trvalá střední až silná snůška od konce dubna po srpen a bylo dobré počasí. A stanoviště nebylo převčeleno, nýbrž spíš naopak. První medobraní potom bylo cca v polovině května a potom každé dalších cca 14 dnů...., odebírala se polovina až 2 / 3 plných zavíčkovaných plástů s medem, 10 - 15 kilo na úl....
Pokud ovšem výnosy nebyly omezeny mednatostí stanoviště, respektive převčelením nebo nepřevčelením stanoviště, to bylo vždy asi nejčastější.
Nebo nepříznivým počasím.

Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným výnosem kolem 80 kg
Je to o umění a pracnosti. Také znám včelaře kteří když mají v univerzálu 10 kg, tak se tváří jako přeborníci.
Když jsme měli doma budečáky tak se vytáčelo každý týden od půlky května až do konce července dnes jsou to 4 medobraní,
při přibližně stejném výnosu ze včelstva za sezónu. Máš pravdu že průměrný výnos na včelstvo býval menší V roce 1914 se uvádělo 5kg, v padesátých letech se uvádělo10 kg, v sedmdesátých to již bylo téměř na úrovni dneška, díky tachovské metodě hospodaření. Také je zavádějící údaj 10 kg z budečáku ale to se obvykle týkalo jednoho medobraní. Jsou však také země kde je medobraní jen jedno za sezónu ale vytočí se i 100 kg na včelstvo To však již nejsou úly v našem slova smyslu, ale komíny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 14:04:43
> ----------------------------------------
> "Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i
> dva."
> __________________
>
> Ano, přístupy ke včelaření jsou různé, ale pokud by mělo být řečeno, že
> včelstvo ve dvou nástavcích je schopno přinést 70kg, tak o tom bych
> pochyboval. Tolik medu se do tohoto prostoru prostě nemůže vejít, to je
> proti fyzice. Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku
> dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na
> včelstvo. Vím, že se sice tolik nepěstovala řepka, ale ta ani dnes často
> nemeduje, jak bychom si představovali...
>
>
>

"Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i dva."
__________________

Ano, přístupy ke včelaření jsou různé, ale pokud by mělo být řečeno, že včelstvo ve dvou nástavcích je schopno přinést 70kg, tak o tom bych pochyboval. Tolik medu se do tohoto prostoru prostě nemůže vejít, to je proti fyzice. Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na včelstvo. Vím, že se sice tolik nepěstovala řepka, ale ta ani dnes často nemeduje, jak bychom si představovali...

Také záleží na tom jak to vnímáme.
Pro někoho může matka odchovaná v květnu být stará oproti matce z července. Pro jiného je dvou leté také stará a někdo tak nevnímá ani pětiletou. Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i dva. jeden musí zimovat na 3 druhý na jednom. Nakonec však mají oba z včelstva po dvou konvích medu. Ten první však spotřebuje více léčiv a 20 kg cukru a ten druhý s těmi slabochy nemusí tak intezivně léčit a je pak obviněn z flákání, a cukru mu stačí 7 Kg.
Ptám se pak kde je logika a pravda?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??n? <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 09:06:05
> ----------------------------------------
> Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému
> plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z
> toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování =
> zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco.Pepan
>
> Teoreticky by to tak malo byť, ale... Už roky mám presnú evidenciu veku
> matiek, čo mi umožnilo urobiť pokus či je to to pravda. 15.10 so po dva
> roky sledoval kladenie mladých (vyliahnuté v tom istom roku) a staré-
> dvoročné. Posudzoval som cca 95 matiek, čiže základňa bola dostatočná.
> Výsledok: mladé M 51,40%, staré 49,0% čo ešte nemusí byť preukazné.
>
> Bol som tým prekvapený, pretože neustále zdôrazňovanie, že mladé M plodujú
> až do zimy a staré? nie, ale v tomto prípade tomu tak nebolo, i keď ten
> počet plodujúcich včelstiev môže byť aj iný. Percento treba posudzovať tak
> že v obidvoch skupinách 51,4% kládlo vaj. a 48,6% nekládlo vaj. a to isté v
> skupine starých M 49,0 kládlo vaj. a 51,0% nekládlo.
>
> Preto hovoriť s takou istotou, že mladé M kladú viac ako staré, lebo ten
> rozdiel môže byť aj iný a to v prospech starších M. Matky majú oveľa vyšší
> potenciál ako dva roky, preto vždy záleží, aké podmienky včiel sú v tom
> ktorom roku pred zimou (prínos peľu)- čiže meteorologické podmienky a
> kvalita včiel vo včelstve, matka sama vo včelstve nekladie vajíčka len tak
> sama od seba, ale ako jej a či jej včely pripravia voľné bunky.
>
> Toto je môj názor a ešte nemusí byť pravdivý. Pozorovanie včiel dva roky je
> nepostačujúci aby aby mohol prezentovať moje tvrdenie, pretože každý rok
> je iný.
>
>
>

JirkaV (Re: Spad po třetí fumigaci (54809)
"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

J.B.:
Od každého z diskutujících můžeš dostat jinou odpověd. Až se rozhodneš, rozhodnete, napište jak jste se rozhodl.
Můj názor je udělat u problematického včelstva aerosol. (minulý týden jsem jedno odpoledne zaznamenal 11°C to by se bylo hodilo)
Jinak si ale myslím že oficielní navod a dodržování technologii ošetřování je důležité, je částečně "blbu vzdorné" Mám zkušenosti se včelařskou veřejností s jednotlivými včelaři kteří "ani vědí-nevědí jestli mají včely" příklad:
Před 20ti lety tedy s varroa jsem navštívil-kontroloval jako duvěrník souseda včelaře který na schůzi řekl že ošetření včel nepotřebuje že nemá včely.
Při návštěvě jeho manželka řekla "ne nemá včely já jsem mu to zakázala" a když jsem se zeptal jestli mi může ukázat včely odvedl mně ke včelínu s pěti uly a z jedněch létaly včely. ( za pootevřeným okenkem stála sklenice jak je krmil) Řekl já jsem o tom nevěděl, asi přiletěl roj.

Chci jen naznačit že péče je různá.
A vás pochválit že se starosti, monitorongem spadu o své včely staráte.

Jako negativum oficialního návodu bych uvedl přístup kdy se k ošetření přistupuje jednotně k ošetření stanoviště. Že se nepřistupuje ke každému jednomu včelstvu individuelně.
"to by nebylo dostatečně blbu vzdorné".
Ačkoliv rozdíly v napadení jednotlivých včelstev je různý až velmi různý.
Je jasné že za stav svých včel je především zodpovědný jejich včelař

a ten je zodpovědný za každé jedno včelsto a stanoviště také.
Tak že jestliže jistě zjistíte že jedno včelstvo má spady nízké můžete i jedno ošetření neudělat a naopak jestliže vedlejší má stále vysoké spady udělat o jedno ošetření více (vlastně bud ted v prosinci nebo i jen na jaře )myslím tím i při spadu více jak 3 roztoče na včelstvo udělat nátěr jen tomu včelstvu které ten průměr zvýšilo.

Je zde však nebezpečí zkreslení spadu, spadů.
Dle ing Dvorského spadlí roztoči

kteří se při pádu umažou o zásoby v bunkách nebo na podložce při floataci nevypalovou z oleje a tím výsledek zkreslí.

Já jsem měl letos spady oproti minulému roku průměrně desetkrát vyšší. Jedna čtvrtína včelstev byla napadena silně, ty jsem ošetřoval v červenci až září opakovaně až 6x KM 65% ale stále jsem nebyl spokojen U nekolika včelstev 10% jsem dělal jen 2 ošetření a naopak asi u 5ti ( z celku 25ti)jsem udělal o jedno ošetření více,
A po posledním ošetření mi spadly 4 roztoči z 25ti to je 0,16 na včelstvo tak že předpokládám zimní spad pod 3na včelstvo. Co nevím je nakažení viry u včelstev se spady nad 3000 roztočů, ale zatím tam včely jsou.

Přeji příjemné Vánoce a vše dobré v příštím roce celé Včelařské konferenci
J.B.