Archiv Včelařské konference

Tak co Gustíku, jsi nadšený z toho, jak diskutéři okolo dobré věci kopou jako splašené kobyly?

J.P.

Včerejší zimou a dnešním mrazem je po radosti se snůškou.Co včely nanesly teď spotřebují,obzlášť ty silné.Budeme čekat dobrých 14 dní na lepší snůšku,do té doby bude jen paběrkování.

Jirko,nemusíš být ta pesimistický.Již koncem týdne či o víkendu se to má blížit ke dvacítce a řepka tu na jihu ještě minimálně týden pokvete.To,že mohutné včelstva mají momentálně větší spotřebu na krmení plodu je snad pravda,ale můžu zcela pravdivě odpovědět,že takováto včelstva si již stačila kolem dvaceti kilogramů nanosit,o čemž jsem se sám před ochlazením přesvědčil.To je cca jeden a půl nízkého nástavku.Tak jim něco přejme a uvidíš,že letos nebudeme stíhat točit klikou.Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi jednoduše řešit.
Petr Z.

Ukáže se vliv dobrého stanoviště. Kde mají včelky snůšku hned u úlů, tak budou nosit a bude jim to uvnitř přibývat i teď za chladu, pokud zrovna nebude pršet nebo vát silnější chladný vítr. Snůška prostě nebude přerušená. Kde mají snůšku půl kilometru,kilometr daleko, tak tam moc lítat nebudou a včelky budou mít snůškovou přestávku, se všemi důsledky včetně náběhu k rojení.
Jinak tady na severní Moravě to nijak zvlášť špatně nevypadá, ráno tady v podhůří bylo jen kolem nuly, takže řepka i ostatní květy by to měly přežít. Uvidí se ještě zítra ráno, jestli budou mrazy nebo ne.
Pamatuji mnohem horší roky, kdy kvetoucí řepka klesala pod napadaným sněhem a kdy do kvetoucích ovocných stromů padal sníh s deštěm a na kalužích přes noc se objevil na centimetr silný led.
I když možná letos si takové počasí vybral sever Čech.

Tady na podřipsku je jedna z hlavních snůšek tak každým druhým rokem akát.Ale ty mrazíky mu daly pěkně na p...l,narašené výhony úplně zčernaly,v pohodě vypadají jen velké stromy a akátiny na kopcích a jižních svazích.A to měl letos tak pěkně nasazeno...

Pavel

Votrubče, jseš pěkný šťoura. V tomto případě máš jen dvě možnosti. To je, buď podpořit, nebo mlčet. Všechna ta uložiště jsou na dvě věci, když po nějaké, celkem krátké době je tam prd. Je to jen a jen na adminovi co dovolí. Já se sám přikláním ke Gustíkovi, ikdyž ho nemiluji. Ano jsem pro to, aby se tu daly nějaké soubory umístit. Fotka vždy říká víc, než jakýkoliv psaný popis.

J.P.

Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi jednoduše řešit.
Petr Z.

Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?

Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko. Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 19:54:17
> ----------------------------------------
> Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> jednoduše řešit.
> Petr Z.
>
> Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
>
>
>

Já jsem odrojoval minulý týden v pátek a bylo na čase. Tak polovina měla už v matečníku nakladeno. Nejvíce času mi u toho zabere hledat matku, ale jelikož mě to v menší míře čeká ještě jednou, tak jsem se rozhod udělat si rojáček se sklopným náběhem a mateří mřížkou na boku. A uvidím jestli to půjde rychleji. S mateří mřížkou na nástavku jsem to už zkoušel, ale nebylo to ono, s tím rojáčkem, mám pocit, že by to mohlo jít líp setřást včely na náběh a rámek dát do rojáku, aby se včely mohly na něj vrátit.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 20:02:26
> ----------------------------------------
> Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko.
> Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u
> nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí
> čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat
> roje příští týden a rojový rok letos bude!
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> > Datum: 04.5.2011 19:54:17
> > ----------------------------------------
> > Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> > jednoduše řešit.
> > Petr Z.
> >
> > Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
> >
> >
> >
>
>
>

" Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí čekat, nebo již kvůli předpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!"

_______________________________________________

Správná doba pro tvorbu oddělků s kvalitní matkou u mě začíná už 14 dní předem,kdy si připravím včelstvo nebo více včelstev pro chov,následně přelarvím sérii,abych měl do oddělků zralé matečníky.S variantou rozdělení včelstev v rojové náladě a následným ponecháním jejich rojových matečníků(jen jeden!)mám špatné zkušenosti,stačí přehlédlá zakladená miska nebo matečník,a rojí se mi jak mateřské včelstvo,tak silnější oddělek.Dobrá je varianta s odebráním 1-2 plodových plástů se starou matkou,ale opět se může přehlédnout matečník,který nemám v úmyslu tam nechat,a roj udělá pá pá frrrrnk.Takže radši mám jistotu a matečníky si vytvořím uměle z plemeniva inseminované matky.V neděli se budu tvorbou oddělků dobře bavit...

Zdraví Pavel

Ahoj, nevím, jestli jsem pochopil, ale já to dělám bez hledání matky. Vezmu 2 zásobní rámky a 2 s plodem - mám malé 39*17 a prohlídnu je, jestli na nich není matka, ev. přimetu včely ještě z 1-2 rámků. Konečně mám dost přepažených nástavků, takže na včelstvo přijde folie, na ní NN s přepážkou a s 2 očky (otáčím na opačnou stranu než je česno). Důležitá je voda, alespoň zásobní rámky postříkám vodou.Tepla má oddělek dost a z každého včelstva jsou dva oddělky.... Během kontroly po 14 dnech oddělky zkontroluji a zužitkuji.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 21:41:56
> ----------------------------------------
> Já jsem odrojoval minulý týden v pátek a bylo na čase. Tak polovina měla už v
> matečníku nakladeno. Nejvíce času mi u toho zabere hledat matku, ale jelikož mě
> to v menší míře čeká ještě jednou, tak jsem se rozhod udělat si rojáček se
> sklopným náběhem a mateří mřížkou na boku. A uvidím jestli to půjde rychleji. S
> mateří mřížkou na nástavku jsem to už zkoušel, ale nebylo to ono, s tím
> rojáčkem, mám pocit, že by to mohlo jít líp setřást včely na náběh a rámek dát
> do rojáku, aby se včely mohly na něj vrátit.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> > Datum: 04.5.2011 20:02:26
> > ----------------------------------------
> > Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko.
> > Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu
> u
> > nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí
> > čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat
> > roje příští týden a rojový rok letos bude!
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> > > Datum: 04.5.2011 19:54:17
> > > ----------------------------------------
> > > Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> > > jednoduše řešit.
> > > Petr Z.
> > >
> > > Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Pavle, omlouvám se asi jsem se špatně vyjádřil. Vzhledem k nedostatku času nyní první matečníky nakupuji. Vzhledem k tomu, že jsou včelstva na 5-8 NN 39*17 misky jsem s 1 výjimkou (kde šlo spíš o genetiku) ještě neviděl. Zakladené misky neočekávám ani tento týden, minulý víkend dostali i přes nepříznivou předpověď počasí po nástavku mezistěn.... Následující týden očekávám již více letových dní, snad se budou moje včelky věnovat řepce a ne rojení.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 05.5.2011 07:34:59
> ----------------------------------------
> " Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky
> budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli
> počasí čekat, nebo již kvůli předpovědi zameškal pro jistotu rozšíření,
> může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!"
>
> _______________________________________________
>
> Správná doba pro tvorbu oddělků s kvalitní matkou u mě začíná už 14 dní
> předem,kdy si připravím včelstvo nebo více včelstev pro chov,následně
> přelarvím sérii,abych měl do oddělků zralé matečníky.S variantou rozdělení
> včelstev v rojové náladě a následným ponecháním jejich rojových
> matečníků(jen jeden!)mám špatné zkušenosti,stačí přehlédlá zakladená miska
> nebo matečník,a rojí se mi jak mateřské včelstvo,tak silnější oddělek.Dobrá
> je varianta s odebráním 1-2 plodových plástů se starou matkou,ale opět se
> může přehlédnout matečník,který nemám v úmyslu tam nechat,a roj udělá pá pá
> frrrrnk.Takže radši mám jistotu a matečníky si vytvořím uměle z plemeniva
> inseminované matky.V neděli se budu tvorbou oddělků dobře bavit...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Ahoj Radku,nic se neděje,jen jsem chtěl upřesnit,co je správná doba a kvalitní matka,protože pro řadu včelařů je tvorba oddělků ještě velká neznámá.

Letos pozoruji zajímavé úkazy ve včelách,u některých zkouším něco podle metodiky LBV,tzn.dal jsem 1 NN celý vystrojený trubčinou a volnými rámky k vystavění(pro doplnění,2 trubčí rámky už tam byly od jarní prohlídky a už byly zaplodované),a našla se včelstva,která ve volném prostoru začala stavět trubčinu,ale teď staví dělničinu.To samé dělají i některá včelstva,která tento NN nedostala,ale dostala volný rámek k vystavění do plodiště(dadant).Podle dřívějších zkušeností by se už tato včelstva rojit neměla,v loni všechna včelstva bez vyjímky stavěla trubčinu a taky šly hromadně do rojovky.Možná to letos nebude s tím rojením tak žhavé,ale to se ještě uvidí...

Zdraví Pavel

U nás v okolí Hradce pravděpodobně už naplno rozkvétá řepka, všechny včelstva mají již latetní rojovou náladu, ale jen typuji (dva týdny jsem tam nebyl). Tenhle víkend již určitě včelstva rozpůlím, ať bude počasí, jaký chce.

Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě, zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt nenapadlo, i když je mám značený.

Myslím si, že přeléták to vyřeší daleko elegantněji. A pokud ani ten by nezabral, tak bych vážně uvažoval o změně metodiky (třeba i konkrétní formy provedení přelétáku).

MV

Jak už je rojová náladu, je už hodně ztraceno, protože spolehlivá opatření proti vyrojení znamenají potom vždy poměrně velké ztráty na výnosu.
Moje opatření je buď ponechat starou matku a odebrat značné množství plodu a včel s rojovými matečníky do velkého oddělku. Nebo odebrat poněkud méně plodu a včel se starou matkou a matečníky nechat ve včelstvu.
Plus přidat dost mezistěn , aby včely mohly stavět, což zláká hodně včel připravené na vyrojení.
Někdy, pokud včelstvo jde k rojové náladě, ale moc na ní netrvá, podle mých zkušeností by mohlo stačit podstavit značné množství mezistěn, v rozsahu aspoň jednoho nástavku 39x24 nebo i víc a včely z plodu na ty mezistěny setřepat. Včely určené k vyrojení, pokud se ocitnou viset na mezistěnách, začnou je stavět a potom včelstvo ruší rojové matečníky a je od rojení odrazeno. Obvykle na celou tuto sezónu. Ale spousta včelstev i přesto na rojení trvá a dopředu to poznat není.

Dne Thursday 05 of May 2011 08:47:19 P.Krátký napsal(a):

> Letos pozoruji zajímavé úkazy ve včelách,u některých zkouším něco podle
> metodiky LBV,tzn.dal jsem 1 NN celý vystrojený trubčinou a volnými rámky k
> vystavění(pro doplnění,2 trubčí rámky už tam byly od jarní prohlídky a už
> byly zaplodované),a našla se včelstva,která ve volném prostoru začala
> stavět trubčinu,ale teď staví dělničinu.To samé dělají i některá
> včelstva,která tento NN nedostala,ale dostala volný rámek k vystavění do
> plodiště(dadant).Podle dřívějších zkušeností by se už tato včelstva rojit
> neměla,v loni všechna včelstva bez vyjímky stavěla trubčinu a taky šly
> hromadně do rojovky.Možná to letos nebude s tím rojením tak žhavé,ale to se
> ještě uvidí...
>
> Zdraví Pavel

Zdravim,

delam tyto pokusy jiz od lonska, mam zkusenost, ze trubcinou se vcelstvo
snazi naslolit rovnovahu, pokud je v plodisti cca 1/3 trubciny, stavi jiz
vetsinou pouze delnicinu. Zatimco mezisteny matka nekdy nezaklade a vcely
zanaseji sladinou, divocinu zaklada okamzite. Nejlepsi medarky, co nemely ani
naznak rojeni ,pokud jsem pres den otevrel mednik, tak jsem o vcelu ani
nezavadil, samy trubec, takze vcely mohly makat.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jan Červenka:
"ze trubcinou se vcelstvo
snazi naslolit rovnovahu, pokud je v plodisti cca 1/3 trubciny, stavi jiz
vetsinou pouze delnicinu"

________________________________________________

To vysvětluje stavbu dělničiny ve včelsvech,kde je trubčiny dostatek.Ale proč tedy staví dělničinu i včelstva,kde je trubčiny málo?
Se stavbou volného díla si pohrávám víceméně už od dob,kdy jsem jako šestnáctiletý začínal a neměl ani dostatek plástů,ani vosk a ani mezistěny.Za kapesné okolo 100 kč měsíčně se moc mezistěn pořídit nedalo,zbývalo mi jen rozřezat nějaká prkna,která jsem posbíral doma a z toho nařezat materiál na rámky a do nich dávat jen půlky nebo čtvrtky mezistěn,takže zbytek si musely včely dostavět.Ne všechna včelstva stavěla jen trubčinu a taková se také nerojila(a nebyla to jen slabá včelstva,ale i poměrně silná).S tou rovnováhou je to určitě pravda,ale vypadá to,že některá včelstva některý rok moc trubců nepotřebuje...

Zdraví Pavel

Proč mám napsat,kolik mám včelstev?Té otázce vůbec nerozumím a připadá mě naprosto irelevantní a připitomělá.Tahle otázka už tu byla několikrát položena a vyřešit ji nedokážu.Je to přeci jedno,zda jich mám pět nebo padesát.Buď chci včelařit s tím,na co stačím a mít dlouhodobý průměrný výnos stanoviště kolem 40kg a nebo se s "potěšením" dívat,jak to lítá pryč a spokojit se jen s jarní snůškou.Co má společného počet včelstev a rojová nálada?Dík.
P.Z.

"To vysvětluje stavbu dělničiny ve včelsvech,kde je trubčiny dostatek.Ale proč tedy staví dělničinu i včelstva,kde je trubčiny málo? "

Včelstvo musí stavět trubčinu, protože potřebuje trubce. Musí taky stavět dělničinu, protože potřebuje včely dělnice, nemůže si dovolit nějaký větší a delší propad v množství líhnutých dělnic a tím později v množství létavek nutných k využití snůšky..
Takže když tlačí rozmnožovací pud a má v plodovém hnízdě málo trubčiny, staví mix trubčiny a dělničiny. Když má dost trubčiny a má rozmnožovací pud, staví dělničinu a na poškozených místech mezistěn trošku trubčiny.

"Proč mám napsat,kolik mám včelstev?"

Když máš třeba 5 včestev, tak ti nebude vadit metoda, kdy rozhodíš včely a třeba hodinu se v nich vrtáš, abys v nich všechno ideálně pozpřeházel. Když máš 50 včelstev, a při práci, potřebuješ všechno udělat rychle, za 5 - 10 minut a tak potřebuješ úplně jiné pracovní postupy.

Zdravím všechny,letos poprvé chci vložit serii do odsavače.Mám-li mít dost mladušek,musím sem dát jeden až dva plásty s otevřeným plodem.Druhý den vložím sérii.Ale - nenarazí již včelky do té doby na nejmladším plodu matečníky.Jakou mám jistotu, že počkají až na moji serii a že si vyberou právě z ní?

I.Dragoun:
Jakou mám jistotu, že ...

--------
Jistotu? Ve včelách? V životě? Žádnou. :-)

Pokud narazí tak se snad nic nestane. Zruší se při přidání serie. Nenapadá mi, v čem by mohl být problém.


Karel

Nyní přemýšlíme proč včely staví trubčinu resp. dělničinu a jejich poměr.
Přemýšlíme nad tím, protože se nám vytratily znalosti a zkušenosti předchozích generací (2 generace a více).

V minulosti se včelí vosk využíval na výrobu svíček, konzervaci obrazů, konzervaci voj. techniky atd. Včelám se tedy vosk nevracel ve formě mezistěn v takové míře jako dnes. Plástve s medem se vyřezávaly a med lisoval (i vytáčel). Dávaly se jen proužky mezistěn nebo se nechával pruh plástve a včely dostavěly.
Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
Večer to možná dopíšu. Spěchám.

Pavel:
Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
-----------

Nezapomeňme na dobu kdy staví - to je podstatný rozdíl. Například v době krmení včel - tedy u mě v srpnu - mi včely postaví nádherné plásty s vyrovnanou dělničinou - jako kdyby tam byla mezistěna.

A podle mě nezáleží ani tak na množství trubčiny, ale množství trubců v úle. Podle toho se snad řídí, ne podle plástové plochy.
V normální stavbě mají v období stavby už na starší trubčině z dřívějška vychovány trubce. Necítí nerovnováhu a nestaví tolik trubčiny.
Zkoušet dávat jim jen stavební rámky, bez toho aby se jim tam z loňska nechalo v plodišti dost trubčiny vede ke stavbě trubčiny.

A trubci jsou v období snůšky nejen v medníku ale i v plodišti. Pro mě to byl šok, když sjem kdysi přišel dělat oddělky a na plod. plástech převážně jen trubci. Vypadalo to jako "odrojené" včelstvo.

Prostě tam ti trubci nejsou jen darmožrouti, ale asi zastanou minimálně fci topidel a uvolní dělnice do snůšky.

Karel

Co má společného počet včelstev a rojová nálada?
..........

No on je rozdíl v objemu včelařské práce._gp_

Dne Thursday 05 of May 2011 16:16:05 Pavel napsal(a):
> Nyní přemýšlíme proč včely staví trubčinu resp. dělničinu a jejich poměr.
> Přemýšlíme nad tím, protože se nám vytratily znalosti a zkušenosti
> předchozích generací (2 generace a více).
>
> V minulosti se včelí vosk využíval na výrobu svíček, konzervaci obrazů,
> konzervaci voj. techniky atd. Včelám se tedy vosk nevracel ve formě
> mezistěn v takové míře jako dnes. Plástve s medem se vyřezávaly a med
> lisoval (i vytáčel). Dávaly se jen proužky mezistěn nebo se nechával pruh
> plástve a včely dostavěly.
> Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se
> píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
> Večer to možná dopíšu. Spěchám.

Zdravim,
nejstarsi kniha o vcelach, co mam a co jsem sehnal je vcelarova citanka, tusim
1908. Tam nic o volne stavbe neni. Jen vkladani stavebnich ramecku a
vyrezavani.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravím, nedá se samozřejmě vyvracet ani jeden z vašich názorů, jen nejsou ucelé. nesmíme zapomínat na fakt: ať CHOVÁME cokoliv tak, vše má svou rovnováhu, jako mezi námi chlapy jsou ženy, tak i jinde, v různorodých koloniích, jest zapotřebí( v jistém čase) opačného pohlaví a to jen jeho přítomnost!! Součást trubců v úle vylepšuje náladu včelstva(pro plodování, zvyšování zásob-větší využití snůšky apod.) bez toho aby se včelstva rojila. to spíše dojde na tichou výměnu. hezký příklad je např, když jdou chlapi pařit tak v okolí musí být nějaké baby..:) kolikrát stačí jen jejich přítomnost. není úplně dobré ve velké míře vylamovat, nebo zabraňovat stavbě trubčiny.

>Zdravim, nejstarsi kniha o vcelach, co mam a co jsem sehnal je vcelarova citanka, tusim 1908. Tam nic o volne stavbe neni. Jen vkladani stavebnich ramecku a vyrezavani. S pozdravem Jan Cervenka <
------------------------------------------------------------
Pokusím se doplnit například:
Včelařská encyklopedie 1956, Beránek, Geisler, Lisý, Rošický, Sawin, Svoboda, Tocháček, Vítek. V kapitole Roje str. 328 - 329 uvádí:
"...užívají stavebního rámku. Nechávají dobrým čeledím stavět trubčinu a živit hodně trubčího plodu, který je žravým odběratelem krmné šťávy kojiček; odebere jí tolik, že včely zapomenou částečně na rojení".

Obdobně se o chovu trubčího plodu vyjadřuje tuším i Vendelín Šístek, ale jeho citaci nemám v současnosti po ruce.

Z literatury, která se mi dostala do rukou, se autoři o rojení vyjadřují značně zdrženlivě. Názor na protirojový efekt chovu trubců ať si udělá každý sám a pokud možno v praxi. S metodou neomezovaného chovu trubců ve včelstvech chovaných v nástavkových úlech mám mnohaleté velmi dobré zkušenosti. JK

Když jsem měl včelstava doma na zahradě a měl na ně víc času, tak jsem zkoušel různé způsoby chovu a porovnával výsledky. Zkoušel jsem i přeletáky a z hlediska času a účinnosti metody je to nejefektivnější způsob, protože tímto zásahem se rozhodí celý systém včelstva a než se včelstvo dostane do své rovnováhy, tak to zabere poměrně dost času. Včelař se nezatěžuje s hledáním matky, stačí vytáhnout jeden plást s plodem, nechat včely narazit matečník, ale vhodnější je matečník přidat z vybraného včelstva a zabere to poměrně málo času. Ovšem včelstva u kterých jsem dělal přeletáky měla vždy o nějakých 5-8kg menší výnos. A to už při dnešních cenách dělá několik stovek a to se dál násobý počtem včelstev, takže ve finále je to docela významná ekonomická ztráta.
Když nedělám přeleták a odeberu včelstvu polovinu plodiště i se včelami (5rámků 448x285), rámky nahradím mezistěnami, tak mám zkušenost,že se mi nesníží výnos a ikdyž jsou už ve včelstvu nějaké matečníky, tak včely je sami zruší. Nezruší je v případě, že matečníky jsou těsně před víčkováním a to je případ, kdy je nutné odebrat i matku. Takže cílem není matku vidět, abych se s ní mohl pozdravit, ale cílem je vědět 100%, že není na odebraných plástech. A mě jde jen o metodu jak to zjistit co nejrychleji.
Myslím si také, že je i docela sporné to, kdy začíná ve včelstvu rojová nálada. Rojení, je proces množení, který začíná už chovem trubců a po asi 3 týdnech matka zaklade matečníky. A to si myslím, že také ještě není rojová nálada, protože v této fázy pořád mohu chov. zásahem včely přimět k tomu aby matečníky zrušily. Rojová nálada podle mě začíná, tak asi týden po zakladení matečníků. V této době, pokud jsem nechal matku ve včelstvu, tak jsem včely nijak nepřiměl k tomu aby se nerojily, byly prostě rozhodnuté.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 05.5.2011 10:14:50
> ----------------------------------------
> U nás v okolí Hradce pravděpodobně už naplno rozkvétá řepka, všechny
> včelstva mají již latetní rojovou náladu, ale jen typuji (dva týdny jsem
> tam nebyl). Tenhle víkend již určitě včelstva rozpůlím, ať bude počasí,
> jaký chce.
>
> Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s
> prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to
> skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen
> je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
> Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě,
> zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt
> nenapadlo, i když je mám značený.
>
> Myslím si, že přeléták to vyřeší daleko elegantněji. A pokud ani ten by
> nezabral, tak bych vážně uvažoval o změně metodiky (třeba i konkrétní formy
> provedení přelétáku).
>
> MV
>
>
>

Pokud je ve včelstvu otevřený plod, mohou včely kdykoliv narazit matečníky, kde uznají za vhodné. Chce to kontrolovat a žádný nepřehlédnout. Nejlepší je ovšem mít v chovném včelstvu plod zavíčkovaný, dostane se matečníkům lepší péče.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: chov matek
> Datum: 05.5.2011 15:05:51
> ----------------------------------------
> Zdravím všechny,letos poprvé chci vložit serii do odsavače.Mám-li mít dost
> mladušek,musím sem dát jeden až dva plásty s otevřeným plodem.Druhý den
> vložím sérii.Ale - nenarazí již včelky do té doby na nejmladším plodu
> matečníky.Jakou mám jistotu, že počkají až na moji serii a že si vyberou
> právě z ní?
>
>
>

Kolik agátu pomrzlo?
Díval jsem se včera na porosty agátů u včelínu a nejsem z toho chytrý. květy hrozny ,květenství je u mne dlouhé jen 3 cm a spolu s vyvíjejícími se listy ty jsou asi 5cm jsou tmavší a zdá se pomrzlé, jestli se něco vzpamatuje neumím odhadnout.

v Praze jsou květy 5-6cm vypadaly beze změny.
kdo máte zkušenosti s pomrznutím
J.B.

Díky všem za odpověď, chápu,že pro časné ošetřování vyběhlé matky je nejlepší rovněž vybíhající plod,ale já bych tam měl mít také madušky pro počáteční fázi,kdy se ještě nevylíhne a nezprovozní dostatek kojiček.Takže mám dát do odsavače mladý plod a riskovat,že bude na něm budou naraženy matečníky (které se ovšem při kontrole dají zrušit) -otázka je narazí-li si matečníky ještě před vložením rámku nebo lišty,budou pak ještě cíti potřebu přijmout dodaný materiál?
A když jsem v tom psaní - máte někdo zkušenosti s proužky?Pro mne,který jsem ještě nepoužil lžičku a nemám mateří kašičku by to možná nebylo od věci?
A ještě poslední věc:jak dlouho vydží plemenivo mimo úl?
Pokud bych si je vzal k přelarvování domů (70m)mohl by být problém?
Hezký den a díky za odpovědi

MV:
"Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě, zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt nenapadlo, i když je mám značený."

___________________________________________________________

Pokud chci najít,kde asi se nachází matka v mých dadantech,tak při přípravě včelstev na chov jednoduše vložím mezi VN a NN mřížku,a za 3 dny vím přesně,kde hledat(většinou je dole).Chápu,že v systému nízkých nástavků se matka hledá blbě,asi bych třeba 2-3 mřížky použil také,určitě se tím ten čas s hledáním ušetří,jen je potřeba mít v zásobě mřížky...

Zdraví Pavel

Ahoj Ivo, moc otázek, zkusím stručně poradit.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Díky všem za odpověď, chápu,že pro časné ošetřování vyběhlé matky je
> nejlepší rovněž vybíhající plod,ale já bych tam měl mít také madušky pro
> počáteční fázi,kdy se ještě nevylíhne a nezprovozní dostatek kojiček.Takže
> mám dát do odsavače mladý plod a riskovat,že bude na něm budou naraženy
> matečníky (které se ovšem při kontrole dají zrušit) -otázka je narazí-li si
> matečníky ještě před vložením rámku nebo lišty,budou pak ještě cíti potřebu
> přijmout dodaný materiál?
- udělají si co budou chtít, ale vůbec se tím netrap, když nevezmou, druhý den můžeš opravit a už budeš mít i kašičku, nebo ji budeš mít z naražených matečníků. Není ovšem nutné používat kašičku, vyhovuje i voda- lépe nechlorovaná, třeba i dešťovka. Důležitější je vložit lištu alespoň půl dne předem k očistění a navonění. Lišta stačí 10mm široká z horní loučky a umístit mezi 2 rámkynahoru. všechny poloviční rámky při snůšce zastaví a matečníky mohou udusit medem. Chováš tedy v mezeře mezi rámky. Další problém je počasí, teď jak bylo ošklivě, tak nechtěli chovat, nenech se odradit, pokud nevemou. Pokud nebudeš mít úspěch použij startér, k tomu stačí 2 rámky s medem, 2 s pylem, nadbytek včel, voda do jedné souše. Po hodině osiření můžeš vložit plemenivo a druhý den matečníky vložit nad mřížku mezi otevřený plod. Startér má uzavřené česno. a dobré větrání ve dně.

> A když jsem v tom psaní - máte někdo zkušenosti s proužky?Pro mne,který
> jsem ještě nepoužil lžičku a nemám mateří kašičku by to možná nebylo od
> věci?
- všechno se dá použít, ale začni rovnou se lžičkou a umělými miskami. Ke zjednodušení si odstraň rozpěrákem horní polovinu buněk, lépe se Ti budou larvičky nabírat. Nabírej je od hřbetní strany - konvexní.

> A ještě poslední věc:jak dlouho vydží plemenivo mimo úl?
- vadí UV, tedy nevystavuj zbytečně slunci, raděj vem domů a posviť si čelovkou. plemenivo vydrží určitě 30min-1 hod, 2 denní matečníky i 8 hodin v igeliťáku s troškou vody kvůli vlhkosti.
S pozdravem
Radek Hubač
učitel včelařství

> Pokud bych si je vzal k přelarvování domů (70m)mohl by být problém?
> Hezký den a díky za odpovědi
>
>
>

Pokud včely chtějí chovat,tak sérii přijmou.To poznáme podle toho,že stavějí misky.
Plemenivo,pokud ho přepravuji jinam,je dobré dát třeba do igelitky,nebo ještě lepší do termotašky ze supráku,aby nevysychalo(a také nezachladlo,pokud je zima).Běžně ho vozím sebou autem,když chovám na jiném stanovišti,než mám plemenné včelstvo,to zvládne výdrž třeba i hodinu.

Zdraví Pavel

Docela mě mrzí, že si hodně včelařů pořád hraje na hasiče, kteří čekají až na průšvih, do té doby nic nedělají. To fakt neumíte včelařit? Proč bych měl vymýšlet jak hledat v mých 5-8NN matku, když už nyní mají včely dost prostoru a než by je cca za 3 týdny začalo zajímat rojení, tak udělám oddělky a mám do konce sezóny klid! Pak vybrakuji po rozkladení matek v oddělcích ty co se mi nelíbí, rozhodnu, které staré matky vyměním, ty potom nakrmím pouze na 10kg a kdykoliv mezi polovinou září a listopadem dle počasí a času je spojím s dobře nakrmeným oddělkem na 3NN. A hlavně víc se ve včelách bezcílně nehrabu. Pokud chci nebo je třeba, udělám ještě další oddělky cca za 14 dní po prvních oddělcích.Největším nepřítelem včel je stále ještě brtník.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 06.5.2011 08:09:28
> ----------------------------------------
> MV:
> "Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s
> prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to
> skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen
> je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
> Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě,
> zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt
> nenapadlo, i když je mám značený."
>
> ___________________________________________________________
>
> Pokud chci najít,kde asi se nachází matka v mých dadantech,tak při přípravě
> včelstev na chov jednoduše vložím mezi VN a NN mřížku,a za 3 dny vím
> přesně,kde hledat(většinou je dole).Chápu,že v systému nízkých nástavků se
> matka hledá blbě,asi bych třeba 2-3 mřížky použil také,určitě se tím ten
> čas s hledáním ušetří,jen je potřeba mít v zásobě mřížky...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Ahoj Radku.Nepsal jsem,že se takhle ve včelách hrabu,matka mě zajímá jen při tvorbě oddělků(abych ji náhodou také nepřidal) a při chovu.To byla jen možnost,jak zjistit,kde v úlu je,pokud to potřebuju vědět.Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly,rojily se i po rozdělení na oddělky,mezistěny zanesly a nepomohla ani volná stavba.
P.S.-nevěděl jsem,že staří brtníci hledali matky...

Pavel

P.Krátký:
....Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly...
--------------

Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky vyzkoušeno?


Já měl vloni právě dost nástavků atd. a protože jsee zimoval ještě většinou na 10R půdorysu a byl připraven na přechod na 12R, tak jsem je prostě převěšoval - tedy nějaký rámek s plodem mezi nějaké zsáobní a prostrkal MS. Tedy měl jsme dva vysoké nad sbeou.

Celkem si nemůžu stěžovat na rojení.

To mě vede k tomu, že do těch 12R nástavků se už moc nehrnu.
Protože nekočuji, bylo by pro mě možná jednodušší na jaře přidat jeden VN nad plod a na podzim při podtrskávání NN pod plodiště starý vyndat. Nebo už teď v květnu - což chci vyzkoušet - podle MV rozpůlit - tedy ten spodní, kde očekávám spíše starší plod, použít pro tvorbu oddělku.

Karel

Já se omlouvám, trochu jsem ujel. Pro mě je dost velký rozdíl, jestli hledám matku, nebo se snažím ji nedat do oddělku. Abych se přiznal, při tvorbě oddělků se matkami zabývám pouze zběžně, což znamená, že se mi každý rok z cca 20-30 oddělků povede cca 1 matka dát do oddělku. Na to přijdu snadno a brzy v oddělku a když vím odkud matka je, vím i které včelstvo potřebuje zásah. Významná úspora času mnohokrát převažuje nad poctivým hledáním. Když jsem totiž dříve poctivě hledal, stejně jsem se chybě několikrát nevyhnul... Takže se spíš snažím vědět, odkud oddělek pochází.
Vloni svedlo hodně včelařů ošklivé počasí v květnu. Poučení je, že prostě musíme včas rozšířit, ale podle počasí musím přemýšlet jak!!! Třeba pod plod. těleso dolů. Já jsem měl asi tak 5 vyrojených z 20 včelstev, protože jsem se nedostal od 20.5. do 10.6. ke včelám....
Jinak k převěšování - kdo to umí, má málo včelstev a baví ho to, výsledky jsou velmi dobré! Já jsem s ním přestal, čas se snažím věnovat šlechtění, oddělkům a rodině.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 06.5.2011 09:03:44
> ----------------------------------------
> P.Krátký:
> ...Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené
> metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly...
> --------------
>
> Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky
> vyzkoušeno?
>
>
> Já měl vloni právě dost nástavků atd. a protože jsee zimoval ještě většinou
> na 10R půdorysu a byl připraven na přechod na 12R, tak jsem je prostě
> převěšoval - tedy nějaký rámek s plodem mezi nějaké zsáobní a prostrkal MS.
> Tedy měl jsme dva vysoké nad sbeou.
>
> Celkem si nemůžu stěžovat na rojení.
>
> To mě vede k tomu, že do těch 12R nástavků se už moc nehrnu.
> Protože nekočuji, bylo by pro mě možná jednodušší na jaře přidat jeden VN
> nad plod a na podzim při podtrskávání NN pod plodiště starý vyndat. Nebo už
> teď v květnu - což chci vyzkoušet - podle MV rozpůlit - tedy ten spodní,
> kde očekávám spíše starší plod, použít pro tvorbu oddělku.
>
> Karel
>
>
>

Dávno už matku při převěšování a podobně speciálně kvůli tomu nehledám. Plásty prohlížím tak důkladně, kolik mám času. Když najdu, tak dobře, plást s matkou odložím zvlášť. Při větším počtu včelstev možná bych praktikoval matku odchytit, dát zvlášť v kleštidle a vypustit na plásty zpátky až ve vhodnou dobu. Když matku nenajdu, otřepávám včely z plástů.
Při větším počtu včelstev bych v první řadě matku nehledal a rovnou otřepával včely.

Technologicky, co se týká pokroku v elektronice, podle mně dozrála doba zabudovat do značky na matce o těch cca 1 - 2 milimetry čtvereční a tloušťce 0,2 - 0,4 milimetry nějaký cenově vhodný chip či rezonanční obvod detekovatelný zvenku nástavku. Veškeré problémy s hledáním matky, ztrátou času a rozdivočením včel při otřepávání by tak odpadly.

KaJi-"Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky vyzkoušeno?"

__________________________________________________________

Když jsem s dadantem začínal,tak jsem to měl v plánu.Ona totiž rámková výška 28,5 dá se včelí mezerou 2x 13,7,čili 1 vysoký rámek se v pohodě vejde do dvou nízkých.Ale v praxi to tolik nevyužívám,protože se musí v těch dvou NN upravit prostor,což není tak jednoduché a odporuje to snižování pracnosti v nástavkových systémech.Takže to využívám jen při chovu matek a výměně díla.
Už od zimy,kdy je sestava 1 VN + 1-2 NN,některá včelstva začínají plodovat nahoře v těch nízkých a časem sestoupí dolů,jiná zase plodují dole a sem tam si matka zaběhne nahoru a zaklade tam 2-3 plásty,takže plod je i nahoře.Toho využívám při přidávání dalších nástavků a nástavek s mezistěnami nebo dílem vložím jako předposlední(odspodu).Abych dosáhnul lepšího obsazení,tak z posledního převěsím jeden(zpravidla)plodový plást do toho prázdného,aby byl plod nad sebou.Vím,je to v rozporu s nízkonástavkovou technologií,kde se pracuje jen s nástavky,ne s rámky,ale funguje to(s vyjímkou loňska).

V posledním Včelařství vyšel článek"Dadant vyhovuje včelaři i včelstvu".Jeho autor popisuje několikaleté zkušenosti v Dadantech.Musím říct,že takhle nějak bych to napsal také,kdybych ovládal teorii v těchto úlech.Ale protože mám za sebou už 8letou praxi,tak musím konstantovat,že některé popisované věci nejsou tak úplně pravda.Např.se tam píše,že"matka nemá potřebu přecházet do jiných nástavků".Jako v každém jiném úle bez mřížky není vzácností najít matku až nahoře,jak tam zakládá třeba jen 10 trubčích buněk.Takže nějaké pracné převěšování není většinou potřeba(až na zmíněný jeden plást).
Loni byl problém ten,že včelstva vyzimovaná pro jarní snůšku ve značné síle najednou díky počasí seděla doma a nevěděly roupama,co by,tak šly po čase nezvladatelně do rojení...

Zdraví Pavel

Díky Radku za vyčerpávající odpověď, tyto postřehy mají pro mne velký význam.Dnes se otepluje,půjdu se na ně podívat (mám je ve 3VN)Mám několik panenských souší,shrnují se pěkně,jak jsem si nanečisto vyzkoušel.Snad ji matka brzy zaklade a pak uvidíme.Dám vědět.
Ještě jednou díky

RH:
Jinak k převěšování - kdo to umí, má málo včelstev a baví ho to, výsledky jsou velmi dobré! Já jsem s ním přestal, čas se snažím věnovat šlechtění, oddělkům a rodině.
-----------

Ono to není moc zdlouhavé. Vypáčím nejaké rámky z plodiště, místo nich dám stavební, na plodiště postavím další nástavek který jsam si přinesl, do uvolněných míst v něm dám nad střed ty plásty vyndané ze shora a pokládám nad něj medníky. Pokud bych nechoval matky, tak další zásah je vytáčení.
Pokud to porovnám časově, že u NN bych musel rotovat NN ze zdola nahoru, přidávat nástavky MS, atd. tak já v tom veký rozdíl nevidím.

Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1 je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast. rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.
Jasně že silnému včelstvu nevadí skoro nic, ale ne všechny se mi daří vyzimovat v kondici a oddělky se tady u nás dělají o 14 dní později. A je to na jejich síle do zimy vidět i velikost rámku má vliv.

Dost lidí co dělá oddělky na kšeft tvrdí, že na vys. míře to jde jednodušeji. Tedy z méně včel vyroste srovnatelný oddělek.
Ale možná se za pět let budu divit, jak jsem to dělal složitě. S Langem 1/1 včelařil jak NN. To bylo nejjednodušší - ale je třeba kondička:-) A ta ubývá. Takže buď NN nebo Dadant. A staré vysoké nástavky než vyhodím, tak vyzkouším. Zatím mi to vychází jako provozuschopné a efektivní.

Karel

Díky Radku za vyčerpávající odpověď, tyto postřehy mají pro mne velký význam.Dnes se otepluje,půjdu se na ně podívat (mám je ve 3VN)Mám několik panenských souší,shrnují se pěkně,jak jsem si nanečisto vyzkoušel.Snad ji matka brzy zaklade a pak uvidíme.Dám vědět.
Ještě jednou díky

Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru, otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní prosím,pokud máte jiné nápady.
Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra

Pokud chceš rozšířit včelstva,
jestli to včelstvo bylo skutečně nejlepší a matečníky tam nejsou kvůli genetice, ale kvůli silně rojovému počasí nebo silně pozdnímu rozšíření, tak klidně s matečníky udělej tolik oddělků, co to půjde. jsou to rojové matečníky, tudíž s vysokou pravděpodobností kvalitní. Plást s matečníky plus z každé ztrany plást se včelami a s nějakými zásobami, aby včelky při současném chladnu udržely v teple matečník i plod.....
Klidně i pokud budeš chtít více oddělků, jednotlivé matečníky vyřízni ve větším kusu voští a zařízni do více plástů do jednotlivých oddělků....
Sice pro letošek původní včelstvo hodně oslabíš, ale příští rok budeš mít z toho několik produktivních včelstev..

podle toho co popisujete jste pravděpodobně při poslední prohlídce přimáčkl matku, nebo vám vypadla mimo úl.
Myslím, že rojení nehrozí. Můžete nechat matečníky vylíhnout - včely si jednu z matek vyberou, nebo matečníků využít k vytvoření oddělku.

Nech tomu volný průběh. Pokud je těch matečníků více, šly by využít na oddělky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 15:30:24
> ----------------------------------------
> Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> prosím,pokud máte jiné nápady.
> Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
>
>
>

Hm, já jsem automaticky předpokládal, že to nejsou nouzové, ale rojové matečníky.
Jestli to jsou nouzové, dřív jsem doporučil ty nejstarší zrušit. tady v konferenci to ale vymlouvali,že to stejně není k ničemu, tak nevím....Doma asi budu ty nejstarší nadále rušit....
Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z nich vybraly. Protože nouzové jsou nouzové, včelky si moc nevybírají a berou i ten potencionálně horší plod, takže některé odchované matky jsou dost podprůměrné.

O kvalitě těch nozových bych vůbec nepochyboval Včely ihned po ztrátě matky zakládají metečníky z těch nejpříhodnějších larev. Až když jim do toho začne rádoby chytrý včelař vrtak, tak jsou donuceny brát co je. I v tom případě pokud matka je nevyhovující okamžitě od ní vychovávají novou. Určitě znáš případy kdy včely i tu draze koupenou matku okamžitě mnění. (a to by měla být ja kvalita) a z jejich pohledu není. Takové řeči o vinikající kvalitě prodávaných matek jsou jen reklamní trik. Nepopírám tím, že je dobré občas nějakou koupit a oživit tak tu svoji liniji.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 19:05:11
> ----------------------------------------
> Hm, já jsem automaticky předpokládal, že to nejsou nouzové, ale rojové
> matečníky.
> Jestli to jsou nouzové, dřív jsem doporučil ty nejstarší zrušit. tady v
> konferenci to ale vymlouvali,že to stejně není k ničemu, tak nevím....Doma
> asi budu ty nejstarší nadále rušit....
> Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v
> případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z
> nich vybraly. Protože nouzové jsou nouzové, včelky si moc nevybírají a
> berou i ten potencionálně horší plod, takže některé odchované matky jsou
> dost podprůměrné.
>
>
>

Tady by se opravdu hodila nějaká ta fotka!!

J.P.

Toto patří k nouzákům!!! Omlouvám se!!! Lehký překlik.

J.P.

nevím nadpis je nouzové ne rojové matečníky
ALE!!!!!!!!

Jsem silně přesvědčen že rojová matečníky se nemají užívat !!!!!!!!!!
Pak vščichni marně bojujete s rojivostí, vymýšlite methody LVD, KVD I vyžší rojivost je vrozená,
J.B.

"Kolik agátu pomrzlo?
Díval jsem se včera na porosty agátů u včelínu a nejsem z toho chytrý. květy hrozny ,květenství je u mne dlouhé jen 3 cm a spolu s vyvíjejícími se listy ty jsou asi 5cm jsou tmavší a zdá se pomrzlé, jestli se něco vzpamatuje neumím odhadnout.

v Praze jsou květy 5-6cm vypadaly beze změny.
kdo máte zkušenosti s pomrznutím
J.B."

---------------------------------------------------

Teď s odstupem 2 dní je vidět,který akát pravděbodobně pokvete a který ne.Některé stromy vypadají naprosto v pořádku,jiné jsou napálené,takové pokvetou málo nebo vůbec.Také jsem viděl stromy,na kterých zmrzlo všechno,takové budou mít problémy,aby znova obrazily a určitě nepokvetou.

Mráz šel asi v pruzích,některé akáty zmrzly nahoře,jiné naopak dole.Na dvoře mi namrznul mladý ořech,zatímco evodie o 10 metrů dál vůbec ne.10tileté evodie na stanovišti o 2 km dál namrzly hodně.

Zdraví Pavel

Dobrý večer,
asi jsem se trochu ztratil. Pokud jsou zavíčkované nouzáky tzn. uprostřed plástu a žádný otevřený plod, máš teoreticky čas do vylíhnutí první matky, která zruší ostatní. Problém nouzáků je v tom, že se první vylíhne matka naražená na nejstarším plodu= nekvalitní. Nevím, co chceš, je klidně možné nechat jeden z těch otevřených, ostatní zrušit, včely si vychovají novou matku.
Pokud chceš larvit, tak takové včelstvo je ideální! Chce chovat a pokud zrušíš všechny matečníky a vložíš plemenivo, přijmou skoro všechny larvičky. Nemusíš přijít ani o med. Matečníky necháš zavíčkovat, za 10 po přelarvení budou zralé, necháš jen jeden a ostatní využiješ na oddělky.
Stačí takhle?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 15:30:23
> ----------------------------------------
> Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> prosím,pokud máte jiné nápady.
> Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
>
>
>

Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z nich vybraly. R.P. Tento istý nezmysel napísal i PavelN.

Páni, pri náhradnom-nouzovom chove si včely nevyberajú tú najlepšiu M, najlepšia matka je vždy tá, ktorá sa vyliahne PRVÁ!, úľové VČELY (nie vyliahnutá M) ostatné matky v MB odstránia. Taký neúprosný je prirodzený zákon v prírode.

Bohužel, u nouzových matečníků nevíme, zda bude nejlepší ten co je zavíčkován jako první či poslední a nebo některý mezi tím. Ony včely ve snaze o záchranu chovají z vajíček bez ladu a skladu, tedy z materiálu který mají v době potřeby k dispozici. Když se jim taková matka nepovede, odchovají si pokud mají možnost jinou - tichá výměna. To mi také připomíná: v době nedávné jsem se ptal jednoho dodnes žijícího a známého chovatele matek jaké matky jsou nejlepší? Odpověděl: nikomu to neříkej a když tak to popřu, ale nejlepší a nejvitálnější matky jsou z rojových matečníků. To uvádím jenom na odlehčení. Matky si také odchovávám sám z nejmladších? larviček.
JK

Ještě nám vysvětli:
1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní problém
2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a; rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají, začínat.

Nelze to co se píše vnímat doslovně.
V literatuře se označují za rojivá ta včelstva která se opakovaně rojí každým rokem a mají více jak jeden roj ročně. Včelstvo které se vyrojí jednou nebo jen u starší matky má silně potlačený rozmnožovací pud. a to je ta vlastnost kterou u včelaři potřebují a je pak velkou škodou nadbytečné matečníky nepoužít. S tímto názorem se plně ztotožňuji
To ovšem vyžaduje mít pečlivé záznamy každého jednotlivého včelstva. Problém pak také spočívá v určení ze kterého úlu pochází ten který cumbál, co visí před úly. Nebo také spočívá v tom že tam na nás nemíní čekat aby se nám předvedl ve své kráse, až do víkendu, kdy přijedeme včelky navštívit. Zrovna tak úbytek včel v úlu nemusí znamenat vyrojení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 20:08:40
> ----------------------------------------
>
> nevím nadpis je nouzové ne rojové matečníky
> ALE!!!!!!!!
>
> Jsem silně přesvědčen že rojová matečníky se nemají užívat !!!!!!!!!!
> Pak vščichni marně bojujete s rojivostí, vymýšlite methody LVD, KVD I
> vyžší rojivost je vrozená,
> J.B.
>
>
>

to se mi nikdy nepotvrdilo Místo pracného přelarvování si těch pár matek odchovávám podřezem, po odebrání matky což jsou vlastně vlastně všechno nouzové matečníky nikdy nebyla žádná z nich horší. Jde jen o domněnky jednotlivých chovatelů. S nakupovanými matkami z umělých matečníků to také nebývá nijak slavné, velmi často je včely mění ještě do zimy. příčinu zase vidím v tom jak se chov provádí. Chovatel matek aby vydělal sleduje hlavně kvantitu.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 22:12:00
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,
> asi jsem se trochu ztratil. Pokud jsou zavíčkované nouzáky tzn. uprostřed
> plástu a žádný otevřený plod, máš teoreticky čas do vylíhnutí první matky, která
> zruší ostatní. Problém nouzáků je v tom, že se první vylíhne matka naražená na
> nejstarším plodu= nekvalitní. Nevím, co chceš, je klidně možné nechat jeden z
> těch otevřených, ostatní zrušit, včely si vychovají novou matku.
> Pokud chceš larvit, tak takové včelstvo je ideální! Chce chovat a pokud zrušíš
> všechny matečníky a vložíš plemenivo, přijmou skoro všechny larvičky. Nemusíš
> přijít ani o med. Matečníky necháš zavíčkovat, za 10 po přelarvení budou zralé,
> necháš jen jeden a ostatní využiješ na oddělky.
> Stačí takhle?
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> > Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> > Datum: 06.5.2011 15:30:23
> > ----------------------------------------
> > Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> > 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> > plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> > otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> > žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> > s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> > otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> > A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> > zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> > genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> > prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> > Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> > prosím,pokud máte jiné nápady.
> > Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> > P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> > oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
> >
> >
> >
>
>
>

Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem

Ještě nám vysvětli:
1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní problém
2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a; rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají, začínat.

Název rojivá včelstva je podle mne individualní, jsou to včelstva která se rojí víc než chce jejich včelař.
Jestliže já nechci zádný roj, tak u mne je to včelstvo které se rojí přes to že provádím další proti rojová opatření to je včas rozšiřuji, nechávám stavět a nechávám zaklást až 6 rámků trubčiny.

Rozlišení matečníků:

1/rojových bývá více, a v okamžiku kdy je včelstvo postaví toto včelstvo má rojovou náladu NESTAVI ( když ostatní staví, ve včelstvu je matka.

2/ tichý matečník je jich tak do 5 ks je tam matka a včelstvo staví jestliže je snůška.


3/nouzové jsou ty matečníky které jsou z nouze proto ze jsou na starším červovi (To se špatně zjištuje, )
Jestliže kvalitní včelstvo přijde o matku a narazí matečníky a já na to přijdu (přijdu na to málokdy, většinou si to vyřeší včely bezemne a vyberou nebo nevyberou si matku sami,protože do včel nechodím každých 5 dní)jestliže to tedy zjistím že tam jsou matečníky a není to ani rojová při rojové náladě ani tichá pri matce a jsou tam otevřené, musím pracně, pečlivě prohlédnout celá včelstvo nechám otevřené a zavíčkované zruším.
U silných produkčních včel to stejně nedělám nechám to bez zásahu, matky se zabijí zůstane jedna a příležitostné když jdu do včel ji hledám,nenajdu, nenajdu až zaklade první plást plodu rozhodnu je li dost velká dobře klade její matka byla dobrá. Jestliže mám v tomto okamžiku
jiný mnou chovaný vybíhající matečník dobrého původu vyměním jej vložím matečník do tohoto včelstva a jejich matku jim vezmu.(jsem si vědom že je podtrhnu o asi 10 dní bez plodu, záleží na termínu, před snůškou při snůšce po snůšce)
(nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez plodiště uspořádám a pak ji zas pustím)
J.B.

"(nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez plodiště uspořádám a pak ji zas pustím) "

S tím jednoznačně souhlasím.
Na tyto ztráty matky potom platí jednoznačně Pišvejcovy zákony.
1 Když už se má při nějaké práci ve včelách nějaká matka náhodou zamáčknout, je to matka z toho nejlepšího a nejsilnějšího včelstva. Které včelař plánuje na chov. Nikdy ne třeba z toho divokého, kde matku včelař plánuje vyměnit.
2 Platí zákon 1 plus když už se má nějaká matka náhodou zamáčknout, je to tehdy, když už jsou všechny oddělky s náhradními matkami či jiné zdroje náhradních matek použity nebo zrušeny nebo ještě měsíc nebudou, takže nic náhradního není a včelky si musí novou matku odchovat samy.
3 Platí zákon 1 a 2 plus Když už se v nejlepším včelstvu matka náhodou zamáčkne, tak pravděpodobnost ztráty nové náhradní vylíhnuté matky z takového včelstva na oplozovacích proletech je mnohem vyšší než jakýchkoliv jiných matek z jakýchkoliv oddělků či jinak rozchovávaných matek z horšího plemeniva.

Neboli už se mi mnohokrát stalo , že nadějné perspektivní včelstvo, které jsem plánoval rozmnožit více než jiná včelstva, takhle ztratilo matku a za dva měsíce místo rozkladené nové matky tam byla jen hrstka trubčic a zavíječů.

Mě zmrzly listy akátu , meruňka - zatím plody , listy dubů, květy jahod , květy jabloní atd.

Příští výkend mi začíná skoro týdenní dovolená v Králíkách . Nemáte nějaké tipy- nejen včelařské , kam se podívat ?

Víte můj názor na problematiku nouzových matečníků je ten, že včelařská chovatelská literatura je zamořena spoustou blbostí, kteří tam sepsali autoři nešťastní z toho, že v chovu se již 130 let nic nového neděje a oni mají tak výboerné nápady a ostatní to stále vylepšují. Vždyť existuje zcela jednoduchý pokus vyberte dobré včelstvo, osiřte ho a za 9 dní zužitkujte největší matečníky do osiřelých produkčních včelstev. Současně si také něco nalarvěte prožeňte to přes všechny pomůcky co existují a oplodněné matky přidejte pomocí klícky a 2roky porovnávejte.Já nouzáky používám zcela běžně u testování nových inseminovaných matek a jsem spokojen. Jejich problém je pouze v tom, že se musí vzít ty nejhezčí a to jsou vždy ty nejdříve zavíčkované. Druhý problém je ten že je jich málo, takže mizerná intenzita chovu. Také se málo píše o možnosti vypíchání jednotlivých buněk s larvičkou z čerstvě zakladené mezistěny speciální trubičkou a pod.Jinak když někdo pomlouvá nouzové matečníky je to pro mě známka žmin. zkoušení a velkého opisování
Zdraví R. Stonjek

Tak to mám lepší vysvětlení

Chtít nemít roje, je marný boj proti samému principu rozmnožování. Ten jde jen omezit. Tady ani preservativy nepomůžou

popis matečnímů
jejich základním znakem je jejich umístění

1) Rojové matečníky jsou umístěny při dolní části plástu. a vůbec jich nemusí být větší množství. průvodním znakem je opravdu přestávka v kladení neb se matka připravuje k letu
2) Tiché matečníky jsou umístěny na bočních stranách plástů a ve včelstvu bývá obvykle větší množství trubčiny nebo i hrboplod a to i neobvyklou dobu.
3) Nozové matečníky jsou obvykle umístěny uprostřed plástu na okraji plodového místa kde se vyskytují právě ty nejpříhodnější larvičky pro jejich založení. Velmi často tvoří kruh, ktrerý u někoho může i vyvolávat dojem neuspořádaného a nahodilého použití larev. Nevhodné larvy včely použíjí, až po vše ovládajícím včelaři který jim. se vší moudrost,í sobě vlastní, ty původní zrušil. Ono jim totiž již nic jiného nezbude.
Zamozřejmě v přírodě není nic jistého a proto jsou ty vyjímky, co to pravidlo potvrzují.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 07.5.2011 10:36:04
> ----------------------------------------
> Ještě nám vysvětli:
> 1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní
> problém
> 2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a;
> rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
> Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají,
> začínat.
>
> Název rojivá včelstva je podle mne individualní, jsou to včelstva která se
> rojí víc než chce jejich včelař.
> Jestliže já nechci zádný roj, tak u mne je to včelstvo které se rojí přes
> to že provádím další proti rojová opatření to je včas rozšiřuji, nechávám
> stavět a nechávám zaklást až 6 rámků trubčiny.
>
> Rozlišení matečníků:
>
> 1/rojových bývá více, a v okamžiku kdy je včelstvo postaví toto včelstvo má
> rojovou náladu NESTAVI ( když ostatní staví, ve včelstvu je matka.
>
> 2/ tichý matečník je jich tak do 5 ks je tam matka a včelstvo staví
> jestliže je snůška.
>
>
> 3/nouzové jsou ty matečníky které jsou z nouze proto ze jsou na starším
> červovi (To se špatně zjištuje, )
> Jestliže kvalitní včelstvo přijde o matku a narazí matečníky a já na to
> přijdu (přijdu na to málokdy, většinou si to vyřeší včely bezemne a vyberou
> nebo nevyberou si matku sami,protože do včel nechodím každých 5
> dní)jestliže to tedy zjistím že tam jsou matečníky a není to ani rojová při
> rojové náladě ani tichá pri matce a jsou tam otevřené, musím pracně,
> pečlivě prohlédnout celá včelstvo nechám otevřené a zavíčkované zruším.
> U silných produkčních včel to stejně nedělám nechám to bez zásahu, matky se
> zabijí zůstane jedna a příležitostné když jdu do včel ji hledám,nenajdu,
> nenajdu až zaklade první plást plodu rozhodnu je li dost velká dobře klade
> její matka byla dobrá. Jestliže mám v tomto okamžiku
> jiný mnou chovaný vybíhající matečník dobrého původu vyměním jej vložím
> matečník do tohoto včelstva a jejich matku jim vezmu.(jsem si vědom že je
> podtrhnu o asi 10 dní bez plodu, záleží na termínu, před snůškou při snůšce
> po snůšce)
> (nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu
> spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji
> do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez
> plodiště uspořádám a pak ji zas pustím)
> J.B.
>
>
>

Dne Saturday 07 of May 2011 13:14:54 kozlík napsal(a):
> Příští výkend mi začíná skoro týdenní dovolená v Králíkách . Nemáte nějaké
> tipy- nejen včelařské , kam se podívat ?

pred odjezdem do vcel, a po prijezdu do vcel :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Podle toho o jaké Králíky se jedná.Já jsem z Králík u Kralického Sněžníku.Turysticky je to tu velmi zajímavé ,nudit se nebudete-poradím vám.Já mám 250včelstev a řepka u nás ještě vubec nekvete a jabloně začínají.Máme tady velmi chladné klima a málo slunečných dnu v porovnání s okolím

muj telefon 732900266

Provedl jste to dobře. Včely matečník s novou matkou přijmou bez problému a podle počasí může matka do týdne klást. Několik slunečních a teplích dní bych do toho úlu nechodil a při další kontrole zjistil jestli se vrátila ze snubních letů a klade. Stačí vidět nakladená vajíčka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 07.5.2011 10:01:11
> ----------------------------------------
> Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu
> matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku
> dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem
>
>
>

" Provedl jste to dobře. Včely matečník s novou matkou přijmou bez problému a podle počasí může matka do týdne klást. Několik slunečních a teplích dní bych do toho úlu nechodil a při další kontrole zjistil jestli se vrátila ze snubních letů a klade. Stačí vidět nakladená vajíčka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaro
> Předmět:
> Datum: 07.5.2011 10:01:11
> ----------------------------------------
> Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu
> matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku
> dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem"

Souhlas.
jen je otázka, odkud byl tak rychle k dispozici zavíčkovaný matečník. Jestli to byl nouzový, tak o trošku lepší než jeden bylo přidat dva nebo tři, aby si včely vybraly.

Dne Friday 06 of May 2011 11:51:04 KaJi napsal(a):

> Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud
> porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1
> je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale
> za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast.
> rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.

> Karel


No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Takhle to u nás teď vypadá, je to paráda! A počasí je zatím taky OK.

Foto:
http://imb.lide.cz/big/4dc6bfe23d25f28c53060400.jpg?year=2011&month=05&day=0816&id=103025921

Vídeo:
http://www.youtube.com/watch?v=5WZR7zgAVhQ

Ať se daří, Libor.

Vojenské muzeum Králíky stojí za vidění, i okolní zachovalé objekty pohraničního opevnění, informace tamtéž.

Zdravím vás, včera mi proletěl kolem včelnice cizí roj. Nedalo mi to a kouknul do svých včel. Vyzkoušel jsem jenu metodu přidávání stavebních rámků do úlů podle jednoho nejmenovaného učitele včelařství. Při 1. jarní prohlídce jsem vybral 5 stejně silných včelstev, kde jsem přidal do každého včelstva po dvou stavebních rámcích na trubčinu a dalších 5 včelstev, kde jsem podle jeho metodiky měl přidat stavební rámky až při rozšíření včel o medníky. V předjaří jsem měl u všech včelstev slušnou ztrátu létavek vlivem počasí. Všechny matky jsou lonské. Proto jsem rozšiřoval letos později, než je obvyklé. Řepka se začíná žlutit. Tam, kde jsem dal standardně stavební rámky zkraje dubna, u všech ani jeden matečník. Tam, kde jsem je chtěl rámky na trubčinu teprve přidat, podle jeho metodiky, samé rojové matečníky. Místy až 8 matečníků na jedno včelstvo. Všechna včelstva by snesla ještě jeden týden bez rozšíření. všech 10 včelstev z jedné včelnice bylo stejně silných. Matky mám všechny značené, v úle byly. Matečníky vylámány. 5 dnů tu sice bylo chladno. Otázka zní, proč nasadily matečníky jen včely, kde nebyla trubčina a trubci? Vím, že trubci umí v úle topit. Nyní je plod trubčí zavíčkovaný, sice pár trubců již po úlech pobíhá, má i to jejich maličké množství víznam na nerojení spolu s prostorem a vitální matkou, plus s dostatkem vzduchu a dostatečnou stavbou?
Všiml jsem si toho již loni, to jsem tuto metodiku přidávání s.rámků ještě neznal. Tam kde jsem přidal s. rámky později, začaly včely dělat neplechu. U mě totiž mají včely již při 1 jarní prohlídce velká srdce divočiny trubčiny. Zkraje dubna. Podotýkám, že všechny zmíněné matky kladou jak šumacherky. Za týden zkontroluji u těch zlobivých včelstev ještě jednou plodiště a měl by být klid.Jinak na včelnicích čilý ruch, žádné známky po nějakém rojení u mých včel. Tohle jsem tedy úspěšně zvládl, včely dostaly nástavek mzs, tak tím je zabavím, má být týden pěkně, snad snůška z řepky, a ty následující akát, maliny, lípa ales vyjdou. Zdraví P.S

"Podle toho o jaké Králíky se jedná.Já jsem z Králík u Kralického Sněžníku.Turysticky je to tu velmi zajímavé ,nudit se nebudete-poradím vám.Já mám 250včelstev a řepka u nás ještě vubec nekvete a jabloně začínají.Máme tady velmi chladné klima a málo slunečných dnu v porovnání s okolím"

Mám dotaz: Uplatní se ve Vašem chladném klimatu matky z chovů z teplejších oblastí, třeba od Brna na jih nebo z Polabí nebo musíte mít matky speciálně z chovů z chladnějších míst z hor nebo od poláků ze severu a podobně?

JC:
No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.
--------------

No, já jsme už trochu ujetý z "komínů" a zebrování.

Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel
...........
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_

Zdravím pane kolego, a s mřížkami jste to zkoušel? Jak to vypadalo?

Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků, doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost je slušná.
Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom

Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 11:15:44
> ----------------------------------------
> Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou
> genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které
> byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v
> předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o
> rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být
> stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky
> už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro
> zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků,
> doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost
> je slušná.
> Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel,
> které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
> Tom
>
>
>

"Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."

Souhlas.
Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav používat.

gp:
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
------
Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
Díky.
Karel

Právě že jde o genetiku tak nestačí jen ta matka ale na vylepšení genetiky se podílejí i trubci a ty dodají ti co stále mění ty matky a mylně si myslí , že právě tím to vyhrají.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 13:52:46
> ----------------------------------------
> "Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy
> přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je
> třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez
> milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není
> zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes
> snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."
>
> Souhlas.
> Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez
> příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá
> všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně
> rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími
> dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
> Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky
> z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav
> používat.
>
>
>

No brť nikdo asi neviděl již několik století.
tak ani neví co má nachystat a jak.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
>

Co chceš rozvádět? Jestli brtník mohl mít více medu než oulař? Proč ne? Oulař má výhodu manipulace s trámky nebo rámky. Dodnes se hádá sám se sebou co je lepší, protože nechápe. (viz dole)

Brtník oproti tomu může mít desítky nebo stovky nachystaných dutin. Umí navábit oulařovic roje a vytlačí znich do zimy med.

Kdo myslíš, že se zauzloval s problémy jak co s 30cítkou, nebo 24rkou ... Nebo nasadit háky na nohy, lano na záda kudlu a jde těžit.

Jsem přesvědčen, že se totiž dá včelařit po různu, stejně jako se porůznu umí mouchař bavit okolo nesmyslů co si chystá pod ruky, co se mu tam pořád navíc motá, ... atp._gp_


.........
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
........



Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom
Ale včely sa neteoreticky vždy chcú rojiť, ak majú na to vhodné prírodné podmienky bez toho, aby nemali kam klásť vajíčka. Prečo všetci vysvetľovači príčinu rojenia vysvteľujú len tým, že niekto niečo nespraví! Ako to robili v dobrách, keď sa včely nechovali doma, ale žili v prírode, bez zásahu včelárov? Viem s istotou, že prežili až do doby , keď ich človek začal chovať pri svojich osídlach?

Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?

Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
..........
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, aby nebyly nuceny se rojit. Spíš bych to nazval pojmem "nerojivý včelař". Ale i jeho včely udušeny v malém prostoru jednoho nástavku by se mu jistě vyrojily. Takže nesvádějme všechno na včely, ale hlavně na včelaře. Když dám nerojivé včely začátečníkovi, stejně mu dříve či později vyletí. I sám jsem takhle kdysi začínal. Včely od inseminované matky mi udělaly pá,pá i se svými geny. Stačilo mi přečíst si jednu hloupou poučku, že když včely visí pod plásty v hroznu, je čas přidat nástavek. To je dávno, dávno pozdě. Takže stačí udělat chybu a pak si stěžovat, že máme rojivé včely. I když některým se geny fakt vrátí o tisíce let zpět a dělají si co chtějí, ale to je spíš vyjímka, která se dá eliminovat. Šlechtění samozřejmě význam má. Proto se šlechtí psi, koně atd.

To by jsi musel mít nejméně tak 70 let abys to mohl tak jisto jistě tvrdit. znamenalo by to totiž, aby jsi od konce dubna do konce června denně mezi 10 až 14 hodinou pořád seděl u úly a kontroloval jestli jsi tam někde nějaký matečník nepřehlédl.
Nikomu se včely nerojí a přesto v tu dobu létají roje semo tamo jak o závod.
Pro víkendové včelaře ani není možné aby to uhlídali.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 06:56:05
> ----------------------------------------
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

To bych řekl, že je chybné pochopení, protože " Ano, ano" potom je ne, ne, ne. Přeci jsem Tome napsal, že taková včelstva se nemusí proti rojení řešit . To znamená, že jim nemusím zabezpečovat žádné optimální podmínky. Chápeš už, jak vypadají nerojivá včelstva? Jsou to občasné genetické výrobky přírody, nebo cílené inseminační metody u člověka. Což může být bráno také jako protirojová práce.

Včelstvo, které se nevyrojí je takové, které raději uhyne než se vyrojí. Proto je problém, vůbec takový materiál udržet. _gp_
.......
Tom (88.103.219.174) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105)
Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, ...

........

gp (93.92.52.23) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104)
Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_

Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců

Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit devatery.

Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se přestaly rojit, rojivost se značně snížila.

Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40 ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu dělat)
Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné protirojové opatření.

Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky, již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a vložil do něj 2x1nn trubčiny.
Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
J.B.

Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 08:16:18
> ----------------------------------------
> Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> .........
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:32:11
> ----------------------------------------
> Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců
>
> Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit
> devatery.
>
> Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku
> za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se
> přestaly rojit, rojivost se značně snížila.
>
> Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40
> ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě
> nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu
> dělat)
> Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné
> protirojové opatření.
>
> Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky,
> již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a
> vložil do něj 2x1nn trubčiny.
> Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu
> psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
> J.B.
>
>
>

Oprava
Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy latiny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:35:51
> ----------------------------------------
> Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Rojov? matky
> > Datum: 10.5.2011 08:16:18
> > ----------------------------------------
> > Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> > se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> > nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> > nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> > protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> > .........
> > Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> > Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> > Pletete si fakt a teorii!
> >
> > Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> > Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> > teorie.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

"Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?"
--------------------------------------------------------------
Zamýšlím se nad tím, zda včelstvo, které se nerojí, skutečně nemá snahu množit se. K rozmnožování jsou přece zapotřebí 2 jedinci. Jedno včelstvo dá matku, další včelstva dají trubce (velmi zjednodušeně řečeno). Které včelstvo se rozmnožilo - předalo dál svou genetickou informaci? Jen jedno, nebo všechna. Pro člověka se rozmnožilo to, které se vyrojí. Pro přírodu se tohoto procesu zúčastnila všechna včelstva.
Jurgen Tautz v knize Fenomenální včely popisuje včelstvo jako jeden organismus srovnatelný se savcem, který má své orgány tvořené včelami a plásty. Domnívám se, že stejne jako savci mající 2 pohlaví, může se včelstvo účastnit reprodukce dvěma různými způsoby, aniž by to znamenalo něco nepřirozeného.

Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost. Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal, během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...

Tak to je již lepší teorie.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 10:00:56
> ----------------------------------------
> Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost.
> Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A
> to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému
> neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
> Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát
> dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal,
> během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...
>
>
>

Nyní u nás aplikují "farmáři" postřiky do rozkvetlé řepky. Víte někdo co je to za postřik, jeho účel a vliv na včely. Snůšku z řepky mám značnou. Jsem obklopen několika parcelami řepky, jednu mám dokonce v bezprostřední vzdálenosti.
Haf

Psali, že řepka , jak bylo před těmi mrazy teplo, nabrala do pletiv hodně vody a potom za mrazů , psali o -5 st C na střední Moravě a Zlínsku, popraskaly pletiva. A je nebezpečí, že ty popraskaná pletiva chytnou houbové nákazy.
Takže jestli to je ono, tak by to měly být fungicidy, možná zkombinované s nějakým přihnojením na list.

Dobrý den,

na chatě mám zahradu s malým umělým rybníčkem s rybami. Soused je včelař a jeho včely si zvykly využívat můj rybníček jako zdroj vody a celý den je okolo rybníčku spousta včel. Nejsou sice agresivní, ale protože mám malé dítě, chtěl bych včely od pití v rybníčku odradit. Existuje nějaká možnost jak včely odradit (přípravek do vody, rohož na plotu apod.) ? Nebo je jedinou možností zrušení a vypuštění rybníčku ? Děkuji.

Když víš, že stříkali, tak co Ti bránilo v tom se jich zeptat. Nikdo Ti to zde neřekne, jen bude teoretizovat, což je jen na dvě věci. Nesmíš být líný. Musíš hopnout na kolo, nebo do auta a hurá za stříkačema. Tam se od nich dozvíš všechno.
Ovšem, někdy to zavání rozbitou hubou. Nejlépe ve dvou, nebo ve třech + kamera, nebo foťák.

J.P.

Pánové, až příjdete na to jak odstranit rojení, pak by jste mohli toto zkusit aplikovat na lidi. Kdyby to fungovalo, určitě by někdo z vás dostal od Číňanů Nobelovu cenu za snížení jejich rozmnožovacích schopností. Jinak u nás platí: když se holce zapálí lýtka, tak i když na tom bude mít její mámá ruku, bude bezpečně v tom!! Myslím, že to obecně polatí na celém světě!!

J.P.

Když Ty sám máš žízeň také naštívíš nejbližší zdroj. A některým to nezarazí ani deset manželek s osmi tchýněmi. A jak víš, že to jsou sosedovy včely. Něco tam nasyp a máš zákon na krku!! Ještě lepší je zarytý ochranář. Mám na mysli zeleného, ne psa.

J.P.

Jediný soused má na svém pozemku úly. Včelám ani sobě nechci vodu otrávit, spíš jsem měl na mysli nějaký přípravek, který by právě včelám páchnul nebo nechutnal a proto by vodu začaly ignorovat a létaly jinam.

Hledat řešení společně s tím sousedem-včelařem

2011/5/10 Michal <elmore/=/seznam.cz>

> Jediný soused má na svém pozemku úly. Včelám ani sobě nechci vodu otrávit,
> spíš jsem měl na mysli nějaký přípravek, který by právě včelám páchnul nebo
> nechutnal a proto by vodu začaly ignorovat a létaly jinam.
>

V našem okolí stříkali také do řepky.Údajně to včelám neškodí a protože kvete stříkají v noci,nějaký přípravkem, název paní zapomněla č.240

Včely, co jdou na vodu, dají žihadlo jedině tehdy, když je přišlápne nebo přímáčkne rukou. Pokud tedy dítě nemá na včelí jed alergii, tak nebezpečí nehrozí a jedno, dvě bodnutí děcko poučí, že si má dávat pozor. Akorát je třeba zabránit, aby děcko ty včely strkalo do pusy, tam by bylo bodnutí opravdu nebezpečné, ale to snad tak moc nehrozí.
Spíš si myslím, že malé děti by měly okusit občas, zřídka, při pobytu v přírodě i nějaké ty bodance, od včel, komárů atd. V dospělosti pak z nich nejsou lidi, co se panicky bojí třeba vosy, co vletěla dovnitř pokoje nebo jednoho jediného komára v ložnici atd, jsou tím určitým způsobem otužováni , nemají nutkání hubit tento hmyz na potkání jedy nebo se ho nějak jinak zbavovat......

Chemikálie, co odpuzuje včely od napajedla, není. Určitá možnost je jedině využít poznatek, že včely přednostně létají na kraje vody tam, kde je vlhké blátíčko rozehřáté sluncem. Takže kde včely létat pro vodu nemají, podle možností udělat okraje jezírka bez "blátíčka" spadající prudce do vody a celé jezírko spíš zastínit nějakým keřem.... A "blátíčko" zahřáté sluncem udělat tam, kde se třebas děcko nedostane...

U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky.
Haf
----- Original Message -----
From: "Peggi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2011 3:53 PM
Subject: Re: postřiky


>V našem okolí stříkali také do řepky.Údajně to včelám neškodí a protože
> kvete stříkají v noci,nějaký přípravkem, název paní zapomněla č.240
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6110
> (20110510) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Církev "šlechtí celibátem" svoje kněží proti "rozmnožování" už tisíc let a nic:) Rozmnožovací pud je rozmnožovací pud, který je silnější než duchovní cvičení, tělesná cvičení, školení, přísahy, .... Nechtěl jsem nikoho urazit, ale je to tak.


Rozmnožovací pud (rojení) nejde vymýtit. Rojení je:
a) - přirozený rozmnožovací pud
b) - reakce včelstva na podmínky
ad a) Vybíráme včelstva (výběr), která se rozmnožují méně než ostatní. Linie, která se rozmnožují málo vyhynou.

ad b) I nerojivé včelstvo se z nevyhovujícího (např. malého) úlu vyrojí. A pokud jsou skvělé podmínky k rozmnožování, tak máme rojový rok. Sem patří protirojová opatření.

A pokud někdo tvrdí, že roje nemá, tak je to c) - včelařská latina

"U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky."

Holt to je intenzívní zemědělství. Řepka má mít celkem nějak 25 agrotechnických zásahů, obilí o třetinu, čtvrtinu méně. Z toho jsou většina nějaké postřiky, některé se sice dají sloučit, ale i tak je těch výjezdů traktorů s postřikovači po tu dobu, co to na tom poli je, hodně.

Jedinou správnou věcí je si s dítětem k tomu rybníčku sednou a pozorovat včelky jak pijí. důkladně si otom popovídejte a pak už to dítě nebude nijak skoumat. jinak vám i tomu dítěti hrozí stejné nebspečípo každém dešti u každé kaluže. Pokud nebude dítě včelky ohrožovat tak na něj nebudou mít vůbec čas. příroda je pro děti vůbec hodně nebezpečná a proto je nutné je na to připravit. Občas jim neuškodí když se o tom samy přesvětčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <elmore/=/seznam.cz>
> Předmět: Zdroj vody v sousedstv? ?lu
> Datum: 10.5.2011 14:54:39
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> na chatě mám zahradu s malým umělým rybníčkem s rybami. Soused je včelař a
> jeho včely si zvykly využívat můj rybníček jako zdroj vody a celý den je
> okolo rybníčku spousta včel. Nejsou sice agresivní, ale protože mám malé
> dítě, chtěl bych včely od pití v rybníčku odradit. Existuje nějaká možnost
> jak včely odradit (přípravek do vody, rohož na plotu apod.) ? Nebo je
> jedinou možností zrušení a vypuštění rybníčku ? Děkuji.
>
>
>

Minulý týden v neděli jsem rozebral včely, které mám na zahradě a které jsou normálně velmi klidné a nějak jsem je rozzuřil. Už to trvá přes týden a stále se né a né uklidnit. Nevíte nějaký fígl, jak je zklidnit, jak mám teď postupovat, popř. jak to může dlouho trvat? Díky za pomoc Petr

To samé se mi stalo před lety,kdy mi u zakočovaných včelstev nějaký dement dvoje převrhnul.Normálně mírné včelstvo bylo velmi agresivní po celé dva roky,kdy tam plodovala jedna a ta samá matka(ale nějak jsem to neřešil,aspoň hlídaly...).Po její výměně se chování včelstva velmi zlepšilo.Čili nejistější je výměna matky,což se projeví až po určité době,až se vymění generace včel staré matky za novou.Nebo se může včelstvo uklidnit samo,jen by možná chtělo jim dát čas a klid(omezit zásahy na minimum),třeba by pomohlo je na stanovišti přehodit za jiné,mírnější(jakási varianta přeletáku,kdy se létavky vystavené nějakému stresu a tím pádem agresivní dostanou do jiného včelstva s jinou povahou.Možností je víc,je to jen na vás...

Zdraví Pavel

Podle mých zkušeností s výměnou matky v takovém včelstvo se chování mění hned po odstranění matky v řádu několika dní, zřejmě to bude souviset s feromony.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 18:05:39
> ----------------------------------------
> To samé se mi stalo před lety,kdy mi u zakočovaných včelstev nějaký dement
> dvoje převrhnul.Normálně mírné včelstvo bylo velmi agresivní po celé dva
> roky,kdy tam plodovala jedna a ta samá matka(ale nějak jsem to
> neřešil,aspoň hlídaly...).Po její výměně se chování včelstva velmi
> zlepšilo.Čili nejistější je výměna matky,což se projeví až po určité
> době,až se vymění generace včel staré matky za novou.Nebo se může včelstvo
> uklidnit samo,jen by možná chtělo jim dát čas a klid(omezit zásahy na
> minimum),třeba by pomohlo je na stanovišti přehodit za jiné,mírnější(jakási
> varianta přeletáku,kdy se létavky vystavené nějakému stresu a tím pádem
> agresivní dostanou do jiného včelstva s jinou povahou.Možností je víc,je to
> jen na vás...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

stává se to tak 1 za 10 let.
Trvá obvykle až do výměny matky. Já to obvykle provedu takto.
1) Nástavky rozmístím jednotlivě asi tak 5 m od původního stanoviště. na místě ponechám je ten o kterém vím , že tam matka není.
2) Další den najdu v těch odstavených matku a zruším ji.
3) za tři dny pokud mám náhradní matku tak zruším naražené matečníky
4) po několika hodinách vložím rozkladenou matku i s oddělkem
5) na druhý den to zase celé složím do sebe.
Pokud není rozkladená matka raději jen zrušte matku a nechte naražené matečníky novou matku obvykle nepřijmou a proto je tam důležitý ten čerstvý plod. To rozhození nástavků odsaje ty létavky co útočí. a již s nimi nemusíte pak pracovat a matka se snadněji hledá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 17:27:32
> ----------------------------------------
> Minulý týden v neděli jsem rozebral včely, které mám na zahradě a které
> jsou normálně velmi klidné a nějak jsem je rozzuřil. Už to trvá přes týden
> a stále se né a né uklidnit. Nevíte nějaký fígl, jak je zklidnit, jak mám
> teď postupovat, popř. jak to může dlouho trvat? Díky za pomoc Petr
>
>
>

"U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky."

Holt to je intenzívní zemědělství. Řepka má mít celkem nějak 25 agrotechnických zásahů, obilí o třetinu, čtvrtinu méně. Z toho jsou většina nějaké postřiky, některé se sice dají sloučit, ale i tak je těch výjezdů traktorů s postřikovači po tu dobu, co to na tom poli je, hodně.

Pouhým rozebráním je takhle rozzuřit... To teda muselo být rozebrání.

Moje zkušenosti se silným rozzuřením - přetáhl jsem práci ve včelách až do tmy, nebo ve včelíně až do bouřky nebo jsem je převážel na dvoukoláku a ono jim to nějak nesedlo, jsou, že včelky se uklidní do 14 dnů, až měsíce.

Podle mého názoru to vypadá na to, že určité procento rozzuřených včel ve včelstvu,50, 100 možná 500 včel nebo ještě víc, se až do smrti už prakticky neuklidní. Stačí potom jen velice malý podnět, podobný jako byl poprvé a tyto včely se znova rozzuří. Začnou ve včelstvu vypouštět feromon ohrožení, který zmobilizuje na obranu úlu i ostatní létavky, takže na včelaře se pak vrhají stovky včel. Nezkušený včelař potom udělá zpětnou vazbu. Včely na něho útočí a úspěšně hledají mezery v oblečení a úspěšně bodají, včelař je tak pod velkým tlakem a veškerou práci ve včelách začne dělat strašně rychle, bouchá nástavky a plásty a dělá to hlučně.....včelstvo se rozzuří ještě víc a včelař se ocitne ještě pod větším tlakem, aby dělal se včelami ještě rychleji a nešetrněji..... Obvykle vyhrávají včely. Dokud je včelař neprodá nebo nevysíří......
Normálně rozzuřené včely do měsíce vymřou a zmizí a včelstvo se zase zklidní. Ale když to včelař takhle stupňuje, tak rozzuří vždy další a další včely a včelstvo se neuklidňuje, naopak je stále divočejší.

Takže co s tím? Bezhlavě měnit matku je podle mně zbytečné.
Do včelstva je třeba co nejméně zasahovat,nešťourat se v něm, nezkoušet na něm všelijaké nové věci atd, jen mu dodat plásty a mezistěny, ať shromažďuje med a ať staví, med zase vybrat, zase dodat plásty....jinak nezasahovat.
Práci v tom včelstvu pečlivě načasovat na nejoptimálnější dobu, kdy jsou nejklidnější, třeba dopoledne, ne za dusna před bouřkou, ne pozdě večer, ne časně ráno. Hýbat se vším pomalu, opatrně, bez zbytečných nárazů a hluku, radši být v těch včelách déle a pracovat pomaleji. Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely. Pokud se to podaří, tak postupně během týdnů se toto včelstvo bude uklidňovat až nakonec bude stejně klidné či divoké jako ostatní včelstva.

Pokud se do dalšího týdne neuklidní je nutné vyměnit matku!!

J.P.