76651

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří Macák (e-mailem) --- 30. 3. 2011
LN: Druháci chovají včely a deváťáci tančí

http://www.lidovky.cz/druhaci-chovaji-vcely-a-devataci-tanci-dxg-/ln_noviny.asp?c=A110322_000130_ln_noviny_sko&klic=241907&mes=110322_0

*Druháci chovají včely a deváťáci tančí*

22. března 2011

INSPIRACE Škola v Jesenici probouzí v dětech podnikavost: mají svůj klub,
pečují o zahradu i hospodářství a pořádají vlastní ples

Na tanečních kurzech se deváťáci chystají na velkou noc. Ta předchází dni,
kdy se za žáky devátých tříd základní školy v Jesenici zavřou po rozdání
vysvědčení dveře naposled a oni zamíří na slavnostní oběd se svými učiteli a
pak už dál, do všech vzdělávacích stran. Ta velká noc - to je tradiční
absolventský ples a děti z devátých tříd si ho pořádají víceméně samy.

Příprava plesu se dá pojmout jako pruda či práce navíc pro "chudáka
kulturního referenta" anebo jako školní projekt - a v Jesenici zvolili to
druhé.

Deváťáci tak mají na starost úplně všechno - zajistit sál, připravit
pozvánky, program, kapelu, vybrat a oslovit hosty i nacvičit předtančení,
tedy samozřejmě pokud budou chtít. Baví se tím vším dobře půl roku předem.
Aby jim to šlo o něco lépe, probíhají v podkrovním sále jesenické základní
školy taneční kurzy pro žáky devátých tříd, vedené tanečním mistrem Janem
Černým. "Ten ples by si deváťáci měli užít, proto jim přímo na něm se všemi
organizačními věcmi pomáhají děti z osmiček. Díky tomu k věci přičichnou,
pochopí, co je vymyšlené dobře a co vrže, a mají celý rok na to, aby si samy
vymyslely ples ještě lepší, jedinečnější nebo originálnější," vysvětluje
Josef Buchal, ředitel základní, mateřské a umělecké školy v Jesenici u
Prahy.

Podnikavé děti Jesenická základní škola má kreativní a podnikavé děti ráda,
vždyť předmět základy podnikání tu učí již od šesté třídy. "Naší vizí je, že
škola by neměla připravovat jenom budoucí zaměstnance, ale i budoucí
zaměstnavatele," říká Josef Bouchal. Proto chce, aby děti získaly základní
znalosti o podnikání - teoretické i praktické. "Nejde jen o to, aby chápaly,
co jsou náklady a výnosy, jaké existují typy firem, nebo věděli, jak si v
bance zřídit účet. Jde nám o to, aby coby budoucí zaměstnavatelé byly také
společensky, lidsky i morálně úspěšní," říká ředitel školy Josef Bouchal

Škola připravuje projekt vlastní fotovoltaické elektrárny, kterou bohužel
teď trochu zbrzdily "solární daňové tanečky". Vize je však jasná,
fotovoltaický výkon elektrárny bude zaznamenáván a přenášen na dvou
monitorech, na jednom na chodbu pro zvídavé, na druhém do učebny fyziky, kde
se žáci budou učit se získanými údaji a nastudovanými parametry dál počítat.

Ředkvičky nám nesní Až tady solární elektrárnu postaví, bude to už druhá
podnikatelská aktivita, do které škola vtáhne své žáky. Tou první je školní
podnik založený pro první stupeň, který má úplně jinou náplň - včelařství.
Proč zrovna včely? Jsou prý inspirativní svojí pracovitostí, spoluprací,
organizovaností. A lze se od nich mnohé naučit.

Malí včelaři po odpolednách stloukají rámečky na včelí plásty, pracují s
včelím voskem, učí se stáčet med, studují život, rituály i anatomii včel.
"Spojuje to v sobě spoustu oblastí, přírodovědu, matematiku, manuální práce
nebo si například sami navrhujeme i etikety na sklenice medu - dárkové,
vánoční jarní," vysvětluje vedoucí mladých včelařů Radka Horáková. Ekonomiku
včelařského podnikání povedou opět žáci druhého stupně, kteří budou počítat
náklady na obaly, výnosy, marže.

S nápadem spojit včely a děti prý přišli čeští včelaři - neboť včelařů ubývá
a těch mladších pětašedesáti let je vskutku pomálu. Poptávka po medu ale
neklesá. Včelařství se tak do jesenické školy dostalo v rámci projektu
Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických
souvislostech, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu a
ministerstva školství. Během roku se z něj stala ale záležitost srdeční.
Škola má zatím tři školní úly, na jaře přibudou další dva.

Jak jsem pochopila, vypadá to, že v jesenické škole to včelami neskončí, na
jaře tu budou zakládat malý chov. "Jen pár slepic a králíků, aby se děti
naučily základům drobného chovatelství," popisuje ředitel Buchal. Aby
viděly, co všechno chování drůbeže obnáší, kdy se asi tak pozná, že z kuřete
bude kohout, nebo slepice, kdy začnou slepice snášet vajíčka a co je potřeba
udělat s těmi kohouty...

Připomíná mi to trochu pěstitelské práce z našich dob, půl roku jsme se
starali o školní záhony a přes prázdniny nám je školník sklidil a snědl -
úrodu jsme nikdy neviděli "Je především potřeba vybrat, co budete s dětmi
pěstovat," baví se Josef Buchal mojí námitkou. "U nás si třeba každý prvňák
vypěstuje svoje ředkvičky. Ty rostou rychle a nikdo mu je nesní. Děláme to
proto, aby děti prožily celý proces, od zasetí po sklizeň," podotýká a mě
napadá, že školy, tedy ty dobré, čím dál víc nahrazují aktivity, které s
dětmi dělávali rodiče a prarodiče. I ředitel to potvrzuje. A tak na školní
zahradě vysázeli i ovocné stromy.

Děti se rozvalují na sedačce Zatímco školní družina se kolem druhé hodiny
odpoledne pomalu vyprazdňuje, v jedné místnosti dole v přízemí je rušno a
nabito. "Tady bych se zbláznil," říká ředitel a vstupuje do školního klubu.
Na sedačce se rozvaluje asi deset dětí z šestých až devátých tříd, u stolu
několik dalších, aktivnějších zasedlo k deskovým hrám. Hraje hudba a je tu
ruch.

Školní klub je určen dětem druhého stupně. Řada jiných škol je hned po
vyučování "vyžene ven" a pokud možno někam dál, za roh, aby alespoň
nekouřily hned před školou. Mnohé z nich by byly doma samy, další by zůstaly
společně stát někde na nejbližší zastávce - těmhle školákům se často nechce
rozejít domů. Klub využívají i děti, které mají mezi vyučováním a kroužkem
větší pauzu.

"Organizujeme i výlety, akce, často něco vyrábíme," vysvětluje vedoucí klubu
Jaroslava Matulová a ukazuje venkovní hřiště a ping-pongové stoly, které
jsou dětem k dispozici od jara do podzimu. V klubu současně funguje i
knihovna - původně tu prý byla umístěna pouze dočasně, než pro ni škola
vybuduje vhodné prostory. "Ukázalo se ale, že děti takhle mají ke knížkám o
hodně blíž a často do některé zabrousí, třeba když čekají na kamarády, až
přijdou z oběda," dodává vedoucí klubu.

Díky klubu škola "i takhle velkým dětem" umožňuje zůstat spolu a kamarádit
se i mimo dopolední vyučování. Není to úplně běžné, na každé druhé škole vám
dneska řeknou, že děti se po vyučování rozprchnou - k zájmovým aktivitám,
jichž mají některé nad hlavu, nebo domů, k počítačům -na nichž zase hledají
své kamarády, alespoň virtuálně. V místnosti vedle klubu plánuje ředitel
vybudovat malou studovnu-pracovnu, kde si budou moci "školáci napsat úkoly v
klidu, protože v tom rámusu se to nedá".

Spojuje rodáky i náplavy Jesenická základní škola nemá o děti nouzi. V
současné době sem chodí na 560 žáků, z toho zhruba stovka není ze spádové
oblasti a rodiče školu vybrali i za cenu dojíždění. Starousedlíci jsou v
Jesenici v menšině. "V Jesenici byla zhruba tisícovka obyvatel. Pak se
začalo stavět a počet místních se rychle rozšířil o šest tisíc nově
příchozích," říká Josef Buchal. Právě škola je institucí, která může ke
sžívání obyvatel a vzniku místního života významně přispět. Budova školy je
sice nová, ale tradice mnohaletá.

"Myslím, že škola má být jakýmsi kulturně-společenských centrem obce," tvrdí
ředitel a jeho slova potvrzují všechny aktivity, které škola pořádá. Vloni
jesenická škola oslavila 130 let své existence. A na oslavu přišli všichni,
rodáci i náplavy dohromady.

***

Jarní soutěž: hudba a petrklíče

* První jarní čtvrtek 24. března proběhne ve společenském centru Jesenice
celostátní finále již čtyřiadvacáté hudební přehlídky Jarní petrklíč.
Hudební festival malých a mladých muzikantů pořádají občanské sdružení
Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Základní škola a Základní umělecká škola
Jesenice a gymnázium PORG.

* Jarní petrklíč je dítětem dnešního ředitele jesenické školy Josefa
Buchala, který si coby ředitel festivalu soutěž již čtyřiadvacet let
"stěhuje s sebou". Prapůvodně ji zakládal jako hudební soutěž dětí z Prahy
8, kde tehdy působil.

* Soutěží se v šesti kategoriích, mladší a starší sólisté a instrumentalisté
a k tomu malé a velké sbory. Soutěže se každoročně účastní na čtyřicet škol
z celé republiky, letos je přihlášeno na pět set vystupujících.

* Školního kola se letos v Jesenici zúčastnilo asi padesát žáků, to znamená
každý desátý.

* Vítězové nedostávají medaile, ale velké pomlázky se zlatými, stříbrnými a
bronzovými stuhami.

V porotě usedají sólisté českobudějovické opery či členové katedry hudební
výchovy pražské Pedagogické fakulty UK.

* Festival je otevřen všem základním i uměleckým školám a je přístupný
veřejnosti. Zájemci najdou více informací na webové stránce
www.netix.cz/petrklic

O autorovi| LENKA MARTINKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy
Akademie LN
LENKA MARTINKOVÁ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu