Archiv Včelařské konference

Jenda:
Je za varoadno považováno pouze zasíťované dno? Když tak přemýšlím nad monitoringem, říkám si, že v zimě musí docházet ke značnému zkreslení výsledků (spad mrtvolek - ucpání síta...). Prozměnu když bych chtěl v zimě dostat ven vše, tak vymetání dna v lednu včely zrovna neocení. Podložka je pro mne jasná volba, ale síto ne, chci dna plná. Problém je, co se týče dotace, jasně tam stojí varoadno. Já za varoadno považuji vše, co by šlo popsat jako odnímatelné dno s možností vložení podložky pod celou plochu plodiště. Ale jak tak koukám a tak všechna varoadno co jsem kdy kde našel jsou celozasíťovaná. Tak jak je to? Děkuji
------------------

VD dna jak se vyrábějí je něco co snad každý jen vyrábí a nepoužívá.

Jen co jsem si jich pár vyrobil, tak jsem je přestal používat na odběr měli. Vlhko a plíseň na podložce,...

Pokud, tak konstrukce jako má Zdeněk B /Alias Grifin/.
vyjímatelné síto a pod ním vyjímatelná podložka.


A pokud bych chtěl počítat roztoče v sezoně, tak podložku ze zadu nad plné dno a krytou sítem v rámu.
Pokud je dno přístupné zezadu, tak se to dá udělat tak, že nepříjdu do styku se včelama. (asi to budu muset taky už nasadit, ale s vidličkou jsme jich zatím moc neviděl)

Varoadno je z definice zřejmě každé dno, které umožní sledovat spad VD.

Karel

Ta poslední věta je vůbec nejpravdivější Dnes se hlavně klade důraz na rychlost jarního rozvoje, Začíná se již opomíjet vyzdvihování čistícího pudu který se podle různých autorů zdá nevýznamný, A začíná se uvažovat o délce dožívání včel, což by mělo mít vliv na zamoření varoázou. Pohledy na požadavky včelařů se stále mění ale vše je to bohužel na dlouhé lokte. Když to ale jinak nejde:

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana" <hanka/=/el-prom.cz>
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka
>
>
>
>

Úl rozdělat tak, že nástavky odložím na zadní stěnu očkem nahoru, myšleno u úlu na studenou stavbu, protože tak se odkládají nástavky. Původně horní nástavek na dno, a ten co byl původně dole, postavím na přední hranu spodního nástavku nástavku tak, že vidím spodní loučky, očko je dolů a už jenom zakouřit, vyhnat včely k horní loučce a nástavek sklopit k sobě a je to.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana" <hanka/=/el-prom.cz>
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka
>
>
>
>

Buď jde o tichou výměnu nebo pozdní roj. No nejlepší by bylo vyměnit matku za mladší a trochu uvolnit plodiště, dát tam souš. A nebo jen tam dát souš a matečník odstranit. Třeba si to rozmyslí, pokud by šlo o rojení. To je to, že to včely neřeknou, co se jim nelíbí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ako dalej
> Datum: 26.7.2011 12:16:34
> ----------------------------------------
> Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu
> latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam
> vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely
> naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu
> radu stara matka ma asi 2 roky.
>
>
>

OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit.
Hanka

"OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit. "

No, jestli dole postavily divočinu, tak to je v tuto dobu docela hnusná práce. Nijak jinak se to nedá udělat než že se včely kouřem z divočiny odeženou , nástavek se pak nakloní nebo někde položí na bok tak, aby plásty v něm byly svisle, ne vodorovně a za stálého odrazování kouřem se voští odřeže. A potom se další nástavek podstaví. Práci je třeba dělat kolem poledne za co nejlepšího počasí a opatrně, aby včely příliš nezdivočely.
Jinak ale je tam háček, v tuto dobu záleží na konkrétní situaci na stanovišti a na síle toho oddělku, jestli takové podstavení projde bez rozvinutí loupeže. Negativně tomu pomáhá taky spodní česno ve dnu a vysoké dno.
V tuto dobu bych nad prostým podstavením dalšího nástavku do oddělku už poněkud váhal. Spíš bych preferoval manipulaci s plásty a přidání nového nástavku nahoru. Plásty ze spodního nástavku se z části rozeberou, matka, pokud se najde a většina plodových plástů se uloží nahoru, v obou nástavcích zhruba do středů a kraje se doplní novými plásty.
Takové uspořádání je proti loupeži podstatně víc odolné a divočina se s pohybem původních plástů částečně vyřeší sama. Částečně je potom možné divočinu nechat do září až října, kdy už bude bez včel a její vyřezání z úlu bude absolutně bezproblémové.
Případně je možné nástavek s plásty prostě jen uložit nahoru, pokud jsou ty plásty zhruba stejně tmavé či světlé jako plásty dole, matka s velkou pravděpodobností na ně přejde.Zvláště pokud to jsou plásty od medu po vytáčení. Pokud ne, za cca týden se kontroluje a provede se přehazování plástů.

Lukáš a nezamieňaš si "matečník" s materskou miskou? Je v nezaviečkovanej materskej bunke i larva s materskou kašičkou?

>OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit. Hanka<
-----------------------------------------------------------
A jak jste psala níže, včely visí až ke dnu. To v ranních nebo večerních hodinách. Je třeba se podívat přez den, kdy včely vylétly jak to v tom podmetu (dně) vypadá. Nic bych nedal za to, že tam uvidíte divokou stavbu. Tu je třeba odříznout a potom je možno nástavek podstavit. Plod v divočině,pokud tam nějaký bude, necháte ve dně a včely si s ním poradí. Spadlé voskové dílo vyjmete po vyčištění.

"Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu radu stara matka ma asi 2 roky."

Jestli má stará matka asi dva roky, tak možná má už tři roky. A to je problém starých matek, že se občas je včely rozhodnou vyměnit v takovou nevhodnou dobu. Není vůbec jasné, jestli když se matečník zničí, jestli pokus nebudou znova opakovat. Není vůbec jasné, jestli i když se o to nepokusí, jestli stará matka vydrží přes zimu a dostatečně dlouho na jaře, než se odchová a přidá nová matka. Není vůbec jasné, když se jakýmkoliv způsobem vymění matka, jestli než si nová matka pořídí ze svého plodu dostetek včel, jestli mezitím včelstvo nezeslábne natolik, že podlehne loupeži. A není vůbec jasné, když se matečník nechá a nová matka vyletí v srpnu na prolet, jestli se kvalitně oplodní a vrátí se.
takže nejjistější je asi výměna za rezervní matku z nějakého rezervního oddělku.
Pokud rezervní matka není, já bych vybral z plodiště plásty s medem, z medníku taky, nechal jen takových 5 kilo, doplnil kvalitními prázdnými plásty a nasadil mírné krmení či podněcování. A nechal včelkám, ať rozhodnou. Pokud byl problém v nedostatku místa, včelky matečník samy zruší a půjdou do zimy s původní matkou. Pokud byl problém v nějaké vadě či přílišnému vyčerpání matky, včelky výměnu dotáhnou a s trochou štěstí půjde včelstvo do zimy s novou matkou. Rojení na 99 %, pokud pozbydou nadbytečné zásoby, v tuto dobu samy včely zarazí.

Tak aby to bylo už všechno chybí dodat (Berte včelstvo jako jedince) při heterózním křížení prři původních liniích stačí zaměnit otcovskou a mateřskou lini a dosáhnete úplně jiných výsledků. Závisí to na tom jaké vlastnosti se dědí po otci nebo matce.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba, pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí. Rozšířil bych je až na jaře medníkem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podstaven? n?stavku
> Datum: 26.7.2011 13:46:23
> ----------------------------------------
> OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho
> rozšířit.
> Hanka
>
>
>

"A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba, pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí. Rozšířil bych je až na jaře medníkem."

Pokud se teď nerozšíří, tak se včely na zimu nadstaví podle velikosti jednoho nástavku. Pokud se teď ještě rozšíří, nadstaví se jejich zimní velikost znatelně větší, mají na to ještě srpen a část září, záleží jak bude teplé počasí a kolik budou mít zásob. Přirozeně musí se dávat pozor na tu loupež.

nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.

Teď bych přidal nástavek nahoru a začal intenzivně krmit. Včely by ho zanesly zásobami a v zimě by měli zásob nad sebou a postupovaly po nich nahoru na jaře pak začnou plodovat v horní části a přínos sladiny je bude stláčet zase dolů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podstaven? n?stavku
> Datum: 26.7.2011 16:49:36
> ----------------------------------------
> "A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v
> listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba,
> pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď
> ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí.
> Rozšířil bych je až na jaře medníkem."
>
> Pokud se teď nerozšíří, tak se včely na zimu nadstaví podle velikosti
> jednoho nástavku. Pokud se teď ještě rozšíří, nadstaví se jejich zimní
> velikost znatelně větší, mají na to ještě srpen a část září, záleží jak
> bude teplé počasí a kolik budou mít zásob. Přirozeně musí se dávat pozor na
> tu loupež.
>
>
>

tady může nastat problém. Zřejmě připravují tichou výměnu a mladá matka by mohla plodovat příliš dlouho. To by znamenalo příliš velkou spotřebu zásob a pro včely pak smrt hladem. Osobně bych to řešil výměnou mjiž rozkladené matky. Tyto pozdní tiché výměny bývají hodně zrádné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ako dalej
> Datum: 26.7.2011 17:13:55
> ----------------------------------------
> nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred
> mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je
> tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.
>
>
>

Molčík : včřelstvo plné medu a pozdí roj.
J.B. to je nesmysl
Vytočte med a dejte možnost matce klást!
NA MATEČNÍK ANI NESAHEJTE CHRANTE HO PŘI VYTÁČENÍ A VYJDE A OPLODNÍM SE Z NĚL DEOBRÁ MATKA.
J,B,

tak som dal prec plasty s medom a dal suse matecnik som nechal tak a uvidim co sa bude diat dalej.

A nemá to už hrboplod a trubčice?_gp_
......
Lukas (217.12.62.38) --- 26. 7. 2011
ako dalej
nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.

Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně snížit?


..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449)
Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
.........
Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450)
Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

A jak snížit počet geneticky odlišných trubců? Pokud budete dostatečně
dlouho křížit sourozence a oni ani po mnoha generacích neztratí
životaschopnost, zbydou pro matky nakonec dvě identické kopie pro každý
chromosom a všichni její synové budou identičtí. Existuje na to hezké
české slovo "imbríding" (z angl. imbreeding).

Ta kombinatorická úvaha níže dává samozřejmě horní odhad. Ve skutečnosti
může mít matka některé chromosomy hodně podobné, takže počet možných
geneticky odlišných trubců je nižší. A samozřejmě, ne všechny genetické
odlišnosti se projeví.

Petr


On Wed, 2011-07-27 at 01:49 +0200, gp wrote:
> Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu
> než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té
> rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně
> snížit?
>
> ........
> Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
> Re: Re: matka vigor
> Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
> obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
> v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
> chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:
>
> Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
> Děda: DDDDDD
> Bába: BBBBBB
> a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
> Matka: DDDBBDBB
> BBBDDBDD
> Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
> člověka.
>
> Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
> vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
> varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
> geneticky odlišných synů trubců.
>
> Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
> extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

"Teď bych přidal nástavek nahoru a začal intenzivně krmit. Včely by ho zanesly zásobami a v zimě by měli zásob nad sebou a postupovaly po nich nahoru na jaře pak začnou plodovat v horní části a přínos sladiny je bude stláčet zase dolů."

S tím bych vcelku souhlasil.

Jak jste na tom se slimáky? Mně letos silně otravují, protože jich nacházím spoustu pod stříškou na plechu, ale taky v uteplivkách (suchých) a dokonce u slabších včelstev i uvnitř úlů. Jestli je přitahuje teplo, co je ze včel.... Včely jim evidentně nevadí, asi se pohybují tak pomalu, že je včely nezaznamenají. Jsou to převážně ti naši černobíle mramorovaní, ne ti noví španělští hnědí s oranžovým bříškem.
Jestli to tak bude pokračovat, budu muset vymýšlet překážky nejen proti mravencům, ale i proti slimákům.
Nadměrně letos požírají i květiny.
Nemáte náhodou někdo recept na nějakou spolehlivou ekologicky nezávadnou zábranu proti slimákům?

lze melicozni med jist

lze melicozni med jist

m8m dotaz zda lze meliciozni med jist

proč by nešel?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ji?? <veprivratska/=/seynam.cz>
> Předmět: meliciozni med
> Datum: 27.7.2011 12:25:14
> ----------------------------------------
> lze melicozni med jist
>
>
>

nie matka tam stale je ziadny hrboplod ma pekne zaplodovane 3 plasty.

Genů mají trubci stejně jako matky? Jak jste nato došel?
_gp_
........
Petr Danecek (e-mailem) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475)
Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po vybrání cukerného roztoku prolézají pod
"tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak prolézání včel zabránit?

Ten nasazovací díl mam ze shora v předu a vzadu provrtán 4mm vrtáčkem a ke korpusu jsem ho přišrouboval vrutem 4x12 s pulkulatou hlavou. Také mi lezly včely do prostoru s roztokem. Nejsem s tímto krmítkem moc spokojen, zatím je mám a jak bude končit jejich funkčnost, tak přemýšlím o Ukrajinském krmítku. Udělám si tzv. vnitřní víko a nad nej polonástavek a to Uk. krmítko dovnitř. Ale jěště je čas, tak uvidím k čemu se nakonec propracuji.

matka 16, trubec 16 - celkem 32

Děkuji Vám všem za Vaše rady a názory. Hanka

Dne Wednesday 27 of July 2011 10:25:10 R. Poláek napsal(a):

> Nemáte náhodou někdo recept na nějakou spolehlivou ekologicky nezávadnou
> zábranu proti slimákům?


Kachna indicky bezec.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Slepice

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana"
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka



Pokud je ještě nástavek s mezistěnami, tak z dolního odeberu půlku, nebo trochu míň plástů, obložím mezsitěnami a nad to dám ten nástavek, do středz ty vybrané z dola a obložím MS.

A krmím :-))

Karel

S kachnou indickým běžcem to nějak trochu utichlo, asi jsou v tom nějaké háčky.
Slepice možná sklovnou malé slimáčky tak do půl centimetru, ty neopatrné, co vylezou ve dne z úkrytu. Jinak ale nic.
Kdysi jsem choval brojlery a ti žrali slimáky tak do dvou centimetrů, kdy jsem jim je naservíroval na misce. Jenomže F1 brojleři byli víceméně tak dementní, že z misky sežrali úplně všechno. Ti španělští slimáci jim už nejeli po cca 2 sežraných kusech denně, naši původní mramorovaní a šedí po cca 4 - 6 kusech denně. Sami aktivně by ale slimáky asi nikdy nežrali.
Možná ježci by mohli být nadějní, ale u mně to není nějak vidět, ježky na zahradě asi mám.
Asi bude nutné počkat na nějakou slimáčí nakažlivou nemoc.

Wikipedie:
Gen jeden ze základních genetických pojmů. Používá se ve dvou základních významech: jako synonymum pro vlohu a jako pojmenování pro konkrétní úsek DNA.

Chromozóm (z řec. chroma - barva a soma - tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře. Skládá se z DNA a histonů. Účelem jeho existence je usnadnit rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk. Soubor všech chromozómů v jádře se nazývá karyotyp. Chromozómy jsou pozorovatelné světelným mikroskopem především při buněčném dělení.

Včela dělnice má 32 chromozomů, Trubec 16, Matka 32

Pohlavní buňky mají chromozomů trubec 16, dělnice 16 a matka 16 svých a po oplodnění 16 v semenném váčku od trubce.

Trubec je létající spermií, protože se u něj koná partenogenetický vývoj. Má identické spermie.
...
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY246.html

Za genetického otce se ti včel považuje matka trubců, nikoli jednotlivý trubec. V takovém pojetí je matka vlastně oboupohlavní jedinec (hermafrodit) - může být samicí i samcem, tedy mámou i ot­cem.

_gp_
.......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475) (53476) (53484)
matka 16, trubec 16 - celkem 32

S Drůbeží je tem problém, že ta běhá ve dne a slimáci v noci. Tady proti slimákům pomohou jen ti ježci a krtci a nejrichleji Wanish
Zabíjí je také alkohol ( Pasti s Pivem)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Slim?ci v ?lu.
> Datum: 28.7.2011 12:01:23
> ----------------------------------------
> S kachnou indickým běžcem to nějak trochu utichlo, asi jsou v tom nějaké
> háčky.
> Slepice možná sklovnou malé slimáčky tak do půl centimetru, ty neopatrné,
> co vylezou ve dne z úkrytu. Jinak ale nic.
> Kdysi jsem choval brojlery a ti žrali slimáky tak do dvou centimetrů, kdy
> jsem jim je naservíroval na misce. Jenomže F1 brojleři byli víceméně tak
> dementní, že z misky sežrali úplně všechno. Ti španělští slimáci jim už
> nejeli po cca 2 sežraných kusech denně, naši původní mramorovaní a šedí po
> cca 4 - 6 kusech denně. Sami aktivně by ale slimáky asi nikdy nežrali.
> Možná ježci by mohli být nadějní, ale u mně to není nějak vidět, ježky na
> zahradě asi mám.
> Asi bude nutné počkat na nějakou slimáčí nakažlivou nemoc.
>
>
>

U oddělků, které plně obsedly nástavek (10 plástů 39x24)přidám nahoru další nástavek a plně zakrmím 12 kg cukru, . Dám světlé souše, někdy i panenské. Tím je včelstvo připravené na zimování, má dost zásob nahoře a ploduje dole. Do horního nástavku se ještě může dát pár mezistěn. Sám jsem to nezkoušel, ale Čermák v jednom svém článku píše, že "při nedostatku souší je možno i při srpnovém krmení dát mezistěny, které včely při intenzivním jednorázovém zakrmení postaví". Podstavit nástavek bez převěšení bych nedělal, matka dolů vůbec nemusí přejít a zásoby ji omezí v kladení

"Sám jsem to nezkoušel, ale Čermák v jednom svém článku píše, že "při nedostatku souší je možno i při srpnovém krmení dát mezistěny, které včely při intenzivním jednorázovém zakrmení postaví""

Jo, je to tak. Je úplně jedno, kdy se včelám dají při krmení cukrem na vystavení mezistěny. Je to jen otázka dostatku včel a rozumné teploty uvnitř úlu. Potom je to otázka dostatečných zdrojů pylu venku. Možná taky kvalitní letošní matky, protože mám pocit, že matka při tom dostává zabrat a starší může přitom uhynout nebo se může takhle pozdě vyvolat tichá výměna a kvůlu špatnému oplození potom může být nová matka trubcokladná. V dobře utepleném úlu a s nějakými kvetoucími rostlinami coby zdrojem pylu venku by neměl být problém vystavět mezistěny i v září a možná i ještě později.
Problém je potom jen v určitém oslabení těch včel podobně jako při pozdním krmení. A že třeba i silné včelstvo vystaví jen jeden nástavek, víc ne, protože spodní nástavek už třeba neobsáhne tepelně. Slabší třebas nevystaví ani jeden nástavek.
Zkoušel jsem přemetení včel na mezistěny ještě v září a tam je už třeba mít v rezervě nějaké vystavěné mezistěny. Včely smést na mezistěny, intenzívně krmit tak dva týdny, i když nevystaví všechny mezistěny a potom nevystavené mezistěny nahradit vystavenými rezervními, případně podstavit dolů další nástavek s vystavenými mezistěnami nebo i světlými plásty a krmit už "piánko" jen na doplnění zásob na zimu.
Tyto včely šly do zimy znatelně slabší než včelstva nesmetená na mezistěny, ale jejich rozvoj na jaře byl mnohem rychlejší a už v dubnu nesmetené včely předehnaly.

"S Drůbeží je tem problém, že ta běhá ve dne a slimáci v noci."

Asi to chce s těmi indickými běžci mít na zahradě poházené po zemi staré desky nebo pláty plastu a podobně a vždycky je přes den odkrát a slimáky pod nimi tak kachnám zpřístupnit.
Fakt je, že letos mám zahradu poněku zarostenou, protože kvůli nějakým problémům jsem na zahradu i na včely nějak vyšetřil málo času. To asi letos dělá ten přebytek slimáků.

dnes po dvoch dnoch od dna vlozenia podlozky som mal 10 kliestikov spadnutych je to vela alebo malo 5 BOLO BLEDYCH a 5 tmavych .

>dnes po dvoch dnoch od dna vlozenia podlozky som mal 10 kliestikov spadnutych je to vela alebo malo 5 BOLO BLEDYCH a 5 tmavych .<
------------------------------------------------------------
Navštivte stránky www.varoamonitoring.cz tam se dovíte veškeré potřebné informace.
Zdravím JK

Nový typ skleněného úlu
Popis:
Vnitřní stěny tvoří sklo. Vnější plech s uteplením je nasunovací.Možnost regulace teploty v úle.Včely ve studenějších podmínkách mají tendenci tvořit větší zásoby. Úl má neomezenou životnost. Všechny díly se dají taky vyměnit.


http://nd05.jxs.cz/836/271/58cf796676_78316901_o2.jpg

Letošní oddělek vystavěl 11 rámků. Dalších 11 mezistěn/35x27/ v podstavku už začaly stavět. Pokud spodek nedostaví, dodělají na jaře. Nemusí se na jaře zasahovat až při vytáčení.
B.V.

V posledni dobe se tady casto resi pozdni tiche vymeny matek v srpnu,jako problematicke, ja jsem za ne naopak vdecny.V plne sezone se jich tak nevsimnu, ted uz jsem zaznemanal dve v poslednim tydnu. Loni se mi ve dvou oddelcich oplozovaly matky v prvnim tydnu v zari a naprosto v pohode, letos patrily mezi prumerne vcelstva. Je to zajimave, ale trubcu je jeste i v zari dost a staci slunecny den a ty vzdy v zari taky jeste jsou.

P.

K přísp. R. Poláška a pozdní stavbě. Onehdy jsem na zájezdu diskutoval s jedním komerčním včelařem, který říkal, že dělá každoročně u poloviny včelstev podletní ometení na mezistěny (polovinu z časových důvodů). U této ometené poloviny jsou prý prokazatelně lepší výsledky. Nevím už bližší údaje co se týče doby hlavní snůšky atp. Když se tak člověk nad tím zamyslí, tak podstatou úspěchu jistě není samotný akt stavby jako spíš výsledek, zimování na čistě panenském díle. Stavba je určitě zbytečné huntování včel. ale obdobný stav lze navodit zakrmením do panenských souší, domnívám se, že výsledek by byl obdobný. Zatím zakrmují jako desetiletí předtím do světlých souší a panenským se vyhýbám. Někdy je ale namístě zkusit i něco zásadně odlišného. K tomu by bylo nutno i připravit s předstihem pylové desky v panenském díle, tj. dolů do dolního nástavku dát panenské v jarní snůšce, aby se do zimních zásob mohly přidat zalité zásobami pro jarní rozvoj. K těmto úvahám na i nasměroval zajímavý článek v přšedposledním včelařství spojený právě se zimováním na panenském díle.

Dobrý den. Beta glukan je kvasničný extrakt. Má prokazatelné účinky na zlepšení imunity. Já ho užívám v tobolkách v období chřipek. Moc mi pomohl. Ale myslím, že namíchán v medu je opravdu v malém množství. Tak nevím, jaký bude účinek. Je ale možné, že kombinace s medem účinky vylepší. Jinak v tobolkách ho můžete koupit za asi 150Kč lahvičku po 60ks, bere se 1 denně.

Má někdo zkušenosti s podáváním obohaceného medu včelám? Mám zcukernatělý med s obsahem betaglukanu (extrakt z kvasnic) 70mg ve 3/4kg medu. Je to sice nepatrný obsah, ale včely se jinak s kvasnicemi nesetkají. Tak nevím, jestli by jim to neublížilo. Jaký na to máte názor?

Už jste asi zapoměli na doby,kdy se z kvasnic a cukru dělalo těsto pro včely,které dobře odebíraly a bez škod na včelách. Kvasnice 1/4 kg se v 3kg moučkového cukru umrtví a včelám neškodí,třeba několik dnů těsto nechat odležet. Vyzkoušejte,uvidíte že to bude bez problému. Je to recept pro šetřílky,kterým je líto do těsta dávat med.

Zakrmeni do nastavku mezisten nad vcelstvem funguje dobre.Vcely jej vytahnou velice rychle a matka cast mezisten zaklade.Pripadalo mi vzdy jako trapeni oddelku nezvednout je o patro.Vyrazne se to projevi na sile vcelstva do zimovani,matka neni nijak omezena v kladeni.

Pokud do včel nezasahuji, tak zanesou medem i podstavek. Ukázka je na videu.
http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

Včely se přizpůsobují prostředí. Pokud žily ve skále, bylo to více energeticky náročné, a proto si musely utvořit větší zásoby medu. Z toho vycházíme při řešení úlů,a způsobu včelaření.
http://www.youtube.com/watch?v=55nCxgDe0J4&feature=related
http://leteckaposta.cz/496213950
B.V.

Kaufland 15,90 krystal korunni.20 kilo na nakup.JosPr

Dobrý den ,
scháním plány na zvratný koš medometu 6-ti rámek. Průměr medometu 63cm. Jde o rámky Lang. výše 16cm . Poradí někdo ? Popřípadě odkaz na web. Díky moc .
Puppino

Mám ten samý průměr bubnu a stejné rámky. Používám radiál. Dávám do toho 24 polorámků. Jeden rámek vedle druhého.Kdo chce mín tak vevnitř koše po obvodu má navařeny kousky U profilu do kterého zapadnou rámky.
Vytáčím bezproblému i panenské dílo a na dotočení otáčky naplno. Vytáčení na radiálu je rychlejší, točí se dvě strany plástu současně a koš je jednoduší, hlavně na výrobu.

Dobrý den.
Máte někdo zkušenosti se "zušlechtěným" VUČKEM z pokusného včelína
Skřivánek?

Jose

Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po vybrání cukerného roztoku prolézají pod
"tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak prolézání včel zabránit?
-----------------------------------------------------------
Také se chystám se také na krmení včel. Ve voze používám čtyřlitrové sklenicemi s prosakovacími víčky (nemusím mít prázdný nástavek). Venku používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky prolézají dál. Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké podložky (prkénka , polystyrén).
Aby nedošlo k nadzvednutí poklopky dávám na ni pružné pásky z karimatky(o něco silnější než je mezera mezi tunýlkem a víkem). Pokud to udělám dobře, pak tam včely nenalezou. Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou. Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.

"Venku používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky prolézají dál. Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké podložky (prkénka , polystyrén). "


Taková krmítka, aby dlouho vydržela a byla tak rentabilní, musí být samonosná. Neboli stěna krmítka musí být tak silná, aby tu hmotnost roztoku, řádově několik kilo, udržela bez prohýbání. Jedině potom to je plastové krmítko, kterí bude držet 10 - 15 let nebo i víc. Pokud stěna plného krmítka pod váhou roztoku pracuje, prohýbá se, je to krmítko tak na dva roky, ten plast prostě déle nevydrží. A podle toho tak musí být posuzována i jeho prodejní cena. Neboli musí být hodně levné.

Spálil se mi motor od medometu Kovodružstvo Slaný, 12 V. elektrický pohon.
Víte kde se dá nový motor sehnat?

V zahradnictví mají Keramzit. V roztoku plave a po dokrmení jej včely sami očistí a může se uložit na další rok.

Aleš M.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Honza napsal:
Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou.
> Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat
> čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.
>
>
>

čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10 let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima delate poradte?díky jirka praha vychod

Zkuste Jakubovské včelařské krmítko.
bohuslav.smetana/=/seznam.cz

Krmím již týden, zkušenost naprosto stejná, med jen smíšený jako před měsícem. Všeho všudy letos 4 točení první dvě 25kg/včelstvo druhá dvě 5kg/včelstvo. Takže letošek 60kg/včelsto díky perfektnímu jaru, jinak bída. Pořádně vylisované košilky do kompostu, nic víc s nima nejde. V pohodě se vylisují do podoby kdy se sypou. Lisovat buď v sáčku na vosk nebo silonkách - obojí funguje přibližně stejně. Prostě rozvařené nalít a vylisovat...

------------ Původní zpráva ------------
Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
Předmět: krmen? a vosk
Datum: 30.7.2011 15:26:01
----------------------------------------
čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš
teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10
let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a
už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima
delate poradte?díky jirka praha vychod

Taková krmítka, aby dlouho vydržela a byla tak rentabilní, musí být samonosná. Neboli stěna krmítka musí být tak silná, aby tu hmotnost roztoku, řádově několik kilo, udržela bez prohýbání. Jedině potom to je plastové krmítko, kterí bude držet 10 - 15 let nebo i víc.
---------------------------
www.nastvky.cz
Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).

Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm. Asi 15litrů roztoku.

Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.


Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)


Karel

opravuji

www.nastavky.cz

:-)

http://www.nastavky.cz/?11,stropni-krmitko-pudorys-langstroth-15-l-5-ks-vc.-dopravy

Měl by to být motor od ventilátoru z Favorita. Zkus to prověřit.

Můžeš použít cokoliv. Polystyrén, větvičky. štěpku. hoblovačky atd,

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po
> vybrání cukerného roztoku prolézají pod
> "tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak
> prolézání včel zabránit?
> -----------------------------------------------------------
> Také se chystám se také na krmení včel. Ve voze používám čtyřlitrové
> sklenicemi s prosakovacími víčky (nemusím mít prázdný nástavek). Venku
> používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s
> cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu
> vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky
> prolézají dál.       Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až
> 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou
> (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při
> dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když
> vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku
> a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
> Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké
> podložky (prkénka , polystyrén).
> Aby nedošlo k nadzvednutí poklopky dávám na ni pružné pásky z karimatky(o
> něco silnější než je mezera mezi tunýlkem a víkem). Pokud to udělám dobře,
> pak tam včely nenalezou. Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou.
> Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat
> čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.
>
>
>

košilkama přikládám pod kotel při tavení, jdou zkompostovat, použít jako hnojivo na záhony.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: krmen? a vosk
> Datum: 30.7.2011 15:26:01
> ----------------------------------------
> čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš
> teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10
> let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a
> už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima
> delate poradte?díky jirka praha vychod
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 17:37:37
> ----------------------------------------
> www.nastavky.cz
> Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě
> dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a
> podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).
> Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám
> dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
> Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm.
> Asi 15litrů roztoku.
> Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku
> dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.

> Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)

> Karel
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za tip.

Aleš M.

Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za tip.

Aleš M.
-------------
Jsou samonosná, zapdnou do vnitř.rozměru 465*375,přesah asi 1cm. V USA mají rozum a úly z 3/4".

Já je dával letos cvičně do 1/2N, folii na horním nástavku jsem posunul o 1/3 aby včely měly přístup..

Jinak jsem dělával pokusy a vím, že nyní včely dokáží odebrat enormní kvanta roztoku, pokud mají dost díla a jsou stále ve snůšk.síle.

V kontejnerech se slámou 15 litrů za 24 hodin, tyto krmítka jsem nestopoval. Ale tayk se dá za tři dni na stanoviště přijet je odebrat a jít krmit další stanoviště.

Když jsem kdysi zjistil, že do Langa se vejde 6ks 3,5 litrových sklenic, tak jsem krmil najednou 6sklenic.

Takže všem těm úvahám ( o tom, že i dvě sklenice jsou moc) se směji.
Rotok 3:2 snad nemůže kvasit, jen slizovatět.

.................
Doma mám knihu, kde autoři vážně varují před snahou krmit z 3,5litrových sklenic, což prý někteří zkoušejí dělat ve snaze ušetřit čas. Prý to může zničit včelstvo.

Takže je vidět, že v případě krmení včel nemusí praxe dát stále poslední slovo.

Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)

To jsme zatím nezkoušel, tak mě nekamenujte. Ale ve světě se to prý běžně dělá. :-)

Karel

Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud
nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly
nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si
nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)
To jsme zatím nezkoušel, tak mě nekamenujte. Ale ve světě se to prý běžně
dělá. :-)
Karel
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Radoval bych se, mít poblíž takového včelaře, bych si k němu s radostí na krmení nakočoval :-), nehledě na to, že by pokrmil včelstva v širokém okruhu, typuju minimálně 2km. A vosy by byly taky něco úžasného...

Radoval bych se, mít poblíž takového včelaře, bych si k němu s radostí na krmení nakočoval :-), nehledě na to, že by pokrmil včelstva v širokém okruhu, typuju minimálně 2km. A vosy by byly taky něco úžasného...
----------------

Ve vesnici by to asi nebylo ono, na kočování by bylo třeba asi vystihnout tu právnou chvíli.

Jak dlouho to asi může trvat.

Včelstvo na váze dokáže nanosit i přes 5kg za den.
Tady by to asi odhaduji byla otázka jednho dne.


Osobně si myslím, že rozumný včelař se při dnešní nákazové situaci snaží mít včely alespoň 1km od ostatních.

Spíš je otázka, jestli by to nevyvovalo loupež, ale nemyslím, že by to bylo zas tak rizikové, pokud by nebyly okolo oddělky

Karel

"Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)"

Je to nějak 10 let, byl ve Včelařství článek o včelaření v Kanadě, snad dokonce to byli čeští emigranti a tam takhle přímo ze sudu včely na zimu měli krmit. Na zmínku, jak daleko od jejic včelstev jsou nějaká sousední, si nepamatuji. Ale Kanada je velká země.

Mám ten pohon jiý od začátku osmdesátých let. Tehdy to byl motorek ze stodvacítky, řekl bych že jde o motorek stěračů, Na burze jsem si koupil nový rezervní za padesátku, bylo to i s převodovkou. Zatím mám ten původní. Motorek je v ohrožení, když začne škrtat koš o med, to se pak rozpálí.Mě se spálila letos elektronika z důvodu přepolování, ale na radu zdejších přátel jsem objednal za pětistovku kompletní regulaci a medomet maká excelentně dál. Určitě ho vygúglíš, pokud budeš v časovém presu mohu ti nechat svůj s tím, že mi pak nějaký po sehnání pošleš. Můj mail" gustav/=/vcely.eu"

Jeden to tu na JM dělal a snad už nedělá. Píšu to proto, že má velký problém s morem a to už přes 5 let. Je to pohodář a doufám, že to pro ostatní bude odstrašující příklad, protože zvýšit slídivost je snadné a tak je i stejně snadné v takové euforii snadné chytnout v takové kritické situaci při slídění včel s barelovým krmení mor. Ten článek z Kanady bych zakázal i přes to, že jsem proti cenzuře._gp_
.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 7. 2011
Re: krm?tko typu jet?d (53485) (53512) (53513) (53519) (53524) (53525)
"Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)"

Je to nějak 10 let, byl ve Včelařství článek o včelaření v Kanadě, snad dokonce to byli čeští emigranti a tam takhle přímo ze sudu včely na zimu měli krmit. Na zmínku, jak daleko od jejic včelstev jsou nějaká sousední, si nepamatuji. Ale Kanada je velká země.

Jde krmit i větší dávkou a tak koncentrovaný roztok aní rozkvasit nejde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 23:04:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> > Datum: 30.7.2011 17:37:37
> > ----------------------------------------
> > www.nastavky.cz
> > Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě
> > dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a
> > podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).
> > Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám
> > dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
> > Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm.
> > Asi 15litrů roztoku.
> > Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku
> > dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.
>
> > Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)
>
> > Karel
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení
> dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího
> plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru
> celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít
> kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další
> požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za
> tip.
>
> Aleš M.
>
>
>

Mám ten pohon jiý od začátku osmdesátých let. Tehdy to byl motorek ze stodvacítky, řekl bych že jde o motorek stěračů, Na burze jsem si koupil nový rezervní za padesátku, bylo to i s převodovkou. Zatím mám ten původní. Motorek je v ohrožení, když začne škrtat koš o med, to se pak rozpálí.Mě se spálila letos elektronika z důvodu přepolování, ale na radu zdejších přátel jsem objednal za pětistovku kompletní regulaci a medomet maká excelentně dál. Určitě ho vygúglíš, pokud budeš v časovém presu mohu ti nechat svůj s tím, že mi pak nějaký po sehnání pošleš. Můj mail" gustav/=/vcely.eu"

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 17:38:42
> ----------------------------------------
> opravuji
>
> www.nastavky.cz
>
> :-)
>
> http://www.nastavky.cz/?11,stropni-krmitko-pudorys-langstroth-15-l-5-ks-vc.
> -dopravy
>
>
>

Tahle krmítka jsem si pořídil a používám. Můžu doporučit. Včelky si na ně zvykly a berou. Když dávám roztok jenom trošku oddělám roh strůpkové folie, naliji, přikryji a jdu. Otázka dvou minut bez zásahu do včel a otevírání úlu.

dobrý den. Rád bych radu,ale nevím zda-li na ni v těchto vodách výčitek dostanu odpověd? z jara se atěhuji do rumunského Banátu do jedné české vesnice.rád bych věděl,jaký druh včel tam včelaři používájí?Tady u nás je mně nejsympatičtější singerka.také nevím jak je na tom rumunský svaz včelařů,pokud nějaký existuje? no otázek mám dost.:-) pokud je tu někdo zasvěcený,budu mu velice vděčný pokud se mě ozva na mojí meilovou adresu. s díky Martin S. havl.brod

Link na mnoho odpovědí okolo Rumunska:

http://stuparitul.3xforum.ro/

PS: Nejsou to žádní žabaři. To je potřeba si uvědomit._gp_

.......
martin soya (85.161.32.66) --- 31. 7. 2011
jaký druh včely je nyní v rumunsku?
dobrý den. Rád bych radu,ale nevím zda-li na ni v těchto vodách výčitek dostanu odpověd? z jara se atěhuji do rumunského Banátu do jedné české vesnice.rád bych věděl,jaký druh včel tam včelaři používájí?Tady u nás je mně nejsympatičtější singerka.také nevím jak je na tom rumunský svaz včelařů,pokud nějaký existuje? no otázek mám dost.:-) pokud je tu někdo zasvěcený,budu mu velice vděčný pokud se mě ozva na mojí meilovou adresu. s díky Martin S. havl.brod

Opravdu zde mezi včelaři není nikdo kdo by věděl nebo měl link na plánky 6 ti rámkového zvratného koše medometu o průměru 63cm na rámky Lang. 16cm? Děkuji za tip!!
Puppino

16x2x2=64cm Není to polozvratný a nemá větší průměr??_gp_
Josef:
6 ti rámkového zvratného koše medometu o průměru 63cm na rámky Lang. 16cm? Děkuji za tip!!

Zdravím diskutéry.

Prosím, nemohl by mi někdo zodpovědět dotaz, nejlépe na základě aktuální zkušenosti? (Než budu okřiknut, podotýkám, že jsem nehledal tuto odpověď v archivu, i když vím, že to zde bylo v minulosti řešeno. Zajímá mě totiž současný stav.)

a) Je pro člověka zabývajícím se včelařstvím v současnosti pro zápis do evidence zemědělského podnikatele nutné doložit odbornou způsobilost? (neorganizovaně jsem včelařil asi 14 let, ve svazu jsem rok, ale školu a lejstro nemám a praxi zase nedokážu prokázat, a ta stejně neprobíhala v zemědělském podniku :o)

b) Kdy vzniká povinnost evidovat se jako zemědělský podnikatel? Je to dáno počtem včelstev, anebo čím?

Když jsem se prohrabával roztroušenými informacemi, domníval jsem se, že podmínka odborné způsobilosti pro včelaření již není aktuální, že tedy došlo ke změně zákona, ale nyní jsem shlédl formulář našeho městského úřadu a tato kolonka tam pořád figuruje... Tak sem z teho volaký zmetěný...

Předem díky za případnou odpověď a snad i vnesení světla do této problematiky.

Což takhle zajít pro aktuální stav věci se zeptat na nejbližší Živnostenský Úřad. Zdá se mi to jako nejlepší řešení. Dokladem o činnosti by mohl být výpisy za několik let z registru včelstev, dále daňová přiznání, kde figuruje částka o příjmu ze včel ..., školení s podpisy a s kulatými razítky atd. To ale jistě ví ten úředník na živnostenském._gp_

Ano je.
Puppino

No dřív se to stavělo jen doma, prodávaly se jen jednoduché medomety a tak výkresy se zveřejňovaly třeba ve Včelařství.
Dneska, kdo to chce, tak sito koupí hotové. A těm pár nadšencům, co si to dodnes dělají doma, stačí pohled či fotka vnitřku prodávaného medometu od profesionálního výrobce. Dyť to je dnes jednoduché jak facka.

Dobry den!
Moje Bábí zahradnice všechny cibuloviny (tedy i bledule a
sněženky)množila takto:
přes sezonu je pěstovala v květináči,či truhlíku s co nejbohatším
substrátem. V truhlíku proto,že mohla využívat i jinak nepoužitelné
prostory.Pořádně je nakrmila a nechala je kvést jen tak dlouho,aby
měla jistotu,jakouže to v tom truhlíku vlastně má kytku.Pak je
všechny do týdne takzvaně "odhlávkovala".Uřízla všechny květy a dál
se
o ně starala,jakoby kvetly.Vždycky se jí za tu péči odměnily tím,že
utvořily dceřinou cibuli.
Teoreticky 100% nárůst množství cibulí.Prakticky to samozřejmě bylo
jinak. +-50%.
Pro naše včelařské potřeby to je ovšem více než dostačující.Nebo ne!
Kdo si to chce zkusit,tomu držím palce.I když to jde samo.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan Burgel" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
Datum: 24.5.2011 - 20:29:22

> DÍKY ZA NÁVOD, CHTĚL JSEM SEMENÍKY SAZET PODLE VÁS
> ALE LETOS VLIVEM MRAZU
> NA JAŘE ZMRZLY I BLEDULE TAK ŽE JSEM ŽÁDNÉ
> SEMENÍKY LETOS NENAŠEL.
> j.b.
>

Zajímavý návod a předám radu manželce :) ta na své okrasné zahrádce pořád něco "kuchtí".
Já jsem letos také zjistil v oblasti pěstování zeleniny pro mě novinku. Nikdy jsem nepěstoval česnek, ale letos na jaře jsem dostal několik palic česneku, má jít o nějakou staročeskou odrůdu. Od čínského česneku se liší, jednak česnekovější chutí, ale hlavně je v jedné palici po 4 velkých stroužkách, výhoda loupání na zabíjačku, a čína je po 6 a malé. No a tak jsem jej na jaře zasadil a u sklizně jsem se divil, že většina palic je jednostružkových cca 3,5 cm průměr. A v moudré knize jsem se dočetl, že jde o normální jev při jarní výsadbě česneku, podzimní výsadba tohle neudělá.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 12:16:12
> ----------------------------------------
> Dobry den!
> Moje Bábí zahradnice všechny cibuloviny (tedy i bledule a
> sněženky)množila takto:
> přes sezonu je pěstovala v květináči,či truhlíku s co nejbohatším
> substrátem. V truhlíku proto,že mohla využívat i jinak nepoužitelné
> prostory.Pořádně je nakrmila a nechala je kvést jen tak dlouho,aby
> měla jistotu,jakouže to v tom truhlíku vlastně má kytku.Pak je
> všechny do týdne takzvaně "odhlávkovala".Uřízla všechny květy a dál
> se
> o ně starala,jakoby kvetly.Vždycky se jí za tu péči odměnily tím,že
> utvořily dceřinou cibuli.
> Teoreticky 100% nárůst množství cibulí.Prakticky to samozřejmě bylo
> jinak. +-50%.
> Pro naše včelařské potřeby to je ovšem více než dostačující.Nebo ne!
> Kdo si to chce zkusit,tomu držím palce.I když to jde samo.
> Standa

Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový kolotoč, ale je to tak.

To ano, to je mi jasné, to co jste popsal je pěstování sadby ze semene. A jestli se takto vypěstovaný česnek použije na sadbu nebo spotřebu v kuchyni je jedno. Ale já jsem zasadil normální stroužky. Ono to pěstování ze semene z vlastní úrody má svoje problémy. Protože jde o generativní množení a nevíme s jakou odrůdou se co pokříží, vegetativní množení ze stroužků je na zachování vlastností jistější.
Ale na zahradě cibuli pěstuji z koupeného semene a ne ze sazečky. Jestli je rozestup v řádku kolem 10 cm tak naroste normálně velká cibule a neřeším nějaké zalamování květů, protože cibule kvete v druhém roce.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 15:01:36
> ----------------------------------------
> Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac
> strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik
> do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v
> sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po
> odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky
> zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne
> vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie
> zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový
> kolotoč, ale je to tak.
>
>
>

Oprava GENETATIVNÍ ne GENERATIVNÍ

česnek netvoří semeno ale pacibulyk. je to stejné jako ty stroužky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 15:33:59
> ----------------------------------------
> To ano, to je mi jasné, to co jste popsal je pěstování sadby ze semene. A
> jestli se takto vypěstovaný česnek použije na sadbu nebo spotřebu v kuchyni je
> jedno. Ale já jsem zasadil normální stroužky. Ono to pěstování ze semene z
> vlastní úrody má svoje problémy. Protože jde o generativní množení a nevíme s
> jakou odrůdou se co pokříží, vegetativní množení ze stroužků je na zachování
> vlastností jistější.
> Ale na zahradě cibuli pěstuji z koupeného semene a ne ze sazečky. Jestli je
> rozestup v řádku kolem 10 cm tak naroste normálně velká cibule a neřeším nějaké
> zalamování květů, protože cibule kvete v druhém roce.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> > Datum: 01.8.2011 15:01:36
> > ----------------------------------------
> > Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac
> > strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik
> > do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v
> > sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po
> > odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky
> > zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne
> > vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie
> > zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový
> > kolotoč, ale je to tak.
> >
> >
> >
>
>
>

http://vcelarsky.tym.cz/vcelarskenoviny/index.php/cs/veda-a-technika/221-ovladani-medometu-pomoci-menice-powerflex-40.html

č. 53402

Já se z dovolením ještě vrátím k tomuhle příspěvku.V začátcích mého včelaření(před deseti lety) jsem počítal také u většiny včelstev na podložkách v tomto období(přelom července a srpna) nezřídka denně pět i více roztočů přirozeně spadlých.Po aplikování tehdy ješte účinného gabonu PF 90 následné spady překračovaly počty tisíce roztočů(až k počtu patnácti set),což jsem si ověřoval nejen odhadem,ale i přesným přepočítáváním pomocí malého štětečku.Bylo to úmorné a doslova pro zrak vyčerpávající,ale počty jsem měl skutečné a reálné.Tento stav tudíž považuji za hodně kritický a lze předpovídat,že takové včelstvo zimní období nemůže přežít či v jarním období bude značně decimované.
S pozdravem.
P.Z.
Uh.Hradiště

ve svých předpokladech zapomínáte na jednu maličkost účelem gabonu není zahubit již žijící roztoče ale zastavit i jeho vývoj. Takže počítání spadlých roztočů po jeho vložení je na nic. Výsledek jeho účinnosti poznáte až po následné aplikaci varidolu

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aky spad kliestika je v tomto obdoby povoleny
> Datum: 02.8.2011 10:52:28
> ----------------------------------------
> Já se z dovolením ještě vrátím k tomuhle příspěvku.V začátcích mého
> včelaření(před deseti lety) jsem počítal také u většiny včelstev na
> podložkách v tomto období(přelom července a srpna) nezřídka denně pět i
> více roztočů přirozeně spadlých.Po aplikování tehdy ješte účinného gabonu
> PF 90 následné spady překračovaly počty tisíce roztočů(až k počtu patnácti
> set),což jsem si ověřoval nejen odhadem,ale i přesným přepočítáváním pomocí
> malého štětečku.Bylo to úmorné a doslova pro zrak vyčerpávající,ale počty
> jsem měl skutečné a reálné.Tento stav tudíž považuji za hodně kritický a
> lze předpovídat,že takové včelstvo zimní období nemůže přežít či v jarním
> období bude značně decimované.
> S pozdravem.
> P.Z.
> Uh.Hradiště
>
>
>

ve svých předpokladech zapomínáte na jednu maličkost účelem gabonu není zahubit již žijící roztoče ale zastavit i jeho vývoj. Takže počítání spadlých roztočů po jeho vložení je na nic. Výsledek jeho účinnosti poznáte až po následné aplikaci varidolu

pepan

------------
Kolega chtěl zřejmě vysvětlit, jaký je podíl spadlých VD na podložku vůči populaci VD na včelách.

Takže mu 5 VD za den vychází jako kritických, jestli dobře vnímám jeho čísla.

Jinak tady u nás nařizuje vyhláška SVS každému včelaři sledovat spad a při 3VD za den to nahlásit a ZO musí zařídit Gabon. Takže to je skoro v s ouladu s výše uvedeným.

Což samozřejmě asi skoro nikdo nedělá.

Karel

Jestli byla výroba z Baga zakázána,to nevím.Vím jen,že Bago je
podnožová vinná réva.Proto zřejmě není v sortimentu moštových nebo
stolních odrůd révy vinné povolených k výrobě vín
a k prodeji v obchodní síti v Č.R.A to už hoooodně dlouho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
Komu: alois.pindak/=/fnspo.cz, "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: metylakohol
Datum: 13.6.2011 - 15:15:36

> Nebyla náhodou výroba vína z této odrůdy zakázána?
> Myslím si na 99% že ano a nejspíš k tomu byl také
> důvod...
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: metylakohol
> Datum: 13.6.2011 15:02:12
> ----------------------------------------
> Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má
> hodně pektinu a tudíž je tu
> riziko, že při kvašení vzikne větší množství
> metanolu.
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz
> [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> "Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "
>
> K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen
> nízkých alkoholů je bezbarvý
> až slabě namodralý, protože samotné obsahují
> poměrně dost kyslíku.
> Oranžový plamen je v případě, že je alkohol
> znečištěný nějakým kovem, třeba
> sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
> Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě
> nejdou.
>
> Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším
> než stopovém absolutně
> neškodném množství daném vedlejšími pochody při
> kvašení. Teda pokud to není
> nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a
> jakéhosi "alkoholu"
>
>
>
>

"Vím jen,že Bago je podnožová vinná réva."

Jestli je Baco podnožová, tak pokud se používá, tak pod jiným označením ne pod svým jménem. Nebo sloužila jako výchozí pro vypěstování konkrétních podnoží označených kombinací písmen a číslic. Jinak by to měla být nějaká tradiční odrůda okrajových vinařských oblastí, která snad přežila z doby před chorobami a škůdci importovanými z USA. Dneska by se měla používat jako jedna z odrůd vhodných pro organické pěstování vína či jak se nazývá ten směr, kdy se nepoužívají chemické prostředky na ochranu vína.

"Vím jen,že Bago je podnožová vinná réva."

Jestli je Baco podnožová, tak pokud se používá, tak pod jiným označením ne pod svým jménem. Nebo sloužila jako výchozí pro vypěstování konkrétních podnoží označených kombinací písmen a číslic. Jinak by to měla být nějaká tradiční odrůda okrajových vinařských oblastí, která snad přežila z doby před chorobami a škůdci importovanými z USA. Dneska by se měla používat jako jedna z odrůd vhodných pro organické pěstování vína či jak se nazývá ten směr, kdy se nepoužívají chemické prostředky na ochranu vína.

Zdravím, na začátku července jsem u některých včelstev zaznamenal přirozený spad 3 až 10 ks. Nasadil jsem KM 65% a z nejhůře napadeného včelstva padá 50ks denně doteď.
Viz můj příspěvek ve Včelařském fóru:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kyselina-Mravenci-s-nasazenym-mednikem?pid=12761#pid12761

Po lonské zkušenosti kdy jsem měl přirozený spad 0.2 roztoče v červenci jsem měl v srpnu při několika fumigacich u včelstev kde nebyl plod vysoké průměrné spady 500 roztočů.Po této zkušernosti přirozeným spadům nedůvěřuji.
Nedůvěřuji také proto že při přirozeném spadu 1 roztoč denně je ve včelstvu již asi 1000 roztočů a najít toho jednoho roztoče je poměrně těžké.

Moje letošní spady po gabonu a asi čtyřech fumigacích u včelstev nebo oddělků kde nebyl zavíčkovaný plod byly nízké
0 až 50 roztočů, průměrně 25 roztočů po gabonu.
Tedy se mi zdá zamoření poměrně nizké.
Zamoření však bude od stanoviště ke stanovišti různé.

J.B.

Jasně,nešlo mě o to,jestli zastavuji vývoj roztoče,nebo je-li počítání nanic,jak naznačil Pepan,ale jen jsem si chtěl ověřit poměr přirozeně spadlých a roztočů,kteří žijí na včelách.Rozhodně bych tento monitoring nepodceňoval a počet,který se blíží k deseti spadlých denně bych razantně řešil.Mě to vycházelo tak zhruba na jednoho na podložce dvě stě na včelách.Samozřejmě,že to nejsou čísla skutečná a přesná,ale mám pocit,že k takovým počtům se dobrali svého času i ve Vú Dol při svých pokusech.Jenom se mě nezdají ty nízké přirozeně spadlých počty u Jana vzhledem k následné fumigaci,zde je možné,že roztoče mohli vynášet i mravenci.
S pozdravem
P.Z.

Základní informace o vztahu spadu a množství kleštíka ve včelstvu jsou třeba tady:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

RK

JB:
Po lonské zkušenosti kdy jsem měl přirozený spad 0.2 roztoče v červenci jsem měl v srpnu při několika fumigacich u včelstev kde nebyl plod vysoké průměrné spady 500 roztočů
--------------

Tady je otázka, proč 500 všech VD ve včelstvu je vysoký.

Předpokládám, že to bylo 500 všech - nebo jen foretických roztočů. Nevím jestli byl plod vyřezán i s VD, nebbo jen nebyl zakládán nový plod (klíckování, nová matka).

Podle mě, pokud mi při první fumigaci spadne do 1500 set VD a včesltvo je normální, tedy podle všeho má mít víc jak 15 000 včel, tak je to napadení pod 10%.
A to je myslím limit, kdy VD začíná včelstvo ohrožovat, ale podel některých pokusů vydrží o dost víc.

Navíc kdy VD víc škodí - kdy je na plodu, nebo když je na včelách. Těch spadlých 1500 VD se vůbec nemuselo v e včelstvu vylíhnout, mohly si je holky nanosit z jiných včeltev, co už to mají spočítané.


To je ta otázka, kolik VD vlastně ohrožuje včelstvo?


Karel

Otázkou by mohlo být, pokud se řekne kolik VD ohrožuje pásmo stanovišť - včelstev, když VD není přenašečem žádné jiné nákazy resp. VD není infikováno např. viry._gp_
........
To je ta otázka, kolik VD vlastně ohrožuje včelstvo?


Karel

VD není infikovaný, ale oslabuje životaschopnost plodu a tím zvyšuje riziko propuknutí epidemie ve včelstvu. Tím epidemie myslím jakoukoliv nemoc plodu.

VD tedy není přenašeč chorob plodu? _gp_
.......
Aleš Molčík (89.24.5.32) --- 4. 8. 2011
Re: aky spad kliestika je v tomto obdoby povoleny (53498) (53499) (53550) (53556) (53557) (53560) (53561)
VD není infikovaný, ale oslabuje životaschopnost plodu a tím zvyšuje riziko propuknutí epidemie ve včelstvu. Tím epidemie myslím jakoukoliv nemoc plodu.

Jak moc je VD velký přenašeč nebo není to nevím, ale určitě k chorobám přispívá, oslabuje plod. A prý dokonce přispívá i k moru plodu, na přednášce to popisoval Ing. Titěra, jde o to, že roztoč je v buňce s larvou obalený mat. kašičkou a když nabodne larvě kůži, tak může spóru zanést do těla larvy. Takže k nakažení a klinice stačí mnohem menší množství spor, než klasickým způsobem přes trávicí soustavu, kde má larva vyšší obranyschopnost.

Dobrý večer, měl bych jednu otázku. Přemýšlím o podzimním výprodeji a zajímalo by mě za kolik by si představoval český včelař úl. Jen orientačně řeknu, že náklady na zateplený nástavek, bez práce jsou do 270kč nezateplený podle výšky do 120kč. Za odpovědi děkuji.

Před několika asi 8mi lety mi padly v řijnu jedny a o rok na to se VYTRATILY| druhé nakrmené včely , včelstvo.
Považuji přenos virových onemocnění a že jich je (izraelský virus chronické paralyzy včel )roztočem za více nebezpečné než vlastni škody způsobené roztočem.
J.B.

Před několika asi 8mi lety mi padly v řijnu jedny a o rok na to se VYTRATILY| druhé nakrmené včely , včelstvo.
Považuji přenos virových onemocnění a že jich je (izraelský virus chronické paralyzy včel )roztočem za více nebezpečné než vlastni škody způsobené roztočem.
J.B.
------

Takže asi 2002-2004.

To mě jich padla, nebo se zdecimovala víc jak polovina na melecitozu. To byl poměrně velký celorepublikový úhyn.
A prý i v oblaatech, kde o cement nikdy nezavadily a tam prý byl na vině VD. Ale byly náhrady za úhyny na cement, tak se o tom prý nemělo mluvit, aby do toho někdo nezačal šťourat.

2007 jsme měl taky velké úhyny - Gabon se u nás distribuoval až v polovině srpna.

Včelstva co přežívala - třeba i s virozou jsem dál nechával.

Je to skutečně svinstvo, některým nepohlo přidání oddělků atd. Ale těžko soudit, zda je VD jen oslabil, nebo to tam zavlekl. Byl to /2007/ velice vlhký a mizerný rok.

Takže dneska mám k chovu asi 3 včelstva co to sama přežila a daál dávají výnosy.
Ta včelstva byla slabá i když v nich nebyl žádný VD.
U mě doma mám změnou klimatu jedno vlhké a studené stanoviuště, druhé mi vyrobily zemdělci, co naně vyvezly starý hnůj atd a vzniklo tam "močál".
Stanoviště na slunci - třeba jen o 100 dál bez problémů, tam se včely dostaly do formy.


A v té době jsem tak trochu sledoval literaturu a nikde nebyl prokázán VD jako přímý "nosič", tedy jako u boreliozy a encefalytidy klíšťata.

Možná dnes jsou jiné informace.


Ale myslím si, že je to i o slekci a odolnosti. Jsou lidi co lehnou 5x za rok a vedle nich jiní co neví co je "chřipka" nebo rýma.


Karel

Osobně jsem se zvápenatění plodu zbavil ani nevím přesně jak ale převážně výměnou matky, matek.
Ptal jsem se na to Dr. Titěra jestli nemohou staré či starší matky nějak zanést půvedce houby vápenatění plodu na vajíčko či plod a bylo mi odpovězeno že matka to neroznáší.
Já tomu ale nevěřím protože po výměně matky ( i tiché, to je se stejnou nebo polovičně stejnou genetickou výbavou se včelstvo ozdraví.)

Byl jsem včera u včelařky hříbky a plisen okurková, bramborová jí bují okolo chaty, Včelařka která ma 4 včelstva v lese pod duby ve stínu u potoka a když vytáhla podložku ze dna jednoho ulu bylo tam vytaháno velké množství zvápenatěných kukel asi tak z poloviny plástu 39x24 za týden.Včelstvo nebylo silné našel, jsem novou pěknou tichou matku a nový ucelený plod tak jsem matku neměnili. Ostatní dvě včelstva byla v perfekt ním stavu a oddělek byl ucházející.

Máte někdo zkušenosti s vlhkými stanovišti v závislosti na vápenatění.

"To mě jich padla, nebo se zdecimovala víc jak polovina na melecitozu. To byl poměrně velký celorepublikový úhyn.
A prý i v oblaatech, kde o cement nikdy nezavadily a tam prý byl na vině VD. Ale byly náhrady za úhyny na cement, tak se o tom prý nemělo mluvit, aby do toho někdo nezačal šťourat.

2007 jsme měl taky velké úhyny - Gabon se u nás distribuoval až v polovině srpna.

Včelstva co přežívala - třeba i s virozou jsem dál nechával.

Je to skutečně svinstvo, některým nepohlo přidání oddělků atd. Ale těžko soudit, zda je VD jen oslabil, nebo to tam zavlekl. Byl to /2007/ velice vlhký a mizerný rok. "

Co jsem kdysi rozchovával včely systémem liní, to znamená systémem, kdy jsem v každém úlu nechal vychovat novou matku z plodu matky v tom úle, tak některá včelstva při takovém chovu po několika generacích matek jakoby začala degenerovat. Šla pomaleji do vývoje, v létě byla slabší, v počtu včel na zimu taky slabší, odběr krmiva na zimu byl pomalejší. Nechával jsme je, protože byly taky znatelně klidnější a v zadovácích s trochu slabším včelstvem tak byla snadnější manipulace a medu nebylo o moc méně. Tyto linie většinou skončily tím, že se z původního plodu nepovedlo odchovat novou matku, úspěšnost chovu matky z těchto včelstev byla horší než z těch silnějších a já jsem tak musel na výchovu matky dodat plod z jiného , silného včelstva, takže původní linie tím skončila a byla nahražena jinou. Případně jsme na ztrátu matky při odchovu nepřišel včas a včelstvo jsem musel zlikvidovat s trubčicemi. Asi dvoje tyto včelstva skončily tím, že všechno bylo v pořádku, ale někde v listopadu se včely vytratily komplet z úlu, zůstaly tam jen plásty se zásobami.

Bylo to v době, kdy roztoč tady ještě nebyl, i když se už ošetřovalo, takže varaózou to stoprocentně nebylo.

Dodnes nevím, čím to bylo, že ty linie tak zeslábly.
Jestli to bylo nějakou virovou nákazou, tak musela být extrémně málo infekční. Ve včelíně bylo jedno nářadí, měnily a přehazovaly se plásty, včely byly v úlové baterii , 5 včelstev vedle sebe na délce cca 2,10 metru a dvě řady nad sebou , výška baterie cca 1,20 metru, takže se jednotlivé včely stále zalétávaly a na konci léta byly brady včel kolem česen v podstatě spojité, takže včely mohly skrz ty brady cestovat z úlu do úlu. Přitom žádné známky infekce, divně se pohybující včely, mrtvý plod atd, jsem nezpozoval. Měly jen trochu víc mezerovitější plod než jiné a na jaře byly trošku víc náchylné k zvápenatění , objevovaly se dole na dně zvápenatěné kukly více než v jiných včelstvech, ale zase známky zvápenatění po 14 dnech, měsíci zmizely a už se neprojevovaly....
Nebo jstli to bylo nějakou genetickou degenerací....

co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat roztopit?

Máte někdo zkušenosti s vlhkými stanovišti v závislosti na vápenatění.
-----

Mám zkušenosti s vlhkým stanovištěm - viz ráno.

Kdysi - cca 10 let zpátky to byl problém všech vbčelařů okolo bez ohledu nma stanoviště. Možná to bylo celorepublikové.

Tak sjme pořídil Vigorky a bylo to lepší. Ne že plod nebyl napaden, ale včely nenechávaly v úle plod a vynášely to ven. Tam je nakažlivá až to šedozelené stadium.
Kromě Vigorek jsme měl i jiné ins a další matky, ale vždy od chovatelů co testovali čistící pud.

Vloni se to u jendho oddělku objevilůo, shdou okolností na nejsušším stanovišti:-)

Odchoval jsme z jeho plodu oddělek, uvidím jak se s tím vyrovná. Na tom samém stanovišti je dalších víc jak deset úlů, matky mnohdy sestry a problém nemají.

A tady dole u řeky ani na jednom ze 3 stanovišť zvápenatění nemám.

Takže si nymslím, že stanoviště jako takové, možná okolí, protože z něho si včely prý spory přinášejí. A pak vnímavost.

Kdybych neměl tolik starostí s cementem a začíná VD, tak bych vyzkoušel přemetení. MOžná že jakmile se zakontaminuje vnitřní prostředí úlu sporami, je třeba to řešit radikálně desinfekcí.

Možná jim tam bouchnu KM, i když jsou jinak hodné a nevím proč bych je měl trestat:-)

Karel

Já jsem zvápenatění moc pozornosti nevěnoval, pokud nebylo mimo "sezónu" v květnu a zvápenatěné kukly nebyly přímo v mezerovitém a nekvalitním plodu. Pokud bylo, řešil jsem to tím, že plod pro výchovu další matky jsem bral odjinud a ukončil tak linii.
Na vlhkém stanovišti, u mně obvykle hodně zastíněném stanovišti mně připadá, že tam bylo zvápenatění o trošku víc. Asi tím, že stěny a hlavně dno úlu byly vlhčí a spadlé kukly tak vytvářely více spor. Včely, pokud na dno později dosáhly, vlhké smetí taky o poznání hůře vynášely z úlu než suché smetí na suchém osluněném stanovišti. Nějaký velký rozdíl jsem ale nezaznamenal.

pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace je zárukou kvality medua přirozený proces

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.8.2011 13:53:48
> ----------------------------------------
> co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> roztopit?
>
>
>

Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
Petr

----- Reply message -----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: med
Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm


pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace je zárukou kvality medua přirozený proces

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.8.2011 13:53:48
> ----------------------------------------
> co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> roztopit?
>
>
>

nie mam ho 20 kg zhruba ako to vysvetlit zakaznikom dakujem

Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů, se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také ta nejšetrnější konzumní úprava.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med
> Datum: 07.8.2011 17:17:46
> ----------------------------------------
> Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> Petr
>
> ----- Reply message -----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Subject: med
> Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
>
>
> pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> je zárukou kvality medua přirozený proces
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: med
> > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > ----------------------------------------
> > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > roztopit?
> >
> >
> >
>
>
>