Archiv Včelařské konference

Co se týká ceny medu a výkupní ceny medu.
Je už jisté, že produkce medu doteď vykoupená nebo jen vytočená je tak velká, že pokryje celou letošní spotřebu medu a že vykupovat další med by znamenalo hromadit neprodejný med? Vývoz pro jednoduchost nepočítám.
Nebo byl zatím vytočen a vykoupen jen určitý zlomek letošní spotřeby, akorát výkupci medu využívají příznivého počasí a momentálních vysokých sklizní prvních medů k sražení výkupní ceny dolů, aby ten řepkový med nakoupili co nejlevněji?
A že později výkupní cenu zvýší, takže kdo nalije do nádob a dá do výkupu třeba v srpnu, neprohloupí ?

Ono totiž taky může nastoupit v červnu a červenci počasi jako před dvěma roky, bouřky a vlhko a déšť a jediná snůška medu bude potom ta květnová......

Celková roční spotřeba na hlavu je asi podle internetu 400 tisíc tun cukru. To znamená pro včelaře by to byl z cekového objemu prodeje za rok tak den. Což je pěkný balík peněz. Jenže.

Je určitě možnost vzít cukr, ten denaturovat a udělat z něj krmný cukr. Jenže samotná vhodná denaturace cukru pro včely něco stojí, stojí i něco ouřada který to umázne kouzelným proutkem z té české kvóty a potom něco stojí ten blbec, který chce mít něco z toho, že to celé zorganizoval. Pak z toho chcou mít něco obchodníci a dopravci. Takže stačí toto všechno sečíst a odpovědět si - co nato tedy ten včelař nakonec řekne. Ten si stoupne do fronty a jak jeho dělnice, těch pár kil prostě koupí v akci, než aby cpal peníze do cukru, který je prý denaturován. Neřekne si - je to tedy cukr když to není cukr? A jeto. _gp_
...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409)

když se teď zdražuje cukr, je otázka, kdyby se cukr pro včely přejmenoval třeba na krmivo pro včely, jestli by potom tento cukr spadal do cukerné bilance EU nebo nespadal.
A druhá otázka je, pokud by nespadal, kolik musí cena běžného cukru vystoupat nahoru, aby se vyplatilo v nějakém cukrovaru vyrábět místo cukru to krmivo.

Porad se drzim hesla vykupcim ani gram.Letos jsem prihodil 10 korunu na cenu a na prodeji medu to neni poznat.Repka se prodava k memu udivu celkem dobre,mozna,ze jsou lidi uz otupeli ze zdrazovani vseho,ze jim to nevadi.Takove moje male letosni prekvapeni,o svetle medy okoli nikdy nestalo a ja repku taky nemusim.No kdyby zbyla,bude cim krmit.

Pokud umíš počítat, tak stouply stavy včelstev prý až o 100 tisíc při zazimování. Pro srovnání bylo na D1 jen 133,- v r. 2010.

Dále se prý neuzavřel kontrakt s Němcem, který prostě nemá o českou řepku zájem = přebytek 2 tisíc tun medu což je smrtící rána, jestli si uvědomíme, jestli se sem navíc cpe med jako dovoz, který se zpracovává. A to se může stát.

Ekonomicky jde o mednou krizi z nadvýroby a v pojetí EU by to mělo být fiasko, protože Evropská dotace - podpora prodeje medu, zkrátka nefunguje tak, aby se med snázeji tedy do toho oběhu dostal. Evropa si asi myslí, že si český včelař s řepkou poradí. _gp_


..........

Co se týká ceny medu a výkupní ceny medu.
Je už jisté, že produkce medu doteď vykoupená nebo jen vytočená je tak velká, že pokryje celou letošní spotřebu medu a že vykupovat další med by znamenalo hromadit neprodejný med? Vývoz pro jednoduchost nepočítám.
Nebo byl zatím vytočen a vykoupen jen určitý zlomek letošní spotřeby, akorát výkupci medu využívají příznivého počasí a momentálních vysokých sklizní prvních medů k sražení výkupní ceny dolů, aby ten řepkový med nakoupili co nejlevněji?
A že později výkupní cenu zvýší, takže kdo nalije do nádob a dá do výkupu třeba v srpnu, neprohloupí ?

"Je určitě možnost vzít cukr, ten denaturovat a udělat z něj krmný cukr. Jenže samotná vhodná denaturace cukru pro včely něco stojí, stojí i něco ouřada který to umázne kouzelným proutkem z té české kvóty a potom něco stojí ten blbec, který chce mít něco z toho, že to celé zorganizoval. Pak z toho chcou mít něco obchodníci a dopravci. Takže stačí toto všechno sečíst a odpovědět si - co nato tedy ten včelař nakonec řekne. Ten si stoupne do fronty a jak jeho dělnice, těch pár kil prostě koupí v akci, než aby cpal peníze do cukru, který je prý denaturován. Neřekne si - je to tedy cukr když to není cukr? A jeto."

Cukr pro včely by se určitě nemusel bělit a nemusel by se tak kvalitně rafinovat. Nevadilo by, kdyby byl roztok takového cukru zažloutlý a jedním z sledovaných parametrů by muselo být takové množství pro včely nestravitelných látek, které by ještě včelám v zimě nevadily. Takový cukr by byl výrobně levnější než obyčejný rafinovaný cukr.
Přirozeně ty ostatní náklady by zůstaly.

Pokud umíš počítat, tak stouply stavy včelstev prý až o 100 tisíc při zazimování. Pro srovnání bylo na D1 jen 133,- v r. 2010.
Dále se prý neuzavřel kontrakt s Němcem, který prostě nemá o českou řepku zájem = přebytek 2 tisíc tun medu což je smrtící rána, jestli si uvědomíme, jestli se sem navíc cpe med jako dovoz, který se zpracovává. A to se může stát."

Dotaci jsem předpokládal, že zkrouhl stát, na počty včelstev jsem se nedíval.
2 tisíce tun medu, to je roční spotřeba nějak tří miliónů čechů, to je dost navíc....
Asi to bude, co se týká medu, skutečně zajímavý rok.

Radime ty jsi asi spadl z višně! Víš co včelař udělá, barva nebarva, když mu na takovém cukru uhynou včely? Může zato ten blbec, který to všechno spískal a ten půjde k soudu. Nemá to smysl taková akce. Párkrát jsem si myslel, že smysl to má, ale definitivně jsem to vyškrtl ze seznamu takový nápad dál třeba jen v diskuzi vyvíjet._gp_
...........
Cukr pro včely by se určitě nemusel bělit a nemusel by se tak kvalitně rafinovat. Nevadilo by, kdyby byl roztok takového cukru zažloutlý a jedním z sledovaných parametrů by muselo být takové množství pro včely nestravitelných látek, které by ještě včelám v zimě nevadily. Takový cukr by byl výrobně levnější než obyčejný rafinovaný cukr.
Přirozeně ty ostatní náklady by zůstaly.

Radim Polášek:Dotaci jsem předpokládal, že zkrouhl stát, na počty včelstev jsem se nedíval.
..........

Dotace podle CEDRu je stejná s rokem před, tj, 2009 a 2010 jsou částky stejné ale vyplacené na včelstvo jsou jiné, protože jich přibylo.



2009 - 69 885 381,00 - 141,-/včelstvo
2010 - 69 961 350,00 - 133,-/včelstvo

"Radime ty jsi asi spadl z višně! Víš co včelař udělá, barva nebarva, když mu na takovém cukru uhynou včely? Může zato ten blbec, který to všechno spískal a ten půjde k soudu. Nemá to smysl taková akce."

Jako že včelař přijde k soudu: " Já si myslím, že kvůli tomu cukru mně v zimě uhynuly včely" A soud jako na to: " Vy jste včelař, jste odborník, tak to asi bude pravda, toho dodavatele cukru odsoudíme"

Tyhlety věci se přece musí dokázat a to zas tak jednoduché nepůjde to dokázat.
Fakt je, že na ten speciální cukr pro včelaře asi skutečně nedojde. To by cena cukru musela jít nahoru podstatně víc a zůstala tam trvale.
Taky spíš než řepa cukrovka se prosadí levnější zdroje cukrů.

Ne dojde tam odborník z Dolu a řekne, že v zásobách našel riziko přenosu nebo zvýšeného rizika nákazy včelstva třeba zvýšené nosemózy nebo dokonce nějaké měňavky jen kvůli v závislostech na denaturaci a jeto, protože cukr pro včely je nejlepší ten nejčistší. A soud dá zapravdu včelařovi. _gp_


.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52418)

"Radime ty jsi asi spadl z višně! Víš co včelař udělá, barva nebarva, když mu na takovém cukru uhynou včely? Může zato ten blbec, který to všechno spískal a ten půjde k soudu. Nemá to smysl taková akce."

Jako že včelař přijde k soudu: " Já si myslím, že kvůli tomu cukru mně v zimě uhynuly včely" A soud jako na to: " Vy jste včelař, jste odborník, tak to asi bude pravda, toho dodavatele cukru odsoudíme"

Tyhlety věci se přece musí dokázat a to zas tak jednoduché nepůjde to dokázat.
Fakt je, že na ten speciální cukr pro včelaře asi skutečně nedojde. To by cena cukru musela jít nahoru podstatně víc a zůstala tam trvale.
Taky spíš než řepa cukrovka se prosadí levnější zdroje cukrů.

GP:
Mě jen fascinuje z pohledu dobrého hospodáře, že člověk, který má vlastní prostředky a jede takřka bez koruny dotací na zlepšení prodeje medu, může ovlivnit fronty lidí, kteří jsou organizováni a berou dohromady stovky milionů dotací ročně. Neměli by zatu dobu a ty peníze MÍT už vlastní řetězec zpracoven co dodávají do oběhu med a tak si tu cenu polepšit a měli by důvod med těm Špačkům nestrkat tak levně, když ho prostě nechce, protože o něj není zájem?
-------------------
Co tě fascinuje, normálka.
Z cizího krev neteče.
Dáš si slušný plat za málo práce - raději moc neděláš, aby jsi moc nezkazil, pár zakázek kamarádům, zbytek utratíš bez efektu a už můžeš zase žádat o dotace. A máš na to tím pádem čas - obíháš noviny, ždádáš, sháníš,...

A teď si představ, že by jsi to neudělal, obracel každou korunu, práci lidí co máš skoro zadarmo /dělají to většinou skoro zadarmo/ by jsi nevyužíval k nějakému neefektivnímu prodeji léčiva a kontroly jak kdo léčí, ale k výkupu a prodeji, organizovali by prodejní akce, ochutnávky, prezentace atd.

Za chvíli by jsi nepotřeboval dotace, atd.

Za chvíli by z toho bylo tolik práce, že by jsi musel pracovat, přitom by se zjistilo, že na to třeba nemáš, vyrostla by ti při práci konkurence na post,...

Jak je jednodušší nadávat a občas si zorganizovat něšjakou schůzi, kde vysvětlím proč je to tak dobré/špatné.

Takže dokud budou dotace, bude to tak jak je.


Si jenom ven - že bude teď spousta medu se tušilo už pár týdnů. Přesto masa organizovanmých včelařů svoji frontou před výkupem, aby stihli tu první cenu srazí za týden cenu o 50% dolů.
A teď vyrazí s polakáty ne do Křemencové, ale do ulic a na plotech to zase začne viset. Med za 50, 60, 80

A to jsem osobně slyšel p.Špačka v září v Lysé, jak Cechařům povídal, že situace se může během roku otočit o 180st.
Naprostý nezájem o diskuzi, my budemem prodávat ze dvora a budeme na výkupu nezávislí.

Jo, a je to tady, hubená léta skončila, medu bude dost. :-)

A na podzim má prý být D1 okolo třiceti jkorun na včelstvo.
Tak s enám to tady třeba trochu vyčistí, chtělo by to jen nějakou dotaci na výkup starých úlů. ABy tady nestrašily.


Karel

"Jo, a je to tady, hubená léta skončila, medu bude dost. :-) "

včelstva přezimovala bez úhynů, ještě jich sto tisíc přibylo, počasí je zatím dobré, u nás se začíná objevovat spadek, medu bude plno...... Bude se prodávat za nízkou cenu...

Protože se bude prodávat za nízkou cenu, leckteří včelaři budou mít příliš malý zisk a s více včelstvy více práce... tak prostě "nebudou mít čas" na léčení varaozy, budou to šidit, podobně možná i mor plodu....

Přes zimu přežije víc roztočů, v roce 2012 se v létě pěkně rozmnoží, na podzim a potom v zimě 2012 - 2013 včelstva začnou hromadně padat..... 100 - 200 tisíc včelstev nebo tak nějak ......

Zase se začne řvát, že vymírání včelstev ohrožuje lidstvo, začnou se vyřizovat příspěvky na uhynulá včelstva, začnou zase prosperovat producenti oddělků...

Rok 2013 - 2014 uběhne, počty včelstev se zase zvýší, v roce 2015 producenti oddělků zase ukončí byznys, včelstva vyprodukují nadbytek medu, spadnou jeho ceny a vše bude nanovo......

Dne Thursday 26 of May 2011 08:39:43 R. Poláek napsal(a):

>
> Přes zimu přežije víc roztočů, v roce 2012 se v létě pěkně rozmnoží, na
> podzim a potom v zimě 2012 - 2013 včelstva začnou hromadně padat..... 100 -
> 200 tisíc včelstev nebo tak nějak ......
>
> Zase se začne řvát, že vymírání včelstev ohrožuje lidstvo, začnou se
> vyřizovat příspěvky na uhynulá včelstva, začnou zase prosperovat producenti
> oddělků...
>
> Rok 2013 - 2014 uběhne, počty včelstev se zase zvýší, v roce 2015
> producenti oddělků zase ukončí byznys, včelstva vyprodukují nadbytek medu,


No tak bud bude mit clovek 5 vcelstev a bude mu to jedno, nebo 50 a nakoupi
sudy a hubena leta bude prodavat ze sudu a bohata lit do sudu ne ?

Prece ty vykyvy jsou normalni a evoluce je na nich zalozena. Pokud bude mit
vcelar inteligenci alespon veverky, necha si neco na potom.

Nekde jsem slysel nejake porekadlo, neco ve smyslu ze hloupi sedlak bezi do
vykupu a chytry si setri na stodolu. Na jare je obili vzdy drazsi, a muze se
mlatit pozdeji.


Mozna, ze tady ma prostor ta podpora druzstev - pronajem skladoveho prostoru a
skladovani medu - tady u nas ted vyrostlo spousta skladovacich hal a
pronajimaji tusim jiz od 10 m2 - ale komin az nahoru. Vysokozdvihy maji sve.

Ovsem zase by to nekdo musel zorganizovat .....

Coz mi pripomina jednu indianskou historku, kdy jsou nestastni, ze nemaji
vudce, ktery by je vedl proti vlade, ale soucasne jsou nestastni, ze pokud by
takoveho vudce meli, nekdo by ho zradil a udal .......



--



S pozdravem

Jan Cervenka

No, mně je to momentálně jedno.

Akorát mně fascinuje, jak se to točí furt dokola....V každé fázi je někdo v nevýhodě a tak řve.... Občas i něco vyřve

Jinak co se týká skladovacích prostorů, spíš to pro mě v vzdálenější budoucnosti vypadá na chladnou komoru. V květnu polovinu, dvě třetiny plástů s medem vybrat a tam uložit a potom podle vývoje ceny v podletí buď něco z toho vrátit včelám na zimu nebo naopak v září, říjnu nahřát a vytočit.

Akorát ještě nemám představu o nákladech, co by to vyžadovalo.

Tohle si nedovedu dost dobře představit, po pár měsících bude med v buňkách jako kámen. Jak ho chceš vytáčet? Rozehřátí medu v plástech nevidím reálně, protože aby se dalo mluvit o nějakém rozumném rozpuštění, musel by se plást nahřát na 40-45°C a to nepřežije. Navíc by museli být rámky komplet zavíčkované, jinak to nemá vůbec smysl. Lepší je vytočit do sudů a při nejhorším to včelám vrátit v roztoku (podnícení, které by se jen vrácením plástů nedosáhlo). A mimochodem i při výkupce 30Kč, je to stále víc než cukr. Zimovat na medu je dle mého blbost, nevíc nám kdosi cosi tvrdil, že zimování na cukru je lešpí z toho důvodu, že je narozdíl od medu "čistý" - včelám se pomaleji plní výkalové vaky.

Jenda

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Fascinovany
Datum: 26.5.2011 11:25:19
----------------------------------------
Jinak co se týká skladovacích prostorů, spíš to pro mě v vzdálenější
budoucnosti vypadá na chladnou komoru. V květnu polovinu, dvě třetiny
plástů s medem vybrat a tam uložit a potom podle vývoje ceny v podletí buď
něco z toho vrátit včelám na zimu nebo naopak v září, říjnu nahřát a
vytočit.

Akorát ještě nemám představu o nákladech, co by to vyžadovalo.

Dne Thursday 26 of May 2011 11:24:28 R. Poláek napsal(a):
> Jinak co se týká skladovacích prostorů, spíš to pro mě v vzdálenější
> budoucnosti vypadá na chladnou komoru. V květnu polovinu, dvě třetiny
> plástů s medem vybrat a tam uložit a potom podle vývoje ceny v podletí buď
> něco z toho vrátit včelám na zimu nebo naopak v září, říjnu nahřát a
> vytočit.
>
> Akorát ještě nemám představu o nákladech, co by to vyžadovalo.

No bud suchy sklep, nebo termokomoru se starym mrazakem - nebo lepe
klimatizaci, naklady na stavbu - zalezi na Vasich dispozicich a klimoska cca
6-10000 Kc. Zalezi, jak to budete mit utepleno, provoz dle kvality a sazby
elektriny, ovsem Vam si netroufam radit :) . Provozne bude nejlevnejsi ten
suchy sklep.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Tohle si nedovedu dost dobře představit, po pár měsících bude med v buňkách jako kámen. Jak ho chceš vytáčet? Rozehřátí medu v plástech nevidím reálně, protože aby se dalo mluvit o nějakém rozumném rozpuštění, musel by se plást nahřát na 40-45°C a to nepřežije. Navíc by museli být rámky komplet zavíčkované, jinak to nemá vůbec smysl. Lepší je vytočit do sudů a při nejhorším to včelám vrátit v roztoku (podnícení, které by se jen vrácením plástů nedosáhlo)."

Já jsem nějaké plást skladoval a rozehříval. Plásty s medem se rozehřát dají, chce to jen na těch cca 40 st C zahřívat pomalu, několik dnů, aby při tom zahřívání nebyl velký tepelný spád a plásty se místně nezahřály nad těch 45 st C. Med se obvykle úplně nerozpustí do průměrného tekutého medu, nicméně se docela dobře vytočí. Problém by možná dělaly medy, co krystalizují v buňkách na hodně tvrdý med s velkými krystaly, které by se zasekly v buňkách, to ale zas tak moc nemám vyzkoušené.

Cena medu v plástu na krmení na zimu se nedá porovnávat s cenou cukru, pouze s cenou plástu plného zpracovaných cukerných zásob. A v tom plástu je vedle cukru už i práce při zakrmování plus cukr, který včely navíc spotřebují na zpracování zásob.
V plástu medu jsou zas potom náklady na to skladování v chladné komoře.
Ale mezistěna nebo světlý plást plný řepkového medu není problém teď odebrat a do začátku krmení prostě skladovat i za normální teploty. Jen musí být mezi plásty mezery, aby se do nich nedali zavíječi . A nesmí tam být pyl! A musí to být v suchším prostředí, jinak med začne absorbovat vodu, nabývat na objemu a vytékat z buněk a kvasit. A mimo dosah mravenců, u mně v baráku dost obtížně zajistitelné.

"No bud suchy sklep, nebo termokomoru se starym mrazakem - nebo lepe
klimatizaci, naklady na stavbu - zalezi na Vasich dispozicich a klimoska cca
6-10000 Kc. Zalezi, jak to budete mit utepleno, provoz dle kvality a sazby
elektriny, ovsem Vam si netroufam radit :) . Provozne bude nejlevnejsi ten
suchy sklep."

Možná něco takového. Rozhodně to má svoje kouzlo, uložit plné rámky a jak dojdou zásoby medu, třeba o vánocích nebo v předjaří, prostě další dávku rozehřát a vytočit. Co jsem měl možnost vyzkoušet, tak to, že med zůstává v plástech v kontaktu s voštím, dává takhle rozehřátému a vytočenému medu jakousi chuť čerstvého, právě vytočeného neskladovaného medu

Dne Monday 09 of May 2011 06:47:17 Libor V. napsal(a):
> Zdravím pane kolego, a s mřížkami jste to zkoušel? Jak to vypadalo?

No u 39x24 to byla nutnost , u dadanta je to zbytecne a u 159 langstroth jsem
je nepouzival, vetsinou mam 4 NN plodiste, a 2-4 NN medniky, vetsina vcelstev
to pochopi, jak to chci, ale nektera proste ne, v dadantech to zatim
pochopily vsechny.

Jinak zelezny MM jsou drahy a plastovy , nez se obehaji, rvou vcelam kridelka,
nohy ..... Ja mam problem, abych je nepomordoval, kdyz jim vracim nastavky a
abych je umyslne mrzacil. Krom toho je to neprirozeny.

Staci, ze jim beru med :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jen musí být mezi plásty mezery, aby se do nich nedali zavíječi .

-----------------------------------------------------

Zavíječ je aktivní až nad 10 stupňů,takže stačí mít v tom chlazeném skladě teplotu nižší a naopak můžu ty plásty v nástavcích srazit víc k sobě,aby se jich tam víc vešlo...

Zdraví Pavel

Ahoj Jendo,
nemám podložené, je to drb, ale říká se, že ten současný cukr může mít až 20% popelovin, zatímco dříve náš cukr měl cca 4%. Je tu někdo, kdo má blízko k cukrovarům?
Každopádně vloni kamarád krmil cukrem a v zimě se mu včely podělali, což si za léta nepamatuje.
Zimování na medu beru jako přirozenou potravu tedy jako nejlepší. Sám budu o víkendu řešit problém, že nestíhám vytáče, tak asi nějaké nástavky odložím na oddělky, abych mohl přidat kmenovým včelstvům, do maringotky se mi víc než 7NN nevejde. V červenci uvidím, kolik vytočím a kolik jim nechám na zimu. Jinak vytáčet a pak zkrmovat je blbost, copak to někdo dělá divokým včelstvům? Zkrystalizovaný med včelám vůbec nevadí, je hygroskopický nasaje vodu a včely ho odeberou.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fascinovany
> Datum: 26.5.2011 11:47:00
> ----------------------------------------
> Tohle si nedovedu dost dobře představit, po pár měsících bude med v buňkách jako
> kámen. Jak ho chceš vytáčet? Rozehřátí medu v plástech nevidím reálně, protože
> aby se dalo mluvit o nějakém rozumném rozpuštění, musel by se plást nahřát na
> 40-45°C a to nepřežije. Navíc by museli být rámky komplet zavíčkované, jinak to
> nemá vůbec smysl. Lepší je vytočit do sudů a při nejhorším to včelám vrátit v
> roztoku (podnícení, které by se jen vrácením plástů nedosáhlo). A mimochodem i
> při výkupce 30Kč, je to stále víc než cukr. Zimovat na medu je dle mého blbost,
> nevíc nám kdosi cosi tvrdil, že zimování na cukru je lešpí z toho důvodu, že je
> narozdíl od medu "čistý" - včelám se pomaleji plní výkalové vaky.
>
> Jenda
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fascinovany
> Datum: 26.5.2011 11:25:19
> ----------------------------------------
> Jinak co se týká skladovacích prostorů, spíš to pro mě v vzdálenější
> budoucnosti vypadá na chladnou komoru. V květnu polovinu, dvě třetiny
> plástů s medem vybrat a tam uložit a potom podle vývoje ceny v podletí buď
> něco z toho vrátit včelám na zimu nebo naopak v září, říjnu nahřát a
> vytočit.
>
> Akorát ještě nemám představu o nákladech, co by to vyžadovalo.
>
>
>
>
>

"Zavíječ je aktivní až nad 10 stupňů,takže stačí mít v tom chlazeném skladě teplotu nižší a naopak můžu ty plásty v nástavcích srazit víc k sobě,aby se jich tam víc vešlo... "

Světlé plásty nebo vystavěné mezistěny, zavíčkované odzhora až dolů , se dají uložené s mezerami skladovat i za normální teploty. Zavíječ do nich nejde nebo jde jen velice málo, takže do podletí jsou úplně v pohodě. Působí malá atraktivita světlého plástu dohromady s tím, že larva zavíječe se nemůže prohryznout do buňky se sladinou, protože by to zalilo, musí vegetovat v úzké mezistěně plástu..
Nesmí tam být buňky s pylem, ten je naopak pro zavíječe ohromně atraktivní.

" nemám podložené, je to drb, ale říká se, že ten současný cukr může mít až 20% popelovin, zatímco dříve náš cukr měl cca 4%. Je tu někdo, kdo má blízko k cukrovarům?"

Podle mně to je nesmysl. Cukr obsahuje jen uhlík, vodík a kyslík, 20 % popelovin by potom znamenalo něco jako cukr smíchaný s pilinami půl napůl nebo tak nějak.
Ostatně na rafinovaný cukr coby výrobek bude určitě někde oborová norma, která tohleto předepisuje. Tam bude i maximální možný obsah popelovin, pravděpodobně někde na úrovni desetiny procenta.

Ty procenta jsou hodně přahnané... bílí rafinovaný cukr musí mít minimálně 99,8% čisté sacharózy. Zkrmit med standardně v roztoku jsem psal z důvodu podnícení. Pokud dám do úlu v srpnu hotové zavíčkované zásoby tak matka klást přstane společně se snůškou což není zrovna ideální. Pokud se někdo chcete šťourat ve složení cukru, tak http://www.czfcdb.cz/potraviny/?id=190

------------ Původní zpráva ------------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Předmět: Re: Re: Fascinovany
Datum: 26.5.2011 12:40:49
----------------------------------------
Ahoj Jendo,
nemám podložené, je to drb, ale říká se, že ten současný cukr může mít až 20%
popelovin, zatímco dříve náš cukr měl cca 4%. Je tu někdo, kdo má blízko k
cukrovarům?
Každopádně vloni kamarád krmil cukrem a v zimě se mu včely podělali, což si za
léta nepamatuje.
Zimování na medu beru jako přirozenou potravu tedy jako nejlepší. Sám budu o
víkendu řešit problém, že nestíhám vytáče, tak asi nějaké nástavky odložím na
oddělky, abych mohl přidat kmenovým včelstvům, do maringotky se mi víc než 7NN
nevejde. V červenci uvidím, kolik vytočím a kolik jim nechám na zimu. Jinak
vytáčet a pak zkrmovat je blbost, copak to někdo dělá divokým včelstvům?
Zkrystalizovaný med včelám vůbec nevadí, je hygroskopický nasaje vodu a včely ho
odeberou.
Radek

Díky za odpověď,
pokud jde o podněcování, vůbec nemá smysl, navíc v srpnu je už narozených nebo ve stadiu plodu většina zimních včel. Navíc se začíná mluvit o tom, že včasné ukončení plodování v podletí příznivě ovlivňuje varoózu, nenamnoží se tolik roztočů a pokud jde o sílu včelstva, je mnohem výhodnější včelám ponecht na zimu alespoň 3nástavky 39*24 nebo i víc a pak porovnejte podněcovaná včelstva se správně vyzimovanými.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Fascinovany
> Datum: 26.5.2011 13:44:35
> ----------------------------------------
> Ty procenta jsou hodně přahnané... bílí rafinovaný cukr musí mít minimálně 99,8%
> čisté sacharózy. Zkrmit med standardně v roztoku jsem psal z důvodu podnícení.
> Pokud dám do úlu v srpnu hotové zavíčkované zásoby tak matka klást přstane
> společně se snůškou což není zrovna ideální. Pokud se někdo chcete šťourat ve
> složení cukru, tak http://www.czfcdb.cz/potraviny/?id=190
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Fascinovany
> Datum: 26.5.2011 12:40:49
> ----------------------------------------
> Ahoj Jendo,
> nemám podložené, je to drb, ale říká se, že ten současný cukr může mít až 20%
> popelovin, zatímco dříve náš cukr měl cca 4%. Je tu někdo, kdo má blízko k
> cukrovarům?
> Každopádně vloni kamarád krmil cukrem a v zimě se mu včely podělali, což si za
> léta nepamatuje.
> Zimování na medu beru jako přirozenou potravu tedy jako nejlepší. Sám budu o
> víkendu řešit problém, že nestíhám vytáče, tak asi nějaké nástavky odložím na
> oddělky, abych mohl přidat kmenovým včelstvům, do maringotky se mi víc než 7NN
> nevejde. V červenci uvidím, kolik vytočím a kolik jim nechám na zimu. Jinak
> vytáčet a pak zkrmovat je blbost, copak to někdo dělá divokým včelstvům?
> Zkrystalizovaný med včelám vůbec nevadí, je hygroskopický nasaje vodu a včely
> ho
> odeberou.
> Radek
>
>
>

Jde mi z toho hlava kolem, co dokáže český včelař vymyslet.
Je to zábava :o)). Myslím, že jednodušší, efektivnější a energeticky nenáročný je způsob, který provozuje ing. Dvorský. Viz "medná komora". Doporučuji jeho stránky.
Jinak, to že bychom med neprodali, o to není žádná obava. A pokud nám letos něco zbude, žádné neštěstí. Příští rok med být v takovém množství nemusí. To se potom letošní zásoby hodí.
Tak ať Vám to teče, přátelé. JK

A to jsem osobně slyšel p.Špačka v září v Lysé, jak Cechařům povídal, že situace se může během roku otočit o 180st.
Naprostý nezájem o diskuzi, my budemem prodávat ze dvora a budeme na výkupu nezávislí.
.........

Proč ho neposlouchaly co říká? Kam jsi to napsal? Víš, že místo nějakých přednášek stačí říci, že příští rok ať je snůška a přínos jakkýkoli musí mít každý včelař velkou zásobu obalů na med? Kdybych toto slyšel na Tvém místě já, tak nic jiného nedělám, že sháním barely a hoboky a ostatní které znám k tomu nabádám. Ty obaly se teď shání těžko. Já se tuto informaci o ceně dozvěděl asi před týdnem a jak jsem napsal, zatím cenu neřeším, nemám proč. Špaček už asi v září měl plný sklad a potřebuje nejprve prodat. A proti plnému skladu se lépe přežívá s plným skladem. K tomu ten prodej ze dvora za 60 -80 ... a zase nějak bude._gp_

Na to rychle zapomeň. V Čelechovicích na Hané býval cukrovar kde se vyráběl nerafinovaný cukr.Včelaři kteří si jej nanosily domů a včely jím nakrmily, splakali nad výdělkem. Tak posrané úly jsi v životě neviděl!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 25.5.2011 23:04:15
> ----------------------------------------
> "Je určitě možnost vzít cukr, ten denaturovat a udělat z něj krmný cukr.
> Jenže samotná vhodná denaturace cukru pro včely něco stojí, stojí i něco
> ouřada který to umázne kouzelným proutkem z té české kvóty a potom něco
> stojí ten blbec, který chce mít něco z toho, že to celé zorganizoval. Pak z
> toho chcou mít něco obchodníci a dopravci. Takže stačí toto všechno sečíst
> a odpovědět si - co nato tedy ten včelař nakonec řekne. Ten si stoupne do
> fronty a jak jeho dělnice, těch pár kil prostě koupí v akci, než aby cpal
> peníze do cukru, který je prý denaturován. Neřekne si - je to tedy cukr
> když to není cukr? A jeto."
>
> Cukr pro včely by se určitě nemusel bělit a nemusel by se tak kvalitně
> rafinovat. Nevadilo by, kdyby byl roztok takového cukru zažloutlý a jedním
> z sledovaných parametrů by muselo být takové množství pro včely
> nestravitelných látek, které by ještě včelám v zimě nevadily. Takový cukr
> by byl výrobně levnější než obyčejný rafinovaný cukr.
> Přirozeně ty ostatní náklady by zůstaly.
>
>
>

"Na to rychle zapomeň. V Čelechovicích na Hané býval cukrovar kde se vyráběl nerafinovaný cukr.Včelaři kteří si jej nanosily domů a včely jím nakrmily, splakali nad výdělkem. Tak posrané úly jsi v životě neviděl!"

Někdy okolo roku 1993 jsem zhruba tři roky včely krmil obyčejným hnědým afinovaným cukrem. Koupeným jednak v Zemědělském zásobování, jednak ještě jako zbytky od soukromníka. Včely úplně v pohodě. Je ale fakt, že po tyto roky byla vždy příznivá zima s častějšími prolety.

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: Fascinovany
# Datum: 26.5.2011 07:49:49
# ----------------------------------------
# GP:
# Mě jen fascinuje z pohledu dobrého hospodáře, že člověk, který má vlastní
# prostředky a jede takřka bez koruny dotací na zlepšení prodeje medu, může
# ovlivnit fronty lidí, kteří jsou organizováni a berou dohromady stovky
# milionů dotací ročně. Neměli by zatu dobu a ty peníze MÍT už vlastní
# řetězec zpracoven co dodávají do oběhu med a tak si tu cenu polepšit a měli
# by důvod med těm Špačkům nestrkat tak levně, když ho prostě nechce, protože
# o něj není zájem?
# -------------------
# Co tě fascinuje, normálka.
# Z cizího krev neteče.
# Dáš si slušný plat za málo práce - raději moc neděláš, aby jsi moc
# nezkazil, pár zakázek kamarádům, zbytek utratíš bez efektu a už můžeš zase
# žádat o dotace. A máš na to tím pádem čas - obíháš noviny, ždádáš,
# sháníš,...
#
# A teď si představ, že by jsi to neudělal, obracel každou korunu, práci lidí
# co máš skoro zadarmo /dělají to většinou skoro zadarmo/ by jsi nevyužíval k
# nějakému neefektivnímu prodeji léčiva a kontroly jak kdo léčí, ale k výkupu
# a prodeji, organizovali by prodejní akce, ochutnávky, prezentace atd.
#
# Za chvíli by jsi nepotřeboval dotace, atd.
#
# Za chvíli by z toho bylo tolik práce, že by jsi musel pracovat, přitom by
# se zjistilo, že na to třeba nemáš, vyrostla by ti při práci konkurence na
# post,...
#
# Jak je jednodušší nadávat a občas si zorganizovat něšjakou schůzi, kde
# vysvětlím proč je to tak dobré/špatné.
#
# Takže dokud budou dotace, bude to tak jak je.
#
#
# Si jenom ven - že bude teď spousta medu se tušilo už pár týdnů. Přesto masa
# organizovanmých včelařů svoji frontou před výkupem, aby stihli tu první
# cenu srazí za týden cenu o 50% dolů.
# A teď vyrazí s polakáty ne do Křemencové, ale do ulic a na plotech to zase
# začne viset. Med za 50, 60, 80
#
# A to jsem osobně slyšel p.Špačka v září v Lysé, jak Cechařům povídal, že
# situace se může během roku otočit o 180st.
# Naprostý nezájem o diskuzi, my budemem prodávat ze dvora a budeme na výkupu
# nezávislí.
#
# Jo, a je to tady, hubená léta skončila, medu bude dost. :-)
#
# A na podzim má prý být D1 okolo třiceti jkorun na včelstvo.
# Tak s enám to tady třeba trochu vyčistí, chtělo by to jen nějakou dotaci na
# výkup starých úlů. ABy tady nestrašily.
#
#
# Karel
#
#

Ja jsem loni udelal taky dobrou zkusenost,

oddelky v EKo rezimu jsem pro jistotu dokrmil BIO cukrem z cukrove trtiny- 50 kc/ kg,kdyz normalni stal 13 kc/kg. Vysledek byl z 8 oddelku jich 7 padlo hned zjara-vsechno pokaleno, to jedno jsem se snazil dat do kupy padlo v dubnu.
Po rozmichani cukru byl roztok hnedy.

Takze uz zadne experimenty !!!

P.

GP:
....toto slyšel na Tvém místě já, tak nic jiného nedělám, že sháním barely a hoboky a ostatní které znám k tomu nabádám. Ty obaly se teď shání těžko.
---------
No já troškař mám zatím dost hoboků a hodně kýblů z víkem.
Ale ty sudy, to by jsee zatím neptřeboval. Ale doufám, že na ně dojde, dneska to zase pěkně zahučelo.:-)

To jsou nějaké spec. sudy s potr.barvou, nebo se to vždycky vystýlá umělohmotným pytlem, co prodávám m.j. Lysoň.

Sedláček uvádí, že je dává sudy k naplnění oproti záloze 400Kč. Takže to asi žádná extra věc nebude. Kde se to dá koupit, pokud nestačí obyč sud.

Díky.

Karel

Sedláček uvádí, že je dává sudy k naplnění oproti záloze 400Kč. Takže to asi žádná extra věc nebude. Kde se to dá koupit, pokud nestačí obyč sud.

Díky.

Karel
..........
To právě nevím, ale 400Kč záloha, to je Sedláček kanec._gp_

Sudy se dají sehnat jako použité z různých potravinářských fabrik. Expedují se v tom sirupy atd. Nevím o nikom, kdo by tam ten pytel nedával, ale možné to je, origo je to v nich také rovnou nalité a do hliníkových konví taky nikdy nikdo nic nedával, a že některé jsou pěkně hnusné... Ale manipulace s cca 300kg už není nic moc a chce to techniku. A teď pro většinu překvapivá informace, takový sud se nechá sehnat už za 300-400Kč. Ale kde říkat nebudu, tolik jich zase "neprodukují". Hledejte a ptejte se.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Fascinovany
Datum: 26.5.2011 21:16:12
----------------------------------------
Sedláček uvádí, že je dává sudy k naplnění oproti záloze 400Kč. Takže to
asi žádná extra věc nebude. Kde se to dá koupit, pokud nestačí obyč sud.

Díky.

Karel
.........
To právě nevím, ale 400Kč záloha, to je Sedláček kanec._gp_

Do čeho uložit med budu nejspíš muset řešit také, protože odhadem na letošní úrodu, budu mít nádob málo. Teď mám z potr. plastu bílé nádoby s víkem na 40l , tj asi 50kg medu který se v
pohodě do toho vejde. Stály asi 180kč. Na přenášení v ruce to stačí, takže do většího objemu bych nešel. Jinak se dají koupit sudy s potravinářským atestem s víkem na 120l. Cenu budu vědět zítra.
Ono ve skladech s tímto sortimentem se něco dá sehnat za rozumnější cenu než v prodejnách se včel. zbožím.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fascinovany
> Datum: 26.5.2011 21:03:24
> ----------------------------------------
> GP:
> ...toto slyšel na Tvém místě já, tak nic jiného nedělám, že sháním barely
> a hoboky a ostatní které znám k tomu nabádám. Ty obaly se teď shání těžko.
> ---------
> No já troškař mám zatím dost hoboků a hodně kýblů z víkem.
> Ale ty sudy, to by jsee zatím neptřeboval. Ale doufám, že na ně dojde,
> dneska to zase pěkně zahučelo.:-)
>
> To jsou nějaké spec. sudy s potr.barvou, nebo se to vždycky vystýlá
> umělohmotným pytlem, co prodávám m.j. Lysoň.
>
> Sedláček uvádí, že je dává sudy k naplnění oproti záloze 400Kč. Takže to
> asi žádná extra věc nebude. Kde se to dá koupit, pokud nestačí obyč sud.
>
> Díky.
>
> Karel
>
>
>

Nove plastove sudy ruznych velikosti vc. potravinarskeho atestu se daji koupit na mnoha mistech - napr. http://www.tref.cz/.

Pristup dobry, prave sem pro jine ucely objednaval byt jen 4 sudy. Poslou postou nebo Radialkou.

Radek

Dne Thursday 26 of May 2011 22:08:54 Honza Zátka napsal(a):
> A teď pro většinu překvapivá informace, takový sud se nechá sehnat už za
> 300-400Kč. Ale kde říkat nebudu, tolik jich zase "neprodukují". Hledejte a
> ptejte se.


onehda jsem jich asi 20 videl ve srotu, jednou pouzite, neznicene, cena tak
cca 50 kc ( 8 kc/kg ), ale uz mam tolik " pokladu ", ze to neni kam davat.
Jeden jsem kdysi dostal, delam v nem cukerny roztok a vozim na voziku.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Plastové sudy jsou na pendrek. To poznáš, až ti projede dnem kamínek nebo hřebík z palety a potom to rozehřeješ. Zpracovatelé to vůbec kvůli tomuto nechcou ani vidět._gp_
..........
Radek (213.220.233.191) --- 26. 5. 2011
Re: Fascinovany (52410) (52422) (52439) (52444)

Nove plastove sudy ruznych velikosti vc. potravinarskeho atestu se daji koupit na mnoha mistech - napr. http://www.tref.cz/.

Pristup dobry, prave sem pro jine ucely objednaval byt jen 4 sudy. Poslou postou nebo Radialkou.

Radek

Velký zpracovatel by měl si dodat vlastní sudy ve kterých si to rozpouští. Aspoň tak to měly zařízeno někteří co dodávaly do výkupu a toho medu měly víc než malé množství. A nevím jak by u zpracovatele obstál plastový sud, ti při rozpouštění nejspíš na teplotu do 50°C moc hledět nebudou, aby takové množství medu rozpostily efektivně nebo jen popustily u stěny sudu aby mohly med vyklepnout do stroje. Tady je spíš řeč o nádobách pro domácí uskladnění. Já mám pod ty bílé uřezaný čtverec sololitu, na který to na zem postavím spíš proto aby se dno neodřelo, protože jak jsou nádoby prázdné tak je možné je skladovat zasunutím do sebe a strkat do čistého nějaký poškrábaný spodek co se špatně umívá není zrovna pěkné čisté to musí být i zvenčí a zespod. Dávám tři nádoby na sebe takže na 1 m2 asi 600kg medu.
Mít něco takového v nerezu by bylo jistě lepší, ale pokud někde se to dá sehnat, tak ta cena by už asi tak příjemná nebyla.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fascinovany
> Datum: 27.5.2011 00:10:46
> ----------------------------------------
> Plastové sudy jsou na pendrek. To poznáš, až ti projede dnem kamínek nebo
> hřebík z palety a potom to rozehřeješ. Zpracovatelé to vůbec kvůli tomuto
> nechcou ani vidět._gp_
> .........
> Radek (213.220.233.191) --- 26. 5. 2011
> Re: Fascinovany (52410) (52422) (52439) (52444)
>
> Nove plastove sudy ruznych velikosti vc. potravinarskeho atestu se daji
> koupit na mnoha mistech - napr. http://www.tref.cz/.
>
> Pristup dobry, prave sem pro jine ucely objednaval byt jen 4 sudy. Poslou
> postou nebo Radialkou.
>
> Radek
>
>
>

"oddelky v EKo rezimu jsem pro jistotu dokrmil BIO cukrem z cukrove trtiny- 50 kc/ kg,kdyz normalni stal 13 kc/kg. Vysledek byl z 8 oddelku jich 7 padlo hned zjara-vsechno pokaleno, to jedno jsem se snazil dat do kupy padlo v dubnu.
Po rozmichani cukru byl roztok hnedy. "

Tady je krásně vidět to, že "bio" a "eko" jsou z největší části v první řadě marketingové věci pro zvýšení ceny než věci, které přinášejí skutečný užitek. Konečný výrobek v cukrovarnictví je totiž čistý bílý cukr. Všelijaké ty různé hnědé cukry a melasy je buď rovnou už na bílý cukr standartními metodami nezpracovatelný odpad nebo výrobek, u kterého byly ušetřeny finální operace, všelijaké čištění a finální bělení.
Takže ve skutečnosti hnědé cukry a melasy by se měly prodávat za znatelně nižší cenu než se prodává normální výrobek, bílý cukr. Jenže díky tomu, že tyto výrobky marketingoví šarlatáni nazvali přírodní cukr, biocukr a podobně, tak na ně mohou nasadit několikrát vyšší cenu než na bílý cukr a lidi oblblí takzvanou "ekologií" ( bohužel ) je přesto kupují.
Vyhovuje to i výrobcům. Odpad, který by jinak šel do krmení zvířatům nebo na výrobu "biolihu" do nádrží aut, prodají mnohem dráž jako "krmení" pro lidi.
A je úplně jedno, jestli v tom cukrovaru zpracovávají cukrovou třtinu nebo cukrovou řepu.

Tím textem neřeším to, že všelijaké ty hnědé cukry jsou přece jen o trošku zdravější než bílý rafinovaný cukr, protože vedle cukru obsahují i další balastní látky z té výchozí "přírodní" řepy či třtiny.

Ono asi nádoby na med budou vždy s nějakým háčkem.
Plastové budou naplněné medem vždy citlivé na nešetrné zacházení, při jejich zahřívání při rozehřívání medu se potravinářský atest může stát pochybný a podle kvality plastu budou rychleji či pomaleji stárnout a křehnout a pak snadno praskat.
Levné "potravinářské sudy" jsou sudy z běžné oceli opatřené nějakým potravinářským lakem, které se bez výhrad dají použít jen poprvé. Podruhé a vícekrát už může být vrstva potravinářského laku porušená.
Nerezové jsou potom drahé. Navíc pokud se nerezové nádoby udělají kvůli ceně málo mechanicky pevné, budou taky naplněné medem citlivé na nešetrnou manipulaci a jejich životnost taky může být překvapivě nízká.

"Tady je spíš řeč o nádobách pro domácí uskladnění. Já mám pod ty bílé uřezaný čtverec sololitu, na který to na zem postavím spíš proto aby se dno neodřelo, protože jak jsou nádoby prázdné tak je možné je skladovat zasunutím do sebe a strkat do čistého nějaký poškrábaný spodek co se špatně umívá není zrovna pěkné čisté to musí být i zvenčí a zespod. Dávám tři nádoby na sebe takže na 1 m2 asi 600kg medu."

Plast má tu vlastnost, že nesnáší dlouhodobé napětí. Pokud se plastová nádoba plná medu položí na nerovný povrch , je spodek plastové nádoby vystaven trvale tomu napětí. Pokud ta nerovnost je malá, tak se plast podle té nerovnosti časem vytvaruje, pokud je větší, plast to neustojí a dno nádoby prostě praskne. Moje zkušenosti z uskladňování kvasu. Asi se dojde k tomu, že běžné plastové potravinářské nádoby budou muset být vždy podkládány nějakou rovnou podložkou, která bude držet tvar.
Zvláště pokud to budou běžné levné plastové potravinářské nádoby. Můj dojem z nich je totiž takový, že kvůli nízké ceně je síla dna takových nádob minimalizována, aby takové nádoby měly jen krátkou životnost, rok, dva roky, tři roky.....

Plastové sudy jsou na pendrek. To poznáš, až ti projede dnem kamínek nebo hřebík z palety a potom to rozehřeješ. Zpracovatelé to vůbec kvůli tomuto nechcou ani vidět._gp_

Gusti, trafil si klinček po hlavičke, práve pri poslednom vytáčaní medu som zbadal, že z plástovej nádoby vyteká med, nádoba praskla pod výstupkom pre prenášanie. Plast vďaka ultrafialovému žiareniu, rýchlo degraduje a plastové nádoby sú často vystavované slnku.
Takže kov je najlepší a samozrejme antikor, len kto ho si pre cenu dovolí, takže nám ostáva len plech s dobrým náterom potravinárskej farby.

Kdo by chtěl plastové potravinářské sudy za zajímavou cenu tak: http://aukro.cz/barel-sud-becka-kad-nadrz-220l-i1631589859.html ale kov je kov :-)


------------ Původní zpráva ------------
Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Fascinovany
Datum: 27.5.2011 07:26:33
----------------------------------------
Plastové sudy jsou na pendrek. To poznáš, až ti projede dnem kamínek nebo
hřebík z palety a potom to rozehřeješ. Zpracovatelé to vůbec kvůli tomuto
nechcou ani vidět._gp_

Gusti, trafil si klinček po hlavičke, práve pri poslednom vytáčaní medu som
zbadal, že z plástovej nádoby vyteká med, nádoba praskla pod výstupkom pre
prenášanie. Plast vďaka ultrafialovému žiareniu, rýchlo degraduje a
plastové nádoby sú často vystavované slnku.
Takže kov je najlepší a samozrejme antikor, len kto ho si pre cenu dovolí,
takže nám ostáva len plech s dobrým náterom potravinárskej farby.

Dobrý den.
Jako dítě jsem navštěvoval kroužek včelařů cca.5.roků nyní ve věku 56.let bych se k této bohulibé činnosti rád vrátil.Možnosti u rod. domku mám výhodné-Pomůže mi někdo na začátku s vybavením po někom kdo končí.Pamatuji si že každý včelař si má najít svého nástupce.Kraj Jihočeský-přijedu.Děkuji Klimeš tel.602 10 9595.

To co někteří předvádějí se dá hodnotit jako délání účtu bez hostinského. Co se letošních výnosů týče, vůbec nic nevíme. Pravdou je, že první sklizeň byla dobrá. Byla li ale poslední, tak by výnos za sezonu nijak neoslnil. Nad námi je teď nějaký sopečný prach jako loni a pak celý červen propršel. To, že vloni se přes neustálé smyvy medovice stále tvořila a zachránil nás víc než exelentně sušší červenec byl malý zázrak a jak je známo zázraky se pravidelně neopakují.Takže jestli někdo dnes ví, že bude medu neprodejné množství tak je to akorát nesvéprávný žvanil, který ví prdlajs.Musíme si tedy počkat. Myslím že na kalkulaci všeho je nejlépe od 1/2 září. Med se ve skladě snedno sečte, průměrné výnosy lehce spočítají a je jasné jak úspěšní jsme byli v přípravě na další sezonu./ Léčení, vylepšování problémových včelstev, chov matek atd. atd. Stejnou chybou by ale bylo na špičkové výnosy se nepřipravit!! Je daleko milejší řešit problémy s ohromným množstvím medu než s prázdným skladem! Zdraví R. Stonjek.

"R.Stonjek...."

-------------------------------

To je fakt.Moje výnosy jarního medu se zatím pohybují okolo cca 40-50 kg ze včelstva.Pokud je to zároveň med poslední,tak letošní sezóna by byla spíš podprůměrná a prodávat ho někam okolo 40 kč za kilo-nebo dokonce za 26-by byl případ obzvláště vydatné duševní chudoby.Ani náklady na produkci nejsou zadarmo-naopak,čím dál víc rostou.

Zdraví Pavel

To je fakt.Moje výnosy jarního medu se zatím pohybují okolo cca 40-50 kg ze včelstva.
*****************************************************************************************************
Blahopřeji příteli,zase jste mne nezklamal.Takže pokud bude tento rok trochu normální,docílíte 100kg ze včelstva tak jako kdysi nám tradovali že v SSSR. Ale chraň Bože,že bych Vám záviděl,ani náhodou,naopak,přeji a alespoń se se svým způsobem chovu včel podělíte s ostatními zde,aby taky tak byli úspěšní.
Jinak konečně se rozbíhá debata co s letošním hojným medem. Dát jej výkupcům za hubičku,oželet tu svoji práci u včel a taky jejich píli? Zaslouží si to? Myslím,že dochází mnohým,kteří dosud neměli problém s prodejem svého medu,že nastala doba,kdy trh s medem je nasycen jak někteří tvrdí a taky je převčeleno. Vzpomínám na doby dávno minulé,kdy sice bylo taky někdy hodně medu,jenže konve nebyly. A tak byl včelař mnohdy rád,když nějakou od Jednoty dostal.Tehdy dávat med do sudu o 200 litrech bylo nepředstavitelné. Dnes je to zcela normální a komu to ještě nedošlo,dojde později. Takže letošní rok bude o tom: sudy, protože konve nestačí. Jenže každý nemá tu možnost ty sudy skladovat,nemá kde. Nechci předvídat jak letošní rok s mnohými zatočí ale dopad to určitě bude mít. Na konec,kdo včelařině propadl,vydrží i tento rok,hlavně zdraví

Mě by zajímalo, kdo skutečně doma dává med do 200 litrových sudů. Kapacitně při nějaké desítce včelstev by to sice vyšlo, ale ....
Musela by na to být dimenzována rozehřívací komora, "bazmek" velký jako masívní šatní skříň. Pokud ne, tak by při dobývání ztuhlého medu musela nastoupit pravěká technologie, pěkně masívní pevná lžíce, naběračka, nůž nebo nerezový rýček nebo i sekerka a med z nádoby prostě vykopat.....
Plný 200 litrový sud s medem má 300 kilo. Pokud se z takovým kolosem má hýbat, tak asi sud na paletu a převážet paletovým vozíkem. Nebo jiným vozíkem.... zdvihat jeřábem... Zapomenout by se musely na všechny schůdky, vyšší prahy atd neboli doma v baráku udělat rovnou nivelizovanou betonovou podlahu na úrovni dvorku, prahy u dveří a vrat co nejnižší, aby nájezd na ně nebyl příliš vysoký, zkrátka místo baráku mít malou tovární halu...
Přelévání medu z nádoby do nádoby, na to by musel být jeřáb, a kvalitní zvedací přípravek, ve kterém by se sud zvedl o takových aspoň metr a půl a potom naklonil, aby med mohl vytéct do spodní nádoby. Přelévat 200 litrů medu naběračkama, to by byla práce pro sebevrahy.
A co kdyby takový sud s tekutým medem praskl tak špatně, že by všech 200 kilo vyteklo, to by byla vrstva medu pořádných pár centimetrů vysoká po celé podlaze větší místnosti, na rozdíl od 30 litrové nádoby dost pohroma.

Mně vychází, že při roční produkci medu 1 - 2 tuny nebo tak nějak se na doma furt vyplatí skladovat med v 20 - 30 litrových nádobách. S těmito nádobami se dá ručně manipulovat bez jakékoliv drahé mechanizace, pokud je potřeba, rozehřívací box vyjde rozumně malý a dávka medu 30 - 50 kilo nebo v případě míchání různých medů 100 - 150 kilo je tak akorát pro rozlití do sklenic na prodej ze dvora či prodej někde v jednom kamenném obchodě.
200 litrový sud by se tak maximálně uplatnil pro výkup, jako že někde pod přístřešek mi na 14 dní dá výkupce ten sud na europaletě a já po tuto dobu dycky co dva dny rozpustím 1 - 3 menší nádoby medu, přinesu k sudu a vyklopím do něho, dokud sud není plný. Výkupce pak přijede s náklaďákem s mechanickou rukou , já mu těch 300 kilo medu na paletě po rovném betonu dovezu k autu a on mechanickou rukou sud hodí na korbu....

Takže skutečně někdo skladujete pro prodej ve sklenicích med v 200 litrových sudech?

Dne Friday 27 of May 2011 07:58:27 Honza Zátka napsal(a):
> Kdo by chtěl plastové potravinářské sudy za zajímavou cenu tak:
> http://aukro.cz/barel-sud-becka-kad-nadrz-220l-i1631589859.html ale kov je
> kov :-)
>
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fascinovany
> Datum: 27.5.2011 07:26:33
> ----------------------------------------
> Plastové sudy jsou na pendrek. To poznáš, až ti projede dnem kamínek nebo
> hřebík z palety a potom to rozehřeješ. Zpracovatelé to vůbec kvůli tomuto
> nechcou ani vidět._gp_
>
> Gusti, trafil si klinček po hlavičke, práve pri poslednom vytáčaní medu som
> zbadal, že z plástovej nádoby vyteká med, nádoba praskla pod výstupkom pre
> prenášanie. Plast vďaka ultrafialovému žiareniu, rýchlo degraduje a
> plastové nádoby sú často vystavované slnku.
> Takže kov je najlepší a samozrejme antikor, len kto ho si pre cenu dovolí,
> takže nám ostáva len plech s dobrým náterom potravinárskej farby.

kdyz uz to aukro, tak ja myslel tenhle sud :

http://aukro.cz/plechovy-sud-barel-200-l-treba-na-vodu-nebo-obili-i1631661785.html

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi spíš směřováno na hobby včelaře...


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 06:45:56
> ----------------------------------------
> "oddelky v EKo rezimu jsem pro jistotu dokrmil BIO cukrem z cukrove trtiny-
> 50 kc/ kg,kdyz normalni stal 13 kc/kg. Vysledek byl z 8 oddelku jich 7
> padlo hned zjara-vsechno pokaleno, to jedno jsem se snazil dat do kupy
> padlo v dubnu.
> Po rozmichani cukru byl roztok hnedy. "
>
> Tady je krásně vidět to, že "bio" a "eko" jsou z největší části v první
> řadě marketingové věci pro zvýšení ceny než věci, které přinášejí skutečný
> užitek. Konečný výrobek v cukrovarnictví je totiž čistý bílý cukr.
> Všelijaké ty různé hnědé cukry a melasy je buď rovnou už na bílý cukr
> standartními metodami nezpracovatelný odpad nebo výrobek, u kterého byly
> ušetřeny finální operace, všelijaké čištění a finální bělení.
> Takže ve skutečnosti hnědé cukry a melasy by se měly prodávat za znatelně
> nižší cenu než se prodává normální výrobek, bílý cukr. Jenže díky tomu, že
> tyto výrobky marketingoví šarlatáni nazvali přírodní cukr, biocukr a
> podobně, tak na ně mohou nasadit několikrát vyšší cenu než na bílý cukr a
> lidi oblblí takzvanou "ekologií" ( bohužel ) je přesto kupují.
> Vyhovuje to i výrobcům. Odpad, který by jinak šel do krmení zvířatům nebo
> na výrobu "biolihu" do nádrží aut, prodají mnohem dráž jako "krmení" pro
> lidi.
> A je úplně jedno, jestli v tom cukrovaru zpracovávají cukrovou třtinu nebo
> cukrovou řepu.
>
> Tím textem neřeším to, že všelijaké ty hnědé cukry jsou přece jen o trošku
> zdravější než bílý rafinovaný cukr, protože vedle cukru obsahují i další
> balastní látky z té výchozí "přírodní" řepy či třtiny.       
>
>
>

kdyz uz to aukro, tak ja myslel tenhle sud :
http://aukro.cz/plechovy-sud-barel-200-l-treba-na-vodu-nebo-obili-i1631661785.html
S pozdravem Jan Cervenka
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ty mám namysli od začátku, ty plastové jsem našel náhodou a jsou pervektní třeba na medovinu.

Když už Aukro...
http://aukro.cz/plastovy-sud-barel-200-l-treba-na-vodu-i1623199042.html
by se hodil na plášť levného medometu.

<i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok a včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-). Inverty přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo hodně pozdního krmení.

Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27 A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:07:35
> ----------------------------------------
> <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok a
> včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-). Inverty
> přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo hodně
> pozdního krmení.
>
>
>

Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27 A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
----------
Až budeš mít padesát a víc včelstev, tak na to vyčleň asi tak deset a pár let to zkoušej.

Zkušenosti z NSR jsou různorodé - popsáno na www.vcely.sk - překlad.

Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom toho jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním rozdělil zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 27.5.2011 11:28:30
----------------------------------------
Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:07:35
> ----------------------------------------
> <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok
a
> včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
Inverty
> přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
hodně
> pozdního krmení.
>
>
>

No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek

Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava.Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava.
--------------------
Já bych to tak jednoduše neviděl.

Když dám kilo cukru - kolik zásob z toho včely budou mít?
Plus voda v zásobách.
Já si nemslím, že by z kila cukru bylo 1,2 kila zásob při 20%vody v zásobách.

Kolik včel z těch zimních na přepracování cukru pracuje?
Zimní včely josu v úle zřejmě už od července, takže nějaké včasné zakrmení nedává na tuto otázku jendoduchou odpověď.
A pak jde taky o cenu času.

Pokud mi toto přiveze někdo v kanystrech až před dům a nemusím běhat po supermarketech, vydrží mi to jako roztok celý rok, mohu to mít po ruce na stanovištích - když vidím že je oddělek na sucu, jen dám krmítko a naleju, nemusím domů nikam rozpouštět cukr a vracet se.

Odpověď nebude jednoduchá a taky je dost invertů - ale složení i výrobci se liší.Takže člověk začne zkoušet jeden druh a pak se ukáže, že dovozce začal dovážet něco jiného nebo to přestal dovážet, protože neměl dost. odbytu.

Ale podle mě to cesta je. Samozřejmě ne pro včelaře co má včelstev. ten si cukr nanosí ze supráku.
Karel

O krmení invertem jsem se letos docela zajímal, protože do toho letos jdu. A pro rozdělení jsou dva druhy. Jeden je vyroben ze škrobu a ten je vhodný pro dokrmování v sezóně oddělkům a je levný. Ten druhý je vyroben z cukrové řepy a je určen pro zimní krmení. Takže první dotaz při koupi je " z čeho je vyroben" a podle toho je také určeno jeho použití.
Př. Zátko jak jste přišel na číslo 20kg cukru = 30kg invertu. Mně to vychází tak, že na to aby jste dostal na množství zásob z 20kg cukru, stačí včelám dodat 15kg invertu. 20kg cukru x 0,7= 14kg zimních zásob a to odpovídá množství 15kg invertu - 5% vody co včely zpracováním do souší odpaří.
Teď se omlouvám, ale do případné diskuze se zapojím až večer mám nějaké prac. povinosti.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:50:02
> ----------------------------------------
> Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych
> musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom toho
> jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně
> (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním rozdělil
> zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého
> rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:28:30
> ----------------------------------------
> Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
>
> A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
> začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: V?kup medu
> > Datum: 27.5.2011 11:07:35
> > ----------------------------------------
> > <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> > nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> > spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> >
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> > Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> > nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> > vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok
> a
> > včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
> Inverty
> > přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
> hodně
> > pozdního krmení.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

"No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek"

--------------------------------------------------------

Zatím nemám vytočeno vše,samozřejmě odebírám také odshora,kde jsou % okolo 18,celkový výnos je odhadem(v jednom NN je přes 10 kg),takže podle zkušeností z minulých let si troufnu odhadnout na jeden nástavek 10 kg,z jarní snůšky bývají vždy plně zaneseny,ale už ne z pozdějších snůšek.Ještě je velký přínos,takže zásoby se zatím nezmenšují,ale spíš zvětšují.

Pro vitaxvita:
Svoje postupy jsem tady na konferenci už víceméně popsal,ale kdo mi nevěří,tak mu to brát nebudu,znám včelaře,kteří mají výrazně vyšší výnosy než já,takže pokud se jim nevyrovnám,nemám potřebu někomu něco dokazovat.

Zdraví Pavel

Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 5. 2011
Re: Letošní sklizeň (52458) (52459)
No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek
..........

Zadělat ty síta. To pomůže. Ale musí se to udělat dost napřed. Když teď, tak to bude fungovat až při přísštím vybírání. Včely se totiž podle nebo proti průvanu formují a více musí zahřívat aby byly při výrobě medu stále nad teplotou a rosným bodem. Také je dva a půl dne vítr vysušovák. Ochlazení. Opravdu když se teď podíváš na med, tak ho máš mokrý? U mě třeba zvrchudolů med, a i ten dole je tuhý. Akát se pravda rychleji odpařuje. Asi zato opravdu mohou ty síta nebo velké česno._gp_

"Musela by na to být dimenzována rozehřívací komora, "bazmek" velký jako masívní šatní skříň. Pokud ne, tak by při dobývání ztuhlého medu musela nastoupit pravěká technologie, pěkně masívní pevná lžíce, naběračka, nůž nebo nerezový rýček nebo i sekerka a med z nádoby prostě vykopat....."

---------------------------------

Radime,ve světě na to existují mašiny,které ztuhlý med vyfrézují,a pokud už z něj není kamenný blok,tak se s ním dá i v tomhle skupenství nějakým omezeným způsobem manipulovat(třeba přečerpávat).Ale zatím nevím o tom,že by to někdo využíval u nás.Je pravda,že v termokomoře takový sud taje podstatně déle než med v menším balení,ale tak co oči zákazníkovy nevidí...Určitě existují koumáci,kteří prostě přidají na teplotě,však rozbory vzorků od různých dodavatelů to v některých případech jen potvrdily...

Samozřejmě že chovatel s několika včelstvy si nebude taková zařízení pořizovat,to už je vhodné opravdu jen pro profíky nebo firmy pracující s tunami medu.

Vaše přepočty jsou vskutku zajímavé. Z toho co píšete by vyplývalo, že invert je cukernatější než krystalový cukr :-). Inverty mají cukernatost kolem 70%. Tj. v jednom kg invertu je 0,7kg cukru. Pokud dodám včelstvu 20kg cukru, mají z toho cca 28kg medu. Neb z invertu musí ještě dostat 10% vody pryč (aby med obsahoval aspoň 80% cukru), jsem na cca 30kg invertu. Pokud dám včelstvu 15kg invertu, bude z něj cca 12-13kg medu což odpovídá asi 10kg cukru.

------------ Původní zpráva ------------
Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 27.5.2011 12:36:34
----------------------------------------
O krmení invertem jsem se letos docela zajímal, protože do toho letos jdu. A
pro rozdělení jsou dva druhy. Jeden je vyroben ze škrobu a ten je vhodný pro
dokrmování v sezóně oddělkům a je levný. Ten druhý je vyroben z cukrové řepy a
je určen pro zimní krmení. Takže první dotaz při koupi je " z čeho je vyroben" a
podle toho je také určeno jeho použití.
Př. Zátko jak jste přišel na číslo 20kg cukru = 30kg invertu. Mně to vychází
tak, že na to aby jste dostal na množství zásob z 20kg cukru, stačí včelám dodat
15kg invertu. 20kg cukru x 0,7= 14kg zimních zásob a to odpovídá množství 15kg
invertu - 5% vody co včely zpracováním do souší odpaří.
Teď se omlouvám, ale do případné diskuze se zapojím až večer mám nějaké prac.
povinosti.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:50:02
> ----------------------------------------
> Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru
bych
> musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom
toho
> jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně
> (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním
rozdělil
> zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého
> rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:28:30
> ----------------------------------------
> Proč se ptám. V reakci na
http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
>
> A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
> začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: V?kup medu
> > Datum: 27.5.2011 11:07:35
> > ----------------------------------------
> > <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> > nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod?
Asi
> > spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> >
>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> > Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní
(kdy
> > nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu
pro
> > vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to
roztok
> a
> > včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
> Inverty
> > přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
> hodně
> > pozdního krmení.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Pánové, nemáte někdo zkušenosti se slunečním tavidlem od firmy Břinek?

Podstatné je to, že ve zpracovaných zásobách ve včelstvu je vody, řekněme 20 %
Z 10 kil cukru tak teoreticky vznikne 12,5 kilo zásob. Z 10 kil 70 % invertu tak teoreticky vznikne 8.75 kilo zásob.

V praxi se ještě musí odečíst vlastní spotřeba včel, která bude někde mezi 10 - 20 % celkového množství odhaduji. Výzkumníci to mají určeno přesně. Nejméně včely spotřebují, pokud se jim krmí roztok cukru o optimální koncentraci a nejvíc včely spotřebují, pokud se krmí například suchým ovlhčeným cukrem.

by vyplývalo, že invert je cukernatější než krystalový cukr :-).
--------------

Aleš si jen nemaluje, že z Kila sacharozy udělají včely kilo invertu. Včely nejsou perpertum mobile.

Na přeměnu budou potřebovat asi energii. Buď si ji vezmou - lepší případ - z cukru, nebo si jen zhuntují tělo - a je otázka do jaké míry to změní počet a kondici vyzimovaných včelstev.

Karel

U invertu se počítá s tím, že má příznivější složení pro včely a pro přeměnu na zásoby se "nezapotí" tolik jako když přeměňují cukr a tím pádem mají delší životnost. A to to je taky otázka. Počítám s tím, že mám silné včelstvo, kterému je to fuk, nebo myslím i na včely? Řeším i tuhle věc. Ten rozdíl stokoruny v tomhle případě nehraje až takovou roly, když mám dejme tomu tři včelstva. A experimentovat s takovým počtem je celkem hazard. Ale konečně jsem někde rozproudil diskusi, to jsem rád. :) Díky za zkušenosti a názory.

Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 5. 2011
Re: Letošní sklizeň (52458) (52459)
No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek

Chcete říci že včely víčkují sračky ?!
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||"ale ve skutečnosti to jsou ...... ." myslel jste a myslím tím ... Sračky.

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.


Může někdo říci při jáké hodnotě vody v medu, med má vyšší tendenci kvasit.


Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce papouškujete 17, 18.

Evropská norma je 20% a vřesový na vaření může mít myslím až 25%. Typoval bych, že při obsahu vody nad 30% začne med kvasit. Otázka je, proč nezkvasí nektar v buňkách, když je velká snůška jsou schopné včely toho nanosti tolik, že to zpracovávají velmi dlouho, ale takový med s 50% vody (roztok na sladkou medovinu) začne v teple kvasit už za dva dny... Přitom cukernatost nektaru je cca 30% a méně, tedy 70% vody a více, sakra když o tom tak přemýšlím, tak už by to mělo kvasit v květech :-)

------------ Původní zpráva ------------
Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Leton? sklize?
Datum: 27.5.2011 19:31:44
----------------------------------------
Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 5. 2011
Re: Letošní sklizeň (52458) (52459)
No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V
mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až
17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a
ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u
toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví
R. Stonjek

Chcete říci že včely víčkují sračky ?!
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||"ale ve skutečnosti to jsou ...... ."
myslel jste a myslím tím ... Sračky.

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.


Může někdo říci při jáké hodnotě vody v medu, med má vyšší tendenci
kvasit.


Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem
nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce
papouškujete 17, 18.

Honza Zátka (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: Leton? sklize? (52458) (52459) (52470) (52481)
Evropská norma je 20% a vřesový na vaření může mít myslím až 25%. Typoval bych, že při obsahu vody nad 30% začne med kvasit. Otázka je, proč nezkvasí nektar v buňkách, když je velká snůška jsou schopné včely toho nanosti tolik, že to zpracovávají velmi dlouho, ale takový med s 50% vody (roztok na sladkou medovinu) začne v teple kvasit už za dva dny... Přitom cukernatost nektaru je cca 30% a méně, tedy 70% vody a více, sakra když o tom tak přemýšlím, tak už by to mělo kvasit v květech :-)

..........
No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař takovou včelí práci a produkci kazí._gp_

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.
.........
To je špatně. Jde o mnohem více peněz. Přepočítat podle fyzikálních poměrů!!_gp_

Jsem si jistý, že se pletete, protože roztok cukru s vodou 3:2 je 60 % roztok. Nebo jinak pro větší názornost 60 kg cukru a 40 l vody. Pokud má med v zásobách 18% vody, tak po odpaření vody ze 100kg se dostanete na 78kg z toho ještě dalších asi 5-6kg včely spotřebují jako potřebnou energii na to, aby ze složeného cukru sacharózy (cukr krystal) enzimatickou cestou štěpením dostaly jednoduché invertní cukry glukózu a fruktózu. Protože pouze jednoduché cukry jsou pro včely stravitelné. Proto nemůžete dostat z 20 kg cukru 28 kg medu, nazval bych vhodněji zásoby. Ale těch 28 spíš odpovídá 28 l roztoku a to není totéž co zimní zásoby.
Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve výhodě.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 13:48:19
> ----------------------------------------
> Vaše přepočty jsou vskutku zajímavé. Z toho co píšete by vyplývalo, že invert je
> cukernatější než krystalový cukr :-). Inverty mají cukernatost kolem 70%. Tj. v
> jednom kg invertu je 0,7kg cukru. Pokud dodám včelstvu 20kg cukru, mají z toho
> cca 28kg medu. Neb z invertu musí ještě dostat 10% vody pryč (aby med obsahoval
> aspoň 80% cukru), jsem na cca 30kg invertu. Pokud dám včelstvu 15kg invertu,
> bude z něj cca 12-13kg medu což odpovídá asi 10kg cukru.

Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve výhodě.

...........
Podávání invertního sirupu způsobuje pouze, lepší celkovu inverzi. Inverzí cukru se myslí změna směru točivosti. Proto je inverze inverzí. No jestli má dělnice vzít do sosáku roztok cukru 10X, než jej zavíčkuje a nebo vezme 10x částečně invertovaný cukr, tak je to přeci stejné množství včelí energie k uložení. V plusu je jen to, že se snázeji sukr rozloží. Avšak to záleží nejen na celkovém množství enzymů, ale hlavně na teplotě při inverzi, čase, působení ostatních vlivů jako příměs z plástů, přínostu pylu atp._gp_ Takže úspora je, ale vysvětlit ji není tak jednoduché, protože jen na koncové váze zpracovaných zásob ten efekt neleží._gp_

No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v
úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař
takovou včelí práci a produkci kazí._gp_
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)

Honza Zátka (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: Leton? sklize? (52458) (52459) (52470) (52481) (52482) (52483)
No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v
úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař
takovou včelí práci a produkci kazí._gp_
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)


.........

Kupodivu nedělají skoro nic. Krom předávání a při nevhodných podmínká v úlu ještě odpařování. Podle p. Ptáčka který toto popisoval v seriálu Jak vzniká med, se při pokusech zasíoval včelí plást tak, aby neměly včely přístup k uložené sladině a světe div se, ta sladina novmálně uzrála v med a odpařila vodu sama._gp_

......Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob.......
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tady se asi nedohodnem, já jsem si jistý, že se pletete vy. Pokud k jednomu kg cukru přidám vodu, tak aby vznikl 80% roztok (zásoby) - nemůžu mít po přidání vody méně než před tím, to dá minimálně 1,25kg zásob + nějaké příměsi co včeky přidají, ale to dají i do invertu. Invert musí vzít/přemístit/odpařit úplně stejně jako cukr, takže práci s ním mají +- stejnou, jen do toho nemusí dostat toliko látek na rozložení, ale o moc jinak s cukrem/invertem zacházet nebudou, takže nějaká energie při zpracování cukru bude navíc, ale ne tak moc rozdílná. Dejme tomu, že z 1kg cukru do plástu uloží 1,1kg zásob. Z 1kg invertu uloží 0,875 kg zásob mínus práce, dejme tomu polovina práce než s cukrem, takže jsem z 1kg invertu na 0,8kg zásob. Což znamená, že při stejné ceně invertu/cukru je invert o nějakých 35% dražší a neberu v potaz to, že v něm můžou být leckteré balastní látky, které včelám zrovna nepomohou, neb se s nimi normálně nesetkají (výroba ze škrobu), ale sacharóza pro ně není nic zvláštního.

Honza Zátka: Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)
........

Znovu jde s čistotou jen o dogma. V roztoku cukru s vodou vniká obrovský osmotický tlak. Pokud je osmotický tlak větší, než tlak kvasinky nebo jiného mikroorganismu co do medu spadne, tato kvasinka vyloučí vodu pro vyrovnání tlaku a pokud je tlak stále vysoký, praská a hyne. Takže čistota a nekvašení medu zajišťuje právě vysoká koncentrace, kterou ovlivňuje úl, potažmo teplota, proudění vzduchu v úlu, velikostí plochy odpařované tekutiny, venkovní a vnitřní vlhkostí, počtem dělnic, množstvím plodu které vydává již teplo při svém metabolismu, kteér se přičítá k venkovní teplotě která je vpouštěna do úlu spoku s vyvíjenou teplotou dělnic... atd. Takže je to tak zažízený, aby med vlastně vznikal za přispění včelí práce, která je podobná ale pohledu na pracovníka který sedí na moniturem a dohlíží na CNC mašinu._gp_

Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely. Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti. Protože když budu krmit např. polovinu stavu cukrem a druhou polovinu invertem v jednom roce? tak podmínky jsou stejné a nijak je stejně neovlivním. No a potom je tu také pozitivum pro včelaře. Míň práce. Nemusím řešit rozpouštění. Kdo chce používat velkoobjemové krmítko, má možnost, protože invertní krmivo nezkvasí tak brzy jako roztok cukru, ale do toho bych Já nešel pro riziko loupeže, proto také krmím na noc a jen tolik, aby to včely do rána odebraly. Efekt pro, zde je pro obě strany, jak včelaře tak včely.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 21:09:14
> ----------------------------------------
> Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení
> složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta
> procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco
> víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve
> výhodě.
>
> ..........
> Podávání invertního sirupu způsobuje pouze, lepší celkovu inverzi. Inverzí
> cukru se myslí změna směru točivosti. Proto je inverze inverzí. No jestli
> má dělnice vzít do sosáku roztok cukru 10X, než jej zavíčkuje a nebo vezme
> 10x částečně invertovaný cukr, tak je to přeci stejné množství včelí
> energie k uložení. V plusu je jen to, že se snázeji sukr rozloží. Avšak to
> záleží nejen na celkovém množství enzymů, ale hlavně na teplotě při
> inverzi, čase, působení ostatních vlivů jako příměs z plástů, přínostu pylu
> atp._gp_ Takže úspora je, ale vysvětlit ji není tak jednoduché, protože jen
> na koncové váze zpracovaných zásob ten efekt neleží._gp_
>
>
>

Můžeme se na to podívat ještě z druhé strany, na 30kg zásob v úle musím zkrmit 34kg 70% roztoku. Tedy 34kg invertu, nebo 24kg cukru a 10kg vody (obojí je 70% roztok). Jak je vidět, cukr je o dost výhodnější. Jiné by to bylo v případě, že by s invert prodával na litry a tedy cena 1kg cukru by se rovnala 1l invertu, protože 1l invertu bude mít odhadem 1,3kg. Pak bych o tom nepřemýšlel a krmil invertem...

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu, takhle máte hustý roztok cukru?
Těch kg uložených zásob z cukru je míň než kolik bylo kg cukru na začátku, tak to je, to jsou fakta. A invertní krmivo se vyrábí ze škrobu, ale to není na krmení na zimu a pak se také vyrábí z cukrové řepy a to se používá pro nakrmení do zimy. Ale tohle už jsem dnes psal. Tady je to o tom vědět co kupuji.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 21:33:14
> ----------------------------------------
> ......Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob.......
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Tady se asi nedohodnem, já jsem si jistý, že se pletete vy. Pokud k jednomu kg
> cukru přidám vodu, tak aby vznikl 80% roztok (zásoby) - nemůžu mít po přidání
> vody méně než před tím, to dá minimálně 1,25kg zásob + nějaké příměsi co včeky
> přidají, ale to dají i do invertu. Invert musí vzít/přemístit/odpařit úplně
> stejně jako cukr, takže práci s ním mají +- stejnou, jen do toho nemusí dostat
> toliko látek na rozložení, ale o moc jinak s cukrem/invertem zacházet nebudou,
> takže nějaká energie při zpracování cukru bude navíc, ale ne tak moc rozdílná.
> Dejme tomu, že z 1kg cukru do plástu uloží 1,1kg zásob. Z 1kg invertu uloží
> 0,875 kg zásob mínus práce, dejme tomu polovina práce než s cukrem, takže jsem z
> 1kg invertu na 0,8kg zásob. Což znamená, že při stejné ceně invertu/cukru je
> invert o nějakých 35% dražší a neberu v potaz to, že v něm můžou být leckteré
> balastní látky, které včelám zrovna nepomohou, neb se s nimi normálně nesetkají
> (výroba ze škrobu), ale sacharóza pro ně není nic zvláštního.
>
>
>

Tak to mi vysvětlete. O okolik má včela míň práce jestli mají oba posuzované roztoky stejnou koncentraci. Dělnice nepoužívá při sání roztoku cukru po částečné inverzi roztoku včelařem svůj sosák stejně, jako při jen běžně rozpuštěném cukru bez částečného štěpení? Kdykoli totiž včela použije sosák a medné volátko, dodává při ukládání sladiny svůj enzym. A to ji opotřebovává.

Tak vlastně vyrábí med. Je ovšem doufám jasné, že to není ani květový ani medovicový, ale UMĚLÝ, protože je při výrobě v pojetí celkových včelích zásob vlastně smíchán přírodní med donesený z okolí úlu s ostatním cukrem dodaný včelařem. Viz. vysvětlení nomenklatury v Eurlexu.Ale to je zase už jiné téma.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:137:0001:01:CS:HTML

.........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486)
Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely. Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti.

Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 22:57:03
> ----------------------------------------
> Tak to mi vysvětlete. O okolik má včela míň práce jestli mají oba
> posuzované roztoky stejnou koncentraci. Dělnice nepoužívá při sání roztoku
> cukru po částečné inverzi roztoku včelařem svůj sosák stejně, jako při jen
> běžně rozpuštěném cukru bez částečného štěpení? Kdykoli totiž včela použije
> sosák a medné volátko, dodává při ukládání sladiny svůj enzym. A to ji
> opotřebovává.
>
> Tak vlastně vyrábí med. Je ovšem doufám jasné, že to není ani květový ani
> medovicový, ale UMĚLÝ, protože je při výrobě v pojetí celkových včelích
> zásob vlastně smíchán přírodní med donesený z okolí úlu s ostatním cukrem
> dodaný včelařem. Viz. vysvětlení nomenklatury v Eurlexu.Ale to je zase už
> jiné téma.
>
> http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:137:0001:01
> :CS:HTML
>
> ........
> ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
> Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413)
> (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469)
> (52472) (52476) (52485) (52486)
> Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to
> je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl
> už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto
> také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely.
> Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro
> lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti.
>
>
>

Jak to že nemají stejnou koncetraci? Jestli vezmu roztok s podílem 100kg cukru a ten rozdělím napůl, jednu půlku štěpím druhou ne mluvíme stále o stejné výsledné koncetraci množství zpracovaného množství podílu 100kg cukru v medu, který je včelou nakonec uložen a zavíčkován v buňce.

Když si vezmu litr vína a litr burčáku, kolikrát nasaju litr burčáku a kolikrát litr vína? Není výsledek stejný? A není to jedno jestli včela nasaje cukerný roztok takový nebo makový? Rozdíly jsou jinde a to za česlem snad ne? U toho burčáku, s burčákem se pozná nedokonalá fermentace, dost často na WC. U včel je to lautr to samé. Tzv. to, slangově řečeno odsere. _gp_

..........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486) (52491) (52494)
Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z
toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu,
takhle máte hustý roztok cukru?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně. Toď jedna věc. Druhá jest ta, že když k 1kg cukru přidám 30% vody, tak včely musí 10% (lépe řečeno 33%) vody odpařit, aby získali zásoby s 80% vody. Jedno jest jestli vodu odpaří z invertu nebo cukru. Vy nechcete pochopit to, že abych vytvořil roztok o cukernatosti 70%, tedy stejně jako invert (cena = X), potřebuji k tomu 70% cukru a 30% vody (cena 0,7 X + práce). V invertu oněch 30% vody stojí to co mne suchý cukr a to sorry, ale nebudu kupovat včelám vodu na odpaření za 10kč/l... Tj. cca 300Kč na včelstvo za vodu na zimní krmení :-). Už si rozumíme, nebo stále ne?

S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně.
---------------
No, se mnou je to opravdu těžký. :-)
Věřím tomu, že včely většinu sacharozy štěpí na jednodušší cukry a že tato přeměna něco stojí. Včely si štěpící enzymy nevezmou ze vzduchu a jejich vytvoření je určitá energie.
Navíc odpaření 20% vodynavíc je taky energeticky náročné.
Takže z 1kila sacharozy včely zřejmě nevytvoří 1Kg uložené zimní sušiny.

Ale chemie nebyla nikdy moji silnou strákou, třeba existuje nějaký způsob, jak tu přeměnu udělat beze ztráty.

Karel

Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem
nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce
papouškujete 17, 18.
---------------
nevymyslel si to úřada ale výkupce. :-)
Taky jsme kdysi viděl, že nad 18%nevykupovali.

Když vykoupí průměr 17% může to smíchat s medem co má 23% a je stále v normě, a nemusí dovozový med zahušťovat, aby vyhověl normě = 20%.

Karel

Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít, protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70% roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Já to psal z pohledu výpočtu, aby to bylo jasné. Ne že to tak vyrábím... Ale prostě z 1kg cukru včely uloží cca 1,1-1,2kg zásob což obsahuje minimálně 0,9kg cukrů. Z jenoho kg invertu uloží 0,8kg zásob což obsahuje 0,64kg cukrů.... A máte v tom i tu energii cca 3:1. Jinak jak dělám hustý roztok ani nevím, prostě dám cukr, zaliju vodou, pustím kalové čerpadlo a je hotovo. Cukr co se nerezpustí je použit na další várku. Že jste to vy, tak do toho v srpnu hodím hustoměr a uvidíme.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 28.5.2011 06:26:33
----------------------------------------
Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem
dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu
nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil
jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to
asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je
problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít,
protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen
nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70%
roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na
papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem
(nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na
straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Pridám aj ja niečo z mojich skúseností,ako to tak sledujem každý máte-máme svojho "boha".
- hustota cukrového roztoku by sa mala posudzovať a porovnávať s hustotou prírodného nektáru, ktorý včela zbiera v kvetoch. Tá nie je nikdy vyššia ako 50%-ná, dokonca včely zbierajú aj nektár s oveľa nižším obsahom cukrov, podľa všetkého takýto nektár pri lete do úľa zahusťuje a prebytočnej vody sa zbavuje.

Tak prečo nasilu pchať včelám cukrový roztok s tak vysokou koncentráciou. Túto dilemu som si vyriešil už dávno, včelám zásadne podávam roztok 1:1, zásoby sú vždy odobrané aj vo väčšom množstve a podávam im ich v hociktorú dennú hodinu. Niečo také ako slovo rabovka nepoznám. Musíme síce dať včelám viac roztoku, ale včely s tým nikdy nemali problém, vodu včely odparia a prispieva k tomu i teplý vzduch.

Už je ti niekoľko desaťročí, čo som robil pokusy so stratami cukru pri dvoch spôsoboch podávania:
najhoršie dopadlo podávanie v presakovacích kŕmidlách (Cukor zaliaty studenou vodou), teplý cukrový roztok v 4-5 litrových dávkach.
Poznal som množstvo podaného cukru pri prvom spôsobe pomer 3:2, v druhom 1:1, krmivo som vážil pred podaním a 3 dni po skončení, kedy sa odparovanie vody skončilo na hodnote cca 18%.
Pri prvom včely uložili do plástov cca 0,75-0,80kg zásob vrátane vody, pri druhom spôsobe to bo 0,9 kg strata na 1 kg rafinovaného cukru. A tá váha bola i s 18 % vody! To sú hodnoty, porovnateľné s hodnotami G.Pazderku

Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

V r. 1972 som vyskúšal podávať invert dodávaný vtedajším cukrovarom v Trnave a doteraz nemôžem na to zabudnúť, vysoký obsah HMF a kryštalizácie invertu v plástoch, zdecimovala moju včelnicu.

Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely teprve předchystávají.

Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.

Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí plást, pyl, vlhkost a teplota, ...

Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací více odpařovat.
---
Obyčejný pokus kdy invertujeme:
Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice a její práce.

Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást, tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
_gp_
.........
a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

Co když to navýšení byly jen oddělky a roje, aby fištróni získali co nejvíce na dotacích a na jaře je jako údajné slabochy spojili, aby údajně měli silná včelstva.

J.P.

Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp <e-mail/=/nezadan>

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

"Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí."

Není pravda. Když je roztok cukru příliš hustý, včelky zvenku přinášejí vodu, aby ho zředily a mohly ho zpracovat. A na to nějaký cukr spotřebují. To už se ale dávno vyzkoumalo, snad někdy v 50 letech. Přesnou optimální koncentraci nevím, ostatně asi bude kolísat podle toho, jestli venku je sucho a teplo nebo naopak deštivo, mokro a chladno. Měla by se pohybovat někde mezi roztokem cukru a vody 1:1 a 3:2 . Pokud se včelám dá příliš hustý roztok nebo dokonce jen ovlhčený cukr, potom je pozorovatelné, že včelky více nalétávají na napajedlo a přinášejí víc vody do úlů.

No pokud se kumulují v díle zárodky nemocí, tak je přeci vhodné dílo obnovovat. Jen kvůli funkci na podílu lepší fermentace nemusím mít v úlu hnojiště._gp_

..........
Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 5. 2011
Re: (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52489) (52493) (52497) (52500) (52502) (52503)
Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

Já krmim na podzim směsí 2:1. Sice se to špatněji rozpouští, ale alespoň mi pak nekape z úlů voda :o). No a to, že na přeměnu včelky musí vydat dost energie, to je sice pravda, ale krmením se včelstvo podněcuje a matka začne více klást, takže "opotřebené" včelky se vlastně nahradí novými.Hlavní ale je asi mít nahoře otevřené očko, aby se vlhkost dostala z úlu.

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Tleskám,tomu říkám správná úvaha!!!!!Jsem stejného názoru od samého začátku
a medu není nikdy dost.Tim,že zbývá se můžeme pustit třeba do výroby
medoviny či medového piva.
Vše jen dobré a ať nám bzučí

J.M.
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 27, 2011 8:54 AM
Subject: Leton? sklize?


> To co někteří předvádějí se dá hodnotit jako délání účtu bez hostinského.
> Co se letošních výnosů týče, vůbec nic nevíme. Pravdou je, že první
> sklizeň
> byla dobrá. Byla li ale poslední, tak by výnos za sezonu nijak neoslnil.
> Nad námi je teď nějaký sopečný prach jako loni a pak celý červen propršel.
> To, že vloni se přes neustálé smyvy medovice stále tvořila a zachránil nás
> víc než exelentně sušší červenec byl malý zázrak a jak je známo zázraky se
> pravidelně neopakují.Takže jestli někdo dnes ví, že bude medu neprodejné
> množství tak je to akorát nesvéprávný žvanil, který ví prdlajs.Musíme si
> tedy počkat. Myslím že na kalkulaci všeho je nejlépe od 1/2 září. Med se
> ve
> skladě snedno sečte, průměrné výnosy lehce spočítají a je jasné jak
> úspěšní
> jsme byli v přípravě na další sezonu./ Léčení, vylepšování problémových
> včelstev, chov matek atd. atd. Stejnou chybou by ale bylo na špičkové
> výnosy se nepřipravit!! Je daleko milejší řešit problémy s ohromným
> množstvím medu než s prázdným skladem! Zdraví R. Stonjek.
>

Tady u nás, severní Morava severní předhůří Beskyd jsou zrovna v plném květu akáty.
Připadá mi ale, že letos trochu smrdí, včera, jak jsem šel kolem, mně to živě připomnělo zápach nových tenisek za socialismu. Ale možná to bylo deštěm.

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková

Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete. Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
Předmět: napaden? v?elstvem
Datum: 29.5.2011 16:02:41
----------------------------------------
Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.
----------------------------------------------------------------------------------------
Podle toho kolik je tam cukru resp. medu. 5 - 10g. Rozhodně nepřehánět. Při 20kg medu bych dal 6g.

A urcite ho ty vcely napadly? Dostal nejaka zihadla?

2011/5/29 Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>

> Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete.
> Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít
> agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u
> začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase
> uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu
> jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už
> se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si
> můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím
> stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda
> posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně
> se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo
> rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

To je zajímavé. Rojící se včely totiž sice působí hrůzostrašně, ale jde o
jejich způsob rozmnožování celých včelstev a mají "myšlenky" na všechno
možné, ale na bodání ne. Jsou ovšem - jako konečně u všeho - výjimky.
Například je rozdráždí kůň svým pachem, nebo když je někdo dráždí už po
usazení na větev, nebo se po nich ohání...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Renata Kon
Sent: Sunday, May 29, 2011 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: napadení včelstvem

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

Chlapi , na jaké www. najdu katalog víček TECHNOCAP , dříve Obal Rozkoš ?

cena medu

Dne Sunday 29 of May 2011 19:57:06 kozlík napsal(a):
> Chlapi , na jaké www. najdu katalog víček TECHNOCAP , dříve Obal Rozkoš ?

http://www.tecnocapclosures.com/default.php





S pozdravem

Jan Cervenka

"Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková"

Rojení znamená, že jich z úlu vyletí takových 10 - 20 tisíc, po nějaké čtvrthodině poletování najdou nějakou vhodnou větev, tam postupně usednou a po cca 2 hodinách, když jejich pátračky najdou vhodnou dutinu, se zvednou a odletí do nového působiště a na místě je včeluprázdno. Člověka při tom napadnout můžou, pokud to nejsou zrovna mírné včely.... pokud to je za většího horka a dusna, před bouřkou, za většího větru.... pokud ten člověk nějak vkročí dovnitř okruhu hustěji poletujících včel a divně se chová, ohání se po poletujících včelách nebo včelám nějak smrdí....
Určit, kde sednou, je obtížné, u stanovišť, kde se častěji rojí, roje často mají své oblíbené větve, které předchozí roj ovoní na několik týdnů a kde sedne i další roj.
Pokud se tedy usadí roj od souseda na vaší zahradě, je nejlepší ty cca 3 hodinky tam prostě nechodit nebo rovnou zavolat souseda, ať si roj vezme, má na to právo.
Jako jediné použitelné opatření je potom dobré tu větev, kde roj sedl, natřít nějakým smradlavým prostředkem, benzínem, petrolejem... Několik dnů po odletu roje tam bude létat kolem té větve pár včel, která přiláká vůně roje, ale útočné by být neměly.
Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
Umístění ulů není nijak žádnými předpisy upravováno. Obecně platí pravidlo, že včely útočí téměř vždy, pokud člověk stojí v dráze výletu včel z česna úlu. Takže v první řadě musí být výlet včel z česna takovým směrem, kde ke kolizi s lidmi nedochází. Buď do volného prostoru nebo na pozemek vlastníka včel nebo v krajním případě je nutné nějakou překážkou zvednout let včel do výšky dvou a více metrů.
Potom včely zřídka, za předpokladu nepříznivého počasí, horka , dusna před bouřkou napadají člověka v okruhu několika metrů všemi směry kolem svých úlů, pokud jsou ty úly v přímé viditelnosti. Podobně ovšem napadají včely všechno kolem úlu, pokud je včelař neodborným zásahem rozzuří. A to mohou potom dělat i včely zaručeně šlechtěné na mírnost, rozzuření trvá včelaři jen o něco déle.
Z tohoto důvodu je vhodné, aby úly se včelami byly od cizího pozemku aspoň 5 - 8 metrů daleko. Nebo mohou být blíž, ale potom úly musí být od cizího pozemku vizuálně odděleny třeba neprůhlednou řadou z keřů a podobnou překážkou.
Pokud se vám povede tohle s tím včelařem dohodnout, udělala jste základní věci nutné k zamezení pravidelného napadání včelami na vaší zahradě.

To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já. Ale
stejnak je to jen dohad a prý to bylo zmanipulovaný. Takže je to teď
jedno. Republika je prodaná, zlato je pryč, tak stačí, když páni co to
tu koupily dojdou a zavedou konečně tu robotu ať se ti mladí co nic
neumí konečně zapracují a měli důvod poděkovat svým předkům. _gp_

2011/5/25 <jemozno/=/seznam.cz>:

> Amen pravím Vám (může být ještě hůře,třeba se na to pomalu připravit),kdepak mor,ale medná LOBY nás mnohé připraví o naše včely,protože Argentina,Čína,Asie  jsou přece oproti nám tak obrovské a také obrovský je jejich byznys.
> Jak to vše hodláte sami pro sebe řešit? Mít jenom troje - patery včely,potom můžete být vysmátí a těchto včelařů zde na konferenci je převážná většina,jako by se jich to netýkalo a vpravdě ani netýká,jenže v budoucnu určitě také bude...
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
.........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_


...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523)

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!!
Datum: 30.5.2011 02:08:39
----------------------------------------
R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním
včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On
totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu
škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

Honza Zátka (e-mailem) --- 30. 5. 2011
Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!! (52513) (52522) (52525)
Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

...........
Ale od toho jsou soudní znalci a posudky. A vnich se o včelce bez žihadla moc nepíše. Znalec dokumentuje, soudce soudí._gp_

Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

"Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí."

Fakt, že když jde nevčelař společně se včelařem třeba podívat se ke včelám, tak nevčelař zhusta velice rychle dostane žihadlo a mizí, zatímco včelař může stát vedle úlů dlouhé minuty nebo pořád a koukat na včely a žihadlo žádné. Jestli to bude něco s tím klidným chováním nebo s tím, že včelař je po předchozích žihadlech "cítit" včelami a další včely ho tak napadají mnohem méně nebo tím, že včelař umí s předstihem nějaké minuty rozpoznat přípravu poletujících včel na útok a dřív, než dostane žihadlo , prostě ustoupí o kousek nebo úplně odejde....

Co se týká nového Občanského Zákoníku, je to jen návrh, může se ještě změnit a pokud vláda přece jen padne, může dokonce úplně padnout i ten Zákoník.
Jinak to ale vypadá, že zřejmě v souladu s "rozvinutějšími západními" zeměmi to skutečně bude více směřovat k většímu nahrazování škod včelařem a potom to bude směřovat k vypracovávání nějakého pojištění speciálně pro včelaře. Podobného, jako třeba dnes mají povinně myslivci. Pojištění náhrady škody plus možná doplněné pojištěním právní ochrany.
Zdalipak se toho ujme ČSV nebo to spadne na soukromé pojišťovny?

"Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_ "

Já se nijak k státní politice nevyjadřuji. Já jenom popisuji současný globální stav a současný směr vývoje.
S tím směrem vývoje náš stát může nesouhlasit, může proti němu protestovat, ale to je tak asi všechno, co proti tomu může dělat, jak praví klasik.
Jen o trošičku lépe je na tom EU.
Maximálně z toho může stát těžit tím, že podpoří jednak výrobu něčeho potřebného pro tuto dopravu a že tuto dopravu podpoří stavbami překladišť a další infrastruktury. Což se neděje.

Pepan:
Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické.
----------

CO si budeme povídat, dát včely k sousedovo plotu je prasárna.

A o té bezpečné vzdálenosti je možné si myslet lecos, praxe je bohužel stále překvapující.

Já si posunul včely na stráň nad domem, dobrých 20m a asi 5m výškového převýšení. Myslel jsme po loňské dobré zkušenosti, že to takto bude v pohodě.

Stejně včera když jsem byl v klidu před domem na mě jedna vytrvale útočila. A to se už sklidnily, před dvěma měsíci to bylo neúnosné. Prostě napadaly a bodaly děti (i nás)když byly venku.
Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí.

Takže já jsem k teoriím o tom, že existují jen hodné včely a nekvalifikovaní a hysteričtí sousedi nevčelaři poměrně skeptický, člověk může dostat žihadlo i bez ohánění a bez šlápnutí na včelu.

Karel