Včelařská konference

A urcite ho ty vcely napadly? Dostal nejaka zihadla?

2011/5/29 Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>

> Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete.
> Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít
> agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u
> začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase
> uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu
> jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už
> se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si
> můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím
> stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda
> posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně
> se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo
> rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.
----------------------------------------------------------------------------------------
Podle toho kolik je tam cukru resp. medu. 5 - 10g. Rozhodně nepřehánět. Při 20kg medu bych dal 6g.

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.

Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete. Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
Předmět: napaden? v?elstvem
Datum: 29.5.2011 16:02:41
----------------------------------------
Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková

Tady u nás, severní Morava severní předhůří Beskyd jsou zrovna v plném květu akáty.
Připadá mi ale, že letos trochu smrdí, včera, jak jsem šel kolem, mně to živě připomnělo zápach nových tenisek za socialismu. Ale možná to bylo deštěm.

Tleskám,tomu říkám správná úvaha!!!!!Jsem stejného názoru od samého začátku
a medu není nikdy dost.Tim,že zbývá se můžeme pustit třeba do výroby
medoviny či medového piva.
Vše jen dobré a ať nám bzučí

J.M.
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 27, 2011 8:54 AM
Subject: Leton? sklize?


> To co někteří předvádějí se dá hodnotit jako délání účtu bez hostinského.
> Co se letošních výnosů týče, vůbec nic nevíme. Pravdou je, že první
> sklizeň
> byla dobrá. Byla li ale poslední, tak by výnos za sezonu nijak neoslnil.
> Nad námi je teď nějaký sopečný prach jako loni a pak celý červen propršel.
> To, že vloni se přes neustálé smyvy medovice stále tvořila a zachránil nás
> víc než exelentně sušší červenec byl malý zázrak a jak je známo zázraky se
> pravidelně neopakují.Takže jestli někdo dnes ví, že bude medu neprodejné
> množství tak je to akorát nesvéprávný žvanil, který ví prdlajs.Musíme si
> tedy počkat. Myslím že na kalkulaci všeho je nejlépe od 1/2 září. Med se
> ve
> skladě snedno sečte, průměrné výnosy lehce spočítají a je jasné jak
> úspěšní
> jsme byli v přípravě na další sezonu./ Léčení, vylepšování problémových
> včelstev, chov matek atd. atd. Stejnou chybou by ale bylo na špičkové
> výnosy se nepřipravit!! Je daleko milejší řešit problémy s ohromným
> množstvím medu než s prázdným skladem! Zdraví R. Stonjek.
>

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Já krmim na podzim směsí 2:1. Sice se to špatněji rozpouští, ale alespoň mi pak nekape z úlů voda :o). No a to, že na přeměnu včelky musí vydat dost energie, to je sice pravda, ale krmením se včelstvo podněcuje a matka začne více klást, takže "opotřebené" včelky se vlastně nahradí novými.Hlavní ale je asi mít nahoře otevřené očko, aby se vlhkost dostala z úlu.

No pokud se kumulují v díle zárodky nemocí, tak je přeci vhodné dílo obnovovat. Jen kvůli funkci na podílu lepší fermentace nemusím mít v úlu hnojiště._gp_

..........
Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 5. 2011
Re: (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52489) (52493) (52497) (52500) (52502) (52503)
Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

"Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí."

Není pravda. Když je roztok cukru příliš hustý, včelky zvenku přinášejí vodu, aby ho zředily a mohly ho zpracovat. A na to nějaký cukr spotřebují. To už se ale dávno vyzkoumalo, snad někdy v 50 letech. Přesnou optimální koncentraci nevím, ostatně asi bude kolísat podle toho, jestli venku je sucho a teplo nebo naopak deštivo, mokro a chladno. Měla by se pohybovat někde mezi roztokem cukru a vody 1:1 a 3:2 . Pokud se včelám dá příliš hustý roztok nebo dokonce jen ovlhčený cukr, potom je pozorovatelné, že včelky více nalétávají na napajedlo a přinášejí víc vody do úlů.

Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp <e-mail/=/nezadan>

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

Co když to navýšení byly jen oddělky a roje, aby fištróni získali co nejvíce na dotacích a na jaře je jako údajné slabochy spojili, aby údajně měli silná včelstva.

J.P.

Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely teprve předchystávají.

Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.

Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí plást, pyl, vlhkost a teplota, ...

Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací více odpařovat.
---
Obyčejný pokus kdy invertujeme:
Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice a její práce.

Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást, tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
_gp_
.........
a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

Pridám aj ja niečo z mojich skúseností,ako to tak sledujem každý máte-máme svojho "boha".
- hustota cukrového roztoku by sa mala posudzovať a porovnávať s hustotou prírodného nektáru, ktorý včela zbiera v kvetoch. Tá nie je nikdy vyššia ako 50%-ná, dokonca včely zbierajú aj nektár s oveľa nižším obsahom cukrov, podľa všetkého takýto nektár pri lete do úľa zahusťuje a prebytočnej vody sa zbavuje.

Tak prečo nasilu pchať včelám cukrový roztok s tak vysokou koncentráciou. Túto dilemu som si vyriešil už dávno, včelám zásadne podávam roztok 1:1, zásoby sú vždy odobrané aj vo väčšom množstve a podávam im ich v hociktorú dennú hodinu. Niečo také ako slovo rabovka nepoznám. Musíme síce dať včelám viac roztoku, ale včely s tým nikdy nemali problém, vodu včely odparia a prispieva k tomu i teplý vzduch.

Už je ti niekoľko desaťročí, čo som robil pokusy so stratami cukru pri dvoch spôsoboch podávania:
najhoršie dopadlo podávanie v presakovacích kŕmidlách (Cukor zaliaty studenou vodou), teplý cukrový roztok v 4-5 litrových dávkach.
Poznal som množstvo podaného cukru pri prvom spôsobe pomer 3:2, v druhom 1:1, krmivo som vážil pred podaním a 3 dni po skončení, kedy sa odparovanie vody skončilo na hodnote cca 18%.
Pri prvom včely uložili do plástov cca 0,75-0,80kg zásob vrátane vody, pri druhom spôsobe to bo 0,9 kg strata na 1 kg rafinovaného cukru. A tá váha bola i s 18 % vody! To sú hodnoty, porovnateľné s hodnotami G.Pazderku

Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

V r. 1972 som vyskúšal podávať invert dodávaný vtedajším cukrovarom v Trnave a doteraz nemôžem na to zabudnúť, vysoký obsah HMF a kryštalizácie invertu v plástoch, zdecimovala moju včelnicu.

Já to psal z pohledu výpočtu, aby to bylo jasné. Ne že to tak vyrábím... Ale prostě z 1kg cukru včely uloží cca 1,1-1,2kg zásob což obsahuje minimálně 0,9kg cukrů. Z jenoho kg invertu uloží 0,8kg zásob což obsahuje 0,64kg cukrů.... A máte v tom i tu energii cca 3:1. Jinak jak dělám hustý roztok ani nevím, prostě dám cukr, zaliju vodou, pustím kalové čerpadlo a je hotovo. Cukr co se nerezpustí je použit na další várku. Že jste to vy, tak do toho v srpnu hodím hustoměr a uvidíme.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 28.5.2011 06:26:33
----------------------------------------
Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem
dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu
nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil
jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to
asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je
problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít,
protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen
nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70%
roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na
papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem
(nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na
straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít, protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70% roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem
nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce
papouškujete 17, 18.
---------------
nevymyslel si to úřada ale výkupce. :-)
Taky jsme kdysi viděl, že nad 18%nevykupovali.

Když vykoupí průměr 17% může to smíchat s medem co má 23% a je stále v normě, a nemusí dovozový med zahušťovat, aby vyhověl normě = 20%.

Karel

S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně.
---------------
No, se mnou je to opravdu těžký. :-)
Věřím tomu, že včely většinu sacharozy štěpí na jednodušší cukry a že tato přeměna něco stojí. Včely si štěpící enzymy nevezmou ze vzduchu a jejich vytvoření je určitá energie.
Navíc odpaření 20% vodynavíc je taky energeticky náročné.
Takže z 1kila sacharozy včely zřejmě nevytvoří 1Kg uložené zimní sušiny.

Ale chemie nebyla nikdy moji silnou strákou, třeba existuje nějaký způsob, jak tu přeměnu udělat beze ztráty.

Karel

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z
toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu,
takhle máte hustý roztok cukru?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně. Toď jedna věc. Druhá jest ta, že když k 1kg cukru přidám 30% vody, tak včely musí 10% (lépe řečeno 33%) vody odpařit, aby získali zásoby s 80% vody. Jedno jest jestli vodu odpaří z invertu nebo cukru. Vy nechcete pochopit to, že abych vytvořil roztok o cukernatosti 70%, tedy stejně jako invert (cena = X), potřebuji k tomu 70% cukru a 30% vody (cena 0,7 X + práce). V invertu oněch 30% vody stojí to co mne suchý cukr a to sorry, ale nebudu kupovat včelám vodu na odpaření za 10kč/l... Tj. cca 300Kč na včelstvo za vodu na zimní krmení :-). Už si rozumíme, nebo stále ne?

Jak to že nemají stejnou koncetraci? Jestli vezmu roztok s podílem 100kg cukru a ten rozdělím napůl, jednu půlku štěpím druhou ne mluvíme stále o stejné výsledné koncetraci množství zpracovaného množství podílu 100kg cukru v medu, který je včelou nakonec uložen a zavíčkován v buňce.

Když si vezmu litr vína a litr burčáku, kolikrát nasaju litr burčáku a kolikrát litr vína? Není výsledek stejný? A není to jedno jestli včela nasaje cukerný roztok takový nebo makový? Rozdíly jsou jinde a to za česlem snad ne? U toho burčáku, s burčákem se pozná nedokonalá fermentace, dost často na WC. U včel je to lautr to samé. Tzv. to, slangově řečeno odsere. _gp_

..........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486) (52491) (52494)
Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 22:57:03
> ----------------------------------------
> Tak to mi vysvětlete. O okolik má včela míň práce jestli mají oba
> posuzované roztoky stejnou koncentraci. Dělnice nepoužívá při sání roztoku
> cukru po částečné inverzi roztoku včelařem svůj sosák stejně, jako při jen
> běžně rozpuštěném cukru bez částečného štěpení? Kdykoli totiž včela použije
> sosák a medné volátko, dodává při ukládání sladiny svůj enzym. A to ji
> opotřebovává.
>
> Tak vlastně vyrábí med. Je ovšem doufám jasné, že to není ani květový ani
> medovicový, ale UMĚLÝ, protože je při výrobě v pojetí celkových včelích
> zásob vlastně smíchán přírodní med donesený z okolí úlu s ostatním cukrem
> dodaný včelařem. Viz. vysvětlení nomenklatury v Eurlexu.Ale to je zase už
> jiné téma.
>
> http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:137:0001:01
> :CS:HTML
>
> ........
> ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
> Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413)
> (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469)
> (52472) (52476) (52485) (52486)
> Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to
> je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl
> už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto
> také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely.
> Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro
> lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti.
>
>
>

Tak to mi vysvětlete. O okolik má včela míň práce jestli mají oba posuzované roztoky stejnou koncentraci. Dělnice nepoužívá při sání roztoku cukru po částečné inverzi roztoku včelařem svůj sosák stejně, jako při jen běžně rozpuštěném cukru bez částečného štěpení? Kdykoli totiž včela použije sosák a medné volátko, dodává při ukládání sladiny svůj enzym. A to ji opotřebovává.

Tak vlastně vyrábí med. Je ovšem doufám jasné, že to není ani květový ani medovicový, ale UMĚLÝ, protože je při výrobě v pojetí celkových včelích zásob vlastně smíchán přírodní med donesený z okolí úlu s ostatním cukrem dodaný včelařem. Viz. vysvětlení nomenklatury v Eurlexu.Ale to je zase už jiné téma.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:137:0001:01:CS:HTML

.........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486)
Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely. Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti.

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu, takhle máte hustý roztok cukru?
Těch kg uložených zásob z cukru je míň než kolik bylo kg cukru na začátku, tak to je, to jsou fakta. A invertní krmivo se vyrábí ze škrobu, ale to není na krmení na zimu a pak se také vyrábí z cukrové řepy a to se používá pro nakrmení do zimy. Ale tohle už jsem dnes psal. Tady je to o tom vědět co kupuji.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 21:33:14
> ----------------------------------------
> ......Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob.......
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Tady se asi nedohodnem, já jsem si jistý, že se pletete vy. Pokud k jednomu kg
> cukru přidám vodu, tak aby vznikl 80% roztok (zásoby) - nemůžu mít po přidání
> vody méně než před tím, to dá minimálně 1,25kg zásob + nějaké příměsi co včeky
> přidají, ale to dají i do invertu. Invert musí vzít/přemístit/odpařit úplně
> stejně jako cukr, takže práci s ním mají +- stejnou, jen do toho nemusí dostat
> toliko látek na rozložení, ale o moc jinak s cukrem/invertem zacházet nebudou,
> takže nějaká energie při zpracování cukru bude navíc, ale ne tak moc rozdílná.
> Dejme tomu, že z 1kg cukru do plástu uloží 1,1kg zásob. Z 1kg invertu uloží
> 0,875 kg zásob mínus práce, dejme tomu polovina práce než s cukrem, takže jsem z
> 1kg invertu na 0,8kg zásob. Což znamená, že při stejné ceně invertu/cukru je
> invert o nějakých 35% dražší a neberu v potaz to, že v něm můžou být leckteré
> balastní látky, které včelám zrovna nepomohou, neb se s nimi normálně nesetkají
> (výroba ze škrobu), ale sacharóza pro ně není nic zvláštního.
>
>
>

Můžeme se na to podívat ještě z druhé strany, na 30kg zásob v úle musím zkrmit 34kg 70% roztoku. Tedy 34kg invertu, nebo 24kg cukru a 10kg vody (obojí je 70% roztok). Jak je vidět, cukr je o dost výhodnější. Jiné by to bylo v případě, že by s invert prodával na litry a tedy cena 1kg cukru by se rovnala 1l invertu, protože 1l invertu bude mít odhadem 1,3kg. Pak bych o tom nepřemýšlel a krmil invertem...

Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely. Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti. Protože když budu krmit např. polovinu stavu cukrem a druhou polovinu invertem v jednom roce? tak podmínky jsou stejné a nijak je stejně neovlivním. No a potom je tu také pozitivum pro včelaře. Míň práce. Nemusím řešit rozpouštění. Kdo chce používat velkoobjemové krmítko, má možnost, protože invertní krmivo nezkvasí tak brzy jako roztok cukru, ale do toho bych Já nešel pro riziko loupeže, proto také krmím na noc a jen tolik, aby to včely do rána odebraly. Efekt pro, zde je pro obě strany, jak včelaře tak včely.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 21:09:14
> ----------------------------------------
> Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení
> složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta
> procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco
> víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve
> výhodě.
>
> ..........
> Podávání invertního sirupu způsobuje pouze, lepší celkovu inverzi. Inverzí
> cukru se myslí změna směru točivosti. Proto je inverze inverzí. No jestli
> má dělnice vzít do sosáku roztok cukru 10X, než jej zavíčkuje a nebo vezme
> 10x částečně invertovaný cukr, tak je to přeci stejné množství včelí
> energie k uložení. V plusu je jen to, že se snázeji sukr rozloží. Avšak to
> záleží nejen na celkovém množství enzymů, ale hlavně na teplotě při
> inverzi, čase, působení ostatních vlivů jako příměs z plástů, přínostu pylu
> atp._gp_ Takže úspora je, ale vysvětlit ji není tak jednoduché, protože jen
> na koncové váze zpracovaných zásob ten efekt neleží._gp_
>
>
>

Honza Zátka: Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)
........

Znovu jde s čistotou jen o dogma. V roztoku cukru s vodou vniká obrovský osmotický tlak. Pokud je osmotický tlak větší, než tlak kvasinky nebo jiného mikroorganismu co do medu spadne, tato kvasinka vyloučí vodu pro vyrovnání tlaku a pokud je tlak stále vysoký, praská a hyne. Takže čistota a nekvašení medu zajišťuje právě vysoká koncentrace, kterou ovlivňuje úl, potažmo teplota, proudění vzduchu v úlu, velikostí plochy odpařované tekutiny, venkovní a vnitřní vlhkostí, počtem dělnic, množstvím plodu které vydává již teplo při svém metabolismu, kteér se přičítá k venkovní teplotě která je vpouštěna do úlu spoku s vyvíjenou teplotou dělnic... atd. Takže je to tak zažízený, aby med vlastně vznikal za přispění včelí práce, která je podobná ale pohledu na pracovníka který sedí na moniturem a dohlíží na CNC mašinu._gp_

......Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob.......
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tady se asi nedohodnem, já jsem si jistý, že se pletete vy. Pokud k jednomu kg cukru přidám vodu, tak aby vznikl 80% roztok (zásoby) - nemůžu mít po přidání vody méně než před tím, to dá minimálně 1,25kg zásob + nějaké příměsi co včeky přidají, ale to dají i do invertu. Invert musí vzít/přemístit/odpařit úplně stejně jako cukr, takže práci s ním mají +- stejnou, jen do toho nemusí dostat toliko látek na rozložení, ale o moc jinak s cukrem/invertem zacházet nebudou, takže nějaká energie při zpracování cukru bude navíc, ale ne tak moc rozdílná. Dejme tomu, že z 1kg cukru do plástu uloží 1,1kg zásob. Z 1kg invertu uloží 0,875 kg zásob mínus práce, dejme tomu polovina práce než s cukrem, takže jsem z 1kg invertu na 0,8kg zásob. Což znamená, že při stejné ceně invertu/cukru je invert o nějakých 35% dražší a neberu v potaz to, že v něm můžou být leckteré balastní látky, které včelám zrovna nepomohou, neb se s nimi normálně nesetkají (výroba ze škrobu), ale sacharóza pro ně není nic zvláštního.

Honza Zátka (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: Leton? sklize? (52458) (52459) (52470) (52481) (52482) (52483)
No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v
úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař
takovou včelí práci a produkci kazí._gp_
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)


.........

Kupodivu nedělají skoro nic. Krom předávání a při nevhodných podmínká v úlu ještě odpařování. Podle p. Ptáčka který toto popisoval v seriálu Jak vzniká med, se při pokusech zasíoval včelí plást tak, aby neměly včely přístup k uložené sladině a světe div se, ta sladina novmálně uzrála v med a odpařila vodu sama._gp_

No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v
úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař
takovou včelí práci a produkci kazí._gp_
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)

Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve výhodě.

...........
Podávání invertního sirupu způsobuje pouze, lepší celkovu inverzi. Inverzí cukru se myslí změna směru točivosti. Proto je inverze inverzí. No jestli má dělnice vzít do sosáku roztok cukru 10X, než jej zavíčkuje a nebo vezme 10x částečně invertovaný cukr, tak je to přeci stejné množství včelí energie k uložení. V plusu je jen to, že se snázeji sukr rozloží. Avšak to záleží nejen na celkovém množství enzymů, ale hlavně na teplotě při inverzi, čase, působení ostatních vlivů jako příměs z plástů, přínostu pylu atp._gp_ Takže úspora je, ale vysvětlit ji není tak jednoduché, protože jen na koncové váze zpracovaných zásob ten efekt neleží._gp_

Jsem si jistý, že se pletete, protože roztok cukru s vodou 3:2 je 60 % roztok. Nebo jinak pro větší názornost 60 kg cukru a 40 l vody. Pokud má med v zásobách 18% vody, tak po odpaření vody ze 100kg se dostanete na 78kg z toho ještě dalších asi 5-6kg včely spotřebují jako potřebnou energii na to, aby ze složeného cukru sacharózy (cukr krystal) enzimatickou cestou štěpením dostaly jednoduché invertní cukry glukózu a fruktózu. Protože pouze jednoduché cukry jsou pro včely stravitelné. Proto nemůžete dostat z 20 kg cukru 28 kg medu, nazval bych vhodněji zásoby. Ale těch 28 spíš odpovídá 28 l roztoku a to není totéž co zimní zásoby.
Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve výhodě.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 13:48:19
> ----------------------------------------
> Vaše přepočty jsou vskutku zajímavé. Z toho co píšete by vyplývalo, že invert je
> cukernatější než krystalový cukr :-). Inverty mají cukernatost kolem 70%. Tj. v
> jednom kg invertu je 0,7kg cukru. Pokud dodám včelstvu 20kg cukru, mají z toho
> cca 28kg medu. Neb z invertu musí ještě dostat 10% vody pryč (aby med obsahoval
> aspoň 80% cukru), jsem na cca 30kg invertu. Pokud dám včelstvu 15kg invertu,
> bude z něj cca 12-13kg medu což odpovídá asi 10kg cukru.

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.
.........
To je špatně. Jde o mnohem více peněz. Přepočítat podle fyzikálních poměrů!!_gp_

Honza Zátka (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: Leton? sklize? (52458) (52459) (52470) (52481)
Evropská norma je 20% a vřesový na vaření může mít myslím až 25%. Typoval bych, že při obsahu vody nad 30% začne med kvasit. Otázka je, proč nezkvasí nektar v buňkách, když je velká snůška jsou schopné včely toho nanosti tolik, že to zpracovávají velmi dlouho, ale takový med s 50% vody (roztok na sladkou medovinu) začne v teple kvasit už za dva dny... Přitom cukernatost nektaru je cca 30% a méně, tedy 70% vody a více, sakra když o tom tak přemýšlím, tak už by to mělo kvasit v květech :-)

..........
No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař takovou včelí práci a produkci kazí._gp_

Evropská norma je 20% a vřesový na vaření může mít myslím až 25%. Typoval bych, že při obsahu vody nad 30% začne med kvasit. Otázka je, proč nezkvasí nektar v buňkách, když je velká snůška jsou schopné včely toho nanosti tolik, že to zpracovávají velmi dlouho, ale takový med s 50% vody (roztok na sladkou medovinu) začne v teple kvasit už za dva dny... Přitom cukernatost nektaru je cca 30% a méně, tedy 70% vody a více, sakra když o tom tak přemýšlím, tak už by to mělo kvasit v květech :-)

------------ Původní zpráva ------------
Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Leton? sklize?
Datum: 27.5.2011 19:31:44
----------------------------------------
Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 5. 2011
Re: Letošní sklizeň (52458) (52459)
No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V
mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až
17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a
ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u
toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví
R. Stonjek

Chcete říci že včely víčkují sračky ?!
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||"ale ve skutečnosti to jsou ...... ."
myslel jste a myslím tím ... Sračky.

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.


Může někdo říci při jáké hodnotě vody v medu, med má vyšší tendenci
kvasit.


Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem
nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce
papouškujete 17, 18.

Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 5. 2011
Re: Letošní sklizeň (52458) (52459)
No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek

Chcete říci že včely víčkují sračky ?!
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||"ale ve skutečnosti to jsou ...... ." myslel jste a myslím tím ... Sračky.

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.


Může někdo říci při jáké hodnotě vody v medu, med má vyšší tendenci kvasit.


Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce papouškujete 17, 18.

U invertu se počítá s tím, že má příznivější složení pro včely a pro přeměnu na zásoby se "nezapotí" tolik jako když přeměňují cukr a tím pádem mají delší životnost. A to to je taky otázka. Počítám s tím, že mám silné včelstvo, kterému je to fuk, nebo myslím i na včely? Řeším i tuhle věc. Ten rozdíl stokoruny v tomhle případě nehraje až takovou roly, když mám dejme tomu tři včelstva. A experimentovat s takovým počtem je celkem hazard. Ale konečně jsem někde rozproudil diskusi, to jsem rád. :) Díky za zkušenosti a názory.

by vyplývalo, že invert je cukernatější než krystalový cukr :-).
--------------

Aleš si jen nemaluje, že z Kila sacharozy udělají včely kilo invertu. Včely nejsou perpertum mobile.

Na přeměnu budou potřebovat asi energii. Buď si ji vezmou - lepší případ - z cukru, nebo si jen zhuntují tělo - a je otázka do jaké míry to změní počet a kondici vyzimovaných včelstev.

Karel

Podstatné je to, že ve zpracovaných zásobách ve včelstvu je vody, řekněme 20 %
Z 10 kil cukru tak teoreticky vznikne 12,5 kilo zásob. Z 10 kil 70 % invertu tak teoreticky vznikne 8.75 kilo zásob.

V praxi se ještě musí odečíst vlastní spotřeba včel, která bude někde mezi 10 - 20 % celkového množství odhaduji. Výzkumníci to mají určeno přesně. Nejméně včely spotřebují, pokud se jim krmí roztok cukru o optimální koncentraci a nejvíc včely spotřebují, pokud se krmí například suchým ovlhčeným cukrem.

Pánové, nemáte někdo zkušenosti se slunečním tavidlem od firmy Břinek?

Vaše přepočty jsou vskutku zajímavé. Z toho co píšete by vyplývalo, že invert je cukernatější než krystalový cukr :-). Inverty mají cukernatost kolem 70%. Tj. v jednom kg invertu je 0,7kg cukru. Pokud dodám včelstvu 20kg cukru, mají z toho cca 28kg medu. Neb z invertu musí ještě dostat 10% vody pryč (aby med obsahoval aspoň 80% cukru), jsem na cca 30kg invertu. Pokud dám včelstvu 15kg invertu, bude z něj cca 12-13kg medu což odpovídá asi 10kg cukru.

------------ Původní zpráva ------------
Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 27.5.2011 12:36:34
----------------------------------------
O krmení invertem jsem se letos docela zajímal, protože do toho letos jdu. A
pro rozdělení jsou dva druhy. Jeden je vyroben ze škrobu a ten je vhodný pro
dokrmování v sezóně oddělkům a je levný. Ten druhý je vyroben z cukrové řepy a
je určen pro zimní krmení. Takže první dotaz při koupi je " z čeho je vyroben" a
podle toho je také určeno jeho použití.
Př. Zátko jak jste přišel na číslo 20kg cukru = 30kg invertu. Mně to vychází
tak, že na to aby jste dostal na množství zásob z 20kg cukru, stačí včelám dodat
15kg invertu. 20kg cukru x 0,7= 14kg zimních zásob a to odpovídá množství 15kg
invertu - 5% vody co včely zpracováním do souší odpaří.
Teď se omlouvám, ale do případné diskuze se zapojím až večer mám nějaké prac.
povinosti.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:50:02
> ----------------------------------------
> Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru
bych
> musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom
toho
> jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně
> (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním
rozdělil
> zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého
> rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:28:30
> ----------------------------------------
> Proč se ptám. V reakci na
http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
>
> A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
> začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: V?kup medu
> > Datum: 27.5.2011 11:07:35
> > ----------------------------------------
> > <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> > nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod?
Asi
> > spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> >
>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> > Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní
(kdy
> > nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu
pro
> > vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to
roztok
> a
> > včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
> Inverty
> > přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
> hodně
> > pozdního krmení.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

"Musela by na to být dimenzována rozehřívací komora, "bazmek" velký jako masívní šatní skříň. Pokud ne, tak by při dobývání ztuhlého medu musela nastoupit pravěká technologie, pěkně masívní pevná lžíce, naběračka, nůž nebo nerezový rýček nebo i sekerka a med z nádoby prostě vykopat....."

---------------------------------

Radime,ve světě na to existují mašiny,které ztuhlý med vyfrézují,a pokud už z něj není kamenný blok,tak se s ním dá i v tomhle skupenství nějakým omezeným způsobem manipulovat(třeba přečerpávat).Ale zatím nevím o tom,že by to někdo využíval u nás.Je pravda,že v termokomoře takový sud taje podstatně déle než med v menším balení,ale tak co oči zákazníkovy nevidí...Určitě existují koumáci,kteří prostě přidají na teplotě,však rozbory vzorků od různých dodavatelů to v některých případech jen potvrdily...

Samozřejmě že chovatel s několika včelstvy si nebude taková zařízení pořizovat,to už je vhodné opravdu jen pro profíky nebo firmy pracující s tunami medu.

Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 5. 2011
Re: Letošní sklizeň (52458) (52459)
No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek
..........

Zadělat ty síta. To pomůže. Ale musí se to udělat dost napřed. Když teď, tak to bude fungovat až při přísštím vybírání. Včely se totiž podle nebo proti průvanu formují a více musí zahřívat aby byly při výrobě medu stále nad teplotou a rosným bodem. Také je dva a půl dne vítr vysušovák. Ochlazení. Opravdu když se teď podíváš na med, tak ho máš mokrý? U mě třeba zvrchudolů med, a i ten dole je tuhý. Akát se pravda rychleji odpařuje. Asi zato opravdu mohou ty síta nebo velké česno._gp_

"No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek"

--------------------------------------------------------

Zatím nemám vytočeno vše,samozřejmě odebírám také odshora,kde jsou % okolo 18,celkový výnos je odhadem(v jednom NN je přes 10 kg),takže podle zkušeností z minulých let si troufnu odhadnout na jeden nástavek 10 kg,z jarní snůšky bývají vždy plně zaneseny,ale už ne z pozdějších snůšek.Ještě je velký přínos,takže zásoby se zatím nezmenšují,ale spíš zvětšují.

Pro vitaxvita:
Svoje postupy jsem tady na konferenci už víceméně popsal,ale kdo mi nevěří,tak mu to brát nebudu,znám včelaře,kteří mají výrazně vyšší výnosy než já,takže pokud se jim nevyrovnám,nemám potřebu někomu něco dokazovat.

Zdraví Pavel

O krmení invertem jsem se letos docela zajímal, protože do toho letos jdu. A pro rozdělení jsou dva druhy. Jeden je vyroben ze škrobu a ten je vhodný pro dokrmování v sezóně oddělkům a je levný. Ten druhý je vyroben z cukrové řepy a je určen pro zimní krmení. Takže první dotaz při koupi je " z čeho je vyroben" a podle toho je také určeno jeho použití.
Př. Zátko jak jste přišel na číslo 20kg cukru = 30kg invertu. Mně to vychází tak, že na to aby jste dostal na množství zásob z 20kg cukru, stačí včelám dodat 15kg invertu. 20kg cukru x 0,7= 14kg zimních zásob a to odpovídá množství 15kg invertu - 5% vody co včely zpracováním do souší odpaří.
Teď se omlouvám, ale do případné diskuze se zapojím až večer mám nějaké prac. povinosti.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:50:02
> ----------------------------------------
> Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych
> musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom toho
> jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně
> (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním rozdělil
> zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého
> rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:28:30
> ----------------------------------------
> Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
>
> A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
> začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: V?kup medu
> > Datum: 27.5.2011 11:07:35
> > ----------------------------------------
> > <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> > nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> > spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> >
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> > Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> > nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> > vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok
> a
> > včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
> Inverty
> > přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
> hodně
> > pozdního krmení.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava.Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava.
--------------------
Já bych to tak jednoduše neviděl.

Když dám kilo cukru - kolik zásob z toho včely budou mít?
Plus voda v zásobách.
Já si nemslím, že by z kila cukru bylo 1,2 kila zásob při 20%vody v zásobách.

Kolik včel z těch zimních na přepracování cukru pracuje?
Zimní včely josu v úle zřejmě už od července, takže nějaké včasné zakrmení nedává na tuto otázku jendoduchou odpověď.
A pak jde taky o cenu času.

Pokud mi toto přiveze někdo v kanystrech až před dům a nemusím běhat po supermarketech, vydrží mi to jako roztok celý rok, mohu to mít po ruce na stanovištích - když vidím že je oddělek na sucu, jen dám krmítko a naleju, nemusím domů nikam rozpouštět cukr a vracet se.

Odpověď nebude jednoduchá a taky je dost invertů - ale složení i výrobci se liší.Takže člověk začne zkoušet jeden druh a pak se ukáže, že dovozce začal dovážet něco jiného nebo to přestal dovážet, protože neměl dost. odbytu.

Ale podle mě to cesta je. Samozřejmě ne pro včelaře co má včelstev. ten si cukr nanosí ze supráku.
Karel

No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek

Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom toho jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním rozdělil zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 27.5.2011 11:28:30
----------------------------------------
Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:07:35
> ----------------------------------------
> <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok
a
> včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
Inverty
> přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
hodně
> pozdního krmení.
>
>
>

Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27 A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
----------
Až budeš mít padesát a víc včelstev, tak na to vyčleň asi tak deset a pár let to zkoušej.

Zkušenosti z NSR jsou různorodé - popsáno na www.vcely.sk - překlad.

Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27 A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:07:35
> ----------------------------------------
> <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok a
> včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-). Inverty
> přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo hodně
> pozdního krmení.
>
>
>

<i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok a včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-). Inverty přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo hodně pozdního krmení.

Když už Aukro...
http://aukro.cz/plastovy-sud-barel-200-l-treba-na-vodu-i1623199042.html
by se hodil na plášť levného medometu.

kdyz uz to aukro, tak ja myslel tenhle sud :
http://aukro.cz/plechovy-sud-barel-200-l-treba-na-vodu-nebo-obili-i1631661785.html
S pozdravem Jan Cervenka
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ty mám namysli od začátku, ty plastové jsem našel náhodou a jsou pervektní třeba na medovinu.

Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi spíš směřováno na hobby včelaře...


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 06:45:56
> ----------------------------------------
> "oddelky v EKo rezimu jsem pro jistotu dokrmil BIO cukrem z cukrove trtiny-
> 50 kc/ kg,kdyz normalni stal 13 kc/kg. Vysledek byl z 8 oddelku jich 7
> padlo hned zjara-vsechno pokaleno, to jedno jsem se snazil dat do kupy
> padlo v dubnu.
> Po rozmichani cukru byl roztok hnedy. "
>
> Tady je krásně vidět to, že "bio" a "eko" jsou z největší části v první
> řadě marketingové věci pro zvýšení ceny než věci, které přinášejí skutečný
> užitek. Konečný výrobek v cukrovarnictví je totiž čistý bílý cukr.
> Všelijaké ty různé hnědé cukry a melasy je buď rovnou už na bílý cukr
> standartními metodami nezpracovatelný odpad nebo výrobek, u kterého byly
> ušetřeny finální operace, všelijaké čištění a finální bělení.
> Takže ve skutečnosti hnědé cukry a melasy by se měly prodávat za znatelně
> nižší cenu než se prodává normální výrobek, bílý cukr. Jenže díky tomu, že
> tyto výrobky marketingoví šarlatáni nazvali přírodní cukr, biocukr a
> podobně, tak na ně mohou nasadit několikrát vyšší cenu než na bílý cukr a
> lidi oblblí takzvanou "ekologií" ( bohužel ) je přesto kupují.
> Vyhovuje to i výrobcům. Odpad, který by jinak šel do krmení zvířatům nebo
> na výrobu "biolihu" do nádrží aut, prodají mnohem dráž jako "krmení" pro
> lidi.
> A je úplně jedno, jestli v tom cukrovaru zpracovávají cukrovou třtinu nebo
> cukrovou řepu.
>
> Tím textem neřeším to, že všelijaké ty hnědé cukry jsou přece jen o trošku
> zdravější než bílý rafinovaný cukr, protože vedle cukru obsahují i další
> balastní látky z té výchozí "přírodní" řepy či třtiny.       
>
>
>

Dne Friday 27 of May 2011 07:58:27 Honza Zátka napsal(a):
> Kdo by chtěl plastové potravinářské sudy za zajímavou cenu tak:
> http://aukro.cz/barel-sud-becka-kad-nadrz-220l-i1631589859.html ale kov je
> kov :-)
>
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fascinovany
> Datum: 27.5.2011 07:26:33
> ----------------------------------------
> Plastové sudy jsou na pendrek. To poznáš, až ti projede dnem kamínek nebo
> hřebík z palety a potom to rozehřeješ. Zpracovatelé to vůbec kvůli tomuto
> nechcou ani vidět._gp_
>
> Gusti, trafil si klinček po hlavičke, práve pri poslednom vytáčaní medu som
> zbadal, že z plástovej nádoby vyteká med, nádoba praskla pod výstupkom pre
> prenášanie. Plast vďaka ultrafialovému žiareniu, rýchlo degraduje a
> plastové nádoby sú často vystavované slnku.
> Takže kov je najlepší a samozrejme antikor, len kto ho si pre cenu dovolí,
> takže nám ostáva len plech s dobrým náterom potravinárskej farby.

kdyz uz to aukro, tak ja myslel tenhle sud :

http://aukro.cz/plechovy-sud-barel-200-l-treba-na-vodu-nebo-obili-i1631661785.html

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mě by zajímalo, kdo skutečně doma dává med do 200 litrových sudů. Kapacitně při nějaké desítce včelstev by to sice vyšlo, ale ....
Musela by na to být dimenzována rozehřívací komora, "bazmek" velký jako masívní šatní skříň. Pokud ne, tak by při dobývání ztuhlého medu musela nastoupit pravěká technologie, pěkně masívní pevná lžíce, naběračka, nůž nebo nerezový rýček nebo i sekerka a med z nádoby prostě vykopat.....
Plný 200 litrový sud s medem má 300 kilo. Pokud se z takovým kolosem má hýbat, tak asi sud na paletu a převážet paletovým vozíkem. Nebo jiným vozíkem.... zdvihat jeřábem... Zapomenout by se musely na všechny schůdky, vyšší prahy atd neboli doma v baráku udělat rovnou nivelizovanou betonovou podlahu na úrovni dvorku, prahy u dveří a vrat co nejnižší, aby nájezd na ně nebyl příliš vysoký, zkrátka místo baráku mít malou tovární halu...
Přelévání medu z nádoby do nádoby, na to by musel být jeřáb, a kvalitní zvedací přípravek, ve kterém by se sud zvedl o takových aspoň metr a půl a potom naklonil, aby med mohl vytéct do spodní nádoby. Přelévat 200 litrů medu naběračkama, to by byla práce pro sebevrahy.
A co kdyby takový sud s tekutým medem praskl tak špatně, že by všech 200 kilo vyteklo, to by byla vrstva medu pořádných pár centimetrů vysoká po celé podlaze větší místnosti, na rozdíl od 30 litrové nádoby dost pohroma.

Mně vychází, že při roční produkci medu 1 - 2 tuny nebo tak nějak se na doma furt vyplatí skladovat med v 20 - 30 litrových nádobách. S těmito nádobami se dá ručně manipulovat bez jakékoliv drahé mechanizace, pokud je potřeba, rozehřívací box vyjde rozumně malý a dávka medu 30 - 50 kilo nebo v případě míchání různých medů 100 - 150 kilo je tak akorát pro rozlití do sklenic na prodej ze dvora či prodej někde v jednom kamenném obchodě.
200 litrový sud by se tak maximálně uplatnil pro výkup, jako že někde pod přístřešek mi na 14 dní dá výkupce ten sud na europaletě a já po tuto dobu dycky co dva dny rozpustím 1 - 3 menší nádoby medu, přinesu k sudu a vyklopím do něho, dokud sud není plný. Výkupce pak přijede s náklaďákem s mechanickou rukou , já mu těch 300 kilo medu na paletě po rovném betonu dovezu k autu a on mechanickou rukou sud hodí na korbu....

Takže skutečně někdo skladujete pro prodej ve sklenicích med v 200 litrových sudech?

To je fakt.Moje výnosy jarního medu se zatím pohybují okolo cca 40-50 kg ze včelstva.
*****************************************************************************************************
Blahopřeji příteli,zase jste mne nezklamal.Takže pokud bude tento rok trochu normální,docílíte 100kg ze včelstva tak jako kdysi nám tradovali že v SSSR. Ale chraň Bože,že bych Vám záviděl,ani náhodou,naopak,přeji a alespoń se se svým způsobem chovu včel podělíte s ostatními zde,aby taky tak byli úspěšní.
Jinak konečně se rozbíhá debata co s letošním hojným medem. Dát jej výkupcům za hubičku,oželet tu svoji práci u včel a taky jejich píli? Zaslouží si to? Myslím,že dochází mnohým,kteří dosud neměli problém s prodejem svého medu,že nastala doba,kdy trh s medem je nasycen jak někteří tvrdí a taky je převčeleno. Vzpomínám na doby dávno minulé,kdy sice bylo taky někdy hodně medu,jenže konve nebyly. A tak byl včelař mnohdy rád,když nějakou od Jednoty dostal.Tehdy dávat med do sudu o 200 litrech bylo nepředstavitelné. Dnes je to zcela normální a komu to ještě nedošlo,dojde později. Takže letošní rok bude o tom: sudy, protože konve nestačí. Jenže každý nemá tu možnost ty sudy skladovat,nemá kde. Nechci předvídat jak letošní rok s mnohými zatočí ale dopad to určitě bude mít. Na konec,kdo včelařině propadl,vydrží i tento rok,hlavně zdraví

"R.Stonjek...."

-------------------------------

To je fakt.Moje výnosy jarního medu se zatím pohybují okolo cca 40-50 kg ze včelstva.Pokud je to zároveň med poslední,tak letošní sezóna by byla spíš podprůměrná a prodávat ho někam okolo 40 kč za kilo-nebo dokonce za 26-by byl případ obzvláště vydatné duševní chudoby.Ani náklady na produkci nejsou zadarmo-naopak,čím dál víc rostou.

Zdraví Pavel

To co někteří předvádějí se dá hodnotit jako délání účtu bez hostinského. Co se letošních výnosů týče, vůbec nic nevíme. Pravdou je, že první sklizeň byla dobrá. Byla li ale poslední, tak by výnos za sezonu nijak neoslnil. Nad námi je teď nějaký sopečný prach jako loni a pak celý červen propršel. To, že vloni se přes neustálé smyvy medovice stále tvořila a zachránil nás víc než exelentně sušší červenec byl malý zázrak a jak je známo zázraky se pravidelně neopakují.Takže jestli někdo dnes ví, že bude medu neprodejné množství tak je to akorát nesvéprávný žvanil, který ví prdlajs.Musíme si tedy počkat. Myslím že na kalkulaci všeho je nejlépe od 1/2 září. Med se ve skladě snedno sečte, průměrné výnosy lehce spočítají a je jasné jak úspěšní jsme byli v přípravě na další sezonu./ Léčení, vylepšování problémových včelstev, chov matek atd. atd. Stejnou chybou by ale bylo na špičkové výnosy se nepřipravit!! Je daleko milejší řešit problémy s ohromným množstvím medu než s prázdným skladem! Zdraví R. Stonjek.

Dobrý den.
Jako dítě jsem navštěvoval kroužek včelařů cca.5.roků nyní ve věku 56.let bych se k této bohulibé činnosti rád vrátil.Možnosti u rod. domku mám výhodné-Pomůže mi někdo na začátku s vybavením po někom kdo končí.Pamatuji si že každý včelař si má najít svého nástupce.Kraj Jihočeský-přijedu.Děkuji Klimeš tel.602 10 9595.