Včelařská konference

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková

Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete. Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
Předmět: napaden? v?elstvem
Datum: 29.5.2011 16:02:41
----------------------------------------
Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

A urcite ho ty vcely napadly? Dostal nejaka zihadla?

2011/5/29 Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>

> Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete.
> Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít
> agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u
> začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase
> uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu
> jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už
> se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si
> můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím
> stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda
> posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně
> se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo
> rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

To je zajímavé. Rojící se včely totiž sice působí hrůzostrašně, ale jde o
jejich způsob rozmnožování celých včelstev a mají "myšlenky" na všechno
možné, ale na bodání ne. Jsou ovšem - jako konečně u všeho - výjimky.
Například je rozdráždí kůň svým pachem, nebo když je někdo dráždí už po
usazení na větev, nebo se po nich ohání...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Renata Kon
Sent: Sunday, May 29, 2011 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: napadení včelstvem

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

"Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková"

Rojení znamená, že jich z úlu vyletí takových 10 - 20 tisíc, po nějaké čtvrthodině poletování najdou nějakou vhodnou větev, tam postupně usednou a po cca 2 hodinách, když jejich pátračky najdou vhodnou dutinu, se zvednou a odletí do nového působiště a na místě je včeluprázdno. Člověka při tom napadnout můžou, pokud to nejsou zrovna mírné včely.... pokud to je za většího horka a dusna, před bouřkou, za většího větru.... pokud ten člověk nějak vkročí dovnitř okruhu hustěji poletujících včel a divně se chová, ohání se po poletujících včelách nebo včelám nějak smrdí....
Určit, kde sednou, je obtížné, u stanovišť, kde se častěji rojí, roje často mají své oblíbené větve, které předchozí roj ovoní na několik týdnů a kde sedne i další roj.
Pokud se tedy usadí roj od souseda na vaší zahradě, je nejlepší ty cca 3 hodinky tam prostě nechodit nebo rovnou zavolat souseda, ať si roj vezme, má na to právo.
Jako jediné použitelné opatření je potom dobré tu větev, kde roj sedl, natřít nějakým smradlavým prostředkem, benzínem, petrolejem... Několik dnů po odletu roje tam bude létat kolem té větve pár včel, která přiláká vůně roje, ale útočné by být neměly.
Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
Umístění ulů není nijak žádnými předpisy upravováno. Obecně platí pravidlo, že včely útočí téměř vždy, pokud člověk stojí v dráze výletu včel z česna úlu. Takže v první řadě musí být výlet včel z česna takovým směrem, kde ke kolizi s lidmi nedochází. Buď do volného prostoru nebo na pozemek vlastníka včel nebo v krajním případě je nutné nějakou překážkou zvednout let včel do výšky dvou a více metrů.
Potom včely zřídka, za předpokladu nepříznivého počasí, horka , dusna před bouřkou napadají člověka v okruhu několika metrů všemi směry kolem svých úlů, pokud jsou ty úly v přímé viditelnosti. Podobně ovšem napadají včely všechno kolem úlu, pokud je včelař neodborným zásahem rozzuří. A to mohou potom dělat i včely zaručeně šlechtěné na mírnost, rozzuření trvá včelaři jen o něco déle.
Z tohoto důvodu je vhodné, aby úly se včelami byly od cizího pozemku aspoň 5 - 8 metrů daleko. Nebo mohou být blíž, ale potom úly musí být od cizího pozemku vizuálně odděleny třeba neprůhlednou řadou z keřů a podobnou překážkou.
Pokud se vám povede tohle s tím včelařem dohodnout, udělala jste základní věci nutné k zamezení pravidelného napadání včelami na vaší zahradě.

R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
.........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!!
Datum: 30.5.2011 02:08:39
----------------------------------------
R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním
včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On
totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu
škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

Honza Zátka (e-mailem) --- 30. 5. 2011
Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!! (52513) (52522) (52525)
Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

...........
Ale od toho jsou soudní znalci a posudky. A vnich se o včelce bez žihadla moc nepíše. Znalec dokumentuje, soudce soudí._gp_

Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

"Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí."

Fakt, že když jde nevčelař společně se včelařem třeba podívat se ke včelám, tak nevčelař zhusta velice rychle dostane žihadlo a mizí, zatímco včelař může stát vedle úlů dlouhé minuty nebo pořád a koukat na včely a žihadlo žádné. Jestli to bude něco s tím klidným chováním nebo s tím, že včelař je po předchozích žihadlech "cítit" včelami a další včely ho tak napadají mnohem méně nebo tím, že včelař umí s předstihem nějaké minuty rozpoznat přípravu poletujících včel na útok a dřív, než dostane žihadlo , prostě ustoupí o kousek nebo úplně odejde....

Co se týká nového Občanského Zákoníku, je to jen návrh, může se ještě změnit a pokud vláda přece jen padne, může dokonce úplně padnout i ten Zákoník.
Jinak to ale vypadá, že zřejmě v souladu s "rozvinutějšími západními" zeměmi to skutečně bude více směřovat k většímu nahrazování škod včelařem a potom to bude směřovat k vypracovávání nějakého pojištění speciálně pro včelaře. Podobného, jako třeba dnes mají povinně myslivci. Pojištění náhrady škody plus možná doplněné pojištěním právní ochrany.
Zdalipak se toho ujme ČSV nebo to spadne na soukromé pojišťovny?

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami.

"Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami"

Jo, souhlas, běžné pojištění odpovědnosti mívá zahrnuty i škody způsobené zvířaty včetně včel. Já jsem spíš měl na mysli, že pokud kvůli změně v Občanském Zákoníku se spory o náhradu škody stanou podstatně častější, pojišťovny pravděpodobně vytvoří čistě jen pojištění týkající se včel.

Martin Černý (80.83.67.74) --- 30. 5. 2011
Re: napaden? v?elstvem (52513) (52529) (52530)
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami.
.........

To je zajímavý. Na jakou škodnou částku, jaká spoluučast, jaké je pojistné?..._gp_

Je to milion na škodu na zdraví a to stejné na majetek, ale spoluúčast netuším. Mrknu doma do smlouvy.

"Je to milion na škodu na zdraví a to stejné na majetek, ale spoluúčast netuším. Mrknu doma do smlouvy."

To by mělo být klasické občanské pojištění odpovědnosti. Škody ze včel zahrnuje jen pokud se jedná o chov včel jako koníčka, ne jako výdělečnou OSVČ činnost.
Pro včelaře živícího se chovem včel by potom bylo korporátní pojištění.
Rozdíl je v tom, že občanské pojištění se dělá podle předpřipravené šablony a bývá levnější, korporátní se dělá tomu podnikateli na míru a bývá dražší.
Soudím podle toho, co jsem pochytil, když jsem svého času tyhle věci zkoušel děšlat.

Přesně tak to nějak bude.

Mám taky nové sousedy a nedávno si mi stěžovali, že se včel bojí. Bylo to zrovna když se rojily. Tak jsem jim vysvětlil co mají dělat - nechat je v klidu a že v tomto stavu nebodají. A pak jsem se dalším vyptáváním dověděl, že jim vadí, že jim včely létají na vodu do bečky. Tak jsem poradil jediné - bečku zakrýt. A poslední dotaz byl kolik dostali žihadel - žádné. Prostě je potřeba trpělivost na obou stranách a vysvětlovat a trošku se ptát. Dobré stanoviště je ale základ, pokud je prostor stísněný, uvažoval bych o přemístění včelstev jinam.

Pojistné je 500,-/rok

Pepan:
Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické.
----------

CO si budeme povídat, dát včely k sousedovo plotu je prasárna.

A o té bezpečné vzdálenosti je možné si myslet lecos, praxe je bohužel stále překvapující.

Já si posunul včely na stráň nad domem, dobrých 20m a asi 5m výškového převýšení. Myslel jsme po loňské dobré zkušenosti, že to takto bude v pohodě.

Stejně včera když jsem byl v klidu před domem na mě jedna vytrvale útočila. A to se už sklidnily, před dvěma měsíci to bylo neúnosné. Prostě napadaly a bodaly děti (i nás)když byly venku.
Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí.

Takže já jsem k teoriím o tom, že existují jen hodné včely a nekvalifikovaní a hysteričtí sousedi nevčelaři poměrně skeptický, člověk může dostat žihadlo i bez ohánění a bez šlápnutí na včelu.

Karel

"Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí. "

To je známá věc, že některé chemické postřiky dráždí včely. Jen vědět přesně jaké.
Já třeba mám ze zahrady na pole minimálně půl kilometru daleko, tak akorát na to, aby když je tam řepka, něco donesly a jinak se jich to netýkalo a včelky jsou právě do poloviny května jako beránci. Divočejší jsou potom později, jak jsou hodně silné a je horko.
Sousedi zřejmě taky příslušné divočící chemikálie nepoužívají.

S tím postřikem něco bude!!! Moje zkušenost je takováto: pozdě odpoledne stříkali zemědělci pšenici, která byla za včelínem jen několik metrů daleko. Na druhý den, jako jindy, šly na rosu, která byla na pšenici-kapky na koncích listů a byly tak podrážděné, že útočily na cokoliv co se pohlo. Místo vpichu se zanítilo a vyhnisalo. Lékařka na to: měl jste si to vydensifikovat! Já se ptám jak, protože se sajrajt dostal do vpichu několi mm hluboko. A už nejsme kamarádi.

J.P.

Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému.

"Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému."

Já to vidím tak, že včelí jed se buď stihne rozšířit krevním oběhem minimálně několik centimetrů daleko, než způsobí denaturaci příslušných bílkovin v krvi a tím vznikne klasický otok. Nebo to nestihne, rozšíří se pár milimetrů daleko a většina ho zůstane kolem žihadla. Potom otok nevzniká, vznikne kolem místa bodnutí pupenec a druhý den v místě bodnutí nějaký milimetr kubický hnisu.
U mně to funguje na přeskáčku či podle místa bodnutí jedno nebo druhé.

Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv, aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim vzorem-tady i tím strachem a chováním.

J.P.

Rozzuří včelu dlouhé vlasy?

2011/5/30 Jiří Pala <e-mail/=/nezadan>

> Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou
> lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají
> z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se
> chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové
> feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a
> ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte
> strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat
> jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být
> až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv,
> aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už
> vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze
> v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v
> tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou
> všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se
> bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim
> vzorem-tady i tím strachem a chováním.
>
> J.P.
>

-----Původní zpráva-----
From: Jiří Macák
Sent: Monday, May 30, 2011 11:51 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: napadení včelstvem

Rozzuří včelu dlouhé vlasy?

Samotné vlasy ne, ale když do nich zvědavě sedne, nedokáže většinou odletět
a a při pokusech o uvolnění se naopak zahrabává, a to pak skutečně bodne.
S pozdravem Petr.

" Rozzuří včelu dlouhé vlasy?"

Nejdřív se musí včela do těch vlasů dostat. Podle mně ji potom nejvíc rozzuří vlasy napajcované všelijakými kondicionéry a voňavkami než vlasy nemyté.

Napajcované nemám ani náhodou ale dlouhé už před nimi schovávám pod
kšiltovku. A já se snad kvůli nim i ostříhám :-)

2011/5/30 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> " Rozzuří včelu dlouhé vlasy?"
>
> Nejdřív se musí včela do těch vlasů dostat. Podle mně ji potom nejvíc
> rozzuří vlasy napajcované všelijakými kondicionéry a voňavkami než vlasy
> nemyté.
>

"Napajcované nemám ani náhodou ale dlouhé už před nimi schovávám pod
kšiltovku. A já se snad kvůli nim i ostříhám :-)"

Já teď mám taky trochu delší vlasy, ale nepozoruji rozdíl. Jak se mi včela zamotá do vlasů, praštím ji stejně rychle v krátkých i v dlouhých vlasech dřív, než se dokáže prokuttat ke kůži a bodnout. A otázka je tím vyřešena.
z dálky to sice vypadá podivně....

:-) mě do nich vlítnou třikrát do minuty... schovám je nebo ostříhám...

2011/5/30 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Napajcované nemám ani náhodou ale dlouhé už před nimi schovávám pod
> kšiltovku. A já se snad kvůli nim i ostříhám :-)"
>
> Já teď mám taky trochu delší vlasy, ale nepozoruji rozdíl. Jak se mi včela
> zamotá do vlasů, praštím ji stejně rychle v krátkých i v dlouhých vlasech
> dřív, než se dokáže prokuttat ke kůži a bodnout. A otázka je tím vyřešena.
> z dálky to sice vypadá podivně....
>

") mě do nich vlítnou třikrát do minuty... schovám je nebo ostříhám..."

Tak to zas ne. Do včel si beru kuklu a když sekám před včelami, tak obvykle taky. A jindy se zamotají tak 2 - 4 včely za celý rok.

Jsem nepoučitelný, beru ochranu - kuklu, klobouk, nebo kombinézu - až dostanu přímý zásah pod oko. Zřejmě to pramení ze špatného vidění. Nosím brýle a na velkém světle, nebo ve stínu vidím velmi špatně. Odráží se to i při hledání matek. Nedá se nic dělat, tak se jeden smíří s hadicapem.

J.P.

Já ochrané pomůcky prakticky nepoužívám a to ani při medobraní či rozebírání plodiště. Tílko a kraťasy jsou ke včelám standardní oblečení. Při nejhorším sahnu po klobouku, ale to jen když přijde špatné počasí. Řekl bych, že včely vycítí strach - proto nevčelaře ve včelíně dost obtěžují, mě jsou fuk, tak proč by se měli zabíjet, když se mnou stejně nepohnou :-)


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem
Datum: 31.5.2011 08:59:03
----------------------------------------
Jsem nepoučitelný, beru ochranu - kuklu, klobouk, nebo kombinézu - až
dostanu přímý zásah pod oko. Zřejmě to pramení ze špatného vidění. Nosím
brýle a na velkém světle, nebo ve stínu vidím velmi špatně. Odráží se to i
při hledání matek. Nedá se nic dělat, tak se jeden smíří s hadicapem.

J.P.

K tomu nošení kukly, závoje , rukavic a podobně. Používám ochranné pomůcky
také, a to s odůvodněním, že kdyby náhodou něco, pojišťovna by se mohla
vyhnout plnění. Mám na mysli vlastní úrazové pojištění, ne to svazové,
které je hodně omezené. Ve skutečnosti jsem ale ještě o vážnějším
poškození zdraví bodnutím od včely (i jako alergik naštěstí zrovna na
žihadla alergický nejsem) neslyšel. Někdo o nějakém takovém případě mimo
důsledku alergie víte?
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Honza Zátka
Sent: Tuesday, May 31, 2011 9:09 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: napaden? v?elstvem

Já ochrané pomůcky prakticky nepoužívám a to ani při medobraní či rozebírání
plodiště. Tílko a kraťasy jsou ke včelám standardní oblečení. Při nejhorším
sahnu po klobouku, ale to jen když přijde špatné počasí. Řekl bych, že včely
vycítí strach - proto nevčelaře ve včelíně dost obtěžují, mě jsou fuk, tak
proč by se měli zabíjet, když se mnou stejně nepohnou :-)


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem
Datum: 31.5.2011 08:59:03
----------------------------------------
Jsem nepoučitelný, beru ochranu - kuklu, klobouk, nebo kombinézu - až
dostanu přímý zásah pod oko. Zřejmě to pramení ze špatného vidění. Nosím
brýle a na velkém světle, nebo ve stínu vidím velmi špatně. Odráží se to i
při hledání matek. Nedá se nic dělat, tak se jeden smíří s hadicapem.

J.P.

" Ve skutečnosti jsem ale ještě o vážnějším
poškození zdraví bodnutím od včely (i jako alergik naštěstí zrovna na
žihadla alergický nejsem) neslyšel. Někdo o nějakém takovém případě mimo
důsledku alergie víte?"

Mně se kdysi jednou stalo, že při jízdě na kole mi jakýsi hmyzák zapadl za brýle a mlel se chvilku mezi brýlemi a okem a potom než utekl, bodl. Naštěstí do víčka a ne do bulvy, takže se o nic nejednalo. Ale podle bodance to nebyla zřejmě včela, nejspíš nějaký malý čmelák nebo možná včela samotářka, jestli ta taky bodá podobně jako čmeláci. Ani jsem si to neprohlídnul, protože to uteklo dřív, než jsem stihl zastavit a chytit to.
Jinak za ty roky se mně párkrát dostala včela pod kuklu, ale většinou vydržela bez bodání do té doby, než jsme se vzdálil od včel a sundal kuklu. Pokud bodla, tak do tváře, nešla na oko. Ale bylo to při práci v zadovácích a ve včelíně, kde ten kontakt se včelami je mnohonásobně intenzívnější než při práci v nástavcích, tam nepamatuji, že by mně včela podlezla pod utěsněním kukly až dovnitř.

Ve skutečnosti jsem ale ještě o vážnějším
poškození zdraví bodnutím od včely (i jako alergik naštěstí zrovna na
žihadla alergický nejsem) neslyšel. Někdo o nějakém takovém případě mimo
důsledku alergie víte?"
----------
Manželku píchla včela, začalo jí to červenat a ruka postupně otékat tvrdým otokem. Tak tomu dala asi ještě 5cm, postupně to šlo k lokti a po 5cm došla k doktoru a ten ji "pochválil". Prý to byla otrava krve, mohlo se to pěkně vyvinout.
A u nejmenšího kluka - po štípnutí do obličeje je oteklý ještě dva dny, že jej nechtějí ani přijmout do školky.

A pak prý existuje analyfatický šok - či tak nějak, může prý potkat i včelaře, je to bez varování a prý závisí na kvalifikaci těch co zachraňují, jetsli poznají že jde právě o něj.
Ale to je na doktory, já jen vím, že to není nikdy 100% bezpečné.
Sršeňí - jedno u mě do hlavy v pohodě, jen bolela hlava, 8ršních 8 do pkrývače - mdloby, atd a rychlá záchranná.

Karel

V dětském věku u mně trval otok po bodnutí včelou 3 dny běžně. A velikost otoku tak 10 centimetrů na každou stranu od místa bodnutí. Párkrát jsem při žihadle nad oko na to oko takový den kvůli otokům neviděl. U doktora jsem kvůli tomu nikdy nebyl.
Pak se to zlepšílo s tím, jak jsem chodil do včel a dostával víc žihadel. Nyní buď neoteču vůbec nebo trošku a jen na pár hodin.

Anafylaktický šok je něco jiného a velký průšvih.
Pokud můžu soudit, člověku začne být jakoby horko, zrudne, točí se hlava, má sklon k potácení, ale nepotí se ani nijak jinak se toho horka nemůže zbavit, ani uložením v chladu... Osobně jsem zažil, když jsem se zapomněl a po injekci, na kterou se nesmí pít, si dal k obědu pivo. trvalo to asi hodinu.... Dodatečně jsem pak byl poučen, že to potom byl nějaký slabý počáteční anafylaktický šok.

Manželku píchla včela, začalo jí to červenat a ruka postupně otékat tvrdým
otokem. Tak tomu dala asi ještě 5cm, postupně to šlo k lokti a po 5cm došla
k doktoru a ten ji "pochválil". Prý to byla otrava krve, mohlo se to pěkně
vyvinout.
A u nejmenšího kluka - po štípnutí do obličeje je oteklý ještě dva dny, že
jej nechtějí ani přijmout do školky.

A pak prý existuje analyfatický šok - či tak nějak, může prý potkat i
včelaře, je to bez varování a prý závisí na kvalifikaci těch co zachraňují,
jetsli poznají že jde právě o něj.
Ale to je na doktory, já jen vím, že to není nikdy 100% bezpečné.
Sršeňí - jedno u mě do hlavy v pohodě, jen bolela hlava, 8ršních 8 do
pkrývače - mdloby, atd a rychlá záchranná.

Karel
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ten šok je anafylaktický, je to extrémně silná alergická reakce. Já měl jednou otravu v celé noze (promodralá od kotníku až po stehno), ale je tomu tak 15let. Prý pravděpodobně šlo o to, že to včela byla ně něčem postříkaném. Dnes už se takovým svinstvem naštěstí nestříká. 5 sršních bodnutí v rukou, až na bolest docela v pohodě. Pár let zpět přes 250 žihadel v nohách (vysypal se mi nástavek a já měl jako vždy šortky), ani to skoro neoteklo, ale cca týden palčivá bolest při jakémkoli dotyku či došlapu, pak jsem ještě snad měsíc měl nohy naprosto necitlivé. Bylo to docela zajímavé, když se mi hejno včel sesypalo na nohy a já nemohl vůbec nic. Jinak co se bodanců do obličeje týče, tak to je jediné místo, kde mi to oteče a malé otoky to většinou nejsou.

A je něco, co otok zmírní? Něčím to hned potřít,aby se jed trochu oslabil? Pokud se to rozleze po těle, tak je pozdě, pak jen prášky. Pokud je to na ruce, tak to zkouším vysát, výsledek se zdá být lepší,ale např.nohu si nevysaju:-) Zkoušel jsem různá ředidla, šťávy z ovoce, citron, prostě co bylo po ruce, ale účinek to nemělo.

Nikdy mi nepřišlo, že by něco zabralo, jako malému mi vždycky nutili přiložit cibuli, ale nepřišlo mi, že by to nějak zabralo. Vysát to nejde, leda bys ráno rozřízl, ale beztak to nemá smysl. Nedoporučuje se to ani při uštknutí. U žihadla si mi spíš osvědčil teplý obklad, aby se místo řádně prokrvilo a jed se rozplavil - menší lokální podráždění. Ale citlivému člověku by to mohlo spíše ublížit. Jde o to naučit se žihadlo okamžitě vyškrábnout tak, aby se do místa vpichu dostalo co nejméně jedu. Když už mi něco bodne, tak za vteřinku je žihadlo venku a po půl minutce nevím, že mi něco bodlo.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem
Datum: 31.5.2011 12:34:04
----------------------------------------
A je něco, co otok zmírní? Něčím to hned potřít,aby se jed trochu oslabil?
Pokud se to rozleze po těle, tak je pozdě, pak jen prášky. Pokud je to na
ruce, tak to zkouším vysát, výsledek se zdá být lepší,ale např.nohu si
nevysaju:-) Zkoušel jsem různá ředidla, šťávy z ovoce, citron, prostě co
bylo po ruce, ale účinek to nemělo.

Chlapi, už ste sa vyplakali?

Vysávat se nedoporučuje, stačí nějaká odřeninka v ústech a je to ještě rychlejší a horší.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem
> Datum: 31.5.2011 12:34:03
> ----------------------------------------
> A je něco, co otok zmírní? Něčím to hned potřít,aby se jed trochu oslabil?
> Pokud se to rozleze po těle, tak je pozdě, pak jen prášky. Pokud je to na
> ruce, tak to zkouším vysát, výsledek se zdá být lepší,ale např.nohu si
> nevysaju:-) Zkoušel jsem různá ředidla, šťávy z ovoce, citron, prostě co
> bylo po ruce, ale účinek to nemělo.
>
>
>

Přátelé,pokud Vás při práci ve včelách jste odmněněni žihadlem,stačí sáhnout prstem do plástu a natřít medem.
Pokud dostanete žihadel více a začne Vám být špatně,
doporučuji malého panáka slivovice.Obojí mám osobně
vyzkoušené.Síla Vl.

Dotaz, za kolik u vás v krajích vykupují výkupny jarní med . U nás na jihu Čech je výkup 39kč / kg

Abych psal po pravdě, ani nevím kde ti výkupci tady na střední Hané máme. Ale slyšel jsem, že jsou, někde. Ještě jsem netočil, čeká mě to příští týden. Odhaduji, podle několika včelstev co jsem vážil, že z těch 25 co jsem, sice pozdě, ale nakočoval do řepky bude cca 1200kg. A to u řepky v pastované formě normálně prodám ze dvora, takže výkupní ceny nejsou u mě v hledáčku. Ale vím za kolik prodává med Kaufland. Nejlevnější je na pečení za 66Kč/kg, květový za 157Kč/kg a lesní 169Kč/kg.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem
> Datum: 31.5.2011 20:19:44
> ----------------------------------------
> Dotaz, za kolik u vás v krajích vykupují výkupny jarní med . U nás na jihu Čech
> je výkup 39kč / kg
>
>
>

opravdu mají úplně jiné starosti

2011/5/30 Jiří Pala <e-mail/=/nezadan>

> Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou
> lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají
> z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se
> chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové
> feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a
> ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte
> strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat
> jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být
> až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv,
> aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už
> vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze
> v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v
> tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou
> všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se
> bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim
> vzorem-tady i tím strachem a chováním.
>
> J.P.
>

Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy řepky.

A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti vidět.
Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?


Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.



A co u vás?



Karel

Mák mám poslední 3 roky po sobě v doletu a dnes jsem se zastavil u včel, jen vizuelní kontrola včelnice po bouřce v noci, a pyl z máku nosí. A na nějaký významný vliv na bodavost v důsledku požívání makového pylu moc nevěřím. Jestliže včely pyl ukládají do plástů, tak by se bodavost projevovala mnohem déle, než jen v době květu. Jsou nervoznější, víc poletují kolem mě když procházím mezi úly, ale to si myslím, že je způsobeno dusným počasím v tomto období a úbytkem přínosu sladiny.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 23.6.2011 22:56:16
> ----------------------------------------
> Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy
> řepky.
>
> A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do
> Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti
> vidět.
> Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?
>
>
> Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté
> ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla
> byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.
>
>
>
> A co u vás?
>
>
>
> Karel
>
>
>

U dobře vedených včel ta bodavost je jen o málo vyšší ale bolstivost je opravdu větší. Sám ovše práce řídím tak, aby jsem před rozkvětem máku vše udělal a pak do nich jdu až později.
Nevidím důvod se jim nabízet.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 24.6.2011 13:27:36
> ----------------------------------------
>
> Mák mám poslední 3 roky po sobě v doletu a dnes jsem se zastavil u včel, jen
> vizuelní kontrola včelnice po bouřce v noci, a pyl z máku nosí. A na nějaký
> významný vliv na bodavost v důsledku požívání makového pylu moc nevěřím.
> Jestliže včely pyl ukládají do plástů, tak by se bodavost projevovala mnohem
> déle, než jen v době květu. Jsou nervoznější, víc poletují kolem mě když
> procházím mezi úly, ale to si myslím, že je způsobeno dusným počasím v tomto
> období a úbytkem přínosu sladiny.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> > Datum: 23.6.2011 22:56:16
> > ----------------------------------------
> > Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy
> > řepky.
> >
> > A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do
> > Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti
> > vidět.
> > Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?
> >
> >
> > Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté
> > ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla
> > byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.
> >
> >
> >
> > A co u vás?
> >
> >
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

a pak do nich jdu až později.
Nevidím důvod se jim nabízet.

Pepan

----------
No, přeci jen ten med musím vytočit, dokud nebude všechen v šestihranech. :-)

A druhá věc je, jak moc bodají kolemjdoucí.


Karel

Já myslím, že z části je vliv máku přeceňován, že to je spíše vliv období. Dříve bylo toto období vrchol plodování, ve včelstvu bylo nejvíc včel, ale zároveň už bylo období, kdy se zmenšovala snůška a ve včelstvech se tak hromadily starší včely, které se pro nedostatek snůšky neupracovávaly. Starší včely jsou při zásazích do včelstva právě ty,které se nejdříve rozruší a které útočí na vetřelce.
Takže když byl rok, kdy bylo počasí v květnu takové, že včely hodně plodovaly a v červnu naopak bylo málo snůšky plus třeba ještě teplejší bouřlivé počasí, byly včely zrovna v období květu máku nejdivočejší.
Později se už včelstva menší snůšce a taky kratšímu dni přizpůobí, takže tak velký přebytek starých včel ve včelstvu už není a včelstva jsou tak divočejší méně. Nebo si včelař zvykne....
Dneska myslím je vrchol rozvoje včelstva o něco dříve......

Co se týká ploch máku, záleží na jeho prodejní ceně. Před cca 2 - 3 roky bylo máku málo a jeho cena stoupla až ke 100 Kč za kilo. Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho budou sít zase málo......

RP:
Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho budou sít zase málo......
----------

No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?

Karel

No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké
rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?

Karel
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Většina máku se u nás pěstuje pro export, to co tu zbude se zpracovává buď pro potravinářství, nebo se z něj extrahuje olej (obsahuje ho cca 40-60%), mimochodem tuku obsahuje víc než řepka, ta má cca 35%.

Údajně čeští zemědělci patří přední producenty máku v mezinárodním obchodě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 24.6.2011 14:22:29
> ----------------------------------------
> RP:
> Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena
> přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho
> budou sít zase málo......
> ----------
>
> No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké
> rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
> Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?
>
> Karel
>
>
>