Archiv Včelařské konference

Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů, se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také ta nejšetrnější konzumní úprava.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med
> Datum: 07.8.2011 17:17:46
> ----------------------------------------
> Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> Petr
>
> ----- Reply message -----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Subject: med
> Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
>
>
> pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> je zárukou kvality medua přirozený proces
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: med
> > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > ----------------------------------------
> > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > roztopit?
> >
> >
> >
>
>
>

Chtěl bych požádat opomoc a radu.Po 48 letech včelaření jsem se rozhodl včelařit s polorámkami.Vše se děje jak jsem si poředstavoval ale musím vyřešit upravu 4 tyř rámkového medometu eventualně výměnu jeho koše tak aby bylo možné vytáčet více polorámků najednou.Je mezi námi někdo kdo by mě tento koš vyrobil.Předem děkuji za ochotu.

Zdravím,
jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto "medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem se neprobojoval. Díky R

Melicitózu zpět včelám? To jako na zimu? To vůbec není dobrý nápad, požitelné to je tak na jaře nebo oddělkům. Jak dostat med z rámků na medovinu je jednoduchý, prostě to i s voskem uvař a nech vychladnout. Nebo dej rámky do termokomory a nastav na cca 60°C. Budeš mít tekutý med a nad ním koláč vosku (po vychladnutí). Ale mezi lidi to nedávej, mude to mít hodně HMF, leda tak na vaření.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Radim <racer/=/email.cz>
Předmět: Medovina z melicit?zn?ho medu
Datum: 07.8.2011 19:59:50
----------------------------------------
Zdravím,
jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní
snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal
šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám
přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou
částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto
"medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak
na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít
nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem
se neprobojoval. Díky R

http://medovevino.cz/cs/aktuality/


Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Trafikant <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medomed
> Datum: 07.8.2011 18:43:43
> ----------------------------------------
> Chtěl bych požádat opomoc a radu.Po 48 letech včelaření jsem se rozhodl
> včelařit s polorámkami.Vše se děje jak jsem si poředstavoval ale musím
> vyřešit upravu 4 tyř rámkového medometu eventualně výměnu jeho koše tak aby
> bylo možné vytáčet více polorámků najednou.Je mezi námi někdo kdo by mě
> tento koš vyrobil.Předem děkuji za ochotu.
>
>
>

vyzkoušel bych http://www.medomety-kovar.cz/

chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?

mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)

chci predejit i problemum se sousedy

měnit matky je téměř ideální na zimu, buď spojením s oddělkem nebo prostě starou vychytit a dát novou ve vejídací klícce, ale letos už se to nezmění a ještě začátkem příštího roku budou bodavé, je otázkou zda nené lepší včelstvo zlikvidovat (uzavřít a vysířit)


------------ Původní zpráva ------------
Od: Karel Vavra <e-mail/=/nezadan>
Předmět: vymena matky
Datum: 08.8.2011 03:51:12
----------------------------------------
chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?

mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)

chci predejit i problemum se sousedy

V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

"Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?"

To je velice jednoduché. Půjdeš se podívat třeba na svatoondřejský trh, to je začátkem prosince a tam borec u stánku prodává dobře tekutý úplně průhledný med bez jakýchkoliv krystalků z louky nebo lesa nebo dokonce řepkový. Neboli jasně med rozpuštěný teplem a na 99 % rozpuštěný při takové teplotě, nad 50 st C, že je obvykle poškozený. Jedině akátový med má na začátku prosince nárok být bez zahřívání tekutý.
A jedině zahřívání a to co nejkratší dobu, pod 50 st C, med ovlivní jen přijatelně a potom takový med nebývá jasně průhledný, je sice tekutý, ale jsou v něm nerozpuštěné krystalky, takže je zakalený a velice rychle zase tuhne. Ale obvykle v měkkou hmotu dost podobnou pastovanému medu.
Ostatní nepovolené úpravy medu myslím běžný včelař používá zřídka.

..mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..

"nie mam ho 20 kg zhruba ako to vysvetlit zakaznikom dakujem"

vysvětlit zákazníkům , ... snad takto...
V kvalitním medu je tak málo vody, že jeho přirozený stav jsou tuhé krystaly či krystalky a mezi nimi rozpuštěný med. Tekutý med je nestabilní stav, který vždy, kromě akátového medu, časem přejde na tuhý. A citlivost medu na teplotu je taková, že jeho rozehřátí do úplně tekutého stavu ho už částečně poznamená. Takže když už má být med úplně tekutý, ať si ho rozehřeje zákazník těsně před použitím, takhle se poškodí nejmíň.

Co se týká medu, pokud ho máš ještě tekutý, přelívej ho nebo míchej , tak jedenkrát za den, dva dny, dokud tekutý je. Nesmíš do něho zamixovat bublinky vzduchu. Jak přestane být tekutý a to míchání už je problém, nadávkuj ho do sklenic, a máš hotovo. Tím mícháním během tuhutí medu se rozbijí začínající vazby mezi krystaly a med už potom, i když ztuhne, bude obvykle měkký a dobře se bude z té sklenice dostávat i za studena.

"chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
chci predejit i problemum se sousedy "


Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do okolních úlů.
Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.

Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to stupňuje.....

"jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto "medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem se neprobojoval. Díky R"

Dobré řešení myslím není.
Já jsem si udělal z kusu naostřeného plechu škrabku a plásty jsem zkoušel oškrabat. Jde to, ale je to strašná piplačka, nikdy se to nepovede oškrábat všechno a poškozuje to i mezistěnu plástů. A voští ze starších tmavších plástů barví do hněda a přidává tomu roztoku typickou příchuť. Ovšem po pravdě řečeno ne úplně nepříjemnou.

Myslím, že bych zvolil takovou variantu.
Plásty bych odvíčkoval a vytočil ty buňky, kde je tekutý a polotekutý med. Tuhý med bych vyškrábal. A poslední cca třetinu výšky buněk nechal tak a vyloužil máčením plástů ve vodě.

Nebo plásty přes zimu uložil. Na jaře seškrábal na medovinu. A mezistěnu se zbytkem buněk a tuhého medu v nich přidal včelám, aby med vybraly a buňky zase vytáhly.

"V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?"

Po poslední dva měsíce byla na severní Moravě prakticky pořád stoprocentní vlhkost a včelky tak nemohly med dostatečně zahustit.
Optimální řešení je mít aparaturu na zahuštění medu.
Jiné možnosti jsou med do cca 2 týdnů až 2 měsíců, podle toho, jak začne kvasit, zpracovat třeba na medovinu nebo na perník.....
Nebo , pokud je místo v mrazničce, nalít do sklenic a uchovávat za nízké teploty.
Nebo, ale to už je poměrně divoké, med nalít do sklenic a prostě zavařit. Nemám vyzkoušeno, přirozeně to zhoršuje kvalitu medu, ale na slazení horkého čaje či kafe a podobně by to snad zas tak nemuselo vadit.

Mám dotaz, má někdo zkušenosti s použitím svařovacích nerezových drátů na tyto účely? .
Mám možnost sehnat levně v kilovém množství metrové svařovací dráty na TIG 308L, které mají mít 20 % chromu a 10 % niklu, takže by na styk s potravinami by podle toho složení měly vyhovovat. Ale nikdy jsme ty dráty neměl v ruce, tak nevím jak jsou ty dráty tuhé a pevné a jako vypadá jejich povrch.

Útočnost je z velké části ovlivněna feromony matky
Já takový případ praktikuji takto
První den: Ovšem předpokládá to nástavkový úl, o pár metů dále odnesu nástavky se včelami dále na původní místo dám vystrojený nástavek. Do toho se vrátí právě ty létavky která útočí.
Druhyý den: Najdu v ůvodních nástavcích matku a zlikviduji
Za dva dny: vylámu matečníky a původní nástavky vrátím na místu. Přidám celý rezervní oddělek Včely se uklidní okamžitě po odstranění matky

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vymena matky
> Datum: 08.8.2011 10:16:30
> ----------------------------------------
> "chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
> mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
> naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
> chci predejit i problemum se sousedy "
>
>
> Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely
> nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do
> okolních úlů.
> Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale
> jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.
>
> Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v
> divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé
> pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si
> to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s
> těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to
> stupňuje.....
>
>
>

Díky za vysvětlení.
Petr

On Sun, 2011-08-07 at 18:16 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů,
> se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý
> zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího
> pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med
> medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V
> Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného
> škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako
> pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med
> ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se
> tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C
> (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená
> krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také
> ta nejšetrnější konzumní úprava.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: med
> > Datum: 07.8.2011 17:17:46
> > ----------------------------------------
> > Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> > jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> > Petr
> >
> > ----- Reply message -----
> > From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Subject: med
> > Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
> >
> >
> > pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> > je zárukou kvality medua přirozený proces
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: med
> > > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > > ----------------------------------------
> > > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > > roztopit?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >

Me delal kolega rost na gril z nerez. svar. dratu na TIG. Vypadalo to dobre a hlavne je to funkcni. Dulezity bude prumer dratu, ktery chces pouzit. Jinak pevnost nerezi nic moc, houzevnata je ale dobre.

P.

Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc...

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Nerezov? sva?ovac? dr?ty na ko Re: medomed
Datum: 08.8.2011 10:43:18
----------------------------------------
Mám dotaz, má někdo zkušenosti s použitím svařovacích nerezových drátů na
tyto účely? .
Mám možnost sehnat levně v kilovém množství metrové svařovací dráty na TIG
308L, které mají mít 20 % chromu a 10 % niklu, takže by na styk s
potravinami by podle toho složení měly vyhovovat. Ale nikdy jsme ty dráty
neměl v ruce, tak nevím jak jsou ty dráty tuhé a pevné a jako vypadá jejich
povrch.

Ještě, abych se opravil, drát může být od 1,2 do asi 3 nebo 3,2mm, ale nečastěji se používá právě 1,2mm, záleží spíš na tom jak ten drát je tlustý a co z něj plánuješ

------------ Původní zpráva ------------
Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
Předmět: Re: Nerezov? sva?ovac? dr?ty na ko Re: medomed
Datum: 08.8.2011 11:11:12
----------------------------------------
Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc...

To je také jeden z důvodů. Dalším důvodem je ta skutečnost že není snůška a létavky sedí doma. Také to může být dobou kdy se se včelami pracuje. Nejklidnější jsou po ránu a útočné začínají být odpoledne kdy se létavky již vracejí domů. Ty pak mají v náplni práce obranu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vymena matky
> Datum: 08.8.2011 10:16:30
> ----------------------------------------
> "chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
> mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
> naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
> chci predejit i problemum se sousedy "
>
>
> Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely
> nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do
> okolních úlů.
> Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale
> jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.
>
> Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v
> divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé
> pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si
> to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s
> těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to
> stupňuje.....
>
>
>

Vyššího obsah vody v medu v nástavkových úlech je vážný problém. Myslím, že jste vystihl podstatu: ve velkoprostorovém úlu jsou silná včelstva schopna donést více medu, než mohou hustě obsednout a efektivně zahustit. Podstatná je právě hustota obsednutí plástů a s tím související schopnost udežet optimální teplotní a vlhkostní režim v celém úlu. Obsah vody v zavíčkovaných zásobách může být v extrémním případě až kolem 24 %. U mě nepřipadá v úvahu návrat k dvouprostorovým úlům a také uteplení stěn řeší problém jen částečně. Domnívám se, že existuje i jiné řešení, jak odebrat z velkoprostorového tenkostěnného úlu hustý med, ale to zatím nebudu popisovat, protože to vyžaduje ještě další ověření v praxi. Pro včelaře s větším počtem včelstev je do budoucna nezbytné vybavit se zařízením na vysoušení medu mimo úl. Také je třeba se zamyslet, zda norma "Český med" s hranící 18 % vody není šitá na míru zastaralému dvouprostorovému včelaření a tedy z hlediska rozvoje moderního včelaření v našich podmínkách kontraproduktivní. V mých podmínkách (velkoprostorové úly, nárazové snůšky) nejčastěji vytočím medy s vlhkostí 18-19 %. Takové medy ještě samovolně nekvasí, ale normě český med již nevyhovují.
Broněk Gruna
------------------------------
Gusto:
..mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..
---------------------------------
PetrO:
V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

"Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc..."

Třeba nějaké konkrétní zkušenosti s konkrétním materiálem....
http://www.now.cz/weld/materialy/nerezavejici%20oceli.htm

Ještě stojí za úvahu proč lpět na 18% normě Český med když bohatě stačí 20% norma EU stejně to dnešní zákazník nijak neřeší a nic mu to neříká. Dokud si to nebude moci nijak ověřit tak je to stejně jen záležitost naší vlastní cti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??dk? med
> Datum: 08.8.2011 12:40:01
> ----------------------------------------
> Vyššího obsah vody v medu v nástavkových úlech je vážný problém. Myslím, že
> jste vystihl podstatu: ve velkoprostorovém úlu jsou silná včelstva schopna
> donést více medu, než mohou hustě obsednout a efektivně zahustit. Podstatná
> je právě hustota obsednutí plástů a s tím související schopnost udežet
> optimální teplotní a vlhkostní režim v celém úlu. Obsah vody v
> zavíčkovaných zásobách může být v extrémním případě až kolem 24 %. U mě
> nepřipadá v úvahu návrat k dvouprostorovým úlům a také uteplení stěn řeší
> problém jen částečně. Domnívám se, že existuje i jiné řešení, jak odebrat z
> velkoprostorového tenkostěnného úlu hustý med, ale to zatím nebudu
> popisovat, protože to vyžaduje ještě další ověření v praxi. Pro včelaře s
> větším počtem včelstev je do budoucna nezbytné vybavit se zařízením na
> vysoušení medu mimo úl. Také je třeba se zamyslet, zda norma "Český med" s
> hranící 18 % vody není šitá na míru zastaralému dvouprostorovému včelaření
> a tedy z hlediska rozvoje moderního včelaření v našich podmínkách
> kontraproduktivní. V mých podmínkách (velkoprostorové úly, nárazové snůšky)
> nejčastěji vytočím medy s vlhkostí 18-19 %. Takové medy ještě samovolně
> nekvasí, ale normě český med již nevyhovují.
> Broněk Gruna
> ------------------------------
> Gusto:
> .mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k
> znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako
> negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty
> nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto
> podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na
> vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych
> nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi
> stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa
> bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj
> medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia
> ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na
> med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym
> vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede
> cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v
> 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke
> nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som
> este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma
> slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce
> vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov
> vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..
> ---------------------------------
> PetrO:
> V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med,
> který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?
>
>
>

..cesku a slovensku normu by som nemenil..staci ze mame kopu benevolentnych europskych noriem,usitych lobistickymi skupinami..vid.napr.obsah vody ci hmf v mede..pasterizacia medu je u velkospracovatelov na slovensku bezna prax..zakaznikov nezaujima ci med splna nejaku normu,ked im ho predate riedky ako sirup..ja mam len 40 vcelstiev,tak idem cestou zateplenia,prip.zmensenia uloveho prostrdia(samozrejme nie na 2priestorove)pre vacsich vcelarov majucich vcelarstva vybavene tenkostennymi ulmi sa mi zda schodnejsia cesta vysusovania medu,ako p.Gruna spomina..videl som viac sposobov,aj nejake sam vyskusal,fungovali,ale nezdaju sa mi koser voci zakaznikom..vlastne len stroj od talianskej legy sa mi zda ok..Ked napr fukate par hod teply ci horuci vzduch do tenkej vrstvy medu,tak buket a aromy idu prec,nehovoriac o tom ze mate vlastne medovu cisticku vzduchu-vzduch v miestnosti x-krat prezeniete medom a vsetok prach sa don nachyta..a na etikete sa tym asi tiez nikto chvalit nebude,ze med umelo dosusovany..:-)ono,nakoniec zakaznici vlastne rozhodnu,co je este pre nich prijatelne a co uz nie..ku mne preslo viac zakaznikov od priatelov langstrotharov,aj ked som si to moc nezelal,lebo s medom nestiham:-)

Co takhle foukat teplý vzduch do plástů s medem ještě před vytočením? Zkoušel to někdo, dá se tím zahušťovat?

Tak u me to bude asi u tohu rostu spise ten prumer 3 nebo 3,2 mm.

P.

Tak to mám odzkoušeno a mám jasno. Jak jsem dříve psal svůj ometač jsem dovybavil regulací otáček od 0 do max a to mu velmi pomohlo, ale mám na něj ještě razantnější názor než Pepa Křapka. Je to krám a hračka, kterou velmi rád někomu daruji za cenu použitého materiálu. Je to s ním sice lepší než otřásat rukama, ale proti fungujícím výkluzům slabota. Dokonce i moje milovaná má na to stejný názor a to už je co říct!!! Dotáčel jsem s oběma zařízeními včelnice a mohl porovnávat. Výkluzy jsou daleko lepší rychlejší a v dobách slídících a protivných včel to jde bez ochr. pomůcek a žihadel. Takže s ometačem definitivně končím a jdu dodělávat výkluzy, aby byly na celou včelnici. Zdraví R. Stonjek

Pamatujete se na tu pohodu, když nebyly refraktometry? Teď nám hranice kolem 20 a více % zvl na řepce umí připravit nejednu bezesnou noc.Vysušování pouze teplým vzduchem považuji za dost neúčinné, protože by teplý vzduch s vysokým obsahem par musel být nahrazen studeným s nízkým obsahem a kde ho chcete sehnat v parném létě? Jediné řešení je investovat a pořídit si vysoušeč, který začíná asi od 5 000 Kč. Pak stačí si z polystyrenu udělat nějaký box na nějaké trámky postavit medníky a větrákem tam honit vzduch a mít zapojen vysoušeč. Ten prostor vyhřeje, tím se zvýší účinnost a myslím, že přes noc by mohlo dojít k podstatnému snížení obsahu H20. Je to ale pracné a tak trochu teoretické, nikdy jsem to nezkoušel, ale jsem připraven. Raději ať elektroměr pěje píseň práce, než jarní med lít do kanálu. V podstatě stačí po sklizni mít ve skladu zapnut vysoušeč asi 2 měsíce. Vlhkost medu se sníží v plastových vědrech stojících na sobě asi o 3%/vyzkoušeno u sebe/. V podstatě to nechápu, ale je to tak.Jinak v Dole vydali o vysoušení/maturizaci/ medu brožurku, která pro základní orientaci v problému bohatě stačí. Jen s výrobou tam asi zbytečně 5 x vyobrazené míchací nádoby /kresba/ bych nepospíchal, nikde zatím v provozu není, zkušenosti nulové a je to takové hodně teoretické. Rád bych se ale mýlil. Zdraví R. Stonjek

PetrO (193.86.67.4) --- 8. 8. 2011
řídký med
V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

........
Asi je snůška a je v něm voda. Tak to chce brát jen zralý. Stačí test trhem a vybírat jen ten rámek, který nestříká. Stačí jeden z deseti nezralý a med je jak píšete: "jako olej"._gp_

Ja jsem ted tocil lipu. Vetsinou plasty do poloviny zavickovane, nektere i cele zavickovane. Vysledek kdyz jsem to nechal stat v barelu ( 40 kg) tak na povrchu po tydnu odstati - mnozstvi vody 21 %.. Po rozmichani 20 %.
V nedeli jsem dal dva barely- bez deklu do tepelne komory a nastavil 37 st. - trikrat denne micham- protoze na povrchu evidentne med vylozene zasycha. Po 36 hodinach jsem po rozmichani na hodnote 19 %, takze 1 % dole. Necham to jeste dva dny a bude to kolem 18-18,5 % a to musi stacit.

P.

Souhlasím, já jsem do ometače nešel vůbec. Bylo mi jasné, že pokud budu brát každý rámek do rukou, tak to nijak lepší než smetáček nebude. Výkluzy a vyfukování, dvě efektivní varianty. Ale ty výkluzy mají výhodu, že to jde bez loupeže. Podstavování i odebírání nástavků.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ometa? versus v?kluzy
> Datum: 08.8.2011 22:24:01
> ----------------------------------------
> Tak to mám odzkoušeno a mám jasno. Jak jsem dříve psal svůj ometač jsem
> dovybavil regulací otáček od 0 do max a to mu velmi pomohlo, ale mám na něj
> ještě razantnější názor než Pepa Křapka. Je to krám a hračka, kterou velmi
> rád někomu daruji za cenu použitého materiálu. Je to s ním sice lepší než
> otřásat rukama, ale proti fungujícím výkluzům slabota. Dokonce i moje
> milovaná má na to stejný názor a to už je co říct!!! Dotáčel jsem s oběma
> zařízeními včelnice a mohl porovnávat. Výkluzy jsou daleko lepší rychlejší
> a v dobách slídících a protivných včel to jde bez ochr. pomůcek a žihadel.
> Takže s ometačem definitivně končím a jdu dodělávat výkluzy, aby byly na
> celou včelnici. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Může mi někdo popsat situaci když mu zkvasil med?

Mně jen jednou ale to mi nezkvasil med ale voda na medu :když jsem začínal včelařit a umytou okurkovou sklenici jsem jen otočil a vylil a nenechal zcela vyschnout.
Zůstala v ní kapka vody asi tak 10 kapek. po nalití medu vystoupali na povrch a asi za 10 dní povrch medu kvasil,sebral jsem asi 2 cm z povrchu ale celé to smrdělo kvašením tak jsem to dal vybrat do včel a znovu vytočil.

Další zkušenost s řídkým medem jsem měl asi před 20ti lety ve výkupu kde jsem dával agátový med a byl řídký, vrátili mi ho konev a tak jsem ho rozlil do 1kg sklenic a nechal pro rodinu a přátele, agát byl tekutý a čirý skoro rok a protože to byl skoro čistý agát, byl to jeden z nejlepších medů co jsem kdy měl.Ještě že mi ho vrátili, tak jsem se dozvěděl o jeho dobré kvalitě.
Jedinnou nevýhodou řídkého medu je že ho na lžíčce při slazení zůstane méně a musíte do sklenice sáhnout více krát ( samozřejmě podle toho kolik sladíte)
Ostatní diskuze, o řídkém medu, refraktometry jsou jen obchodní reklamní kroky obchodníků a překupníků medu.
Včely si přece nebudou víčkovat řídký med který jim v zimě zkvasí a bude jim kapat do sezení.
J.B.

Rovnez souhlasim,

kdyz to mam ke vcelam do 5 km a na stanovisti vice jak cca 10 vcelstev, tak vykluzy vitezi. Pokud to mam km treba 35-40, tak vitezi ometac. Kdyz zapocitam naklady na jednu cestu navic a cas ztraveny na ceste, tak vyhrava ometac.
Jo a jeste je dulezita vec, aby byl rok na med jako tento, loni jsem vykluzy nevytahl. Musel jsem stahnout vcely jen na dva nastavky a tocil med vzdy jen z druheho nastavku od zadu.
Letos se mi ometac pokazil, tak jsem delal jedno medobrani bez nej, nez jsem jej opravil. Reknu vam, priste je lepsi odlozit medobrani a opravit ometac a pak teprve zacit s vytacenim. U par vcelstev neni smetacek problem, ale jak ometete denne 250-300 ramku, tak jste stastny, ze ometac nekdo vymyslel.

P.

"Může mi někdo popsat situaci když mu zkvasil med? "

Dříve to zas tak nebylo vzácné.
Tuhý med, obvykle skladovaný bez problémů víc let, v hodní vrstvě, řádově centimetry, zbělal a začal zvětšovat svůj objem a vylézat ze sklenice, jak v něm kvašením vnikaly bublinky. Obvykle ale, co pamatuji, kvasinky měly příjemnou kvasnou chuť, takže to bylo do čaje nebo tak podobně spíš zpestření než problém.
Tekutý řídký med dneska začíná kvasit už hned po vytočení, neustále se na něm vytváří pěna a ta když se odebere, vytváří se další.
Kromě absorbce vzdušné vlhkosti má zřejmě vliv to, že kvasinky při kvašení dělají z cukrů nejen alkohol, ale i vodu a ta zřejmě med dále ředí a urychluje tak to kvašení.

Mojí nejčerstvější zkušeností se stalo jedno žihadlo do očního víčka. To tak nešťastně, že to bylo v právě nejmenším místě a prošlo až do oční bulvy. Tu bolest si sni neumíte představit. Já jsem to s klidem přešel. Za dva dny, kdy velmi slabý otok přešel začalo nové peklo. oční lékař krom poškozené rohovky nedokázal nic najít Dostal jsem léky a jel domů. do večera se situace tak strašně zhoršila že jsem zase skončil ve špitále a tam lékařka po dlouhém hledání našla ve víčku hrot zalomeného žihadla. Dnes již na to oko chvála Bohu jakžtakž vidím a proto se hned o tu nemilou zkušenost s vámi dělím. UŽ VÍM NA CO JE KUKLA DOBRÁ I KDYŽ JSEM NA VČELÍ JED IMUNNÍ A KUKLA JEN PŘEKÁŽELA. B-)

"Dnes již na to oko chvála Bohu jakžtakž vidím a proto se hned o tu nemilou zkušenost s vámi dělím. UŽ VÍM NA CO JE KUKLA DOBRÁ I KDYŽ JSEM NA VČELÍ JED IMUNNÍ A KUKLA JEN PŘEKÁŽELA. B-)"

Přesně tak, to je ono.

Dobrý den,

slyšel jsem,že je výborná zlatá samolepicí folie.....
Poradí mi někdo?
Viděl jsem ji na e-shopu www.tapety-folie.cz za skvělou cenu, šíře 45cm/1m 89KČ,šíře 90cm/1m 178Kč

Děkuji za odpověď.
Hečko

Polašek :Tekutý řídký med dneska začíná kvasit už hned po vytočení, neustále se na něm vytváří pěna a ta když se odebere, vytváří se další.
Kromě absorbce vzdušné vlhkosti má zřejmě vliv to, že kvasinky při kvašení dělají z cukrů nejen alkohol, ale i vodu a ta zřejmě med dále ředí a urychluje tak to kvašení.

Burgel: Já takovou zkušenost nemám, nevím sice procento obsahu vody ale nikdy mi med v konvi nebo sklenici nezkvasil, samozřejmě že jsou zavřené a med uvnitř nemůže nasávat vlhkost.
Zkvasily mi plásty s medem umístěné ve vlhkém sklepě které natáhly vlhkost.
Jinak protože jste se ozval jen vy ostatním asdi také med ve skle a pod.... nekvasí.
J.B.

Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou agresivni letavky ve vsech peti dalsich.

Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v chladu)

Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?

Chyba je asi už i v době provádění prohlídky - útočné létavky jsou "doma".
Lépe je využít dobu, kdy létají. Jinak - co ochranné pomůcky? (kukla nebo
klobouk, rukavice, případně kombinéza...).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Karel Vavra
Sent: Wednesday, August 10, 2011 11:58 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: divoka vcelstva, zacatecnik

Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou
agresivni letavky ve vsech peti dalsich.

Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim
na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani
jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v
chladu)

Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?

Lézt do včel takhle pozdě a v tomhle období je samo o sobě velice nerozumné. Prohlídky směrujte do slunečných dní a ideálně od 10 do 17hod. Teď když je pořád pod mrakem a zima, natož takhle večer, to prostě naštve i nejklidnější včelstva. Taky včely pořádně zakuřte, ne jen lehce jako po zbytek roku, budou mít pak jiné starosti než vetřelce...


------------ Původní zpráva ------------
Od: Karel Vavra <e-mail/=/nezadan>
Předmět: divoka vcelstva, zacatecnik
Datum: 10.8.2011 11:59:41
----------------------------------------
Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou
agresivni letavky ve vsech peti dalsich.

Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim
na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani
jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v
chladu)

Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?

"Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou agresivni letavky ve vsech peti dalsich.

Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v chladu)

Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ? "

Předpokládám, že to, že máš provádět kontrolu včelstev v 19 - 21 večer a ještě v chladnu ti řekl nějaký šprýmař. Otvírat včely v tuto dobu a ještě za chladu a navíc pravidelně na prohlídky plodu znamená si z jakýchkoliv včel vypěstovat vždy superdivoké nervózní včely.
Zásahy do včelstev, zejména prohlídka plodu se dělá zásadně přes den. Nesmí být zásadně před deštěm, v dešti, v bouřce, ale taky nesmí být příliš větrno ani nesmí být třeba nejteplejší den měsíce. Má být takové optimální střední počasí, co se týká slunce, tepla, vlhkosti, větru.... Práce se včelami musí být opatrná, v blízkosti úlu se nesmí s ničím bouchat, dupat, při otevřeném úlu se nesmí dělat rychlé pohyby, veškerá práce musí být rozvážná. Až se ti povede v optimální dobu včely otevřít, půl hodiny, hodinu v nich pracovat a přitom bez útoků včel, můžeš postupně tu práci zrychlovat a tak šetřit čas a stíhat postupně čim dál víc včelstev. Postupně, jak se to buděš učit, taky můžeš rozšiřovat dobu, ve kterou budeš pracovat ve včelstvech , až nakonec budeš moct pracovat ve včelách hned od rána až po pomalu západ slunce a za každého počasí kromě deště a bouřky, ale musí to být vždy tak, aby se včely nerozzuřily a nevytvářely se tak z mírných divoké včely.
Co se týká současné situace, včely jsou už pravděpodobně rozzuřené a vytočené, takže proto hned útočí a takové pravděpodobně zůstanou ještě nějaký měsíc. Pro klid při práce se včelami je třeba se pořádně chránit, kvalitní kukla nebo klobouk, kvalitní vícevrstevný oděv s rukávy uzavřenými gumičkami, kvalitní rukavice. Je to dost zásadní věc, protože pokud při práci se včelami schytneš každých 5 minut pár žihadel, pravděpodobně nebudeš moct pracovat klidně a rozvážně, včely tím budeš ještě víc vytáčet, budou ještě víc bodat, budeš pracovat ještě méně klidně a rozvážně.... Poslední slovo obvykle mívají včely, pokud nemáš ulitý z vojny kompletní protichemický oblek typu atombordel nebo něco podobného.....


Co se týká krmení, nemusí se kvůli tomu otvírat úly. Já v tuto dobu, pokud krmím, mám muší silonovou síťovinu napnutou připínáky na nástavek. Takže můžu přijít klidně kdykoliv v noci, přes tu síťovinu nalít včelám cukr do krmítka a vůbec s nima nepřijdu do styku. Akorát jsem zaznamenal, že když bylo v noci současně sucho, horko a trošku větrno a ještě jasný úplněk, stačilo jen přijít ke včelám a zašplouchat roztokem a včelky začaly v malé míře vyletovat i za svitu měsíce. Ale to nejspíš nebyly útoky. V takovém případě je nutné pracovat rychle, tiše a pokud možno bez baterky.
Síťovina je zateplena igelitem, aby nešla vlhkost z zpracovávaného roztoku do uteplivky a potom filcovou uteplivkou.

Co se týká léčení, pokud už nebudeš včely pokoušet prohlídkami v 9 hodin večer a normálně je nakrmíš, nejspíš se do října uklidní. Uklidněné včely, když ojediněle k večeru nebo i dokonce potmě otevřeš úl, útočí až za takovou minutu nebo některé někdy dokonce až za několik minut. Pokud to léčení ve dne připravíš, takže potom jen otevřeš úl, strčíš tam knot a hned zavřeš, včelky útoky nestihnou....

ŠPATNĚ VYSVĚTLENÉ RADY: tím chladem je míněna raní doba od úsvitu tak do 11 hodin ráno. od 4 hodiny odpolední až do úsvitu jsou zase divoké. Kolem poledne kdy je slunce v zenitu tak včely omezují let a to se projevuje také větší obranou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
> Datum: 10.8.2011 12:17:50
> ----------------------------------------
> Chyba je asi už i v době provádění prohlídky - útočné létavky jsou "doma".
> Lépe je využít dobu, kdy létají. Jinak - co ochranné pomůcky? (kukla nebo
> klobouk, rukavice, případně kombinéza...).
> S pozdravem
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Karel Vavra
> Sent: Wednesday, August 10, 2011 11:58 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: divoka vcelstva, zacatecnik
>
> Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou
> agresivni letavky ve vsech peti dalsich.
>
> Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim
> na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani
> jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v
> chladu)
>
> Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?
>
>
>
>

bohuzel nemam cas a moznost chodit ke vcelam v idealnim case, velka vzdalenost

takze mi zbyva jen vecer, nebo brzke rano pred 8 hodinou, nebo vikendy

zkusim trik se sitovinou i zmenu casu a dam vedet

To bych to už raději nechal na ty víkendy - jako "víkendový" včelař zdaleka
nebudete sám. Protože cvičit si včeličky na útočné bestie skutečně není
něco, co by vedlo ke spokojenému zájmovému včelaření... :-)
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Karel Vavra
Sent: Wednesday, August 10, 2011 4:31 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: divoka vcelstva, zacatecnik

bohuzel nemam cas a moznost chodit ke vcelam v idealnim case, velka
vzdalenost

takze mi zbyva jen vecer, nebo brzke rano pred 8 hodinou, nebo vikendy

zkusim trik se sitovinou i zmenu casu a dam vedet

Běžné prohlídky a práce ve včelstvu opravdu nechte na ty víkendy A na krmení je zase lepší ten večer aby včely přilákané vůní krmení nebyly vyloupeny. Ten trik s tou síťovinou je výborný. přes kbelík se dá laťka, aby včely mohly do vnitř, a na ni jakákoliv síťovina její okraj se dá pod krmný nástavek a je vystaráno

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
> Datum: 10.8.2011 17:49:55
> ----------------------------------------
> To bych to už raději nechal na ty víkendy - jako "víkendový" včelař zdaleka
> nebudete sám. Protože cvičit si včeličky na útočné bestie skutečně není
> něco, co by vedlo ke spokojenému zájmovému včelaření... :-)
> S pozdravem
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Karel Vavra
> Sent: Wednesday, August 10, 2011 4:31 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
>
> bohuzel nemam cas a moznost chodit ke vcelam v idealnim case, velka
> vzdalenost
>
> takze mi zbyva jen vecer, nebo brzke rano pred 8 hodinou, nebo vikendy
>
> zkusim trik se sitovinou i zmenu casu a dam vedet
>
>
>
>

Mám dojem že se jedná o podobný případ jako jsem zažil asi před 4mi dny kdy jsem šel příteli vypomoci se včelami.
Jeho žena včelaří již asi 10 let tak mi požádal o matku protože jendy včely mají vápenatění plodu,pak si to rozmysleli že ať přinesu 4 matky pro všechjny jejích včelstva. To jsem samozřejmě odmítl protože v začátečníka měnit najednou 4 matky je nesmysl.
Kvůli tomu toto nepíši .
Že tedy jdeme do včel a začali se oblékat do bílého a zavazovat zápěstí a kotníky a co že chci já.
Jerstliže jsem řekl že nic, vnutili mi kuklu.
Včelstva byla zcela normální. Oni sice do včel foukli dým ale nedostatečně, nepočkali.
To že existují feromony které včely ovládají neví. horší je že to neví asi většina začátečníků, koresponduji se začátečníkem který si má přijet pro oddělky a napíši mu at si vezme do auta rabuš a kuřák a on mi odepíše že kuřák nemá že má hodné včely.
Pojmenoval jsem jim je feromon "bojím, bojím" který včely po fouknutí začnou vylučovat a zapomenou na obranu, že nesmí nefoukat a nechat převládnout feromon "husitský, hr na ně" kdy pak mají včely na kotnících i za manžetami.
Dvě včelatva byla hladová a dvě ulitá medem a matky neměly kde klást.
Nevěřili vlastním očim jak mají klidné včely když se s nimi klidně pracuje a sem tam to fouknutí. A to jsme byli až dole protože tam byl med který nevytočili "protože nebyl zavíčkovaný."
J.B.

"Včelstva byla zcela normální. Oni sice do včel foukli dým ale nedostatečně, nepočkali.
To že existují feromony které včely ovládají neví. horší je že to neví asi většina začátečníků, koresponduji se začátečníkem který si má přijet pro oddělky a napíši mu at si vezme do auta rabuš a kuřák a on mi odepíše že kuřák nemá že má hodné včely.
Pojmenoval jsem jim je feromon "bojím, bojím" který včely po fouknutí začnou vylučovat a zapomenou na obranu, že nesmí nefoukat a nechat převládnout feromon "husitský, hr na ně" kdy pak mají včely na kotnících i za manžetami.
Dvě včelatva byla hladová a dvě ulitá medem a matky neměly kde klást.
Nevěřili vlastním očim jak mají klidné včely když se s nimi klidně pracuje a sem tam to fouknutí. A to jsme byli až dole protože tam byl med který nevytočili "protože nebyl zavíčkovaný." "

To je ono, s tou divokostí....

Teď s nástavkovými úly umístěnými venku to tak nevypadá, ale když jsem měl zadováky uvnitř v kočovném včelíně, tak stačilo sundat zadní okýnko, z plodiště, a už často bylo jasné, jak to se včelami je. Ono taky posezení při práci v zadováku v podstatě nutí si k těm včelám přičichnout a uvnitř žádný větřík, který by to odfoukával, není.
Z těch divokých včel byl ten feromon útočnosti jasně cítit. Taková jakoby trochu banánová vůně....Jinak ho vylučuje každá včela, která chce bodnout nebo bodla. Včela, která bodla a měla štěstí, že se jí žihadlo vytrhlo tak, že neuhynula a dále lítá, zřídka se to stává, potom lítá jak splašená a značkuje tím feromonem včelaře....
Zkrátka stačilo otevřít zadní okýnko zadováku a ucítit ten feromon a to si člověk řekl A jéje, to zas bude práce s takovýma včelama.... A to se potom foukal kouř do včel ještě víc než normálně, se včelami se zacházelo ještě opatrněji než normálně.... A ono to někdy fungovalo, kromě pár skutečně rozzuřených včelek, které v případě štěstí vyplýtvaly svoje žihadla na umolousaný rukáv, nešly do hloubky, nezavrtaly se pod plášť a jiný oděv, až se dostaly ke kůži, se jinak povedlo včely udržet v klidu. Někdy se to nepovedlo ...
Někdy jsem otevřel včely,feromon útočnosti nebylo cítit, tak jsem se včelami nezacházel tak opatrně a najednou se rozhlídnu, práce v polovině a včely rozdivočené a útočné.... Obvykle jsem pak vylezl ven a ono se zrovna venku zkazilo počasí.... nebo koukám, slunce je venku těsně nad obzorem..... někdy to ale bylo jen tím, že jsem příliš spěchal a nedával si pozor.

Ideální bylo, když se otevřel úl a po nějaké době , nejdřív tak deseti minutách, včelky v tom otevřeném úle začaly intenzívně větrat. To už bylo jasné, že co se týká divokosti, je práce v pohodě, když včely v úlu při rozebírání větrají, zabývají se samy sebou a včelaře a jeho práci vůbec nevnímají a kromě náhodou přimáčknuté včelky tudíž neútočí. To je pak úplně optimální stav. Vadilo akorát, že včelky potom šly za proudem toho vzduchu se svou vůní a kolikrát vylezly z plástů a nahromadily se někde , bylo potom třeba je kouřem a smetáčkem trochu zatlačit zpátky, aby se při skládání plástů či nástavků zbytečně moc včelek nepomačkalo.

Když včely větrají, to je pak krásná práce se včelami,když ještě se dělá tak, že se člověk dostane do toho proudu vzduchu , co včely z úlu foukají. U zadováků byl člověk při práci automaticky tím vzduchem ofukován, za horka propocený oděv to někdy chladilo jako silný větrák, u nástavků už automatické ofukování není, včelař je úplně někde jinde než případný vyfukovaný proud vzduchu. V tom proudu vzduchu je přímo cítít ta vůně toho včelstva, u každého včelstva trochu jiná, obvykle jakoby trochu kopřivová, jako by ten vzduch průchodem přes včelstvo ztratil všechny škodlivé ionty a naopak tam byly přidány jakési ty blahodárné....

Koukám že ometače se staly šlágrem poslední doby. U více včeltev na vzdáleném stanovišti bych odvčelení nástavků řešil ofukovačem. Je to sice hlučné, ale ve dvou vysoce efektivní a vhodné spíše pro nízké nástavky.
V jednom už je to ale dost makačka.

Kdyby jsi na to ve 21h už hůře viděl, tak je dobrý si na ně posvítit baterkou ! ! ! :-)

Tak se musím pochlubit s ročním provozem malých krmítek pro oddělky. Dlouho jsem přemýšlel jak něco udělat, až zvítězila jednoduchost. Jedná se o staré omnia sklenice 720ml, standardní plechové víčko se jen proděravý hřebíkem (průměr děr stejný jako na obyč. krmících víčkách). Nic neteče, jen je potřeba dávat pozor při obracení, přeci jen víčko na nich moc nedrží. Funguje to naprosto spolehlivě, při výčce 15cm + 1cm podložka se vejdou i do nízkých nástavků. Do násvku 2/3 lang, by se jich teoreticky vlezlo i 20ks (což samozřejmě postrádá smyl), info jen pro představu, já používám jeden nástavek jak bedničku na nošení. Do nástavku vedle sklenice se vejde 7-8 plástů (7 u hoffmana, 8 klasických, pokud se srazí co to jen jde).

Tak to je rada nad zlato, ideálně čelovkou a nemít kuklu :-D

------------ Původní zpráva ------------
Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
Datum: 11.8.2011 13:33:09
----------------------------------------
Kdyby jsi na to ve 21h už hůře viděl, tak je dobrý si na ně posvítit
baterkou ! ! ! :-)

Provedl jsem letos poprvé-ze čtyř VN na dva.Úžasné,po 12-ti kg cukru vystavěno a zaneseno cukrem 16 plástů-to vše během 10-ti dnů Leč:dříve než se matka stačila rozkoukat tak byly MS nejen vystavěny ale i zaneseny a ona s bídou našla něco ještě volných buněk na kladeníNyní má zakladen ze 3/4 jeden plást, další dva sousední jen max. 2 dm2.Nejpodivnější je, že ten zakladený plást má periferně cca 5 řad trubčiny a pohybuje se zde také velmi mnoho trubců.Vzal jsem shora jednu jen zpola zanesenou vystavěnou MS a jednu ještě ze 2/3 nevystavěnou a dal je vedle pl.plástů.Matku jsem při nejlepší vůli neviděl (je neznačená, z tiché výměny)
M8m dva dotazy- ad 1: včely zatím nemajíá dost místa v těch dvou VN tkže se tísní a řetízkují i v prázdném N kolem již zcela vyprázdněného kbelíku.Vidím,že by ještě jedly a stavěly,ale již nemají kde.Přidat ještě jeden N s MS ne bo se soušemi jestli by tam matka nezačala klást.?
Takže situace je taková, že matka nemá zatím vcelku kam klást, takže mám strach dále krmit,ale také mám strach, až letní generace vyhyne, že mi zbyde oddělek na 3 plástech
Prosím poraďte co v této situaci a při tomto datu by bylo nejlepší udělat.
Děkuji za odpověď a omlouvám se za obšírnost,ale stručněji to nešlo
Hezký den včetně počasí Dr.I.D.

Tak se musím pochlubit s ročním provozem malých krmítek pro oddělky. Dlouho jsem přemýšlel jak něco udělaít, až zvítězila jednoduchost. Jedná se o staré omnia sklenice 720ml, standardní plechové víčko se jen proděravý hřebíkem (průměr děr stejný jako na obyč. krmících víčkách).
------------

A kdyby jsi místo plechových navrtal plastová víčka na průměr 82 bylo by to dokonalé a kdyby jsi sehnal strší sklenice na okurky 1litr co mají stejné víčko jako 3,5Litr bylo byto bezpracné dokonale. :-)


Ale na Fascinovaném včelaři byly fotky chlapa co krmí PET lahvemi ve vodorvné poloze, která jen nařízl a do díry snad nacpal molitan.

Ale není nad plastová rámková krmítka do Langstrotů. Pokud jde o krmení oddělků atd.
Takže výše uvedené sklenice používám jen u nelangstrotů.
Vejdou se do NN.

Karel

Tak to je rada nad zlato, ideálně čelovkou a nemít kuklu :-D

------------ Původní zpráva ------------
Od: PetrO
Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
Datum: 11.8.2011 13:33:09
----------------------------------------
Kdyby jsi na to ve 21h už hůře viděl, tak je dobrý si na ně posvítit
baterkou ! ! ! :-)

-------------------

Čelovku za chvíli opráším, nebude dlouho světlo a člověk pak na včelnici s ní ještě lecos dodělá.

Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem. Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto koupenou. :-)

Karel

Osobně bych asi vzal NN souší a strčil ho dolu - matka bude mít kde klást, nahoře budou zásoby v novém, na podzim buď NN vyndat nebo nechat do jara - bude pravděpodobně prázdný, takže bych ho spíš vyndal.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ivo Dragoun <idragounmudr/=/seznam.cz>
Předmět: smeten? na mezist?ny
Datum: 11.8.2011 15:26:11
----------------------------------------
Provedl jsem letos poprvé-ze čtyř VN na dva.Úžasné,po 12-ti kg cukru
vystavěno a zaneseno cukrem 16 plástů-to vše během 10-ti dnů Leč:dříve než
se matka stačila rozkoukat tak byly MS nejen vystavěny ale i zaneseny a ona
s bídou našla něco ještě volných buněk na kladeníNyní má zakladen ze 3/4
jeden plást, další dva sousední jen max. 2 dm2.Nejpodivnější je, že ten
zakladený plást má periferně cca 5 řad trubčiny a pohybuje se zde také
velmi mnoho trubců.Vzal jsem shora jednu jen zpola zanesenou vystavěnou MS
a jednu ještě ze 2/3 nevystavěnou a dal je vedle pl.plástů.Matku jsem při
nejlepší vůli neviděl (je neznačená, z tiché výměny)
M8m dva dotazy- ad 1: včely zatím nemajíá dost místa v těch dvou VN tkže se
tísní a řetízkují i v prázdném N kolem již zcela vyprázdněného
kbelíku.Vidím,že by ještě jedly a stavěly,ale již nemají kde.Přidat ještě
jeden N s MS ne bo se soušemi jestli by tam matka nezačala klást.?
Takže situace je taková, že matka nemá zatím vcelku kam klást, takže mám
strach dále krmit,ale také mám strach, až letní generace vyhyne, že mi
zbyde oddělek na 3 plástech
Prosím poraďte co v této situaci a při tomto datu by bylo nejlepší udělat.
Děkuji za odpověď a omlouvám se za obšírnost,ale stručněji to nešlo
Hezký den včetně počasí                Dr.I.D.

Twist-off sklenic je mi líto, ty kupuju na med (svazové) a na půdě mam snad stovky omnií. Rámková krmítka jsou fajn, ale přílišný luxus, který by ušetřil až moc času. Ne, prostě na ně nezbývají prachy, navíc na langy teprve přecházím a učím se v nich. 1-litrovky s velkym víčkem se mi právě sehnat nepoadřilo, někam ze světa vymizely... Takhle, když dam 4-5 omnií do řady, tak je to paráda, už jsem zvažoval vyrobit si na to držák a vsazovat to jako tří rámek, ale to už je moc pracné a snáž bych asi vyrobil zasklené rámkové krmítko.

------------ Původní zpráva ------------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Mal? krm?tka
Datum: 11.8.2011 15:29:44
----------------------------------------
Tak se musím pochlubit s ročním provozem malých krmítek pro oddělky. Dlouho
jsem přemýšlel jak něco udělaít, až zvítězila jednoduchost. Jedná se o
staré omnia sklenice 720ml, standardní plechové víčko se jen proděravý
hřebíkem (průměr děr stejný jako na obyč. krmících víčkách).
------------

A kdyby jsi místo plechových navrtal plastová víčka na průměr 82 bylo by to
dokonalé a kdyby jsi sehnal strší sklenice na okurky 1litr co mají stejné
víčko jako 3,5Litr bylo byto bezpracné dokonale. :-)


Ale na Fascinovaném včelaři byly fotky chlapa co krmí PET lahvemi ve
vodorvné poloze, která jen nařízl a do díry snad nacpal molitan.

Ale není nad plastová rámková krmítka do Langstrotů. Pokud jde o krmení
oddělků atd.
Takže výše uvedené sklenice používám jen u nelangstrotů.
Vejdou se do NN.

Karel

Čelovku za chvíli opráším, nebude dlouho světlo a člověk pak na včelnici s
ní ještě lecos dodělá.
Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve
tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto
koupenou. :-)
Karel
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkoušel jste někdy rozebrat včelstvo po tmě - tj. v noci? Některá se dokážou tak nas..t, že člověka během pár sekund obsypou, jak kdyby vytvořili útočný roj. Je zvláštní, že některá včelstva jsou naopak v noci úplně klidná a z rámků se ani nehnou. Pokud včely opravdu vidí jen v rozshu ultrafialové až modré, tak by na svícení u nich měla být ideální zelená či žlutá, protože na tyhle barvy jsou prozměnu nejcitlivější lidské oči.

"Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve
tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto
koupenou. :-)"

Někdy před 25 lety byl ve Včelařství o použití červeného světla článek, potmě pracovali ve včelách údajně někteří polští včelaři.
Já jinak jsem používal baterku běžně na svícení v zadovácích, abych dobře viděl na včely a plásty, mohl s nimi pracovat přesně a trefil se do drážek. Když se svítí přiměřeně málo i normálním světlem,včely to nijak neruší. Červeným světlem by asi šlo svítit furt. Co jsou moje zkušenosti, kdy jsem občas v zápalu práce protáhl práci ve včelách až do západu slunce, za malého světla a pokud je teplo, včely se velice nepříjemně rozlézají po površích kolem úlu a je velký problém je nahnat do úlu, aby se úl mohl zavřít. Včely, co po zavření úlu zůstanou venku , nejsem si jistý, jestli tu noc přežijí a dokáží se vrátit do úlu ráno.

Víte o někom, kdo v tuto dobu prodává levné matky (severní morava)? Myslím tím výrazně levněji, než v sezóně. Pokud ano, prosím o kontakt.

Twist-off sklenic je mi líto, ty kupuju na med (svazové
-----
Ty jsem nemylsel, plastová víčka na omnia (82 je to snad taky nejsme si jist. (nejsem doma abych to měřil :-) )

Karel

Nedělejte si iluze.
Je pravda, že včela červené světlo nevidí. Dá se to, třeba i s baterkou, která má červený filtr(kdysi se prodávaly). Ve tmě či při červeném světle (to je pro včely totéž) včely nelétají. Ale lezou. A jsou nervoznější, než za světla, alespoň se mi to tak jevilo, když jsem měl včely v rukávech, za košilí, prostě všude. Takže v noci do včel jen když to je nutné, třeba při chovu matek nelze některé operace odložit a když je nutno odjet ještě před rozedněním.
Pepa
________________________________________
Odesílate: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele R. Poláek [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 11. srpna 2011 17:04
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik

"Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve
tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto
koupenou. :-)"

Někdy před 25 lety byl ve Včelařství o použití červeného světla článek,
potmě pracovali ve včelách údajně někteří polští včelaři.
Já jinak jsem používal baterku běžně na svícení v zadovácích, abych dobře
viděl na včely a plásty, mohl s nimi pracovat přesně a trefil se do
drážek. Když se svítí přiměřeně málo i normálním světlem,včely to nijak
neruší. Červeným světlem by asi šlo svítit furt. Co jsou moje zkušenosti,
kdy jsem občas v zápalu práce protáhl práci ve včelách až do západu slunce,
za malého světla a pokud je teplo, včely se velice nepříjemně rozlézají po
površích kolem úlu a je velký problém je nahnat do úlu, aby se úl mohl
zavřít. Včely, co po zavření úlu zůstanou venku , nejsem si jistý, jestli
tu noc přežijí a dokáží se vrátit do úlu ráno.

"Nedělejte si iluze.
Je pravda, že včela červené světlo nevidí. Dá se to, třeba i s baterkou, která má červený filtr(kdysi se prodávaly). Ve tmě či při červeném světle (to je pro včely totéž) včely nelétají. Ale lezou. A jsou nervoznější, než za světla, alespoň se mi to tak jevilo, když jsem měl včely v rukávech, za košilí, prostě všude. Takže v noci do včel jen když to je nutné, třeba při chovu matek nelze některé operace odložit a když je nutno odjet ještě před rozedněním.
Pepa"

Tak nějak to bude.

Mně se to jeví tak, že buďto budou klidné a bude v noci relativně teplo a potom se budou rozlézat a těžko bude možné je přinutit před zavřením úlu, aby se do něho zase zpátky slezly.. Nebo bude na ně zima proti teplotě v uzavřeném úlu, budou excitované a potom klidně i vzlétnou při prvním podnětu i v podstatě potmě. Při svitu kousku měsíce, vzdáleného světla veřejného osvětlení nebo trošky zeleného světla z červených LED. Na co narazí, tam sednou a pokud to bude člověk, budou po něm lézt, dokud nebodnou.

Možná nějaký včelař přijde na to, jak to udělat nebo jak vybrat vhodnou noc, aby to udělat šlo, já na nějakou větší práci v noci to zatím nevidím.
už taková obyčejná věc jako odstranit včely z víka nebo plástu. Ve dne nad tím obvykle níkdo ani nepřemýšli, oklepne a zbytek včel omete, ale jak ty včely odtamtuď odstranit v noci?

Maximálně v noci bude možné dělat věci typu otevřít víko úlu, něco tam vložit , prohlídnout a do minuty zase zavřít.
Fumigaci dělám v noci běžně, přisvěcuji baterkou s normálním světlem, kdysi ve včelíně i svíčkami a až občas na pár žihadel bez problémů.

Ještě ke včelám, které jsou v noci mimo úl:
To není nic vyjímečného, včelu může na pastvě překvapit prudká změna počasí a nevrátí se. Přečká na spodní straně listu nějaké rostliny a když nezmrzne nebo jí něco nesežere, tak se ráno vrátí v pohodě. Prozradí to i úlová váha (samozřejmě jen pokud zůstalo venku hodně včel), kdy se vychýlí brzy ráno do plusu ještě výletem ostatních na pastvu. Kdysi jsem pozoroval přenocování včel při některých svých bláznivých experimentech (jo, býval jsem mladý).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Thursday, August 11, 2011 5:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: divoka vcelstva, zacatecnik

"Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto koupenou. :-)"

Někdy před 25 lety byl ve Včelařství o použití červeného světla článek, potmě pracovali ve včelách údajně někteří polští včelaři.
Já jinak jsem používal baterku běžně na svícení v zadovácích, abych dobře viděl na včely a plásty, mohl s nimi pracovat přesně a trefil se do drážek. Když se svítí přiměřeně málo i normálním světlem,včely to nijak neruší. Červeným světlem by asi šlo svítit furt. Co jsou moje zkušenosti, kdy jsem občas v zápalu práce protáhl práci ve včelách až do západu slunce, za malého světla a pokud je teplo, včely se velice nepříjemně rozlézají po površích kolem úlu a je velký problém je nahnat do úlu, aby se úl mohl zavřít. Včely, co po zavření úlu zůstanou venku , nejsem si jistý, jestli
tu noc přežijí a dokáží se vrátit do úlu ráno.       

Zdravím vás, již 4 rokem přemetám své včely na mzs. Mám 40 včelstev. Píšete, že jste zakrmil 12 kg cukru na 2 VN a vše vystaveno plus 16 rámků zaneseno cukrem. At počítám, jakkoli, nějak mi to nevychází.Na jednu mzs je potřeba kolem 0,5 kg cukru pro stavbu, vaše čísla 12 kg souhlasí zhruba pro stavbu. Máte li 16 rámků zaneseny cukrem,což jest cca 2,2 kg na ráměk, to je cca 35 kg cukru v rámkách + 12 kg na stavbu je 47 kg. Pokud jste vkládal pouze 12 kg cukru, musela být ještě někde pozddní snůška a v plástech mají včely med.

Když já krmím v červenci po přemetení na mzs, tak mají včely 12 kg na stavbu a 30 kg v rámkách jako zásoby. Já dávám 10 kg cukru rychle a potom podněcuji.Jednou se mi něco podobného také stalo.Odeberte 3 rámky sladiny ze spodního N a vložte tam mzs, musíte matce udělat místo pro kladení. Pro příště, hlavně podněcovat, ne zalít včelky cukrem.Musíte matce dopřát čas, matka je v úle jenom jedna, včel 10 000ce. Také záleží, je li matka po tiché výměně, zda byla oplozená už při přemetání včel na mzs. Matky kladou po spáření a návratu domů po zhruba týdnu, někdy i dříve. At se daří.Zdraví P.S

Dobrý den přátelé včelaři,po vložení gabonu mám ve včelstvu spad až 150 roztočů. V zimním vyšetření jsem měl ze 30 včelstev jen jednoho roztoče. Co na to říct? Jak jste na tom vy?

U takto monitorovaného spadu do čtyřiadvaceti hodin po vložení pásků bych nijak panice nepodléhal a uchoval bych si tendenci racionálních myšlenek a chování k dalšímu sledování spadu roztočů.Není to nijak katastrofální spad a spíš bych se osobně přikláněl k takovému menšímu počtu,možná až k průměru,který by neměl rozhodně ovlivnit zdravotní stav či populaci jinak normálně zdatného včelstva.Zde bude velmi důležité sledovat následující dny a pozitivni pro velmi dobrý účinnek gabonu je předpoklad,že počet roztočů bude po dobu aplikace pásků,tj.asi jednoho měsíce,klesat až k hranici několika roztočů denně.To by měli být roztoči,kteří vyběhnou s vylíhnutým plodem.Umístění gabonů ve včelstvu je již naprosto známá věc a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit,že se takto zvýšená pracnost vyplatí.Setkal jsem se i s případy,kdy jsem gabony viděl připnuté rýsováčky u česen úlů a místopřísežne zde můžu prohlásit,že tenhle včelař přišel před asi dvěma lety o třicet včelstev.Ale možná to je i liknavostí v dalším následném léčení.
S pozdravem.
P.Z.
UH.Hradiště

Mám podobnou zkušenost ale s Formidolem, protože Gabón už třetím rokem v naší ZO nepoužíváme. Při posledním vytáčení jsem položil Formidol na rámky plodiště a přikryl folií, zahnutou v jednom rohu. Formidol jsem položil perforací otvory dolů na dvě špejle tak, aby otvory směřovaly do uliček mezi plásty. Vytočené plásty jsem dal do nástavku nad tuto folií. Po dvou dnech jsem jen z Formidolu odstranil perforovaný obal a ponechal vše v původním stavu. Po dalších dvou dnech jsem zkontroloval varroadno, spad nebyl žádný (asi do zlikvidovali mravenci). Za týden jsem zkontroloval varroadno. Na podložce varroadna byla drť z desek formidolu a v ní spadlí roztočl VD. U včelstva z nepřetržitým plodováním jsem napočítal 150 roztočů. U včelstva u kterého jsem provedl v květnu výměnu matky bylo 50 roztočů a u včelstva bez plodu jen 15 roztočů. Zakrmování včelstva jsem začal 4. den po vložení Formidolu. Další léčení provedu co nejpozději až fumigaci Varidolem s kontrolou spadu VD. Zdravím H.
P.S. Nám také dotaz. Jak provádíte zakrmování včelstev. Nepřetržitě, nebo s přestávkou na rozplodování včelstev?

Spady po gabonu se hodne lisi ul od ulu,dulezite bude kolik bude padat po fumigaci.Ke krmeni:krmim ve 2 davkach s 10 denni pauzou mezi krmenim.JosPr.

Spady po gabonu se hodne lisi ul od ulu,dulezite bude kolik bude padat po fumigaci.Ke krmeni:krmim ve 2 davkach s 10 denni pauzou mezi krmenim.JosPr.
-----------------
Abych trochu oponoval, důležité bude jaký je spad po dvou ošetřeních na podzim až v zimě. Z toho se dá usuzovat na účinnost prvního a třetí neaplikovat a ušetřit včely další aplikaci chemie do úlu, pokud byl třeba první spad nízký a druhý téměř nulový.

A vůbec nejdůležitější je kondice včelstev na jaře, pokud jej dožijí. A zde nesleduji nijak výráznou souvislost se spadem, pokud vynechám rok 2007.

A myslím, že právě ještě probíhající a doufám že snad končící snůška cementu zhuntuje včely víc jak 1000VD.

Karel

Takl jsme dneska dotočil abasta. I když ve včelách je toho stále spousta.
Ale lžící vyškrábu po vytažení z medometu snad stejkně jak vyteče v medometu.

Když jsem dával nástavky po vytočení nad včely a do dalších pak Gabon, tak jsem čučel, kolik toho stíhají natahat. Leckde odhadem dva pytle cementu (2x25kg) tedy jeden starý pytel cemntu, co jsem měl potíže nakládat na auto.
Člověk ty holky obdivuje, kolik toho unesou. :-)

A jak jinde, ještě sklizeň a přínos cementu?

Karel

U mě mezi Hradcem a Pardubicemi naštěstí nebyl žádný. Některé oddělky ale ještě asi budu dokrmovat, plodují o 106..
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Doto?n?.
> Datum: 14.8.2011 20:55:08
> ----------------------------------------
> Takl jsme dneska dotočil abasta. I když ve včelách je toho stále spousta.
> Ale lžící vyškrábu po vytažení z medometu snad stejkně jak vyteče v
> medometu.
>
> Když jsem dával nástavky po vytočení nad včely a do dalších pak Gabon, tak
> jsem čučel, kolik toho stíhají natahat. Leckde odhadem dva pytle cementu
> (2x25kg) tedy jeden starý pytel cemntu, co jsem měl potíže nakládat na
> auto.
> Člověk ty holky obdivuje, kolik toho unesou. :-)
>
> A jak jinde, ještě sklizeň a přínos cementu?
>
> Karel
>
>
>

Já bych pokouřil a chvíli počkal a hlavně bych na další sezónu naplánoval výměnu matek (pokud ne na letošní, protože koncem sezóny mají chovatelé matek nadbytek a matky se mění dobře)
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
> Datum: 10.8.2011 12:55:37
> ----------------------------------------
> Lézt do včel takhle pozdě a v tomhle období je samo o sobě velice nerozumné.
> Prohlídky směrujte do slunečných dní a ideálně od 10 do 17hod. Teď když je pořád
> pod mrakem a zima, natož takhle večer, to prostě naštve i nejklidnější včelstva.
> Taky včely pořádně zakuřte, ne jen lehce jako po zbytek roku, budou mít pak jiné
> starosti než vetřelce...
>
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Vavra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: divoka vcelstva, zacatecnik
> Datum: 10.8.2011 11:59:41
> ----------------------------------------
> Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou
> agresivni letavky ve vsech peti dalsich.
>
> Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim
> na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani
> jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v
> chladu)
>
> Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?
>
>
>
>
>

KaJi píše:
A jak jinde, ještě sklizeň a přínos cementu?
----------------------
No Karle, jak píšeš, tak třeba u mně toho svinstva natahaly úděsně moc. Při posledním dolování krajem srpna jsem se nasral a po vydolování melecitózy nástavky nasadil zpět a zakrmil. Takže teď maj zaplaťpánbůh nástavek cukru nad hlavou. Ale v plodišti je leckde ještě celej krystalickej nástavek....Něco melecitóza, něco ztvrdlý květový med z jara.
Takže tam jsem to jen rozdrásal vidličkou, počkám pár dnů co s tím udělají a pokud nic, tak to budu muset odtamtud buď vyhodit, nebo takovej nástavek přehodit co nejníž. (což bych velice nerad dělal, protože obecně jsem zásadně proti rotaci nástavků.......)
Jinak včera byla snůška jak koncem května - no masakr. Jen doufám že to nenosej zas beton, že se věnujou květu, kvetou tu skvěle louky....Uklidňuju se ale tím nástavkem cukru co maj.....Nuž uvidíme. Ať se daří, Libor.

KaJi:
A myslím, že právě ještě probíhající a doufám že snad končící snůška cementu zhuntuje včely víc jak 1000VD.
------------------------------------
Myslíš že je zhuntuje ten cement, jakože se upracujou a půjdou do zimy slabé atd? No jednak uvidíme jak to bude s tím cementem ještě pokračovat. Každopádně síla včel, kterou jsem teď v úlech viděl, Tvou tezi nepotvrzuje. Ano, natahaly fůru cementu, určitě se udřela fůra včel, ale ony u toho taky mohutně plodovaly a ztráty jsou dokonale nahrazeny. Alespoň takový dojem mám ze svých včel. Avšak nejdůležitější jsem opomněl podotknout, ty včely měly KAM plodovat, stíhal jsem jim cement odebírat. Umím si představit, že včely ve dvou bedničkách už krajem července nemusely mít kam plodovat......
Ať se daří, Libor.

KaJi:
.....zhuntuje včely víc jak 1000VD.
--------------
A ještě k tomu VD - podle toho mega spadu co teď vidím na podložkách a nejen u sebe, sám sobě vyhlašuju červený kód. V průběhu července u mě úlama prošel skoro čtvrt litr KM a doufám, že to nebylo pozdě.
Ano, letošní melecitóza/varroáza, popř. jaro 2012 bude ještě zajímavý.
Ať se daří, Libor V.

LiborV:
Ano, letošní melecitóza/varroáza, popř. jaro 2012 bude ještě zajímavý
---------------
Kdysi jsme byl na vztah mezi cementozou a vlhkým rokem upozorněn a sleduji to. A sedí to.
A VD má podle všeho taky rád vlhké roky.

Na podložkách toho moc nevidím, po Gabonu jsme viděl tak stovky když jsme to byl po ránu skouknout - mravenci a včely jsou aktivní.
Včera jsme kontroloval trubčinu i dělniičinu při vytáčení a tam to napadení nevypadá významně.

Takže je otázka, kde se VD bere - možná to je import do úlů.

Proto tam teď dávám ten Gabon, jestli začnou okolo padat včelstva, je třeba něco dlouhodobého.

Plodu jsou stále ohromné rozlohy.

Karel

LiborV
Myslíš že je zhuntuje ten cement, jakože se upracujou a půjdou do zimy slabé atd
---------

Na upraování je ještě čas, to kdyby létaly ještě koncem září, tak to bude špatné.

A to by zkomplikovalo i krmení, protože - byl to naproto se vymykající rok- v 2003 jsme si taky myslel, že mají nakrmeno. Začal jsem krmit první víkend v srpnu (to je tady u nás pouť - takže jsme to měl jako termín), měl jsem sklenice a nástavky jen na půlku včelstev a po týdnu zjistil, že mezi krmenými a nekrmenými není rozdíl v množství zásob.
No a pak nosily a nosily a pod cukr si nanosily další N nástavky cementu.


Zatím to vidím tak, že nad plodem nechávám alespoň jeden nástavek, kam můžou nosit, včely si nechávají prostor pro kladení a doufám, že přijde chvíle, kdy namachruji nad plod prázdné souše a naperu tam cukr.

A docela dobře zatím vychází dadant, tam včely ukázněně nechávají plodové rámky prázdné.

Jo, bude to napínavé.

Jen bych chtěl za rok vidět panikáře co křičeli že musí zlevňovat med, že se neprodá atd.
Možná budou litovat, že mají vyprodáno. :-)


Karel

KArel napsal:
Jen bych chtěl za rok vidět panikáře co křičeli že musí zlevňovat med, že
> se neprodá atd.
> Možná budou litovat, že mají vyprodáno. :-)
>
Souhlasím, ani práce ani cukr nezlevnily, naopak podražily, není důvod jít s cenou dolů
Med se samozřejmě přes zimu prodá, zima je dlouhá..
Radek

>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spad po gabonu
> Datum: 15.8.2011 08:48:48
> ----------------------------------------
> LiborV
> Myslíš že je zhuntuje ten cement, jakože se upracujou a půjdou do zimy
> slabé atd
> ---------
>
> Na upraování je ještě čas, to kdyby létaly ještě koncem září, tak to bude
> špatné.
>
> A to by zkomplikovalo i krmení, protože - byl to naproto se vymykající rok-
> v 2003 jsme si taky myslel, že mají nakrmeno. Začal jsem krmit první víkend
> v srpnu (to je tady u nás pouť - takže jsme to měl jako termín), měl jsem
> sklenice a nástavky jen na půlku včelstev a po týdnu zjistil, že mezi
> krmenými a nekrmenými není rozdíl v množství zásob.
> No a pak nosily a nosily a pod cukr si nanosily další N nástavky cementu.
>
>
> Zatím to vidím tak, že nad plodem nechávám alespoň jeden nástavek, kam
> můžou nosit, včely si nechávají prostor pro kladení a doufám, že přijde
> chvíle, kdy namachruji nad plod prázdné souše a naperu tam cukr.
>
> A docela dobře zatím vychází dadant, tam včely ukázněně nechávají plodové
> rámky prázdné.
>
> Jo, bude to napínavé.
>
> Jen bych chtěl za rok vidět panikáře co křičeli že musí zlevňovat med, že
> se neprodá atd.
> Možná budou litovat, že mají vyprodáno. :-)
>
>
> Karel
>
>
>

Možná se jedná z mé strany o naivní školácký dotaz.Co je příčinou melecitozy,tedy vámi jinak uváděného cementového medu?Tuším,že příčinou budou jehličnaté lesní porosty.Nebo se mýlím?
Dík za poučení.
P.Z.

Co je příčinou nevím, možná jiný druh hmyzu, který převládne za vyšší vlhkosti, tady bych hádal, ale asi to s tím bude mít spojitost. Jako například teď vymítá lýkožrout (kůrovec). Ale milicitóza vzniká už u těchto producentů medovice. Jde o to, že taková medovice obsahuje velké množství trisacharidu. Zajímavé je, že třeba z modřínu je to vždy - není radno mít u modřínů včely, ten med nevytočíte druhý den po tom, co to přinesou.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Předmět:
Datum: 15.8.2011 17:38:00
----------------------------------------
Možná se jedná z mé strany o naivní školácký dotaz.Co je příčinou
melecitozy,tedy vámi jinak uváděného cementového medu?Tuším,že příčinou
budou jehličnaté lesní porosty.Nebo se mýlím?
Dík za poučení.
P.Z.

Citace ze stránek Mirka Sedláčka, abych nemusel vymýšlet:
Podstatou tohoto medu je trojcukr melecitóza, který se nejčastěji vyskytuje v medovici a úplně nějčastěji v medovici modřínu a nejvíce u producenta medovnice ojíněné. Výskyt melecitózy byl však prokázán téměř u všech producentů nejen u mšic na modřínu (medovnice velká, medovnice černoskvrnná, medovnice modřínová, medovnice prýtová a zdobnatka lípová), jak se dříve tvrdilo. Katastrofická melecitózní snůška na podzim roku 2002 je toho živým důkazem. tehdy se melecitóza vyskytla pozdě a plošně i na porostech smrku.
Problémem je, že tento cukr velmi rychle krystalizuje. Tento cukr nevzniká v pletivech stromu, ale vzniká pomocí enzymů v trávícím traktu mšic a z něj se dostává do medovice. Obsah melecitózy v medovicových medech bývá od 3 do 20 %.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 15.8.2011 17:38:00
> ----------------------------------------
> Možná se jedná z mé strany o naivní školácký dotaz.Co je příčinou
> melecitozy,tedy vámi jinak uváděného cementového medu?Tuším,že příčinou
> budou jehličnaté lesní porosty.Nebo se mýlím?
> Dík za poučení.
> P.Z.
>
>
>

MÁM UŽ VE VČELÁCH 12AŽ 16KG A TAKÉ SE MI ZDÁ ŽE JE NĚJAKÝ PŘÍNOS NE VŠAK MELICITOZA ALE KAKOST LUČNÍ, RMEN BARVÍŘSKÝ A ...
Plodu je hodně
J.B.

Včelařství odebíráte?Celou studii si přečtěte na 8/2011 a stránce 257.Odborné pojednání,ale musíte to číst pomalu a celé.

Dobrý den, jaké je optimální množství zimních zásob u 2N 39x24?

Díky Martin

podle polohy 18-21kg. Těmi 21kg nic nepokazíš a budeš mít jistotu, že pokud nebudou vyloupeny, že mají dostatek zásob na celé jaro. Na jaře zaměníš nástavky, aby se zbytek cukru nedostal do medu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Zimn? z?soby
> Datum: 16.8.2011 07:17:36
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jaké je optimální množství zimních zásob u 2N 39x24?
>
> Díky Martin
>
>
>

http://www.beedol.cz/2011/cementovy-med-co-s-nim/

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 15.8.2011 17:38:01
> ----------------------------------------
> Možná se jedná z mé strany o naivní školácký dotaz.Co je příčinou
> melecitozy,tedy vámi jinak uváděného cementového medu?Tuším,že příčinou
> budou jehličnaté lesní porosty.Nebo se mýlím?
> Dík za poučení.
> P.Z.
>
>
>

7 až 25 kg, záleží na způsobu vedení včelstev, úlech, snůškových poměrech lokality atd.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Zimn? z?soby
> Datum: 16.8.2011 07:17:38
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jaké je optimální množství zimních zásob u 2N 39x24?
>
> Díky Martin
>
>
>

http://www.beedol.cz/2011/cementovy-med-co-s-nim/
----

No, všechno je poataveno na tom, že po skončení cementozy nakrmíme včely, nebo to co znich zbylo.
Takže zbývá si jen přáti, aby to skončilo včas a nebo odvést včely někam, kde není.

Karel

Mně se v tom roce 2002-2003 osvědčilo naopak do nich co nejdříve nacpat aspoň 12kg cukru i za cenu, že jsem vyjmul 5-6 rámků melecitózy, dal zásobní souše, hned velkou dávku cukru a zůžit je, neměly prostor kam nosit cement a v centru měli cukr, na jaře pak samozřejmě bylo na dně mnoho krystalů melecitóze ke které se pak propracovalz, ale to už byly prolety.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Melecitoza
> Datum: 16.8.2011 10:52:29
> ----------------------------------------
> http://www.beedol.cz/2011/cementovy-med-co-s-nim/
> ----
>
> No, všechno je poataveno na tom, že po skončení cementozy nakrmíme včely,
> nebo to co znich zbylo.
> Takže zbývá si jen přáti, aby to skončilo včas a nebo odvést včely někam,
> kde není.
>
> Karel
>
>
>

Včelám tento med vadí jen v zimě a to v době kdy nemohou na zimní prolet vyprázdnit výkalové vaky Pak obvykle dojde v vykálení přeplněných vaků na okraji zimního sediska a následně s výkalů dojde k propuknutí dalších chorob Příčinou je vysoké množství minerálů v medu.
představte si včelstvo v dutině a jak to funguje od jara.
Včely začnou ukládat květový med nad sebe a postupně je medné snůšky stláčí dolů na konci sezóny bývají právě medovicové snůšky
zásoby pak včelstvo postupně zpracovává a postupuje po zásobách nahoru. takže napřed spotřebuje medovicové snůšky na rozvoj zimní generace. Vysoký obsah minerálů tento rozvoj podporuje v tom lepším. Na nejtěžší období jim pak zůstává ta květová snůška.
Z toho by se dal odvodit jak postupovat V době krmení zmenšit prostor a po skončení této nepříznivé snůšky znovu prostor zvětšit nad a rychle doplnit cukrem pak by se dosáhlo úplně stejného efektu.
Dobývání melicitózy skončí vždy neúspěchem a poničením plástů. Nic nezachráníte jen si přidáte práci. Proto je nutné uvažovat nad tím jak ji využít. Není pravdou, že ji nedokáží stvrdlou včely zkonzumovat, to někteří odvozují z vynášení krystalů cukru na jaře. ale to má úplně jinou příčinu (sacharózu).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Melecitoza
> Datum: 16.8.2011 10:52:30
> ----------------------------------------
> http://www.beedol.cz/2011/cementovy-med-co-s-nim/
> ----
>
> No, všechno je poataveno na tom, že po skončení cementozy nakrmíme včely,
> nebo to co znich zbylo.
> Takže zbývá si jen přáti, aby to skončilo včas a nebo odvést včely někam,
> kde není.
>
> Karel
>
>
>

Včely začnou ukládat květový med nad sebe a postupně je medné snůšky stláčí dolů na konci sezóny bývají právě medovicové snůšky
zásoby pak včelstvo postupně zpracovává a postupuje po zásobách nahoru. takže napřed spotřebuje medovicové snůšky na rozvoj zimní generace. Vysoký obsah minerálů tento rozvoj podporuje v tom lepším. Na nejtěžší období jim pak zůstává ta květová snůška.

Pepan

------
Do 2003 jsem si to taky myslel :-)

Krmil jsme právě, když vypukla ta snůška. Takže tam nahoře nástavek cukru byl, ale pod ním několik nástavků cementu.
A během snůšky nejevily včely o krmení moc zájem.
Cukr se v krmítkách kazil. Tedy v září a později.

Jenže trvala až do října. A v zimě nebyl žádný prolet, v listopadu začalo mrznout a mrzlo až dlouho do jara.

A pak začalo jaro. Možná že nebylo tak převčelono a byl výborný rok na snůšku. I výkupci z obav ynasadili vysoké ceny a pak je honem dávali dolů, co bylo medu.

prosím o zrušení zasílání příspěvků včel.konference na tuto moji email.adresu. Možnost přispívat do konference z této mé adresy bych si rád ponechal. Děkuji Vám .

Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24. Děkuji za odpoběd Pavla

Máte 2 možnosti, buď odejmete 5 rámků z 2. nástavku, silněji pokoříte a vložíte oddělek, nebo, což je lepší, doplnéte dalšími soušemi a necháte na zimu 3 nástavky. Budete překvapena na jaře sílou včelstva...
Radek HUbač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 16.8.2011 17:29:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to
> provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám
> slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se
> oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla
> ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24.
> Děkuji za odpoběd Pavla
>
>
>

nebo 3. možnost, rámky roztahat dál od sebe, nechat vyběhnout plod a za 3týdny prostě vyndat, nebo 4. možnost - za pár dní co se včely spojí do nich vlézt a rámky přeházet tak, aby z toho byl co největší užitek tj. vyndat prádné (většinou krycí), nechat plod a zásoby. Ve dvou nástavcích se jistě 4 rámky ničeho najdou a z 5-ti rámků taky nejsou použitené všechny.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Předmět: Re:
Datum: 16.8.2011 18:27:51
----------------------------------------
Máte 2 možnosti, buď odejmete 5 rámků z 2. nástavku, silněji pokoříte a vložíte
oddělek, nebo, což je lepší, doplnéte dalšími soušemi a necháte na zimu 3
nástavky. Budete překvapena na jaře sílou včelstva...
Radek HUbač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 16.8.2011 17:29:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to
> provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám
> slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se
> oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla
> ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24.
> Děkuji za odpoběd Pavla
>
>
>

2011/8/16 <jemozno/=/seznam.cz>:
> prosím o zrušení zasílání příspěvků včel.konference na tuto moji email.adresu. Možnost přispívat do konference z této mé adresy bych si rád ponechal. Děkuji Vám .
>

Zdravím, nevím jestli admin má čas, ale jestli se to nehne, tak
přihlásit se a mohl by jste se oto pokusit sám.
Tady je přihlašovací formulář.

http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/options/vcely

Tady zadáte svou adresu a asi neznáte heslo, tak tlačítko Upozorni.
Jakmile dojde na mail heslo a zadá te ho, tak se dostanente do svého
nastavení. Myslím, že to je první parametr, "Zasílat příspěvky"
_gp_

Já shledávám přidávání odělků horem za nejisté a komplikované. Jelikož přidávám v září naprostou většinu svých matek odělky, jako jednu z nejspolehlivějších metod,odělek dávám vždy zespodu. Navíc je li to odělek starší s dobře kladoucí matkou a zásobený , nedělám problém ani s tím, že starou matku nenajdu, včelky si to umí vyřídit samy k včelařově spokojenosti. Navíc polonástavek pod plodištěm je součástí technologie včelaření v DS a odpadá mi jedna operace s likvidací horního nástavku. Zatím jsem nic lepšího nepoznal. zdraví R. Stonjek.

nedělám problém ani s tím, že starou matku nenajdu, včelky si to umí vyřídit samy k včelařově spokojenosti. Navíc polonástavek pod plodištěm je součástí technologie včelaření v DS a odpadá mi jedna operace s likvidací horního nástavku. Zatím jsem nic lepšího nepoznal. zdraví R. Stonjek.
-----
předpokládám, že máte na rozdíl ode mě značené matky?
Je to tvrzení o tom, že přežívá ta maldší, či spodní nějak kvantifikovat? Tedy přepdokládám, že to sledujete?

Setkal jsem se s tvrzením lidí co to praktikují a mají značené matky, že to není jednoznačné.


A ještě k přidávání NN u DS spodem? Plod k chovu odeberete asi v v květnu, když matka klade i do NN? Chováte nad včelstvem, nebo někde stranou, případně jak?


Díky


Karel

"Dobrý den mám dotaz chtěla bych v záři vyměnit matky oddělkem a chci to provést tak že starou matku odstraním a přidám oddělek přes noviny, mám slabší pěti rámkové oddělky k tomuto účelu a zajímalo by mne jestli se oddělek s novou matkou stáhne dolů do hlavního sedliska včel? Abych mohla ten třetí nádstavek odejmou z úlu a zimovala na dvou nádstavcích 39x24. Děkuji za odpoběd Pavla"

Není v září zrovna nevhodná doba? Je ještě dost teplo, takže nová přidaná matka rozjede plodování s cílem vychovat si své zimní včely, ale není tak teplo, aby to dokončila. Takže na konci září a k fumigaci přichází rozplodované včelsvo s částečně spotřebovanými zásobami a bez žádoucího efektu stejnorodých zimních včel s novou matkou.
Když už měnit matky takhle pozdě, nebude to lepší o měsíc později?

U plánovaných výměn matek mám dobrou zkušenost s výměnami v listopadu. Na krmnou komoru (nástavek se zásobami)nasadím oddělky přez mateří mřížku. Matky nyní nevyhledávám. Při jarní kontrole matky kmenového včelstva (pod mřížkou) ve včelstvech spojených s oddělkem nenalézám a není zde ani plod. Odstraněním mateřích mřížek (cca počátkem března) je výměna dokončena. Takto lze postupovat i bez mateří mřížky. Někdy se však výměna nepovede.
JK

Samozřejmě matky v odělku jsou značené. Výborný včelami přetékající odělěk je bez problémů. To se nedá říct o mizerných, tam je nalezení staré matky nutnost. Jinak dotazu dál nerozumím,Plemenou matku chovám v 5 rám. plemenáči,z kterého po zesílení odebírám plod i včely.Plemená matka se tak dožívá i 4 let. Odtud si beru i larvičky. Donedávna jsem k odchovu používal ležany, teď to zkouším podle Liebiga a moc se mi to líbí i výsledky jsou slibné, na rozhodnutí co je lepší bych zatím nespěchal. Zavíčkovaný matečník,2 dny před líhnutím jde do plemenáče na 5 malých rámků. Když začne přetékat tak se rozdělí apod. Takže se snažím co nejmíň zatěžovat chovem produkční včelstva. Mají nosit med a kdo se v nich má v plné síle šťourat! Navíc ve všech je LBV a v takovýchto úlech se chovat vůbec nedá!!!! Na každé včelnici mám 3 včelstva kde trubčí rámky ani nic podobného nemám. Navíc to potvrzují i jiní a přišli jsme na to naprosto nezávisle: J. Křapka, př Sláma- autor velmi podařeného seriálu ve Včelařství a jistě i jiní.A stálo nás to jistě desítky nevylíhlých matek. Plnění plemenáčů je dost specifické kvůli 2 mírám u DS a vychází ze známé metodiky. Na chov používám zkušební inseminovanou matku a přísně vybranou matku ze svého chovu. Zatím to inseminované nijak přesvědčivě nevyhrávají, spíš to byly špatně investované peníze. Žel u mého chovu se u některých včelstev začínají projevovat problémy s bodavostí, a tak budu muset být u výběru o něco tvrdší. Zdraví R. Stonjek

Děkuji za velmi užitečné rady. Ale jedno stanovoště musí být hotové do konce října jelikož musím odstěhovat včely cca 1km dále, protože obtěžujou okolí svými výkaly - auta a pověšené prádlo, takže lidi se už nemůžou dočkat kdy včely zmizí, takže to budu řešit zamáčknutím staré matky a přidání mladé matky v klícce ať jsou včely připravené na převoz. Zbývající stanoviště budu řešit více způsoby a uvidím který se mi osvědčí.Ještě mám jeden dotaz, Zda je konec září již vhodný termín k výměně matky a jestli nedojde k negativnímu plodování jak popsal pan Polášek.

Dobrý den,
omlouvám se, že nejsem včelař a přesto jsem si dovolil sem přispět a sice nabídkou výroby samolepících etiket na med, medovinu a jakékoli další vaše výrobky na přání. Cena je jednotná 1,-/ks. Je možné použít Vaši fotografii, vyrobit pečetní pásku a podobně, stejně tak nabízím výrobu cedulí nebo polep auta, plakáty, letáky nebo gumové propagační plachty.
www.tiskarnafrystak.cz
www.etikety.freepage.cz

Máme volné matky na prodej - výběrové, původ Singer, rozchováváno na Vysočině v nadm. výšce 550 m n.m.
Cena 180 Kč.
Tel. 739 594 733, podrobnější kontakty i informace na www.vcelin-skrivanek.cz.

Stonjek:
To se nedá říct o mizerných, tam je nalezení staré matky nutnost. Jinak dotazu dál nerozumím.
-----------------
Zajímalo mě, jestli když přidáte třeba 40 oddělků s bílými matkami, jestli v těch 40 včelstvech najdete na jaře většinu bílých matek. Tedy jestli si včely přednostně nechají(nebo vyhraje) mladši matku. Tedy že jich tam bude třeba víc jak 30 bílých.

Podle některých včelařů co to dělají a mají značené matky je to spíše půl napůl.

Já bohužel neznačím, takže prostě jen doufám, že zvítězí ta lepší matka. (Případně zvítězí i ta pravda a láska.:-) )
Ale pár lidí mi to vymlouvalo.


S bodavostí taky sleduji problém, bez ohledu na chovnou matku a i v okolí si včelaři stěžují. A nemůžu se zbavit dojmu, že ta bodavost nyní přešla, což je trochu proti teorii že nyní jsou včely agresívnější.
Trochu mě to utvrzuje v mé doměnce, jestli to neníé následek nějaké postřikové chemie atd. S agresívností (ani ne tak bodavostí při otevření úlu, ale útoky i dál od něj) se setkávám hlavně z jara a dřív na stanovišti co jsou v polích. Ale letos i doma v lesích. Kvůli tomu jsem musel i stěhovat včely od domu.

K LBV. Já ji sice nepochopil, ale jestli tím chtěli autoři tvrdit že dostatek trubčiny a trubců v úle jde proti rojení, tak jsem s nimi souhlasil a souhlasím.
Stejně jako to př. Křapka objevil před 30 léty, já asi před deseti, když jsem přecházelů na Langa a měl málo vosku, mesistěna atd. Ale záleží i na dalším, mimo jiné matkách. Dost trubčiny jsem míval i kdysi dávno, ale to jsem choval pouliční směs a moc to nefungovalo.
V prod. včelstvech už nechovám, dělám podle Liebiga - směs. oddělek a pak v něm chov a rozděluji. Klasicky chovat nad mřížkou to snad s trubci i šlo, ale vybírat plásty s maduškami z úlu moc nešlo, protože na plástech nebyly. Samý trubec, včely se věnovaly snůšce, v úle vytápěli trubci a první dojem byl, že se včely vyrojily a já koukám na nějakou trosku. Takže ten směs. oddělek je dobrý právě proto, že tam člověk má dost mladušek do oddělků.

Karel

bernard
Je 12 hodin, jsem po obědě a jedu krmit včely, je 28 C nevím jak to dopadne,myslím že dobře,protože zkoušet se musí požád. Zitra jedu za přítelem včelařem do Bruntalu, to bude na celý den, pak připravit alegorycký vůz na dořinky do vedlejší vesnice(propagace medu).www.včelypavera.wz .cz

Jestli chceš nějaká přesná čísla tak nemohu sloužit, na to jsem dost bordelář.Dá se ale říct, že při výměně starých matek je to u pěkných oddělků téměř na 100%. Při výměně bodavých nebo které prvním rokem nedaly výnos bude situace podstatně horší.Žel nalézt v září v plném Dadantu matku je někdy/ dost často/ prakticky nemožné a tak to risknu a asi tak ze 70 - 80 % to vyjde /odhad/. To že vědeckou část metody LBV moc nechápeš mě těší, protože už jsme 2. Já také ne. Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší. Ale nechme vědátory ať se hádají viz poslední Včelařství, důležité je, že to funguje. Zdraví R. Stonjek

Stonjek.
Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší
-----
Dík za čísla, stačí. Tak nějak jsem to předpokládal, no a když se výměna nezdaří, za rok se to zopakuje. Ono už jenom ta bedna včel situaci zlepší.

Podle mě mají ti trubci dva,tři efekty. Matce je jedno co klade, trubci nejsou nad plán, takže se zmenší množství dělnic - tedy vzniká míň "zbytečných" včel co jen čekají na roj. Tedy včelstvo je slabší v době rojení. Výpadek snůšky asi nebude, protože v onbdobí rojení je ještě potřeba dost topit a to obstarají trubci, mladušky víc létají a víc se i opotřebují. A trubci asi budou mít i větší spotřebu krmení, takže nějaký přetlak krmné kašičky, jak se taky povídá o příčině rojení, je mnenší.
Sám to nemohu ani porovnat, protože to kombinuji s tím zebrováním. Tedy tam kde není DAdant. Tedy roztahuji plodiště do výšky a snažím se, aby pořád nad hlavou měly protor souší a zásob (s MS taky) a nebyl plný.
Výsledky jsou po mnoho let uspokojhivé.


A dadntu dávám asi polovinu mezistěn seříznutých do lichoběžníku. Dolní trojúhelník je zde skoro vždy trubčina. Je ale problém s obnovou trubčiny, takže letos přecházím na volnou stavbu v plodišti bez drátů a budu ten spodek (halvně) na jaře vyřezávat.
Plus volná stavba v dolním NN.


Karel

Skvělé cos napsal o LBV. Já osobně, jsem něco podobného dělal dávno před tím, ale postupně jsem dospěl k řízenému chovu trubců -někde jich chovám více, ale rozhodně podle LBV málo, protože mnoho trubců je podle mě na úkor vitality v létě, nižších výnosů medu atd. Moje cesta k vyřešení rojivosti je dát včelám prostor, ale dokud má člověk v hlavě tradiční 2 prostorové ošetřování, nemůže pochopit co to znamená dost prostoru. Pro mě dost prostoru pro výborné včelstvo začíná na 7NN a končí na 9NN, ale nemám akáty, tam by mohlo být zajímavé mít ještě o nástavek souší víc. Mrkněte na články Leoše Dvorského, mám podobné zkušenosti a to hned po 2 sezónách, kdy se princip prostoru snažím dodržovat... Skoro 2x tolik medu v doma a k tomu ze 33 včelstev 3 zimují na medu, 23 potřebovallo polovinu obvyklé dávky cukru a pouze 7 včelstev dostalo plnou dávku kolem 20-22kg. prostě nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak je trubců více, než z jednoho rámku...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 19.8.2011 09:22:33
> ----------------------------------------
> Jestli chceš nějaká přesná čísla tak nemohu sloužit, na to jsem dost
> bordelář.Dá se ale říct, že při výměně starých matek je to u pěkných
> oddělků téměř na 100%. Při výměně bodavých nebo které prvním rokem nedaly
> výnos bude situace podstatně horší.Žel nalézt v září v plném Dadantu matku
> je někdy/ dost často/ prakticky nemožné a tak to risknu a asi tak ze 70 -
> 80 % to vyjde /odhad/. To že vědeckou část metody LBV moc nechápeš mě těší,
> protože už jsme 2. Já také ne. Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně
> rojivé stále více myslím, že vysvětlení je podstatně jednodušší. Ale nechme
> vědátory ať se hádají viz poslední Včelařství, důležité je, že to funguje.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Ahoj Karle, nikdy jsem o zbytečných dělnicích neslyšel. Co to znamená? Doba rojení je doba dobrých podmínek v přírodě, tedy i snůšky. Není chybou včelaře, že přesměruje dělnice, aby se stali "zbytečnými" místo toho aby se účastnily práce? Když jsem někdy koncem května pro návštěvu včelařů z Dobrušky otevřel pár včelstev, i nějaké s 8NN, diskutovali jsme přesně o tomhle s panem Skočdopole (jestli si pamatuji jeho jméno správně). když jsem ve 4. NN od shora našel 2 rámky plodu a 8 medu, v 5. od shora bylo taky pár rámků medu, tak jsem říkal, že mně někdo z kamarádů říkal, že mu někdo z jeho návštěvníků říkal při podobné ukázce: Jak můžete včelařit se 40kg medu v plodišti? A nejhorší bylo, když řekl, že tam i zůstanou.. Pan Skočdopele říkal, že to 90% včelařů nikdy nepochopí.... Jinak to konkrétní včelstvo zimuje v 5NN, dostalo jednu dávku cukru, sousední je na tom stejně, taky mělo 8NN v sezóně, jenom o něco méně medu, trochu haprovalo a teď si dělá tichou výměnu - udělalo jeden jediný matečník!
Já tedy Zbytečné dělnice nemám! A roje taky ne... letos se mi možná 1 včelstvo vyrojilo, nejsem si jistý, když totiž ze 7NN vyletí roj, ani to poznat nemusíte, jen je tam přechodně méně plodu a zbytky po matečnících....
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 19.8.2011 10:13:43
> ----------------------------------------
> Stonjek.
> Navíc si zvl. po letošní sezoně slušně rojivé stále více myslím, že
> vysvětlení je podstatně jednodušší
> -----
> Dík za čísla, stačí. Tak nějak jsem to předpokládal, no a když se výměna
> nezdaří, za rok se to zopakuje. Ono už jenom ta bedna včel situaci zlepší.
>
> Podle mě mají ti trubci dva,tři efekty. Matce je jedno co klade, trubci
> nejsou nad plán, takže se zmenší množství dělnic - tedy vzniká míň
> "zbytečných" včel co jen čekají na roj. Tedy včelstvo je slabší v době
> rojení. Výpadek snůšky asi nebude, protože v onbdobí rojení je ještě
> potřeba dost topit a to obstarají trubci, mladušky víc létají a víc se i
> opotřebují. A trubci asi budou mít i větší spotřebu krmení, takže nějaký
> přetlak krmné kašičky, jak se taky povídá o příčině rojení, je mnenší.
> Sám to nemohu ani porovnat, protože to kombinuji s tím zebrováním. Tedy tam
> kde není DAdant. Tedy roztahuji plodiště do výšky a snažím se, aby pořád
> nad hlavou měly protor souší a zásob (s MS taky) a nebyl plný.
> Výsledky jsou po mnoho let uspokojhivé.
>
>
> A dadntu dávám asi polovinu mezistěn seříznutých do lichoběžníku. Dolní
> trojúhelník je zde skoro vždy trubčina. Je ale problém s obnovou trubčiny,
> takže letos přecházím na volnou stavbu v plodišti bez drátů a budu ten
> spodek (halvně) na jaře vyřezávat.
> Plus volná stavba v dolním NN.
>
>
> Karel
>
>
>

RH:
Ahoj Karle, nikdy jsem o zbytečných dělnicích neslyšel. Co to znamená?
---------------
Zbytečné, nadbytečné včely, nebo tak nějak to nazval T.Přidal v jedné své přednášce. Celkem to měl podložené, množstvím pitev a analýzou žláz. Nechci jeho přednášku nějak dezinpretovat, ale vyplynulo z nich, že odchov včel pro roj začíná daleko dřív než si včelař myslí. Podle přenášky jsou včely pro roj nadstandardně živeny a vykazují vitalitu podobnou zimní generaci. A prý se práce v úle nezůčastní. Čekají až vyletí.


Toto celkem sedí s lesčíms co jsme kdy slyšel, viděl i četl.
Ovšem je otázkou co tento proces spouští.
Osobně si ymslím, že nedostatečný protor - ale tady bych dodal to, jak jej vnímají včely. Tedy asi ne celkový počet nástavků, ale to co berou na vědomí. - Moje hypotéza. Tedy to co mají nad sebou, možná vedle sebe. Nástavky pod podle mě nemají takový efekt.

Já osobně se s tím ale už moc nesetkávám.

Když nejsem omezen, zimuji ve 3-5N (ale normálních), nebo ekvivalentu a právě to, že mi to moc nelítá přičítám kromě "genů" taky tomu, že na jaře to přerovnávám tak, aby včely měly kam růst - a na jaře rostou v přírodě nahoru.

Jinak já včera přerovnal kvůli melecitoze první stanoviště, a těch 40 kilo tam leckteré stále mají. Tak jsem se stím dřel a dával to dolů a přerovnával nástavky ze zdola nad plod, aby bylo kam krmit.
Ale jak tak odhaduji, 40 kilo v plodišti nemívám - pokud - tak v období intenzívní snůšky, kdy včely ukládají sladinu i pod plod.
Teď to mají clekem pěkně srovnané nad sebou, a za plodem dozadu. Odhaduji, že tak je kolem plodu asi tak 1/3 kapacity nástavku, zbytek nad plodem v "medníkách".

Karel

"Zajímalo mě, jestli když přidáte třeba 40 oddělků s bílými matkami, jestli v těch 40 včelstvech najdete na jaře většinu bílých matek. Tedy jestli si včely přednostně nechají(nebo vyhraje) mladši matku. Tedy že jich tam bude třeba víc jak 30 bílých.

Podle některých včelařů co to dělají a mají značené matky je to spíše půl napůl.

Já bohužel neznačím, takže prostě jen doufám, že zvítězí ta lepší matka. (Případně zvítězí i ta pravda a láska.:-) )
Ale pár lidí mi to vymlouvalo. "



Podle mých zkušeností rozhoduje kombinace kvalita matky plus množství a kvalita včel v odělku. I když bude matka hodně kvalitní, pokud oddělek bude slabý a bude mít nějaké stresované či nekvalitní včely, zůstane původní matka. A naopak. Pokud bude nová matka špatná, ale oddělek měl spoustu času na zesílení a je teď silný a plný zásob a v původním včelstvu je třebas nedostatek zásob, přežije nová matka.

KaJi:>Ovšem je otázkou co tento proces spouští.<

vigorbee.cz/files/rojivost.pdf

vigorbee.cz/files/rojivost.pdf

Klasický úl je jen černá skříňka a když ho otevřeme, tak zjistíme běžný stav. Pokud vidíme celkové chování včel v úle, např. odvíčkovávají med,změnu chování, mužeme ještě zabránit vyrojení. U takových včel, takhle vedených je malá pravděpodobnost rojení.

http://leteckaposta.cz/528256862
B.V.

Dne Friday 19 of August 2011 10:14:04 Radek Hubač napsal(a):

> nadbytek trubců znamená méně dělnic=méně medu. Kolik že trubců považuji za
> optimální u normálního včelstva? 1 stavební rámek 39*17, ale nesmíte
> zapomenout, že včely prostavují často trubčinou prostor mezi nástavky, tak
> je trubců více, než z jednoho rámku... Radek

Zdravim,

osobne jsem v pokusech o vyrazeni mezisten ( v plodisti, ne v medniku )
zjistil, ze vcely, pokud maji cca 1/4-1/3 trubciny, uz dale stavi delnicinu.




S pozdravem

Jan Cervenka

Vážení přátelé,Zvu vás všechny ,kteří máte chuť vyrazit kousek pěšky na 1 setkání včelařů přilehlých okresů na rozhledně Studený vrch v Brdech(1,5 km od silnice 114 mezi Dobříší a Hostomicemi na hřebeni Brd)Přijeďte na kole autem nebo pěšky,občerstvení na rozhledně.Výhled na Krušné hory,Krkonoše,Karlštejn,Žebrák a Temelín.
Od 13 hodin přednáší a na dotazy odpovídá ing.Dalibor Titěra CSc.Vemte sebou vaše medy medovinu a další produkty a výrobky na ochutnání.
ZO ČSV v Dobříši info 790414790

Omlouvám se to nějdůležitější jsem zapomněl napsat.
Setkání se koná příští sobotu 27.8.2011.
Kdo by chtěl pozvánku e mailem napište na hitzel.db/=/seznam.cz nebo sms na tel.790414790