75847

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: jarni kvety (51086) (51087) (51088) (51092) (51093)

U nás včera nebo předevčírem začlo konečně jaro, začaly rozkvétat sněženky. Včera začal rozkvétat petrklíč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164) (51166) (51168)

"Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo."

No, kdo dělá rámky v menším množství pro sebe, tak klidně ať vezme z palivového dřeva nebo z probírky atd mix všemožných druhů dřev. A klidně ať si s tím pohraje....
Kdo dělá rámky ve velkém množství nebo na prodej, tak pro rentabilní výrobu musí mít parametry vstupního materiálu sjednoceny, o tom není pochyb. Vedle tvaru, toho, jak jsou usušené, by to taky měl být jeden druh dřeva. Nebo maximálně velice podobné druhy dřeva. Pokud to tak neudělá, ztrácí při výrobě množství času a výroba se tak stane nerentabilní....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164) (51166)

Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 10.3.2011 08:25:37
> ----------------------------------------
> "Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1)
> Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"
>
> Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní
> špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je
> jedovaté....
>
> Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je
> tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se
> týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro
> malé rámky a ještě méně nosné,       tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je
> velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká
> balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař
> nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných
> louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale
> zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením
> hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se
> mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
> Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně
> tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo
> znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka
> rámku nařezaná poněkud přes léta.
> Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska
> je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná
> zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem
> potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a
> dost se štípe.
>
> Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká
> rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho
> dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161) (51162)

"Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát."

Přesně tak.
"Pokroucené patvary" ořešáku by zase mohly být zajímavé na nějaké kontrastně mořené obklady.
Třeba jak jsou velké stromy původních topolů v lužních lesích, spodní část jejich kmenů je zboulovatá, jak jejich dřevo rostlo nějak neproporcionálně po těch boulích a vlákna toho dřeva uvnitř se potom kroutí ve všech možnýcxh směrech. Řezat z takového dřeva nějaké tyčky či latičky je noční můra stolaře, z tohoto pohledu je takové dřevo nejlepší do kotle. Ale udělat z něho desky ( nebo dýhy ) na ty obklady a patřičně namořit nějakým kontrastním mořidlem, které zvýrazní různé směry vláken a rázem je z toho krásný materiál s perfektním přepychovým vzhledem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164)

"Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"

Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je jedovaté....

Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro malé rámky a ještě méně nosné, tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka rámku nařezaná poněkud přes léta.
Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a dost se štípe.

Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139) (51141) (51142) (51156)

"Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm."

Nejdražší bude právě ten šnekový převod, takových 10 tísíc určite bude stát. Takže kdo by chtěl tohleto bastlit doma, v první řadě by měl sehnat ten převod, nový nebo použitý. Já zrovna takový mám v strojku na obdělávání záhonů na pohon vrtačkou, kdysi výrobek VOP Nový Jičín.
Míchací hřídel středem nádoby moc často u míchadel nebývá, častější a výhodnější je míchadlo excentricky mimo osu nádoby. Při správném umístění a otáčkách potom dochází k dvojímu pohybu míchané látky, jednak k intenzívnímu promíchávání uvnitř míchadla, jednak k postupnému pomalému posouvání celého objemu nádoby kolem dokola, takže jednou za cca jednotky minut projde celý objem nádoby přes míchadlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157)

Chvíli mi trvalo než jsem pochopil proč taková spotřeba rámků Jako prodejce oddělků to je potřeba řešit. Ten s každým oddělkem přijde o 5 rámků Pro běžného včelaře s tuctem úlů však stačí koupit balík přířezů a má zásobu na 10 let.
Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 09.3.2011 20:03:46
> ----------------------------------------
> U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji
> vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a
> malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak
> pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni.
> Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit).
> Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.
>
> P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161)

Zdenku,

co jsem tady popsal, popsal jsem, jak bylo, prirez za 3 KC nikde nekoupim.

Skutecne z tech stromu byly tak 4 max 5 ks po 1,2 m, ktere jsem vzal na pilu- to muze odpovidat tem 5 m delky, o kterych pisete. A z toho skutecne bylo necelych 3 000 ks prirezu. Kdyz bych si s tim hral doma, tak by se jich urcite udelalo vice, ale stolar pri cene rezani 2 CZK, si nebude hrat s nejakymi zbytky, protoze by neuzivil rodinu.
To ze tech prirezu bylo takove mnozstvi mi naprosto postacuje, protoze pak se da dostat na cenu, kterou jsem uvedl. Kdyz si zacnete s tim hrat a udelate jich o 30 % vice, tak zjistite, ze Vas prirez vyjde treba na 5 CZk a pak uz to pozbyva smyslu.

Nehlede na to, ze stejne bych musel nekde shanet odkory apod. na zimu, at nepodporuji RWE Transgas, tak asi pomerne velky odpad skonci v peci. Z lipy toho tepla moc neni, ale prece jenom na roztapeni to staci.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.194.31) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161)

Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát. Ve srovnání s tím co je v lese. Rovné kmeny s korunou někde od 6 m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (81.19.46.234) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158)

tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,

shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá

Zdeněk Novotný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (81.19.46.234) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158)

tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,

shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá

Zdeněk Novotný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.40.51) --- 9. 3. 2011
Re: plodisko (51150)

Rozšíření je lepší dolů,pokud by jste dal velký nástavek při rozšiřování nahoru tak hrozí podchlazení, jelikož by včely nemusely horní nástavek tepelně ovládnout. Je takové přísloví, že včely mají mít hlavu v teple. Mezistěny jsou nerychleji vystavěny na krajích plodového hnízda a můžete je dát do včelstva s první snůškou a nebo jednu o chvíly dřív a jak budete pozorovat, že ji včely už staví tak můžete přidat další.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (109.183.40.51) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157)

Pavel Zajíček napsal v souhrnu: 15 stromů, průměr 35-40cm, kráceno na 1,2 m, kolik bylo takových kusů už nemá přehled , větve menší jak 15 cm na topení,z toho do 3000 ks rámků.

Pokud takový kmen zprůměruji na 35cm, délku 200 cm a 15ks tak jde o 2,9 M3 z toho vyřezal do 3000 rámků. A to je to o čem se bavím od začátku. A dávám mu také za pravdu, že má-li jít o činnost na které se má vydělat, tak je to o strojní záležitosti, dvouválcový protah a rozmítací pila. Pro podnikatelský záměr je dalším hlavním bodem mít vždy zajištěný materiál za dobrou cenu. To, že se dá někdy sehnat nějaká ta kulatina v lese za cenu palivového dřeva, bohužel není to na čem se dá stavět, to je dostačující pro vlastní soukromnou potřebu. Protože v podnikání jsou věci jako dodržení termínů objednávek a u toho se nedá spoléhat na náhodu. S takovým přístupem organizace, by se v tom každý začal plácat dřív než by začal.
Jak tu byla zmínka o sušení dřeva, tak je takové orientační určení jak dlouho má dřevo být v hráni a to je u měkkého dřeva co 1cm tloušťky to jeden rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155)

U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni. Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit). Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.80.144.169) --- 9. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139) (51141) (51142)

Cena mého stroje 34000 Kč.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm. Míchání tedy neprobíhá vrtulí ale tímto rámem -jsou v něm šikmo navařené příčky.Míchací rám je asi o 10cm nižší než horní okraj nádoby. Vypouštěcí kohout nerez, prům.50mm, vyveden krátkým kolínkem ze dna nádoby -tedy ne z boku jako to bývá u medometů. Dno je rovné a odstup rámu ode dna také asi2,5cm.Snad jsem to napsal srozumitelně, eventuelně rád upřesním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146)

Pavel Zajíček
Prirezy me vychazeji na 3 CZK - a to je cena prumerna 39/24- 70% 448x159 -30%.
----------

Jen abych se zorientoval, o jakém provedení rámků muvíte?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51148) (51152) (51153)

Rezal jsem je na 1,2 m dlouhe kusy, abych byl schopen s tim rucne manipulovat, ale kolik takovych kusu bylo, to uz presne nevim. Na pilu jsem bral jen ty spodky, jak uz byl prumer cca 15 cm, tak to slo do pece.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.189.142.120) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51148) (51152)

Příteli Zajíčku, jestli se mohu zeptat jak ty kmeny byli dlouhé. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51148)

Je pravda Tomasi, ze stromy jsem kacel v rijnu/listopadu 2009, a rezane na prirezy byly ted v lednu, takze to bylo neco malo pres rok, drevo bylo opravdu suche. Stodola ma zdene pilire a vypln je ze dreva, kde mezi jednotlivym prkny je vzdy tak 1,5 cm fuga a protoze bydlime na kopci, tak u nas neustale fouka vitr, ve stodole je mirny pruvan. Fosny prokladam 25 mm silnymi proklady.
Ja jsem si taky kdysi hral doma s cirkularkou a ze zbytku vyrabel ramky. Ted ale pro ty objemy, uz to nejde a hlavne se mi to nevyplati.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51130)

Sorry,

asi jsem se spatne vyjadril- 2 CZk je cena za rezani a 1 CZK jsou materilaove naklady na 1 ramek, prirez tak vychazi na 3 CZK. Z tech 15 stromu mi vyslo cca 2800-3000 ks ramku. Za drevo jsem platil 300 , za rezani fosni 800, to je 1100 CZK - zbytek do tech 2800 -3000 CZk - je LPG do Frontery ( bere si 14 l.), kdyz to prevazim na pilu a pak domu. Surova lipa je dost tezka a na voziku muzu vozit max 700 kg. Nejslozitejsi je najit stolare, ktery to nareze za 2 CZK/ks a ma na tom zisk, at se mu to vyplati. Je to o strojich, kterymi disponuje.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.40.132.89) --- 9. 3. 2011
plodisko

pekne dni sa blizia ja cas ist do vceliciek- vcelarim v uloch typ B ako je dobre rozsirit plodisko smerom dole alebo hore ? a kedy davat medzisteny ? pod plodisko alebo nad plodisko ? dakujem Stano

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135)

A těch 5,-Kč je jen za materiál?A co to ostatní?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
Datum: 8.3.2011 - 15:38:47

> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes
> 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat
> ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14,
> napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146)

>
> Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne.
>

No uplne krasne asi 60tka fosna za rok nevyschne, ne? :-)) Ale jinak hodne
dobry.

Osobne delam ramky z odpadu po truhlarine, nejaky suk apod me vubec
nerozhodi, ramek je pro me spotrebni zbozi. Rezat na prirezy celou fosnu to
ja rozhodne ne... To by preci byla skoda :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: protirojova opatreni (51108) (51109)

Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři 4 a 5/2008 a
1/2009. Na
jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá biologická podstata i
praktické provádění této metody.
Ivan Černý


To jste to tedy moc nevysvětlil !!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ivan ?erný" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: protirojova opatreni
Datum: 7.3.2011 - 22:50:09

> Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři
> 4 a 5/2008 a 1/2009. Na
> jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá
> biologická podstata i
> praktické provádění této metody.
> Ivan Černý
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145)

Platit za 1 m3 7500 -10 000 CZK,
tak to bych se na to mohl ....
Sezente si zname, ja kupuji kulatinu od lesaka- lipa je bezcena a je plevel v lese- takovy je postoj lesaku. Bral jsem asi 15-16 stromu v prumeru mely 35-40 cm, za drevo jsem platil 300 CZK - u znameho na pile jsem mu pomohl a za dopoledne z toho byly fosny- stalo me to 800 CZK, rezano na fosny 60 mm. tluste. Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne.
Pak staci najit sikovneho stolare, ktery ma poradne masiny. Tak treba do frezky nastavi 3 kotouce o sile 0,9 mm a jede jak drak. Reze tri prirezy najednou a s minimalnim odpadem. Bere si ode me 2 Kc za 1 ramek-prirez.
Prirezy me vychazeji na 3 CZK - a to je cena prumerna 39/24- 70% 448x159 -30%. A to mam jeste na jednu zimu drevo na roztapeni kotle, nez tam supnu kaly. Mam v tom dva dny prace- bourani stromu a rezani na pile.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143)

"Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.

Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%, k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem, jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc..."

Zbytečný spor, pravdu máte oba, akorát jeden počítá výrobu z surového dřeva, druhý výrobu z vybraného kvalitního polotovaru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143)



Jendo, odpovězte mi na jedinou věc. Jak máte široké prkno, že na slabším řezu získáte na konci o 1/4 až 1/3 víc latěk a na čem tak široké prkno protahujete. Já teď vyrážím na nákup řeziva na příští týden, tak si to přečtu až večer. Tak Vám přeji pěkný den.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 09.3.2011 07:05:07
> ----------------------------------------
> _Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak
> počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče
> běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic.
> Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u
> louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou
> suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za
> 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba
> snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí
> být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a
> praskat._
>
> Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a
> dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven
> katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%,
> k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem
> jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám
> důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o
> výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem,
> jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140)

Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.

Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%, k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem, jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 8. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139) (51141)

směr osy otáčení?

Upřesňuji otázku - je svisle, v ose či mimo svislou osu nádoby, či šikmo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.70.20.53) --- 8. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139)

Petr:
Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu.
----------
A to podstatné na konec - cena?

Méně podstatné - plocha a průměr vrtule, směr osy otáčení?

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137)


Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 17:35:31
> ----------------------------------------
> _Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na
> tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na
> suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte
> tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min.
> suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je
> finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše,
> kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté
> pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého.
> A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou
> nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý._
>
> Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a
> domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si
> nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm,
> většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou
> sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina
> atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je
> na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický,
> já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem
> znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové
> dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.80.144.169) --- 8. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007)

Reaguji trochu později -našel jsem příspěvek v archivu.V Havl.Borové (provoz Oudoleň) vám udělají pastovací zařízení dle požadavku - doporučuji zajet se podívat a zkonzultovat. Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu. Očekávám, že naleju med,naočkuji, 3-4 dny promíchám(asi hodinu 2x denně) a stočím do sklenic. Také jsem pastoval v konvích a vadilo mi to věčné přetahování, zvedání, bryndání medu z pastovací vrtule když ji přendáváte z konve do konve, přelévání do plnící nádoby atd. Takhle to snad bude rychlejší, čistější a hlavně méně namáhavé. Hlavně aby bylo co pastovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137)

Proč se upřednostňuje lípa? Protože lípa nemá výrazná léta jako třeba smrk a tak se mnohem méně štípe. Zároveň je lehčí, měkká a přitom ještě dostatečně pevná. Proti třeba vrbě, osice, topolu a snad i jilmu se lípové dřevo při řezání tolik netřepí , "nevláknovatí", takže na rozdíl od výše uvedených dřev se dobře opracovává i poměrně tupým nářadím. Topol se například hodně štípe, ještě mnohem víc než smrk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136)

Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.

Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm, většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický, já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135)


Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 15:39:50
> ----------------------------------------
> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134)

Jenda:
ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
-----------------
No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré kvalitě beru. samozejmě na doklad.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133)

...ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků...

Tak opravuji výpočet, změřil jsem originální lipový rámek, připočítal 25% prořez a vychází to na cca 2600 rámků... Tudíž dle ceny dřeva je cena rámku za materiál 3-4Kč. U Hoffmanů se mi to počítat nechce, ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.

Teda nevím jak jste se dopočetl na 1000 rámků z m3, ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků. Nehledě na to, že většina částí rámků jde řezat z "odpadu". Takže z kulatiny zbude pár kusů se suky a tenké odřezky s kůrou... Nehledě na to, že já kupuju sušenou lípu za 7500,-, ale souhlasím, že je to věc náhody, jí na pile objevit, ale jde to a to jsem v oblasti, kde je 90% borovice. Ale rámky jdou dobře dělat i třeba ze smrku i jiných dřevin, nechápu proč jsou všichni zatíženi na lipové rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51120)

U toho dřeva je problém , že majitelé kácejí lesy které sázeli jejich dědové a tehdy byla potřeba jiná co ti dnešní budou sázet to budou spotřebovávat naši vnukové. Budem my včelaři to dřevo ještě potřebovat??

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 10:43:04
> ----------------------------------------
> " Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní
> suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho
> uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska
> hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa
> vozí z Polska."
>
> Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí
> tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je
> dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
> Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak
> všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se
> nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po
> lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase
> jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa
> strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť
> starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé
> by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129)

Perfektní, něco takového jsem potřeboval vědět, ale nechtěl jsem hned psát na kraj. Ale jak je to s těmi procenty???

Ještě něco by mě zajímalo, když je tam 1500Kč na "pomůcky a vybavení" - které mám ale za poslední 3 roky koupené komplet nové, jde za to nakoupit i mezistěny, kterých mám akutní nedostatek, natož při pořízení dalších úlů? Vím, že loni bylo v podmínkách, že mezistěny do toho nezpadají, ale letos tam nic takového není...

Jak to tak vapadá, asi napíši na ten kraj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111)

V naší branži je výroba hlavně závislá na množství kupujících, životnosti výrobků a jejich opotřebovávání. Naše základní vybavení má velmi dlouhou životnost i bez údržby. Na úlech 10 let není ani znát. Medomet po 20 letech září novotou. Těch pár mezistěn a drátků které je třeba koupit každý rok, to zboží nezlevní.
Pořizovací ceny máme vysoké s velmi dlouhou životností a jakékoliv úvahy o sériové výrobě jsou při tom obratu naprosto nereálné. I pro velké včelařské firmy Je hlavní výrobou med a opylování a všechno ostaní je jen doplněk.Stačí se podívat do takových obchodů ke prodávají výrobky pro kutily jestli tam najdete něco co je jen pro včelaře.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 08:24:32
> ----------------------------------------
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a
> promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to
> dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je
> další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak
> potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí
> či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
> Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny
> najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M.Fišar (195.245.209.30) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128)

Na to jsem se taky ptal. Tohle mi napsali:

Dobrý den,
pokud jde o potvrzení realizace nákupu, je v případě pořízení nových úlů určitě potřebná fyzická kontrola, doklad o koupi nepovažujeme za až tak důležitý, vycházeli jsme z připomínek některých včelařů, že si dokáží úly sestavit sami. V případě nákupu pomůcek doporučujeme doklad o koupi doložit a následně uschovat pro případ kontroly poskytovatelem.
Doufám, že Vám odpověď takto pomůže.
S pozdravem

Ing. Olga Jirmanová
státní správa lesů - dotace

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127)

Plzeňský kraj, dle podmínek se nemusí ani dokládat vynaložené náklady jen se podává (po schválení příslibu) čestné prohlášení o realizaci nákupu. Z toho mi vyplívá, že nepotřebuji ani faktury, či ano?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Šimko (88.83.187.3) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117)

Zapoměl jste to nejdůležitější. Napsat o jaký kraj se jedná, každý má dotace nebo granty nastavené jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

AM:
Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva.
---------
Jo to je o podnikavosti - jak jsme psal, v NSR jsme byl ve farmě - velkoobchodě - vbudovaly si závod v Rumunsku a podávají v NSR Lang.2/3přířez za 0.6E. Tedy za to co tady dá někdy sehnat.

Ono je to o podnikavosti, například v Itálii prodávali i blbé tahokovy na dno úlů atd, stačí si to objednat ve fabrice a nechat si tam nastříhat.

Zkuste si sehnat tahokov na česna, nebo na proklad nástavků před myšma.

Přitom se s vámu bude fabrika bavit už od 6m2. Jen to vozí v tabulích, malé množství se nevyplatí řezat u nich.

Tayd je problém, že za perspektivou ČR včelařství považuje každý něco jiného. Jeden výrobu úlů - co největší cena, druhý nákup co nejlacinějších úlů pro včelaření.

Tohle žádná racionalizační komise nemohla nikdy vyřešit,
takže to teď vyřeší dovozci, nebo zahraniční firmy co si tady udělají zastoupení.

Nechápu,jak by mohla tady nějaká truhlárna konkurovat truhlárně do 500km se 1/4 náklady.Už jenom rozdíl platů v ČR dost oblastí "diskriminuje" pro lacinou ruční práci.

Bohužel, schopnost organizování hromadné výroby je základní vlastností kapitálu. Bez toho ani peníze nejsou kapitál, pokud toto nejsou schopni jejich majitelé zajistit.
A tato základní věta není ve včelařství stále chápána.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119) (51122) (51124)

omlouvám se za zaslání příspěvku dvakrát, chybička se vloudila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119) (51122)

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119) (51122)

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119)

"Prosil bych o objasnění rozdílu krmné kyseliny mravenčí a technické.Na litrovývch sklenicích ,které jsem koupil ve specializovaném laboratorním obchodě to na etiketě není vyznačené a zde jsem se dočetl,že pro použití proti v.d.je nutná jen krmná K."

Obě budou obsahovat kromě vody tak 5 - 10 % dalších cizích příměsí, technická, co jsem kdysi viděl specifikace, obsahuje pár procent organických ředidel a trošku těžkých kovů. Krmná se potom bude vyrábět nějakým jiným způsobem a bude obsahovat látky, které nebudou vadit střelím, kravám nebo prasatům. Jinak solidní výrobce by měl mít k vyráběné kyselině někde na webu volně dostupný technický list, kde kromě jiných údajů obsah a složení cizích příměsí v kyselině je uvedený a solidní prodejce by měl vědět, kde a měl by to na požádání kupujícímu dát.
Jinak se jedná o běžnou chemikálii, která se prodává v různých stupních čistoty a ceny...
viz třeba http://www.lach-ner.com/oznacovani-cistoty-chemikalii/t-304/?n=10

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 8. 3. 2011
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1943

Mimoradny prispevek pro Svaz z vcelstva/1K.Podle ZU maji vcelarske spolky prostoupiti za clena vcelarskeho druzstva: na kazdych 20 clenu,trebas i zapocatych jeden podil.

4.5.1943 Podle vladniho narizeni 294/42 slucuji Svaz zemskych ustredi vcelarskych spolku v Praze se Zemskym svazem okresnich sdruzeni chovatelů hospodarskeho zvirectva v Cechach v Praze,castecne do jmeni Zemskeho chovatelu hzospodarskeho zvirectva na Morave v Brne.Toto zvlastn jmeni provede se dle klice,ktery urcim.Toto jmeni bude spravovano samostatne jako ucelove,ve jmenovanych Zemkych svazech
Zemske ustredi vcelarskych spolku v Praze a Zemske ustredi vcelarskych spolku v Brne slicuji se zvlastnimi vynosy se Zemskym svazem okresnich sdruzeni chovatelu hospodarskeho zvirectva v Cechach a se Zemskym svazem chovatelu hospodarskeho zvirectva na Morave v Brne.
Likvidaci slouceneho Svazu a ZU provedl zemedelsky rada F.Zizka,prednosta oddeleni chovu hospodarskeho zvirectva,za spoluprace J.Neprase jednatele SZUV spolku. Na Morave provedla referentka slecna Bethge za spoluprace predsedy K.Adamce..vsechna konani byla osvobozena od dani a poplatku.
Trojnasobne pojisteni-znovu se zduraznuje,aby si kazdy vyplnil prihlasku, spravne ohodnitil svuj majetek,ucinil radnou prihlasku a zaplatil.

casopis CESKOMORAVSKY VCELAR se od srpnoveho cisla meni na -VCELAR-
zemska skupina v Cechach Kremencova 8.na Morave Starobrnenska 19/21
za sefredaktora povolan Jan Marek-odborny rada ministerstva zemedlestvi a lesnictvi.redakcni sbor J.Nepras,K.Adamec, Kochanicek, Peterka,Pokorny.

Cinnovnici v Cechach: O.BrennerF.Fronek,jednatel Mikes
na Morave : Emil Hinckelmann nadlesni v Ketkovicich,K.Adamec,
jednatel Rosa Bethge

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

" Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska."

Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085)

Prosil bych o objasnění rozdílu krmné kyseliny mravenčí a technické.Na litrovývch sklenicích ,které jsem koupil ve specializovaném laboratorním obchodě to na etiketě není vyznačené a zde jsem se dočetl,že pro použití proti v.d.je nutná jen krmná K.M.
Děkuji.Petr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

" A Já bych jen doplnil k tomu co napsal př. Jiruš, že je třeba rozlišit pásovou a sériovou výrobu."

To jsou věci pro lidi, co stavějí fabriky. Včelař je spotřebitel a pro toho je rozhodující cena za nějakou přijatelnou kvalitu.
Obávám se, že pokud bude v rámci Evropy někde takový provoz, nebude to vzhledem k ceně české pracovní síly u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Dotace od kraje

Nevíte někdo jak je to s dotacemi od kraje co se týče finančního příslibu? Když už by tento příslib člověk dostal, a kraj proplácí max 80% nákladů, přičemž by příslib byl např. 10000Kč. Může člověk nakoupit za 12500 a 10000 mu bude vráceno, nebo může nakoupit za těch 10000 a bude proplaceno max. 8000?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114)




A Já bych jen doplnil k tomu co napsal př. Jiruš, že je třeba rozlišit pásovou a sériovou výrobu. Na pásovou výrobu potřebujete větší počet zaměstnanců a nebo postupujete na každý stroj s určutou operací a to je drahá výroba. Takhle se vyrábí zateplené nástavkové úly. Na seriovou výrobu, máte stroj, do kterého na jednom konci strčíte desku a na druhém vyjede hotový díl. Takhle se dá vyrábět tenkostěnný úl. Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 09:11:19
> ----------------------------------------
> RP:
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> ...
> ----------
> Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co
> seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často
> deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.
>
> Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se
> snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u
> něj i nadále.
>
> V konečném důsledku se přišlo na to, že je to celkově velmi drahé a
> "normalizace" se prosadila skoro sama. Ale právě seriovou výrobou, nikoli
> naopak.
>
> Na výstavě Itálii jsme až na jednoho vystavovatele z Finska viděli jen
> jeden jediný typ úlu. I kování vyrábělo víc výrobců, ale s identickými
> rozměry.
> Plemenáče lisované z plastu - to se promítalo do ceny i jejich pevnosti.
> Málokdo by byl schopen říci jaký mají rozměr rámku, znají jen velký do
> plodiště, nízký o medníku.
> Rozdíl byl jen v materiálu použit. na stěny, způsobu "čepování" a v cenách
> a barevných úpravách.
>
> Medníkový nástavek sestavený natřený za 8Euro i s daní. Tedy necelých
> 200Kč.
>
> Vystavovatel ze Slovinksa nabízel hotové rámky na Langa (ti tam měli jen
> cizinci, kromě místního Dadanta blatta) za cenu, za jakou tady stěží
> nakoupím přířezy, Včetně zkosení na bočních loučkách hofmana. Nebýt tam
> autobusem, tak jsem neodolal. :-)
>
> Jinak na místní dadanty se dalo koupit kování, třeba i plehování na střechy
> pylochytů - taky standart-prodávalse smaotatný výlisek.
> Prolisované rohy - jaké používá třebaIng.Cimala jsem si na výstavě nakoupil
> za 2Kč kus i další plechy. Neměl jsem dojem, že by mě vyšly dráž jak zde, a
> to nevímkam bych pro ně jel.
>
> Ten Dadant by se dal určitě vylepšit, asi by na to přišla většina včelařů,
> ale logika a ekonomika je jim jasná.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114)

"Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.

Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u něj i nadále."

Ono k tomu vývoj dojde, jen to bude nějakou dobu trvat. A někteří budou rvát nad zánikem typického českého ( úlu, průmyslu, firmy...) Maximálně se uživí nějaké kutilské stavebnice, kde si zákazník vysloveně zaplatí za to, že si to z těch dílů doma sestaví a vyrobí sám a navíc klidně i nějaký originál.
Třeba malou kancelářskou děrovačku na papír lze zakoupit od 80 po takových 150 Kč. Přitom to je poměrně složitý výrobek. Podobně složité včelařské pomůcky dnes u nás stojí 5 - 10 x víc a to jen proto, že jsou vyráběny kusově. Zatímco tu děrovačku vyrobí v sérii třeba pár miliónů kusů a stejnou pak prodají do všelijakých marketů v Evropě, USA i jinde....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 8. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111)

RP:
Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem, ....
----------
Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.

Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u něj i nadále.

V konečném důsledku se přišlo na to, že je to celkově velmi drahé a "normalizace" se prosadila skoro sama. Ale právě seriovou výrobou, nikoli naopak.

Na výstavě Itálii jsme až na jednoho vystavovatele z Finska viděli jen jeden jediný typ úlu. I kování vyrábělo víc výrobců, ale s identickými rozměry.
Plemenáče lisované z plastu - to se promítalo do ceny i jejich pevnosti.
Málokdo by byl schopen říci jaký mají rozměr rámku, znají jen velký do plodiště, nízký o medníku.
Rozdíl byl jen v materiálu použit. na stěny, způsobu "čepování" a v cenách a barevných úpravách.

Medníkový nástavek sestavený natřený za 8Euro i s daní. Tedy necelých 200Kč.

Vystavovatel ze Slovinksa nabízel hotové rámky na Langa (ti tam měli jen cizinci, kromě místního Dadanta blatta) za cenu, za jakou tady stěží nakoupím přířezy, Včetně zkosení na bočních loučkách hofmana. Nebýt tam autobusem, tak jsem neodolal. :-)

Jinak na místní dadanty se dalo koupit kování, třeba i plehování na střechy pylochytů - taky standart-prodávalse smaotatný výlisek.
Prolisované rohy - jaké používá třebaIng.Cimala jsem si na výstavě nakoupil za 2Kč kus i další plechy. Neměl jsem dojem, že by mě vyšly dráž jak zde, a to nevímkam bych pro ně jel.

Ten Dadant by se dal určitě vylepšit, asi by na to přišla většina včelařů, ale logika a ekonomika je jim jasná.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106)

Nebo nakoupit více, aby se cesta "vyplatila". Taky nepojedete 30 km vzálené prodejny pro jeden kg cukru levnějšího o 1 Kč než v blízké prodejně. To se ale chce domluvit s více lidmi a to může být problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (84.244.121.195) --- 8. 3. 2011
Re: mezistěny (51075)

Pavle, prosím, poděl se o toho strašáka, týkajícího se mezistěn. Jestli, nechceš, tak to vypadá, že sis to vymyslel. To lidé se zdravým rozumem nedělají.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107)

Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem, že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (84.246.160.245) --- 8. 3. 2011
repka

čauky tak na mladoboleslavsku to před tydnem vypadalo taky spatne repka dost pomrzla ale nahazeli na ni síran a ted už vypada krasne zelene a začina se pomalu zveden neco tam zustalo tak to bude dobry,akorat by chtelo zapršet dlouho nepršelo a všechno už čeka na vodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75847 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 51110 do č. 51170)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu