Archiv Včelařské konference

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Takto zbabrané včelsvo bych nejspíše spoji s jiným

pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: P?elarven?
# Datum: 27.4.2011 14:33:00
# ----------------------------------------
# "V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček."
#
# To je pravda,odhadem 6 - 8 z 10 nebo tak nějak nouzových matek je slabých.
# Ale v knížkách není všechno. Zamáčknutím matky       v tuto dobu a přelarvováním
# jsi posunul vývoj zpátky o takové 3 - 4 týdny. Teď by se matka rozkladla do
# včelstva, třebas slabého. Za ty 3 - 4 týdny se nová matka může rozklást už
# do včelstvíčka velikosti oddělku a to navíc se starými loňskými včelami.
# Pokud ty loňské včely do té doby ještě přežijí.
# Lepší řešení v tuto dobu bylo matku nechat, ať klade a včelstvo sílí a       z
# tohoto nebo jiného včelstva založit oddělek a odchovat novou matku v něm. A
# potom, když by to bylo potřeba, matku vyměnit.
# Takhle nejspíš budeě muset po zavíčkování mateřníků včelstvo posílovat
# plodem odjinud.
#
#

právně důležitý je původ Pak jsou nejlepší matečníky rojové nebo z tiché výměny přelarvování je jen nouzová produkce velkého počtu matek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:35:14
> ----------------------------------------
> PetrO napsal:
> >V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> .............
>
> Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že
> včely si ze mě asi dělaly srandu.
> Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
> Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě
> zmátly :)).
> Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří
> rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s
> vajíčky.
> Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího
> plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky
> z plástu s vajíčky přelarvit.
>
> Včely mě zase doběhly.
> Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
> Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
> Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě
> oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.
>
> Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových
> matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
> Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

Za socíku v 80 letech už se dalo leccos, všelijaká trafa jako náhradní díl, zakoupit. Dříve to bylo horší, hlavní zdroj asi bylo, když někdo "zachránil" z fabrického či jezeďáckého šrotu či pološrotu vyhozený materiál a nějak si z toho vybastlil trafo.
Prodejna s včelařským potřebami skutečně byla v našem okresním městě v železářství na náměstí, byl tam jeden pult a kolem něho takových 35 metrů čtverečních s výrobky pro včelaře. Asi to bylo přikázané nějak shora, protože ty "baby" , co tam prodávaly, včelařskou problematiku téměř neznaly.
Tolik pro ty, co ty časy už nepamatují.
Televize (CRT monitory) s obrazovkou zdroj traf být nemohly, protože byly a dodnes myslím jsou zapojeny přímo na síť, jedině snad současné LED a LCD možná. Kromě myslím jednoho prvního prastarého typu a pár malých typů upravených pro napájení 12 voltů v automobilech.

Na zatavování mám asi šestikilové zděděné trafo, sekundár 11 voltů je vinutý drátem 1,5 mm , trafo má nezvykle tenké plechy, nějak 0,5 milimetru a porcelánovou svorkovnici. Mám pocit, že kdysi to byla tlumivka k sodíkové výbojce, tam se tak tenké plechy používaly běžně, kterou mí předkové dali někde v nějaké malé elektrikářské dílničce převinout na trafo.

Ačkoliv zde většinou bývá psáno téměř všechno správně, tady je to možná
trochu jinak...
Nouzové jsou opravdu nouzové, a někdy mohou být skutečně i na pětidenních
larvičkách. A jako včelař nepoznáš, který matečník byl na jaké larvě
postaven. Ano - matka z nouzového matečníku může být i kvalitnější , ale je
to sázka do loterie. Právě matka na nejstarší larvičce se může vylíhnout
jako první.
Včas přelarvené larvičky (ještě průhledné rohlíčky) jsou jistotou. Pokud je
navíc plemenivo odebrané z kvalitního a ověřeného včelstva, dal bych mu
jednoznačně přednost před nouzovými matkami.
Jako příklad: Včelstvo ztratí matku, ale má matečníky skoro těsně před
vyběhnutím. Nová matka ale po zrušení "konkurenčních" z nejrůznějších
důvodů zahyne také. (Stará je pryč, nová vajíčka již neklade). Včelám
nezbývá, než honem odchovat novou matku. Samozřejmě - vyberou nejvhodnější
larvu - ale už jen z toho, co mají k dispozici... (Nejsem chytřejší, než
včely, ale kde není, ani smrt nebere. :-) ).
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:23 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: P?elarven?

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější
larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Dne Wednesday 27 of April 2011 11:26:34 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při
> hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji
> podsouvání celých nástavků.
>
> pepan

Dobry den,

moje zkusenost je naprosto opacna, pokud nevkladam sous x stavebni ramek,
tak to skonci spatne. Pokud mam 2 NN a mezi ne vlozim nastavek mezisten tak
mam na 70% rojovku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Wednesday 27 of April 2011 16:40:38 PetrO napsal(a):
> A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře
> a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

tech moznosti je cela rada, ale mozna proste vic "neutahnou".
Da se to udelattak, ze si je nastartujete ve starteru, nebo jinych vcelach a
pak je date dochovat. Ovsem pokud se na ne neciti, muzou Vam je zrusit.

Dale je taky moznost, ze je tam nekde zasity jiny matecnik/y , a oni radeji
svoje.

Jednou jsem mel bodave vcelstvo a to likvidovalo i matecniky pred lihnutim.
Ted bych je totalne zrusil, treba na oddelky, ale drive jsem je co cca 3 dny
rozebral, nechal se pobodat, nasel zavickovane matecniky a pak mi ty moje
matecniky prijaly, kdyz uz nemely svoje.

Ale moznosti je u vcel vzdy dost.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

No nevím Podle toho i inseminované matky nejsou nic moc. (A také tomu
věřím - pokud by byla měřítkem kvality hmotnost matky, nevyšly by z toho
tyto matky - stejně jako přelarvené) moc dobře - (dlouho v tomto směru
dělal vlastní pokusy přítel Holodniok ze Špindlerova Mlýna).
Jenomže taková matka (a stejně tak i matka z přelarvené larvičky) se
neposuzuje například podle jejích medných výkonů. U nich je důležitější
genetický přínos do chovu. Důležitá je pak tedy až výkonnost včelstev s
jejími dcerami.
A pozdravem
petr

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:21 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: P?elarven?

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi
> nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

To ja viem, len musím postaviť veternú elektráreň a na tú nemám.

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

Pepan, vybral som si tvoj príspevok a budem Ti oponovať. Získané matky prelarvovaním sú kvalitné, ak dodržíš určité zásady. Odber larvičiek (ak máš prehľad o svojich včelstiev) z tých ktoré spĺňajú kritéria CHOVU (nebudem ich opakovať). Včelár s viac včelstvami tak nad 20 by mal svoj jednoduchý, ale osvedčený chov založený, aby mu M nikdy nechýbali, čím môže riešiť rýchlo všetky problémy s matkami vo včelstvách.
Kvalitu každej matky je dosť ťažké hodnotiť, ich hlavným kritériom kvality na konci reťazca celoročnej starostlivosti vo forme celkového zisku z každého včelstva.

jedným takým kritériom u mňa je veľkosť M a jej robustnosť, myslím tým jej váhu, čo je predpokladtoho, že M má vo vaječníkoch maximálny počet vaječných rúročiek, v ktorých sa tvoria vajíčka.
Dávnejší výskum ing Kresáka, v Rusku Triaskovej a ďalší vo svojich správach konštatovali, že M je tým ťažšia, čí je ťažší jeho základ t.j. vajíčko. Matky všeobecne v priebehu roka produkujú vajíčka s váhou od 12 do 18 miligramov. Najľahšie vajíčka M produkujú v čase najväčšieho rozvoja, čo je práve teraz), aj rojové M sú najkvalitnejšie z posledných vajíčok, ktoré M kladie už v útlme aby pri odlete s rojom mohla lepšie letieť. Tento stav sa dá dosiahnuť aj umelo npr. umiestnením do izolátora (Jenterov rámik, Nicot a iné), kde za 24 hod.môže M položiť nízky počet vajíčok, čím dosiahneme to čo som napísal v úvode "ťažšie vajíčka".
Ja používam svoj izolátor, v ktorom môže M za 24 hod. položiť niečo cez 100 vaj.

Ak dodržíme tieto zásady, ktoré musíme urobiť naviac pri chove matiek, prinesú dobrý výsledok v chove matiek. Nie je to jednoduché, ale dá sa to zvládnuť.

Kdysi, cca 1975 - 1978 v době svých začátků a neomylnosti, jsem se také snažil provádět výměny matek u produkčních včelstev tím způsobem, že po prvém medobraní jsem vyhledal ve včelstvu matku a tu jsem zamáčkl a radoval se jak jsem je doběhl. Radoval jsem se, že jsem odstranil rojovku a včelstva si odchovají matku samy z vlastního materiálu. Tyto "výměny matek" jsem dělal u 1/3 včelstev. Výsledkem bylo oslabení včelstev do druhé snůšky a mnohé matky byly v následujícím roce včelstvem měněny. Samozřejmě, že v síle a kvalitě včelstev byly velké rozdíly. To se odrazilo i na medném výnosu. Po-té jsem na radu zkušenějšího včelaře počal matky chovavat sám. A ejhle, problémy s kvalitou matek a tím pádem i včelstev se v mnoha ohledech zlepšily, ale nebyly odstraněny úplně. To proto, že v počátcích jsem nedokázal posoudit kvalitu matky. Pokud začínající včelař nemá dobrého učitele a postupuje metodou pokus omyl tak to ani jinak dopadnout nemůže. Ono se mnohdy nepodaří určit kvalitu odchované matky na 100% ani zkušenému chovateli. Po této zkušenosti nevěřím na kvalitu matek z nouzových matečníků. Jinou možností jsou matky z tiché výměny. Tam je kvalita nových matek, pomineme-li příliš pozdní výměnu, téměř zaručena. Vyprovokovat včelstvo k tiché výměně může včelař např. tzv metodou LBV. Ale to již je poněkud jiná písnička. Pokud chce včelař a to i začínající mít včelstva na úrovni, musí se začít zabývat chovem matek a chov zařadit do běžné rutiny ošetřování včelstev. Jinak to snad ani nejde pokud nechceme pouze brtničit.

Děkuji všem za rady,
v pátek včelky prohlídnu, zkouknu jestli pokračují v matečníkách.
Jestli matečníky nebudou, tak si stím pohraju a srovnám plod do středu a mezistěny rozdělím , pokud M budou , udělám radši mezioddělek s následujícím spojením.
Díky !! Zdenek

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 27. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51896) (51906)
Jinak to snad ani nejde pokud nechceme pouze brtničit.
........

Ale jde. Pokud by tomu tak nebylo, tak by se ani nevčelařilo. Mnoho vyzimovaných kvalitních matek (můj odha je víc než polovina) v mnoha včelstvech je z nouzových matečníků a normálně a kvalitně prosperují. Doba brtníků ještě nepominula, protože to prostě funguje i jinak než podle nějaké lidsky nastavené etikety, která určuje co je a co není "správné" u chovu matek._gp_

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 4. 2011
Re: Zatavování MS (51905)
Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

To ja viem, len musím postaviť veternú elektráreň a na tú nemám.

.......
Na zatavování mezistěn přeci vlastní větrnou elektrárnu nepotřebuji. _gp_

Je neuvěřitelné, co někteří "vynálezci" dokáží vymyslet za hovadiny. Proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě, že?
zdenek
-----------------
Sancta simplicitas.
Když mi napsali do vojenské knížky způsobilost pro funkci - schopen těžké fyzické práce, tak ve mně to nastartovalo vymýšlet hovadiny, které odstraňovaly těžkou práci, ale i šetřily miliony. Dnes se naopak vyhazují miliardy na arbitrážích atd… Jako syn živnostníka jsem to neměl jednoduché. Rozmazlencům, kteří využili všechny výhody socializmu, dnes jsou velicí antikomunisté, se divím.
Do důchodu jsem si včelaření přizpůsobil, abych mohl včelařit co nejdéle, jednoduše bez námahy a nemusel do včel zbytečně zasahovat . Nakupovat a kopírovat umí každý ….Když vnuk potřeboval před pěti lety vytáčet a neměl medomet, tak jsem mu udělal z materiálu za 950 Kč. Když jsem se ho nyní ptal, kdy si pořídí pořádný s dotací, tak řekl: „Dědo nic lepšího jsi už nemohl vymyslet. To mi stačí.“ Vyrábím si pokud možno zařízení podle toho co mi vyhovuje. Výrobce potřebuje co největší zisk, ale ani "socialistické" dotace neuznávám. Maximálně si snižuji náklady na včelaření. První med vytáčím před řepkou s panenského díla. Když počasí vydrží, tak to mám nejlepší med pro rodinu. Mám na to metodu. Musí se ve vhodnou dobu /ještě za mrazu, aby včelky plodovaly/ namazat včelám krajíc s medem/nebýt lakomec/ a ony za to nanosí kýble medu. Navíc je to eko. Zadarmo ani kuře nehrabe. Pokud někdo říká, že úl medu nepotí, ale špatně řešený úl a složitý systém včelaření, potí včelaře. Moc jsem toho neřekl, chytrému…Poslední moje vymyšlená hovadina pane Zdeňku, je na obrázcích. Nejsou to včely, ale kousek zajímavé přírody. Byla tam jen bažina 2 metry hluboká, ale podařilo se mi chytit pramen. Nějaký pan tam seděl a říkal mi, že takové hovadiny léčí, ale mne zatím z toho bolí záda. Snad někdo pochopí, co jsem s tím dílem chtěl říci..Manželka se mě ptá, kdy přestanu rozdávat, že celý život jen rozdávám. Dobře je pokud máme co rozdávat, a nehonit se jen za ziskem...http://leteckaposta.cz/986223129 ..
B.V.

Zdravím brtníky a přeji mnoho úspěchů :o)).
JK

No vona mrcha vylíhnutá si dovolí je zabít propíchnutím kladélkem, než se vylíhne konkurence... A vykousané jsou proto, že to včelky vzápětí uklidí...

Tedy, když jsou dost daleko od sebe na jiném plástu, tak to někdy nezvládne..

Pavel

a.. Pár dnů po vylíhnutí matky se dá krásně zjistit, z kterého matečníku se
vylíhla, ten jediný je vylíhnutý, ostatní jsou vykousané....

Kdysi jsem to dělal na radu kolegy, ale už to nedělám.
Teď jen dám nástavek se 3 soušema a s 6 mezistěnama a s 2 rámkama na
trubčinu.
Mám včely už ve 3 nástavcích po 11 rámcích 39*24 a tenhle byl čtvrtý vložen
jako třetí odspoda od česna.
Týdnem před tím, jsem dělal "kolotoč" (prohození nástavku č.1 a č.3) a za
týden se jim podařilo horní nástavek zaplnit (více či méně). Bylo hezky a
včelky jsou v síle. A tak jsem jim rozšířil prostor. Teď se počasí na pár
dní zkazilo a tak uvidíme jak bude.

Pavel

----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 27, 2011 1:02 AM
Subject: [SPAM]Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení


Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846)
(51872)
Pokud chceš vsadit nástevek MZ tak musíš mezi ně do nástavku vrazit alespoň
pár rámků s plodem. Samotné MZ JEN OMEZUJÍ PLOCHU PRO KLADENÍ a podněcují
včely do vyrojení. Já osobně mezi 6 MZ dal 5 vystavěných rámků. Mám tedy 4
nástavky 39*24 s 11 rámkama a z toho ten jeden s MZ.

Pavel


.......
Takový zásah s mezistěnama je dobrý, ale musíš mít producentky vosku a
teplotu a výživu. Takže takové řešení v zaměstnávání je v určitém okamžiku
na časové vývojové ose RN, jen pro relativně velmi malý počet dělnic. Navíc
pokud vrazíš do mezistěn plod, měl by jsi myslet i matku, která je vábena
feromonem otevřeného plodu, produkuje vajíčka a na dělnice, která ty
neuplatněné vajíčka než do pár hodin vytáhnou stěny mezistěn, konzumují.
Takže zase jde v zásahu o čísla o určitý počet něčeho aby to bylo v souladu
s narůstající dělbou práce a ne s vyleháváním a pasivitou dělnic, kterým
bují v hlavě RN, místo zavěšení v řetízku na té mezistěně. _gp_

Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?

Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu.

Ocekaval bych ale, ze
Cena mezisten vymena = cena mezisten - cena vykupu vosku resp vosti

Potom by cena mezisten z vykoupeneho vosku mela byt 166-95=71Kc/kg
Cena mezisten je ale 26 resp 37 Kc/kg.

Nekde prodejci mezisten uvadeji koeficienty pro prepocet na cisty vosk v radu procent.

Pokud se cena mezisten pro smenny obchod zda o 45Kc vyhodnejsi nez kalkulace z rozdilu cen mezisten a vosku, tak me napadaji jen moznosti:
- DPH (20% z 26/37,- oproti 20% z 166,-)
- vosk je nedostatkove zbozi a poptavka prevysuje nabidku
- mezisteny nejsou z vykoupeneho vosku

V cem je zakopany pes cen mezisten?
Dekuji.

V cem je zakopany pes cen mezisten?
Dekuji.
-----------
A co třeba DPH.

Při výměně se účtuje jen za výměnu.

:-)
Karel

Je to jednoduché . Jsou to smluvní podmínky obchodu, nemusíš na ně přistoupit jestli ti někdo nabídne
lepší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dejf <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cenotvorba mezisten?
> Datum: 28.4.2011 00:17:59
> ----------------------------------------
> Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg
> mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani
> suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?
>
> Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp
> 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu.
>
> Ocekaval bych ale, ze
> Cena mezisten vymena = cena mezisten - cena vykupu vosku resp vosti
>
> Potom by cena mezisten z vykoupeneho vosku mela byt 166-95=71Kc/kg
> Cena mezisten je ale 26 resp 37 Kc/kg.
>
> Nekde prodejci mezisten uvadeji koeficienty pro prepocet na cisty vosk v
> radu procent.
>
> Pokud se cena mezisten pro smenny obchod zda o 45Kc vyhodnejsi nez
> kalkulace z rozdilu cen mezisten a vosku, tak me napadaji jen moznosti:
> - DPH (20% z 26/37,- oproti 20% z 166,-)
> - vosk je nedostatkove zbozi a poptavka prevysuje nabidku
> - mezisteny nejsou z vykoupeneho vosku
>
> V cem je zakopany pes cen mezisten?
> Dekuji.
>
>
>

gp:
Takový zásah s mezistěnama je dobrý, ale musíš mít producentky vosku
----------
No tady u nás jsem zatím žádnou touhu po stavbě neregistroval, včera jsem u jedněch rozšiřoval a nějaké nedodělané MS, stavebí atď jen po okraji, aby až dorostou měli kde začít stavět.
Zatím včely dělají maso a o nic jiného nemají zájem.

Karel

Vidět jak jste podlehly reklamamám a nepřesně napsaným textům.
Nouzový matečník včely zakládají již pár hodin po strátě matky tudíž nutně musí mít čerstvá vajíčka a nejmladší larvy Nikdy by včely po strátě matky čekali několk dní a pak matečník z nouze založily. jediý důvod pro tak staré larvy na založení matečníků je sám včelař. To je pak již jinou věcí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 18:18:13
> ----------------------------------------
> Ačkoliv zde většinou bývá psáno téměř všechno správně, tady je to možná
> trochu jinak...
> Nouzové jsou opravdu nouzové, a někdy mohou být skutečně i na pětidenních
> larvičkách. A jako včelař nepoznáš, který matečník byl na jaké larvě
> postaven. Ano - matka z nouzového matečníku může být i kvalitnější , ale je
> to sázka do loterie. Právě matka na nejstarší larvičce se může vylíhnout
> jako první.
> Včas přelarvené larvičky (ještě průhledné rohlíčky) jsou jistotou. Pokud je
> navíc plemenivo odebrané z kvalitního a ověřeného včelstva, dal bych mu
> jednoznačně přednost před nouzovými matkami.
> Jako příklad: Včelstvo ztratí matku, ale má matečníky skoro těsně před
> vyběhnutím. Nová matka ale po zrušení "konkurenčních" z nejrůznějších
> důvodů zahyne také. (Stará je pryč, nová vajíčka již neklade). Včelám
> nezbývá, než honem odchovat novou matku. Samozřejmě - vyberou nejvhodnější
> larvu - ale už jen z toho, co mají k dispozici... (Nejsem chytřejší, než
> včely, ale kde není, ani smrt nebere. :-) ).
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:23 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: P?elarven?
>
> 3patně jsi četl
> Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější
> larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?elarven?
> > Datum: 27.4.2011 14:03:25
> > ----------------------------------------
> > V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> >
> >
> >
>
>
>

mezistěny podsouváme - do spodu
Ne vsouváme - do prostřed

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 27.4.2011 18:32:55
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 27 of April 2011 11:26:34 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při
> > hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji
> > podsouvání celých nástavků.
> >
> > pepan
>
> Dobry den,
>
> moje zkusenost je naprosto opacna, pokud nevkladam sous x stavebni ramek,
> tak to skonci spatne. Pokud mam 2 NN a mezi ne vlozim nastavek mezisten tak
> mam na 70% rojovku.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

U takového včelstva co popisuješ se to dělá jinak. 1) je nutné si připravit oddělek nebo i třeba roj kde je již nový plod. 2) Pak se nástavky odnesou o pár metrů vedle. na místě se ponechá jen ten o kterém víme, že je bez matky. tam se vrátí právě ty bodající včely. 3) další den začneme hledat matku kterou zrušíme. 4) Po 2 až 3dnech zrušíme matečníky. amúže všechno složi zpět včetně rozkladeného oddělku. Takové včelstvo obvykle zruší samo i přidanou matku ale nový matečník již založí z jejího potomstva protože jný vhodný plod již mít nebude.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 18:38:20
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 27 of April 2011 16:40:38 PetrO napsal(a):
> > A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře
> > a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?
>
> tech moznosti je cela rada, ale mozna proste vic "neutahnou".
> Da se to udelattak, ze si je nastartujete ve starteru, nebo jinych vcelach a
> pak je date dochovat. Ovsem pokud se na ne neciti, muzou Vam je zrusit.
>
> Dale je taky moznost, ze je tam nekde zasity jiny matecnik/y , a oni radeji
> svoje.
>
> Jednou jsem mel bodave vcelstvo a to likvidovalo i matecniky pred lihnutim.
> Ted bych je totalne zrusil, treba na oddelky, ale drive jsem je co cca 3 dny
> rozebral, nechal se pobodat, nasel zavickovane matecniky a pak mi ty moje
> matecniky prijaly, kdyz uz nemely svoje.
>
> Ale moznosti je u vcel vzdy dost.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Tady jsme neřešily genetickou kvalitu matky , ale kvalitu matek, nouzový matečník versus matka z prelarvovaného matečníku. Dále pak co je lepší pro osiřelé včelstvo a jeho rozvoj.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 19:02:52
> ----------------------------------------
> No nevím Podle toho i inseminované matky nejsou nic moc. (A také tomu
> věřím - pokud by byla měřítkem kvality hmotnost matky, nevyšly by z toho
> tyto matky - stejně jako přelarvené) moc dobře - (dlouho v tomto směru
> dělal vlastní pokusy přítel Holodniok ze Špindlerova Mlýna).
> Jenomže taková matka (a stejně tak i matka z přelarvené larvičky) se
> neposuzuje například podle jejích medných výkonů. U nich je důležitější
> genetický přínos do chovu. Důležitá je pak tedy až výkonnost včelstev s
> jejími dcerami.
> A pozdravem
> petr
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:21 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: P?elarven?
>
> Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
> je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
> jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
> jako reklamy v telce.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?elarven?
> > Datum: 27.4.2011 13:52:42
> > ----------------------------------------
> > V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> > zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> > ------------
> > A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi
> > nekvalitní,
> > tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
> >
> > Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> > žádná.
> > V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> > potřebuje "oslabit".
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

plkáš ,
za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých televizorů ......

Z televizoru trafo na zatavování mezistěn určitě nikdo neměl, protože v nich žádné vhodné trafo nebylo. Sice první televizory, u nás TESLA 4001, ruský Rubín měly síťová trafa, ale ta poskytovala žhavící napětí 6,3V, což je dost málo a anodové napětí řádu stovek voltů, což je zase moc. Později byly pro televizory vyvinuty speciální elektronky s různými žkavícími napětími ale stejným proudem 0,3A, které se zapojovaly do série a přes termistor napájely přímo ze sítě. Byly to ty elektronky, jejich označení začínalo písmenem P. Jako anodové napětí se používalo přímo napětí síťové usměrněné selenovým usměrňovačem, později nahrazeném křemíkovou diodou. Takže žádné (drahé a těžké) síťové trafo nebylo potřeba. Je pravda, že se v televizoru nacházela další trafa s jádrem z plechů - výstupní trafo zvuku a snímkového rozkladu - jenže ta byla malá a nehodila se ani k převinutí.
Ale koumák si uměl poradit , na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
je moje trafo přinesené ze smetiště, opravené a fungující.

Jo, to jsem si zavzpomínal na doby, kdy jsem chodil známým opravovat elektronkové televize :-)

Pepa

Antone
jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu. V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb. Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z přelarvování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 20:47:49
> ----------------------------------------
> Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
> je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
> jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
> jako reklamy v telce.
>
> pepan
>
> Pepan, vybral som si tvoj príspevok a budem Ti oponovať. Získané matky
> prelarvovaním sú kvalitné, ak dodržíš určité zásady. Odber larvičiek (ak
> máš prehľad o svojich včelstiev) z tých ktoré spĺňajú kritéria CHOVU
> (nebudem ich opakovať). Včelár s viac včelstvami tak nad 20 by mal svoj
> jednoduchý, ale osvedčený chov založený, aby mu M nikdy nechýbali, čím môže
> riešiť rýchlo všetky problémy s matkami vo včelstvách.
> Kvalitu každej matky je dosť ťažké hodnotiť, ich hlavným kritériom kvality
> na konci reťazca celoročnej starostlivosti vo forme celkového zisku z
> každého včelstva.
>
> jedným takým kritériom u mňa je veľkosť M a jej robustnosť, myslím tým jej
> váhu, čo je predpokladtoho, že M má vo vaječníkoch maximálny počet
> vaječných rúročiek, v ktorých sa tvoria vajíčka.
> Dávnejší výskum ing Kresáka, v Rusku Triaskovej a ďalší vo svojich správach
> konštatovali, že M je tým ťažšia, čí je ťažší jeho základ t.j. vajíčko.
> Matky všeobecne v priebehu roka produkujú vajíčka s váhou od 12 do 18
> miligramov. Najľahšie vajíčka M produkujú v čase najväčšieho rozvoja, čo je
> práve teraz), aj rojové M sú najkvalitnejšie z posledných vajíčok, ktoré M
> kladie už v útlme aby pri odlete s rojom mohla lepšie letieť. Tento stav sa
> dá dosiahnuť aj umelo npr. umiestnením do izolátora (Jenterov rámik, Nicot
> a iné), kde za 24 hod.môže M položiť nízky počet vajíčok, čím dosiahneme to
> čo som napísal v úvode "ťažšie vajíčka".
> Ja používam svoj izolátor, v ktorom môže M za 24 hod. položiť niečo cez 100
> vaj.
>
> Ak dodržíme tieto zásady, ktoré musíme urobiť naviac pri chove matiek,
> prinesú dobrý výsledok v chove matiek. Nie je to jednoduché, ale dá sa to
> zvládnuť.
>
>
>

"Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?

Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu. "

Třeba proto, že pro prodejce je nevýhodné po celý rok průběžně měnit vosk za mezistěny, musí po celý rok udržovat plný sortiment mezistěn a musí po celý rok skladovat a udržovat vykoupený vosk a organizovat jeho dopravu. Tak přímou výměnu znevýhodní. Počítá s tím, že včelaři si toho všimnou a když většina z nich taví vosk po sezóně v podletí a na podzim, tak většinu vosku mu dovezou k vykoupení přes zimu. A většinu mezistěn nakoupí zas od dubna po červenec.... ostatně v zimě je s mezistěnami problém, jsou křehké a už docela malý náraz může balík vymražených mezistěn zničit.
Zachytil jsem v jedné prodejně, že dokonce mezistěny za vosk přímo mění jen v létě, v zimě pouze vykupují vosk za peníze.

Jedině by trafo nemělo přeáhnout na pětí 24V důležitý je proud. Já mám z telky nabíječku baterií, i zatavovač mezistěn. Dobrý kutil by to vytvořil i ze spáleného 3fázového motoru. Dělávali jsme různé věci. Ať už to stojí za to. :-))

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Zatavovanie MS pomocou
> Datum: 28.4.2011 07:40:11
> ----------------------------------------
>
>
> plkáš ,
> za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých
> televizorů ......
>
> Z televizoru trafo na zatavování mezistěn určitě nikdo neměl, protože v nich
> žádné vhodné trafo nebylo. Sice první televizory, u nás TESLA 4001, ruský Rubín
> měly síťová trafa, ale ta poskytovala žhavící napětí 6,3V, což je dost málo a
> anodové napětí řádu stovek voltů, což je zase moc. Později byly pro televizory
> vyvinuty speciální elektronky s různými žkavícími napětími ale stejným proudem
> 0,3A, které se zapojovaly do série a přes termistor napájely přímo ze sítě. Byly
> to ty elektronky, jejich označení začínalo písmenem P. Jako anodové napětí se
> používalo přímo napětí síťové usměrněné selenovým usměrňovačem, později
> nahrazeném křemíkovou diodou. Takže žádné (drahé a těžké) síťové trafo nebylo
> potřeba. Je pravda, že se v televizoru nacházela další trafa s jádrem z plechů -
> výstupní trafo zvuku a snímkového rozkladu - jenže ta byla malá a nehodila se
> ani k převinutí.
> Ale koumák si uměl poradit , na
> http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
> je moje trafo přinesené ze smetiště, opravené a fungující.
>
> Jo, to jsem si zavzpomínal na doby, kdy jsem chodil známým opravovat
> elektronkové televize :-)
>
> Pepa
>
>
>

Já bych šel asi do varianty baterií typu složení lithiumželezofosfát, něco se sem dováží z Číny a prodává se to i s příslušnými nabíječi např.
http://www.i4wifi.cz/baterie-a-nabijeni-prumyslove-lfp-baterie_c590.html

Také je řešení např pro případný bez převodovky hub motor elektrokola, které může sloužit po úpravě jako třeba celek, kdy dojedu, zatavím, sednu, a dobijim doma. Samozřejmě je nutné mít na vodičích (drátech kterými zatavuji) u kontaktu baterie bajonet s pojistkou, používá se při jištění autorádií, protože kvůli takové malé kravině už hodně aut vyhořelo.

http://www.goldenmotor.cz

Také existuje pro Tebe Anton dobré řešení, kdy můžeš mít elektrokolečko nebo elektrotrakař.
http://www.teichmanovi.cz/elektricke-naradi/zahradni-technika/motucko-trakarova-nastavba.html

Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp_

(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886) (51903)
mezistěny podsouváme - do spodu
Ne vsouváme - do prostřed

pepan

..........
To je furt nanic. Převěsit v principu podle technologie úlu Budečák. Med a vybíhající s medem nahoru a do horních krajů, otevřenej, souše mezistěny - do teplých krajních míst dolů. Hodně medných je např. ve spodním nástavku v počtech až 6 rámků, a ty patří nahoru k dozrání.

Dávat zásoby dolů, aby se podnítily, nebo jiné rotační kraviny jsou akorát pro podnítění rojovky.
_gp_

Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou..


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 11:04:18
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 28. 4. 2011
> Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)
> (51903)
> mezistěny podsouváme - do spodu
> Ne vsouváme - do prostřed
>
> pepan
>
> .........
> To je furt nanic. Převěsit v principu podle technologie úlu Budečák. Med a
> vybíhající s medem nahoru a do horních krajů, otevřenej, souše mezistěny -
> do teplých krajních míst dolů. Hodně medných je např. ve spodním nástavku v
> počtech až 6 rámků, a ty patří nahoru k dozrání.
>
> Dávat zásoby dolů, aby se podnítily, nebo jiné rotační kraviny jsou akorát
> pro podnítění rojovky.
> _gp_
>
>
>

"Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou.."

Nahoru nad mřížku se dává v první řadě mladý plod, dole zůstává nějaký plást mladého plodu a potom starý zavíčkovaný plod.
Zavíčkovaný plod se nahoru dává jen uprostřed silné snůšky, kdy je předpoklad, že medobraní bude dříve než za těch 21 dní. Ale stejně v praxi je ve většině plástů s zavíčkovaným plodem často kus zakladený vajíčkami nebo mladými larvičkami a potom za 14 dní takový plást stejně z medníku vybrat nelze.

Já mám ve včelíně12 V startovací baterii dobíjenou slunečním panelem o
výkonu 20 W, takže mám stále k dispozici připravenou 12 V napěťovou
soustavu.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 28, 2011 10:21 AM
Subject: Re: Zatavování MS


> Já bych šel asi do varianty baterií typu složení lithiumželezofosfát, něco
> se sem dováží z Číny a prodává se to i s příslušnými nabíječi např.
> http://www.i4wifi.cz/baterie-a-nabijeni-prumyslove-lfp-baterie_c590.html
>
> Také je řešení např pro případný bez převodovky hub motor elektrokola,
> které může sloužit po úpravě jako třeba celek, kdy dojedu, zatavím, sednu,
> a dobijim doma. Samozřejmě je nutné mít na vodičích (drátech kterými
> zatavuji) u kontaktu baterie bajonet s pojistkou, používá se při jištění
> autorádií, protože kvůli takové malé kravině už hodně aut vyhořelo.
>
> http://www.goldenmotor.cz
>
> Také existuje pro Tebe Anton dobré řešení, kdy můžeš mít elektrokolečko
> nebo elektrotrakař.
>
> http://www.teichmanovi.cz/elektricke-naradi/zahradni-technika/motucko-traka
> rova-nastavba.html
>
> Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp_
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6076
> (20110427) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886) (51903) (51922) (51930)
Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení.
.........
Převěšování umožňuje rozšířit včelstvo. Přehazovat jen bez rozumu dřevo, je nesmysl a nerozšíří se nic. I NN-káři vkládají k lepšímu obsednutí převěšené plásty. Prostě kdo chce včelařit v úlech, musí převěšovat aby z toho úlu měl více než z košnice nebo klátu. Tam se uplatňují jiné postupy jako přeleták s matečníkem pro létavky co vytvoří nové včelstvo. ..._gp_

"Pepan-Nouzový matečník včely zakládají již pár hodin po strátě matky tudíž nutně musí mít čerstvá vajíčka a nejmladší larvy Nikdy by včely po strátě matky čekali několik dní a pak matečník z nouze založily. jediný důvod pro tak staré larvy na založení matečníků je sám včelař."

___________________________________

Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách?
S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?Přece do těch matečníků-takže matky z umělého odchovu z nejmladších larviček nejspíš nebudou méněcenné...

Zdraví Pavel

"Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách? "

Někdy se stane, že feromony matky včelstvo těch několik dnů nepostrádá. Potom zakládají matečníky až tehdy, když tu ztrátu pocítí. Bývá to třeba hodně brzo z jara nebo při hodně silné časné snůšce, třeba řepkové.
Ale stane se to velice málokdy.

Podle mne je celý problém v poznání a pochopení vývoje matky.

včely sice nasazují matečníky na starších larvíčkách ------- ale není jim to nic platné, vývoj neurychlí.
Vývoj matky 16 dní
vývoj dělnice 21 dní to je 5 dní, v životě červa včely nebo matky zcela zásadní čas.

TADY SI VYMYSLÍM ale nemůže to být jinak, nikde jsem to nečetl.
vývoj matky na
2 denním červíč. 17dní,
na 3 denním 18 dní,
4 denní 19 dní a
5ti denní 20 dní.
Kdo dřív vyleze ten bere vše u včel a lepší matka z 5ti denního červa než žádná matka.
Můj celkový pohled na přelarvování nebo jen chov matek dodržet co nejmenší červíčky pří chovu a tím i při přelarvení a dobré tepelné a bohaté krmení= převčelené.

loni se mi povedlo prvně po 50 ti letech udělat asi 10 matek od inseminované matky a tiché, jsem velice zvědav. nikdy jsem se do tohoto extrému nedostal.
Inseminovana matka ... přinesta 2x roky více než 100 kg a poslední rok méně Protože se jednaslo o heterozní efekt její dcery nosily jen asi polovinu.

Napsali jste že nejlepší jsou jen rojové a tiché z hlediska fyzického stavu.
To je pravda!
ale ! Kvalita matky se setává z 2 komponentů, fyzického, počet rourek a genetického = zda nosí med nebo se rojí a rojové matečníky se rojily rojí a budou rojit.
Jinak to nejde než že genetické vlastnosti se dědí!!!
Tichématky jsou poměrně málo časté předpokládají 3leté matky v produkčních včelstvech a to není ekonomické.

TAK ŽE JAKO HODNOTNÉ ZBÝVAJÍ JEN CHOVANÉ, Z VĚTŠÍ ČÁSTI PŘELARVOVANÉ MATKY.
ZNOVU NA NEJMLADŠÍM PLODU ( ALE KDO TO VIDÍ |!!!!!!!!)


J. Burgel

Těch 1,5 metru drátku v rámku má za ohřátého stavu odpor střelím asi 4 ohmy. Za takových podmínek jím z nabitého akumulátoru jde proud asi 3,5 Ampér a celý drátek zatavuje mezistěnu výkonem zhruba 3,5 x 14 = 49 wattů. Na přívodním káblíku je při takovém proudu napěťová ztráta asi 0,7 voltů a ztrátový výkon 0,7 x 3,5 = watt. Na vnitřním odporu akumulátoru bude za odběru 3,5 ampér ztráta napětí a vznikající teplo nula celá nula nic.
.........
Teď jsem to měřil. Při nerez drátku 0,4, 21,5 voltech měřeno na koncích vodiče v zátěži, (při zatavování) je odběr 2,05A. Tz. že to tak zhruba při 12 V baterii a na pocínovaném (má menší odpor)vychází podobně. Pro zatavení mezistěny při 4x svislém nerez drátkování rm 39x24 cm je potřeba cca 43W. _gp_

Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách?
S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?Přece do těch matečníků-takže matky z umělého odchovu z nejmladších larviček nejspíš nebudou méněcenné...

Zdraví Pavel
..........
No tak funguje třebas startér, ale to je smetenec. Jak by se mohl při vychycení matky naráz zredukovat plod? Není to logické si myslet, že jde ihned o nějakou obrovskou změnu v krmění plodu. Změna nastává při chovu a produkci mateří kašičky vždy při nedostatku nebo při velmi silném přebytku v přínosu. Připomíná, že potrava do třech dnů larvičky je velmi podobná mateří kašičce. Tz. že osiřelé silné včelstvo při velmi silné snůšce nemá moc chuť ani zakládat náhradní matečníky na otevřeném plodu. To se stává běžně._gp_

Tak uvidíme co udělá cena u nás. :-)

http://zpravy.kurzy.cz/265343-rekordna-produkcia-v-thajsku-tlaci-cenu-cukru-nadol/

http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/

Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?).

Zdraví Pavel

P.Krátký (46.13.52.69) --- 28. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939)
Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?).

Zdraví Pavel
............

S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?
..........

Prostě se mýlíte. Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva, vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou. _gp_


_gp_

Převěšování tak jak jsem je popsal je metoda stará 100 let a používal jsem ji úspěšně 30 let tak jak jsem ji popsal
Dělá se to tak od počátku snůšky až do konce. poslední 3 budečáky jsem zrušil před 3 roky taK SI TO ASI PAMATUJI.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 11:55:02
> ----------------------------------------
> "Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke
> kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené
> rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou.."
>
> Nahoru nad mřížku se dává v první řadě mladý plod, dole zůstává nějaký
> plást mladého plodu a potom starý zavíčkovaný plod.
> Zavíčkovaný plod se nahoru dává jen uprostřed silné snůšky, kdy je
> předpoklad, že medobraní bude dříve než za těch 21 dní. Ale stejně v praxi
> je ve většině plástů s zavíčkovaným plodem často kus zakladený vajíčkami
> nebo mladými larvičkami a potom za 14 dní takový plást stejně z medníku
> vybrat nelze.
>
>
>

Převěšování je metoda pro dvoj prostorové úly její aplikace v nástavcích nemá smysl.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 13:40:13
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 28. 4. 2011
> Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)
> (51903) (51922) (51930)
> Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke
> kladení.
> ........
> Převěšování umožňuje rozšířit včelstvo. Přehazovat jen bez rozumu dřevo, je
> nesmysl a nerozšíří se nic. I NN-káři vkládají k lepšímu obsednutí
> převěšené plásty. Prostě kdo chce včelařit v úlech, musí převěšovat aby z
> toho úlu měl více než z košnice nebo klátu. Tam se uplatňují jiné postupy
> jako přeleták s matečníkem pro létavky co vytvoří nové včelstvo. ..._gp_
>
>
>

"Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva, vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou. _gp_ "

___________________________________________________________

No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.

Zdraví Pavel

Už jsi viděl u nás ceny lézt dolů, vyjma různé akce. :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cukr - ve sv?t? leze zase dol?.
> Datum: 28.4.2011 21:24:16
> ----------------------------------------
> Tak uvidíme co udělá cena u nás. :-)
>
> http://zpravy.kurzy.cz/265343-rekordna-produkcia-v-thajsku-tlaci-cenu-cukru
> -nadol/
>
> http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 07:35:16
> ----------------------------------------
> "Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující
> vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva,
> vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se
> nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou.
> _gp_ "
>
> ___________________________________________________________
>
> No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod
> takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako
> tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to
> reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud
> budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co
> nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.
>
> Zdraví Pavel
>
>
>
I tak postrádá smysl každý do problému zamíchá nějakou svoji teorii a nakonec je z toho neuvěřitelný guláš.

Pepan

"Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?). "

Tak nějak si to představuji.
Jinak se to spíš projevuje v atypickém osiřelci, třeba vytvořeném oddělku bez létavek, silném oddělku, ve kterém se ztratila matka při oplozovacím proletu a tudíž je k věci přidat plod a nechat je, ať to zkusí ještě jednou atd.
U normálního plodujícího včelstva, kde byla náhodou nebo úmyslně zamáčknuta matka, působí jiné mechanismy a téměř vždy začnou ty matečníky stavět po cca hodině, kdy feromony matky vyprchají.

"Převěšování tak jak jsem je popsal je metoda stará 100 let a používal jsem ji úspěšně 30 let tak jak jsem ji popsal
Dělá se to tak od počátku snůšky až do konce. poslední 3 budečáky jsem zrušil před 3 roky taK SI TO ASI PAMATUJI."

No, já jsem si kdysi přečetl teorii o převěšování v knihách a Včelařství z nějakých 20 ročníků a tak po 3 - 5 letech praxe jsem k té teorii o hypotetickém objemu cca 20 % přidal poznatky z praxe z ošetřování tehdy okolo 35 včelstev a v objemu cca 80 %

V praxi pak není žádný čas na žádné sáhodlouhé uvažování.Plást je nutno během pár sekund prohlídnou, žařadit a hotovo, není čas na jakousi podrobnou statistiku,

U zadováků včelstvo hodnotím už po odejmutí zadních okýnek a potom po vybrání cca první třetiny plástů . Potom určím , kolik plástů ještě vyndám, kolik plástů ve skutečnosti převěsím , jak vytahané plásty rozstrkám do bedniček, aby matka nepřešla na plásty do medníku.
Pak jen plním to rozhodnutí, maximálně s mírnými úpravami, když se ukáže, že můje odhady týkající se dalších vytahovaných plástů byly špatné. A přednostně dávám nahoru plásty s mladým plodem, občas i plásty se starým plodem, když to vyjde.

U nástavků hodnotím včelstvo už po odejmutí strůpku a potom po odložení každého nástavku nad mřížkou . Definitivně zhodním včely po odejmutí mateří mřížky, zhlédnutí obsazení prvního nástavku pod mřížkou a vyjmutí první cca třetiny rámků z nástavku pod mřížkou. V tu dobu určím, kolik plástů převěsím nad mřížku, kolik mezistěn a kolik plástů dám místo nich , kde nahoru ty převěšené plásty dám a co uděláms nadbytečnými plásty z medníku.
A pak už zase jen plním to rozhodnutí. Pokud se v odhadu plástů s mladým plodem seknu, klidně nad mřížku hodím i nějaký plást se starým plodem.

Cílem převěšování totiž není vytahat zpod mřížky jen čistě mladý plod nebo čistě starý plod a přehodit ho nad mřížku . To je nesmysl. Cílem je vytvořit souvislé přirozené plodové těleso, uvnitř kterého bude mít pod mřížkou matka co nejdéle dostatek prázdných buněk ke kladení a nad mřížkou bude mít včelstvo mezi a nad plodem dostatek prázdných buněk pro med. Přirozené plodové těleso znamená, že pod mřížkou je vedle přidaných prázdných plástů, mezistěn k vystavění a zavíčkovaného plodu i nějaký mladý plod, takže matka v tomto přirozeném prostředí nepřeruší kladení a včelstvo plodování.
Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde nejde vytočit.

Už jsi viděl u nás ceny lézt dolů, vyjma různé akce. :-))

pepan

----------------
No právě třeba u cukru, nebo kanc. papíru - tam mám přehled:-)

Na půdě mám cukr, který jsem koupil v akci v Makru před mnoha lety (je zabalený v umělohmotných sáčkách, nevlhne, tak jej držím jako rezervu). Tehdy klesl cukr poprvé pod dvacet korun.
Pamatuji běžně, že nejlacinější cukr byl v pytlích za 20Kč.

A pak taky pamatuji, jak šly ceny medu hrozně dolů:-)
A jak se to včelařům nelíbilo.
:-)

Karel

"ak uvidíme co udělá cena u nás. :-)
http://zpravy.kurzy.cz/265343-rekordna-produkcia-v-thajsku-tlaci-cenu-cukru-nadol/
http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/ "

V minulých letech makléři vydělávali na akciích firem, v současné době kvůli krizi jsou akcie nevyzpytatelné a tak spousta makléřů přesunula pozornost na komodity. Všelijaké takové rychlé poklesy a vzestupy jim vyhovují, ale pro cenu cukru v obchodech to je úplně zanedbatelné . Tam bude rozhodující průměrný trend během měsíců až půl roku či tak nějak.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?.
> Datum: 29.4.2011 09:16:25
> ----------------------------------------
> Už jsi viděl u nás ceny lézt dolů, vyjma různé akce. :-))
>
> pepan
>
> ----------------
> No právě třeba u cukru, nebo kanc. papíru - tam mám přehled:-)
>
> Na půdě mám cukr, který jsem koupil v akci v Makru před mnoha lety (je
> zabalený v umělohmotných sáčkách, nevlhne, tak jej držím jako rezervu).
> Tehdy klesl cukr poprvé pod dvacet korun.
> Pamatuji běžně, že nejlacinější cukr byl v pytlích za 20Kč.
>
> A pak taky pamatuji, jak šly ceny medu hrozně dolů:-)
> A jak se to včelařům nelíbilo.
> :-)
>
> Karel
>
>
>
No to ale byly ceny vyvolané přechodem ze soc hospodářství do kapitalismu a od té doby jdou jen nahoru a to u všeho. Tím myslím ty prodejní u výkupu je to jinak zákazník není zdnes zdrojem obživy, ale prostředek k oškubání.

Já mám nahoře ve světnici ještě několik kilo socialistického krystalového cukru. Krystaly vesměs velké 2 milimetry a víc, rozpuštěný ve vodě trošičku vodu barví, ale ta chuť je úplně jiná.
Dnešní cukr je úplně probělený a jeho chuť je taková chemická, prázdná, chuť toho starého cukru je znatelně lepší.
Taky větší krystaly znamenají, že tehdy se při jeho výrobě nešetřilo, dalo se tomu mnohem více času ,aby se přirozeným způsobem, krystalizací, mohly oddělit nečistotty v matečném roztoku a krystaly cukru. Dneska cukr krystal je jemnější než tehdy byl cukr krupice, dozajista se dnes při jeho výrobě spotřebuje několikrát méně energie, ale ta čistota je uměle doháněna čisticími a bělicími chemikáliemi.
Občas nějaký sáček toho starého cukru otevřu a použiju ho do kafe nebo čaje jako vítanou změnu....

V minulých letech makléři vydělávali na akciích firem, v současné době kvůli krizi jsou akcie nevyzpytatelné a tak spousta makléřů přesunula pozornost na komodity. Všelijaké takové rychlé poklesy a vzestupy jim vyhovují, ale pro cenu cukru v obchodech to je úplně zanedbatelné . Tam bude rozhodující průměrný trend během měsíců až půl roku či tak nějak
------------------
přesně tak,
třeba u nafty za to mohou spekulanti, že se jí spotřebovává stále víc a těžba stagnuje:-)

No a u cukru je z grafu zřejmé, že špička je asi za námi, pokud se potvrdí předpoklady o sklizni.

Takže se zase objeví akce.

Právě ceny cukru a četnost akcí velice pěkně koreluje s grafem co jsme dával odkaz.

V krámech byl cukr bez akce za 15, dneska ani v akci, a volně co vím naposledy tak 20Kč a víc.

No a svádět vše na spekulanty- poměrně odvážné tvrzení - těžko soudit jak velký balík peněz bych potřeboval na zmanipulování ceny cukru a udržení její ceny třeba pod dobu půl roku o deset procent výš.

Karel

"No a svádět vše na spekulanty- poměrně odvážné tvrzení - těžko soudit jak velký balík peněz bych potřeboval na zmanipulování ceny cukru a udržení její ceny třeba pod dobu půl roku o deset procent výš."

No, já bych řekl spíš hráče či makléře, kteří si tím vydělávají než spekulanty.
Trochu to z dálky sleduji, komodity byly dříve spíše hřiště pro superadrenalinové hráče, kteří na komoditách vydělávali pákovým efektem 1 :10 až 1 : 100 a těch bylo málo. Takže běžný tisk o komoditách ani nepsal, protože by to nikdo nečetl. Ostatním stačily akcie, a jejich kolísání vzestupu 2 - 10 % nebo tak nějak za rok.

Podle mně to souvisí i s tím, že manuální práce utíká z vyspělých zemí, z USA a Evropy pryč....Spousta lidí, kteří dnes se snaží živit spekulací na těchto finančních věcech by se jinak živila nějakým zaměstnáním v fabrikách kolem nšjaké mauální výroby, jenže ta právě během posledních 10 - 20 let se vystěhovala....
Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....

Za vyšší cenu cukru můžou i kvóty,které udává Brusel,potom stačí propad ve sklizni,jaký byl např.loni a na problém je zaděláno.Loni nestihli tady u nás zemědělci sklidit cukrovku do příchodu mrazů a potom to doháněli ještě v prosinci a lednu,ale to byla pod sněhem a odhadem tak třetina až polovina zůstala na poli.A i ta pozdní sklizeň pro ně znamenala ztrátu,protože produkce cukrovky je na základě smluvních podmínek pod diktátem ze strany odběratele,takže každý den prodlení je sankcionován,čili pro výrobce(zemědělce) znevýhodněné.
Letos jsem s jedním mluvil,a mimo jiné si postěžoval,že zaseje i cukrovku,a že je zvědavý,jestli ji prodá...

Ani zvyšující se DPH cenám (čehokoliv) nepřidá,to není jen cena finálního výrobku,ale i ceny energií,surovin i služeb,které se potom násobí a zvyšují náklady.

Ona ani samotná EU svými regulačními opatřeními cukr jen tak nezajistí,výroba cukru z cukrové třtiny je levnější,ale EU to sem prostě nepustí,protože by to znamenalo zhroucení výroby cukru z cukrové řepy.Takže ceny cukru ve světě se u nás projeví jen pozvolna a nedá se očekávat,že spadnou nějak výrazně(i když nic není nemožné).

Zdraví Pavel

RP:
Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....

-------
No já moc lidí co se živí obchodováním na jakékoli burze moc neznám. Pár lidí si tam ukládá peníze a pár lidí to má jako hobby.
Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic společného.

Na druhé straně mám takový pocit, že lidí co jsou schopni v ČR pracovat ve výrobě a jsou i ochotni tam pracovat je značně málo. I kdyby tady ta výroba zůstala.

Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech před krizí.
Bohužel je dneska situace taková, že asi na deset málo kvalifikovaných výrobních prac. ale ochotných kvalitně pracovat potřebuji asi tak 2 až 10 (podle typu výroby) technicky a jazykově vybavených pracovníků). A tady je poměrně velká díra co omezuje zaměstannost v ČR.
Jen v Indii za rok promuje víc inženýrů techn. oborů než v celé EU. Nemají jaz.hadicap -angličtinu a mají motivaci.
Náš koncern buduje v Indii velké výzk. pracoviště a přesunuje tam výzkum z NSR. Tam ani tady nejsou lidi.

Takže i když to popírali komunisti za socialismu a titíž komunisti to popírají i dneska, tak bez inženýrů atd. se nevyrábí. :-)

Proto taky nemůže být Evropa dílnou světa.


Dovozu cukru brání nejen EU, ale pro mnohé kupodivu i vláda USA.

Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary. Ve vyvážení jim žádné kvoty nebrání a pokud je ve světě poptávka za vyšší cenu, nemusí se pdobízet supermarketům a místo toho můžou vyvést a třeba dostanou i zaplaceno dřív jak od supráku.
A to je důvod, proč se cena v supermarketech začala blížit nařízenému minimu - cukrovary nemusely přistoupit na cokoli, měly alternativu ve vývozu.
Pokud ji ztratí,nbudou nuceny se zůčastnit na "nabzených" akcích supermarektů - kdo s tím měl někdy něco do činění, tak ví jak to probíhá - zboží zdarma, zaplacení plochy na akci, plochy v reklamě, a další pěkné nabídky od "zákazníka".
Ale když ti Češi nakupujují v suprákách nejradši z celé Evropy, tak pak výrobce moc jiných alternativ nemá, pokud chce dodávat.

Karel

No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.

Zdraví Pavel
.............

Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_

"Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic společného. "
Tyhlety lidi já do lidí kolem financí zahrnuji, protože se taky živí prodejem produktů finančního trhu. A zas tak moc lukrativní zaměstnání to není , pokud ten člověk není výjimečně obchodně zdatný a zároveň bezohledný. Jen prodejců pojištění je momentálně v registru 100 tisíc, na každých 100 obyvatel včetně nemluvňat a staříků nad hrobem jeden. Výhoda je tam, že si ten člověk sám určuje pracovní dobu....

"Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech před krizí."
Takzvaný nedostatek kvalifikovaných pracovníků by nikdy nebyl, kdyby personalisté ve snaze všude nacpat mladé a hloupé s diplomem uměle neodstřelili všechny kvalifikované nad 40 let, kdo měli tu smůlu, že déle než pár měsíců nesehnali práci nebo nějakou dobu pracovali někde úplně jinde než v oboru. Já to vidím u svých vrstevníků, kvalifikovaní jsou pod různými záminkami propouštěni jako staří a ve svém oboru se už obvykle neuchytí, pokud nemají na to začít podnikat. Najdou si obvykle práci typu dispečer na skládce nebo podobnou, kterou ti hloupí mlaďoši s diplomem nechtějí, neb je pod jejich úroveň platově i prestižně.
Příspěvek poněkud daleko od včel, ale jeden se snad snese.

one
jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu. V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb. Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z přelarvování.

pepan

Pepan, VÚV v Lip.Hrádku urobili porovnávací pokus s väčším počtom sledovaných M z TV, s M získaných prelarvovaním v konečnom porovnávacom pokuse. Prekvapujúcu nezvíťazili matky z Tv, takže prečo by včelár nevyužil výdobytok vedy, získať včelie M podľa potreby, v množstve aby som ich mohol rozdávať a mať ich nielen na jar, ale po celú sezónu. Veď za prispenia včelára môžme mať aj trúdov do pôzdneho leta, prečo ba som to mal ignorovať?
A ak trošku dodržím zásady, ktoré som popísal v prvom vstupe o matkách, tak i kvalita je oveľa lepšia ako matiek rojových, pretože dedičné predpoklady na častejšie rojenie sú potvrdené.
Kto má ruky len trošku šikovné a oči aj za pomoci okuliarov, to dokáže a iste poznáš ten dobrý pocit, ktorý aj chlapa poteší, keď sa mu niečo dobré a prospešné podarí urobiť.

Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp

Gabi, rady sú dobré, ale auto mi nezhorelo (asi som mal šťastie), ale posledných 50 Ms som zatavil a perfektne ručne. Želiezko-kladivko som nahrieval na plechu nad varičom PB.
Do rámikov som výstuhu drôtom robil podľa patentu J.Křapku ručnou sponkovačkou, sponky dlhé 12 mm. Dokonalé.

RP:Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde nejde vytočit.
.........
Nepoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak barjak. _gp_

Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....
.......
Souhlas, banky ať hypoteční, komoditní, komerční, nebo i záložny s bankovní licencí ví, že se neuživí bez produktu co se vyrábí a prodává a stím se točí oběživo. A čím více peněz mají v sejfech co leží, tím méně vydělávají._gp_

"Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_"

-------------------------------------------------

Gusto,vážím si vašich znalostí,ale já jsem spíš praktik než akademický typ,který ví všechno možné o anatomii včely medonosné,jak který feromon ovlivňuje činnost které žlázy.Ale produkci vosku,který včely dělnice produkují zpravidla mezi 12-18 dni stáří,bych si určitě nespletl(tabulky z nasavrcké školy si ještě pořád pamatuji z hlavy),zatím co produkce mateří kaše je u dělnic mladších,ale podle potřeby se může částečně obnovit i později(feromonální nerovnováha).Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel

> Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_ <
------------------------------------------------------------
Musím se zastat přítele Pavla. Skutečně nehovořil ve svém příspěvku o voskotvorných žlázách. Ale i kdyby, tak rozhodně nebude na škodu, zopakujeme-li si to základní co o dělbě činoostí ve včelstvu víme. Možná to pomůže vzájemnému pochopení. Ony totiš i ty voskotvorné žlázy, jak píše _gp_ nezaprahnou nevratně.

Takže, dlouho se tradovalo, že včela se po vylíhnutí stává:
1 – 3 den svého života - čističkou
4 – 12 den - kojičkou
12 – 18 den - stavitelkou
18 – 21 den - je jejím úkolem střežení česna (obrana)
22 den do konce života – létavkou

Zákon 40-ti dnů tvrdil že včela se stane létavkou za 40 dnů od položení vajíčka. To si vymysleli včelaři protože to vyhovovalo jejich tehdejším poznatkům a zdůvodňovali si tak potřebu a načasování jarního podněcování, aby dosáhli maximálního počtu létavek do očekávané snůšky. Přez to nejel vlak.

Novější výzkumy však ukázaly, že dělba činností ve včelstvu se řídí potřebami včelstva.Je založena na instiktivní činnosti jednotlivých včel nebo celých skupin,řízených biochemicky účinnými látkami - feromony. Pokud výsledky výzkumů vezmeme za své, tak z toho můžeme odvodit, že v případě potřeby včelstva je každá včela schopna každé činnosti a to téměř v každé fázi věku. Tak se například úlová včela od stáří 6-ti dnů může stát létavkou (u mladších to nebylo pozorováno), nalézá-li se v doletu vydatný nárazový zdroj potravy a taktéž i létavka se může stát v případě potřeby čističkou, kojičkou nebo stavitelkou, to známe např. u rojů. Nic to však nemění na tom, že příslušné žlázy, kusadlové, hltanové, voskotvorné, jedová žláza, dozrávají dle fyziologických dispozic a stáří každé jednotlivé včely. Takže včela nemůže produkovat "sesterské mléčko" či mateří kašičku, voskové šupinky, včelí jed dříve než jí dozrají příslušné žlázy, avšak po zaprahnutí těchto žláz v případě potřeby včelstva se činnost těchto žláz obnoví v určité omezené míře kdykoli. Zde dosud k žádným jiným poznatkům pokud je mi známo nedošlo. Ale nemusím také vědět všechno. Řekl bych, že Pavel má ve svém příspěvku č. 51935 v podstatě pravdu. Venku se začíná mračit a zvedá se vítr tak jdu obhlídnout stromy zda tam nevisí nějaký...
Hezký zbytek dne JK

"epoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak barjak. _gp_"

No, já jsem psal o medu, tam to myslím platí. A spíš o slabších včelstvech. Nektar za silné nárazové snůšky ukládají tam, kde se jim to hodí, obvykle hned u česna, protože na něm mohou pracovat a přenášet ho dodatečně i v noci. A když toho nektaru donesou hodně a zahuštěný med se jim nevejde do buňěk nad plodem a mezi plodem, tak je docela možné, že nějaký med uloží i pod plodem.

Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel
........
V malíku to mají chovatelé co produkují kašičku. Já jen že po osiření to není tak jednoznačné, že tu kašičku musí krmičky "někam nacpat". Prostě se podle mého názoru a rozhledu produkce MK ve včelstvu (jde-li to nazvat biologicky plnohodnotných včelstvem) při osiření rapidně omezí a je otázkou, jaká kvalita je při tom a tom počtu vložených matečníků ke startu nebo dochovu. _gp_

RP:No, já jsem psal o medu, tam to myslím platí. A spíš o slabších včelstvech. Nektar za silné nárazové snůšky ukládají tam, kde se jim to hodí, obvykle hned u česna, protože na něm mohou pracovat a přenášet ho dodatečně i v noci. A když toho nektaru donesou hodně a zahuštěný med se jim nevejde do buňěk nad plodem a mezi plodem, tak je docela možné, že nějaký med uloží i pod plodem.
.......
Takže jim vlastně pomáhám organizovat a součastně jsem převěšením třeba 15 kg řídké sladiny zespodu omezil její vstup do potravního řetězce a tak část úlových včel se může stát novou létavkou._gp_

Takže včela nemůže produkovat "sesterské mléčko" či mateří kašičku, voskové šupinky, včelí jed dříve než jí dozrají příslušné žlázy, avšak po zaprahnutí těchto žláz v případě potřeby včelstva se činnost těchto žláz obnoví v určité omezené míře kdykoli. Zde dosud k žádným jiným poznatkům pokud je mi známo nedošlo. Ale nemusím také vědět všechno. Řekl bych, že Pavel má ve svém příspěvku č. 51935 v podstatě pravdu. Venku se začíná mračit a zvedá se vítr tak jdu obhlídnout stromy zda tam nevisí nějaký...
Hezký zbytek dne JK

..........

No podle Pavla mi to vyznělo přesně tak jak jsem se učil zase o voskotvorných žlázách já, ale přenesl to na situaci produkce MK. Producentky vosku při urřité teplotě a situaci (usazení roje, stálý přísun sladiny) prostě začnou s masivní produkcí a tato produkce, následně stavba, kdy musí být ve včelstvu i aktivní stavitelky, probíhá určitá dělba. Jsou známy případy, kdy pokud nemá včelstvo dostatečný počet stavitelek (ty nemusí být producentky vosku) odhazují šupinky na dno. Dále jsem se učil, že pokud není včela ve stadiu stálemladé včely,(případ před vyrojení a po vyzimování, kdy je tu mladá generace včel od prvních měsíců) tato žláza nevratně zaprahne._gp_

ONO TAKOVÉ POROVNÁVÁNÍ ASI NIC MOC VYPOVÍDAT NEBUDE
Je-li na pokusné včelnici 25 včelstev kolik asi z nich mohu získat matek tich. vým., asi jich víc jak 10 nebude Zato přelarvovaných mohou být i stovky.
V celé této diskusi šlo však o to,že neskušený včelař podlehl reklamnímu triku a zničil nouzové matečníky v domění, že tak velmi prospěl svému včelstvu a začíná jim následně provádět náhradní chov prelarvováním.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 14:17:54
> ----------------------------------------
> one
> jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z
> tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní
> jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu.
> V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů
> vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické
> vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb.
> Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z
> přelarvování.
>
> pepan
>
> Pepan, VÚV v Lip.Hrádku urobili porovnávací pokus s väčším počtom
> sledovaných M z TV, s M získaných prelarvovaním v konečnom porovnávacom
> pokuse. Prekvapujúcu nezvíťazili matky z Tv, takže prečo by včelár nevyužil
> výdobytok vedy, získať včelie M podľa potreby, v množstve aby som ich mohol
> rozdávať a mať ich nielen na jar, ale po celú sezónu. Veď za prispenia
> včelára môžme mať aj trúdov do pôzdneho leta, prečo ba som to mal
> ignorovať?
> A ak trošku dodržím zásady, ktoré som popísal v prvom vstupe o matkách, tak
> i kvalita je oveľa lepšia ako matiek rojových, pretože dedičné predpoklady
> na častejšie rojenie sú potvrdené.
> Kto má ruky len trošku šikovné a oči aj za pomoci okuliarov, to dokáže a
> iste poznáš ten dobrý pocit, ktorý aj chlapa poteší, keď sa mu niečo dobré
> a prospešné podarí urobiť.
>
>
>

Mám dojem , 6e se tady do sebe pletou různé věci létavky přinášejí sladinu a opravdu ji ukládají pak ovšem mohou poblíž plodu. Tam ji však následně odebírají mladé včely a přepracovávají na med to se děje někdy i několikrát po sobě a následně ji pak další včely přenášejí nahoru a uládají jako zásoby na zimu. (zralý med)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 29.4.2011 15:07:02
> ----------------------------------------
> RP:Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam
> je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod
> plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří
> mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u
> slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde
> nejde vytočit.
> ........
> Nepoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám
> možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože
> létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na
> produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu.
> Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru.
> Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom
> problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak
> barjak. _gp_
>
>
>

Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel

Toto konštatovanie ma zaujalo a preto priložím nejaké polienko do kachieľ-kamna, aby lepšie horelo.Neviem kedy a prečo vznikol tento názor, že ak včely nemajú komu odovzdávať, kŕmnu kašičku(KK), požierajú ju medzi sebou!?
Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte.

Vo včelstve, v ktorom sa stratí M, prípadne im ju odoberieme, včely reagujú na tento stav chovom novej matky, na larvičkách a všetko ide vo včelstve pokojne ďalej. Ak vo včelstve včely absolútne nemajú matkin feromón ani vhodný plod, začne prežívanie včelstva bez feromónu, nie kŕmením sa navzájom KK, ale bez feromónu ( ktorý inak udržuje blokuje oživenie vaječníkov) im zväčšujú vaječníky, ktoré začnú produkovať neoplodnené vajíčka.

A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.

Také se připojuji k této teorii , to vzájemné krmení také těžko trávím.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 19:39:40
> ----------------------------------------
> Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase
> způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její
> produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK
> neprodukují.Tolik selský pohled na věc.
>
> Zdraví Pavel
>
> Toto konštatovanie ma zaujalo a preto priložím nejaké polienko do
> kachieľ-kamna, aby lepšie horelo.Neviem kedy a prečo vznikol tento názor,
> že ak včely nemajú komu odovzdávať, kŕmnu kašičku(KK), požierajú ju medzi
> sebou!?
> Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv.
> trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú
> schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom
> fakte.
>
> Vo včelstve, v ktorom sa stratí M, prípadne im ju odoberieme, včely reagujú
> na tento stav chovom novej matky, na larvičkách a všetko ide vo včelstve
> pokojne ďalej. Ak vo včelstve včely absolútne nemajú matkin feromón ani
> vhodný plod, začne prežívanie včelstva bez feromónu, nie kŕmením sa
> navzájom KK, ale bez feromónu ( ktorý inak udržuje blokuje oživenie
> vaječníkov) im zväčšujú vaječníky, ktoré začnú produkovať neoplodnené
> vajíčka.
>
> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
> Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
> Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel
> dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne
> dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.
>
>
>

>Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.<
------------------------------------------------------------
Vrátil jsem se od včel, Na stromech nic neviselo a počasí? To byl jenom planý poplach. Vše v přírodě volá po vodě.

Zaujal mne Tono Tvůj názor na vznik trubčic. Zkusme to ale trochu otočit. Já si zase myslím, že chybějící mateřský feromon způsobí, že některé starší létavky vycítí svoji příležitost a počnou bojovat o dominanci ve včelstvu. Jsou to přeci jenom "emancipované" potenciální samičky. Počnou konzumovat mateří kašičku. Následkem této výživy zduří těmto včelám vaječníky a trubčice jsou na světě. Každá z těchto chce nahradit matku. Takto postižené včelstvo, pokud mu včelař nepomůže je odsouzeno k zániku. V této situaci se doporučuje včelstvo vymést cca 20 - 30 m od původního umístění. Tvrdí se, že mateří kašičkou vykrmené a těžké trubčice (mají zduřelé vaječné rourky)nejsou schopny návratu a tudíž je možno navrátivším se včelám přidat novou matku. Já jsem to ale nezkoušel. Neměl jsem příležitost. Pokud jsem kdy zjistil bezmatečnost, řešil jsem to zavčasu.

"Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte."

_____________________________________________

Antone,určitě už jsi viděl např.při odtrhnutí nástavků od sebe,že pokud tam třeba byly rojové matečníky,tak při jejich poškození přítomné včely začaly MK z matečníků vysávat.Určitě to dělají v rámci čisticího pudu,ale otázka je,proč to dělají tak dychtivě a co s vysátým obsahem dále dělají.Na teorii o vzájemném krmení něco bude,to nebude jen absencí mateří látky,že tam máme po určité době osiřelosti trubčice...

Zdraví Pavel

Anton Turčáni:> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
> Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
.......¨

Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé dělnice. _gp_

P.Krátký (46.13.52.69) --- 29. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939) (51941) (51942) (51945) (51958) (51964) (51967) (51972)
"Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte."

_____________________________________________

Antone,určitě už jsi viděl např.při odtrhnutí nástavků od sebe,že pokud tam třeba byly rojové matečníky,tak při jejich poškození přítomné včely začaly MK z matečníků vysávat.Určitě to dělají v rámci čisticího pudu,ale otázka je,proč to dělají tak dychtivě a co s vysátým obsahem dále dělají.Na teorii o vzájemném krmení něco bude,to nebude jen absencí mateří látky,že tam máme po určité době osiřelosti trubčice...

Zdraví Pavel
.........

Fakt je takový, že na hmyz působí juvenilní hormon jako nestárnoucí elixír mládí a to ve všech stadiích pokud je uměle aplikován. Včely tento hormon mají, pokud si to dobře pamatuji, někde u ganglií nervové soustavy. Produkci tohoto hormonu tedy zcela určitě něco spouští. A to by mohlo být vysvětlením v diskuzích. _gp_

gp:
Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více.
------
mám taky defktní včely. Tedy některé a shodu okolností silnější.

Možná to pak dávají pod plod a umožňuje jim to udržovat lépe klima v úle - v plodišti. Tedy vlhkjost.

Slabší včelstva a hlavně z jara mají okolo plodu kruh řídké sladiny, později je plod těleso jednak větší a ve více nástavcích = větší průměr a tak se ta vlhkost z krajů mů§že hůř dostávat do středu, navíc velké plochy zav. plodu asi taky nebudou generovat vlhko jako otevřený plod.
Druhak je pl. těleso obaleno širokým kruhem pylu.

Karel

>Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé dělnice. _gp_<

>Fakt je takový, že na hmyz působí juvenilní hormon jako nestárnoucí elixír mládí a to ve všech stadiích pokud je uměle aplikován. Včely tento hormon mají, pokud si to dobře pamatuji, někde u ganglií nervové soustavy. Produkci tohoto hormonu tedy zcela určitě něco spouští. A to by mohlo být vysvětlením v diskuzích. _gp_<
------------------------------------------------------------
Asi bych to na juvenilní hormon nesváděl. Pokud si matně pamatuji, vzniká v endokrinních žlázach hmyzu. Udržuje vývojové stádium larvy a přestává se tvořit na konci larválního vývoje. Jeho nedostatek vede k metamorfóze larvy v imago. Tedy k přeměně larvy v dospělý hmyz. Pokud je to pravda, tak u dospělců se juvenilní hormon nenachází. Asi bych ty příčiny hledal jinde. Ale možná se mýlým?

Opravuji: mýlím.

No, já se nechci nějak dohadovat, co se týká nástavků, rozložení přinesené sladiny v plástech a tak podobně jsem nijak zvlášť nezkoumal a nesledoval.
Jen je mně jasné, že u hodně silných včelstev a za hodně silné snůšky, které za těch cca 14 dnů snůšky jsou schopny medem úplně zaplnit 2 nástavky 39x24 nebo ještě víc je převěšování zbytečné nebo dokonce kontraproduktivní, snižuje využitelný prostor nad mřížkou a zvyšuje pracnost. Tam by se hodil převěsit tak maximálně jenom ten zavíčkovaný plod, který do týdně vyběhne.
Převěšování je na stanoviště, kde mezi snůškami včely donesou aspoň pro sebe a kde snůšky jsou slabší, tak za 2 - 3 týdny na zanešení poloviny až celého nástavku, u mně 39x24. Před předpokládanou snůškou prostě převěsím nad mřížku takové 4 plásty s mladým plodem a za tři týdny přijdu ten nástavek vybrat. Moje zkušenosti jsou takové, že potom téměř všechen med je nad mřížkou a mohu ho vybrat. Pokud vím, že stanoviště i nadále včely uživí, tak ho taky vyberu. Pokud by to bylo stanoviště, kde by se včely po snůšce neuživily, tak před snůškou se s převěšováním nenamáhám, po snůšce je potom jen část medu nad mřížkou k vytočení, část je pod mřížkou a ta zůstane pro včely.
Převěšování se potom hodí taky na stanoviště, kde v podstatě snůška ve smyslu nějakého nárazového plnění nástavků medem není vůbec. Kde je ale spousta drobných zdrojů sladiny ze souvisle kvetoucích rostlin a různé medovice od května po třeba až srpen. Neboli kde není převčelené stanoviště. Potom se prostě co 3 týdny převěšuje nad mřížku a odebírá těch 5 - 10 kilo medu. Jinak se v optimálním případě se včelami nedělá nic. Pokud to vydrží od toho května po tu polovinu srpna, výnos medu je velký a je to kvalitní med v několika různých druzích. Taky není třeba tolik plástů a nástavků.
Takhle to vidím já.
Fakt je ale, že v nástavcích, na rozdíl od zadováků, furt zkoumám a nemám tu technologii definitivní.

KaJi, kde jsi přišel na to, že máme ještě nějaké cukrovary - tedy české??

jipajo

Juvenoidy regulují ale u hmyzu přechod z jednoho vývojového stadi do dalšího pak nějak nesedí, že by dělnice byla vývojovým stadiem. Juvenoidy jsou ve výbavě veškerého hmyzu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 22:14:24
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme
> speje do záhuby.
> > Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> > prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> > "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
> ......¨
>
> Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé
> dělnice. _gp_
>
>
>

(e-mailem) --- 30. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939) (51941) (51942) (51945) (51958) (51964) (51967) (51972) (51973) (51976)
Juvenoidy regulují ale u hmyzu přechod z jednoho vývojového stadi do dalšího pak nějak nesedí, že by dělnice byla vývojovým stadiem. Juvenoidy jsou ve výbavě veškerého hmyzu.

pepan


..........
U dospělců má JH nebo aplikace juvenoidů vliv na kastovní systém._gp_

Tak na to, že tu týden prší tak včely mají medníky za 3/4 plné a začínají výčkovat. Jak to vypadá, tak za týden už budu vytáčet. A to mám nejbližší řepku 6km, takže pouze louky a stromy. Jak jste na tom u řepky?

No u nás řepka teprv začíná (vysočina 600 m nm.)ale z ovocných stromů, javorů a pampelišek už mají taky dost nanošeno.

Stanoviště 450 m.n.m. Řepka začala cca 22.-23.4., konec by měl být asi tak 20.5. Zatím tak z 1/3-1/2 medníky plné .Bude-li vše normální, odpovídá to vytáčení okolo asi tak 25. 5.

Ano je to dost plné,ale dovolím si upozornit na obsah vody.Chce to klid jak říká Švejk.

v polabi řepka kvete už přes tyden medniky přes pulky zaplneny a zavíčkovany,nekterejm včelam budu muset dat 4 nastavek39/24 11 ramku,včelky stavi a nosí krasne.jinak stromy už všechny odkvetle

Včera vytočeno průměr 8 kg s vodnatostí 18,75 procenta. Většinou nezavíčkovaný. Třešeň s příměsí pampelišky.Další začínající včelař má průměr 7 kg. To mám zprávy od kluků, kteří včelaří krátce, ale moderně.

http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

Důkaz proč nepoužíváme nízké rámky.Racionální rámek umožňuje prostavování, tím se práce včel urychluje, nám snižuje pracnost. Vše pod kontrolou, ale bez zásahů do včel, a rozšiřování. Je zřejmé až při víčkování, jak včely postupují na velké ploše když nemají překážku široké loučky.
Jak to vypadá při rojení? Video opačně. Pokud by se med začal ztrácet nebo už byl odebrán, víme na 100%, včelstvo se bude rojit nebo už se vyrojilo.U moderního včelaření to poznáme hned a bez rozebíraní úlů. Včely mi to zatím neumožňují natočit. Nutím včely podle článku ve Včelařství „Proč se včely rojí“. Snad se to někdy podaří. Cizí roje tu lítají, ale to každý včelař zná.
B.V.

Ovšem aby nám tu pěknou snůšku nepokazilo počasí. Kluci z CHMU hlásí déšť, a co horšího - ochlazení. Včelky budou sedět v úlech. A připravovat se na rojení...

http://www.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P9_0_Predpovedi/P9_1_Pocasi/P9_1_1_Cesko/P9_1_1_3_Tydenni&last=false

Petr:
Ovšem aby nám tu pěknou snůšku nepokazilo počasí. Kluci z CHMU hlásí déšť, a co horšího - ochlazení. Včelky budou sedět v úlech. A připravovat se na rojení...
…………………………………………………………………………………………………

Ideální čas na půlení včelstev, naprosto neideální čas na rozšiřování a přelétáky.

Ještě bych se chtěl vyjádřit k té diskuzi o rojení, co se tady nedávno vedla (vlastně se jako light motiv neustále vrací, což vzhledem k době není nikterak překvapující ;-)

Rok co rok jsem toho byl svědkem, ale nekladl jsem na to zřetel hodný velikosti významu toho jevu. Teprve před týdnem jsem procitl a zamyslel jsem se nad tím komplexněji, z čehož se rázem zrodila další reorganizace mého metodického plánu včelaření. Zmiňuji se o tom zaplňování plodiště zásobami, o kterém psal W. Wright (doufám, že mu nekomolím jméno :-)

Letos mám včelstva od začátku jara na 9 NN vystavěného díla, takže rozhodně můžu vyloučit to, že by včelstva byla při ukládání zásob brzděna stavbou mezistěn v medníku, což jsem se mnohdy domníval. Přesto docházelo k zaplňování, zvláště pokud do medných komor nezasahoval plod. Letos jsem tenhle negativní efekt medné komory podpořil tím, že přechodně používám rovnou dvě (druhá je určena pro oddělovanou půlku včelstva v květnu). Byla chyba nechat obě dvě medné komory nad sebou.

Naštěstí ne vše probíhá dle schémat, takže nastal i případ, kdy včely plodovým tělesem projely skrz obě dvě medné komory až do medníku. Vznikl krásný komín plodu rozprostírající se přes 5-6 NN, který vedl k tomu, že prázdné 3 NN medníku byly během týdne zhruba z poloviny zaplněny, takže přínos cca 25 kg během 7 dnů snůšky ovocných stromů, což je senzační!

Opačný extrém byl, že horní medná komora byla úplně zaplněna a zavíčkována. Včelstvo se odřízlo od medníku. Medník byl nanejvýš z jedné třetiny zaplněn, zato k mé nelibosti včely zamednily plodiště. Nepřekvapující důsledek: latentní rojová nálada. Našel jsem něco přes 15 misek, ale naštěstí zatím ani v jedné z nich nebyl plod. Přesto jsem neváhal provést velmi radikální zásah v podobě Farrarovy rotace plodiště, odběru 3-4 plástů s plodem, přesunutí nástavků zaplněných medem až ke stropu (včetně medných komor a nehledě na tom, zda tam byl plod), položení prázdných nástavků přímo nad plod, vložení poloprázdného nástavku s tmavým dílem ke středu plodové plochy. Na půlení bylo před týdnem ještě brzo (trubci se teprve začínali líhnout, řepka byla teprve na začátku květu), navíc jsem velmi uvítal nadprojektový včelí materiál v podobě nadbytečných menších oddělků, jelikož letos budu osazovat nové Langstrothy.

Po dosud nabytých zkušeností musím konstatovat, že včely zaplňují plodiště záměrně a že zaplněná medná komora má podobný negativní efekt na odříznutí plodiště od medníku jako mateří mřížka. Zaplněný nástavek nad plodem působí jako ucpávka, která přínos sladiny stlačuje dolů do plodiště. Včely jsou líné, přesněji řečeno neochotné, ukládat med daleko od plodu (efekt cizího prostoru). Výsledek je omezení plodávání přívalem zásob, vznik anatomických trubčic a následné rojové nálady. Perfektní mechanismus rozmnožování :-)

Předcházející roky jsem si toho tolik nevšímal, reps. nevšimnul, protože jsem měl včelstva jen s jednou mednou komorou, a ty byly vždy alespoň z části proděravělé plodovou plochou, jež zpravidla trochu zasahovala i do medníku.

Je vidět, že se mám mnohému stále co učit. Včelaření je neustále objevné a asi nikdy se zcela nestane rutinní záležitostí. Rok co rok vím stále víc, že nic nevím :-)

MV

KaJi, kde jsi přišel na to, že máme ještě nějaké cukrovary - tedy české??

jipajo
---------------
A kdo mluvil/psal o českých? Já snad ne.

Ale i ty "cizácké" potřebují v ČR prodávat, tak se musí s těmi, kdo tady má trh pod palcem - supráky domluvit.


Karel

Po dosud nabytých zkušeností musím konstatovat, že včely zaplňují plodiště záměrně a že zaplněná medná komora má podobný negativní efekt na odříznutí plodiště od medníku jako mateří mřížka. Zaplněný nástavek nad plodem působí jako ucpávka, která přínos sladiny stlačuje dolů do plodiště. Včely jsou líné, přesněji řečeno neochotné, ukládat med daleko od plodu (efekt cizího prostoru). Výsledek je omezení plodávání přívalem zásob, vznik anatomických trubčic a následné rojové nálady. Perfektní mechanismus rozmnožování :-)

Předcházející roky jsem si toho tolik nevšímal, reps. nevšimnul, protože jsem měl včelstva jen s jednou mednou komorou, a ty byly vždy alespoň z části proděravělé plodovou plochou, jež zpravidla trochu zasahovala i do medníku.

Je vidět, že se mám mnohému stále co učit. Včelaření je neustále objevné a asi nikdy se zcela nestane rutinní záležitostí. Rok co rok vím stále víc, že nic nevím :-)

MV
-------------------------------------

Když se mě začátečník ptá zda včelaření není složité, tak mu to vysvětlím několika větami. Pak se diví, že je to tak jednoduché, a tak ho neodradím. Staré metody zásadně nekopírují, přestože je navrhli průkopníci včelaření už v minulých století. Vzorem je pro mne dutý strom, kde dílo není ničím přerušeno.Vy máte v úlech více dřeva než vosku. Proto dělám rámky, které co nejméně dílo rozdělují. Stačí mi na to dva nástavky a včely si dílo propojí a mají tolik práce, že na rojení nemají čas. Žádné metody, které včely neefektivně zatěžují nepotřebuji. Ani žádná metoda LBV a další nepomůže, když včely řeší pud sebezáchovy , který může být z hladu,úlem, ale i neustálými zásahy včelaře.
Taky tomu napomůže v silném včelstvu šedesátiprocentní nezaměstnanost , a je jedno jestli počasím nebo včelařem.

Včely si propojí spodní a horní mezistěnu a staví,zanášejí medem současně.
Jejich práce je efektivní. Nemusí lozit po nástavcích. Nebo taky není efektivní, když víčkují celý rámek, který měl být už dávno vytočen a tvorba vosku místo na víčkování využita na novou mezistěnu. Jsou další příklady, ale mám dojem, že to zatím pochopilo málo včelařů...
http://leteckaposta.cz/598079898

B.V.

Ale ano. V příspěvku č. 51957 jsi npsal: Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary.

jipajo

Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
Myslím to, že když jsme se informovali v cukrovaru, tak jejich nabídka byla horší než ty supermarkety. To nemá logiku. Když musí platit supermarketu a jejich výrobek se prodá za levno, proč si nespočítají rozumnou cenu - cca na úrovni supermarketu, ale bez nákladů a marží pro obchod a nedodají cukr přímo včelařům? Obě strany budou spokojené. Co nesnáším je nakupování cca 500 kg cukru po 20kg , které si mohu vzít na jeden nákup v supermarketu. Ale narozdíl od výrobců, supermarkety začínají chápat a třeba Lidl (dříve i Tesco) je schopný po domluvě přivézt až k auttu objednané množství na paletě.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?.
> Datum: 29.4.2011 13:16:48
> ----------------------------------------
> RP:
> Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem
> všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými
> transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu
> na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár
> lety prasklo....
>
> -------
> No já moc lidí co se živí obchodováním na jakékoli burze moc neznám. Pár
> lidí si tam ukládá peníze a pár lidí to má jako hobby.
> Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a
> někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je
> hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic
> společného.
>
> Na druhé straně mám takový pocit, že lidí co jsou schopni v ČR pracovat ve
> výrobě a jsou i ochotni tam pracovat je značně málo. I kdyby tady ta výroba
> zůstala.
>
> Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že
> nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech
> před krizí.
> Bohužel je dneska situace taková, že asi na deset málo kvalifikovaných
> výrobních prac. ale ochotných kvalitně pracovat potřebuji asi tak 2 až 10
> (podle typu výroby) technicky a jazykově vybavených pracovníků). A tady je
> poměrně velká díra co omezuje zaměstannost v ČR.
> Jen v Indii za rok promuje víc inženýrů techn. oborů než v celé EU. Nemají
> jaz.hadicap -angličtinu a mají motivaci.
> Náš koncern buduje v Indii velké výzk. pracoviště a přesunuje tam výzkum z
> NSR. Tam ani tady nejsou lidi.
>
> Takže i když to popírali komunisti za socialismu a titíž komunisti to
> popírají i dneska, tak bez inženýrů atd. se nevyrábí. :-)
>
> Proto taky nemůže být Evropa dílnou světa.
>
>
> Dovozu cukru brání nejen EU, ale pro mnohé kupodivu i vláda USA.
>
> Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká
> je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary. Ve vyvážení jim žádné kvoty
> nebrání a pokud je ve světě poptávka za vyšší cenu, nemusí se pdobízet
> supermarketům a místo toho můžou vyvést a třeba dostanou i zaplaceno dřív
> jak od supráku.
> A to je důvod, proč se cena v supermarketech začala blížit nařízenému
> minimu - cukrovary nemusely přistoupit na cokoli, měly alternativu ve
> vývozu.
> Pokud ji ztratí,nbudou nuceny se zůčastnit na "nabzených" akcích
> supermarektů - kdo s tím měl někdy něco do činění, tak ví jak to probíhá -
> zboží zdarma, zaplacení plochy na akci, plochy v reklamě, a další pěkné
> nabídky od "zákazníka".
> Ale když ti Češi nakupujují v suprákách nejradši z celé Evropy, tak pak
> výrobce moc jiných alternativ nemá, pokud chce dodávat.
>
> Karel
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 5. 2011
Re: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?. (51940) (51951) (51954) (51955) (51957)
Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
Myslím to, že když jsme se informovali v cukrovaru, tak jejich nabídka byla horší než ty supermarkety. To nemá logiku. Když musí platit supermarketu a jejich výrobek se prodá za levno, proč si nespočítají rozumnou cenu - cca na úrovni supermarketu, ale bez nákladů a marží pro obchod a nedodají cukr přímo včelařům? Obě strany budou spokojené. Co nesnáším je nakupování cca 500 kg cukru po 20kg , které si mohu vzít na jeden nákup v supermarketu. Ale narozdíl od výrobců, supermarkety začínají chápat a třeba Lidl (dříve i Tesco) je schopný po domluvě přivézt až k auttu objednané množství na paletě.
Radek

............
Ty ceny v supermarketu jsou obchodním kouzlem. Nelze z nich usuzovat nejnižší cenu cukru. Tedy pokud víte jak se taková cena na trhu tvoří a kolik to stojí dodavatele na takové akci, přitlačen ke zdi, jen aby mohl být v kole a řetězu.

Za nelogické obchodní praktiky poděkujte podrobovací obchodní politice EU, potažmo SZIF. Ten je u nás správcem nad cenou a limitním produkčním množství. _gp_

Není problém dát dohromady požadavky na cukr třeba od 5 - 10 tisíc včelařů. Cena za cukr, pokud se objedná najednou ten cca tisíc tun, vyjdou podobné nebo stejné, jako jsou v akcích v tom supermarketu.
Potom ale bude třeba najmout kamióny, aby se to odvezlo, najmout v každém okresu nějaký sklad, kde se to složí , než si pro to včelaři přijedou, bude třeba zaplatit lidem kolem.... A najednou vyjde celková cena podstatně vyšší.

Proč by cukrovary nízkou cenou podporovaly prodej po jednotlivých třeba tunách, když by ten cukr po tunách muselo prodávat desítky jejich zaměstnanců a když by ty tisíce tun cukru museli někde celé měsíce skladovat v nějakých skladech než by je prodali atd?
Takhle prodají po třetinách, pětinách roční produkce obchodním řetězcům a dalším velkoobchodníkům a na to stačí jeden zaměstnanec cukrovaru s asistentkou. Domluví s nimi odvoz cukru přesně podle toho, jak ho stíhají vyrábět, přímo z linky naloží do kamiónů... Odpadají investičně náročné sklady, odpadají skladníci, odpadá další infrastruktura. A vyrobený cukr mají pryč a penízky za něho na kontě.

Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
-----------

Josu obětí valstního úspěchu - kdysi ci cukrovarnická lobby v staré EU po vzoru USA vydupala cekrný pořádek, který nastavuje výrobní kvoty snad i pro Island a Gronsko, pokud by byly v EU. A druhá část tohoto pořádku nastavuje minimální ceny, za které smí cukrovary prodávat.

No a supermarkety "zřejmě" toto dodržují, ovšem si na cukrovarech více než na jiných dodavatelích zgustnou a naúčtují jim vrchovatě listovné, letákovné, regálovné, a jiné položky, které účtují na oplátku svým dodavatelům.

A tak sice cukrovary dodržují svůj cukerný pořádek a fakturují minimální cenu, ale hned z tržby odvádějí "slevu" zpět, i když s enazývá listovné, regálovné, plošné, .... Takže suprák nic netratí, když prodává za lacino.


Takže rada - zkuste řící cukrovaru, že to vezmete, ale že bmu musíte naúčtovat pytlovné, svozovné, svazovné a další položky co vás napadnou. Tak jak to dělají supermarkety. Třeba na to přistoupí. :-)

Karel

Viz foto: http://leteckaposta.cz/598079898
Od BV

Ten zavíčkovaný med je nádhera.
Pavel

Jojo, to je perfekt!

Dobry den, nevite, prosim, kde se daji sehnat nadratkovane ramky? Sedlacek je prestal nabizet...

Včelařská farma Kolomý je nabízí

http://www.vcelarskepotreby.eu/

S tím prodejem přímo z cukrovaru to zas tak snadný není. Aspoň ne ve Vrbátkách. Chtěl jsem koupit 2t, platba hotově dopravu si zajistím a bylo mi řečeno, že prodat mi cukr nemůžou, protože jim ten cukr nepatří, majitelem je zahraniční investor. A aktuální situace je ta, že nemají z čeho vyrábět. Curovar v Němčicích vybudoval nejmodernější technologii, fungovala dva roky, potom cukrovar koupily Francouzi, zemědělcům vyplatily jednorázové odškodné (držhubné) a celý cukrovar nový majitelé poslaly včetně základů do drtičky.
Všechny kvóty, ať jsou na cukrovou řepu nebo na cokoliv jiného, já vnímám jako omezení svobodného podnikání. A přesto přitomto řízeném systému zadluženost zemí EU stoupá tak, že některé jsou na pokraji ekonomického zhroucení. To mi připomíná socialismus, všechno patří všem, každý chce rozhodovat za ostatní, každý chce všechno zadarmo, ale zodpovědnost nepříjmá žádná země EU ani sama za sebe. Jsem zvědav jak tento systém dlouho vydrží.

http://leteckaposta.cz/113353896

Máme se od koho učit.
B.V.

Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají...
Děkuji za informaci, co to je, jak dlouho to tam bude, mám se toho bát?
Děkuji Martin Sochor

Za odvoz nabízím odřezky polystyrenu o rozměrech cca 50×1,5×1 cm (trojúhelníkového průřezu) - vhodné například jako plováky do krmítek apod.


www.vcelin-skrivanek.cz
+420 739 594 733
Skřivánek 2, 582 53, p. Štoky (mezi Havl. Brodem a Jihlavou)

Sú to včely samotárky, každá žije svojím životom i keď sa rady zhromažďujú na miestach, ktoré im poskytne miesto pre vyhrabanie svojho miniatúrneho domčeka pre svoje deti. Včela tzv. murárka-zednice do svojej komôrky prinesie peľ položí naň vajíčko, malú časť komôrky uzavrie a pripraví si miesto pre ďalšie vajíčko a tak postupne, až zaplní posledné miesto a tým jej starostlivosť o svoje detí končí.Med od nich istotne nebudete koštovať.

Toto miesto medzi tehlami domčeka si pripravili preto, že spojivo tehál je navetrané a samotárky si doňho dokážu vyhĺbiť príbytok. Tieto včely neútočia na človeka (skôr žijú utajeným životom), pichnú len vtedy, keď si ich náhodou pritlačíme. Dúfajte, že vám z domčeka nespravia ementál, časom prestanú alebo si domček omietnite.

"Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají.."

Taky by to mělo znamenat, že v okolí je čisté životní prostředí nezatížené škodlivinami a agrochemikáliemi. Jinak obecně tyhlety včely samotářky z přírody mizí, potřebují pro svoje doupata písčitou půdu, kde by si mohly vyhrabávat své úkryty, nepřerývanou pluhy a nezarostlou hustě rostlinným porostem.
Taky jsou obvykle dobří opylovači, lepší než včely, takže v blízkém okolí toho baráčku by mohly být příznivější podmínky pro pěstování třeba plodové zeleniny.
Pokud by se rekonstrukce toho baráku měla dělat vzhledem k těmto samotářkám citlivě, chtělo by to buď pozdě na podzim nebo časně na jaře , kdy ještě přezimované samičky nejsou aktivní, na čtvrtině, pětině zdi starou měkkou maltu vyškrábat do hloubky a nahradit novou pevnou , kterou by neprohrabaly. Aby probuzené samičky na jaře byly postupně nuceny najít někde něco jiného.
Případně na nějakém málo významném přístavku baráku nakonec kus zdi s měkkou maltou nechat nebo i postavit, aby se nějaká populace včel samotářek v okolí udržela....

Prosím správce této konference o zřízení automatického vkládání souborů. Dosavadní řešení, kdy se pošle soubor na mail a ten bude ručně uveřejněn nefunguje. Externí odkazy nevidím jako perspektivní, protože rychle stárnou a mizí data v nenávratnu, viz. leteckaposta.cz a trvanlivost pár dnů. Ostatní prosím o podporu, protože relikvií v odkazech na internet přes tuto konferenci opravdu hodně. Děkuji

Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají...
Děkuji za informaci, co to je, jak dlouho to tam bude, mám se toho bát?
Děkuji Martin Sochor
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Samotářky jsou kámošky, žádný strach!
Zajímavá o nich debata na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcely-samotarky?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcely-se-zabydluji-v-okne?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Ostatni-hmyz?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Cmelaci?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

Tamtéž rovněž možné další kontakty. Nebo je zkuste přelákat jinam ... (pro inspiraci: http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm)
Jiří

Jsem proti.
Dá se využívat spousta úložen zdarma.

Například http://www.uschovna.cz


REKLAMA: "Rušíme limit počtu stažení! Od nynějška má každý příjemce své
vlastní omezení na počet stažení. Můžete tedy zásilku zaslat libovolnému
počtu příjemců, z nichž si ji každý bude moci stáhnout minimálně
třicetkrát."

Pavel


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gp
Sent: Tuesday, May 03, 2011 10:17 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Soubory - potrebujeme je na konferenci?

Prosím správce této konference o zřízení automatického vkládání souborů.
Dosavadní řešení, kdy se pošle soubor na mail a ten bude ručně uveřejněn
nefunguje. Externí odkazy nevidím jako perspektivní, protože rychle stárnou
a mizí data v nenávratnu, viz. leteckaposta.cz a trvanlivost pár dnů.
Ostatní prosím o podporu, protože relikvií v odkazech na internet přes tuto
konferenci opravdu hodně. Děkuji

Záleží jaký má limit na množství ukládaných dat na serveru správce konference či případně kolik volného prostoru nakoupil a má k dispozici ten, co platí tuto doménu a tento hosting.
Dnesaka není problém hlavně videem zaplácat prostor téměř jakékoliv velikosti.
Přikláněl bych se k názoru uveřejňovat soubory mimo konferenci.

Nebo uveřejňovat soubory mimo konferenci s tím, že se vytvoří nějaký hlasovací systém a pokud po čtvrt, půl roce nebo tak nějak získá ten soubor dostatek hlasů od včelařů, správce konference může vyzvat autora, aby soubor poskytl k umístění v konferenci.

Tak co Gustíku, jsi nadšený z toho, jak diskutéři okolo dobré věci kopou jako splašené kobyly?

J.P.