Archiv Včelařské konference

Dobrý den,
Prosím vás,kolikati procentní roztok ředíte do odpařovače "Nassenheider"?Jak dlouho trvá odpaření roztoku při plném naplnění odpařovače(180ml) v měsíci červenec-srpen,kdy venkovní teploty nezřídka překračují 30stupňů a včelstva jsou po vytočení stáhnuty do pěti nástavců optimal? Jsou zde i jiné faktory,které odpar ovlivňují? Umístit odpařovač do nejvyššího nástavce nebo raději níž?
Děkuji za ověřené a již odskoušené informace.
P.

R. Poláček napsal:
> Jaké původní česno bude využívat oddělek? Co je to za nesmysl? Připravím
> oddělek, pak ho strčím pod úl a létavky produkčního včelstva se prostě
> přeorientují o těch 25 nebo případně 50 cm výš. Oddělek bude mít přirozeně
> svoje vlastní česno a produkční úl taky.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud jsem přehazoval nástavky vysoký za nízký, tak včely, které byly orientovány na očko ve vysokém nástavku měly problém s orientací na očko do nízkého nástavku, který jsem přeložil nahoru. Jinak řečeno, čelní stěna byla plná včel, které hledali očko na původním místě, ačkoliv došlo jen v posunu očka v několika centimetrech nahoru a dolu a na očkách mám barevné kruhové uzávěry.

Aleš Molčík

" Pokud jsem přehazoval nástavky vysoký za nízký, tak včely, které byly orientovány na očko ve vysokém nástavku měly problém s orientací na očko do nízkého nástavku, který jsem přeložil nahoru. Jinak řečeno, čelní stěna byla plná včel, které hledali očko na původním místě, ačkoliv došlo jen v posunu očka v několika centimetrech nahoru a dolu a na očkách mám barevné kruhové uzávěry"

U mně prvních půl hodiny byla čelní stěna taky plná včel, další půlhodinu včely zmizly až na cca 20 včel, první a druhý den potom bylo na čelní stěně cca 10 včel, ostatní létaly bez problémů na novou výšku.

Nejspíš jediná možnost je včelstvo mít na novou výšku už zalétané a až potom ten oddělek dát dolů. Ale s úspěšností oplození v tak krátké vzdálenosti od hlavního včelstva na to bych moc nevsadil, hlavní let včel do horního česna může mladou matku stáhnout sebou do horního úlu. Je to zvýšené riziko ztrát.

Je to nápad, v podstatě nevyzkoušený. Zatím to vypadá na variantu, kdy v nějakém oddělku či oplodňáčku mimo nechám matku vychovat a oplodnit a potom, jak začne klást, bude matka s včelami umístěna do toho nástavku pod včelstvo, vystrojeného plásty a mezistěnami. Budu to letos zkoušet.

"Ale s úspěšností oplození v tak krátké vzdálenosti od hlavního včelstva na to bych moc nevsadil, hlavní let včel do horního česna může mladou matku stáhnout sebou do horního úlu. Je to zvýšené riziko ztrát."

V kočovném včelíně bylo v zadovácích na 2 metrech vedle sebe 5 včelstev a nad sebou dvě řady,takže celkem 10 včelstev. Česna vedle sebe byly co 41 centimetrů, nad sebou 50 centimetrů plus mezi nimi ještě často otevřená očka do medníků. A to bylo v uzavřené stěně včelína, zatímco tady u nástavků se jedná o samostatně umístěné úly, mezi kterými je nějaký volný prostor minimálně 5 cm, tudíž orientace pro vracející matky je snadnější. Ztráty v oddělcích dosahovaly ve včelíně zhruba 2 matky z 10 odchovávaných, takže přijatelné.

Jeden plodový plást se včelami na jaře stačí na to aby se zněj do podletí stalo včelstvo, ale je to o zůžení na ten prostor který včely obsednou. Protože včelstvo které se má vyvíjet potřebuje určitou komfortní teplotu, kterou si musí vytvořit. Pokud se do jednoho nástavku vloží jeden plodový plást se včelami, oplodněnou matkou a zbytek mezistěny nebo souše, tak se tento oddělek na začátku může podchladit a nic z toho nebude. Má-li se oddělek úspěšně vyvinout, musí se o něj starat víc než o včelstvo. Ke konci sezóna je samozřejmě dinamika rozvoje silnější. Můžu si tohle dovolit napsat, protože jsem byl také takový frajer co takhle vystrojil nástavek a myslel si, že to za 3 měsíce samo naroste a potom jsem do toho nástavku čučel jak kuna z otípky a škrabal se na kokosu, jakto že se to nepovedlo. Spěchat pomalu to chce, protože vše má svůj čas.

zkus http://dvorsky.leos.sweb.cz/ a tam otázky a odpovědi. Myslím, že najdeš vše potřebné

>Prosím vás,kolikati procentní roztok ředíte do odpařovače "Nassenheider"?Jak dlouho trvá odpaření roztoku při plném naplnění odpařovače(180ml) v měsíci červenec-srpen,kdy venkovní teploty nezřídka překračují 30stupňů a včelstva jsou po vytočení stáhnuty do pěti nástavců optimal? Jsou zde i jiné faktory,které odpar ovlivňují? Umístit odpařovač do nejvyššího nástavce nebo raději níž?
Děkuji za ověřené a již odskoušené informace. P.<
------------------------------------------------------------

Mohu Vám doporučit abyste navštívil stránky PSNV (Pracovní společnost nástavkových včelařů) tam jsou tyto informace k mání. Dále časopis Moderní včelař 1/2011 str. 18 - 24. Popřípadě i některá starší čísla. Případně navštivte Optimalové stránky PANDORA. Čistě z vlastní praxe. Používá se kyselina mravenčí krmná (pozor ne pro technické využití) o hustotě 60%. Odpaření roztoku trvá v závislosti na síle včelstva, teplotě a vlhkosti vzduchu cca 10 - 14 dnů. V červenci - srpnu je třeba použít menší odpařovací knot. Na uvedenou velikost včelstva je potřeba vložit 2 ks odpařovačů do nástavků s plodem. Vkládám do dvou nástavků 1x z leva a 1x z prava (křížem). Při vložení odpařovačů je třeba dbát na to, aby mezi odpařovačem a plodovým tělesem byl jeden plást bez plodu.

"Můžu si tohle dovolit napsat, protože jsem byl také takový frajer co takhle vystrojil nástavek a myslel si, že to za 3 měsíce samo naroste a potom jsem do toho nástavku čučel jak kuna z otípky a škrabal se na kokosu, jakto že se to nepovedlo. Spěchat pomalu to chce, protože vše má svůj čas."

To vím, to už mám taky za sebou.

>Domluvit se smístním mysliveckým sdružením (hospodářem) / mysliveckou stáží na odstřelu. Jako invazivní škodnou to rádi provedou ....

Výše citovaná teorie je jen teorie. Praxe je zcela jiná.
Myslivci se na nějakého psíka můžou vykašlat. Spousta stráveného času a za to sklenici medoviny nebo medu. Tůdle. Připrav si minimálně 2000 Kč za jednoho psíka. A těch psíků bude vždycky víc, tz. připrav si minimálně 8000 Kč a ještě před hospodářem/sdružením si budeš muset kleknout a pěkně prosit.

Myslivci mají v řadě míst (většina republiky) přemnoženou černou nebo vysokou zvěř. Zemědělci a lesáci hlásí škody na polích a stromcích (okusy) za statisíce a nic se neděje. Populace zvěře je často vyšší než zákonem povolený normovaný stav. Na větší zvěři mají alespoň trofej a kus masa. Na tvýho psíka se rádi vykašlou.

Soused nabízel myslivům tisíce za redukci zvěře na plánovaný stav. Nic. Tak musel zaplatit moře peněz za cca 1 km plotu. Já jsem taky skončil u toho plotu, ale platil jsem jen 1/2 a soused druhou 1/2.


Radku, dej si do vyhledávače "přemnožená zveř", dostaneš se do reálu a na teorii zapomeneš.

..ja som to asi predtym nenapisal,do tych odlozencov davam staru matku a v materskom vcelstve ponechavam jeden matecnik,cize mlade M.sa mi oplodnuju do hlavnych vcelstiev..je to opacny postup vlastne..

Souhlasím s nereálností toho myslivce, pokud tomu nenahrávají velice příznivé skutečnosti. Myslivci, jakoliv mám mezi nimi dobré známé, jsou dnes spíš než lesní tak městští střelci a navíc zaměstnaní. Takže nemají čas v noci hodiny číhat u včelína a potřebují k úspěchu komfortní posed.
Navíc závazná pravidla jim přímo ukládají střílet jenom tehdy, když je přesně vidět, do čeho střílejí a tak, aby střela neletěla do vzduchu do dálky, takže z tohoto důvodu je noční čekaná možná jen ve vybraných nocích při měsíčku. Už se mnohokrát stalo,že myslivec v noci střelil do něčeho, co potmě dělalo hluk jako nějaká zvěř a on to byl nějaký zloděj nebo tulák...

Mylivci Vám nepomůžou, mýval není lukrativní trofej a když o tom budete moc mluvit, a nastražíte do včelínu třeba i hummánější sklopec, a některý z těch po kterých jste odstřel požadoval to zjistí, tak ještě můžete být osočen z pytláctví. Takže pokud to jen je možné, je nejlepší věnovat se důsledně zajištění aby se mýval nemohl do včelínu dostat.
Ono se to samozřejmě na dálku radí. Já mám včelstva volně v lese a stopy mývalů kolem úlů mám,ale naštestí zatím beze škod.

Dlouhodobé odpařovače jsem nezkoušel, takže mám jen úvahu o tom jestli není lepší přece jenom použít Formidol. Je tam sice větší riziko poškození plodu, ale myslím si, že ůčinější je např. 3x ročně provést ošetření silnějším Formidolem než nechávat ve včelstvu slabší a delší ošetření jiným odpařovačem. Přece jenom to poškození, pokud nastane, se bude dotýkat omezeného počtu včel, které jsou brzy nahrazeny. Mě také od použití jiných odpařovačů většinou odrazuje způsob, že je musím vkládat do nástavku. Houbičku nad včelstvem bych si představit dovedl. Já dávám Formidol nahoru na nástavek položený na lištách a oddělené od včelstva zeleným sítem, které se používá do zdvojených podložek. Včely to síto velice rychle zanesou propolisem, který v zimě vydrolím a je co prodat.

http://zakazany.denicek.eu/zdravi-2/rama-s-nama.html
Byla zde diskuze o másle a medu.Vřele doporučuji kupovat máslo za 20 Kč jako ta paní.Uděláte opravdu pro své zdraví mnoho užitečného.Máslo našlehané doplněné sajrajty.Má všechny negativa.Jako mléko odtučnělé.Tuk v másle a mléku váže vápník který, je dodáván do těla,kostí.Naopak vše odtučnělé odebírá vápník z kostí.Co následuje je na stránkách zdraví.

Ještě upřesnění stránky.
Margaríny a zdravá výživa
http://www.wmmagazin.cz/index.php

..u nas sa zas premnozili polovnici a normalni ludia maju prob.poprechadzat sa po polnych cestach s deckami bez toho aby ich nejaky ... nesledoval s dalekohladom a neupodozrieval z pytliactva..Som sa dnes dostal ku vcelam po mesiaci,bzuci to vsetko zatial,na jednom uli v mieste dosadania nizkeho nastavku na vysoky vyrubana diera 10 x 1 cm,datel al.zlna asi..

Sám mám také problém, že krmení i med vozím na kolečku do kopce, ale přivedli jste mě na myšlenku využít již hotové pohony pro elektrokola. Např. na goldenmotor.cz nebo na e- pohon.cz jsou k dostání již 16-20" komplety, jež půjdou s minimen zručnosti použít do obyčejného kolečka. S PB baterií se to vejde do 8-10 tis.Kč (li-polky jsou dražšší).
Z vlastní zkušenosti (vlastním elektrokolo) mne cca 10Ah baterie bez šlapání uveze cca 20 km a to mám přes 100kg, což mi ke včelám bohatě stačí- mám to cca 200m.

Zdravím včelaře ,po strašení o nekvalitních mezistěnách na kurzu spracování vosku jsem se rozhodl skusit domácí výrobu. Rád bych slyšel názor někoho kdo se o to také pokusil. Jestli lité nebo válcované nebo to nechat na profesionálech a důvěřovat.

"Mylivci Vám nepomůžou, mýval není lukrativní trofej a když o tom budete moc mluvit, a nastražíte do včelínu třeba i hummánější sklopec, a některý z těch po kterých jste odstřel požadoval to zjistí, tak ještě můžete být osočen z pytláctví. Takže pokud to jen je možné, je nejlepší věnovat se důsledně zajištění aby se mýval nemohl do včelínu dostat.
Ono se to samozřejmě na dálku radí. Já mám včelstva volně v lese a stopy mývalů kolem úlů mám,ale naštestí zatím beze škod."

Já bych to neviděl s tím pytláctvím tak černě. Psík není zajíc nebo liška, je to vetřelec v naší přírodě, který naopak likviduje původní druhy a mláďta lovné zvěře. Každý, od myslivců po všelijaké ochránce přírody bude rád, když takové zvíře z přírody zmizí. Když do včelína nebude vidět, tak ani nikdo nebude mít důvod tam něco hledat. Nevidím problém v tom mrtvého psíka odevzdat třeba myslivcům nebo živého do sběrné stanice poraněných divokých zvířat. Prostě včelař vyrušil psíka ve včelíně při lupu, psík se chytil za nohu do štěrbiny mezi prkny nebo na sebe shodil úl a zůstal v tom včelíně viset.... Pokud se nenatrefí na zvlášť velkého hlupáka, nikdo se v tom vrtat nebude. Jen to musí být relativně humánní, zvíře lapené za nohu do želez , kterou si stihlo napůl uhryzat asi nebude to správné....
Neviděl bych ani větší problém v tom, kdyby se psík stáhnul a doma se kožka vydělala. Není to ani kočičí ani psí kůže, s těmi je v EU , co vím, zakázáno obchodovat, a je to přece jen kožešinové zvíře, takže jeho kožka bude mnohem kvalitnější než třeba vydělaná králičina. Kyselina mravenčí na domácí vydělávání kůže je k dispozici....
Třeba před půl rokem někdo obcházel stavení, představil se jako chovatel kožešinových zvířat , který potřebuje nutně peníze a nabízel tyto kožky za levný peníz..... a tak se do stavení dostala ta kožka psíka....

Ještě k té K.M., kdo jste ze strakonicka či prachaticka (pochopitelně dle zájmu i z dalších okresů), je pro Vás ve připravena ve Volyni přednáška Ing. Leoše Dvorského
Termín a místo: Středa 6.4.2001, 18 hodin, přízemí kina Volyně, z náměstí projdete vchodem do radnice až na dvůr
Téma: Alternativní ošetřování včelstev.
Stručná osnova: Včelstvo v přírodě, proč medná komora, volná stavba, selekce na varroatoleranci, ošetřování KM.
Vstupné 20 Kč. Pořizování záznamu v rozsahu domluvy s přednášejícím, další veřejné šíření odvislé od formy po dohodě s přednášejícím.

Pavle a kde berete jistotu, že Váš vosk je prostý škodlivých látek. Já si myslím, že do vosku se dostanou i jiné stopové prvky, než jen z léčiva např. z postřiků a třeba i z potoku, kde včely chodí pro vodu a na horním toku nemají čističku odpadních vod. Ale pokud chcete něco udělat pro to, aby jste měl co nejmíň zatížený vosk, tak přejděte s obnovou díla směrem k bio. To znamená, že necháte včelám v rámku volnou stavbu. A na to žádný válec ani lis není potřeba.

"Pavle a kde berete jistotu, že Váš vosk je prostý škodlivých látek. Já si myslím, že do vosku se dostanou i jiné stopové prvky, než jen z léčiva např. z postřiků a třeba i z potoku, kde včely chodí pro vodu a na horním toku nemají čističku odpadních vod."

Něco jiného jsou stopy chemikálií zjištěné moderními analytickými metodami, tam čím dál vyšší citlivost to směřuje doslova k zpětné rekonstrukci dějů a incidentů až roky a desetiletí zpátky a něco jiného je vyšší a skutečně škodlivá koncentrace.
Aby byl vosk nějak výrazně kontaminován, museli by zemědělci na postřiky masívně překročit maximální dávky nebo použít zakázané látky, v potoku by toho muselo plavat kila, na nátěr úlů by se musely použít toxické nátěry na ochranu dřeva, v ovzduší by muselo být dlouhodobě masívně kouřmo ze smogu a tak podobně.
Zdaleka největší kontaminace vosku bude přece jen z toho léčení a to když se bude léčit podle návodu, běžně obměňovat plásty a vyvádět nějaký vosk mimo koloběh,, tak pořád to bude dost hluboko pod nějakou kritickou hranicí.

Pánové, zase melete dohromady kobzole (brambory) a hrušky!!!
Odbíháte od fyzikálních vlastností k chemii. Držte se nahozeného lasa!!
J.P.

Teď jsem na cestách a píšu z telefonu tak stručně. Pavle co je za problém s mezistěnama? Čím Vás postrašily na přednášce?

sklopec,a odvízt hodně daleko....ať se zas pobaví někdo jinej

P.K. (90.178.157.91) --- 5. 3. 2011
Re: Psík mývalovitý (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50917) (50928) (51049) (51050) (51066) (51068) (51069) (51076)
sklopec,a odvízt hodně daleko....ať se zas pobaví někdo jinej

Odkud jste?
J.B.

AM: Dlouhodobé odpařovače jsem nezkoušel, takže mám jen úvahu o tom jestli není lepší přece jenom použít Formidol.

Lecos bylo v OVP, viz e-Věstník 09/2010:
http://www.n-vcelari.cz/download/e-Vestnik/e-Vestnik-2010-09.pdf

V uvedeném e-Věstníku odkaz na konkrétní vydání OVP (článek: Týrání zvírat nebo užitecný medikament), kde je srovnání krátkodobých a dlouhodobých odpařovačů provedeno.

Přidávám konkrétní odkazy:

Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel

Dále zkuste v google.com vyhledat "nassenheider návod":
http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz%20ho.pdf
http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz.pdf

Vcely dnes nosi zvlastni rousky,tak jsem zapatral po "jarnich kvetech" a zhruba 50 m od stanoviste rouskuji bezcene PILYNY z hromady po cirkularce.Jarni "pilinova"snuska zacala,hromada pilin je pokryta vcelami.

Nevíte z jakého dřeva ty piliny jsou? Mě rouskovali piliny ze švestky když jsem ji loni kácel.Ale to bylo na podzim a docela příjemě voněli.

V dobách, kdy se používala k jarnímu pylovému přikrmování sójová moučka se diskutovalo o tom, že rouskují prakticky jakýkoliv prach vhodné velikosti a vlhkosti. Je to teď v předjaří v době nedostatku pylu pravděpodobně instinkt.
Ono taky v přírodě se v předjaří kromě pylu z jehněd všelijakých větrosnubných rostlin žádný suchý prášek vhodný k rouskování prakticky nevyskytuje, takže mimo zásah člověka se instikt rouskovat jakýkoliv rouskovatelný prášek a donést ho do úlu nemůže netrefit do černého.

Jinak u nás to byl zajímavý předjarní týden, takový jsem zatím za těch cca 30 let nezažil. Celý týden jasno, přímé slunce, na osluněných místech už týden holá půda bez sněhu, ve stínu jen dva centimetry sněhu, ale na slunci rozmrznutý jen cca centimetr půdy a ve stínu sníh, trvalý mráz a trvale zmrzlá půda ještě dneska. Sníh na severní straně střechy začal pořádně tát teprve včera. Na zahradě za ten týden neporostlo skoro nic, jen sněženky se vytáhly o cca centimetr.
První prolet byl teprve včera v jednostěnných nástavcích, kde slunce vyhřálo čelní stěnuna takových 40 st C. V zadovácích, kde je izolace, prolet ani náhodou, možná dnes něco bude....

Pro nově otevírané včelařské prodejny kousek u Prahy hledáme vhodného dodavatele a výrobce úlů , součástí úlů, plemenáčků aj.
Rozhodující jsou hlavně doba dodání, kvalita a zpracování.
Své nabídky zasílejte na info/=/vcelarstvi-psary.cz

Pilyny jsou pravdepodobne z dubu nebo buku.Ale to je vcelam asi jedno z ceho jsou.Ocky je nosi do ulu a cesnem je zas vyhazuji ven.Neco jako "umela zamestnanost" z dob minulych.Podle predpovedi to nevypada,ze by se kvetena pohla k jaru,pres noc silny mraz,pres den nad nulou.Na prvni pravy pyl si budem muset jeste par tydnu pockat.Jinak po 5 letech duvod k male radosti-zbytky vcelstev konecne v cele ZO beze spor MVP!

Dne Saturday 05 of March 2011 17:26:25 Josef Prochazka napsal(a):

> pohla k jaru,pres noc silny mraz,pres den nad nulou.Na prvni pravy pyl si
> budem muset jeste par tydnu pockat.Jinak po 5 letech duvod k male
> radosti-zbytky vcelstev konecne v cele ZO beze spor MVP!


polabi , od cca stredy vcely nosi zluty pyl - male rousky a bily, velke
rousky. Taky nosi neco konzistence voskovych supinek, ale kde to berou .....



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dnes u nás v polabí nic moc. Na severní části včelína 8°C, ve včelíně 11°C,
uprostřed hnízda (změřeno mým udělátkem) 33°C. Na prolet musí být po několik
dnů pěkné počasí, aby na to včelstva zareagovala.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 05, 2011 1:08 PM
Subject: Re: jarni kvety


>V dobách, kdy se používala k jarnímu pylovému přikrmování sójová moučka se
> diskutovalo o tom, že rouskují prakticky jakýkoliv prach vhodné velikosti
> a
> vlhkosti. Je to teď v předjaří v době nedostatku pylu pravděpodobně
> instinkt.
> Ono taky v přírodě se v předjaří kromě pylu z jehněd všelijakých
> větrosnubných rostlin žádný suchý prášek vhodný k rouskování prakticky
> nevyskytuje, takže mimo zásah člověka se instikt rouskovat jakýkoliv
> rouskovatelný prášek a donést ho do úlu nemůže netrefit do černého.
>
> Jinak u nás to byl zajímavý předjarní týden, takový jsem zatím za těch cca
> 30 let nezažil. Celý týden jasno, přímé slunce, na osluněných místech už
> týden holá půda bez sněhu, ve stínu jen dva centimetry sněhu, ale na
> slunci
> rozmrznutý jen cca centimetr půdy a ve stínu sníh, trvalý mráz a trvale
> zmrzlá půda ještě dneska. Sníh na severní straně střechy začal pořádně tát
> teprve včera. Na zahradě za ten týden neporostlo skoro nic, jen sněženky
> se
> vytáhly o cca centimetr.
> První prolet byl teprve včera v jednostěnných nástavcích, kde slunce
> vyhřálo čelní stěnuna takových 40 st C. V zadovácích, kde je izolace,
> prolet ani náhodou, možná dnes něco bude....
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5927
> (20110304) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Teplomer ve stinu ukazoval v poledne +4 stupne,ale na uly svitilo od rana slunce a provoz na cesnech byl silny.U ulu se dalo cupet jenom v kosili,ale beda vlezt kam nesvitilo-cepka a palcaky.Kvete Jasmin nahokvety,ale zda li je vcelarsky uzitecny nevim,vi o nem nekdo vic?

Co mi u výsledků těchto pokusů často chybí, je popis jak je při aplikaci KM otevřené dno. Myslím si, že by to byl praktický údaj. A když jsem si porovnal výsledky v poslední tabulce, tak mi z toho vyšel nejlíp Formidol. MiteGone a Nassenheider používají 65% KM v dávce 360ml na ošetření u MG ůčinnost 89,9% a Nass. 85,6%. U Formidolu je 85%KM v dávce u dvou desek dohromady 80ml a má účinek 81,1%. Na první polhled to vypadá, že Formidol je na tom nejhůř, ale když se to přepočítá na 100%KM tak MG a Nass. potřebují na dosažení výsledku 234ml 100% KM a u Formidolu ve dvou deskách je dohromady 68ml 100%KM. Takže 2x deska Formidolu má 3x míň chemie s účinkem max. o 9% míň než dlouhodobé nosiče. Nechci být za rýpala, ale pořád mě ty dlouhodobé nosiče nějak nepřesvědčily.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukáš Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K.M.
> Datum: 05.3.2011 12:03:36
> ----------------------------------------
> Přidávám konkrétní odkazy:
>
> [odkaz] Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě
> varroózy včel
>
> Dále zkuste v google.com vyhledat "nassenheider návod":
> http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz%20ho.pdf
> http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz.pdf
>
>
>

POLYTANOL je v České republice v prodeji pouze pro profesionální použití, tzn. osoba aplikující přípravek musí být odborně způsobilou fyzickou osobu.
Blížší informace najdete na adrese: http://www.polytanol.cz

mě taky nepřesvědčily jejich teoretické předpoklady,praxe nevím-neznám,používám síta(vl.met.) a zasítované dno ,není ho nutné zakrývat,položil jsem pod stojany na zem podložky a byl nanich stejnej spad jak když jsem vedle podložkou přikryl síto ,ale na jaře a na podzim je chladněj tak abych dosáhl koncentrace dávám podložky na síta-v létě když jsou vedra tak ji tam nedávám(pokud nepozoruju spad),podporuju kratkodobé nárazové léčení(24hod -40ml)léčení vysokým odparem 80 procentní kys.mravenčí,podle mne výpary kys .mr.musí proudit přes ul jak přes tunel,pro dlouhodobý vypařovače hraje obrovskej vliv vlhkost v ůle ,která hodně sníží účinnost...

....atd.

Co říkáte na letošní konec zimy(začátek jara)?
Při jízdách autem vidím,jak ozimá řepka ztratila svoji zelenou barvu,kterou vyměnila za světle hnědou a už se objevují značné plochy,kde už není ani zelená,ani hnědá,prostě kde už není vidět nic.Snad nevymrzla....A předpovědi neslibují obrat k lepšímu(dnes u nás v 7 hod -10 st.).
Jako by nestačilo,že kvůli nepříznivému počasí v létě a na podzim zemědělci nestíhali zasít v termínu,a navíc brzký nástup zimy...Ještě,že hned zkraje napadl sníh,pod kterým až donedávna dobře přezimovala.
Existují názory,že jarní snůška(tzn.i řepka) je jistá,proto je dobré mít včas připravená silná včelstva,aby ji náležitě využila,protože další snůšky už nemusí přijít atd atd.
Opravdu???
Minimálně jednou už se mi stalo,že jarní snůška téměř selhala a moje silná včelstva dostala takovou chuť na rojení,že mi ten rok nestačily úly,kolik jsem vytvořil oddělků.A aby to nebylo tak jednoduché,tak se chtěly rojit i ty oddělky...Ještě,že jsem v tu dobu měl jen pár včelstev,tak jsem to celkem ustál.Dneska by to byla větší sranda....

Pavel

to můžeme jen s napětím pozorovata doufat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ozim? ?epka.
> Datum: 07.3.2011 09:01:00
> ----------------------------------------
> Co říkáte na letošní konec zimy(začátek jara)?
> Při jízdách autem vidím,jak ozimá řepka ztratila svoji zelenou barvu,kterou
> vyměnila za světle hnědou a už se objevují značné plochy,kde už není ani
> zelená,ani hnědá,prostě kde už není vidět nic.Snad nevymrzla....A
> předpovědi neslibují obrat k lepšímu(dnes u nás v 7 hod -10 st.).
> Jako by nestačilo,že kvůli nepříznivému počasí v létě a na podzim zemědělci
> nestíhali zasít v termínu,a navíc brzký nástup zimy...Ještě,že hned zkraje
> napadl sníh,pod kterým až donedávna dobře přezimovala.
> Existují názory,že jarní snůška(tzn.i řepka) je jistá,proto je dobré mít
> včas připravená silná včelstva,aby ji náležitě využila,protože další snůšky
> už nemusí přijít atd atd.
> Opravdu???
> Minimálně jednou už se mi stalo,že jarní snůška téměř selhala a moje silná
> včelstva dostala takovou chuť na rojení,že mi ten rok nestačily úly,kolik
> jsem vytvořil oddělků.A aby to nebylo tak jednoduché,tak se chtěly rojit i
> ty oddělky...Ještě,že jsem v tu dobu měl jen pár včelstev,tak jsem to
> celkem ustál.Dneska by to byla větší sranda....
>
> Pavel
>
>
>

Taky na severní Moravě musela dostat pěkně zabrat, rekordní teploty střídavě nízké a vysoké od října, leden a únor víceméně bez sněhu a v chladnýh obdobích v noci i 15 pod nulou....

Na Hané je to také takové

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ozim? ?epka.
> Datum: 07.3.2011 12:02:44
> ----------------------------------------
> Taky na severní Moravě musela dostat pěkně zabrat, rekordní teploty
> střídavě nízké a vysoké od října, leden a únor víceméně bez sněhu a v
> chladnýh obdobích v noci i 15 pod nulou....
>
>
>

počítejte tak s 5-10 procentní zaorávkou, záleží samozřejmě na jednotlivých porostech, jak moc silné šly do zimy, kdy byla doba setí apod. Dobrá zpráva může být, že jarní řepka je jako osivo téměř vyprodaná, takže zemědělci budou přesívat ozivou řepku tou jarní. Při těch cenách se není co divit. A ty ozimy co zůstanou dostanou podle mého dost a dost chemie na zmátoření a zintenzivní se i ochrana proti škůdcům v období před nebo v časném květu

Pro nově otevírané včelařské prodejny kousek u Prahy hledáme vhodného
dodavatele a výrobce úlů , součástí úlů, plemenáčků aj.
Rozhodující jsou hlavně doba dodání, kvalita a zpracování.
Své nabídky zasílejte na info/=/vcelarstvi-psary.cz

www.vcelarstvi-psary.cz

U nás řepka zatím jakž takž dobrá. Ale je poměrně sucho. Žádný sníh a bez vláhy vše pokvete rychle a bez nektaru.
A nás je většinou spolehlivá květová snůžka, medovice je jednou za pár let.
Šimko /Milevsko/

Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby? Místní "včelka" je předražená a na netu desítky obchodů, nechce se mi vše procházet a porovnávat...

Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
----------
V zahraničí. :-)

Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?

Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?

Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR. Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.

Karel

Levné to bude až budou alepoń 2 prodejny v každém městě vedle sebe a ne jen 2 v kraji. ;-P Dnes musíš koupit jen v nejbližší jinak tě to prodraží cesta nebo doprava. Celá sleva je pak v (_!_). :-))
,
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 07.3.2011 17:23:32
> ----------------------------------------
> Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
> ----------
> V zahraničí. :-)
>
> Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?
>
> Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?
>
> Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR.
> Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.
>
> Karel
>
>
>

Levné to bude, až bude kupní síla, která zajistí odbyt a bude možné na zakázku vyrobit seriové stroje a ne pásovou výrobu na standartním stroji u kterého musíte zaplatit zaměstnance, který můsí mít takovou mzdu, aby uživyl rodinu+odvody státu. Po zhodnocení nákladů a úzké skupiny zákazníků je lepší dovoz z Polska a na to, aby se obchodník na dovozu i se zaměstnanci uživyl jsou dvě prodejny na kraji až moc.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 07.3.2011 18:46:42
> ----------------------------------------
> Levné to bude až budou alepoń 2 prodejny v každém městě vedle sebe a ne jen 2 v
> kraji. ;-P Dnes musíš koupit jen v nejbližší jinak tě to prodraží cesta nebo
> doprava. Celá sleva je pak v (_!_). :-))
> ,
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJI <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> > Datum: 07.3.2011 17:23:32
> > ----------------------------------------
> > Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
> > ----------
> > V zahraničí. :-)
> >
> > Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?
> >
> > Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?
> >
> > Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR.
> > Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Může mi někdo podrobněji vysvětlit techniku tzv. zebrování.Děkuji Sch.

Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři 4 a 5/2008 a 1/2009. Na jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá biologická podstata i praktické provádění této metody.
Ivan Černý

čauky tak na mladoboleslavsku to před tydnem vypadalo taky spatne repka dost pomrzla ale nahazeli na ni síran a ted už vypada krasne zelene a začina se pomalu zveden neco tam zustalo tak to bude dobry,akorat by chtelo zapršet dlouho nepršelo a všechno už čeka na vodu.

Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem, že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.

Pavle, prosím, poděl se o toho strašáka, týkajícího se mezistěn. Jestli, nechceš, tak to vypadá, že sis to vymyslel. To lidé se zdravým rozumem nedělají.

J.P.

Nebo nakoupit více, aby se cesta "vyplatila". Taky nepojedete 30 km vzálené prodejny pro jeden kg cukru levnějšího o 1 Kč než v blízké prodejně. To se ale chce domluvit s více lidmi a to může být problém.

RP:
Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem, ....
----------
Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.

Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u něj i nadále.

V konečném důsledku se přišlo na to, že je to celkově velmi drahé a "normalizace" se prosadila skoro sama. Ale právě seriovou výrobou, nikoli naopak.

Na výstavě Itálii jsme až na jednoho vystavovatele z Finska viděli jen jeden jediný typ úlu. I kování vyrábělo víc výrobců, ale s identickými rozměry.
Plemenáče lisované z plastu - to se promítalo do ceny i jejich pevnosti.
Málokdo by byl schopen říci jaký mají rozměr rámku, znají jen velký do plodiště, nízký o medníku.
Rozdíl byl jen v materiálu použit. na stěny, způsobu "čepování" a v cenách a barevných úpravách.

Medníkový nástavek sestavený natřený za 8Euro i s daní. Tedy necelých 200Kč.

Vystavovatel ze Slovinksa nabízel hotové rámky na Langa (ti tam měli jen cizinci, kromě místního Dadanta blatta) za cenu, za jakou tady stěží nakoupím přířezy, Včetně zkosení na bočních loučkách hofmana. Nebýt tam autobusem, tak jsem neodolal. :-)

Jinak na místní dadanty se dalo koupit kování, třeba i plehování na střechy pylochytů - taky standart-prodávalse smaotatný výlisek.
Prolisované rohy - jaké používá třebaIng.Cimala jsem si na výstavě nakoupil za 2Kč kus i další plechy. Neměl jsem dojem, že by mě vyšly dráž jak zde, a to nevímkam bych pro ně jel.

Ten Dadant by se dal určitě vylepšit, asi by na to přišla většina včelařů, ale logika a ekonomika je jim jasná.

Karel

"Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.

Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u něj i nadále."

Ono k tomu vývoj dojde, jen to bude nějakou dobu trvat. A někteří budou rvát nad zánikem typického českého ( úlu, průmyslu, firmy...) Maximálně se uživí nějaké kutilské stavebnice, kde si zákazník vysloveně zaplatí za to, že si to z těch dílů doma sestaví a vyrobí sám a navíc klidně i nějaký originál.
Třeba malou kancelářskou děrovačku na papír lze zakoupit od 80 po takových 150 Kč. Přitom to je poměrně složitý výrobek. Podobně složité včelařské pomůcky dnes u nás stojí 5 - 10 x víc a to jen proto, že jsou vyráběny kusově. Zatímco tu děrovačku vyrobí v sérii třeba pár miliónů kusů a stejnou pak prodají do všelijakých marketů v Evropě, USA i jinde....

A Já bych jen doplnil k tomu co napsal př. Jiruš, že je třeba rozlišit pásovou a sériovou výrobu. Na pásovou výrobu potřebujete větší počet zaměstnanců a nebo postupujete na každý stroj s určutou operací a to je drahá výroba. Takhle se vyrábí zateplené nástavkové úly. Na seriovou výrobu, máte stroj, do kterého na jednom konci strčíte desku a na druhém vyjede hotový díl. Takhle se dá vyrábět tenkostěnný úl. Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 09:11:19
> ----------------------------------------
> RP:
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> ...
> ----------
> Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co
> seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často
> deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.
>
> Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se
> snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u
> něj i nadále.
>
> V konečném důsledku se přišlo na to, že je to celkově velmi drahé a
> "normalizace" se prosadila skoro sama. Ale právě seriovou výrobou, nikoli
> naopak.
>
> Na výstavě Itálii jsme až na jednoho vystavovatele z Finska viděli jen
> jeden jediný typ úlu. I kování vyrábělo víc výrobců, ale s identickými
> rozměry.
> Plemenáče lisované z plastu - to se promítalo do ceny i jejich pevnosti.
> Málokdo by byl schopen říci jaký mají rozměr rámku, znají jen velký do
> plodiště, nízký o medníku.
> Rozdíl byl jen v materiálu použit. na stěny, způsobu "čepování" a v cenách
> a barevných úpravách.
>
> Medníkový nástavek sestavený natřený za 8Euro i s daní. Tedy necelých
> 200Kč.
>
> Vystavovatel ze Slovinksa nabízel hotové rámky na Langa (ti tam měli jen
> cizinci, kromě místního Dadanta blatta) za cenu, za jakou tady stěží
> nakoupím přířezy, Včetně zkosení na bočních loučkách hofmana. Nebýt tam
> autobusem, tak jsem neodolal. :-)
>
> Jinak na místní dadanty se dalo koupit kování, třeba i plehování na střechy
> pylochytů - taky standart-prodávalse smaotatný výlisek.
> Prolisované rohy - jaké používá třebaIng.Cimala jsem si na výstavě nakoupil
> za 2Kč kus i další plechy. Neměl jsem dojem, že by mě vyšly dráž jak zde, a
> to nevímkam bych pro ně jel.
>
> Ten Dadant by se dal určitě vylepšit, asi by na to přišla většina včelařů,
> ale logika a ekonomika je jim jasná.
>
> Karel
>
>
>

Nevíte někdo jak je to s dotacemi od kraje co se týče finančního příslibu? Když už by tento příslib člověk dostal, a kraj proplácí max 80% nákladů, přičemž by příslib byl např. 10000Kč. Může člověk nakoupit za 12500 a 10000 mu bude vráceno, nebo může nakoupit za těch 10000 a bude proplaceno max. 8000?

" A Já bych jen doplnil k tomu co napsal př. Jiruš, že je třeba rozlišit pásovou a sériovou výrobu."

To jsou věci pro lidi, co stavějí fabriky. Včelař je spotřebitel a pro toho je rozhodující cena za nějakou přijatelnou kvalitu.
Obávám se, že pokud bude v rámci Evropy někde takový provoz, nebude to vzhledem k ceně české pracovní síly u nás.

Prosil bych o objasnění rozdílu krmné kyseliny mravenčí a technické.Na litrovývch sklenicích ,které jsem koupil ve specializovaném laboratorním obchodě to na etiketě není vyznačené a zde jsem se dočetl,že pro použití proti v.d.je nutná jen krmná K.M.
Děkuji.Petr.

" Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska."

Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....

Mimoradny prispevek pro Svaz z vcelstva/1K.Podle ZU maji vcelarske spolky prostoupiti za clena vcelarskeho druzstva: na kazdych 20 clenu,trebas i zapocatych jeden podil.

4.5.1943 Podle vladniho narizeni 294/42 slucuji Svaz zemskych ustredi vcelarskych spolku v Praze se Zemskym svazem okresnich sdruzeni chovatelů hospodarskeho zvirectva v Cechach v Praze,castecne do jmeni Zemskeho chovatelu hzospodarskeho zvirectva na Morave v Brne.Toto zvlastn jmeni provede se dle klice,ktery urcim.Toto jmeni bude spravovano samostatne jako ucelove,ve jmenovanych Zemkych svazech
Zemske ustredi vcelarskych spolku v Praze a Zemske ustredi vcelarskych spolku v Brne slicuji se zvlastnimi vynosy se Zemskym svazem okresnich sdruzeni chovatelu hospodarskeho zvirectva v Cechach a se Zemskym svazem chovatelu hospodarskeho zvirectva na Morave v Brne.
Likvidaci slouceneho Svazu a ZU provedl zemedelsky rada F.Zizka,prednosta oddeleni chovu hospodarskeho zvirectva,za spoluprace J.Neprase jednatele SZUV spolku. Na Morave provedla referentka slecna Bethge za spoluprace predsedy K.Adamce..vsechna konani byla osvobozena od dani a poplatku.
Trojnasobne pojisteni-znovu se zduraznuje,aby si kazdy vyplnil prihlasku, spravne ohodnitil svuj majetek,ucinil radnou prihlasku a zaplatil.

casopis CESKOMORAVSKY VCELAR se od srpnoveho cisla meni na -VCELAR-
zemska skupina v Cechach Kremencova 8.na Morave Starobrnenska 19/21
za sefredaktora povolan Jan Marek-odborny rada ministerstva zemedlestvi a lesnictvi.redakcni sbor J.Nepras,K.Adamec, Kochanicek, Peterka,Pokorny.

Cinnovnici v Cechach: O.BrennerF.Fronek,jednatel Mikes
na Morave : Emil Hinckelmann nadlesni v Ketkovicich,K.Adamec,
jednatel Rosa Bethge

"Prosil bych o objasnění rozdílu krmné kyseliny mravenčí a technické.Na litrovývch sklenicích ,které jsem koupil ve specializovaném laboratorním obchodě to na etiketě není vyznačené a zde jsem se dočetl,že pro použití proti v.d.je nutná jen krmná K."

Obě budou obsahovat kromě vody tak 5 - 10 % dalších cizích příměsí, technická, co jsem kdysi viděl specifikace, obsahuje pár procent organických ředidel a trošku těžkých kovů. Krmná se potom bude vyrábět nějakým jiným způsobem a bude obsahovat látky, které nebudou vadit střelím, kravám nebo prasatům. Jinak solidní výrobce by měl mít k vyráběné kyselině někde na webu volně dostupný technický list, kde kromě jiných údajů obsah a složení cizích příměsí v kyselině je uvedený a solidní prodejce by měl vědět, kde a měl by to na požádání kupujícímu dát.
Jinak se jedná o běžnou chemikálii, která se prodává v různých stupních čistoty a ceny...
viz třeba http://www.lach-ner.com/oznacovani-cistoty-chemikalii/t-304/?n=10

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

omlouvám se za zaslání příspěvku dvakrát, chybička se vloudila.

AM:
Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva.
---------
Jo to je o podnikavosti - jak jsme psal, v NSR jsme byl ve farmě - velkoobchodě - vbudovaly si závod v Rumunsku a podávají v NSR Lang.2/3přířez za 0.6E. Tedy za to co tady dá někdy sehnat.

Ono je to o podnikavosti, například v Itálii prodávali i blbé tahokovy na dno úlů atd, stačí si to objednat ve fabrice a nechat si tam nastříhat.

Zkuste si sehnat tahokov na česna, nebo na proklad nástavků před myšma.

Přitom se s vámu bude fabrika bavit už od 6m2. Jen to vozí v tabulích, malé množství se nevyplatí řezat u nich.

Tayd je problém, že za perspektivou ČR včelařství považuje každý něco jiného. Jeden výrobu úlů - co největší cena, druhý nákup co nejlacinějších úlů pro včelaření.

Tohle žádná racionalizační komise nemohla nikdy vyřešit,
takže to teď vyřeší dovozci, nebo zahraniční firmy co si tady udělají zastoupení.

Nechápu,jak by mohla tady nějaká truhlárna konkurovat truhlárně do 500km se 1/4 náklady.Už jenom rozdíl platů v ČR dost oblastí "diskriminuje" pro lacinou ruční práci.

Bohužel, schopnost organizování hromadné výroby je základní vlastností kapitálu. Bez toho ani peníze nejsou kapitál, pokud toto nejsou schopni jejich majitelé zajistit.
A tato základní věta není ve včelařství stále chápána.

Karel

Zapoměl jste to nejdůležitější. Napsat o jaký kraj se jedná, každý má dotace nebo granty nastavené jinak.

Plzeňský kraj, dle podmínek se nemusí ani dokládat vynaložené náklady jen se podává (po schválení příslibu) čestné prohlášení o realizaci nákupu. Z toho mi vyplívá, že nepotřebuji ani faktury, či ano?

Na to jsem se taky ptal. Tohle mi napsali:

Dobrý den,
pokud jde o potvrzení realizace nákupu, je v případě pořízení nových úlů určitě potřebná fyzická kontrola, doklad o koupi nepovažujeme za až tak důležitý, vycházeli jsme z připomínek některých včelařů, že si dokáží úly sestavit sami. V případě nákupu pomůcek doporučujeme doklad o koupi doložit a následně uschovat pro případ kontroly poskytovatelem.
Doufám, že Vám odpověď takto pomůže.
S pozdravem

Ing. Olga Jirmanová
státní správa lesů - dotace

V naší branži je výroba hlavně závislá na množství kupujících, životnosti výrobků a jejich opotřebovávání. Naše základní vybavení má velmi dlouhou životnost i bez údržby. Na úlech 10 let není ani znát. Medomet po 20 letech září novotou. Těch pár mezistěn a drátků které je třeba koupit každý rok, to zboží nezlevní.
Pořizovací ceny máme vysoké s velmi dlouhou životností a jakékoliv úvahy o sériové výrobě jsou při tom obratu naprosto nereálné. I pro velké včelařské firmy Je hlavní výrobou med a opylování a všechno ostaní je jen doplněk.Stačí se podívat do takových obchodů ke prodávají výrobky pro kutily jestli tam najdete něco co je jen pro včelaře.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 08:24:32
> ----------------------------------------
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a
> promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to
> dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je
> další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak
> potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí
> či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
> Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny
> najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.
>
>
>

Perfektní, něco takového jsem potřeboval vědět, ale nechtěl jsem hned psát na kraj. Ale jak je to s těmi procenty???

Ještě něco by mě zajímalo, když je tam 1500Kč na "pomůcky a vybavení" - které mám ale za poslední 3 roky koupené komplet nové, jde za to nakoupit i mezistěny, kterých mám akutní nedostatek, natož při pořízení dalších úlů? Vím, že loni bylo v podmínkách, že mezistěny do toho nezpadají, ale letos tam nic takového není...

Jak to tak vapadá, asi napíši na ten kraj...

U toho dřeva je problém , že majitelé kácejí lesy které sázeli jejich dědové a tehdy byla potřeba jiná co ti dnešní budou sázet to budou spotřebovávat naši vnukové. Budem my včelaři to dřevo ještě potřebovat??

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 10:43:04
> ----------------------------------------
> " Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní
> suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho
> uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska
> hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa
> vozí z Polska."
>
> Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí
> tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je
> dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
> Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak
> všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se
> nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po
> lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase
> jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa
> strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť
> starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé
> by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....
>
>
>

Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.

Teda nevím jak jste se dopočetl na 1000 rámků z m3, ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků. Nehledě na to, že většina částí rámků jde řezat z "odpadu". Takže z kulatiny zbude pár kusů se suky a tenké odřezky s kůrou... Nehledě na to, že já kupuju sušenou lípu za 7500,-, ale souhlasím, že je to věc náhody, jí na pile objevit, ale jde to a to jsem v oblasti, kde je 90% borovice. Ale rámky jdou dobře dělat i třeba ze smrku i jiných dřevin, nechápu proč jsou všichni zatíženi na lipové rámky.

...ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků...

Tak opravuji výpočet, změřil jsem originální lipový rámek, připočítal 25% prořez a vychází to na cca 2600 rámků... Tudíž dle ceny dřeva je cena rámku za materiál 3-4Kč. U Hoffmanů se mi to počítat nechce, ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.

Jenda:
ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
-----------------
No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré kvalitě beru. samozejmě na doklad.
:-)

Karel

Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 15:39:50
> ----------------------------------------
> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.

Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm, většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický, já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)

Proč se upřednostňuje lípa? Protože lípa nemá výrazná léta jako třeba smrk a tak se mnohem méně štípe. Zároveň je lehčí, měkká a přitom ještě dostatečně pevná. Proti třeba vrbě, osice, topolu a snad i jilmu se lípové dřevo při řezání tolik netřepí , "nevláknovatí", takže na rozdíl od výše uvedených dřev se dobře opracovává i poměrně tupým nářadím. Topol se například hodně štípe, ještě mnohem víc než smrk.

Reaguji trochu později -našel jsem příspěvek v archivu.V Havl.Borové (provoz Oudoleň) vám udělají pastovací zařízení dle požadavku - doporučuji zajet se podívat a zkonzultovat. Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu. Očekávám, že naleju med,naočkuji, 3-4 dny promíchám(asi hodinu 2x denně) a stočím do sklenic. Také jsem pastoval v konvích a vadilo mi to věčné přetahování, zvedání, bryndání medu z pastovací vrtule když ji přendáváte z konve do konve, přelévání do plnící nádoby atd. Takhle to snad bude rychlejší, čistější a hlavně méně namáhavé. Hlavně aby bylo co pastovat.

Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 17:35:31
> ----------------------------------------
> _Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na
> tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na
> suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte
> tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min.
> suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je
> finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše,
> kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté
> pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého.
> A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou
> nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý._
>
> Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a
> domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si
> nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm,
> většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou
> sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina
> atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je
> na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický,
> já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem
> znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové
> dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)
>
>
>

Petr:
Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu.
----------
A to podstatné na konec - cena?

Méně podstatné - plocha a průměr vrtule, směr osy otáčení?

Díky

Karel

směr osy otáčení?

Upřesňuji otázku - je svisle, v ose či mimo svislou osu nádoby, či šikmo

Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.

Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%, k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem, jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc...

Jendo, odpovězte mi na jedinou věc. Jak máte široké prkno, že na slabším řezu získáte na konci o 1/4 až 1/3 víc latěk a na čem tak široké prkno protahujete. Já teď vyrážím na nákup řeziva na příští týden, tak si to přečtu až večer. Tak Vám přeji pěkný den.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 09.3.2011 07:05:07
> ----------------------------------------
> _Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak
> počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče
> běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic.
> Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u
> louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou
> suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za
> 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba
> snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí
> být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a
> praskat._
>
> Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a
> dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven
> katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%,
> k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem
> jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám
> důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o
> výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem,
> jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc...
>
>
>

"Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.

Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%, k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem, jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc..."

Zbytečný spor, pravdu máte oba, akorát jeden počítá výrobu z surového dřeva, druhý výrobu z vybraného kvalitního polotovaru.

Platit za 1 m3 7500 -10 000 CZK,
tak to bych se na to mohl ....
Sezente si zname, ja kupuji kulatinu od lesaka- lipa je bezcena a je plevel v lese- takovy je postoj lesaku. Bral jsem asi 15-16 stromu v prumeru mely 35-40 cm, za drevo jsem platil 300 CZK - u znameho na pile jsem mu pomohl a za dopoledne z toho byly fosny- stalo me to 800 CZK, rezano na fosny 60 mm. tluste. Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne.
Pak staci najit sikovneho stolare, ktery ma poradne masiny. Tak treba do frezky nastavi 3 kotouce o sile 0,9 mm a jede jak drak. Reze tri prirezy najednou a s minimalnim odpadem. Bere si ode me 2 Kc za 1 ramek-prirez.
Prirezy me vychazeji na 3 CZK - a to je cena prumerna 39/24- 70% 448x159 -30%. A to mam jeste na jednu zimu drevo na roztapeni kotle, nez tam supnu kaly. Mam v tom dva dny prace- bourani stromu a rezani na pile.

P.

Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři 4 a 5/2008 a
1/2009. Na
jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá biologická podstata i
praktické provádění této metody.
Ivan Černý


To jste to tedy moc nevysvětlil !!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ivan ?erný" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: protirojova opatreni
Datum: 7.3.2011 - 22:50:09

> Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři
> 4 a 5/2008 a 1/2009. Na
> jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá
> biologická podstata i
> praktické provádění této metody.
> Ivan Černý
>

>
> Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne.
>

No uplne krasne asi 60tka fosna za rok nevyschne, ne? :-)) Ale jinak hodne
dobry.

Osobne delam ramky z odpadu po truhlarine, nejaky suk apod me vubec
nerozhodi, ramek je pro me spotrebni zbozi. Rezat na prirezy celou fosnu to
ja rozhodne ne... To by preci byla skoda :-))

T.H.

A těch 5,-Kč je jen za materiál?A co to ostatní?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
Datum: 8.3.2011 - 15:38:47

> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes
> 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat
> ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14,
> napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>

pekne dni sa blizia ja cas ist do vceliciek- vcelarim v uloch typ B ako je dobre rozsirit plodisko smerom dole alebo hore ? a kedy davat medzisteny ? pod plodisko alebo nad plodisko ? dakujem Stano

Sorry,

asi jsem se spatne vyjadril- 2 CZk je cena za rezani a 1 CZK jsou materilaove naklady na 1 ramek, prirez tak vychazi na 3 CZK. Z tech 15 stromu mi vyslo cca 2800-3000 ks ramku. Za drevo jsem platil 300 , za rezani fosni 800, to je 1100 CZK - zbytek do tech 2800 -3000 CZk - je LPG do Frontery ( bere si 14 l.), kdyz to prevazim na pilu a pak domu. Surova lipa je dost tezka a na voziku muzu vozit max 700 kg. Nejslozitejsi je najit stolare, ktery to nareze za 2 CZK/ks a ma na tom zisk, at se mu to vyplati. Je to o strojich, kterymi disponuje.
P.

Je pravda Tomasi, ze stromy jsem kacel v rijnu/listopadu 2009, a rezane na prirezy byly ted v lednu, takze to bylo neco malo pres rok, drevo bylo opravdu suche. Stodola ma zdene pilire a vypln je ze dreva, kde mezi jednotlivym prkny je vzdy tak 1,5 cm fuga a protoze bydlime na kopci, tak u nas neustale fouka vitr, ve stodole je mirny pruvan. Fosny prokladam 25 mm silnymi proklady.
Ja jsem si taky kdysi hral doma s cirkularkou a ze zbytku vyrabel ramky. Ted ale pro ty objemy, uz to nejde a hlavne se mi to nevyplati.
P.

Příteli Zajíčku, jestli se mohu zeptat jak ty kmeny byli dlouhé. Děkuji

Rezal jsem je na 1,2 m dlouhe kusy, abych byl schopen s tim rucne manipulovat, ale kolik takovych kusu bylo, to uz presne nevim. Na pilu jsem bral jen ty spodky, jak uz byl prumer cca 15 cm, tak to slo do pece.
P.

Pavel Zajíček
Prirezy me vychazeji na 3 CZK - a to je cena prumerna 39/24- 70% 448x159 -30%.
----------

Jen abych se zorientoval, o jakém provedení rámků muvíte?

Karel

Cena mého stroje 34000 Kč.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm. Míchání tedy neprobíhá vrtulí ale tímto rámem -jsou v něm šikmo navařené příčky.Míchací rám je asi o 10cm nižší než horní okraj nádoby. Vypouštěcí kohout nerez, prům.50mm, vyveden krátkým kolínkem ze dna nádoby -tedy ne z boku jako to bývá u medometů. Dno je rovné a odstup rámu ode dna také asi2,5cm.Snad jsem to napsal srozumitelně, eventuelně rád upřesním.

U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni. Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit). Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.

P.

Pavel Zajíček napsal v souhrnu: 15 stromů, průměr 35-40cm, kráceno na 1,2 m, kolik bylo takových kusů už nemá přehled , větve menší jak 15 cm na topení,z toho do 3000 ks rámků.

Pokud takový kmen zprůměruji na 35cm, délku 200 cm a 15ks tak jde o 2,9 M3 z toho vyřezal do 3000 rámků. A to je to o čem se bavím od začátku. A dávám mu také za pravdu, že má-li jít o činnost na které se má vydělat, tak je to o strojní záležitosti, dvouválcový protah a rozmítací pila. Pro podnikatelský záměr je dalším hlavním bodem mít vždy zajištěný materiál za dobrou cenu. To, že se dá někdy sehnat nějaká ta kulatina v lese za cenu palivového dřeva, bohužel není to na čem se dá stavět, to je dostačující pro vlastní soukromnou potřebu. Protože v podnikání jsou věci jako dodržení termínů objednávek a u toho se nedá spoléhat na náhodu. S takovým přístupem organizace, by se v tom každý začal plácat dřív než by začal.
Jak tu byla zmínka o sušení dřeva, tak je takové orientační určení jak dlouho má dřevo být v hráni a to je u měkkého dřeva co 1cm tloušťky to jeden rok.

Rozšíření je lepší dolů,pokud by jste dal velký nástavek při rozšiřování nahoru tak hrozí podchlazení, jelikož by včely nemusely horní nástavek tepelně ovládnout. Je takové přísloví, že včely mají mít hlavu v teple. Mezistěny jsou nerychleji vystavěny na krajích plodového hnízda a můžete je dát do včelstva s první snůškou a nebo jednu o chvíly dřív a jak budete pozorovat, že ji včely už staví tak můžete přidat další.

tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,

shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá

Zdeněk Novotný

tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,

shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá

Zdeněk Novotný

Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát. Ve srovnání s tím co je v lese. Rovné kmeny s korunou někde od 6 m.

Zdenku,

co jsem tady popsal, popsal jsem, jak bylo, prirez za 3 KC nikde nekoupim.

Skutecne z tech stromu byly tak 4 max 5 ks po 1,2 m, ktere jsem vzal na pilu- to muze odpovidat tem 5 m delky, o kterych pisete. A z toho skutecne bylo necelych 3 000 ks prirezu. Kdyz bych si s tim hral doma, tak by se jich urcite udelalo vice, ale stolar pri cene rezani 2 CZK, si nebude hrat s nejakymi zbytky, protoze by neuzivil rodinu.
To ze tech prirezu bylo takove mnozstvi mi naprosto postacuje, protoze pak se da dostat na cenu, kterou jsem uvedl. Kdyz si zacnete s tim hrat a udelate jich o 30 % vice, tak zjistite, ze Vas prirez vyjde treba na 5 CZk a pak uz to pozbyva smyslu.

Nehlede na to, ze stejne bych musel nekde shanet odkory apod. na zimu, at nepodporuji RWE Transgas, tak asi pomerne velky odpad skonci v peci. Z lipy toho tepla moc neni, ale prece jenom na roztapeni to staci.
P.

Chvíli mi trvalo než jsem pochopil proč taková spotřeba rámků Jako prodejce oddělků to je potřeba řešit. Ten s každým oddělkem přijde o 5 rámků Pro běžného včelaře s tuctem úlů však stačí koupit balík přířezů a má zásobu na 10 let.
Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 09.3.2011 20:03:46
> ----------------------------------------
> U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji
> vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a
> malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak
> pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni.
> Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit).
> Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.
>
> P.
>
>
>

"Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm."

Nejdražší bude právě ten šnekový převod, takových 10 tísíc určite bude stát. Takže kdo by chtěl tohleto bastlit doma, v první řadě by měl sehnat ten převod, nový nebo použitý. Já zrovna takový mám v strojku na obdělávání záhonů na pohon vrtačkou, kdysi výrobek VOP Nový Jičín.
Míchací hřídel středem nádoby moc často u míchadel nebývá, častější a výhodnější je míchadlo excentricky mimo osu nádoby. Při správném umístění a otáčkách potom dochází k dvojímu pohybu míchané látky, jednak k intenzívnímu promíchávání uvnitř míchadla, jednak k postupnému pomalému posouvání celého objemu nádoby kolem dokola, takže jednou za cca jednotky minut projde celý objem nádoby přes míchadlo.

"Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"

Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je jedovaté....

Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro malé rámky a ještě méně nosné, tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka rámku nařezaná poněkud přes léta.
Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a dost se štípe.

Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.

"Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát."

Přesně tak.
"Pokroucené patvary" ořešáku by zase mohly být zajímavé na nějaké kontrastně mořené obklady.
Třeba jak jsou velké stromy původních topolů v lužních lesích, spodní část jejich kmenů je zboulovatá, jak jejich dřevo rostlo nějak neproporcionálně po těch boulích a vlákna toho dřeva uvnitř se potom kroutí ve všech možnýcxh směrech. Řezat z takového dřeva nějaké tyčky či latičky je noční můra stolaře, z tohoto pohledu je takové dřevo nejlepší do kotle. Ale udělat z něho desky ( nebo dýhy ) na ty obklady a patřičně namořit nějakým kontrastním mořidlem, které zvýrazní různé směry vláken a rázem je z toho krásný materiál s perfektním přepychovým vzhledem.

Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 10.3.2011 08:25:37
> ----------------------------------------
> "Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1)
> Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"
>
> Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní
> špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je
> jedovaté....
>
> Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je
> tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se
> týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro
> malé rámky a ještě méně nosné,       tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je
> velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká
> balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař
> nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných
> louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale
> zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením
> hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se
> mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
> Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně
> tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo
> znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka
> rámku nařezaná poněkud přes léta.
> Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska
> je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná
> zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem
> potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a
> dost se štípe.
>
> Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká
> rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho
> dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.
>
>
>

"Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo."

No, kdo dělá rámky v menším množství pro sebe, tak klidně ať vezme z palivového dřeva nebo z probírky atd mix všemožných druhů dřev. A klidně ať si s tím pohraje....
Kdo dělá rámky ve velkém množství nebo na prodej, tak pro rentabilní výrobu musí mít parametry vstupního materiálu sjednoceny, o tom není pochyb. Vedle tvaru, toho, jak jsou usušené, by to taky měl být jeden druh dřeva. Nebo maximálně velice podobné druhy dřeva. Pokud to tak neudělá, ztrácí při výrobě množství času a výroba se tak stane nerentabilní....

U nás včera nebo předevčírem začlo konečně jaro, začaly rozkvétat sněženky. Včera začal rozkvétat petrklíč.

Bill Růžička 9.3.2011

CC. MINISTER ZEMEDELSTVI CSR. Nasledujici informace MONOU USETRIT STATU mnoho penez a umoznit bezplatnou lecbu vcelarum jak je practikovano v mnoha zemi evropy (SPAIN)



>Jiri Marik napsal v poslednich dvouch E mail:

>Zdravím do Kanady.

>Mimochodem četl jsem tvoji cenovou nabidku.Byla oproti našim odparným deskám dost vysoká.(nebo se mýlím?) Zdravím do Kanady Mařík

>Posílám ti článek o typech odpařovačů a i ten tvůj.

>http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57



JIRKO NEMYLIS SE VYROBA v CANADE NENI DRAHA ALE DOPRAVA V MALEM JE Vyroba V CSR BY TO ODSTRANILA .

Ale I tak musis SROVNAVAT JABKA S JABKAMA NE S BRAMBOROU.



1 MITEGONE je methoda ktera neni zavisla na Vnejsich teplotach je vivinuta pro TEPLOTU A VLKOSTI PLODU 30 celsius a 55% relative humidity

KTEROU VCELY UDRZUJI BEZ OHLEDU NA VNEJSI POCASI. Vtom je potreba opravit pripojeny clanek . FOMIDOL A Houbicky jsou ZAVISLE NA POCASI.

2 MITEGONE nahrazuje veskere ostatni leceni a jeho aplicace je spojena s beznym osetrovanim a MANIPULACI ULU.

20 teho Srpna kdyz odbiras posledni med a pripravujes uly na zimu das do ulu 3 polovicni desky ty tam ponechaz az do DUBNA kdy delas jarni controlu ze 3 desek 2 jsou

Vetsinou pouzitelne odrizni 3 mm odparovaci plochy a nasakni kyselinou ta strilizuje desky a muzes je dat do jineho ulu koncem kvetna se desky vyjmou . ja je vyhodim

Setrivi vcelasri je skladuji a pouziji zova 3-4 krat.

3 CENA leceni je 3 pulky desek a 6 decilitru Kiyseliny mravenci pro jeden ull na cely rok . ZADNE JINE LECENI NENI ZAPOTREBI, .porovnej si to scenou povineho leceni

A pricti cenu benzinu dopravy pro nekolika nasobnou manipulaci a vlastni praci. Otom ze do ulu nedavas pesticidy jako Gabon a fumigaci s AMITRAS ANI NEMLUVIM.

4 Presentni POVINE LECENI vcetne desek FOMIDOL je dotovano STATEM . JE NUTNO TUTO DOTACI prevest do vyroby MITE GONE KITS

KTERE ODSTRANUJI NEBEZPECI PRACE S OTEVRENOU KYSELINOU KLIC ON: http://www.mitegone.com/pdfpages/Pre%20filling%20Pads%20Dry%20Kits%20.pdf

5 DALE CENA LECENI muze byt snizena dovozem Kyseliny pro lecebne duvody primo od vyrobcu v CINE . A pod statni controlou REDENA NA65% pro leceni, bez dani.

Dale prodejem we sredni evrope . Prikladem je Nemecko kde Kyselina je registrovana a aplicace je na vcelari tudiz DRY MITEGONE KITS KAN BE MARKETED AND SOLD.



Bill Ruzicka

Bill’s Honey Farm – Home of the MiteGone Formic Acid Treatment

2910 Glenmore Road North
Kelowna, British Columbia, V1V 2B6 CANADA
Tel/Fax: 1-250-762-8156 (the best way to reach me is by phone Pacific Time)
Email: billruzicka/=/mitegone.com (include your phone number so I can call you back)

Website: www.mitegone.com


--------------------------------------------------------------------------------

Bill Růžička 8.3.2011:


Světlana Krulišová

asistentka ministra



Ministerstvo zemědělství

Těšnov 17

117 05 Praha 1

tel: +420 221 812 802

e-mail: svetlana.krulisova/=/mze.cz



OTEVRENY DOPIS MINISTRU ZEMEDELSTVI CESKE REPUBLIKY.



VAZENY PANE MINISTRE

Davam timto na verejne vedomi ze ja VACLAV (BILL) RUZICKA Majitel a developer LECBY VCELSTEV proti VAROAZE kyselinou mravenci.

S evaporatory a methodou MITEGONE [1] ( ktera byla vyzkousena v Ceske Republice a prokazana velmi dobra[2] )

Jsem a byl ochoten od roku 2006 PODEPSAT a GRANT LICENCI pro vyrobu a distribuci MITEGONE v Ceske Republice pro celou stredni Evropu.

Tato nabidka byla predlozena VYZKU MNEMU USTAVU V DOLE ( dale DOL) NEKOLIKRAT OD ROKU 2006.[3]

Reditel Vyzkumneho USTAVU VCEL Pan KAMLER se vymlouva ze duvod proc oni nemohou vyrabet MITEGONE je nase vina.[4]

Pravda a duvod je uplne jina DOL VYDELAVA a obdrzuje subvence na vyrobu zastaralych methods a dnes neucinych pesticide ktere jsou

Casti povineho a predepsaneho leceni. NEMA pod jejich monopolem zajem o MITEGONE.A na me nabidky neodpovedel.



SITUACE VCEL v Ceske Republice

Po vstupu CSR do EU Trahsport skrze CSR do strednino vychodu privezl ze zapadni EVROPY roje vcel s VAROA DISTRUCTOR ktera je resistantni na oba pesticidy

Ktere DOL vyrabi. Jejich FOMIDOL (platy s kyselinou mravenci ) je velice neuciny a pozaduje spoustu visit a adjustments.Vcelari na me presentaci

V MLADE BOLESLAVI v 2006 me ujistili ze oni vlastne leci benzinem a ze MITEGONE DOVAZENY z CANADY vlastne neni drahy protoze Vylucuje spoustu prace a dopravy, Dava se do ulu Kdyz se odebira med a uly pripravuji na zimu, odparovace se ponechaji v ulec do Dubna kdy se v ramci jarniho osetreni nasaknou novou kyselinou

a wyjmou se na conci kvetna kdyz se davaji medniky.[5]



ZADAM VSECHNY VCELARE KTERI ZKOUSELI MITEGONE a TI KTERI STRATILI VCELY S POUZITIM POVINEHO A PREDEPSANEHO LECENI,

ABY VAM POSLALI JEJICH ZKUSENOSTI a NAZOR NA ZMENU SITUACE. Prosim CC billruzicka/=/mitegone.com

“Clovece pricin se a pambuh ti pomuze” plati vtomto pripade.



Vazeny pane ministre: JESLIZE NECHCETE ZTRATIT VCELY KTERE SVYM OPYLOVANIM jsou tvurci 45% vseho co jime, je nejvysi cas provest tyto zmeny.

ZAPRVE: zruste povine a predepsane leceni .

ZADRUHE : zruste monopol DOL na vyrobu a distribuci vcelich leku .

ZATRETI : Vypiste concurs s casti subvence pro Independent ;podnik ,sdruzeni neb company . PRO vyrobu a distribuci MITEGONE. JA vam zarucuji plnou spolupraci.



V ucte vas Vaclav (Bill) RUZICKA



NOTES A DOCUMENTACE:

[1] Pokud rozumite anglicky prostudujte http://www.mitegone.com/ POKUD NE kliknete na Ceskou vlajku pro veb v cestine.

[2] 3 lety vyzkum Dr. PRIDALA z MENDELOVY university v BRNE byl uverejnen v PREDJARI MODERNIHO VCELARE. Taktez v priloze [4 ] je posudek z DOL

[3] Vpriloze je nabidka spoluprace s DOL 2009. POSLEDNI NABIDKA byla v lete 2010 ustne s DR. TITEROU ktery slibil prednest muj navrh na vyrobu reditelstvi.

[4] V priloze je MITGONE Vysvetleni reditele DOL pana Kamlera kde se vymlouva na mne ale prohlasuje ze “ Přípravek jsme zkoušeli

s velice dobrými výsledky,”

[5] NAVOD NA POUZITI v cestine: http://www.mitegone.com/navodabezpecnost.asp MITEGONE je pouzivan od roku 1994 s dobrymy vysledky v Americe, Canade, Novem Zelandu, Argentine, Spanelsku , Portugalsku ,Anglii ,Kenya,a CSR.



Bill Ruzicka

Bill’s Honey Farm – Home of the MiteGone Formic Acid Treatment

2910 Glenmore Road North
Kelowna, British Columbia, V1V 2B6 CANADA
Tel/Fax: 1-250-762-8156 (the best way to reach me is by phone Pacific Time)
Email: billruzicka/=/mitegone.com (include your phone number so I can call you back)

Website: www.mitegone.com



------------------------------------------------------------------------------

Bill Růžička 8.3.2011:

Nazdar Venco,

jak jsi vzponal při posledním telefonu pana Přidala jak napsal časopis modetní včelař tak reakce včelařů jde velmi rychle a tak se dotazovali pana Kemlera co je MITEGONE a v příloze ti posílám jeho názor pak mi napiš co si o tom myslíš.

S pozdravem

Josef



CESTI VCELARI

TO je ta nejveci lez jaka muze bejt: NA nekolik nabidek na licenci vubec neod povedeli . Jejich zhodnoceni bylo NEDOSTATECNE PRO CESKE PODMINKY.

A O REGISTRACI ME REKLI ZE TO JE MOC DRAHE a o zadne nabidce ze by to registrovali vubec nevim . Safety sheets jsem faxoval ING. Veselemu v lednu 2009.

V lete 2010 JSEME verbalne v nekolika telefonatech s Dr TITERA Rozebrali nabidku na completni vyrobu a distribuci MITEGONE Pod licenci NABIDNUL JSEM :

VESKEROU VYROBNI TECHNOLOGIJI a zaruku zasob zakladni suroviny in blocks of Peny .

Mohu-li připojit vlastní zkušenost s výrobou rámků, tedy já dělám (42x17) horní a spodní loučka smrk, boční loučky bříza nebo javor, podle toho co seženu. Jsou to tvrdší dřeva a mnohem lépe v nich drží sponky než když jsem dělal boky ze smrku nebo lípy. Také drátek se do tvrdého tolik nezařezává (3x vodorovně nerez). Se sponkováním žádné problémy nejsou sponky 6x26 zvládá sponkovačka Prebena na tlak cca 4Bary bez problému. Zkoušel jsem sponkovat i dub a buk a jde to, samozřejně do čelního dřeva(podél vláken), kolmo na vlákna zarazí sponku stěží do poloviny - to ale při sponkování rámků nepřichází v úvahu.

Pán Wright píše o tejto metode dosť rozťahane a Ing. Čermák tie články stlačil na necelú jednu stranu. Fenologické podmienky pre včelárenie autora sú odlišné než naše a aj u nás musíme prihliadať na počasie a vývoj včelstva. Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob. U nás včelstvo pred rojením ploduje prevažne zo zimných zásob a z prvých jarných znášok - vrby, ovocné stromy, repka a pod. Ak dosiahne potrebnú veľkosť a zhromaždí dostatok zásob tak je pripravené na delenie. Aby sme zabránili vyrojeniu, tak musíme včelstvu skomplikovať splnenie týchto dvoch podmienok. Veľkosť včelstva zmenšujeme odložencami, preletákmi a pod. Druhú podmienku - množstvo zásob môžeme eliminovať odoberaním plástov s medom a ich nahradenie prázdnymi plástami striedavo - ZEBROVITE - v medníku nad plodiskom. Je v tom však háčik - niektorým včelstvám stačí málo plodu a včiel a len pás zásob nad plodom a letia...
V podstate ide o prevesovanie a narušovanie kompaktnosti včelstva. Pokiaľ si včelstvo všetko nedá do poriadku, tak sa zvyčajne nevyrojí.

Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.