Archiv Včelařské konference

Čtvercové úly Optimal byly svého času propagovány jako absolutně nejlepší úly a to z toho důvodu, že prý v zimě v nich zimní chumáč díky čtvercovému průřezu zaujímá tvar koule, který je údajně teplotně nejšetrnější a tudíž takové úly jsou prý potom z hlediska zimní spotřeby cukru na chov silných včelstev nejúspornější.
Ovšem propagátoři tohoto úlu zapomněli nebo "zapomněli" že ve směru rámkových úliček dochází k mnohem většímu úniku tepla než přes plásty kolmo na rámkové uličky, tudíž tepelně nejúspornější tvar zimního chumáče nemůže být koule.

V praxi to zřejmě bude téměř jedno, co se týká včel. Obdélníkový úl s dlouhými rámky na studenou stavbu se mně zdá na zimování trochu lepší, protože při optimálním uspořádání před zimou si zimní chumáč sedne k jedné stěně, do prvních pořádných zimních mrazů se proputuje nahoru k strůpku a potom za zimních mrazů se pohybuje pod strůpkem vodorovně na druhou stranu, takže se dá stav včelstva a spotřeba zásob perfektně sledovat pouhým sledováním měli na podložce. V předjaří potom má včelstvo na jedné straně plodu pod strůpkem nespotřebované zásoby, ze kterých bere, na druhé straně pod strůpkem volné buňky na plodování a to bez jakéhokoliv přehazování plástů.

RH:....
Osobně mám problém s Langstrothy, protože nástavky jsou moc dlouhé a blbě se berou do ruky (třeba 5. NN je už dost vysoko a když stojí úly vedle sebe a není možnost je chytnout z boku). Se zimováním ve čtvercích jsem maximálně spokojený, ale samozřejmě že včelám je to dost jedno, záleží na včelaři, co se mu lépe drží v ruce, co se mu lépe vejde do zahrady, včelína apod....
----------
To je pravda,
s tím psychicky zápasím. Když včelařím v bednách, měl bych je mít na tom, na co bedny patří - na paletách.
Ale to nevypadá moc úhledně, ale zato se k tomu dá přistupovat z boku.
Ale není to moc úhledné.

Letos jsem vyměkl, a dávám to na klády, ty palety opravdu vypadají divně jak se to postupně nakládní atd. Ale je to praktické.
Pracuji z boku a případně vidím na česno, sklepnu tam včely, vidím jak jsou otev.očka.
Teď kvůli tomu musím oběhnout celou řadu úlů.

Jo, něco za něco, a dojem holt něco stojí. :-)

Karel

RH:....
Osobně mám problém s Langstrothy, protože nástavky jsou moc dlouhé a blbě se berou do ruky (třeba 5. NN je už dost vysoko a když stojí úly vedle sebe a není možnost je chytnout z boku). Se zimováním ve čtvercích jsem maximálně spokojený, ale samozřejmě že včelám je to dost jedno, záleží na včelaři, co se mu lépe drží v ruce, co se mu lépe vejde do zahrady, včelína apod....
---------------------------
je pravdou, že jsem většího vzrůstu a celkově prostorově výraznější ;-), ale s tímhle problém nemám. Nástavek langu je o 3 cm delší a o zhruba stejně užší než optimal. úly mám kousek dál od sebe a nástavky beru zboku, takže vlastně za užší rozměr. každý to zkrátka bere jinak

Jak u vás letos kvetou jívy a vrby?
Mně začal kvést raný klon včelařské vrby S021 teprve minulý týden ve čtvrtek nebo pátek, tedy v době, kdy bylo pěkné slunečné počasí už takových 14 dní. Kočičky byly zřejmě taky poškozeny mrazem , kdy se trochu rozjely za tepla v únoru a potom musely odolat mrazu v noci až - 15 st C, na pohled mně připadá, že produkce pylu na nich je slabší.

Jinak rychle pučí myrobalány a mirabelky.

Tak to je. Usadí se u oček a postupují nahoru. Pak jdou ještě dozadu. Ty rámečky i v plodišti s plodem a zásobami vypadají jinak. Plod není v celé délce. Vzadu jsou zásoby. Dlouho jsem se rozhodoval, než jsem tohle zvolil. Nemá cenu se o tom ale přít. Každá liška si chválí svůj ocas. Já to nikomu nevnucuju a jsem s tím moc spokojený.
Tonda
>V praxi to zřejmě bude téměř jedno, co se týká včel. Obdélníkový úl s dlouhými rámky na studenou stavbu se mně zdá na zimování trochu lepší, protože při optimálním uspořádání před zimou si zimní chumáč sedne k jedné stěně, do prvních pořádných zimních mrazů se proputuje nahoru k strůpku a potom za zimních mrazů se pohybuje pod strůpkem vodorovně na druhou stranu, takže se dá stav včelstva a spotřeba zásob perfektně sledovat pouhým sledováním měli na podložce. V předjaří potom má včelstvo na jedné straně plodu pod strůpkem nespotřebované zásoby, ze kterých bere, na druhé straně pod strůpkem volné buňky na plodování a to bez jakéhokoliv přehazování plástů.

Já jsem spíš menšího (asi 175 cm) a problémy s tím taky nemám. Udělal jsem si zářezy navíc ještě z čel, abych je mohl brát z boku. Mezi úlama mám mezery. Stejně je ale beru ze zadu za boční zářezy za užší stranu. Úly mám asi 20 cm nad zemí a mám problém jenom se 7 nástavkem, hlavně když ho plný vracím nahoru. To je jenom ale na několika úlech. Z boku včely jenom prohlížím.
Tonda
>je pravdou, že jsem většího vzrůstu a celkově prostorově výraznější ;-), ale s tímhle problém nemám. Nástavek langu je o 3 cm delší a o zhruba stejně užší než optimal. úly mám kousek dál od sebe a nástavky beru zboku, takže vlastně za užší rozměr. každý to zkrátka bere jinak

Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede.

Dnes jsem dělal prohlídku, a včely mají na Langstrothově délce plod v první polovině rámku a vzadu zásoby. Na zásoby v krajních rámcích ještě nechytli. A ty silnější zakladly trubčinu. Takže pokud to počasí dovolí, do 14 dnů začnu s chovem matek.
S tím jak vzít nástavek ze včelstva je to spíš o tom jak kdo má naučené pohyby. Já mám úly v řadě, sice mám mezi úly mezeru, takže ruce mezi dostanu, ale drážky z boku ani nepořebuji. Nástavek, v zadu kde stojím, odloupnu rozpěrákem, nadzvednu, potáhnu k sobě a jednou rukou ho z boku podchytím za přední stěnu a nikam se dopředu, abych jej vzal nenatahuji.

Těžko nechat v této roční době nějaké včelstvo bez matky, z takového včelstva nic nebude. Podle mne je to lepší spojit. Já jsem našel také jedno včelstvo bezmatečné, asi před týdnem, tak jsem si vybral druhé nejslabší a naprudko jsem je seskládal do jednoho vysokého nástavku dohromady. Přibylo zásob a včel a matka se pěkně rozjela.

Druhy,treti den rozkvetaji jivy na jiznich svazich,ze by bylo min pylu jsem nepozoroval.Na severni strane zatim dokvetaji lisky a bledule,jivy pokvetou tak o vikendu.Alespon kveteni dele vydrzi.V sobotu se poprve chystam mrknout do ulu,hlasi ke 20 stupnum,no uz se tesim.

moc nepřispěju spíše zháním info o tomto systému.doporučil ně ho muj včelařský učitel

Dobrý den, blíží se nám tvorba oddělků, do kterých bude třeba přidávat zralé matečníky či neoplozené matky.
Rád bych věděl, jaký typ přidávacích klícek se vám v tomto případě osvědčil.
Většina dostupných klícek mi připadá trochu nešikovná, vadí mi hlavně vkládání velkých klícek mezi plodové plásty.
Bývá nutné plásty dosti roztáhnout a po vyběhnutí matky je zase vracet zpět - přitom hrozí nebezpečí přimáčknutí matky.
Líbí se mi stará Savvinova klícka v podobě trubičky, která se jenom položí na horní loučky - ta se ale prý už nevyrábí.
Díky za postřehy a přeji všem hezké jaro.
J.Chramosta.

Plastová zasílací klícka je nejmenší řešení. Používám ji a nestalo se mi, že bych nepřidal matku úspěšně.

"Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede."

Kouknul bych do úlu. Jako nejpravděpodobnější mně totiž připadá, že včelky postupně hynuly nebo přeletěly do horního včelstva, až nakonec s poslední živou hrstkou včel se matka vypravila ven....Včely, co tam létají jsou potom létavky z jiných úlů, které tam vybírají zbytek zásob. To by znamenalo akorát vybrat plásty moc pokálené nebo jinak závadné, a ty ostatní připojit k třeba tomu hornímu včelstvu.
Pokud tam včely, jakožto jakési dostatečně silné včelstvo je, asi bych je takový týden přikrmoval, aby to, co se ve včelstvu děje, se dělo ještě intenzívněji. Po týdnu bych znova prohlídnul a už by mělo být jasno. Jestli to je bezmatečné včelstvo bez matečníků, bezmatečné včelstvo s matečníkem, včelstvo s normální matkou, včelstvo s trubcokladnou matkou ( trubcokladnost by se zjistila spolehlivě až později) Podle toho by bylo třeba se zařídit.

Já rozpěrákem zezadu odtrhnu nástavek, potom šáhnu přes úl , chytnu nástavek zepředu a zezadu a zdvihnu. Někdy, pokud s nástavkem zvedám i přitmelené plásty z spodního, nástavek zezadu jednou rukou zdvihnu o cca 2 cm a druhou delším nožem spodní plásty odřežu.
Z boku nástavky beru minimálně, protože úly mívám přiraženy k sobě tak na 2 - 3 cm.

Já jsme se na ten pyl ptal, protože moje včelařská vrba S021 na zahradě se v únorovém oteplení rozjela, jehnědy poměrně dost naběhly a vzápětí přišlo silné ochlazení, kdy několik dní v noci byl mráz - 15 st C nebo i větší. A jiné roky, co si pamatuji, byly ty jehnědy zářivě žluté, letos ne.

Erste chce změnit logo, Českou spořitelnu může reprezentovat včela

Rakouská bankovní skupina Erste Group hodlá změnit své logo, kterému
dominuje červené S. Přemýšlí přitom o tom, že opráší starý symbol spořivosti
- včelu. Tu měly v minulosti ve znaku všechny spořitelny v Rakousku. Pilný
hmyz je zachycen i v Rudolfinu, kde odkazuje na bývalého sponzora stavby,
dceru Erste Českou spořitelnu.

http://ekonomika.idnes.cz/erste-chce-zmenit-logo-ceskou-sporitelnu-muze-reprezentovat-vcela-1f7-/ekonomika.aspx?c=A110328_125823_ekonomika_spi

*Včely* prodám Kutná
Hora<http://www.google.com/url?sa=X&q=http://chovatelske-potreby.sbazar.cz/vcely-kutna-hora-o5519283.html&ct=ga&cad=CAcQARgAIAEoATAAOABA55207ARIAVgBYgVjcy1VUw&cd=3h9GhewIZwI&usg=AFQjCNFScCVlYaDRTW1XB055WhD0n5tZHA>
Inzerce zdarma: *Včely*, Kutná Hora, Středočeský kraj. Prodám 13 úlů - 8 úlů
vč. včel. + veškeré vybavení pro chov. úmrtí chavatele. cena 10 tis.
chovatelske-potreby.sbazar.cz/vcely-kutna-hora-o5519283.html<http://www.google.com/url?sa=X&q=http://chovatelske-potreby.sbazar.cz/vcely-kutna-hora-o5519283.html&ct=ga&cad=CAcQARgAIAEoBDAAOABA55207ARIAVgBYgVjcy1VUw&cd=3h9GhewIZwI&usg=AFQjCNFScCVlYaDRTW1XB055WhD0n5tZHA>

http://chovatelske-potreby.sbazar.cz/vcely-kutna-hora-o5519283.html

Prodám 13 úlů - 8 úlů vč. včel. + veškeré vybavení pro chov. úmrtí
chavatele. cena 10 tis.
Inzerce z 25.3.2011, Kutná Hora (Středočeský kraj), Použité zboží, Nabídka,
Hotově při převzetí 10 000 Kč, dopravu platí Kupující
Radek Sobotka

http://www.lidovky.cz/druhaci-chovaji-vcely-a-devataci-tanci-dxg-/ln_noviny.asp?c=A110322_000130_ln_noviny_sko&klic=241907&mes=110322_0

*Druháci chovají včely a deváťáci tančí*

22. března 2011

INSPIRACE Škola v Jesenici probouzí v dětech podnikavost: mají svůj klub,
pečují o zahradu i hospodářství a pořádají vlastní ples

Na tanečních kurzech se deváťáci chystají na velkou noc. Ta předchází dni,
kdy se za žáky devátých tříd základní školy v Jesenici zavřou po rozdání
vysvědčení dveře naposled a oni zamíří na slavnostní oběd se svými učiteli a
pak už dál, do všech vzdělávacích stran. Ta velká noc - to je tradiční
absolventský ples a děti z devátých tříd si ho pořádají víceméně samy.

Příprava plesu se dá pojmout jako pruda či práce navíc pro "chudáka
kulturního referenta" anebo jako školní projekt - a v Jesenici zvolili to
druhé.

Deváťáci tak mají na starost úplně všechno - zajistit sál, připravit
pozvánky, program, kapelu, vybrat a oslovit hosty i nacvičit předtančení,
tedy samozřejmě pokud budou chtít. Baví se tím vším dobře půl roku předem.
Aby jim to šlo o něco lépe, probíhají v podkrovním sále jesenické základní
školy taneční kurzy pro žáky devátých tříd, vedené tanečním mistrem Janem
Černým. "Ten ples by si deváťáci měli užít, proto jim přímo na něm se všemi
organizačními věcmi pomáhají děti z osmiček. Díky tomu k věci přičichnou,
pochopí, co je vymyšlené dobře a co vrže, a mají celý rok na to, aby si samy
vymyslely ples ještě lepší, jedinečnější nebo originálnější," vysvětluje
Josef Buchal, ředitel základní, mateřské a umělecké školy v Jesenici u
Prahy.

Podnikavé děti Jesenická základní škola má kreativní a podnikavé děti ráda,
vždyť předmět základy podnikání tu učí již od šesté třídy. "Naší vizí je, že
škola by neměla připravovat jenom budoucí zaměstnance, ale i budoucí
zaměstnavatele," říká Josef Bouchal. Proto chce, aby děti získaly základní
znalosti o podnikání - teoretické i praktické. "Nejde jen o to, aby chápaly,
co jsou náklady a výnosy, jaké existují typy firem, nebo věděli, jak si v
bance zřídit účet. Jde nám o to, aby coby budoucí zaměstnavatelé byly také
společensky, lidsky i morálně úspěšní," říká ředitel školy Josef Bouchal

Škola připravuje projekt vlastní fotovoltaické elektrárny, kterou bohužel
teď trochu zbrzdily "solární daňové tanečky". Vize je však jasná,
fotovoltaický výkon elektrárny bude zaznamenáván a přenášen na dvou
monitorech, na jednom na chodbu pro zvídavé, na druhém do učebny fyziky, kde
se žáci budou učit se získanými údaji a nastudovanými parametry dál počítat.

Ředkvičky nám nesní Až tady solární elektrárnu postaví, bude to už druhá
podnikatelská aktivita, do které škola vtáhne své žáky. Tou první je školní
podnik založený pro první stupeň, který má úplně jinou náplň - včelařství.
Proč zrovna včely? Jsou prý inspirativní svojí pracovitostí, spoluprací,
organizovaností. A lze se od nich mnohé naučit.

Malí včelaři po odpolednách stloukají rámečky na včelí plásty, pracují s
včelím voskem, učí se stáčet med, studují život, rituály i anatomii včel.
"Spojuje to v sobě spoustu oblastí, přírodovědu, matematiku, manuální práce
nebo si například sami navrhujeme i etikety na sklenice medu - dárkové,
vánoční jarní," vysvětluje vedoucí mladých včelařů Radka Horáková. Ekonomiku
včelařského podnikání povedou opět žáci druhého stupně, kteří budou počítat
náklady na obaly, výnosy, marže.

S nápadem spojit včely a děti prý přišli čeští včelaři - neboť včelařů ubývá
a těch mladších pětašedesáti let je vskutku pomálu. Poptávka po medu ale
neklesá. Včelařství se tak do jesenické školy dostalo v rámci projektu
Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických
souvislostech, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu a
ministerstva školství. Během roku se z něj stala ale záležitost srdeční.
Škola má zatím tři školní úly, na jaře přibudou další dva.

Jak jsem pochopila, vypadá to, že v jesenické škole to včelami neskončí, na
jaře tu budou zakládat malý chov. "Jen pár slepic a králíků, aby se děti
naučily základům drobného chovatelství," popisuje ředitel Buchal. Aby
viděly, co všechno chování drůbeže obnáší, kdy se asi tak pozná, že z kuřete
bude kohout, nebo slepice, kdy začnou slepice snášet vajíčka a co je potřeba
udělat s těmi kohouty...

Připomíná mi to trochu pěstitelské práce z našich dob, půl roku jsme se
starali o školní záhony a přes prázdniny nám je školník sklidil a snědl -
úrodu jsme nikdy neviděli "Je především potřeba vybrat, co budete s dětmi
pěstovat," baví se Josef Buchal mojí námitkou. "U nás si třeba každý prvňák
vypěstuje svoje ředkvičky. Ty rostou rychle a nikdo mu je nesní. Děláme to
proto, aby děti prožily celý proces, od zasetí po sklizeň," podotýká a mě
napadá, že školy, tedy ty dobré, čím dál víc nahrazují aktivity, které s
dětmi dělávali rodiče a prarodiče. I ředitel to potvrzuje. A tak na školní
zahradě vysázeli i ovocné stromy.

Děti se rozvalují na sedačce Zatímco školní družina se kolem druhé hodiny
odpoledne pomalu vyprazdňuje, v jedné místnosti dole v přízemí je rušno a
nabito. "Tady bych se zbláznil," říká ředitel a vstupuje do školního klubu.
Na sedačce se rozvaluje asi deset dětí z šestých až devátých tříd, u stolu
několik dalších, aktivnějších zasedlo k deskovým hrám. Hraje hudba a je tu
ruch.

Školní klub je určen dětem druhého stupně. Řada jiných škol je hned po
vyučování "vyžene ven" a pokud možno někam dál, za roh, aby alespoň
nekouřily hned před školou. Mnohé z nich by byly doma samy, další by zůstaly
společně stát někde na nejbližší zastávce - těmhle školákům se často nechce
rozejít domů. Klub využívají i děti, které mají mezi vyučováním a kroužkem
větší pauzu.

"Organizujeme i výlety, akce, často něco vyrábíme," vysvětluje vedoucí klubu
Jaroslava Matulová a ukazuje venkovní hřiště a ping-pongové stoly, které
jsou dětem k dispozici od jara do podzimu. V klubu současně funguje i
knihovna - původně tu prý byla umístěna pouze dočasně, než pro ni škola
vybuduje vhodné prostory. "Ukázalo se ale, že děti takhle mají ke knížkám o
hodně blíž a často do některé zabrousí, třeba když čekají na kamarády, až
přijdou z oběda," dodává vedoucí klubu.

Díky klubu škola "i takhle velkým dětem" umožňuje zůstat spolu a kamarádit
se i mimo dopolední vyučování. Není to úplně běžné, na každé druhé škole vám
dneska řeknou, že děti se po vyučování rozprchnou - k zájmovým aktivitám,
jichž mají některé nad hlavu, nebo domů, k počítačům -na nichž zase hledají
své kamarády, alespoň virtuálně. V místnosti vedle klubu plánuje ředitel
vybudovat malou studovnu-pracovnu, kde si budou moci "školáci napsat úkoly v
klidu, protože v tom rámusu se to nedá".

Spojuje rodáky i náplavy Jesenická základní škola nemá o děti nouzi. V
současné době sem chodí na 560 žáků, z toho zhruba stovka není ze spádové
oblasti a rodiče školu vybrali i za cenu dojíždění. Starousedlíci jsou v
Jesenici v menšině. "V Jesenici byla zhruba tisícovka obyvatel. Pak se
začalo stavět a počet místních se rychle rozšířil o šest tisíc nově
příchozích," říká Josef Buchal. Právě škola je institucí, která může ke
sžívání obyvatel a vzniku místního života významně přispět. Budova školy je
sice nová, ale tradice mnohaletá.

"Myslím, že škola má být jakýmsi kulturně-společenských centrem obce," tvrdí
ředitel a jeho slova potvrzují všechny aktivity, které škola pořádá. Vloni
jesenická škola oslavila 130 let své existence. A na oslavu přišli všichni,
rodáci i náplavy dohromady.

***

Jarní soutěž: hudba a petrklíče

* První jarní čtvrtek 24. března proběhne ve společenském centru Jesenice
celostátní finále již čtyřiadvacáté hudební přehlídky Jarní petrklíč.
Hudební festival malých a mladých muzikantů pořádají občanské sdružení
Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Základní škola a Základní umělecká škola
Jesenice a gymnázium PORG.

* Jarní petrklíč je dítětem dnešního ředitele jesenické školy Josefa
Buchala, který si coby ředitel festivalu soutěž již čtyřiadvacet let
"stěhuje s sebou". Prapůvodně ji zakládal jako hudební soutěž dětí z Prahy
8, kde tehdy působil.

* Soutěží se v šesti kategoriích, mladší a starší sólisté a instrumentalisté
a k tomu malé a velké sbory. Soutěže se každoročně účastní na čtyřicet škol
z celé republiky, letos je přihlášeno na pět set vystupujících.

* Školního kola se letos v Jesenici zúčastnilo asi padesát žáků, to znamená
každý desátý.

* Vítězové nedostávají medaile, ale velké pomlázky se zlatými, stříbrnými a
bronzovými stuhami.

V porotě usedají sólisté českobudějovické opery či členové katedry hudební
výchovy pražské Pedagogické fakulty UK.

* Festival je otevřen všem základním i uměleckým školám a je přístupný
veřejnosti. Zájemci najdou více informací na webové stránce
www.netix.cz/petrklic

O autorovi| LENKA MARTINKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy
Akademie LN
LENKA MARTINKOVÁ

Podle toho co píšete, už dvojmatečné včelstvo nemáte a tedy samozřejmě spojte včelstva .
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stano <skonusik4/=/gmail.com>
> Předmět: prosim o radu
> Datum: 30.3.2011 10:31:06
> ----------------------------------------
> Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka
> vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej
> stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit
> vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede.
>
>
>

Zdravím,
přátelé nevíte, kde by se přesně nechal najít příspěvek od zkušeného včelaře (bohužel si nepamatuju jméno) na téma využití cukru při podletním doplňování zásob. Bylo to vcelku zajímavé čtení, teď bych se k tomu rád vrátil, ale nemůžu to najít.
Díky
Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Macák <jiri.macak/=/gmail.com>
> Předmět: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?
> Datum: 22.3.2011 20:59:12
> ----------------------------------------
> http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY228.html
>
>
> (die Biene, r. 2001, č. 3, s. 24 - 26)
>
> Iniciováno příspěvkem Dr. Karl Drehera (ADIZ/db/IF 10/2000, strana 24)
> rozvinula se živá diskuse s více nebo méně vášnivě přednesenými argumenty
> (viz, sešit 12/2000 a 01/2001, str. 12 jakož i sešit 02/2001, strany 7 a
> 28).
>
> Nás přitom zajímalo především, zda se v odhadu nebo spočítání množství
> potravy v posledním desetiletí něco skutečně změnilo a jak se nechá zamezit
> aby se zimní potrava nedostala do časně jarního medu. Jaké poučné názory k
> tomu dnes vystupují? Jsou přitom možné regionální rozdíly? Je možno
> rozlišovat mezi "letním podněcováním" a vlastním nakrmením? Abychom toto
> zjistili oslovili jsme státní odborné poradce pro včelařství a chov včel z
> různých Spolkových zemí jakož i dánského včelařského poradce.
>
>
>
> Zde jsou odpovědi k otázkám:
>
> 1. Kolik zimní potravy potřebuje včelstvo?
>
> 2. Jak se zamezí, aby se zimní potrava nedostala do medu?
>
>
>
> Johann Fischer, odborný poradce pro chov včel ve Schwaben:
>
> 1. Otázka si nestojí, kolik musí včelař nakrmit, nýbrž kolik mají včelstva
> zimní potravy na konci času krmení v plástech. Na mém území mělo by být
> nakrmení ukončeno nejpozději v polovině srpna. V tomto čase mělo by mít
> jednoprostorově zazimované včelstvo (kraňka, 10 plástů, Zanderova míra) asi
> 15 kg zimní potravy, dvouprostorové včelstvo asi 18 až 20 kg zimní potravy.
> Je-li k dispozici méně potravy, riskuje se, že právě silná včelstva v časném
> jaru vyhladoví, nebo je nutné provést odpovídající nouzové krmení v měsících
> březen/duben.
>
> 2. Zde je často žádoucí pečlivá povinnost včelaře. Když budou při nasazující
> časně snůšce nasazeny nástavky pro med, budou eventuelně nadbytečné plásty s
> krmivem odebrány a později použity pro krmení oddělků. Zkušenost přesto
> ukazuje, že především silná včelstva, která jsou v kondici využít dostatečně
> časnou snůšku, většinou již nemají přebytečné plásty s krmivem. Tato
> včelstva spotřebovala své zásoby k výstavbě včelstevní síly.
>
>
>
> Jens Radtke, Zemský včelařský ústav Hohen Neuendorf e.V.:
>
> 1. Při otázce na potřebné množství zimní potravy je potřeba si nejdříve
> postavit otázku: Na čem závisí spotřeba potravy? Zde hraje důležitou roli
> celá řada faktorů:
>
> - Síla včelstva
>
> - Jednotlivě vystavení nebo chráněné vystaveni v bloku nebo ve včelíně.
>
> - Tepelná vodivost dílů úlu.
>
> - Klimatické poměry.
>
> - Začátek první hlavní snůšky.
>
> - Objem ponechaných zásob medu.
>
> - Začátek a doba nakrmeni.
>
> - Koncentrace potravy, množství cukru.
>
> - Objem jednotlivých dávek potravy.
>
> Všeobecně platný požadavek potřebného množství potravy proto není možný.
> Dosud jsem včelařil v Mecklenburgu-Vorpommem a v severním Brandenburgu. Zde
> je studenější klima, zimy jsou delší než např. v prostoru Marburg.
>
> Zřetelnou zásada, ke které jsem došel na počátku mého učení před dobře 16-ti
> léty, zní:
>
> Včelstva nesmějí hladovět, nejméně 5 kg zásob musí být v každém čase k
> dispozici. Toto platí jak pro vytočení tak právě tak pro kočování do první
> snůšky (s jejími chladnými a deštivými dny!).
>
> Jednoprostorově přezimovaným včelstvům na DNM míře v úlech zadem přístupných
> bývá poskytnuto 10 kg zimní potravy (= 12 litrů roztoku cukru 3:2= 9 kg
> cukru) od srpna až do poloviny září, u včelstev v dvojnásobném prostoru asi
> o 50% více. Když potom příležitostně včelstva (s matkou!) již v zimě
> vyhladoví (samozřejmě ta nejlepší!), musel jsem průběžně zvýšit nakrmení na
> 12,5 kg (= 10,5 kg cukru). Od roku 1992 pracuji v nástavkových úlech,
> zvláště v Segebergském nástavkovém úle z plastické hmoty se zasíťovaným
> dnem. Při nejmenší zásobě potravy obdrží jednonástavková přezimovaná
> včelstva 14 kg hotové potravy "Apiinvert" (10 kg cukru), dvounástavkově
> přezimovaná 21 kg ( 15 kg cukru).
>
> 2. Když jsem v posledních létech docílil roční průměrný výnos asi 60 kg na
> včelstvo, je to nutno převést jednoznačně na odpovídající přírůstky ze
> snůšky. U mých zkušebních včelstev (čistá kraňka nebo F1-stanovištní
> oplození) využívám možnost včelařské Memo-váhy pro kontinuální váženi úlů u
> 40-50 včelstev od časného jara až do pozdního léta. Bezprostředně před
> časnou snůškou jsou včelstva prohlédnuta a eventuelní přebytečné plásty s
> krmivem odebrány, což je ale jenom zřídka potřebné. Spodní nástavek s plodem
> obdrží na každý okraj jeden plný plást s krmivem; plodové plásty s
> eventuelními věnci potravy přijdou zásadně do spodního nástavku. Okrajové
> plásty si podrží svoji pozici po celý rok, ale může se stát, že jsou po
> delší přestávce ve snůšce (!) prázdně. V takovém případě budou vyměněny za
> plásty s medem z horního prostoru plodiště. Do prostoru pro med nepřijde
> žádný plást se zbytky potravy nebo medu.
>
>
>
> Werner Gekeler, odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství,
> krajinu a půdní kulturu.
>
> 1. Po dlouhodobých pozorováních úlové váhy leží spotřeba včelstva mimo čas
> vegetace mezi 10 a 20 kg. V bezplodém čase je trávení pouze 1 kg za měsíc,
> když započne plodování spotřebují 3 až 4 kg. Čistě početně je spotřeba od
> září do dubna od 15 do 18,5 kg. Ne bez vlivu je také průběh počasí a s tím
> spojená možnost využití časné snůšky.
>
> Abychom předešli smrti hladem nepříznivými vnějšími vlivy, a protože je
> jednodušší, odebrat na jaře přebytečné plásty s krmivem než přikrmovat,
> doporučuji, početní spotřebu zvýšit o rezervu jistoty asi 4 kg. To je podle
> Adamovy velikosti 19 až 23,5 kg.
>
> 2. Již po vyzimování (první kontrola od poloviny března) následuje dle
> potřeby regulace zásob potravy. Při druhé kontrole nebo později při
> uvolňování prostoru pro med (nasazení nástavků pro med) budou přebytečné
> plásty s krmivem nahrazeny soušemi a nebo mezistěnami. Odebrané plásty s
> krmivem budou použity k tvorbě mladých včelstev. Do prostoru pro med nebudou
> dány žádné plásty z plodiště.
>
>
>
> Armin Spürgin odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství Freiburg.
>
> 1. Spotřeba potravy jedné včely je závislá od síly včelstva a jeho aktivity.
> Odborná literatura udává nepříznivý případ 4mg za den. Bezsnůšková včelí
> zima trvá od 1. září až do 1. dubna, tedy asi 210 dní. Včelstvo s průměrně
> 20.000 včelami podle toho stráví 16,8 kg. Také když síla včelstva přes zimu
> stále klesá, tak opět přibývá aktivity ke konci zimy, také v závislosti na
> ještě přítomných zásobách. Proto zaokrouhluji a dávám všem včelstvům
> standardně pro dva prostory (= 18 Zanderových plástů) 18 až 20 kg cukru v
> suché substanci.
>
> 2. Od března budou včely podněcovány ke spotřebě potravy pomačkáváním
> zavíčkovaných zásob a první plásty se zásobami budou zaměněny za mezistěny a
> trubčí rámky. Později před rozšířením budou eventuelně odebrány plásty se
> zbytky potravy, tedy také takové bez věnců potravy nebudou zásadně převěšeny
> nahoru. V časném jaru "sklizené" plásty s krmivem poslouží mladým včelstvům
> jako ideální zabezpečení startu.
>
>
>
> Bruno Binder-Kölhofer, odborný poradce pro chov včel, HLT-odd. pro chov včel
> Kirchhain.
>
> 1. Z provozu na výkon v Kirchhainu s dřevěnými nástavkovými úly na 10
> Zanderových plástů, na podkladě pravidelného vážení (počátek října, počátek
> března, polovina dubna jakož i během sezóny) vyplývají exaktní čísla:
>
> Včelstvo potřebuje asi 12 až 16 kg čisté zimní potravy. Jako nouzová rezerva
> pro jarní změny počasí mělo by po vyzimování zůstat ještě asi 4 až 5 kg. Na
> počátku října měla by dvou nebo tříprostorová přezimující včelstva
> disponovat přes 18 až 20 kg rezervy.
>
> První dávka potravy následuje ihned po vytočení. Krmení v pozdním létě se
> nesmí připočítávat k nutnému zimnímu množství potravy, protože včelstva
> potřebují značné množství potravy v časovém úseku srpen/září. Při počátečním
> vážení v prvém březnovém týdnu včelstva spotřebovala 6 až 8 kg, stejné
> množství bude potom spotřebováno od března asi do poloviny dubna. Včelstva
> mají nakonec asi 4 až 5 kg rezervy ve věncích potravy a eventuelně
> ojedinělých plástech s krmivem.
>
> 2. Kirchhain již léta praktikuje a nepropaguje žádné převěšování plástů do
> prostoru pro med. Mnohem více a výlučně budou vždy zavěšeny 3 nezaplodované
> plásty do prostředku nástavku (plástové jádro) a 7 mezistěn nasazeno nad
> mřížku (předpoklad: nejméně dvouprostorové přezimování, snůškový předpoklad:
> časná snůška z řepky). Plodo

Jen pro zajímavost. Od 7.9.2010 do 8.3.2011 činila na mé včelnici průměrná spotřeba 13,08 kg zásob.

Používal jsem je 15 let a žádný problém. Poté mor a jsou spálené. Nyní jsem koupil stavebnici na 10-ti rámkové. Prostě jsou levné a dají se levněji koupit než vyrobit. Podle mne je to včelám jedno.

Jan, dobrá klietočka sa dá vyrobiť z krabičky, v sú drobné cikríky Tic-tac. Spodok odrežem a za tepla napichnem na kovovú sieť a opracujem. Tuhé cesto sa vloží do vrchnáčika a ten sa otvorí. Nie je problém dotiahnuť plásty na 14 mm.

Trubičkovú klietku môžeš taktiež vyrobiť doma. V lacných predajniach sa dajú kúpiť čínske natáčky na vlasy v asi za 17 čk. Na otvory sa dajú prispôsobiť vrchnáky s PET fliaš.

Jen pro zajímavost. Od 7.9.2010 do 8.3.2011 činila na mé včelnici průměrná spotřeba 13,08 kg zásob. J.Křapka

U mňa je to od 1.11,2010 do 28.3.2011 celková spotreba 11,2 kg, priemerná denná spotreba 75,6 gr. 7,56 dag. U Josefa to bolo 65,6 gr., 6 56 dag. Tento súboj na diaľku si vyhral. Anton

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?id?v?n? matek
> Datum: 30.3.2011 10:32:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den, blíží se nám tvorba oddělků, do kterých bude třeba přidávat
> zralé matečníky či neoplozené matky.
> Rád bych věděl, jaký typ přidávacích klícek se vám v tomto případě
> osvědčil.
> Většina dostupných klícek mi připadá trochu nešikovná, vadí mi hlavně
> vkládání velkých klícek mezi plodové plásty.
> Bývá nutné plásty dosti roztáhnout a po vyběhnutí matky je zase vracet zpět
> - přitom hrozí nebezpečí přimáčknutí matky.
> Líbí se mi stará Savvinova klícka v podobě trubičky, která se jenom položí
> na horní loučky - ta se ale prý už nevyrábí.
> Díky za postřehy a přeji všem hezké jaro.
> J.Chramosta.
>
>
>

Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede.Stano.

Ak sú tieto včelstvá odelené materskou mriežkou, tak môžu aj takto zostať.
Práve tento moment keď v dvoch včelstvách nad sebou je Mmr, včely skôr či neskôr si vyberú len jednu matku a druhú z úľa "vypľujú" a ďalej bude existovať len jedno včelstvo. Škoda, že Stano nenapísal, či včelstvá boli oddelené od seba medzidnom alebo nie.

Ano vcelstva boli oddelene materskou nrezkou a matka viliezla von z ula ale bola strasne slaba mala nakladene kopu vajicok.

Dnes som bol pri vcelach dat im vodu na jednom letaci som zazrel ako matka vypadla z ula a len sa tackala po chvili uz len lezala a vcely okolo nej stale boli az do jej konca mam dvoj matecne vcelstvo a neviem ci mam spojit vrchnu rodinu zo spodnou alebo nechat ich tak dakujem za odpovede.Stano.
-----------------------
Ak sú tieto včelstvá odelené materskou mriežkou, tak môžu aj takto zostať.
Práve tento moment keď v dvoch včelstvách nad sebou je Mmr, včely skôr či neskôr si vyberú len jednu matku a druhú z úľa "vypľujú" a ďalej bude existovať len jedno včelstvo. Škoda, že Stano nenapísal, či včelstvá boli oddelené od seba medzidnom alebo nie.
---------------------
Môj predpoklad bol správny, to že určitý čas koexistujú v takomto stave je len otázka času a niekedy skôr či neskôr jedu M odstránia. Ja som vždy pri tvorbe nového včelstva in situ vždy oddelil jednoduchým medzidnom a podľa potreby som jedno včelstva integroval do druhého odobratím jednej M, prípade so horné včelstvo použil na záchranu iného, prípadne som vytvoril nové samostatné včelstvo

"Ano vcelstva boli oddelene materskou nrezkou a matka viliezla von z ula ale bola strasne slaba mala nakladene kopu vajicok."

Aha, tak to já jsem automaticky předpokládal, že to jsou dva oddělené nástavkové úly na sobě, které se budou spojovat teprve později, snad v dubnu.

Spodní matka v takovém systému bývá vždy v nevýhodě, teplo od plodu a včel jde nahoru k horní matce a bere s sebou i mateří feromony. Spodní matka se tak jeví včelám jako méně atraktivní a vylíhlé včely jsou tak odsávány k horní matce, spodní matka pak s nedostatkem včel ošetřovatelek plodu odchovává o to méně včel a o to je dále její pozice slabší proti horní matce. V krajním případě to dopadá až takhle, matce zbude jen hrstka včel, hlavně asi teď na jaře, kdy je v úlu včel celkově málo a prostor úlu na tyto včely velký.
Nemám s tím zkušenosti, zajímal by mě bližší popis.
Mám ale takový pocit, že teď na jaře v takovém dvoumatečném včelstvu, i když spodní matka dále ploduje, bývá plod spodní matky nedostatečně ošetřován až v krajním případě nedostatečně chráněn proti chladu, takže včely od spodní matky jsou nekvalitní nebo dokonce plod hodně často hyne chladem.

Mám jinou zkušenost. Na zimující včelstvo, kde chci měnit matku (tříletou) položím mateří mřížku (listopad) a v nástavku přidám rezervní (záložní) včelstvo s mladou vyzkoušenou matkou. Při jarní prohlídce v původním včelstvu nalézám vyleštěné buňky připravené na kladení, matku nenalézám. U rezevního včelstva je plod všeho stáří ve velikosti úměrné době prohlídky a mladá kladoucí matka. Stačí odstranit mateří mřížku a provést obvyklé jarní úpravy.

Vzpomněl jsem si, někdo, nepamatuji si kdo, tady v listopadu nebo prosinci loni ohlašoval matku zaklíckovanou přes celou zimu. Mohl bych poprosit o informaci, jak to dopadlo?

Ve Včelařské encyklopedii tuším z roku 1956, je popis dvoumatečného chovu matek v jednom nástavku. Matky jsou od sebe odděleny přepážkou z mat. mřížky až po dno a další mřížka je mezi plodištěm a společným medníkem. Na zimu je mezi nima pevná přepážka. Já osobně jsem dva oddělky v jednom nástavku, oddělené pevnou přepážkou, zimoval bez problémů běžně.
Dvoumatečná metoda mne docela láká, vyzkoušet ji, ze zvědavosti a pro porovnání jestli to má větší efekt výnosu v přepočtu na jedno včelstvo. Jen mám o tom zatím skromné informace.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prosim o radu
> Datum: 31.3.2011 07:22:31
> ----------------------------------------
> "Ano vcelstva boli oddelene materskou nrezkou a matka viliezla von z ula
> ale bola strasne slaba mala nakladene kopu vajicok."
>
> Aha, tak to já jsem automaticky předpokládal, že to jsou dva oddělené
> nástavkové úly na sobě, které se budou spojovat teprve později, snad v
> dubnu.
>
> Spodní matka v takovém systému bývá vždy v nevýhodě, teplo od plodu a včel
> jde nahoru k horní matce a bere s sebou i mateří feromony. Spodní matka se
> tak jeví včelám jako méně atraktivní a vylíhlé včely jsou tak odsávány k
> horní matce, spodní matka pak s nedostatkem včel ošetřovatelek plodu
> odchovává o to méně včel a o to je dále její pozice slabší proti horní
> matce. V krajním případě to dopadá až takhle, matce zbude jen hrstka včel.

Chování super včelstev má také svoje úskalí le s úspěchem je tato metoda pak používána při spojování slabochů říká se tomu BRIGÁDA. Ze dvo slabých která by nic nedala, získáte jedno které rychle dojde do síly.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: prosim o radu-dvomatečné včelstvo
> Datum: 31.3.2011 10:57:11
> ----------------------------------------
>
> Ve Včelařské encyklopedii tuším z roku 1956, je popis dvoumatečného chovu matek
> v jednom nástavku. Matky jsou od sebe odděleny přepážkou z mat. mřížky až po dno
> a další mřížka je mezi plodištěm a společným medníkem. Na zimu je mezi nima
> pevná přepážka. Já osobně jsem dva oddělky v jednom nástavku, oddělené pevnou
> přepážkou, zimoval bez problémů běžně.
> Dvoumatečná metoda mne docela láká, vyzkoušet ji, ze zvědavosti a pro porovnání
> jestli to má větší efekt výnosu v přepočtu na jedno včelstvo. Jen mám o tom
> zatím skromné informace.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: prosim o radu
> > Datum: 31.3.2011 07:22:31
> > ----------------------------------------
> > "Ano vcelstva boli oddelene materskou nrezkou a matka viliezla von z ula
> > ale bola strasne slaba mala nakladene kopu vajicok."
> >
> > Aha, tak to já jsem automaticky předpokládal, že to jsou dva oddělené
> > nástavkové úly na sobě, které se budou spojovat teprve později, snad v
> > dubnu.
> >
> > Spodní matka v takovém systému bývá vždy v nevýhodě, teplo od plodu a včel
> > jde nahoru k horní matce a bere s sebou i mateří feromony. Spodní matka se
> > tak jeví včelám jako méně atraktivní a vylíhlé včely jsou tak odsávány k
> > horní matce, spodní matka pak s nedostatkem včel ošetřovatelek plodu
> > odchovává o to méně včel a o to je dále její pozice slabší proti horní
> > matce. V krajním případě to dopadá až takhle, matce zbude jen hrstka včel.
>
>
>

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=49786&type=brief

Dobrý deň,
prosím o radu, ako najlepšie vyčistiť používaný dymák.
Ďakujem za radu.       

Uplne normalne mechanicky oskriabať. Ja na to pouzivan rozperak a stary
skrutkovac.

Vojto.

Mechanické čistenie používam, mal som na mysli skôr dáke chemické dočistenie dýmaku....

"Dobrý deň,
prosím o radu, ako najlepšie vyčistiť používaný dymák.
Ďakujem za radu. "

Trochu aprílový dotaz. Já díru, kterou vychází kouř, pročišťuji kleštěmi, kterými jinak tahám rámky ze svých zadováků. Kleště jsou pak cítit dehtem a včely na ně tolik nelezou. Jinak nechávám vnitřek kuřláku samočištění, chladný dehet je křehký a při větší vrstvě sám od sebe odpadá, třeba při vysypávání popela ze studeného kuřláku. Dehet a potom dole popel taky chrání vnitřek kuřláku před zrezavěním.
Očistit dehet od kovových dílů by šel pravděpodobně v louhovací lázni, ta ale sundá z venkovní strany kuřláku i cín nebo zinek a venek kuřláku tak bude rychleji reznout.

"Mechanické čistenie používam, mal som na mysli skôr dáke chemické dočistenie dýmaku...."

Chemické čištění je u kuřláku na nic. Pokud už je třeba kuřlák vyčistit, napadá mně jediné rozumné čištění kartáč ve vrtačce. Pro "soft" čištění doporučuji ufiknutou hajzlštětku upnutou do vrtačky, je v každé drogerii za pár korun, štětiny jsou v ní zatavené , je přesně kruhová, takže ve vrtačce neháže. A ty silonové štětiny jsou dost odolné.

Jelikož jde o dehet tak všechno co jej dokáže rozpustit. Já jej však pokud je studený, poklepu rozpěrákem a ono to odpadá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: rado58 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: D?m?k
> Datum: 01.4.2011 09:55:21
> ----------------------------------------
> Mechanické čistenie používam, mal som na mysli skôr dáke chemické
> dočistenie dýmaku....
>
>
>

Před chvíli mi volal kamarád,že při prohlídce zjistil včelstvo bez matky.Protože je v dobré kondici nechce ho zatím spojovat.Mám proto dotaz zda nemá někdo k dispozici volnou matku.Dík

Stejně jako kotel ÚT (ÚK). Kuřák zahřát nejlépe rozděláním kouře a oškrábat. Chemicky lze použít horkou, tak 10% lázeň a očistu (KOH nebo NaOH) jen za předpokladu, že není povrch pocínovaný nebo nejde o hliníkovou nebo nějak povrchově nátěrem natřenou věc. V takových případech louh povrch rozpouští. _gp_
.........
rado58 (62.177.106.202) --- 1. 4. 2011
Dýmák
Dobrý deň,
prosím o radu, ako najlepšie vyčistiť používaný dymák.
Ďakujem za radu.

Doporučuji udělat kontrolu ještě za pár dnů. Letos jsem při jarní kontrole oddělku zjistil, že nemají žádný plod a matku jsem neviděl, ačkoli měla být značená. Ten den jsem se k nim už nevrátil a zpět jsem se dostal až za dva dny. hned na prvním rámku, který jsem vzal do ruky byla nakladená vajíčka a neoznačená matka. Hrboplod z toho nebyl.

Je pravda, že tahle příhoda je skoro mněsíc stará, od té doby se oteplilo, ale přece jen, proč se nepodívat ...

"Před chvíli mi volal kamarád,že při prohlídce zjistil včelstvo bez matky.Protože je v dobré kondici nechce ho zatím spojovat.Mám proto dotaz zda nemá někdo k dispozici volnou matku.Dík"

Podle mých záznamů jsem v jednom včelstvu loni ztratil matku 20 března při nátěru plodu a 27 dubna už tam byla oplozená matka a až dvoudenní larvičky. Pokud jsou v okolí trubci nebo ve včelách aspoň zavíčkovaný trubčí plod, klidně tedy stačí přidat plod z jiných včel, ony si matku už vychovají, je přece už duben.
Přirozeně jarní snůška z tohoto včelstva bude pryč, to je jasné.

prosím o radu, ako najlepšie vyčistiť používaný dymák.
Ďakujem za radu.

Použi na to svoj rozum a dokážeš to. Len treba chcieť!

Za takú radu ti pekne ďakujem. Samozrejme že čistím dymák klasickým spôsobom , ale už ma nebaví mechanické oškrabávanie, ktoré aj tak moc nepomáha ( a myslím tým ucpávanie dierok v hlave dymáku), preto hľadám v diskusii radu či to nejde aj iným spôsobom a včelám by tá chemia nevadila.

Máš několik možností. Jedna z nich je zahodit a koupit nový, nebo ve skříni dýmáku rozdělat planoucí oheň a víko s komínkem přiklopit jen napůl, můžeš vypodložit větším hřebíkem, který leží přes skříň dýmáku. Pozor, nesmí ti zhasnout ohěň. K takovémuto čištění ti postačí půlka zmuchlané přepravky na deset vajec. Říká se tomu "vypálit".

biki

Mně všechny problémy vyřešil nákup nového dýmáku, takového toho vyššího modernějšího typu. Lépe táhne, rychleji hoří a tudíž nedehtuje. Když ho pořádně naložíš, vyčistí se skoro sám. S těmi starými typy je to nekonečný boj.
Jirka

Prosím, mohl by se někdo vyjádřit k přesně kruhovému ochrannému pásmu s uvedením čísel stanovišť bez ohledu na k.ú.. To znamená nevytvářet ochranná pásma podle katastrálních území, ale jen podle kružítka. Jinak by se pak skutečně mohlo provádět vyšetření na MVP celoplošně a následně provést důsledné odvčelení příhraničního pásma do hloubky 10km

J.P.

JP: a následně provést důsledné odvčelení příhraničního pásma do hloubky 10km
.........
A z jaké výšky se padá, když se něco takového honí hlavou?Rizika šíření MVP přeci nějaká 10km bezvčelná zóna neohrozí, pokud jsou včelaři takoví chovatelé, jací jsou. Já bych program vyplácení změnil na fond pojištění. Pokud by měl včelař takový fond platit a měl by nějaké nutkání ho stále vybírat za pálení, tak mu napařit takový malus, až by z toho raději přestal včelařit než aby pokračoval v chytrém každoročním počinu vybírat peníze za svou práci._gp_

Moje kuřláky jsou někdy z roku 1980, jeden je starší snad ještě o dalších 20 let. Celkem mám 3 nebo 4 . A provozuji je bezúdržbově, ve spalovací části jsou akorát trochu od popela, v "hlavě" je tak do půl cm nános směsi dehtu a popelu uneseného proudem vzduchu, Což je ale spíš kladná věc, protože ten dehet trošku izoluje vnitřek kuřláku a tak je tam více teplo a lépe to hoří.
Akorát než zapálím oheň, vyhodím z kuřláku popel a drobné uhlíky z dřívějška a jednou za pár hodin prošťárám otvor, kterým odchází kouř, protože nanešený dehet průměr otvoru zmenšuje. Nic jiného s kuřlákem nedělám a stále hoří a produkuje kouř k mé plné spokojenosti.

Gustimiliáne Pazderko, zkus se chytnout toho co bylo nakousnuto. Jedná se tady o ohnisko MVP a jeho ochranného pásma. Jak ti mám vysvětlit, že způsob, jakým to provádí SVS je pěkný idiotismus a člověk, který si vymýšlí postupy viděl úl tak maximálně na Ladově obrázku. Až se vyřeší ochranné pásmo - kruh o určitém průměru + čísla stanovišť, nebo šišoid s ikskilometrovými výběžky, podlé k.ú. tak jak se ho drží SVS, jak jsem tady již napsal jako h.... košile. Pak si tu namontuj cokoliv - fondy, náhrady, sirky a jiné.

Jiří Pala

To odvčelené 10km pásmo proto že okolní státy mají k MVP jiný přístup. Možná, by se hodilo ještě větší.

J.P.

A co menší technická úprava. Ta děrovaná vložka pryč a jiné palivo. Mám dubový troud a ten dehtuje dost, ale také používám nasušený choroš(dřevokazná houba, nevím jak po slovensky) a ten tolik nedehtuje a hoří déle.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: rado58 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: D?m?k
> Datum: 01.4.2011 12:55:35
> ----------------------------------------
> Za takú radu ti pekne ďakujem. Samozrejme že čistím dymák       klasickým
> spôsobom , ale       už ma nebaví mechanické oškrabávanie, ktoré aj tak moc
> nepomáha ( a myslím tým ucpávanie dierok v hlave dymáku), preto
> hľadám       v diskusii radu či to nejde aj iným spôsobom a včelám by tá
> chemia nevadila.
>
>
>

Kuřlák se musí zapálit tak, aby se v něm vytvořilo jádro ze žhavých uhlíků uvnitř vrstvy paliva.
Pálil jsem v kuřláku za ty desítky let poloztrouchnivělé dřevo z vrby, buku, smrku , dubu, lípy, topolu, švestky, třešně, jabloně, vlašského ořechu, jasanu, suché dřevo beze stopy trouchnivění vrby, lípy, buku ( 1 - 2 cm silné větvičky nebo stejně silné štípy) smrkové šišky, hobru, lisovanou novinovou papírovinu a určitě ještě další věci, na které si zrovna nevzpomínám a nikdy jsem neměl s kouřem a kuřlákem problém. Akorát byl rozdíl v tom, že jedno palivo doutnalo ochotně a kuřlák se musel přiškrcovat a jiné méně ochotně, kuřlák se musel nechat volně tah spíš pořád naplno, jinak to uhasínalo a byl víc rožhavený.
Smrkové dřevo a šišky produkovaly kouř smradlavý hodně po pryskyřici. Hobra trochu smrděla po pojivu.

Až bude mít každá včela obojek a bude poslouchat probíhající myšlenky v tvé hlavě, tak si klidně dělej pásmo podle léru. Ale pokud je včela včelou a veterinární inspekční doktor, veterinárním doktorem, tak ho sakra respektuj. A jestli něco není tak jak má být, tak máš snad nohy a hubu a dojdi a zeptej se ho, proč to tak udělal. Mor není zase až taková sranda, oproti nějaké šošoidové alergické reakce konferenčního včelaře._gp_
...........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 1. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina
Gustimiliáne Pazderko, zkus se chytnout toho co bylo nakousnuto. Jedná se tady o ohnisko MVP a jeho ochranného pásma. Jak ti mám vysvětlit, že způsob, jakým to provádí SVS je pěkný idiotismus a člověk, který si vymýšlí postupy viděl úl tak maximálně na Ladově obrázku. Až se vyřeší ochranné pásmo - kruh o určitém průměru + čísla stanovišť, nebo šišoid s ikskilometrovými výběžky, podlé k.ú. tak jak se ho drží SVS, jak jsem tady již napsal jako h.... košile. Pak si tu namontuj cokoliv - fondy, náhrady, sirky a jiné.

Jiří Pala

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 1. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248) (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280) (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355) (51358) (51359) (51361) (51362) (51365) (51368) (51391) (51398) (51399) (51401) (51403) (51465) (51466) (51468)
To odvčelené 10km pásmo proto že okolní státy mají k MVP jiný přístup. Možná, by se hodilo ještě větší.

J.P.
.......

http://www.stream.cz/video/453860-jachyme-hod-ho-do-stroje-neber-uplatky-nebo-se-z-toho-zblaznis

No vidím, že ten nejtek rozklepáváš pěkně.


Já stále říkám, neber úplatky neber úplatky nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný, jeto marný ... _gp_

Až se vyřeší ochranné pásmo - kruh o určitém průměru + čísla stanovišť, nebo šišoid s ikskilometrovými výběžky, podlé k.ú. tak jak se ho drží SVS, jak jsem tady již napsal jako h.... košile. Pak si tu namontuj cokoliv - fondy, náhrady, sirky a jiné.

Jiří Pala
---------

Tady u nás v oblasti s osídlením roztroušeným mimo centra obcí - pohraničí jsme viděl pásm apodle kružítka a vybírali s evčelstva přesně poeld kružítka, stejně tak v hustěji obydlených oblastech podle katastrů a třeba ohraničené silnicí.
To se zdálo zase prdlé mě, protože včely přeletí silnici uprostřed obce i když na ní není přechod. :-)

Pokud včelaři považovali za normální, že si v rámci katastru, vesnice stěhovali včely jak chtěli bez evidence atd. tak to i chápu, proč se veterina mohla rozhodnout jak rozhodla.

Ale od toho je snad SVS a její pravá ruka ČSV.
Takže se tam zkuste domluvit.

Karel

No a letos je to skutečně o tom, že se přesuny v rámci kraje nemusí povolovat.
Takže to bude čím dál víc jen o zdravém rozumu, než se vyhlásí ochranné pásmo celá ČR, a začne se řešit, jestli náš způsob boje je skutečně efektivnmí a kvalifikovaný.
A jediné co brání prodeji včelstev z těchto oblastí vdle ohnisek je dnes asi jen to OP.
Režim v OP, kvalifikace veterinářů, situace v informovanosti o nákazové situaci,... to je běh na dlouhou dobu, nejdřív se musí připustit možnost zapochybovat a analyzovat stávající situaci a vývojové trendy.
To si myslím je důvodem minimální evidence ohnisek a OP ze strany SVS a taky ČSV - protože ta má informace - vše se děje s prohlížiteli ČSV, nákazovými refernety ZO a OV atd.
A je tady naprosto zřejmá nechuť cokoli řešit, zveřejnit, natož anlayzovat.

Problém moru zkouším řešit tímto způsobem.
Nový typ nástavku je rozkládací z nehořlavých materiálů. Nevznikaly by škody pálením celého úlu.Uvnitř sklo, s uteplením na plechu, snadná kontrola.stavu včel.a další výhody

http://nd04.jxs.cz/180/667/3434f28a15_74933988_o2.jpg

Z KaJiho informace o volnem presunovani vcelstev v ramci kraje jde spis hruza.Ve spleti kruznic ochrannych pasem jsem 8 rok,asi.Letos skonci posledni okolo v dubnu a zari,nove ohnisko moru se rysuje na opacne strane,tesne mimo zo,no opet do OP spadne pulka zo,td ktera z nej v loni vypadla.A vysetrovat povinne na spory MVP se bude opet.Mne vcelareni v OP vubec nevadi,mam jistotu,ze spory nemam.Spis mam obavu az OP skonci a zase si nasi vcelari zacnou vcelarit "po svem".

Ta tvoje pěkná prkotinka z nehořlavých materiálů nic neřeší. A zvláště ne MVP.

J.P.

Karlíku, to by bylo super, s tím ochranným pásmem pro celou republiku. A protože se ví, že trubci zalétávají až 40km, tak to odvčelené pohraniční pásmo bych zvětšil na kilometrů padesát. Že včela lítá ví už velmi malé dítě. To, že se OP natáhne na desítky kilometrů, nepomůže včelařům, ale těm co dělají a budou dělat vyšetření. Že máš hrůzu z toho jak se to okolo tebe točí, chápu. Dělala se vyšetření ve vaší oblasti řádně, byla vyšetřena všechna včelstva. Z toho co naznačuješ můžebýt ve vaší oblasti pár, jak já říkám beranovitých černochů. Když se to tam točí pořád dokola, tak žádné jiné vysvětlení neexistuje. Těm pořádným u vás bych navrhoval aby se třeba věnovali pozorovacím vycházkám ve vytypovaných místech, třeba podle leteckých map. A protože je dokázáno, že různé nemoci se šíří vinou člověka. tak bych se přikláněl celorepublikovému pásmu, veškerý pohyb včelstev povolovat až po minimálně dvou vyšetřeních, provedených různými nepříbuznými laboraořemi, a to samozřejmě na náklady žadatele a nedodržení postihovat tvrdými sankcemi. Kdo by to měl kontrolovat - no přece SVS a Hradištko. Ať se laskavě zapojí do toho co mají dělat, žijí přece z našich peněz. Ať si udělají pár výletů za účelem zjištění pobytu včelstev na nahlášeném stanovišti, ošetření neobsazených úlů nevyjímaje. Samozřejmě by mohli odhalit spoustu nepravostí, které se k vůli kamarádíčkování neřeší. Gustíku, méně úšklebků a jiného. Jinak, ikdyž jsi mi do oka nepadl, přeji ve včel. praxi hodně úspěchů bez MVP. Nakonec trvám na tom, že OP ve tvaru kruhu je nejpřijatelnější. A jestli se bude prosazovat nepravidelný šišoid, tak ať, ale s pokrytím celé republiky - včela přece lítá, jak tady někdo naznačil.

J.P.

Zavání to totáčem a šimlem.

A co takhle ochranná pásma zrušit a postupovat stejně jako u jiných hosp. zvířat a to karanténu na stanoviště. Ovšem něco za něco. Vyšetřovat, každoročně povinně, platit si to bude každý sám, a při nějakém výsledku lab. vyšetření z měli, např. od 10/3, bez hledání kliniky na oheň. Je to sice radikální, to uznávám, ale když se nedaří i několik let "zdolat nákazu" tak nebude nakonec jiného řešení než zabrat a nebo udělat z moru sennou rýmu.

ales molcik (e-mailem) --- 2. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina (51478)

A co takhle ochranná pásma zrušit a postupovat stejně jako u jiných hosp. zvířat a to karanténu na stanoviště.
......

U jakých nebezpečných nemocí a hospodářských zvířat není ohnisko, pásmo, ale jen karanténa? _gp_

1.1628620073.1301340050.1301748278.1301752252.19; __utmz (193.179.175.210) --- 2. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina (51472)
Zavání to totáčem a šimlem.
........
No to si piš Jiří, že nějaké bezvčelné 50km pásmo v podmínkách ČR, je přímo anarchií.
_gp_

Nestačilo by u dvouplášťových nástavků zaměnit vnitřní opláštění za nové ?
Haf
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 02, 2011 9:10 AM
Subject: Re: včelí mor a Vysočina


> Problém moru zkouším řešit tímto způsobem.
> Nový typ nástavku je rozkládací z nehořlavých materiálů. Nevznikaly by
> škody pálením celého úlu.Uvnitř sklo, s uteplením na plechu, snadná
> kontrola.stavu včel.a další výhody
>
> http://nd04.jxs.cz/180/667/3434f28a15_74933988_o2.jpg
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6008
> (20110401) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Kdyby se někomu hodil třírámkový ruční medomet, dal jsem jeden na Aukro s
vyvolávací cenou 1,- Kč - třeba jej někdo ještě využije.

TM.

http://aukro.cz/show_item.php?item=1543046903

Mor prasat, šílené krávy, fialový jazyk u skopového, vždy se porazí jen stádo a karanténa je na ustájení. U hovězího stačí podezření a jde stádo na porážku, protože vyšetření se provádí z míchy a to bez porážky nejde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 02.4.2011 21:47:59
> ----------------------------------------

> U jakých nebezpečných nemocí a hospodářských zvířat není ohnisko, pásmo,
> ale jen karanténa? _gp_
>
>
>

Ta tvoje pěkná prkotinka z nehořlavých materiálů nic neřeší. A zvláště ne MVP.

J.P.

To nechávám na posouzení uživatelů, ale tvoje opatření co vyřeší? Je vidět jak tomu rozumíš. Proč v některém domě i lidé onemocní?


http://www.youtube.com/watch?v=Paer_UFsMlg

B.V.

ales molcik (e-mailem) --- 2. 4. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina (51478) (51480) (51481)

Mor prasat, šílené krávy, fialový jazyk u skopového, vždy se porazí jen stádo a karanténa je na ustájení.
.........
Zkušenosti jsou bohužel ale takové, že se postup vyčkávací metodou málo osvědčil. Neříkám, že nevím o včelařovi který to dokázal, ale také byl do důchodu včelařem z povolání. Jak to chceš napasovat univerzálně na celou republiku?_gp_

Boj a pálení a samotná manipulace proti moru včelího plodu se dá srovnat se hrou mikádo. Mor se snadno nalezne v pórech materiálu. Je jedno jestli je spálitelný nebo ne. Stejnak musí vše na oheň. Sklo na ohni popraská. Jediné co mne napadá je plech, ale i ten se umí prohřát a pokroutit se._gp_
..........
Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 2. 4. 2011
Re: včelí mor a Vysočina (51219) (51220) (51223) (51229) (51241) (51248) (51251) (51252) (51254) (51258) (51265) (51277) (51278) (51279) (51280) (51281) (51282) (51296) (51318) (51347) (51350) (51351) (51352) (51355) (51358) (51359) (51361) (51362) (51365) (51368) (51391) (51398) (51399) (51401) (51403) (51465) (51466) (51468) (51469) (51473) (51475)
Nestačilo by u dvouplášťových nástavků zaměnit vnitřní opláštění za nové ?
Haf
----- Original Message -----
From:
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Saturday, April 02, 2011 9:10 AM
Subject: Re: včelí mor a Vysočina


> Problém moru zkouším řešit tímto způsobem.
> Nový typ nástavku je rozkládací z nehořlavých materiálů. Nevznikaly by
> škody pálením celého úlu.Uvnitř sklo, s uteplením na plechu, snadná
> kontrola.stavu včel.a další výhody
>
> http://nd04.jxs.cz/180/667/3434f28a15_74933988_o2.jpg
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6008
> (20110401) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Vyčkávací metoda je v účinnosti právě teď. Čeká se až propukne, nebo spíš přesněji, až je nalezena klinika. A dokud nemá včelař prokázanou kliniku, a může mít v měli 10 na kolikátou chce, tak může se včelstvy zacházet podle stejných pravidel jako se včelstvy na stanovišti s nulou. Kdyby se neřešilo hledání kliniky, dala se tolerance na menší množství spor v měli, s tím, že by veterina v takovém případě nařídila chovateli hygyenická opatření a na úřední desce, by byly vypsány katastry, kde tato hyg. opatření byla vydána. Tak z počátku, by toho bylo určitě dost, ale mnohem rychleji by se snad riziková stanoviště vyselektovala. Vše ovšem podmíněno povinným vyšetřování měli do určitého data a stejně tak i likvidace ohnisek, kterou by byla veterina povinna provést. V nejvhodnějším případě by mělo být ohnisko zlikvidováno na jaře, do konce ůnora, tedy ještě v zimních měsících. Vím, že za nemoc se považuje až klinika, ale také vím, že byly taková stanoviště, která nemusela být zlikvidována, kdyby skutečné ohnisko, bylo vyřešeno okamžitě z měli a nečekalo se na kliniku a mezitím se do té doby včelstva zdravá a prostá spor i v měli nakazila.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 02.4.2011 23:42:13
> ----------------------------------------
> ........
> Zkušenosti jsou bohužel ale takové, že se postup vyčkávací metodou málo
> osvědčil. Neříkám, že nevím o včelařovi který to dokázal, ale také byl do
> důchodu včelařem z povolání. Jak to chceš napasovat univerzálně na celou
> republiku?_gp_
>
>
>

Ales Molcik mne predbehl s napadem na povinne vysetreni na MVP.Odevzdavame vzorky na varoazu,ktera je oproti MVP jenom "malym nachlazenim".Kdo na MVP palil da mi za pravdu,kdo o MVP jenom slysel,bude proti...Odevzdat vzorky meli na MVP do konce prosince a kazdy je zaplatit za svoje.(vetsina ZO by to financne neprezila).Pak by uz v unoru mohlo byt jasno,kde spory jsou a kde ne.Urcite by stalo za to mit jistotu o MVP....Uz slysim ohlasy typu,ze mor tady byl vzdycky,ze to stoji moc penez,ze si vcelstva poradi sama,ze nic platit nebude a radsi skonci,o totaci a podobne.Mame vsichni stejna prava a povinosti,tak by pribyla krom prava mit vcely zdrave povinnost nechat je kazdorocne vysetrit na MVP.

Chtěl bych použít do stejného úlu nástavky 39/30 a i 39/24- stejného průřezu ale rozdílné výšky.Prosím, kdo poradí jak lze takto včelařit, myslím , jak zaměňovt nástavky v průběhu roku. Děkuji.

Ja nevim, ale neni to zbytecna komplikace? 6 cm rozdil vysky se mne zda
malo. Nevidim zadnou vyhodu.

2011/4/3 Nezbav <Nezbav/=/seznam.cz>

> Chtěl bych použít do stejného úlu nástavky 39/30 a i 39/24- stejného
> průřezu ale rozdílné výšky.Prosím, kdo poradí jak lze takto včelařit,
> myslím , jak zaměňovt nástavky v průběhu roku. Děkuji.
>

AM:Kdyby se neřešilo hledání kliniky, dala se tolerance na menší množství spor v měli, s tím, že by veterina v takovém případě nařídila chovateli hygyenická opatření a na úřední desce, by byly vypsány katastry, kde tato hyg. opatření byla vydána.
........
No já nevím jak kde, ale u nás to tak normálně funguje. Po každém sběru měli (i 2x ročně) se vypíše seznam s pozitivním nálezem. Po každé spálené klinice v okolí, musím coby včelař v pásmu vkládat síťky z obálek a odevzdávat vzorky.

Dokonce i včelař, který má pozitivní nález na několikátou bez kliniky, má unás doporučení SVS aby udělal mimořádnou a důkladnou profylaxi a určitě by nedostal povolení k přesunu.

Takže nevím kde včelaříte, ale u nás je mor docela osobní záležitost mezi včelaři a inspekce SVS tu má respekt._gp_

Nezbav (85.71.237.173) --- 3. 4. 2011
Nástavky 39/30 a 39/24 v 1 úlu
Chtěl bych použít do stejného úlu nástavky 39/30 a i 39/24- stejného průřezu ale rozdílné výšky.Prosím, kdo poradí jak lze takto včelařit, myslím , jak zaměňovt nástavky v průběhu roku. Děkuji.
..........

Takto se ale normálně včelařit nedá. Každá rada je marná a je jen mrháním energií navíc. Mne při práci štvalo i to, že mám na jediném standardním rámku více rozměrových typů a neseděly mne v řadě. Ale i to už je minulostí. Dobrá rada na tento typ problému je, je mít velké ohniště pod kotlem. _gp_

Nástavky 39x30 a 39x 24 jsou příliš málo rozdílné, podle mně po takových 2 - 4 letech včelaření nebudete vůbec tyto nástavky rozlišovat a budete je strkat potom do včel podle toho, jak přijdou pod ruku.
Když už dvojí nástavky, tak 39 x 30 nebo 24 a k tomu nástavky 39x15 nebo tak nějak.

Josef Prochazka:
Ales Molcik mne predbehl s napadem na povinne vysetreni na MVP.Odevzdavame vzorky na varoazu,ktera je oproti MVP jenom "malym nachlazenim".
...

Varroáza a nachlazení? :-)

Varroáza je naprosto bezkonkurenčně nejzávaznější včelí onemocnění ze všech! Neznám jinou nemoc, která by způsobila takové hospodářské škody, jako varroáza. Nejde jen o uhynulá včelstva, jde i o enormní částky a úsilí každoročně investované do jejího tlumení.

Právě mor včelího plodu by se dal označit jako "nachlazení". Nikdy nebyly a nikdy nebudou zaznamenány hromadné úhyny včelstev na tuto nemoc. Proč asi? Vlivem obměny díla (a pravděpodobně někdy i vlivem vyvinuté obranyschopnosti včelstev) jsou příznaky mnohdy natolik utlumeny, že skoro bez povšimnutí mor řádí ve včelstev řadu let, pochopitelně bez jediného úhynu včelstva bezprostředně na tuto nemoc. Navíc mor se nešíří lavinovitě a jeho rozvoj je relativně dost pomalý (v porovnání s varroázou). Včelstva u pořádných včelařů nehynou na mor následkem přemnožení původce, ale následkem až toho, že je v nich nalezen původce a tato včelstva jsou bez bezhlavě poslána na hranici. Jak ubohé!

Prostě se vytvořil mýtus, že mor je strašná pohroma, protože nikdo na něj nevymyslel účinný a efektivní lék. Slova jako intenzivní obměna díla či přemetání na mezistěny byly a stále jsou prakticky všude po světě sprostými slovy, proto se to začalo řešit jako ve středověku: ohněm. A tak vzniknul mýtus „ včelího moru“ (předtím nazývaný americkou hnilobou včelího plodu).

Nejsem proti plošnému vyšetřovaní měli na mor, jsem proti bezhlavému pálení zdravých včelstev (tedy i těch, ve kterých třeba spory přítomny jsou, ale včelstvo není ve větší míře zasaženo klinickými projevy). Z podzimních plošných vyšetření měli by do začátku sezóny se vytipovaly rizikové oblasti. Na stanovištích s nálezem by se mělo nařídit přemetání na mezistěny v průběhu dubna a května. Pokud by to někdo odmítl – oheň. Pokud by se v červenci opět našly spóry – oheň.
Je vyzkoušeno, že při nízkém zamoření (do cca druhého řádu) lze se moru přemetáním na mezistěny zcela zbavit (samozřejmě, že se přitom zlikviduje veškeré dosavadní dílo a včelstva se umístí do vydesinfikovaných nebo nových úlů). Neznám přesná čísla, ale troufám si tvrdit, že se toto může týkat valné většiny případů. Proto by se mělo umožnit očista a pálení nechat až na případ, kdy očista nestačí. Při dnešních cenách oddělků a jejich velmi komplikované dostupnosti se to rozhodně vyplatí.

MV

Přeně podle potřeb toh kterého včelstva. Včelaření podle šablony nefunguje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nezbav <Nezbav/=/seznam.cz>
> Předmět: N?stavky 39/30 a 39/24 v 1 ?lu
> Datum: 03.4.2011 11:58:20
> ----------------------------------------
> Chtěl bych použít do stejného úlu nástavky 39/30 a i 39/24- stejného
> průřezu ale rozdílné výšky.Prosím, kdo poradí jak lze takto včelařit,
> myslím , jak zaměňovt nástavky v průběhu roku. Děkuji.
>
>
>

M.Vaclavek"mor se nesiri lavinovite""poradnemu vcelari neuhynou vcelstva na mor".Pravdepodobne M.Vaclavek mor ve svych vcelstvech nemel.Mor se siri jako ohen,behem par let probehne okresem a objevuje se znova po par letech tam,kde bylo vsechno spaleno diky vcelarum,kteri si neco schovali nebo neco podcenili.A nemame proti nemu jinou obranu nez vyhledavat klinicka ohniska a ta likvidovat!Na rozdil od varoazy,kterou muzeme potlacovat chemii.Jenom na dokresleni "pomalosti"sireni moru-rijen,listopad-vcely vybiraji zasoby z moroveho vozu,unor-10 na treti spor;duben klinika v 1 vcelstvu na mezistenach,24.kveten klinika uz u 5 vcelstev na mezistenach a nasledne spaleni vsech 10 stanovist v obci.(v meli ostatnich 10 na ctvrtou a na patou).A paleni dalsich stanovist dalsi leta.Zda se sireni moru pomale??? No myslim si,ze nikoliv.Jak neskodne by byly pozitivni vysledky na brouka-nater plodu+fumigace a byl by klidek a sezona mohla zdarne pokracovat.Mor neni "nachlazeni",to je KONECNA pro siroke okoli.Dnesni praktiky pozorovaciho obdobi maji byt sanci pro zasazena vcelstva,no neverim tomu ani trochu.

M.Vaclavek"mor se nesiri lavinovite""poradnemu vcelari neuhynou vcelstva na mor".Pravdepodobne M.Vaclavek mor ve svych vcelstvech nemel.Mor se siri jako ohen,behem par let probehne okresem a objevuje se znova po par letech tam,kde bylo vsechno spaleno diky vcelarum,kteri si neco schovali nebo neco podcenili.A nemame proti nemu jinou obranu nez vyhledavat klinicka ohniska a ta likvidovat!Na rozdil od varoazy,kterou muzeme potlacovat chemii.Jenom na dokresleni "pomalosti"sireni moru-rijen,listopad-vcely vybiraji zasoby z moroveho vozu,unor-10 na treti spor;duben klinika v 1 vcelstvu na mezistenach,24.kveten klinika uz u 5 vcelstev na mezistenach a nasledne spaleni vsech 10 stanovist v obci.(v meli ostatnich 10 na ctvrtou a na patou).A paleni dalsich stanovist dalsi leta.Zda se sireni moru pomale??? No myslim si,ze nikoliv.Jak neskodne by byly pozitivni vysledky na brouka-nater plodu+fumigace a byl by klidek a sezona mohla zdarne pokracovat.Mor neni "nachlazeni",to je KONECNA pro siroke okoli.Dnesni praktiky pozorovaciho obdobi maji byt sanci pro zasazena vcelstva,no neverim tomu ani trochu.

Jeste pro M.Vaclavka: domnivam se,ze 100% obmnena dila kazdy rok se da nazvat uz intenzivni a byla naprosto k NICEMU.Zimni uhyn na MVP? Opravdu tezko! Klinicky pozitivni vcelstva se zimy nedoziji,pri slideni v podleti jsou vybrana a zasoby putuji do loupicich vcelstev.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Povinne vysetreni na MVP
> Datum: 03.4.2011 14:54:57
> ----------------------------------------

> Varroáza a nachlazení? :-)
>
> Varroáza je naprosto bezkonkurenčně nejzávaznější včelí onemocnění ze
> všech! Neznám jinou nemoc, která by způsobila takové hospodářské škody,
> jako varroáza. Nejde jen o uhynulá včelstva, jde i o enormní částky a úsilí
> každoročně investované do jejího tlumení.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Varroáza je nemoc z nedbalosti. Včelař nedělá základní věc, sledování spadu roztočů.


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Je vyzkoušeno, že při nízkém zamoření (do cca druhého řádu) lze se moru
> přemetáním na mezistěny zcela zbavit (samozřejmě, že se přitom zlikviduje
> veškeré dosavadní dílo a včelstva se umístí do vydesinfikovaných nebo
> nových úlů). Neznám přesná čísla, ale troufám si tvrdit, že se toto může
> týkat valné většiny případů. Proto by se mělo umožnit očista a pálení
> nechat až na případ, kdy očista nestačí. Při dnešních cenách oddělků a
> jejich velmi komplikované dostupnosti se to rozhodně vyplatí.
>
> MV

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Při dnešních cenách oddělků a zvážení všeho co přemetání obnáší, čas na přemetání, čas na přípravu rámků, ceny a cenu zvýšeného množství krmiva, bych to nedělal víc než jednou. Dělat to víckrát to je lepší oheň a nechat si to proplatit. Když se zamyslím nad účinnou dezifekcí úlů. Tak prakticky nevím, jak bych dezifikoval zateplený nástavek. Tady vedou tenkostěnné nástavky buď parafín a nebo lněný olej. Nevím přesně bod varu u parafínu, ale lněný olej je na 250 C.

Sledování spadu je důležité jen pro pár biovčelařů Ti co léčí klasickými přípravky je jim na nic Léčiva se totiž objednávají v květnu a nasadit se mohou až po posledním medobraní. To pak znamená podle snůškového období od začátku července až do konce srpna. Pak vidím nejlepší řešení pomocí Kys. Mr. Rozdělit kleštíkovi cykly množení na dvě části, nejlépe před začátkem snůšky. K těmto postupům pak vůbec nepotřebuji znát stav přir, spadu. Kleštíka tak přiblížím jeho přirozenému cyklu v původní domovině a menší škodlivosti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Povinne vysetreni na MVP
> Datum: 03.4.2011 21:34:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Povinne vysetreni na MVP
> > Datum: 03.4.2011 14:54:57
> > ----------------------------------------
>
> > Varroáza a nachlazení? :-)
> >
> > Varroáza je naprosto bezkonkurenčně nejzávaznější včelí onemocnění ze
> > všech! Neznám jinou nemoc, která by způsobila takové hospodářské škody,
> > jako varroáza. Nejde jen o uhynulá včelstva, jde i o enormní částky a úsilí
> > každoročně investované do jejího tlumení.
> -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Varroáza je nemoc z nedbalosti. Včelař nedělá základní věc, sledování spadu
> roztočů.
>
>
> -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> > Je vyzkoušeno, že při nízkém zamoření (do cca druhého řádu) lze se moru
> > přemetáním na mezistěny zcela zbavit (samozřejmě, že se přitom zlikviduje
> > veškeré dosavadní dílo a včelstva se umístí do vydesinfikovaných nebo
> > nových úlů). Neznám přesná čísla, ale troufám si tvrdit, že se toto může
> > týkat valné většiny případů. Proto by se mělo umožnit očista a pálení
> > nechat až na případ, kdy očista nestačí. Při dnešních cenách oddělků a
> > jejich velmi komplikované dostupnosti se to rozhodně vyplatí.
> >
> > MV
>
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Při dnešních cenách oddělků a zvážení všeho co přemetání obnáší, čas na
> přemetání, čas na přípravu rámků, ceny a cenu zvýšeného množství krmiva, bych to
> nedělal víc než jednou. Dělat to víckrát to je lepší oheň a nechat si to
> proplatit. Když se zamyslím nad účinnou dezifekcí úlů. Tak prakticky nevím, jak
> bych dezifikoval zateplený nástavek. Tady vedou tenkostěnné nástavky buď parafín
> a nebo lněný olej. Nevím přesně bod varu u parafínu, ale lněný olej je na 250 C.
>
>
>
>

K tomu jednu poznámku .
Včelstva připravovaná na zimu v malém prostoru ( pro někoho slaboši), Nemají již kam ukládat zásoby a proto nemají potřebu ještě na podzim něco naloupit. Tak zvané super včelstva si pak toho samozřejmě donesou domu víc a o to rychleji padnou.
Nic se prostě nesmí přehánět.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Povinne vysetreni na MVP
> Datum: 03.4.2011 20:47:23
> ----------------------------------------
> Jeste pro M.Vaclavka: domnivam se,ze 100% obmnena dila kazdy rok se da
> nazvat uz intenzivni a byla naprosto k NICEMU.Zimni uhyn na MVP? Opravdu
> tezko! Klinicky pozitivni vcelstva se zimy nedoziji,pri slideni v podleti
> jsou vybrana a zasoby putuji do loupicich vcelstev.
>
>
>

Castecne je to pravda.No zakazme vcelam brat zasoby tam,kde se spatne hlida.Ujet nebylo kam,uz jsme byly v OP.Tehdy platilo,ze se palilo cele stanoviste az s vice nez 50% klinikou.Tak se mor drzel zbytecne ve zbytku vcelstev o pul roku dele,tenhle postup vysel danove poplatniky na nejakych 200 000 za utracena vcelstva v okoli a material.

" K tomu jednu poznámku .
Včelstva připravovaná na zimu v malém prostoru ( pro někoho slaboši), Nemají již kam ukládat zásoby a proto nemají potřebu ještě na podzim něco naloupit. Tak zvané super včelstva si pak toho samozřejmě donesou domu víc a o to rychleji padnou.
Nic se prostě nesmí přehánět."

Mě by zajímalo, jestli někdo ty slabochy, co mají zásob tolik , že už neloupí, viděl.
To dá přece rozum, že jestli někdo zazimuje slabší včelstva na méně rámcích, tak jim dá i méně zásob, takže procentuální poměr buněk zaplněných zásobami a buněk prázdných je zhruba stejný. Jediné úly možná přeplněné zásobami tolik, že by včely na podzimuž neměly chuť si přiloupit, co si pamatuji, byly excesy před takovými 40 lety, kdy oficiální technologie byla v srpnu zůžit včelstva na 6 - 8 plástů 39x24. A kdy někteří včelaři chtěli dobře využít první snůšky a mysleli si, že čím víc zásob do tak malého omezeného prostoru naperou, tím silnější včelstvo bude na jaře. Ovšem každého to přešlo po takových 2 letech, kdy museli na jaře něco dělat s množstvím nezpotřebovaných zimních zásob.

"Castecne je to pravda.No zakazme vcelam brat zasoby tam,kde se spatne hlida.Ujet nebylo kam,uz jsme byly v OP.Tehdy platilo,ze se palilo cele stanoviste az s vice nez 50% klinikou.Tak se mor drzel zbytecne ve zbytku vcelstev o pul roku dele,tenhle postup vysel danove poplatniky na nejakych 200 000 za utracena vcelstva v okoli a material."

Přesně tak. Jestli něco způsobuje na podzim loupežení, tak to jsou otevřená a ještě velkoprostorová česna ve dnu dnešních nástavkových úlů. Včely jsou poloviční nebo ještě slabší proti srpnové síle, kdy včely obsedaly spodek rámků a ovládaly tak česno ve dnu. Zlodějky tak mají spodním česnem volný vstup do úlu a včely tak musí proti loupeži hlídat přímo na plástech po celém vodorovném průřezu úlu a to obvykle nezvládají. Pokud jsou včelstva stejně silná, jako že dneska obvykle jsou, dochází k vzájemné tiché loupeži a tím k promoření všech úlů na stanovišti až k promoření všech nástavkových úlů v doletu.
Staré úly tím zasaženy nebývají, protože ty mají malá česna, a tradiční včelaře, kteří navíc ještě poslušni tradice česna na podzim zužují. V chladnějším podzimním období tak včely z ostatních úlů tyto starší úly vůbec nezaznamenají jako možný cíl k loupení.

Je zde těžké diskutovat, když se různé pojmy vysvětlují různě. Když je něco v karanténě, je to totéž co v ochranném pásmu - akorát z toho nezavání Francie. Jak chcemen dělat něco pořádně, když neumíme ani připravit lahvičku Varidolu k použití. Viděl jsem naučné video, kde kapátko bylo zkráceno na poloviční délku. Viděl jsem lahvičku, kde kapátko bylo otevřeno štípacími kleštěmi. Že to z takto upravených kapátek nekape ani nemusím psát. Na co vydává výzkumák obrázkové pokyny, když je nikdo nerespektuje. A když je někdo upozorněn na špatnou věc, tak kope okolo jako splašená kobyla. Přikláním se k názoru, že zdroj nákazy je třeba vymýtit. Ale je tady ALE. Udělali všichni, nejenom včelaři(když se jich budu zastávat), všechno pro to aby se nákaza MVP nešířila. Např.: jakým způsobem jsou likvidovány obaly z dovozních medů, dovezených z oblastí promořených MVP, které používají ve své výrobě různé potravinářské firmy. SVS nám nařídí osívat vzorky na sítu s určitou velikostí ok, za účelem zjištění výskytu malého úlového brouka. Ale co ta všemocná SVS udělala, pro to, aby se tento parazit nedostal na naše území. Je to stejné jako s ČOI. Když nechtějí, nebo nemůžou zveřejnit pajcovače pohonných hmot, tak jsou jen vysavačem peněz ze st. rozpočtu. Tímto na dlouhou dobu se loučím s touto dikusí. Novodobí Koniášové a Bobligové nadělají jen spoustu škody a ničeho nedosáhnou a nic nezlepší. Holt lakota, závist a nenasytnost způsobily ve světě spoustu problémů a připravily miliony lidí o život.Jinak přeji všem včelaření bez roztočů a MVP a kvalitními pomůckami a prostředky.

J.P.

H S tou lakotou to máš pravdu. Ta je hlavní příčinou zavlékakání chorob a škůdců do nových prostředí a umožňuje to právě levná a rychlá doprava Než se k nám nějaké zboží dostane tak objede 3 x svět.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 08:48:36
> ----------------------------------------
> Je zde těžké diskutovat, když se různé pojmy vysvětlují různě. Když je něco
> v karanténě, je to totéž co v ochranném pásmu - akorát z toho nezavání
> Francie. Jak chcemen dělat něco pořádně, když neumíme ani připravit
> lahvičku Varidolu k použití. Viděl jsem naučné video, kde kapátko bylo
> zkráceno na poloviční délku. Viděl jsem lahvičku, kde kapátko bylo otevřeno
> štípacími kleštěmi. Že to z takto upravených kapátek nekape ani nemusím
> psát. Na co vydává výzkumák obrázkové pokyny, když je nikdo nerespektuje. A
> když je někdo upozorněn na špatnou věc, tak kope okolo jako splašená
> kobyla. Přikláním se k názoru, že zdroj nákazy je třeba vymýtit. Ale je
> tady ALE. Udělali všichni, nejenom včelaři(když se jich budu zastávat),
> všechno pro to aby se nákaza MVP nešířila. Např.: jakým způsobem jso
> likvidovány obaly z dovozních medů, dovezených z oblastí promořených MVP,
> které používají ve své výrobě různé potravinářské firmy. SVS nám nařídí
> osívat vzorky na sítu s určitou velikostí ok, za účelem zjištění výskytu
> malého úlového brouka. Ale co ta všemocná SVS udělala, pro to, aby se
> tento parazit nedostal na naše území. Je to stejné jako s ČOI. Když
> nechtějí, nebo nemůžou zveřejnit pajcovače pohonných hmot, tak jsou jen
> vysavačem peněz ze st. rozpočtu. Tímto na dlouhou dobu se loučím s touto
> dikusí. Novodobí Koniášové a Bobligové nadělají jen spoustu škody a ničeho
> nedosáhnou a nic nezlepší. Holt lakota, závist       a nenasytnost způsobily ve
> světě spoustu problémů a připravily miliony lidí o život.Jinak přeji všem
> včelaření bez roztočů a MVP a kvalitními pomůckami a prostředky.
>
> J.P.
>
>
>

H S tou lakotou to máš pravdu. Ta je hlavní příčinou zavlékakání chorob a škůdců do nových prostředí a umožňuje to právě levná a rychlá doprava Než se k nám nějaké zboží dostane tak objede 3 x svět.
----------------
Že by se dovozovým medem dovezl do včel mor?

Jaksi ideově to chápu - pryč s dovozovým medem.

Ale prakticky?
A že by dovozový med jedli pořád ve stejných lokalitách.
A jinde měli v supermarketech jen zdravý med?

Jaksi mi tento argument rozum nebere.

Mohl by některý zastánce této teorie popsat jak by to mohlo probíhat? A porovnat s realitou?

Karel

No, já kapátko odřezávám, pokud se k tomu dostanu, ostrým nožem. Ale podle mých zkušeností kapátko kape, i když je zkráceno na polovinu. Velikost kapky je vždy stejná, je dána pouze vlastnostmi té kapaliny, viskozitou, povrchovým napětím, a potom teplotou. Pokud se jedná o volné kapání a ne o utírání "polokapky" do knotu.
Uštípávání kapátka kleštěmi je podle mně taky možné, když se uštípnuté místo ještě jednou kleštěmi opatrně zmáčkne "na štorc" Dírka v kapátku se tak vrátí na zhruba původní velikost a kapátko je funkční. Problém vidím jedině v tom, že štípací kleště nejsou čisté, vnesou do řezu třeba rez, olej nebo jiný materiál, kterým jsou kleště znečištěny. Ten materiál se dostane v stopovém množství dovnitř lahvičky do léčiva. Pokud by si chtěl někdo takhle otevřenou lahvičku schovávat cca měsíce do dalšího léčení nebo dokonce půl roku nebo rok , může dojít v takto kontaminovaném léčivu k rychlejšímu rozkladu než v otevřené lahvičce s čistým léčivem.

Já mě to měl na mysli jako všeobecný jev. Tak se sem zavlekli španělští slimáci se zeleninou varoáza se zaváděním včely medonosné do Orientu, Mor včelího plodu na americký kontinent, Pavouk tygrovaný do Evropy s ovocem, Bolševník unikl z botanických zahrad. Atd. Na to má receptt Austrálie i když nevím jak úspěšn.ý Všechno zboží musí přes desinfekci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 11:52:46
> ----------------------------------------
> H S tou lakotou to máš pravdu. Ta je hlavní příčinou zavlékakání chorob a
> škůdců do nových prostředí a umožňuje to právě levná a rychlá doprava Než
> se k nám nějaké zboží dostane tak objede 3 x svět.
> ----------------
> Že by se dovozovým medem dovezl do včel mor?
>
> Jaksi ideově to chápu - pryč s dovozovým medem.
>
> Ale prakticky?
> A že by dovozový med jedli pořád ve stejných lokalitách.
> A jinde měli v supermarketech jen zdravý med?
>
> Jaksi mi tento argument rozum nebere.
>
> Mohl by některý zastánce této teorie popsat jak by to mohlo probíhat? A
> porovnat s realitou?
>
> Karel
>
>
>

Co se týká šíření moru plodu dovozovým medem, já myslím, že tady kladně zapracuje homogenizece a filtrace medu. Vlastní spóry moru budou sice velmi malé, ale odhaduji, že většina spor bude navázána na příměsi v medu, pyl a podobné nečistoty. Takže zahřátím a filtrací se z normálního medu většina spór moru odstraní. A koncentrace zbytků se ještě zmenší mícháním tohoto medu s jinými.
Spíš budou nebezpečnější zbytky z úpravny medu, filtry , z mytí nádob a strojů a podobně. Případně pokud někdo ty sladké zbytky využije třeba na výrobu medoviny, spory moru nejspíš kvašení v nádobách i předchozí povaření "medové" vody přežijí úplně hladce.

Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj. Při zvážení konkrétní situace včelaře by to mohl dobudoucna být vhodný komplement k povinnému pojištění člena ČSV. Pokud toto komerční pojištění někdo využívá, jak jsou nastaveny podmínky? Díky.

Ohledně plošného vyšetření moru na Vysočině, což byla ostatně původní myšlenka tohoto vlákna, jsem se chtěl zeptat, jestli se již ví něco konkrétního (termín, metoda, atd.), protože dosud jsem se přesné informace nedozvěděl, a to ani na členské schůzi v březnu, ani zde. Přitom první informace v této konferenci byly zveřejněny snad někdy v listopadu s tím, že je třeba počkat do konce týdne... a bude prý jasno.

Ano každý včelař má dáse říci pojistku a to garantovanou státem ve formě Sbírky zákonů ČR. Takže asi tak. Více ve Sbírce a na MZe._gp_
.............
NitraM (62.24.90.200) --- 4. 4. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP (51507) (51508) (51509) (51511) (51512)
Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj. Při zvážení konkrétní situace včelaře by to mohl dobudoucna být vhodný komplement k povinnému pojištění člena ČSV. Pokud toto komerční pojištění někdo využívá, jak jsou nastaveny podmínky? Díky.

Ano, byla doba, kdy projevy moru nebyly, ale byl také perfektní centralizovaný výkup. Po pádu tohoto systému je tu malé, ale myslím si že významné pojítko. Toho "jakéhosi medu" se každý včelař už tak lehce nezbaví a komu ho tedy nabídne? Svým včelstvům._gp_
...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 4. 2011
Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP (51507) (51508) (51509) (51511)
Co se týká šíření moru plodu dovozovým medem, já myslím, že tady kladně zapracuje homogenizece a filtrace medu. Vlastní spóry moru budou sice velmi malé, ale odhaduji, že většina spor bude navázána na příměsi v medu, pyl a podobné nečistoty. Takže zahřátím a filtrací se z normálního medu většina spór moru odstraní. A koncentrace zbytků se ještě zmenší mícháním tohoto medu s jinými.
Spíš budou nebezpečnější zbytky z úpravny medu, filtry , z mytí nádob a strojů a podobně. Případně pokud někdo ty sladké zbytky využije třeba na výrobu medoviny, spory moru nejspíš kvašení v nádobách i předchozí povaření "medové" vody přežijí úplně hladce.

NitraM
Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj.

--------------
To přesně nevím, ale vím na co by to narazilo.
Za A, jedna hmotná škoda nemůže odškodněna ze dvou zdrojů, třeba dvou pojistek atd. Takžepokudhmotný inveář platí staát, tak by se dalo mluvit jen o pojištění proti ušlému zisku - to by šlo docela komicky - včelařství je prý ztrátové, takže by stím byla pojišťovna brzy hotova.
Za B - Pojišťovny používají pojistnou matematiku.
No a z logiky věci by to bylo kur.... drahé, když je téměř jisté, že někde událost pravděpodobně nastane skoro jako povodeň v deltě Nilu.

To je to samé jako se SF. Z doby své konce čleství před pěti lety si pamatuji na kalkulaci pojistného do SF, kterou tehdy někdo podvratně a rozvratně navrhoval ke sjezdu. Z ní vyplývalo, že by stačilo přï tehdejším průměrném pojistném plenění (a to se tehdy ze SF platilo i pálení moru) asi necelá pětikoruna na včelstvo a ve fondu by peníze stále přibývaly. Z toho vyplývá, že to pojištění je rentabilní asi jako u pojišťoven, za předpokladu, že by si polovinu předepsaného pojistného nechávaly pro sebe. A to nedělají ani ty "nejhorší".

Nejlepší pojištění je víc stanovišť a hodně laciné úly.

Karel

>>>Za A, jedna hmotná škoda nemůže odškodněna ze dvou zdrojů, třeba dvou
pojistek atd. <<<
Proč by nemohla Platit jich ale mohu.. Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já. Jen si musíš dát sakramentský pozor z jakých pojistek tě vyplácí. Taky na mně zkusili vypacení jen z jedné. Stačilo se jen zeptat jakto že je výplata jen z jednoho čísla pojistky. a hned bylo velké divení jakto, že jich mám víc. V pojištovnách jsou velcí FIŠTÓNI!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 21:20:27
> ----------------------------------------
> NitraM
> Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli
> pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj.
>
> --------------
> To přesně nevím, ale vím na co by to narazilo.
> Za A, jedna hmotná škoda nemůže odškodněna ze dvou zdrojů, třeba dvou
> pojistek atd. Takžepokudhmotný inveář platí staát, tak by se dalo mluvit
> jen o pojištění proti ušlému zisku - to by šlo docela komicky - včelařství
> je prý ztrátové, takže by stím byla pojišťovna brzy hotova.
> Za B - Pojišťovny používají pojistnou matematiku.
> No a z logiky věci by to bylo kur.... drahé, když je téměř jisté, že někde
> událost pravděpodobně nastane skoro jako povodeň v deltě Nilu.
>
> To je to samé jako se SF. Z doby své konce čleství před pěti lety si
> pamatuji na kalkulaci pojistného do SF, kterou tehdy někdo podvratně a
> rozvratně navrhoval ke sjezdu. Z ní vyplývalo, že by stačilo př&#239;
> tehdejším průměrném pojistném plenění (a to se tehdy ze SF platilo i pálení
> moru) asi necelá pětikoruna na včelstvo a ve fondu by peníze stále
> přibývaly. Z toho vyplývá, že to pojištění je rentabilní asi jako u
> pojišťoven, za předpokladu, že by si polovinu předepsaného pojistného
> nechávaly pro sebe. A to nedělají ani ty "nejhorší".
>
> Nejlepší pojištění je víc stanovišť a hodně laciné úly.
>
> Karel
>
>
>

Pepan: "Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já."

_________________________________

A jestli se mohu konkrétněji zeptat, jak se to komerční pojištění jmenuje a kolik platíte? (jestli to není tajné :o) ... Abych si mohl utvořit lepší představu. Díky.

"Pepan: "Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já."

_________________________________

A jestli se mohu konkrétněji zeptat, jak se to komerční pojištění jmenuje a kolik platíte? (jestli to není tajné :o) ... Abych si mohl utvořit lepší představu. Díky."

Tohleto je takzvané pojištění škodové neboli pojištění, kde lze přesně a exaktně vyčíslit škodu.
Zákon o pojišťovnictví připouští možnost uzavřit více pojistek na jednu věc, ale nařizuje, že pojišťovny musí o sobě vědět. Vyplacená pojistná částka potom nesmí být větší než je utrpěná škoda, jinak to je podle tohoto zákona pojistný podvod.

Například pokud někdo má v rámci komerčního pojištění nemovitostí pojištěn třeba včelín na zahradě nebo včelařskou pracovnu, které má jinak automaticky pojištěn Svépomocným včelařským fondem, tak toto už dvojí pojištění je. Nejpozději při likvidaci škody, pokud včelař ohlásí pojistnou událost u obojího pojištění, by tyto pojišťovny měly o sobě vědět a o vyplácenou částku se podělit.

"Nechci zasahovat do diskuse, jen jsem se chtěl zeptat zkušenějších, jestli pojišťovny nabízejí možnosti pojištění proti riziku nákaz typu MVP aj. Při zvážení konkrétní situace včelaře by to mohl dobudoucna být vhodný komplement k povinnému pojištění člena ČSV. Pokud toto komerční pojištění někdo využívá, jak jsou nastaveny podmínky? Díky."

Nevím, jestli by se pojišťovnám vyplatilo shánět nějaké pojistné analytiky, co znají problematiku včelaření a včelích nemocí a umí tak spočítat výši pojistky pro průměrného včelaře s 10 - 30 včelstvy a taky likvidátory pojistných událostí. Musel by vyjít na světlo třeba rozpor mezi oficiálními statistikami produkce medu a dalších včelích produktů na včelstvo od Svazu a třeba tady v diskuzi uváděných průměrných výnosů a potom realizované ceny při prodeji. Taky pravděpodobně by se projevila snaha pojišťovny pokrýt škodu a potom hledat viníka ohniska třeba toho moru a tu škodu potom na něm vymáhat soudně. Jak už to komerční pojišťovny dělají. Což by mohlo být pro viníka včelaře docela drsné.
U velkého profi provozu od nějakých 100 včelstev výše by asi šlo uzavřít korporátní pojištění, to se počítá speciálně na míru přímo konkrétní firmě a konkrétnímu podnikání. Takže tam bývá vcelku jedno, jestli se jedná o včely nebo krávy nebo autodopravu.

Která pojišťovna je ochotna pojistit včely? Co já mám informace od obch. zástupců různých pojišťoven, tak do takových akcí nejdou. Snad jedině Generali pojistí úraz koně, ale nemoci to by mě zajímalo, která pojišťovna do toho jde?
Přenos moru z obalů od dovozového medu, no možnost tu asi je, ale nemyslím si, že by to mělo nějaký významný podíl. S těmi obaly, by to mohlo být podobné jako s ptačí chřipkou. Když budou mít zem. podniky v povinnosti,aby se do skladů s krmivem a stelivem nemohly dostat volně žijící ptáci, dát pletivo do větracích oken, tak i přenos nemoci je snížen na minimum. A stejné je to i s obaly, nařídit skladování obalů s medem a od medu pouze ve včelotěsných skladech.
Další věcí je uvědomit si, že co chci po druhém musím, být ochoten dělat také. Já chci celoplošné vyšetření na mor a aby si to každý platil sám. Tak to mám tak, že to dělám, od doby co jsem pálil, si tohle vyšetření zajišťuji ikdyž teprve až letos jsem se rozhodl, že budu i kočovat za snůškou. Tady problémem nejsou komerční včelaři, který jsou někdy označováni za zlatokopy apod., ale problémem jsou malí včelaři, kteří nemají lab.vyšetřena včelstva a neznají prakticky zdravotní stav. A myslet si můžou o Svých včelkách co chtějí jak jsou zdravé a odolné. Kdyby nějaká významná odolnost byla, tak příroda by ji už dávno vyselektovala sama.

Dne 20:59, R. Poláek napsal(a):
> ...Například pokud někdo má v rámci komerčního pojištění nemovitostí pojištěn
> třeba včelín na zahradě nebo včelařskou pracovnu, které má jinak
> automaticky pojištěn Svépomocným včelařským fondem, tak toto už dvojí
> pojištění je. Nejpozději při likvidaci škody, pokud včelař ohlásí pojistnou
> událost u obojího pojištění, by tyto pojišťovny měly o sobě vědět a o
> vyplácenou částku se podělit.
Nejsem odborník na pojišťovnictví, ale domnívám se, že Svépomocný
včelařský fond není pojištěním v pravém slova smyslu...
S pozdravem Petr.

Podstatou věci je že jde o různé pojistky jejich obsah pojištění se prolíná a musíte si přesně prostudovat na co se ta která pojistka vztahuje. Co je hlavní Do žádosti o výplatu škody uvést pak raději o pojisku víc jak míň Tehdy šlo o škodu způsobenou mými 3 dětmi. Po druhé o můj pracovní úraz. Hlavně se nebát přdložít jim všechny pojistky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 23:22:05
> ----------------------------------------
> Pepan: "Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s
> každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já."
>
> _________________________________
>
> A jestli se mohu konkrétněji zeptat, jak se to komerční pojištění jmenuje a
> kolik platíte? (jestli to není tajné :o) ... Abych si mohl utvořit lepší
> představu. Díky.
>
>
>

Ovšem nechápu proč pojičtění proti moru V případě nákazy a spálení 50% škody zapltí SVS nebo kdo, a druhoupolovinu své pomocný fond ČSV.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 04.4.2011 23:22:05
> ----------------------------------------
> Pepan: "Pokud platím pčt pojistek na jednu událost musím dostat zaplaceno s
> každé. Alespoňjsem tak byl vyplacen já."
>
> _________________________________
>
> A jestli se mohu konkrétněji zeptat, jak se to komerční pojištění jmenuje a
> kolik platíte? (jestli to není tajné :o) ... Abych si mohl utvořit lepší
> představu. Díky.
>
>
>

"Nejsem odborník na pojišťovnictví, ale domnívám se, že Svépomocný
včelařský fond není pojištěním v pravém slova smyslu..."

Taky nejsem odborník na pojištění, ale Svépomocný včelařský fond všechny základní znaky pojištění má. Jsou tam pravidelné platby coby pojistné, je tam písemný Statut svépomocného fondu coby Pojistné podmínky tohoto pojištění a je tam v případě pojistné události výplata peněz, která aspoň částečně pokryje škodu.A je tam, pokud se vezme dobrovolnost vstupu do Svazu, tak i dobrovolnost zvolit nebo nezvolit služby SF. Dokonce je možné navolit výši platby pojistného rozdílnou platbou za úly venku a za úly ve včelíně.

Každopádně i když by SF nebylo pojištění, pokud někomu shoří třeba ten včelín nebo pracovna na zahradě, a je vedle SF ještě komerčně pojištěna, minimálně se musí od výše škody kryté tím komerčním pojištěním odečíst plnění Včelařského svépomocného fondu. Jak už jsem výše uvedl, u škodového pojištění, pokud výše součtu výplat je vyšší než utrpěná škoda, jedná se podle našich zákonů jednoznačně o pojistný podvod.

"Co je hlavní Do žádosti o výplatu škody uvést pak raději o pojisku víc jak míň Tehdy šlo o škodu způsobenou mými 3 dětmi. Po druhé o můj pracovní úraz."

Pojištění úrazu je pojištění obnosové. Dá se, například ten úraz, pojistit na libovolné množství pojistek, pojišťovny o sobě nemusí nijak vědět a v případě úrazu potom legálně lze na všechny uzavřené pojistky vyinkasovat plné nezkrácené pojistné plnění.
Nemíchat s pojištěním škodovým, jsou to jabka a hrušky.
Už by to chtělo konečně začít učit tyhlety základní jednoduchá pravidla v nějakém ročníku základní školy....

"Ovšem nechápu proč pojičtění proti moru V případě nákazy a spálení 50% škody zapltí SVS nebo kdo, a druhoupolovinu své pomocný fond ČSV."

Neproplácí se, pokud je mi známo, zisk z ušlé produkce medu a dalších včelařských produktů. Tam to bude ale poměrně malá částka, kterou se pro nějakou desítku včelstev ani moc nevyplatí pojišťovat. Jedině že by včelař uplatnil průměrný výnos na včelstvo kolem 100 kilo medu a realizovanou cenu výhradně prodejem ze dvora za takových 150 za kilo.

Potom myslím, to ale si nejsem jistý, pomocné výdaje. Třeba dopravu navíc na stanoviště, náklady na čištění pracovního oděvu a podobně.

Hlavní strana > Zahraničí > Evropa
Když EU reguluje
Poláci skupují v Německu cukr. EU jim to "osladila"
Nejen Česko to umí EU osladit. Funguje to i obráceně.

05.04.2011 07:47

Německo-polské pohraničí bylo v minulých letech zvyklé na to, že za levnějšími nákupy (hlavně pohonných hmot) a službami jezdili k sousedům hlavně Němci. V některých komoditách se už ale karta obrací. Východ Německa zažívá čerstvě nájezdy Poláků nakupujících hromadně cukr.

V Polsku totiž stojí toto sladilo minimálně dvakrát tolik co ve Spolkové republice. Německé obchody v pohraniční oblasti už musely přistoupit k tomu, že prodávají jen několik kilogramů cukru na osobu - pokud jim ještě vůbec nějaký zůstal na skladě.

List Die Welt popisuje ve svém článku "spanilou jízdu" pětadvacetiletého Konrada Podolského za cukrem: vyrazil za nákupy do Německa a jeho kořist za den činila 800 sáčků. První z nich koupil až v Seelowě, asi dvacet kilometrů od hranic; ve všech obchodech, u nichž zastavil se svým červeným kombíkem značky Opel předtím, byl už cukr vyprodaný.

V supermarketu v Seelowě si do nákupního košíku naskládal 107 kilogramových balení cukru, jeden za 65 centů. Doma v Polsku by zaplatil 1,25 až 1,70 eur. Když odečte náklady, vydělá prý za jednu cestu až 300 eur. Prodává hlavně pekařům. "Teď dělám do cukru," konstatuje Podolski.

Kdysi bývalo i v Česku dost řepy. pak ale přišla EU...V obchodních řetězcích jako Rewe, Penny, Real nebo Edeka to v regálech nebo na paletách, kde obvykle bývá cukr, vypadá, jako kdyby byla válka. Cukr prostě není - anebo ho zbývá jen pár balení.

"Mohu prodat maximálně pět kilo na osobu," svěřuje se pokladní ve Spritzkrug Multi Center ve Frankfurtu nad Odrou. Jiné supermarkety omezují kvůli cukerným křečkům z Polska nákup na nejvýše dva nebo tři kilogramy na osobu.

Německo-polské informační centrum pro spotřebitele ve Frankfurtu nad Odrou uvádí, že cena cukru začala východně od hranic explodovat loni v prosinci. Důvodů je prý několik. Prvním je všeobecný růst cen v Polsku v uplynulém roce, což se nadprůměrně projevilo u potravin. Zadruhé, cena cukru na mezinárodních burzách je nyní zhruba o 100 eur na tunu vyšší, než kolik dostanou producenti na přísně regulovaném trhu EU.

Třetím důvodem, proč je v Polsku cukr dražší, jsou zásahy Bruselu do tamního trhu, píše Die Welt. Příslušná unijní nařízení omezila produkci cukrové řepy. Tím ale vznikají problémy nejen Polákům. Němečtí odborníci z průmyslového svazu BDSI nedávno uvedli, že podle jejich údajů produkuje unie pouze 80 procent objemu cukru, který ve skutečnosti spotřebuje.

Někdy nebezpečný úřední šiml. Unijní kvóty způsobily, že v Polsku je nedostatek cukru. "V důsledku reformy se Polsko stalo z vývozce cukru jeho dovozcem," říká Katarzyna Guzendová z frankfurtského Německo-polského informační centra pro spotřebitele. Potřeba cukru v Polsku přesahuje kvótu 1,6 milionu tun zhruba o 200 tisíc tun.

Důsledek? Cukr, jehož cena se mezitím na světovém trhu oproti EU zvýšila, je nutné dovážet na starý kontinent ze třetích zemí, vysvětluje Guzendová.

Svým způsobem paradoxní situace. Poláci, a nejenom oni, by dokázali vyprodukovat cukru dostatek. Kvůli strategiím úředníků v Bruselu ho ale najednou mají nedostatek a musejí na něj draze připlácet.

Tady jde jde o to že žádné pojištění nekryje škody na 100% jeli pak těch pojištění víc tak je škoda plně pokryta. O TO SNAD JDE! Není ůčelem na tom vydělet ale netratit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 09:30:39
> ----------------------------------------
> "Nejsem odborník na pojišťovnictví, ale domnívám se, že Svépomocný
> včelařský fond není pojištěním v pravém slova smyslu..."
>
> Taky nejsem odborník na pojištění, ale Svépomocný včelařský fond všechny
> základní znaky pojištění má. Jsou tam pravidelné platby coby pojistné, je
> tam písemný Statut svépomocného fondu coby Pojistné podmínky tohoto
> pojištění a je tam v případě pojistné události výplata peněz, která aspoň
> částečně pokryje škodu.A je tam, pokud se vezme dobrovolnost vstupu do
> Svazu, tak i dobrovolnost zvolit nebo nezvolit služby SF. Dokonce je možné
> navolit výši platby pojistného rozdílnou platbou za úly venku a za úly ve
> včelíně.
>
> Každopádně i když by SF nebylo pojištění, pokud někomu shoří třeba ten
> včelín nebo pracovna na zahradě, a je vedle SF ještě komerčně pojištěna,
> minimálně se musí od výše škody kryté tím komerčním pojištěním odečíst
> plnění Včelařského svépomocného fondu. Jak už jsem výše uvedl, u škodového
> pojištění, pokud výše součtu výplat je vyšší než utrpěná škoda, jedná se
> podle našich zákonů jednoznačně o pojistný podvod.
>
>
>

Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit.

Pepan

,> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 09:37:38
> ----------------------------------------
> "Co je hlavní Do žádosti o výplatu škody uvést pak raději o pojisku víc jak
> míň Tehdy šlo o škodu způsobenou mými 3 dětmi. Po druhé o můj pracovní
> úraz."
>
> Pojištění úrazu je pojištění obnosové. Dá se, například ten úraz, pojistit
> na libovolné množství pojistek, pojišťovny o sobě nemusí nijak vědět a v
> případě úrazu potom legálně lze na všechny uzavřené pojistky vyinkasovat
> plné nezkrácené pojistné plnění.
> Nemíchat s pojištěním škodovým, jsou to jabka a hrušky.
> Už by to chtělo konečně začít učit tyhlety základní jednoduchá pravidla v
> nějakém ročníku základní školy....
>
>
>

Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak přidat?

Je to jedno geneticky bude pořád stejná

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?m?na matky
> Datum: 05.4.2011 10:53:58
> ----------------------------------------
> Mám po zimě jedno slabé včelstvo, ve kterém bych chtěl vyměnit matku. Je
> vhodné ji vychovat v tomto včelstvu naočkováním larev z včelstva
> kvalitního, nebo je lepší ji vychovat přímo v kvalitním včelstvu a pak
> přidat?
>
>
>

Jak je u tebe obvyklé, píšeš naprosté nasmysly.
Vysvětli třeba, co to jsou "hmotná pojištění".
zdenek

Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit.

Pepan

Třebas pojištění bytu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina + povinn? vyet?en? na MVP
> Datum: 05.4.2011 11:07:28
> ----------------------------------------
> Jak je u tebe obvyklé, píšeš naprosté nasmysly.
> Vysvětli třeba, co to jsou "hmotná pojištění".
> zdenek
>
> Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda
> nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou
> škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit.
>
> Pepan
>
>
>

"Já to ani nemíchá i když se to tak jeví. Ale u hmotných pojištění se skoda nikdy nehradí ze 100% a jeli těch pojistek víc tak to vyjde i na celou škodu. Nejde o to vyděla,t ale netratit."

http://www.pojisteni.cz/zakony/zakon_37_2004.pdf o pojistné smlouvě
Hlava II Škodové a obnosové pojištění
paragraf 31 Vícenásobné pojištění.
Paragraf 40 přepojištění

jo, a svépomocný fond podle Zákona o pojišťovnictví pojištěním skutečně není. Ve smyslu dozoru ČNB a dalších podmínek, které musí komerční pojišťovny plnit.