Archiv Včelařské konference

Za to opylování platilo JZD i včelařům na stálých stanovištích.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 26.2.2011 20:45:53
> ----------------------------------------
> "někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali
> na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě
> skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.."
>
> Celá 80 léta se med prodával do výkupu přes tehdejší Jednotu za 35 Kč za
> kilo. Ze dvora se prodával od 35 do 60 Kč za kilo, někteří včelaři za
> tmavý med chtěli údajně i víc. Dvě hliníkové mlékárenské konve plné medu
> (výnos z cca 4 včelstev na řepce) představovaly o trošku víc než jeden
> tehdejší měsíční plat....
> Za opylování řepky bylo za 1 včelstvo 60 kč, za opylování jetele za jedno
> včelstvo 80 nebo 120 kč, to už nevím přesně. Za kočovný včelín s takovými
> 20 včelstvy, kdo kočoval na oboje, to bylo ročně zase zhruba 1,5 násobek
> průměrného měsíčního platu....
>
>
>

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Míra 39x24 je rize Česká záležitost, která vznikla v době včelaření se Včelou tmavou a věřím tomu, že ve své době také včelařům vyhovovala, protože Včele tmavé na její potřebu množství plodu to stačilo. Ale o něco dřív vznikla Langstrothova délka rámku a nástavkový úl tuším, že ten původní byl na 8 rámků a polonástavky byly na kazety. Na těchto větších rámcích se včelařilo se Včelou vlašskou, která měla větší rozlohu plodu. A kraňka je na tom podobně jak vlaška a nebo když to řeknu jinak, je na tom kraňka líp než Včela tmavá. Takže větší rámek ja vhodnější. Délky rámků jsou 448, 435, 420 a 390, takže u nás má většina včelařů nejmenší míru pro včelu, která je s rozlohou plodu minimálně v průměru. Ale nechci tím nijak kritizovat včelaře nebo se jich nějak jinak dotknout, jestli se tak stalo omlouvám se, jen říkám Svůj názor, že by kraňka snesla i delší rámkovou míru.
S obnovou díla ve VN dadantu na 100% rámků to není problém. Z těch prvních pěti rámků mám oddělek, ze kterého postupně vytahuji staré rámky a nahrazuji mezistěnami, takže než dojde k nakrmení v srpnu, tak v oddělku jsou mezistěny vystavěny a oddělek má i v tý době už dost vlastních medných zásob. No a ze včelstva v podletí vytáhnu posledních pět starých rámků, zaklíckuji matku do vyjídaci klícky a přidám do včelstva oddělek s odstraněnou starou matkou. Takže včelstvo posílím včelami, plodem a zásobami medu, takže ještě ušetřím nějaké krmení na zimu. Staré rámky s plodem podsadím s mřížkou na nejslabší včelstva.

k ničemu pro silná včelstva!!!,která se nevejdou ani s plodištěm na rámek!!!!

,pro silná včelstva jsem s tím měl práce víc jak kombi VN-NN a míň medu víc rojů,med prodám u nás na moravě ,od toho času co už nemám by mi chyběla tuna, a tunu bych ještě prodal do dalšího medu,cenu zvedá i poptávka-když jsme u toho

pro slabý a střední včelstva je to dobrý,ale je nutný je tak vést a vyzimovat(?),když jsem vyzimoval silný včelstva rojila se do nekonečna,zatím co slabčákům ůl stačil na celou sezonu a med donesly- a proto se včelstva na téhle míře na zimování ZUŽOVALA,protože to je míra na které siláci přepalujou start,není to včelařem ani počasím ,ale právě tím rámkem 39x24-velice rády tvrdnou v jednom N i při rozšíření a pokud je roztrhnete tak těch 25 cm zadělává na pruser pokud přijde květnovej mráz tak jak předloni,kdy to spálilo plod,nabídnete nejakou výhodu této míry,kromě toho že je zaužívaná a vše si koupíte...

toto je i má praxe,v létě i po zimě


35 x 5 .....175 kg za kilo!!!!!plus opylení

jo znám včelaře co jsou z toho živý do dnes a jejich rodiny ještě dlouho užívat zisk budou....včelaři státních lesů,vojenských lesů....pozlacenej job...

napadlo mě ,že vyšší nadmořská výška (třeba jako Tachov) je vlastně vhodná pro tuto míru,delší zima ,pozdější nástup,snůška spíš průběžná než nárazová,dřív to balí i na zimu....

Osobne si netroufnu rict,ze je nektera ramkova mira spatna pro silne vcelstvo.A mam rad vcelstva,ktera to na jare napali,protoze jim nic nechybi a navic do nich nemusim lezt az do prvniho rozsireni.A rozhodne 39x24 neznamena automaticky rojovou naladu.A at P.K.veri nebo ne,pri poradne snusce z lesa se uplatni i 5.nastavek.Vloni jsem do nej pouzil ramky 37x30,jine jsem postavene nemel.Tak si kazdy spocitat na kolik kilo to v lesni snusce slo.Nebyt totalniho vypadku jarni kvetove snusky kvuli pocasi,mohl to byt rok jak blazen.Kdyby 39x24 byla spatna,nepouzivali by ji farmari,ktere vynosy medu zivi,popr.39x17 nebo pr.Vydra 39x30.Proc pak?

"Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíkaů"

Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství, Tachova, Třeboně atd....
Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to bylo?)
My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z jetele.
Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale může být subjektivní pocit.....
Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....

Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu. Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky" zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná, jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem, jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

Jinak vhodná velikost rámkové míry taky záleží na charakteru stanoviště a na tom ,jak je včelař využívá.
Velké rámkové míry jsou vhodné tam, kde včelaře živí 1 - 2 velké nárazové snůšky a ostatní malé a střední snůšky potom včelař nechává včelám celé nebo na nich jen paběrkuje, vybere pár nejvíc zanesených plástů a ostatní nechává včelám. Aby přežily nějaké pravidelné období třeba úplně bez snůšky.
Malé rámkové míry nejlíp využije včelař, který má na stanovišti spíš malé snůšky, ale má je nepřetržitě bez snůškových přestávek. Na takovém stanovišti si včelař může dovolit vybrat včelám prakticky všechen med, protože ví, že si hned donesou nové zásoby. A na to jsou právě malé rámkové míry ideální. Získávání jednodruhových medů je potom bonus, proti malusu manipulace s množstvím malých rámečků.

Od lonska jsem si poridil na zkousku NN Lang. Vetsina predevsim mladych vcelaru pouzivaji Lang a hovori o nem v superlativech, tak jsem zvedav,jak to v nich letos pujde. Na miru 39x24 nedam jinak dopustit, s rojenim zadne problemy nemam, zimuji 2 nastavky 39x24 ,v plne sezone potom 3 a nektere drave dostanou 4. S narazovymi snuskami zadny problem neni, staci podstavit pod treti nastevek s medem dalsi bednu treba jen mezisten. Prechod do dalsich nastavku,pokud jsou v nem souse absolutne bez problemu.
A presne v jednoduchosti je zaklad. Me prijde strasne moc manipulace pri obmene, jak tady psal Ales M. Mozna pro mensi pocet vcelstev-jeste. To uz snad jednodussi zpusob je podle K.Cermaka. Tam kde udelam oddelek- odeberu 3 ramky a nahradim mezistenami- 1/3 je obmenena. Tam kde neni oddelek pred krmenim dam 3 mezisteny. Za 3-4 roky obmenene plodiste a to musi stacit.
P.

Ono je těch hledisek k rámkové míře hodně a některá jsou protichůdná. Záleží potom, jak který včelař kterému hledisku dá větší a menší důležitost.
Jinak podle mně dobrý včelař se naučí dobře včelařit na jakémkoliv obvyklém úlu a běžných rámcích, od zadováků na 39x24 nebo na rámcích šířky 36 po nějaké Langstrothy, Dadanty nejnovější varianty. Dobře včelařit znamená, že co se týká medných výnosů, byly by v podstatě stejné a omezené jen tím, co stanoviště má za snůškové zdroje.
Netýká se už pracnosti, ta je u různých úlů různá, daná logicky jejich různou konstrukcí. A potom charakterem práce, je rozdíl přehazovat bedničky nástavků a rozebírat třeba zadováky, kde kontakt se včelami ně několikrát větší.

V šedesátých letech se vykupoval i za 36 Kčs. Kostka másla stála 10 a II 9 Kčs. SANA, vlastní sestra másla 4 Kčs (dnes Hera) MED SE VŮBEC NEVYPLATILO PRODÁVAT V DROBNÉM, protože jeho výkupní a prodejní cena byla téměř stejná. to se přenechával jen rodině nebo dobrým známým. Výkup zajišťovala JEDNOTA na celém území.

pepan

Doplním že v obchodě ( jen státním jiný vlastně neexistoval )se prodával za 22,50 Kčs, tedy za méně korun než se vykupoval. cukr 7,30 Kčs

Zminovane "caste rojeni"na 39x24 mi taky nic nerika.Je to presne o pridani beden,jak pise Pavel Zajicek,pripadne o prehozeni celych nastavku,ne o prehazovani ramku.Zkratka byt o krucek pred narustajici silou vcelstva.Pak uz duvodem k rojeni zustava jenom spatna matka.Hodnoceni medovicoveho medu od Radima Polaska velka jednicka,ja mam misto smrku jedli.Za smrkem se posunuju planovanym stanovistem tam,kde budecaky dokazaly vyprodukovat 50 kilo smrkove medovice,tam budou nastavky praskat ve svech.Spis se nabizi otazka,na kolik % dokazem snusky vyuzit,prave kvuli sile vcelstev a zbytecne slozitych zasahu do vcelstev.Cim min opravnenych zasahu,tim min po nas musi vcelstvo napravovat a muze pracovat.

Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu nevidim.

"Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju."

Co tomu brání? Plásty zanešené v celé ploše sladinou, málo zaplodované a hlavně bez pylu se dají od května po srpen v pohodě s mezerami nebo proložené vyřezanýní rámky skladovat. V plástech bývají maximálně 1 - 2 larvy zavíječe, víc ne, vadí jim ty zásoby v buňkách.

Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 27.2.2011 08:31:26
> ----------------------------------------
> "Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla
> nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena
> ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med
> nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze
> dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to
> včelařilo. A bez kleštíkaů"
>
> Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je
> nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca
> půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní
> supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s
> cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy
> viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna
> i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál
> tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med
> od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství,
> Tachova, Třeboně atd....
> Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na
> vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to
> bylo?)
> My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové
> produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem
> prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do
> výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok
> jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních
> platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
> Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co
> svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní
> včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
> Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost
> nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý
> byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na
> začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky
> začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med
> ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul
> pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze
> tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl
> "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z
> jetele.
> Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový
> med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás
> plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
> Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která
> medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že
> kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale
> může být subjektivní pocit.....
> Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a
> podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už
> nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....
>
>
>

"Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let."

Ty voskové kelímky si pamatuji ze 70 let, byly docela pěkné. Sice se prodávaly, ale prázdné včelařům ve včelařských potřebách. A včelaři v nich prodávali svůj med ze dvora.

Výkupčí medu dostávali 1 Kčs za kg.

Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 08:42:09
> ----------------------------------------
> Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu.
> Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky"
> zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš
> velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
> Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná,
> jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže
> včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem,
> jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na
> ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z
> jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a
> maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

>
>
>

Ne.
........
P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50918)
jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

Včely netlačí zásoby nahoru ,ale zásoby ukládají vždy nad plod. S plodovým hnízdem postupují pod uloženými zásobami dolů. V zimě pak obráceně postupují po uložených zásobách nahoru. Na jaře se ocitají tudíš v nejteplejší části dutiny a cyklus se opakuje. Tato jejich vlastnost pak umožňuje včelaření bez mřížky.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 13:05:52
> ----------------------------------------
> Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku
> do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v
> plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten
> nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich
> davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu
> prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho
> roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med
> na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt
> pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit
> zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky
> pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade
> zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat
> produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na
> zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu
> nevidim.
>
>
>

koncom roka 2010 som kúpil med od p, Tomka z Prešova. A koncom februára manželka zistila, že je kyslý a spenený.
Na internete som nenašiel nič o skysnutom mede.

Med je hydroskopický - přejímá vlhkost z okolního prostředí. Med ve
sklenici nelze zavářet, zničily by se léčivé látky. Víčka sklenic proto
nebývají naprosto vzduchotěsná.
Pokud byl med uložen ve vlhčím prostředí, mohl přijmout vlhkost z okolního
ovzduší a med s větším procentem vody pak může snadno zkvasit.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Peter Dudjak
Sent: Sunday, February 27, 2011 8:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: SkysnutĂ˝ med

koncom roka 2010 som kúpil med od p, Tomka z Prešova. A koncom februára
manĹľelka zistila, Ĺľe je kyslĂ˝ a spenenĂ˝.
Na internete som nenašiel nič o skysnutom mede.

hygroskopicky,nie hydro..Stava sa mi dost casto ze zakaznici sa mi stazuju ze kupili riedky med,z okolia poznam vsetkych vcelarov,vzdy sa jednalo o med z tenkostennych ulov so zasietovanymi dnami..nebola ani vynimka med baleny pod ochrannou znamkou slovensky med,ktora pripusta max.18perc.vody,co by sa dalo oznacit ako podvadzanie zakaznika..paradny marketing,krasny obal a v nom s prepacenim nasr...inak ani neviem nazvat polospracovany nektar s vodou okolo 20perc.

"Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."

Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu. Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování. Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky. Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou. Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na 12 rámků, takový objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou rezervou.
Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou desítku.
Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných prken.....

To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po vytočení se do normy vešel v pohodě.

Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo, protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo větší tak to včely prostaví a přejdou.

Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 06:55:25
> ----------------------------------------
> Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo,
> protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to
> bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve
> spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to
> že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo
> větší tak to včely prostaví a přejdou.
>
>
>

Ja mam Alesi mezeru mezi nastavky 1cm a pravidelne je prostavena mustky.Chumac prechazi bez problemu.

On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 23:40:18
> ----------------------------------------
> "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných
> úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se
> prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není
> pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i
> s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly
> na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to
> 1" , 2", a
> 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly.
> Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty
> různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový
> způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."
>
> Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více
> řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo
> tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými
> latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za
> ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu.
> Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování.
> Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do
> jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil
> jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky.
> Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný
> prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou.
> Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku
> jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na       12 rámků, takový
> objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou
> rezervou.
> Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl
> to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo
> vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně
> vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro
> zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu
> jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více
> pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost
> dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou
> desítku.
> Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z
> klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných
> prken.....
>
>
>

To je naprosto normální voda v medu vystoupá nahoru Toho lze využít k vysoušení medu.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skysnut?? med
> Datum: 28.2.2011 06:29:42
> ----------------------------------------
> To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod
> víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na
> převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými
> síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na
> druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po
> vytočení se do normy vešel v pohodě.
>
>
>

"Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby."

já myslím, že takových uhynů bude letos víc než jiné roky. Počasí bylo hodně kolísavé, občas bylo pár dnů velice teplo a tak včely, které byly z nějakých důvodů jen trochu náchylné na plodování v zimě, se prostě rozplodovaly, a to hodně.

Jinak si ale myslím, že mezera mezi nástavky zas není tak podstatná. Viděl jsem třeba svého času překračovat včely cca 3 cm mezeru mezi plásty v zadováku, a to za mrazu -5 - 10 st C, když jsem spojoval včely. Během 1 - 2 minut včelky tuto mezeru překročily a spodní přidané včely se spojily s původním horním chumáčem.
Spíš to vidím tak, že plodování ve spodním nástavku mezeru něco jako zdůraznilo. Normálně je plod včel umístěn vždy na kontaktu se zásobami. Jak včelky seděly kolem plodu a bylo ještě trochu teplo, tak postupně do nástavkové mezery a nad ní vybíraly okolí toho plodu od zásob. Až se plod vylíhl a včelky by se potom konečně mohly přestěhovat za zásobami, už byla nad nima jednak mezinástavková mezera plus k tomu navíc široký pás vyčištěný od zásob a to už nedokázaly za mrazů překonat. Jak mrazy trvaly déle než 14 dnů, měsíc, včelky vyčerpaly vnitřní zásoby , které si z okolí za teplých dnů donesly do volátek a padly potom hladem.

S včelami bez prestávky už robím 54 rokov a neviem čo je to "skysnutý med". Stáva sa, že niekdy po začatí znášky z agáta, pri omeškaní vytáčania jarného a repkového medu začala znáška z agátu. Takže repkový med dostal "prídel", nektár s vyšším obsahom vidy. Nič sa nestalo, 280 kg sudy som nechal otvorené a prekryl sudy záclonovinou, pri teplom počasí sa za pár dní prebytočná voda odparila a med v sude sa zahustil a bol "in". Nedošlo k žiadnemu nasýteniu medu vodou.
Pojem "zkvasený" med, je asi nesprávny, pretože, aj keď by predčasne vytočený med mal vyšší obsah vody, obsah cukrov v roztoku, nedovolí sa kvasinkám rozmnožiť. Príčiny sa musia asi hľadať inde.

Maloobchodní cena medu byla 30,-Kčs a výkupní 22,50Kčs (=korun československých). To trvalo od let padesátých až do osmdesátých, tedy desítky let. Někdy po roce 1980 se začala výkupní cena zvedat, aby včelaři byli motivování k větším dodávkám medu do výkupu - náš med se vyvážel (tmavý) do devizové ciziny a sem se dovážel světlý (sajrajt). Nakonec se došlo k paradoxu - výkupní cena byla 35,-Kčs, maloobchodní (tedy prodejní) zůstávala 30,-Kčs.
K tomu poznámka: v roce 1976 bylo suché léto a u nás rekordní snůška medu. Ovšem současně byla dokončena Asuánská přehrada na Nilu stavěná s pomocí sovětských poradců. Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. Takže místní vládce (Násir či Sadat, už nevím) vyhnal sovětské poradce včetně vojenských, což pro velký sojuz znamenalo ztrátu vlivu v oblasti. A soudruzi se začali mstít. A naši soudruzi rektální alpinisté úslužně přispěchali se svou troškou do mlýna - jednostranně vypověděli všechny smlouvy. Včetně té o dovozu jejich medu. Takže v rekordním roce se náš pěkný med vyvezl jako obvykle do devizové ciziny, ale žádný nedovezl, neboli přestože u nás byla rekordní úroda medu, tak v obchodech med nebyl. A pak že politika nemá na med vliv. Toť vzpomínky pamětníka.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of P.K.
Sent: Saturday, February 26, 2011 6:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: cena

někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?

"On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály."

U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich zase rozpínají svisle.
Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly pro tyto družstevní a podobné provozy.

"Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. "

Jestli se nepletu, Asuánská přehrada odstranila pravidelné každoroční záplavy polí kolem Nilu, které každoročně přinesly na ty pole vrstvu úrodného bahna. Jak záplavy zmizely, Egypt musel ty pole začít hnojit a přirozeně kupovat někde hnojiva.... Což je pro Egypt dost podstatné, protože na těch pár procentech území Egypta žije v podstatě celá egyptská populace, nyní nějak 80 miliónů...

Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a pravidelně je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu.

Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné překvapil.

Tak pro srandu a srovnání. Tady v Maďarsku mají lidi běžně o chlup nižší platy a máslo stojí skoro 50kč....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kateřina Bambušková <katerina.bambuskova/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.2.2011 20:53:16
> ----------------------------------------
> >
> > ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to samí stojí i máslo....
> >
>
> Tak to by mě zajímalo kdo by kupoval máslo za 37,50 Kč ?
>
> Když je za 29,90 Kč nebo 27,90 Kč, tak se mi to zdá moc... naštěstí teď bylo
> v Globusu za 23,90 Kč
> To by pak ten med vycházel na necelých 100 Kč, což by by bylo fajn...
>
> S pozdravem
> Kateřina Bambušková X<:3 )~
>
>
>

"A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."

Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když jsou včely mrtvé.
Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají, zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.

Kde jsi prosím tě, kláty jsou záležitostí do druhé poloviny 19 století. Musíš vzít doby výroby. Janišův úl je dokonce století 18. Plásty byly stavěny na loučkách. Úly s rámky se objevují v polovině 18 století a to v provedení truhlářském nebo bednářském. O sjednocení rámků se začíná diskutovat ihned při zakládání Včelařského spolku v roce 1872. K jeho uskutečnění došlo v roce 1904 na sjezdu včelařů v Brně. A právě z tohoto sjezdu vyšel vítězně úl Budečský O nástavkový úly Hospodář, Švarcův a Hrubešův včelařská veřejnost neprojevila zájem. Ten poslední se pak ve dvacátých letech stal základem pro Moravský univerzál V tu dobu se také objevuje několik konstrukcí dalších univerzálů , Eichnerův a Pražákův a od té doby začíná souboj nástavkových úlů a zadováků. V 30 letech se objevuje úl Lesan. Pak se 20 let v úlové otázce nic podstatného nedělo V 50 letech se objevuje Pětiletka aby se odstranila námaha s těžkým medníkem. a Přichází v Prostějově v roce 1959 na svět Čechoslovák. V tu dobu se řeší znovu rámková míra 39 která byla ponechána však ke svému dožití a byla navržena míra 42. v českých zemích však úspěch neměla ale je dnes považována za národní míru Slovenskou. Stejně to pak dopadlo v 70 letech kdy byla zastavena výroba úlů Budečák a Moravský univezál Z poměrně málo užívaného úlu Lesan po odstranění pevného dna byl úl Tachovský. Universál se začal vyrábět jen s oddělitelným dnem a Čechoslovák rovněž. Kolektivizace včel byla zavržena hned na počátku vzniku JZD a započalo se s úvahami velkovčelařkých provozů až koncem sedmdesátých let v Tachově. Od té doby také lze datovat u nás nástup moderního včelařství.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 08:24:48
> ----------------------------------------
> "On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je
> větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako
> kompromis mezi zadováky různé universály."
>
> U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod
> přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly
> proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více
> řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se
> zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy
> se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich
> zase rozpínají svisle.
> Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let
> minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali
> zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly
> pro tyto družstevní a podobné provozy.
>
>
>

..najma jarne medy ak maju vyssie percento vody zvyknu nakvasit vo vrchnej vrstve,cela kanva neskvasi,presne ako pise p.turcani..zla technologia pastovania,ak sa vmiesava vzduch pocas neho do medu byva tiez pricinou jeho kvasenia..v teple dokaze povystrelovat gumenne vrchnaky z al kanvi..spytajte sa jedneho z najv.vykupcov na Slovensku,pana V.z´Velkeho Medera preco skoncil s vykupom..

> Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a
> pravidelně
> je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

Pokusím se k tomu napsat pár řádek. Včelařím v 39x24, několik Standard,
několik nástavkových a dodělané nástavky na 9 rámků - medníky. Stanoviště
650 mnm, zpoždění na jaře cca 14 dnů proti 400 mnm a asi 20 dnů proti 330
mnm, které mám možnost porovnat. Pokud je ale "horké" jaro, odkvete
pampeliška s ovocnými stromy za týden a je ten rok většinou medu velmi málo.
Snažím se zimovat v jednom nástavku, protože nevýhody dvou převyšují výhody.
Řeším to prázným nástavkem nahoře, kde se vyvěsí letní včely v srpnu. V
říjnu jej odeberu. Problém je s krmením, musí se dát optimální množství a v
menších dávkách. Nehrozí ale "nepřejití" mezi nástavky. Naopak hrozí
nedostatek zásob začátkem dubna, například letos. Mám váhu, takže vím, kolik
budu muset některým přidat.
22 rámků 39x24 je podle mne na šumavě na zimu moc. Jediné snůšky jsou
ovocné stromy, pastviny a sekané louky a les. Přezimovaná včelstva se
rozvinou na 40 až 50 rámků. Nejsem zastáncem obřích včelstev.
Když jsem včelařil s tátou s "černými ďábly" cca 1965, jedno naše
kritérium hodnocení bylo, jak ukládají med v medníku. Některé to měly
roztahané po celém úlu. Kraňka to tolik nedělá. Tady bych viděl jeden možný
problém. Pokud nechám včelstvu hodně rámků a ono si zásoby neuspořádá, může
být v zimě problém. Ne proto, že by to neuměly, ale třeba proto, že mají
hodně plodu a dostanou jednorázovou várku krmiva. Tady by asi nejlépe text
pokračovali ti, kdo pracují s "menou komorou". Já chci zkusit někdy v
budoucnu 2 x 7 rámků nad sebou doplněné z obou stran polystyrénovými
uteplívkami.
Vašek.

Z mých 30ti včelstev byl nález 6 roztočů.Chtěl bych,ale vědět,jaký je třeba zaznamenat spad roztočů,aby bylo stanoviště "pozitivní" a kolik jich musí být,aby bylo nutno jarní přeléčení/ZO Bílá Třemešná,Královédvorsko/

Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 13:13:30
> ----------------------------------------
> "A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak
> ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery
> nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při
> pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a
> polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji
> přirozený tvar sezený zimního chomáče.
> Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena
> mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to
> sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru
> dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."
>
> Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který
> se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když
> jsou včely mrtvé.
> Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i
> zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu
> nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají,
> zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče
> do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.
>
>
>

Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
.........
gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je.       To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek
>
>
>

Aby bylo stanoviště pozitivní na varroázu musí být spad průměrem 3 a vic roztočů na včelstvo. Takže u Vašich včel Pavle by jste musel mít ve vzorku min. 90 roztočů a to by bylo celkem drsné číslo. Aspoň tak to máme v Olomouckém kraji.

Prijemne prekvapil? Co si od tohoto poctu roztocu slibujete?

2011/2/28 Stanislav Pácl <e-mail/=/nezadan>

> Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada
> nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky
> vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová
> dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť
> je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve
> vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné
> překvapil.
>

No já jen že jde o učebnicový příklad jak dělat chyby proti biologii. A chybama se má člověk učit a dále je nedělat. Web Leoše Dvorského je v tuto chvíly po takové chybě irelevantní - nepodstatný, ale nevylučuje to situaci nepřemýšlet otom, co je v něm napsáno._gp_
.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50984)
GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek

RH:
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě.
------------
Taky jsem mimo jiné vymetl jedny, které si to samy tak uspořádaly. Tedy při krmenáí vytvořily elipsoid zásob nad plodištěm (asi 4N 448*232), ale v horním už bylo zásob málo.
V zimě se přesunuly do toho horního a zásoby jim došly.
Pod nimi byl N plný - zav. zásob od shora dolů a pod ním ještě ten co byl okolo plodiště asi tak z 1/2 plný.

U nás bylo ještě v pátek -13stC, možná to může fungovat někde, kde jsou v lednu prolety a včely si zásoby přetáhnou, nebo jsou chytřejší včely. :-)

Tento letošní úhyn byl dán mojí nepozorností, pokusy se stejným negativním výsledkem jsem dělal dřív.

Souše skladuji pod, není problém vyzimovat i v 5N - tedy přes metr výšky. Ale nad včelama musí být jen zásoby. Moje zkušenost zde pod horama. V podstatě to znamená, že to po krmení projdu a tam kde není plno až nahoru a o patro níž je dost zásob to odeberu a strčím pod nějaký oddělek. Pokud se k tomu dostanu. :-)

Ovšem letos jsem měl problémy s vyzimováním spíše jiného typu. Kálení včel. Asi ta medovicová snůška byla opravdu dlouhá. Pro mě poměrně nová zkušenost :-(, dřív jsem takové problémy neměl.

Karel

Prijemne prekvapil? Co si od tohoto poctu roztocu slibujete?

------------
Na výročce bude skvělá nálada. :-)

Co jiného ta čísla můžou naznačit? :-)

Karel

To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako medník!
zdenek

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.

""""""""""Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné překvapil."""""

- a další příspěvky v podobném duchu - taková statistika je o ničem, pokud nemáte srovnání alespoň se součty spadů po aplikaci akaricidů na podzim. Sice máte radost, ale nevíte proč.

Děkuji za odpověď.Ještě prosím,jak je to tedy s nutností jarního přeléčení,jaký musí být min.spad?

No aby jste musel na jaře přeléčit, tak je to ten průměr 3 roztoče na včelstvo, ale to nemáte, takže proč by jste chtěl přeléčovat? Zbytečná chemie a nic se tím stejně nezíská. Těch Vašich 6 roztočů ja max. ze šesti včelstev. Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.

Zdeňku, nic proti Tobě, ale až budeš mít tolik panenských souší v mednících jako já, tak můžeš psát tímhle způsobem. jsem jedním z mála propagátorů panenského díla pro medníky. Pokud jsem přidal nástavky tím způsobem, dělal jsem to rozhodně z jiného důvodu, než aby letos sloužili v medníku...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 17:17:55
> ----------------------------------------
> To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch
> prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako
> medník!
> zdenek
>
> Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na
> školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože
> on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a
> prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o
> rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první
> snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako
> medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.
>
>
>

Ja budu mit radost z vysledku vysetreni zimni meli az konecne nepotvrdi ve vzdalenejsim okoli spory MVP.(blizke okoli je od MVP odvceleno na 100%).Ale podle toho,co zatim veslo ve znamost to nevypada na zadne zlepseni,ba naopak.

uvidíme...

AM:
Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.
----------
Zajímavé je, že metodika mluví o množství včel - ne o počtu N, či prostoru.
(a to jsem prý zapřisáhlý odpůrce všeho NAŠEHO:-), přesto ji znám.)
Takže doporučuji přečíst návod a nepodléhat selskému rozumu.

Jinak bez obav, letos jsem zopakoval pokus, na účinné léčení mi stačilo dvakrát léčit po dvou kapkách. Všude tam, kde jsem to kontroloval byl už po 2.aplikaci minimální spad.
Takže o svůj vosk zas tak velký strach nemám.

Jinak v tom moc velký rozdíl nevidím, pokud bych zimoval ve dvou nástavcích nebo ve 4.
Pokaždé tam prostě "naleju" lahvičku, je jedno jestli ji rozleji po polovině plástů jeden rok a po druhé polovině druhý rok, a nebo ji naleji na všechny.
Dobré je minimlaizovat počet těch lahviček. STávající metodice navzdory:-)

Karel

pořidte si vlhkoměr vedle teploměru když máte síta a jak je sucho a pěkně tak šup na to ,a bude rádi že to dostanete z medometu a to bez kecu....

jak je vlhko tak to zrovna nejde,přidá si i studená stavba...a to tak je!

máte pravdu ,musíte ty bedny přidat velice přesně a je nutné mít, a je to snad alfa-omega, této míry dostatek až přebytek kvalitních souší....nemužu to zatím moc porovnat a muže to být dost subjektivní ale z míry 39yx24 mi ten med zatím přišel jaksi lepší,hm..

Aleš Molčík napsal:
Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.
-------------------------------------------------------------
Jo. A kdyby přítel ty úly s větším spadem vzal a prohodil s jinýmy (třeba o úl vedle), kde je ten spad třeba znatelně menší, možná bychom se všichni divili, že je to s tím spadem najednou všechno jinak. Všichni kdo tímto způsobem včelstva vyřazujete, udělali jste takovýto test? Prostě to vyřazeníhodné včelstvo vzít a přesunout o metr vedle a nechat další rok?

Ne ne Karle, v metodice u fumigace je napsáno 2 kapky na 1 nástavek, 4 kapky na 2 nástavky a nejspíš by to pokračovalo dál, ale to už není psáno a u aerosolu je s acetonem základ 30 s. času a u každého dalšího nástavku 10 s. navíc. Takže metodika se zmiňuje o nástavcích ne o včelstvu.
Libore V. něco o nějakých zónách jsem také četl, pokud mluvíte o zónách. Ale v rámci selekce na stanovišti musí být nastavena laťka na průměr stanoviště, takže jde o delší časoví ůsek a nejen u spadu, a ta laťka musí být nekompromisně dodržována. Neohlížet se jestli náhodou v tom konkrétním neůspěchu je něco zvenku, ať už je to cokoliv. Co neprosperuje na konkrétním místě hyne. V případě výměny matky "pouze" geneticky.

Odpovědi nebyly zcela přesné:
pozitivní - spad jakéhokoliv množství roztočů, tedy i jednoho roztoče na stanovišti
povinen provést jarní ošetření - více než 3 roztoči na včelstvo
Zásada pro tlumení je: Docílit nulového počtu na začátku sezony důsledným podzimním a jarním ošetřením.
Nikde se ale neříká. že musí být včelstvo ošetřeno jen chemicky, jsou také jiné způsoby.

Už si to moc nepamatuji, ale med ze dvora se rozhodně neprodával za 60 - 65 Kč. Pro řadu lidí byl denní výdělek 100 Kč a za to si mohli nakoupit věcí. V obchodě (samoobsluhách) byl za 30 Kč a byl celkem kvalitní, tzn. filtované sračky z Číny a spol. nebyly. Jednalo se o přebytky, kreré se neprodaly na západě. V obchodě jsme med nikdy nekupovali, ale pár rodinných příslušníků pracovalo v Jednotě, takže vím své.

Prioritní byly devizové koruny a tak cena ve výkupu byla vyšší než reálná cena. Stát potřeboval devizy a tak se vysokými cenami motivovali včelaři k výkupu.
Konve se ve výkupu měnily kus za kus, ale vždy jsme si dávali pozor na víka. Většinou se víka přehazovali a domů jsme si vezli zpátky víka svoje.

Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku - minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.

Aleš Molčík napsal:
něco o nějakých zónách jsem také četl

Libor V. odpověď: O zónách? Pokud myslíte geopatogenní zóny, tak o těch jsem nejen nemluvil, ale ani je nemyslel. Co třeba situace, kde na stanovišti v řadě je na krajích větší spad a uprostřed menší? Tady není řeč o geo zónách. Je tu řeč o orientaci létavek, jejich zalétávání a o dalších proměnných, které neumím identifikovat, pojmenovat a kterým nerozumím. A o tom tu mluvím.

Aleš Molčík napsal:
Ale v rámci selekce na stanovišti musí být nastavena laťka na průměr stanoviště, takže jde o delší časoví ůsek a nejen u spadu, a ta laťka musí být nekompromisně dodržována. Neohlížet se jestli náhodou v tom konkrétním neůspěchu je něco zvenku, ať už je to cokoliv. Co neprosperuje na konkrétním místě hyne. V případě výměny matky "pouze" geneticky.

Libor V. odpověď: Počkejte, teď tomu nerozumím. Chcete říci, že do jednoho pytle prostě hodíte celé stanoviště a že v případě "vyššího" průměrného spadu vyměníte matky na celém stanovišti? Anebo některá včelstva ze stanoviště ušetříte? Která?

Díky, Libor Valenta.

Průměr je vždy průmer a na každém stanovišti je jiný. Vše je v genech a s každým dalším rokem selekce,se může i ten průměr zlepšovat. Takže ušetřeno je to co je průměr a lepší než průměr. Volné páření matek v rámci jednoho trubčího shromaždiště, nedává jinou možnost než řešit stanoviště jako celek a z toho celku pro další chov odstranit slabé jedince pod průměrem. To konkrétní číslo průměru každé hodnocené vlastnosti, nikde v žádné tabulce není, to si musí každý včelař stanovit sám, z vlastního pozorování a záznamů. Zalétávání včel, loupež atd., proč to řešit, v rámci ponechání osudu ve smyslu přirozeného výběru takové včelstvo také nepřežije. Pokud jde jen o zalétávání, tak vhodným rozestupem úlů nebo přepážkami mezi jednotlivými úly ve včelíně nebo voze, jde zabránit. Je-li zalétávání velký problém.

Aleš Molčík napsal:
Je-li zalétávání velký problém.

Libor V. odpověď:
No to já právě nevím, jak moc má zalétávání velký vliv na zavšivenost včel, to musí posoudit jiné kapacity. Mě jenom překvapilo, že jiným doporučujete vyřazovat včelstva na základě výše varroa spadu na podložku. A já se ptal, jestli jste třeba zkoušel vyřazeníhodné včelstvo zaměnit s jiným, s malým nebo žádným spadem. Jelikož se odpovědi všemožně vyhýbáte, odpovím si sám - nejen že jste to nezkoušel, ale radši děláte že nevíte o čem je řeč. Jak říkám, možná by Vaše průměry byly tímto testem natolik ovlivněny, že byste třeba přišel na to, že to kritérium podle kterého materiál vyřazujete, by najednou mělo o polovinu menší váhu. A takový výsledek by byl opravdu nemilý. Nejen pro Vás. (Píšu to v kvapíku, snad srozumitelně.) Ať se daří, Libor Valenta.

AM:
Ne ne Karle, v metodice u fumigace je napsáno 2 kapky na 1 nástavek, 4 kapky na 2 nástavky a nejspíš by to pokračovalo dál, ale to už není psáno a u aerosolu je s acetonem základ 30 s. času a u každého dalšího nástavku 10 s. navíc. Takže metodika se zmiňuje o nástavcích ne o včelstvu.
---------------
No, já znám tento návod:

Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky

Takže tam čtu: obsedá-li včelstvo 2 nástavky...

Pokud by chtěl autor napsat na "všechny ponechané nástavky" tak by to jistě napsal.
Existence nástavkových technologiíí je/byla jistě výrobci známa:-) Takže to, že včelaři zimují v komínech ny měla celostátní jednotná metodika vzít v úvahu.
Nebo by měla být tato technologie zimování vyloučena, či jinak upozorněno, že při ní léčení dle ofic. metodiky nelze použít.

Osobně se domnívám, že pokud někdo stanovuje jednotnou metodiku pro všechny typy úlů a pro všechny včelaře a všechny roky, tak musí nastavit dávkování alepoň na trojnásobek optimální dávky, vzhledem k variabilitě všech podmínek, které mohou ovlivnit účinnost aplikace.

Karel

AM:
Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.
---------------
Selekci ať si každý dělá jak chce, ale ať ji hlavně dělá. Ne že nechá kdejakého chcípáka na stanovišti atd.

Ale já bych podle jednoho spadu asi žádné včely/matky nevyřazoval.
Mohl bych vyloučit včelstva, která bych chtěl udržet,např:
-silná
- s dobrým jarním rozvojem která vyberou někde nějaké napadené spabochy
- a mladé matky, které plodují o něco víc a snad i déle jak starší

Pokud bych používal selekci na schopnost odolovávat VD, tak ta:
-co i když mšla na podzim vysoký spad a přesto dala v příštím roce dobrý výnos.
- a pokud bych se s tím chtěl patlat - tak podle relativního přírůstku populace VD ve včelstvu. To co je ve VMS například graf Pavla Holuba, Zápisník včelaře od PSNV a další teorie.
Tedy ta včelstva, která se stejným starovacím množstvím roztočů jim dovolí co nejmenší přírůstek, ať už to dělají jak dělají. (pro to zohlednění starovacího množství je třeba měřit spad (či jinak odhadnout populaci VD)nejméně dvakrát. Začátek a konec.)

Ale to je docela dost práce.

Karel

Tak to s tou fumigací je spíš o tom jak si kdo vyloží návod. Podle Vašeho výkladu Karle, bych tam tu kapku měl dát jednu, protože včelstvo v druhé polovině října obsedá půlku nástavku. Taky návod :)

Na zalétávání jsem odpověděl- proč to řešit. Mě se včely nějak významě nezalétavají, určitě něco se zalétne, ale není to pozorovatelné. Ti co se zalétáváním mají významný problém, to poznají při každé snůšce, tyto včelstva mají velký nadprůměr medu, jsou extrémě silná a mají větší sklon k rojení. Tyto včelstva jsou snadno rozpoznatelná a vyřazena z podílení na výsledku průměru. Takže se v nich jen vyměňují matky, aby byl předpoklad ,že drží nějaký standart. Kdo chce takové včelstvo řešit a počítat s ním ve výsledku průměru, musí tomu zalétávání zabránit. Žádný pevný a objektivní návod co je norma, kolik čeho atp. podle mě nemůže existovat, protože každý včelaříme v jiných podmínkách s jinou snůškou a rozdílným rozvojem.

Karel: "Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky

Takže tam čtu: obsedá-li včelstvo 2 nástavky...

Pokud by chtěl autor napsat na "všechny ponechané nástavky" tak by to jistě napsal."
_________________________________

Ano. A ještě by v dalším odstavci mohl autor napsat, co se rozumí slovem "včelstvo", co se rozumí výrazem "obsedat", v dalším odstavci by mohl vysvětlit pojem "nástavek", v dalším odstavci, co je to "kapka"... :o)

Buď se jedná o neznalost věci nebo(což je mnohem smutnější) o záměrné překrucování. Ono to s těmi cenami bylo drobek jinak. To však není IN a v dnešní antikomunistické době žádoucí, aby to vůbec lidé věděli. Totiž u zboží které bylo zařazeno, uznáno jako to nejzákladnější byla nulová nebo dokonce mínusová spotřební daň což se vlastně rovnalo dotacím které vlastně přímo takto dostal výrobce. Také se tímto podporovala nebo naopak snižovala spotřeba. V případě toho medu se naopak volalo stále právě o po zvýšení jeho spotřeby a proto tam v obchodech byla ta mínusová daň. Představ te si v dnešním systému třebas mínusovou daň pro akci na podporu včelařství. Místo složitého vyřizování na obměnu úlů by prostě v obchodě byly o 1/3 levnější a výrobce by dostal to co za něj požaduje.
V našem oboru se něco podobného realizuje v odchovu matek. Její cena je cca 350 Kč a včelař ji z uznaných chovů kupuje za 90.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 28.2.2011 21:37:25
> ----------------------------------------
> Už si to moc nepamatuji, ale med ze dvora se rozhodně neprodával za 60 - 65
> Kč. Pro řadu lidí byl denní výdělek 100 Kč a za to si mohli nakoupit věcí.
> V obchodě (samoobsluhách) byl za 30 Kč a byl celkem kvalitní, tzn.
> filtované sračky z Číny a spol. nebyly. Jednalo se o přebytky, kreré se
> neprodaly na západě. V obchodě jsme med nikdy nekupovali, ale pár rodinných
> příslušníků pracovalo v Jednotě, takže vím své.
>
> Prioritní byly devizové koruny a tak cena ve výkupu byla vyšší než reálná
> cena. Stát potřeboval devizy a tak se vysokými cenami motivovali včelaři k
> výkupu.
> Konve se ve výkupu měnily kus za kus, ale vždy jsme si dávali pozor na
> víka. Většinou se víka přehazovali a domů jsme si vezli zpátky víka svoje.
>
>
>

druho jeho vadou byla váha, 12cm stěna něco váží
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 21:53:04
> ----------------------------------------
> Když je zmiňován Lesan, tak jen řeknu, že to byl můj nejoblíbenější úl. Byl
> zateplený a ve spodním nástavku měl okýnko, za které se na jaře dával
> stavební rámek. Oddělal jsem dvířka přes sklo viděl co se děje, např. je
> potřeba přidat nástavek, dát stavební rámek, vyřezat ho, atd. Při kontrole
> žádná práce se zvedáním víka nebo nástavků. Vložení stavebního rámku -
> minuta práce. Vyřezání stavebního rámku - minuta práce.
> Jen měl Lesan nízký podmet. To byla jediná vada na kráse.
>
>
>

"Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek."

To fungovalo dobře u zadováků, kde se původně uvažovalo s zimováním v jednom podlaží na 6 - 10 plástech 39x24. Plodové hnízdo se před krmením na zimu přetáhlo nahoru do medníku a zbytek úlu, pár rámků v medníku a celé plodiště bylo na uložení "nadbytečných" nejlepších rámků, řekněme 2x10 plástů 39x24. Všechny ostatní navíc se vyřezaly a vyvařily, takže přes zimu mimo úly se neskladovalo vůbec nic. Na předjaří se potom kvůli úspoře tepla zůžilo, během jara zase plásty a mezistěny přidávaly. V plném létě měl včelař na jedno včelstvo v zadováku 25 - 35 plástů 39x24, podle toho, jak stavěly mezistěny a kolik dělal oddělků. V podletí zase vybral nejlepší plásty na včelstvo, ty uskladnil v zadováku se včelami a zbytek zase zlikvidoval......

Co se týká nastavků, je rozdíl nechat včelstvu nástavek, ze kterého se stáhne během srpna a zpátky natáhne někdy během dubna a nechat mu další nástavky vytočených plástů z medníků a dalších. Já myslím, že někde nějaký metr čtvereční v dílně, půdě, přístřešku nebo v nejhorším případě na zahradě najde každý a uskladnit tam ty nástavky ve dvou, tří metrových "věžích" je mnohem výhodnější řešení. Nástavky nejsou půl roku vystaveny dešti, slunci, takže jejich životnost se zvětší až na dvojnásobek, plásty se dají v zimě probrat, očistit, špatné zlikvidovat, něco i opravit, nástavky totéž..... Navíc potom nejsou vystaveny léčení a vlivu léčiva.
Bral bych to jedině v případě, že úly jsou umístěny ve včelíně nebo pod přístřeškem a potom bych uvažoval o oddělení prostoru těchto nástavků od vlastního úlu třeba tím, že se tyto nástavky dají až nad strůpek nebo že se dají na spodek na druhé dno a nad ně se dá celý úl s prvním dnem.

Co se týká onoho nadstavování nástavků s prázdnými plásty nad včelstvo př Dvorského, účel chápu. Krmení v červenci a srpnu s nadbytkem cukru a se včelstvem v nezůženém nástavkovém úlu udělá velice silné zimní včelstvo, které potom velice často silně ploduje v teplejších obdobích října, listopadu a prosince a tím ta síla a zpracované zásoby přichází částečně vniveč. Nadstavený nástavek s prázdnými plásty funguje v tomto případě jako odsavač tepla z včelstva, včelstvo je tak ochlazováno, před zimou a v zimních oblevách ploduje podstatně méně a na jaře je potom silnější. Pokud ale na podzim včelstvo vyvíjí hodně tepla a nástavek nahoře je hodně uteplený, může se stát, že nástavek s prázdnými plásty ohřeje tolik, že se pro včely stane lákavé tam přesunout a průšvih je na obzoru. V ideálním případě se potom nástavek s prázdnými plásty nechá až do jara a včely ho v rámci jarního rozvoje prostě obsadí. Získá se tak bezobslužnost, prostě se s tím nemusí hýbat. Na druhé straně je to na ostří nože, jedním "nadstavením" toho nádstavku prázdných plástů na podzim a jeho neuteplením či uteplením se musí vyhovět všemožnému posdzimnímu a zimnímu počasí i potom na počasí a na jiných věcech závislému jarnímu rozvoji.

"Buď se jedná o neznalost věci nebo(což je mnohem smutnější) o záměrné překrucování. Ono to s těmi cenami bylo drobek jinak. To však není IN a v dnešní antikomunistické době žádoucí, aby to vůbec lidé věděli. Totiž u zboží které bylo zařazeno, uznáno jako to nejzákladnější byla nulová nebo dokonce mínusová spotřební daň což se vlastně rovnalo dotacím které vlastně přímo takto dostal výrobce. Také se tímto podporovala nebo naopak snižovala spotřeba. V případě toho medu se naopak volalo stále právě o po zvýšení jeho spotřeby a proto tam v obchodech byla ta mínusová daň. "

Celý stát byla tehdy v podstatě jedna přísně centralizovaná firma, kde všechny zisky z každého kousku výroby šly přes ústředí. Dotování čehokoliv tedy nebyl problém, a bylo to v tehdejším systému navíc dokonale neprůhledné. Já si pamatuji na mléko, prodávalo se tehdy litr za 2 Koruny. Nesmělé odhady tehdy byly, že ho zemědělci vyrobí za 6 - 8 Korun za litr.....
Což je v absolutní úrovni stejná výrobní cena jako dnes, kdy relativně je to desetkrát méně.....

Ano. A ještě by v dalším odstavci mohl autor napsat, co se rozumí slovem "včelstvo", co se rozumí výrazem "obsedat", v dalším odstavci by mohl vysvětlit pojem "nástavek", v dalším odstavci, co je to "kapka"... :o)

Tak to s tou fumigací je spíš o tom jak si kdo vyloží návod.
-------------------

Kdyby se tady zalistovalo v historii, tak by se dalo dohledat (ale je to poměrně obtížné) že se na to pár lidí v Dole ptalo a dostali odpověď - podle obsednutých nástavků gv době ošetřování.

No a pokud někdo píše návod, podle kterého se ošetřuje půlmilionu včelstev po dobu dvaceti let třikrát ročně, mohl by se snad trochu věnovat přesnosti. Na tom nevidím nic úsměvného, spíš je smutné, že přes každoroční vysvětlování na stránkách Včelařství, školení nákazových referentů, atd je tady stále tolik otázek. Tomu bych se nesmál, pokud bych ten systém bral vážně.

Když si koupím el.nářadí i za 200Kč, najdu tam několikastránkový návod, když vezmu jakýkoli lék (třeba i nejedovatý) i blbý acylpyrin, tak tam ten létáček je poměrně dlouhý - tedy textově. Drobná písmenka na malém papírku.

A pro Aleše, vyzkoušej si to, s kolika kapakama dosáhneš účinku.
Jedná se o nervový jed, prostě jakmile prý s tím přijde roztoč do kontaktu, je další reprodukce a dalšího života neschopný. Tak nějak si to pamatuji z jediné přednášky Ing. Veselého v NASA.

Karel

"Selekci ať si každý dělá jak chce, ale ať ji hlavně dělá. Ne že nechá kdejakého chcípáka na stanovišti atd.

Ale já bych podle jednoho spadu asi žádné včely/matky nevyřazoval.
Mohl bych vyloučit včelstva, která bych chtěl udržet,např:
-silná
- s dobrým jarním rozvojem která vyberou někde nějaké napadené spabochy
- a mladé matky, které plodují o něco víc a snad i déle jak starší"

Co si pamatuji z doporučené metodiky výběru, kdo chce dělat skutečný výběr a ne si jen hrát, tak musí sledovat linie. Nesmí se vybírat matka, která je jen samotná velice dobrá nebo nejlepší. Musí to být vždy matka, která je zároveň dobrá, ale taky jejíž matka a případně babička byla taky nadprůměrná. Úplně stejně musí být výběr na brakování.

Takže to chce za prvé z každého včelstva nejdřív odchovat jednu nebo dvě matky, z těch další rok zase odchovat 1 - 2 matky, ještě třetí rok odchovat 1 - 2 matky , ty tři roky všechno zapisovat a sledovat A teprve potom začít vybírat... a přitom stále od každého včelstva odchovávat 1 - 2 matky.... kromě těch brakovaných.... jinak je výběr ukončen a musel by se začínat ty tři roky znova....

Takže tím jaksi vliv jednoho spadu nebo vliv jednoho roku padá..... Výběr musí být podstatně složitější.

Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze by mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke kladeni a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Mohl by jste to upřesnit? Rozměr, počet rámků, množství zásob.
A musíme ještě uvážit loňský nenormálně teplý podzim. Děkuji.

> Popisu jednu svoji lonskou zkusenost.15.srpna jsem rusil medniky a daval
> prvni davku krmeni.Tri cervnove oddelky byly v tu dobu tak plne plodu,ze
> by
> mi nezbylo 1) krmit malymi davkami,nebo 2) pockat s krmenim na zari.Zvolil
> jsem variantu 3) nasadit druhy nastavek s plasty ze zrusenych medniku a
> doplnit ho i mezistenami po krajich a masivne pokrmit.Zadne zuzeni
> vcelstva,ba naopak.Mladym matkam tak zustal cely spodni nastavek ke
> kladeni
> a vcely z techto tri oddelku tahaly obrovske mnozstvi pylu.A vcera pri
> mohutnem proletu?Tyto tri lonske oddelky-nadhera!!! Jenom to hucelo.

Mám dotaz, provozuje někdo oddělky dělané do jednoho středně vysokého nástavku rámků 39x24 nebo podobné velikosti a nechává oplodnit matky a ty oddělky růst pod nástavkovým úlem s vlastním včelstvem? Třeba dole na stojan položené dva oddělky ve dvou nástavcích 39x24 a na to teprve položený klasický nástavkový úl s produkčním včelstvem?
Mě by zajímaly zkušenosti, jak moc se včely z produkčního včelstva zalétávají do těch oddělků případně jak moc se zalétavají včely vzájemně v těch oddělcích, případně jaké jsou zkušenosti s oplodňováním matek v takovém uspořádání?
díky.

Nieco taketo by ma tiez zaujimalo..ja som odlozence ukladal do radu vedla posl.vcelstva,no po ich predaji ci zruseni tam lietavky robili humbuk..tento rok chcem zacat ukladat pred vcelstva na zem,cca 1m pred materske vcelstva,tie su 30 cm nad zemou,ratam s tym ze po zruseni odlozencov sa lietavky v poho vzobru do ulov ktore maju v podstate rovno za chrbtom..ako to ale dopadne to uvidim..Ak to niekto uz takto robil,privitm skusenosti..Vdaka.

umísťování oddělků poblíž včelastev má velmi často za následek jejich vyloupení.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 01.3.2011 14:08:30
> ----------------------------------------
> Nieco taketo by ma tiez zaujimalo..ja som odlozence ukladal do radu vedla
> posl.vcelstva,no po ich predaji ci zruseni tam lietavky robili
> humbuk..tento rok chcem zacat ukladat pred vcelstva na zem,cca 1m pred
> materske vcelstva,tie su 30 cm nad zemou,ratam s tym ze po zruseni
> odlozencov sa lietavky v poho vzobru do ulov ktore maju v podstate rovno za
> chrbtom..ako to ale dopadne to uvidim..Ak to niekto uz takto robil,privitm
> skusenosti..Vdaka.
>
>
>

" umísťování oddělků poblíž včelastev má velmi často za následek jejich vyloupení"

Když jsou dobře udělané, to zn když mají dostatek včel a dostatečně malé česno, které stihnou chránit, tak ne.

prvy tyzden nechavam letac odlozencom len na 1 vcelu,ak som mal vacsie tak sa stalo ze boli vylupene,ale nebolo to casto..

Vytvoreni takoveho oddelku pod produkcnim vcelstvem je ve sve podstate zpusob preletaku k matecnikum a tim padem pro nadstavene produkcni vcelstvo ztrata orientovanych vcel.K potlaceni rojovky jednoduchy zpusob,nova matka se oplodni a zacne klast.Ovsem dlouhodobe jsem to nikdy nezkousel,pak jsem spojoval.Asi by pak dochazelo k situaci jako v patrovych vcelinech(odhad).2 oddelky na sobe pod vcelstvem,to tedy nevim.

Pro V.Potuznika:opovrhovana rm 39x24,11ramku v nastavku.3 davky po 6 kilech 15. 22. a 28.srpna,vlastni zasoby oddelku pouze vence a neco v krycich plastech..Proste jsem si nedokazal predstavit,kam bude mlada matka klast,kdyz do bunek po vybihajicim plodu budou vcely ukladat zasoby.Ostatni oddelky byly slabsi,tam jsem krmil normalne na 12 kilo,ale vzhledem k teplemu podzimu v jednonastavkovych oddelcich v tuto dobu moc zasob zbyvat nebude,budu muset dokrmovat a to nemam rad.Porad jsem presvedceny 2 nastavky-20 kilo par kilo navic a brezen,pulka dubna v klidnem cekani na vyveseni vcelstev v podmetu.

Děkuji za zprávu. Důvod dotazu byl, zda včelstvo tvořilo zimní chomáč přes
uličku mezi nástavky. Pokud vezmeme v úvahu množství zásob spotřebované do
října, je zřejmé, že včelstvo šlo do zimy částečně v horním a částečně v
dolním nástavku. Podle mého názoru problém nastává, když včelstvo má přejít
"dřevo-vzduch-dřevo" v průběhu zimy nebo velmi časného jara. Pokud už tam
je, může "se opožďovat" proti vysokému rámku, nedojde však k úplnému
kolapsu. Proto se mě do zimování ve dvou nástavcích nechce. A pokud, tak
bych to viděl tak na 2x7 rámků. Vím, že si přidělávám práci.
Věta k 39x24: v naší malé organizaci (cca 550-700 mnm), zazimovali s jednou
vyjímkou (37x30) na této míře všichni (necelých 200 včelstev).

> Pro V.Potuznika:opovrhovana rm 39x24,11ramku v nastavku.3 davky po 6
> kilech
> 15. 22. a 28.srpna,vlastni zasoby oddelku pouze vence a neco v krycich
> plastech.......

V žádném případě to tak nedělám, protože addělky jsou nejen radost, ale také starost jak o děti. Jak bys je chtěl kontrolovat? Přikrmit atd.? Nevyužili by teplo kmenového včelstva v porovnání s opačným postupem tvořením nad včelstev a lépe česna na opačnou stranu. Zalétávání - v okamžiku vytvoření by to byl v podstatě přeléták a podle toho by to dopadlo..¨Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 01.3.2011 11:30:44
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, provozuje někdo oddělky dělané do jednoho středně vysokého
> nástavku rámků 39x24 nebo podobné velikosti a nechává oplodnit matky a ty
> oddělky růst pod nástavkovým úlem s vlastním včelstvem? Třeba dole na
> stojan položené dva oddělky ve dvou nástavcích 39x24 a na to teprve
> položený klasický nástavkový úl s produkčním včelstvem?
> Mě by zajímaly zkušenosti, jak moc se včely z produkčního včelstva
> zalétávají do těch oddělků případně jak moc se zalétavají včely vzájemně v
> těch oddělcích, případně jaké jsou zkušenosti s oplodňováním matek v
> takovém uspořádání?
> díky.
>
>
>

No, pro mě je jedna samostatná jednotka úl s produkčním včelstvem plus oddělek, ve kterém se z plodu včelstva odchová nová matka. Tak se to snažím dávat dohromady na jedno místo. V optimálním případě by mělo stačit v květnu odložit do nástavku jeden plást s plodem a včelami, zbytek zarovnat plásty a mezistěnami a někdy na konci července přijít k nástavku s novou matkou plnému včel. V reálu přirozeně bude třeba nějaký kompromis. Oddělky nahoře se mně nehodí, protože zásahů do produkčního včelstva je mnohem víc a oddělek by se potom musel stále sundávat. Takže mnohem lepší řešení jsou odělky dole.

Máslo za 37,50,-Kč.?
Problém je v tom,že:
a. takto levné máslo je řádně dotované,aby belgiččtí
,francouzští,němecští,polsští
a další zemědělci vůbec mohli prodávat==inkasovat peníze.
b. je k nám dodáváno z mrazírenských skladů kdesi v EU,kde je
skladováno jako
strategická rezerva pro případ neúrody.
Jak bude asi čerstvé?
c. Nám med takto nikdo nevykupuje,neb je to věc zbytná
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Kateřina Bambušková" <katerina.bambuskova/=/seznam.cz>
Komu: "vcely" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re:
Datum: 25.2.2011 - 20:52:25

> >
> > ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to
> > samí stojí i máslo....
> > >
>
> Tak to by mě zajímalo kdo by kupoval máslo za
> 37,50 Kč ?
>
> Když je za 29,90 Kč nebo 27,90 Kč, tak se mi to
> zdá moc... naštěstí teď bylo
> v Globusu za 23,90 Kč
> To by pak ten med vycházel na necelých 100 Kč, což
> by by bylo fajn...
>
> S pozdravem
> Kateřina Bambušková X<:3 )~
>

Když myslíš...
většina včelařů, které znám spíš po rozkladení matku zužitkuje, pokud chce zvyšovat počet včelstev, tak oddělek po zesílení přemístí. Já do kmenových včelstev až na vytáčení a odebírání plodu do oddělků v sezóně nelezu... nevím, co bych tam dělal, leda že bych tam chtěl škodit.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 02.3.2011 11:58:57
> ----------------------------------------
> No, pro mě je jedna samostatná jednotka úl s produkčním včelstvem plus
> oddělek, ve kterém se z plodu včelstva odchová nová matka. Tak se to
> snažím dávat dohromady na jedno místo. V optimálním případě by mělo stačit
> v květnu odložit do nástavku jeden plást s plodem a včelami, zbytek
> zarovnat plásty a mezistěnami a někdy na konci července přijít k nástavku s
> novou matkou plnému včel. V reálu přirozeně bude třeba nějaký kompromis.
> Oddělky nahoře se mně nehodí, protože zásahů do produkčního včelstva je
> mnohem víc a oddělek by se potom musel stále sundávat. Takže mnohem lepší
> řešení jsou odělky dole.
>
>
>

http://www.imghosting.cz/view-15teplota11.jpg
http://www.imghosting.cz/view-94teplota12.jpg
http://www.imghosting.cz/view-14teplota13.jpg
http://www.imghosting.cz/view-37teplota14.jpg
http://www.imghosting.cz/view-27teplota15.jpg

Navrhl a zhotovil jsem si jednoduchý el. obvod pro měření teploty s vhodným čidlem teploty, které vzhledem k malým rozměrů lze umístit do libovolného místa v úlu. Použil jsem odporové čidlo KTY10-62. K výstupu obvodu je připojen multimetr, naměřená hodnota napětí po vynásobení 10 udává teplotu v měřeném místě. Měření jsem prováděl včera v 15 hod. Včelstvo ve 2 nástavcích K-39 ve včelíně, v horním nástavku 10 plástů,
nebyl dosud prolet, hnízdo mírně rozvolměno. Uličky jsou počítány od přední stěny.
Na obrázku "teplota 11" je měřena teplota na víku úlu. Na levé straně obr. je patrné čidlo. Na obrázku "teplota12" je měřena teplota v prostoru zadní stěny úlu. Na obr."teplota13" je měřena teplota v 10 uličce, v uličce několik včel. Na obr. "teplota14" měřena teplota v 8 uličce, obsazena včelami. Na obr. "teplota 15" je měřena teplota v 5 uličce.
Haf

V neděli jsem viděl v receptáři motúčko,http://www.motucko.cz/?shp=1 kolečka popř. trakář s elektromotorem. Docela o tom přemýšlím jako o pomocníkovi na včelnici, kterou mám dále od cesty a ještě k tomu do kopce. Hodilo by se to k převážení nástavků, medníků popř. při krmení. Znáte to někdo nebo máte s tímto výrobkem zkušenost? Ideální pro přesun včelstev by byl rudl s tímto pohonem, ale údajně se pohonná jednotka nedá koupit samostatně. Uvažuji, že bych pořídil kolečko tak jak jej nabízí a snad by se mi ten rudl podařil zbastlit. Když ne tak z toho bude zase to půvoní kolečko.
Tom

Já si myslím, že Radek Hubač má ve Svých příspěvcích, na toto téma, naprostou pravdu. Že do oddělku umístěným pod včelstvem se budou včely zalétávat podobně jako do přeletáku.
Já jsem zkoušel tvořit oddělky nad včelstvem, rozdělené folií. A pokud jsem měl očko nástavku stejným směrem jako leták, tak ztráty matek byly dost značné. Zlepšilo se to, když jsem nástavky otočil očkem na druhou stranu od česen. A nejlepší výsledky jsou, pokud je oddělek s matkou na oplození, úplně mimo hlavní let včelstev.

Já jsem v rámci stavebních prací na domě, kolečko doplnil na zadních opěrných nožkách, o osu s dvěma kolama, velikostí z kočárku, na každém konci. Takže jsem z toho udělal tříkolku. A dost to ulevilo náporu váhy nákladu na ruce.

A jak jsi spokojený s tímto kolečkem? Jak dlouho jej máš a jsou parametry uvedeny výrobcem skutečné? Výdrž baterie apod.
Díky za odpověď
Tom.

Motůčko mám rok a jsem s ním moc spokojený. Budou-li nějaké dotazy, tak na preslickajiri/=/seznam.cz
S pozdravem
Jirka Přeslička

"Já si myslím, že Radek Hubač má ve Svých příspěvcích, na toto téma, naprostou pravdu. Že do oddělku umístěným pod včelstvem se budou včely zalétávat podobně jako do přeletáku"

No, já tedy nevím, ve včelínech, kde jsou úly nad sebou, žádné problémy se zalétáváním do oddělků nejsou. Není tam žádný problém třeba ve spodním prázdném úlu udělat oddělek a tak ho během roku zaplnit, zatímco nahoře je normální produkční včelstvo. A naopak. Nebo dole rozdělit přepážkou plodiště a medník a v každém z nich odchovat oddělek a oplozenou matku. Jinak by ani v podstatě včelaři nemohli v úlech umístěných nad sebou ani včelařit nebo by potřebovali složitý systém , kdy se oddělek zesílí ve včelstvo někde jinde mimo a složitě jaksi do úlu ve včelíně už přemístí jako včelstvo.....
U nástavků to zatím vidím tak, že asi nejrozumnější bude někde mimo, třeba v oplodňáčku udělat a nechat oplodnit matku a až se ta matka rozklade, unístit ji do nástavku pod produkční včelstvo.

:-)
Tak toto je geniální.

Už na to šetřím.
Na převoz nástavků do svahu používám právě kolečko, nějaký rudlík by tady u mě asi moc nenajezidl a ten za 70000? To bych si radši koupil čtyřkolku.

Teď ještě včelařskou "korbu".


Karel

Ve včelínech kde to jde, se jedná o dvouprostorové zadováky. A mám za to,že lepší úspěšnost je dána větším rozestupem česen od sebe a v těch nejvhodnějších připadech také větším letákem. Je to o tom, podle čeho se mají ty včely orientovat.

Motůčko nemám Tomáši, to jsme si nerozuměli. Já jsem udělal tříkolku z obyč. kolečka. A nechal jsem tuto "úpravu" už natrvalo, protože se s tím jezdí líp než s klasikou kde musíte tlačit a ještě zvedat.
V zač. mého včelaření, jsem měl vyrobený "apilift" dal jsem tomu dvě sezóny šanci a potom jsem to zrušil. Zdělat medník nebo cokoliv těžšího dolů z nějaké výšky mimo osu kol a půl metru nad ní. Znamenalo se pořádně zapřít, aby mě to nepřevrátilo.

Asi mluvíme jeden vo voze a druhý o koze.
Jak můžes srovnat zadováky ve dvou řadách nad sebou se situací, kdy nadzvedneš kmenové včelstvo, původní česno bude využívat oddělek (proto defacto přeléták) ? Ty chceš mít prázdný oddělek už od jara pod včelstvy?
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Dotaz na zal?t?v?n? v?el do odd?lk?.
> Datum: 03.3.2011 02:25:47
> ----------------------------------------
> "Já si myslím, že Radek Hubač má ve Svých příspěvcích, na toto téma,
> naprostou pravdu. Že do oddělku umístěným pod včelstvem se budou včely
> zalétávat podobně jako do přeletáku"
>
> No, já tedy nevím, ve včelínech, kde jsou úly nad sebou, žádné problémy se
> zalétáváním do oddělků nejsou. Není tam žádný problém třeba ve spodním
> prázdném úlu udělat oddělek a tak ho během roku zaplnit, zatímco nahoře je
> normální produkční včelstvo. A naopak. Nebo dole rozdělit přepážkou
> plodiště a medník a v každém z nich odchovat oddělek a oplozenou matku.
> Jinak by ani v podstatě včelaři nemohli v úlech umístěných nad sebou ani
> včelařit nebo by potřebovali složitý systém , kdy se oddělek zesílí ve
> včelstvo někde jinde mimo a složitě jaksi do úlu ve včelíně už přemístí
> jako včelstvo.....
> U nástavků to zatím vidím tak, že asi nejrozumnější bude někde mimo, třeba
> v oplodňáčku udělat a nechat oplodnit matku a až se ta matka rozklade,
> unístit ji do nástavku pod produkční včelstvo.
>
>
>

Páni, čo to tu vymýšľate, ja som svoj transportér debničiek na plásty (pri medobraní) taktiež vyrobil z obyčajného odhodeného fúrika-kolečka a je to vynikajúca pomôcka. Vtip úpravy fúrika je v tom, že váhu nákladu pomocou nadstavby presunul mierne nad koleso fúrika potom sa stačí iba "držať" fúrika. Nemusím sa o túto pomôcku starať vždy ho vytiahnem zo skladu pod voľným nebom pred odberom plástov, ručne naštarujem a idem, preto nemám s ním žiaden problém. Nieto nad jednoduchosť.Pozrite sa na tento nick.

www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=228&mode=&order=0&thold=0

Prispejem aj ja niečím do mlyna, keď som už pri písaní. Ja som v minulosti každý rok robil v úľovej trojzostave (deb. miery 420x270 mm) obnovu včelstva. V čase po agátovej znáške a vytočenia medu, som mal už pripravené 50 matiek, k tomu aj toľko medzidien (Md) s letáčom (ale môže to byť i fólia a debnička s očkom.

Úľovú zostavu som odložil z odedeliteľného dna na kozlík, na ktoré som položil jednu medníkovú zostavu (bez akéhokoľvek plodu), uzavrel materskou mriežkou, nad ňu ďalšiu medníkovú debničku (pre prípad, že by sa vyskytla znáška) a tak tretiu s pôvodným plodiskom (ale pri nízkych nadstavkoch to môže byť aj iné.

Jednoducho vytvorím nové včelstvo bez plodu na pôvodnom mieste -in situ, do ktorého ja ihneď vkladám do podmetu klietku (z cukríkov Tic-tac s matkou uzavretou CMC-T. Včely ju do 6 hodín vyslobodia a v každom prípade príjmu (na 100%), na druhý deň už kladie vajíčka. Všetky včely, ktoré už vraz vyleteli cez hlavný letáč sa tam i vrátia a to je cieľom tohoto zásahu. Novému včelstvu môžem vložiť i zrelú MB či neoplodnenú matku, úspech bude istý. Ja som , ak bolo treba spájal v jedno až v 11. mesiaci, vtedy už zimné včely diferencované ako dlhoveké.

Pôvodné včelstvo nad Md sa rýchlo zregeneruje a bude pokračovať vo svojom vývine, mladé včely sa do 24 hodín zalietajú na svoj letáč a môže byť s letáčom orientovaný dopredu.
Je len na Vás či a kedy obidve včelstvá spojíte v jedno, alebo mu pripravíte nové miesto, išlo by to aj ihneď.

AT:
Páni, čo to tu vymýšľate, ja som ....
-----------
No,oni to nejen vymysleli, ale i vyrábí a prodávají.

Radši vytočím a prodám metrák medu, než abych vyráběl něco na co nejsem vybaven.

Teď jsem se s překvapením dozvěděl, že to má můj šéf (a nic neřekl:-) ) a cvičně na tom vozil i manželku od silnice k domu - poměrně velký krpál.

Karel

Máte někdo vlastní zkušenosti s psíkem mývalovitým?
Prosím nechci o něm diskutovat ale potřeboval bych se jej zbavit!
Je to asi 6 týdnů co mi prvně vlezl do včelínu a ačkoliv jsem už udělalt několik zásahů aby se do včel nedostal stále mi do včel leze a ve včelíně dělá nepředstavitelný nepořádek, Kouše hlavně hobru a polystyrén uložený na ulech a pod střechou.
Měl jsem železa kdysi (nikdy jsem do nich nic nechytal) zjistil jsem že se již neprodávají že jsou v ČR zakázaná.
Není to humání, ale to co dělá tento nezvanec ZE MNE ASI VŠEŠCHNU HUMÁNOST SEBERE.

OTVÍRÁ VČELSTVA ZESPODU VYTAHUJE PODLOŽKY VE DNECH A ZÁROVĚN VYHRABUJE HOBRU A POLYSTYRÉN NA STROPECH VČELSTEV.
zA 5 TÝDNŮ TO JE ASI 5 PVC TAŠEK VOŠTÍ, MEZISTĚN,HOBRY A POLYSTERÉNU.

J.B.

Domluvit se smístním mysliveckým sdružením (hospodářem) / mysliveckou stáží na odstřelu. Jako invazivní škodnou to rádi provedou a když jim k tomu přidáte sklenici medoviny / medu... Bohužel to není lovná zvěř, takže to nemůže (legálně) provést každý myslivec.

Různé trávení a železa nejsou legální. Sklopce, kde by psík zůstal živý také nesmíte používat a převezením psíka pár km dál byste podobné problémy způsobil někomu jinému.

radek

Přeji dobrý den
motůčko mám rok včely mám pod svahem a z lesa to mám taky do kopce.Při medobraní se osvědčilo a na podzim na dřevo mělo neskutečnou výdrž.Sem už v letech a ještě sem měl potíže s nohou tak tahalo náklad a ještě mě ,výborná rehabilitace.
Baterie je gelová 12v 27ah a motor 250w a je na kolečku s převodovkou po rovině jezdí dost rychle cena10000kc a 2000kc
nástavba na trakař.
Spozdravem dědek

"Asi mluvíme jeden vo voze a druhý o koze.
Jak můžes srovnat zadováky ve dvou řadách nad sebou se situací, kdy nadzvedneš kmenové včelstvo, původní česno bude využívat oddělek (proto defacto přeléták) ? Ty chceš mít prázdný oddělek už od jara pod včelstvy?"

Jaké původní česno bude využívat oddělek? Co je to za nesmysl? Připravím oddělek, pak ho strčím pod úl a létavky produkčního včelstva se prostě přeorientují o těch 25 nebo případně 50 cm výš. Oddělek bude mít přirozeně svoje vlastní česno a produkční úl taky.

"Máte někdo vlastní zkušenosti s psíkem mývalovitým? "

Já mám jen dva typy na znepříjemnění loupeže ve včelíně pro toho psíka.

Za prvé pasti na potkany případně pasti na potkany s návnadou umístěné na místa, kde psík šlape. Nutno přivázat drátem a musí to být plechové pasti se vztyčeným ozubeným plechem, ne klasické dřevěné. Pokud se mu do takové pasti dostane třeba noha, bude mu pěkně trvat, než tu past z nohy sundá a ten ozubený plech ho pěkně potrápí. Mohlo by ho to od návštěvy tohoto objektu trvale odradit.

Za druhé vysoké napětí. Venku, kde je vlhko, by to muselo být něco jako elektrický ohradník na indukční cívku, uvnitř , kde je sucho, stačí jemnější systém, střídač z nějaké baterie, který napájí kondenzátor pár mikrofaradů na 300 - 400 voltů. Střídač by se asi musel udělat.

Mi už to doklaplo. Já nepoužívám , kromě silné snůšky, spodní česna ve dnech úlů. Takže včely létají česínky v nástavcích neboli očky a při zvednutí úlu podstavením oddělku se včely prostě jen výškově přeorientují na původní česínko. Žádný přeleták se nekoná.
Akorát jsem chtěl vědět, jestli někdo zaznamenal vliv běžného zalétávaní, typu kdy obtížená létavka už nedokáže přistát nahoře, klesme dolů a vleze tak do česna oddělku a ne do česna produkčního včelstva.

Zdá se, že pohon elektromotorem konečně má takovou sílu a výdrž,že je v praxi k použití.

Teď ještě kolik let vydrží baterie a kolik kilometrů elektromotor a jak to bude všechno odolné k všelijakému přetěžování, ke kterému nejspíš bude docházet často.

Dobrý den,
Prosím vás,kolikati procentní roztok ředíte do odpařovače "Nassenheider"?Jak dlouho trvá odpaření roztoku při plném naplnění odpařovače(180ml) v měsíci červenec-srpen,kdy venkovní teploty nezřídka překračují 30stupňů a včelstva jsou po vytočení stáhnuty do pěti nástavců optimal? Jsou zde i jiné faktory,které odpar ovlivňují? Umístit odpařovač do nejvyššího nástavce nebo raději níž?
Děkuji za ověřené a již odskoušené informace.
P.