Archiv Včelařské konference

"Zatim tady řešíte vzhled a rezidua léčiv ale už je tady další problém někteří taky včelaři klidně rozpustí do vosku na prodej parafín a to se dá zjistit velice obtížně."

No, nevím. Včelí vosk se vykupuje za 80 kč +- a parafín se koupí za 40 - 60 kč za kilo. Že by to nějakému včelaři stálo, výdělek kolem 40 kč na kilo za riziko ostudy? Nebo že by nějaký šetřílek sbíral po hřbitovech zbytky svíček, aby měl parafín do včelího vosku zadarmo?
Ono zas při větším množství příměsi parafínu by zas tak velký problém ten parafín objevit nebyl. Zkušený člověk by to měl poznat na tom lomu, potom taky kontrola bodu tání vosku je poměrně spolehlivá a nevyžaduje nijak zvlášť drahé vybavení. A plynová chromatografie nebo podobné profesionální analytické metody to změří s přesností na procenta.

Jinak, pokud se objeví mezistěny s příměsí parafínu, je tady ještě možnost, že tyto mezistěny nejsou určeny pro včely, ale pro výrobu svíček. Tam se mně jeví jako možné, že včelí vosk je masívně, třetinou, polovinou nadstavován parafínem za účelem snížení ceny těch mezistěn. Pokud se ale nějaké takové mezistěny dostanou ke včelaři, není to pak nic jiného než chyba překupníka.

Jinak by mně zajímalo, jestli to "pančování" včelího vosku parafínem nespadá jen do sféry bájí, jinak řečeno jestli někdo ví o případu, kdy byl už nějaký včelař či nějaký producent mezistěn přistižen a solidní laboratorní rozbor vosku příměs parafínu skutečně prokázal?

Jak ten hrnec vypadá? Provedení, materiál, síla stěn, ucycení uší,
síla dna,...?
Děkuju.

Milan Čáp

Cituji "Míra.P" <e-mail/=/nezadan>:

> Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
> Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt
> na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu
> dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.
>
> http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_1022
> 1.html
>

http://vcely.borik.cz/serial08.html

Internetové voskování

Získávání a využití včelího vosku je určitě nedílnou součástí včelaření.
Plánky a fotografie slunečních tavidel vosku najdeme například na
www.vcely.or.cz/files/tavidlo.jpg, mujweb.cz/www/vcelar/tavidlo/index.htm,
www.vcelar.com/download.php, hometown.aol.com/beetools/solar.htm a
www.beesource.com/plans/melter.htm. Zvláště jednoduchá kontrukce je uvedena
na www2.gsu.edu/~biojdsx/solmltr.htm nebo
www.actbeekeepers.asn.au/Hints/solar_wax_melter.htm. Inspiraci pro sluneční
tavidlo můžeme čerpat i mezi solárními vařiči na solarcooking.org/plans.htm.


Pokud nesvítí dostatečně slunce, pomůžeme si elektřinou
www.volny.cz/zlepsovaky/elektricke_tavidlo.htm nebo parou podle
www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=4115 případně
website.lineone.net/~dave.cushman/systonsteam.html.

Pokud už vosk máme, můžeme z něj dělat mezistěny dle postupu
zs.dubenec.indos.cz/vcelari/mezisten.htm. Jednoduchý lis na mezistěny můžeme
vyrobit dle website.lineone.net/~dave.cushman/fondpresses.html.

Zbylý vosk nebo mezistěny můžeme použít na výrobu svíček. Návody najdeme na
svicky.gar.cz/show.php?idk=1, prace.nazory.cz/svice.php nebo
diy.freetekno.cz/svicky.htm. Formy na lité svíčky můžeme vyrobit podle
www.bobrik.cz/art.php/art/133.

Vosk lze použít i jako nátěr dřeva, viz
www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=3802. Návody na voskové pasty a
politury najdeme také na
www.domacidilna.cz/dilna/dilna.nsf/0/8AA96F874833B37CC1256BA6003E5704,
www.honeyshop.co.uk/Polish1.htm nebo www.agric.nsw.gov.au/reader/526.

Klikatelné odkazy z tohoto článku najdete na stránce vcely.borik.cz.

Jiří Bořík, vcelar/=/borik.cz.
Článek byl napsán pro časopis Moderní včelař.

Není to žádná sláva na kterou jsme doma zvyklí.
Žádné zesílené dno.Je to prostě hrnec z nerez plechu.Sílu stěny nevím protože kvůli obroubeným okrajům se to šuplerou změřit nedá.Uši jsou bodované takže ne moc pevné.Já za ně plný hrnec nenosím protože po vychladnutí z něj přetočím hadičkou medovinu do konve na podlaze tak mě to nevadí.
Za ty prachy mě bohatě stačí.
Míra

"Jak ten hrnec vypadá? Provedení, materiál, síla stěn, ucycení uší,
síla dna,...?
Děkuju.

Milan Čáp

Cituji "Míra.P" :

> Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
> Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt
> na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu
> dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.
>
> http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_1022
> 1.html
>"

To se asi nejlíp zjistí, když se na ten inzerát přímo podívá a ten hrnec prohlídne.
Pro nákup stejně asi bude nutné se registrovat, to znamená elektronickou registraci plus ověření skutečného jména a adresy registrovaného podle poštou zaslaného dopisu. Což bude trvat nejméně 14 dní, pokud se v poslední době nic nezměnilo, takže tato aukce stejně uteče...

Sílu stěny nevím protože kvůli obroubeným okrajům se to šuplerou změřit nedá! Míra

Ale dá (aj keď to nie podstatné), z vonkajšej strany podložíme šupler kovovým pásikom hrubším ako je odbrúbený okraj, zmeriame a odpočítame hrúbku kovového pásika. Rozdiel je hrúbka steny hrnca. Anton

já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy se ty pokusy dělali a neuspělo to. Později se dělaly u nás pokusy s náhradou voskových mezistěn plasty Dokonce otec v polovině padesátých let koupil dva budečáky u kterých tyto mezistěny byly. Používali jsme je cca 10 let než popraskaly. Od té doby jsem to v naší obchodní síti neviděl.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk
> Datum: 01.1.2011 18:51:22
> ----------------------------------------
> "Zatim tady řešíte vzhled a rezidua léčiv ale už je tady další problém
> někteří taky včelaři klidně rozpustí do vosku na prodej parafín a to se dá
> zjistit velice obtížně."
>
> No, nevím. Včelí vosk se vykupuje za 80 kč +- a parafín se koupí za 40 - 60
> kč za kilo. Že by to nějakému včelaři stálo, výdělek kolem 40 kč na kilo za
> riziko ostudy? Nebo že by nějaký šetřílek sbíral po hřbitovech zbytky
> svíček, aby měl parafín do včelího vosku zadarmo?
> Ono zas při větším množství příměsi parafínu by zas tak velký problém ten
> parafín objevit nebyl. Zkušený člověk by to měl poznat na tom lomu, potom
> taky kontrola bodu tání vosku je poměrně spolehlivá a nevyžaduje nijak
> zvlášť drahé vybavení. A plynová chromatografie nebo podobné profesionální
> analytické metody to změří s přesností na procenta.
>
> Jinak, pokud se objeví mezistěny s příměsí parafínu, je tady ještě možnost,
> že tyto mezistěny nejsou určeny pro včely, ale pro výrobu svíček. Tam se
> mně jeví jako možné, že včelí vosk je masívně, třetinou, polovinou
> nadstavován parafínem za účelem snížení ceny těch mezistěn. Pokud se ale
> nějaké takové mezistěny dostanou ke včelaři, není to pak nic jiného než
> chyba překupníka.
>
> Jinak by mně zajímalo, jestli to "pančování" včelího vosku parafínem
> nespadá jen do sféry bájí, jinak řečeno jestli někdo ví o případu, kdy byl
> už nějaký včelař či nějaký producent mezistěn přistižen a solidní
> laboratorní rozbor vosku příměs parafínu skutečně prokázal?
>
>
>

Což bude trvat nejméně 14 dní, pokud se v poslední době nic nezměnilo, takže tato aukce stejně uteče...

------------
Vzal jsem šupléru,ale vzhledemk osazení nelze měřit.
Ale plátování kolem ucha je z jedničky, takže si asi nekomplikuí život, že by měli jiný matroš na drobnosti.
Podle mě je to tak jeden mm,ale pokud by byl zájem přinesu měrky a změřím přesně. :-)
Ale hrnec 50x50cm 98l má podle krabice netto 6,2kg, takže vzhůru ke kalkulačce :-)

Postupně jsem se s nimi vybavil, ale ještě nevybalil. Není to nic super, ale když vidím některé plechovky co se vydávají za stáčesí nádoby, tak je to víc než dobré.

Mám je v plánu jako pastovací nádoby a na medovinu. Ventily jsem do nich jetě nezkoušel přidělat a asi nebudu. Někde jsem už zahlédl 200kg stáčecí nádoby za rozumnou cenu.


Jinak u téhož prodejce stojí za zhlédnutí i
http://aukro.cz/item1383550261_gastronadoba_gn_nadoba_bain_marie_1_1_21l_10010.html
pasuje do toho nízká děrovaná se sítem a používám to jako nádobu na víčka.
Mohla by to být i pěkná hranatá forma na vosk.
Zřjmě to je nějaký std. rozměr gastronádob, dají se na webu najít i z plastu za nižší cenu.


Karel

"já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy se ty pokusy dělali a neuspělo to."

Za socíku se mnou jeden začínající včelař vážně konzultoval možnost použít do výkupu vosk používaný ve slévárně na metodu odlévání do ztraceného vosku. Základem toho vosku je vosk včelí, ale jsou v něm všelijaké další příměsi, parafín a jiné vosky....V socialistickém prostředí se dalo ze známosti za kafe či flašku sehnat toho vosku kilogramy... Kdybych mu to odsouhlasil, tak by si ten vosk nejspíš skutečně sehnal a zkusil vyměnit za mezistěny...
Vosk se tehdy vykupoval za cca 80 - 90 Kčs za kilo, což v přepočtu na dnešní koruny by dnes bylo 850 - 1000 Kč za kilo, takže motivace k falšování byla velká....

Tento vosk se také získával louhováním zbytků z voští a nebyl vhodný na výrobu mezistěn. Ten včely vkusovaly

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk
> Datum: 02.1.2011 10:53:26
> ----------------------------------------
> "já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy
> se ty pokusy dělali a neuspělo to."
>
> Za socíku se mnou jeden začínající včelař vážně konzultoval možnost použít
> do výkupu vosk používaný ve slévárně na metodu odlévání do ztraceného
> vosku. Základem toho vosku je vosk včelí, ale jsou v něm všelijaké další
> příměsi, parafín a jiné vosky....V socialistickém prostředí se dalo ze
> známosti za kafe či flašku sehnat toho vosku kilogramy... Kdybych mu to
> odsouhlasil, tak by si ten vosk nejspíš skutečně sehnal a zkusil vyměnit za
> mezistěny...
> Vosk se tehdy vykupoval za cca 80 - 90 Kčs za kilo, což v přepočtu na
> dnešní koruny by dnes bylo 850 - 1000 Kč za kilo, takže motivace k
> falšování byla velká....
>
>
>

co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?

O kolik?

2011/1/2 <e-mail/=/nezadan>

> co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?
>

O kolik?

--------------------
http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=96&od=2.1.2008&curr=USD


Těžko říci, ale taky už třeba budemem vzpomínat na to, že cukr volně v pytlích za 15 i a dopravou.

Takže pokud někdo bude vědět, že je někde za 12 míň bez omezení, ať to sem hodí, hned jak si nakoupí.
Já mám na půdě stále cukr, který jsem nakoupil skoro před deseti lety, když klasl na 18. Je v igelitu, tak proč ne, třeba jej ještě rád vybalím.
:-)

Ale na burze nikdo neví co bude zítra. Pokud ano, tak je hodně bohatý a mlčí :-)
Karel

Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím, že obě výroby by měly být prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové zboží by mělo být prodáváno také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co jsem měl problémy s mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru jen celé balíky v orig. balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni, že tam je všechno. A i tady neni záruka jakosti, když se včelařina a svíčkovina vyrábí v jednom podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče zjištění pravosti vosku je vždy malý spotřebitel postaven před otázku zaplacení zkoušek. To ví všichni a může se na to žehrat a ze strany výrobců spoléhat na to, že dědulové to nějak překousnou.

J.P.

Je velmi divné, že třeba ještě dlouho předtím než se zaseje se plácá o tom, nebude úroda. No důsledek je jediný - prudce vzroste cena okamžiě. Za několik měsíců se zjistí, že s úrodou to neni až tak špatné, že bude dokonce velmi dobrá. Ovšem ceny už nikdo směrem dolů neupraví. Tak kecejte hlouposti a budete mít v kapse míň.

J.P.

něco na tom bude, pravda je, že vývoj cen na burze může málokdo dopředu odhadnout - pokud je to vůbec možné-
jinak zde je odkaz na jeden ze článků týkající se tohoto tématu: http://finweb.ihned.cz/c1-48902260-cena-cukru-se-dostala-nejvyse-za-tricet-let

Je velmi divné, že třeba ještě dlouho předtím než se zaseje se plácá o tom, nebude úroda. No důsledek je jediný - prudce vzroste cena okamžiě. Za několik měsíců se zjistí, že s úrodou to neni až tak špatné, že bude dokonce velmi dobrá. Ovšem ceny už nikdo směrem dolů neupraví. Tak kecejte hlouposti a budete mít v kapse míň.

J.P.
---------------------
perfektní analýza, proč se nevěnovat obchodu s komoditama. Na zimu ke včelařině ideální koníček. A hodil by víc, jak med:-)
:-)

Tak je dobře,že už konečně skončila diskuze o vosku a mezistěnách a začíná diskuze o ceně cukru. Asi taky skončí ty akční ceny v supermarketech a včelaři se musí připravit na ceny vyšší.Je to zákon trhu,med podražil a tak podraží i cukr.

Dne Tuesday 28 of December 2010 13:02:27 KaJi napsal(a):
> Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
> ------------------
> No, asi ne každý sedí o vánocích u PC, úspěšní včelaři jsou touto dobou v
> Karibiku, méně úspěšní lyžují v Alpách.

A ti co sedi doma u PC ? :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobry den,

chtel jsem se zeptat ucastniku konference, pokud to tedy neni jejich
tajemstvi , na sber (ne perga) a nasledny vykup pylu v Cechach. Drive sice
psal p. Turcani o vykupci - chovateli cmelaku na Slovensku, ale ten tusim
vykupuje zmrazeny pyl pouze tam, nebo ne ? Pokud by jste se byli ochotni
podelit o jednoduche funkcni konstrukce pylochytu (eventuelne mne od takoveho
pocinani rozume odradit), budu take rad. Treba i soukromou postou.



Dekuji vsem.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

To jako že bych měl být nadšený ? :-D

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Sunday, January 02, 2011 12:05 PM
To: Včelařský mailing list


co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?

Nejake info je tu:

l.sebosik: Pelochyt - najziadanejsi doplnok ula
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254

a.turcani: ulové dno prisposobené na odber obnozovaneho pelu
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=176

ls

Asi podstatná bude otázka, zda pyl někdo vykupuje.

Jinak mě nenapadá k čemu by to bylo.
Včelám nechám pyl v plástech, a pro lidi je rouskovaný pyl nestravitelný.

Kdysi jsem čítával, že největší chybou je dávat do těsta pyl, že to rozvijí nosemu, ale nevím, jestli dějiny daly tomuto tvrzení za pravdu.
Faktem je, že ve velmi staré české literatuře toho bylo spousta, teď už se k tomu v těch pár českých knihách moc nepíše.

Karel

Pyl, aby byl stravitelný je potřeba rousky usušit, rozemlýt v mixéru a přimíchát do medu nebo slivovice, podle toho čemu konkrétní člověk dává přednost. Ale i z medu se dá pálit, takže i do slivovice může být do medu. Jinak na výkup je spíš vhodné se informovat ve Včelpu. Myslím, že to nikdo jiný nevykupuje. Ale chce to projít inzeráty.

Tady u mě na stránkách jsou tři články a fotky jaké tři pylochyty jsem si udělal já.Fungují velice dobře ale pyl mám jen pro sebe a kamarády a jako zajímavost pro zákazníky.

http://pupek73.blog.cz/rubrika/pyl

Dobry den,

chtel jsem se zeptat ucastniku konference, pokud to tedy neni jejich tajemstvi , na sber (ne perga) a nasledny vykup pylu v Cechach. Drive sice psal p. Turcani o vykupci - chovateli cmelaku na Slovensku, ale ten tusim vykupuje zmrazeny pyl pouze tam, nebo ne ? Pokud by jste se byli ochotni podelit o jednoduche funkcni konstrukce pylochytu (eventuelne mne od takoveho pocinani rozumne odradit), budu take rad. Treba i soukromou postou.J.Č.

Ja stále odoberám obnôžkovaný-rouskovaný peľ, priamo zmluvu sa mi nepodarilo vo firme Koppert Nové Zámky uzatvoriť (priamy predaj po 4,65 E), cez zmluvných výkupcov je to o O,33 E menej, tie dostane ZV. V mojom prípade si príde prevziať na miesto, ale vždy skladujem peľ v mraze, kým sa nenazbiera min. 80-100kg, niekedy i menej, ak má dodávateľa v ceste.
Vo vašom prípade by bolo asi z odberateľom dohodnúť zmluvu. Odberateľ určité množstvo dováža z Grécka a Španielska, časť vozia z Maďarska.

Ak ste z Moravy, tak je dovoz rentabilný aj pre dodávateľa (ja som niekoľko rokov vozil priamo zo vzdial. 135 km). Zmluvy sa uzatvárajú do konca februára-února
Pri zapojení 50 včelstiev sa dá za sezónu získať od 200 do 400 kg, ale všetko záleží od peľových zdrojov v okolí včelnice, základom je repka a potom ostatné rastliny. Môžem vás ubezpečiť, že za 10 rokov odberu sa to na včelstvách nikdy negatívne nepreukázalo.

Peľové dná si dokážete vyrobiť aj sám, ale najprv si zakúpte dobrý vzor (moje peľ. dná sú typické pre moje úle, sú aj lepšie), podľa ktorého si vyrobíte. Dajte npr. na vcely.sk inzerát a požiadajte o kúpu aj s foto. Využijete aj úľové dná ktoré majú steny vysoké 80 mm a viac.

J.Č, prepáčte, zabudol so uviesť svoje meno. A.Turčáni

Takove probleskovani mne vubec nevzrusuje.V loni jsem bral korunni v Tescu za 11,90,byl na paletach bez omezeni,bez akce.Krmim 20 kily na ul,co zbyde na jare,tak dam oddelkum.I kdyby letos stal cukr 20kc nebo 30kc,tak se to pri krmeni 20 kily na vcelstvo porad rovna jenom cene 4kg nebo 6 kg prodaneho medu na vcelstvo! Tak ze,se nejakou cenou cukru vubec nezatezuju.

Tak nevim.Prodavat pyl?To uz cekam,az nekdo prijde s dotazem,kde splasit podlozku na odber vceliho jedu a jak spravne nechat vybodat vcelstva,aby se dalo vyzdimat jeste vic.Dle meho nazoru,patri pri nadbytku pylu prevesit pylove plasty nahoru,nechat je potahnout medem a nechat na zimu.A v pripade klasicke medovicove snusky jsou takove pyloplasty k nezaplaceni,protoze co je mi platne dvoji toceni lesniho medu,kdyz vcely nenosi pyl a blazni jenom po medovici?Pak jsou pylove plasty k nezaplaceni.

Dekuji za Vasi odpoved,
bohuzel jsem prilis daleko ( okres Praha-Vychod ).

Tak nejak jsem to tusil, ze ten zmrazeny bude ode mne daleko,
a s tim susenom to bude casove narocne ....

Takze pravdepodobne v Cechach se zadny vyhodny vykup nekona.

Jeste jednou dekuji



--



S pozdravem

Jan Cervenka

AM:
Pyl, aby byl stravitelný je potřeba rousky usušit, rozemlýt v mixéru a přimíchát do medu nebo slivovice, podle toho čemu konkrétní člověk dává přednost
--------------
Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn.
Na to mají bohužel zatím patent včely a pat. ochranu se nám zatím nepodařilo prolomit. Takže jediný stravitelný pyl je ten připravený od včel - perga z plástů.

Pokud má někdo přesnější infa, sem s nimi.
Já mám toto z přenášky MUDr Brožka.

Karel

"Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn. "

A co onen recept, kdy se pyl smíchá s cca 10 % medu, udusá do sklenic, uzavře a nechá projít mléčným kvašenímM? Údajně stejně jako v buňkách?

Je to obráceně.
Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních cenách. mezi něž patří i ten cukr.
Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Probleskující zprávy
> Datum: 02.1.2011 16:08:44
> ----------------------------------------
> Tak je dobře,že už konečně skončila diskuze o vosku a mezistěnách a začíná
> diskuze o ceně cukru. Asi taky skončí ty akční ceny v supermarketech a včelaři
> se musí připravit na ceny vyšší.Je to zákon trhu,med podražil a tak podraží i
> cukr.
>
>
>

Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn.
Na to mají bohužel zatím patent včely a pat. ochranu se nám zatím nepodařilo prolomit. Takže jediný stravitelný pyl je ten připravený od včel - perga z plástů. Karel

Potom treba s peľom urobiť to isté ako včely, vytvoriť v ňom také isté podmienky, aby exina- obal peľ.zrnka, ktorý pri fermentácii pukol a pripraviť v ňom mliečne kvasenie.Po vykvasení držať v chladničke. Vplyvom tohoto procesu sa stane peľ používateľný aj pre človeka.

Technologický postup:
- pripravíme so npr. pohár-fľašku 720 ml
- toľko peľu (čerstvého, zmrazeného alebo suchého), aby bol do 3/4 pripravenej nádoby, peľ pri fermentácii zväčší objem.
- asi 15 dag medu a 0,15-O,2 litra vody, jednoducho toľko medového roztoku (voda musí byť teplá 40°°C), aby obsah po rozmiešaní nebol ani riedky ani hustý, aby proces mliečneho kvasenia mohol prebehnúť, enzýmy sú obsiahnuté v mede.
Potom čakať týždeň-dva, kým proces mliečneho kvasenia prebehne.

Použitie npr. pri prostate, ráno večer 1 PL v teplom mlieku, med-cukor (sladké podľa chuti) vyšľahať na známy koktail 2dcl a vypiť.
Pozor: každý si musí najskôr preveriť svoj organizmus, či nie je citlivý na samotný peľ. Anton

Je to obráceně.
Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních cenách. mezi něž patří i ten cukr.
Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.

Pepan
-----------------
Bohužel, největší producenti medu - od kterých se vyvíjí cena medu nekrmí cukr. Prostě zimují na medu. A tam kde se krmí se dneska už moc cukrem (sacharozou) nekrmí, ale sirupy.

Pohledem do historie se dá zjistit, zda je mezi cukrema medem nějaký vztah.
Pokud si pamatuji já, tak v dobách nízké ceny medu -cca 5 - 6 let zpět byl cukr naopak dost drahý - nad 20Kč/kg.

Karel

Potom treba s peľom urobiť to isté ako včely, vytvoriť v ňom také isté podmienky, aby exina- obal peľ.zrnka, ktorý pri fermentácii pukol a pripraviť v ňom mliečne kvasenie.
---------------
V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces.

Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl.

Karel

Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a ne na cenách někde daleko ve světě.
I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Probleskuj?c? zpr?vy
> Datum: 03.1.2011 08:34:51
> ----------------------------------------
> Je to obráceně.
> Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních
> cenách. mezi něž patří i ten cukr.
> Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že
> jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.
>
> Pepan
> -----------------
> Bohužel, největší producenti medu - od kterých se vyvíjí cena medu nekrmí
> cukr. Prostě zimují na medu. A tam kde se krmí se dneska už moc cukrem
> (sacharozou) nekrmí, ale sirupy.
>
> Pohledem do historie se dá zjistit, zda je mezi cukrema medem nějaký vztah.
> Pokud si pamatuji já, tak v dobách nízké ceny medu -cca 5 - 6 let zpět byl
> cukr naopak dost drahý - nad 20Kč/kg.
>
> Karel
>
>
>

Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a ne na cenách někde daleko ve světě.
I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.

pepan
--------------------------
Ty sirupy se dělají ze škrobů - obilí. Takže to je jedna věc.
A druhá podstatná:
Každýmu je jedno, kolik mě stojí výrobní náklady, pokud mu to někod prodá lacinějki než já.
Když budou v supermarketu zase medy za 60 kilo, tak si jo rozmyslí mi dávat 130.
Podle této logiky by se letos měl prodávat med velmi lacino, protže byl laciný cukr. A v době co byly včelíny oblepené cedulelema že med je za 60 byl cukr poměrně drahý.

No a když bude možné dovést med za 30, nikdo ti ve výkupu nebude dávat 50 ale stěží polovinu. Jinak by mu příbuzní plácli mokrý hadr na čelo a nechali zbavit svéprávnosti, než zrujnuje celou rodinu.

Karel

Dávám zde odkaz na zajímavý článek. To nejlepší nakonec.
http://www.novinky.cz/koktejl/220609-deset-duvodu-proc-se-nemusime-dozit-roku-2013.html

Jiří

S těmi cenami medu nemáš zase tak docela pravdu.
Viděl jsem před vánoci právě v tom obchoďáku ceny 56 a 60 Kč za kilo od firmy JSG chvíli sem pozoroval zákazníky kteří se u něj zastavily. Ze 4 to vzal jen jeden. 2 odešli s poznámkou že jde o podezřelou cenu. 1 odečel s ponámkou k manželce " jo to je ta firma co platila ty pokuty. Toho 4 jsem se zeptal proč to koupil, jeho odpověď zněla " perníkům po bude jedno, do huby bych to, ale nedal.
Hodně bude záležet jak si budeme vážit své práce a umět ji propagovat.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Probleskuj?c? zpr?vy
> Datum: 03.1.2011 09:26:54
> ----------------------------------------
> Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a
> ne na cenách někde daleko ve světě.
> I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání
> cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je
> nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.
>
> pepan
> --------------------------
> Ty sirupy se dělají ze škrobů - obilí. Takže to je jedna věc.
> A druhá podstatná:
> Každýmu je jedno, kolik mě stojí výrobní náklady, pokud mu to někod prodá
> lacinějki než já.
> Když budou v supermarketu zase medy za 60 kilo, tak si jo rozmyslí mi dávat
> 130.
> Podle této logiky by se letos měl prodávat med velmi lacino, protže byl
> laciný cukr. A v době co byly včelíny oblepené cedulelema že med je za 60
> byl cukr poměrně drahý.
>
> No a když bude možné dovést med za 30, nikdo ti ve výkupu nebude dávat 50
> ale stěží polovinu. Jinak by mu příbuzní plácli mokrý hadr na čelo a
> nechali zbavit svéprávnosti, než zrujnuje celou rodinu.
>
> Karel
>
>
>

"V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces.
Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl."

Ano, je to jedna ze starých pověstí českých... :-)
Ale poopravím první větu - mléčné kvašení ve včelami konzervovaném pylu neprobíhá vůbec, proces který tam probíhá je známý, a to tzv. anaerobní dýchání, jehož výsledkem je přítomnost kyseliny mléčné, tedy nikoliv produkt působení bakterií mléčného kvašení, ale produkt dýchání bez přítomnosti kyslíku.
Jak snadno se lze podle vnějších známek (jevu) mýlit v tvrzení podstaty procesu!!
K. Čermák

V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces. Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl. Karel

Ja o tom tradovanom omyle som vedel, len to správne pomenovanie nepoznám, preto som použil "tradovaný" omyl.
Dôležité je, či ozaj to aj pôsobí npr. na prostatu.
Poznám pacienta, ktorému dodávam mrazený peľ, ktorý si pripravuje podľa tejto rady. A či mu pomáha? Má 80 rokov, už roky mu každé ráno manželka pripraví peľovú dávku, cíti sa dobre a obhospodaruje stále vyše 120 včelstiev. Hovorí, že mu peľ pomáha a to je dôležité a nie či je to mliečne kvasenie alebo iný chemický proces.

Ak by peľ uložený v bunke a jednotlivé zrná sa nezbavili exiny, ani včela by peľ nemohla použiť ako bielkovinovú potravu. Ten kto chce peľ použiť , nech to vyskúša a po pol roku sem napíše, či mu to aj pomáha, inak je to len mlátenie prázdnej slamy.

S těmi cenami medu nemáš zase tak docela pravdu.
Viděl jsem před vánoci právě v tom obchoďáku ceny 56 a 60 Kč za kilo ¨
-------
Jasně že nemám docela pravdu. Protože se to nedá dokázat.

Ale za situace kdy část republiky je bez medu, druhá naštěstí to ví a drží cenu a neplaší se.
Díky nedostatku medu ve světě se med nedá lacino nakoupit ve světě a tak se drží dovbré výkupní ceny. Takže je vše v pohodě a pár akčních cen neshodí cenu dolů, když běžně je v regálech med i nad 200.
Ale důležité je v tomto případě, že ji neshazují včelaři. Za výkupních cen jsou letos by jen magio vylepil na plort ceduli že má med za 60-80.

Ale počkej až se urodí, ve výkupu budou nabízet 25, tak jak poletí cena dolů. A ne kvůli supermarketům, ale kvůli těm cedulím na plotech. Tu cenu medu si kazíme sami. Spousta lidí se chová jako kdyby se jim měl med do dvou měsíců zkazit.
A pochybuji, že ty inteligenty co prodávali za 50, 60 v malém a za 25 do výkupu a dneska se možná mlátí do čela když vidí současné ceny , takl ti se buď poučí a nebo budou ceny zase tam kde byli.
Já sázím na B - zase bude med za 60, bez ohledu na supermarkety. Protože se najodu ti, co jej za tu cenou prodají. A ještě to vylepí na plot.
A pokud potřebuješ prtodávat, tak lidi vydejchají tak dvacet korun nad cenu-plotovku. Takřže to je pak asi tak maximum co se dá mimo Prahu prodávat.
A i tam tě spoloužímh historkama jak paní vloni vykládala v kantýně jak ona má med za 60, a jak u nich na chalupě je spousta vynikajících včelařů co jej dávaj za tu cenu.

Karel

Ale poopravím první větu - mléčné kvašení ve včelami konzervovaném pylu neprobíhá vůbec, proces který tam probíhá je známý, a to tzv. anaerobní dýchání, jehož výsledkem je přítomnost kyseliny mléčné, tedy nikoliv produkt působení bakterií mléčného kvašení, ale produkt dýchání bez přítomnosti kyslíku.
Jak snadno se lze podle vnějších známek (jevu) mýlit v tvrzení podstaty procesu!!
K. Čermák
----------------
No dobrá, pak je ale otázka - je perga pyl jediná forma pro nás stravitelná?
Pokud ano, pak co je to za proces že med v buňce je stravitelný.
Anaerobní dýchání se používá při konzervaci pylu ve sklenici - snad Ing. Titěra - to je dávno co jsem to četl.
Ale nečetl jsme, že by ten pyl ze zavařovačky byl stravitelný.

Karel

Kamaráde to je tržní ekonomika. Výpočet ceny medu opravdu závisí hlavně na množství produkce a vstupech. Je pak na každém jak umí cenu své práce ohodnotit Sám jsem to několik let počítal a došel jsem k závěru, že při produkci 50- 60 kg na včelstvo mohu med prodat do výkupu nad cenou 35 kč za kilo a můj zisk bude 110 kč na hodinu práce. když však toto množství zabalím do sklenic nemohu ho prodat pod 85 kč za kg Tyto ceny pak klesají nebo stoupají podle výnosu v daném roce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Probleskuj?c? zpr?vy
> Datum: 03.1.2011 11:47:54
> ----------------------------------------
> S těmi cenami medu nemáš zase tak docela pravdu.
> Viděl jsem před vánoci právě v tom obchoďáku ceny 56 a 60 Kč za kilo ¨
> -------
> Jasně že nemám docela pravdu. Protože se to nedá dokázat.
>
> Ale za situace kdy část republiky je bez medu, druhá naštěstí to ví a drží
> cenu a neplaší se.
> Díky nedostatku medu ve světě se med nedá lacino nakoupit ve světě a tak se
> drží dovbré výkupní ceny. Takže je vše v pohodě a pár akčních cen neshodí
> cenu dolů, když běžně je v regálech med i nad 200.
> Ale důležité je v tomto případě, že ji neshazují včelaři. Za výkupních cen
> jsou letos by jen magio vylepil na plort ceduli že má med za 60-80.
>
> Ale počkej až se urodí, ve výkupu budou nabízet 25, tak jak poletí cena
> dolů. A ne kvůli supermarketům, ale kvůli těm cedulím na plotech. Tu cenu
> medu si kazíme sami. Spousta lidí se chová jako kdyby se jim měl med do
> dvou měsíců zkazit.
> A pochybuji, že ty inteligenty co prodávali za 50, 60 v malém a za 25 do
> výkupu a dneska se možná mlátí do čela když vidí současné ceny , takl ti se
> buď poučí a nebo budou ceny zase tam kde byli.
> Já sázím na B - zase bude med za 60, bez ohledu na supermarkety. Protože se
> najodu ti, co jej za tu cenou prodají. A ještě to vylepí na plot.
> A pokud potřebuješ prtodávat, tak lidi vydejchají tak dvacet korun nad
> cenu-plotovku. Takřže to je pak asi tak maximum co se dá mimo Prahu
> prodávat.
> A i tam tě spoloužímh historkama jak paní vloni vykládala v kantýně jak ona
> má med za 60, a jak u nich na chalupě je spousta vynikajících včelařů co
> jej dávaj za tu cenu.
>
> Karel
>
>
>

Nevím všechno, jen to, že pyl zpracovaný a konzervovaný včelami v plástu (perga) je nejlépe stravitelný včelami i člověkem. Naproti tomu pyl sesbíraný pylochytem je lidským trávením téměř nevyužitelný, člověk využije jen to co je na povrchu pylových zrn. MUDr. Brožek dělal pokus, že nechal takový pyl třikrát projít trávicím ústrojím člověka a pylová zrna přesto nepraskla, tedy nedal se jejich vnitřek využít. Proto pokud chcete využít kvalitu pylu, konzumujte pergu!

Cenu za med si jiste kazdy vytvari sam,nabidka-poptavka.Tam kde je dobra spolecnost vcelaru,tak ceny konzultuji vetsinou spolu a kazdy ma svuj rajon a svoje zakazniky.Nizka cena je vzdycky podezrela.Do vykupu bych nedal v zivote ani kilo.Kdyz neprodam do zimy,prodam na jare a taky casto dam kilo nekomu zdarma na ochutnani.Vetsinou pak je o zakazniky vic.Naopak,letos jsem videl v trhu pani,ktera se snazila prodavat kvetovy med po 150 kc.Docela mi ji bylo lito,prodej nesel.

Ano, teď je vhodná doba pro přípravu medocukrového těsta. Uvědomme si, že oplodňáček je sice včelstvo (má včely, matku, plod...), ale není schopen se sám uživit a je nezbytně nutné jej krmit. Medocukrové těsto je nejvhodnější a oplodňáčky jsou krmítkem na těsto vždy vybaveny. Krmení medem vede obvykle k vyloupení oplodňáčku.
Dále bych začínající včelaře upozornil, že teď je také vhodná doba na přemístění včelstev na malou vzdálenost. Například přehození úlů ve včelíně či přenesení volného úlu na zahradě do včelína a pod. Jsou na to potřeba dva lidé (pro jednoho je manipulace s celým úlem obtížná) a hlavně si vše předem všechno dobře rozmyslet a připravit. Potom to musí jít všechno bez velkých nárazů a hlavně fofrem. Jedno vyrušení, byť silné, včely bez problémů přežijí, jen zahučí a za hodinu dvě je klídek, déletrvající rušení může způsobit rozlezení chomáče a fatální ztráty. Při prvním proletu se včely na původní místo nevrací, byť je velmi blízko.
Hodně štěstí v roce 2011!
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, December 30, 2010 10:05 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Pozdrav

Medocukrové těsto již 20 let nepoužívám. Je to naprosto zbytečná práce. Vytvářený oddělek dostane plný medný nebo starší cukerný plást a to mu úplně stačí. Nutnost to býval když se zimovalo na 7 rámcích ale dnes kdy se zimuje na dvou nástavcích spíš dělají problém nespotřebované zásoby. Ty se pak dobře využijí pro odělky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pozdrav
> Datum: 29.12.2010 20:35:34
> ----------------------------------------
> Také všechny zdravím i Vás paní Magdo. Tady na Mostecku je také pěkná
> Sibérie. Mimochodem vhodná doba na přípravu medocukrového těsta. Dnes
> odpoledne jsem pčipravil 12 kg a zítra udělám to samé. Myslím, že 24
> kg mě bude na rok 2011 stačit. Už také všichni mícháte a nebo máte namícháno??
> Přeji zdraví a štěstí, když budou i nějaké chechtáky tak neuškodí, po
> celý nastupující rok a to i Vašim včelám.
> JK
>
>
>

už se ti někdo ozval? zrovna včera mi jeden včelař nabízel, že ještě jedno místo mají. Jsou od Čkyně. Kdyžtak se mi ozvi na mustafa.p/=/seznam.cz

Jel bych rád s někým 9.1. z Prahy na setkání do Brna , přidám na benzin.
J.B.

Souhlas s tím, že cena závisí na nabidka-poptavka. Cena cukru je jen jeden z faktorů, který cenu ovlivňuje minimálně. Jiná cena je v Praze, jiná na venkově (kde jsou poloviční platy a vyšší nabídky) a jiná v místě s vysokou nezaměstnaností.
Nabídka a poptávka se místně liší. Obecně cena medu u nás bude nižší než v Německu, protože v ČR se více medu produkuje než spotřebuje a v Německu je vyšší spotřeba než domácí produkce. To je jen jeden příklad. Mnohem více cenu medu určují velcí producenti (Čína, Argentina, Ukrajina), kteří zaplavují trh. Skrze dovozce a překupní firmy zásobují nejen super/hyper markety, ale i řada trhovců je "zásobena" tímto dovozem.

Nikdy jsem ceduli na plotě neměl, zásobuji jen stálé zákazníky stálou cenou. Moji zákazníci jsou zvyklí na osvědčenou "kvalitu" a také nejsou hloupí. Vědí, že vstupní ceny se moc nemění a spekulace s cenami u mě nemají místo. Zákazníky zásoubuji průběžně po vytočení a dostávají květový ... a nakonec lesní med. Od záží mám vyprodáno.

Naprosty souhlas.Stali a spokojeni zakaznici i bez cedule.Protoze ti maji pribuzne a ti maji zase pribuzne..V loni se mi stavalo,ze si zakaznici,kteri,si bravali 2,3 kila najednou brali 20.Potom se mi jiste vyplatilo jim med dovezt az do domu pro celou rodinu a ne cekat doma,kdo zazvoni.Zajimave bylo,kam az se med dostal.Tesne po vyprazdneni medovych zasob se ozval clovek z druhe strany republiky a chtel koupit pro mne neuveritelnych 500 kilo lesniho medu.Bohuzel uz mu neslo vyhovet,protoze i vcelari v okoli uz byli na dne.I ti,co puvodne chteli jet do vykupu,prodali vsechno ze dvora za slusnou cenu a do konce rijna.

Jeste k vozeni medu zakaznikum.Vzdycky se mi to vyplatilo,i kdyz jsem vezl mensi mnozstvi na ctyri,pet ruznych mist.A nikdy jsem ho nevykladal z auta jako bych neco pasoval.Pekne kilo po kile narovnat na kapote auta do bednicky a pak teprve zazvonit na dum.Sousedi jsou zvedavi!! A nebo rano na sestou zenskym do prace,aby sklenice staly cely den na dilne."je,co to mas","ma jeste?"ty,domluv mi taky!" Spousta takovych malickosti ziskava dalsi odberatele.

Mam tolik včelstev, abych mel tolik medu abych jej prodal za slušnou cenu.
Protože mam včelnici na okraji Prahy zvedl jsem letos cenu o 10,- Kč na 120,- a tento rozdíl způsobil že zájem se snížil tak že ještě nyní med mám, při ceně 110,- bych jej asi již neměl.
Další otázka je co je slušná cena.
Oslavovaná možnost prodeje medu ze dvora je podle mého názoru jen z nouze cnost.( Nižším stupněm již je jen výměna na úrovni prvobytně pospolné společnosti)
Co je na prodeji ze dvora ekonomické a efektivní?
Zákazník u vrat zazvoní, já zavolám okamžik, přikryji rozebrané včely, ("nejideálnější" je to když zrovna přelarvuji)přejdu zahradu 50m nabidnu a prodám med a vrátím se.
Jestliže se zákazník jen zeptá na cenu a odejde tak to ustojím ale jestliže řekne "za takovou cenu ani náhodou"
určitě mě nase.. .

Jestliže mam na plote ceduli med nemohu ve včelíně nechat a nenechavám ani 1,-kg medu, (je to jako bych na plot napsal všichni zloději zde, zde je med)A tak med denně vozím vytočené konve pryř a sklenice sem a tam a tam a sem . Prodej ze dvora jen supluje nemorálnost obchodníků.
J.B.

Přátelé jede někdo z jižních čech do Brna 9.1.2011 na setkání vms uživatelů ? Pokud ano měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Prodej ze dvora jen supluje nemorálnost obchodníků.
J.B.
--------------
Morálku bych očekával hlavně od prezidenta, politiků, ....
Ti to mají v popisu práce.

Morálka v podnikání je v podstatě jen jedna - zaplatit své závazky a nezkrachovat.
Pokud vím, tak s tím měl problém hlavně jeden podnik ve vlastnictví včelařů. A ještě jedna rodina co byla propagována v jednom časopise.
Nemorální je zkrachovat - vůči akcionářům a nesplatit dluhy vůči dodavatelům.

Nechápu, jak by se měl obchodník chovat jinak - platí v hotovosti při dodání. Co víc od nich může někdo chtít.

Hlavně většina která naprosto morálně zdvihla své ceny i když je krize a mnohé mámy nemají tolik peněz jako dřív. A co je na tom morálního - taky nic - prostě kšeft, prodáváme jak to jde a jak si myslíme že je to nejlepší pro nás. Někdo zdražil, aby udržel zboží, jiný ne, aby udržel zákazníky, soukromá věc a nikdo nemá právo posuzovat morálku. Pokud je med medem a kilo kilem. Akdyby začal, byl by to řev, co si kdo dovoluje. A naopak?

Kolik by měly morálně platit obchodníci?
Pokud vím, platí přes padesát. Tedy víc než kolik před lety žádali včelaři.
Je tady snad někdo Havel, aby mluvil o morálce v obchodě?
Pokud morálku spojuje s cenou - ne se solidností při plnění závazků atd.
Kolik stojí morálka letos a kolik byla dobrá morálka před pěti lety? Pardon, chtěl jsem říci cena.

Karel

Napište cenu na ceduli, ušetříte si hodně kroků a bude to obchodně morálnější.

Vzdy me zvedne kdy nekdo zpochybuje moralni hodnoty a kseft za kazdou cenu , trzni ekonomika , prachy jsou pro nej modlou. Kdyby tomu skutecne tak bylo tak dnes neni tady lidstvo. Vdyt i ty nejprimitivnejsi kmeny ci narody si do dnes nade vse ceni moralnich hodnot. Nelibila se mi doba totality ale po devadesatych letech kracime jeste k vetsim pruserum a nekteri by pro penize, pro moc,vydloubli bliznimu oko.TOMU RIKAJI CIVILIZACE.Josef

Proč se dávají palubky na úlech vertikálně a ne horizontálně jak je tomu na srubech a jiných dřevostavbách? Vždyť tato skladba palubek umožňuje vtékat vodě do perodrážky. Chystám se letos postavit si několik úlů, ale nad tímhle už chvilku dumám a to jak se úly dělají mi přijde nesmyslné. Díky

Smysl prodeje medu ze dvora vidim v nejrychlejsim prenosu od vcelare k spotrebiteli bez nabalovani dalsich meziclanku,kteri parazituji ve svuj prospech.A za druhe je prodej medu ze dvora prostredkem,ktery vytvori finance,kterymi si muzeme vylepsit svoje vceli hospodarstvi,zjednodusit a usnadnit osetrovani vcelstev,rozsirit stav vcelstev na rozumnou miru(stav/pracnost/prodej).Vcelareni je pro mne nadhernym konickem po zamestnani a ne zdrojem prijmu.

Souvisi to ze zakladem kazdeho nastavku,a ten tvori horni a dolni ctvercovy nebo obdelnikovy ram.Na ten se pripevni vnitrni palubky(na uchyceni ramku se ram vetsinou zfrezuje;ja osobne frezovani nepouzivam,ale zkracuji vnitrni palubky).Pak se zatepli vnitrek ramu polystyrenem,do predni steny vsadi desticka na ocko.No a pak uz se jen pripevni palubky a vyvrta ocko.Zhruba vse.

Vzdy me zvedne kdy nekdo zpochybuje moralni hodnoty a kseft za kazdou cenu , trzni ekonomika , prachy jsou pro nej modlou
---------------------
No jestli je to na mě, tak tě mohu uklidnit, že v zájmu "pochybné morálky" jsem přišel o hodně peněz.

Například teď prodávám med za cenu jako před dvěma roky i když bych mohl klidně jako "morální většina" zvednout ceny. Ale medu mám dost a nemusím.

Na rozdíl od mnoha morálních co vyprodají med včervnu až září se jej snažím udržet až do jara, aby si jej zákazníci mohli koupit, když jen potřebují a držím jej za své skladem i když oni si nemohou dovolit financovat předsásobšní rodiny na celý rok.

Na rozdíl od mnohých morálních, co prodávali do výkupu za sociku i za kapitalismu - ted yna export jsme vždy morálně a vlastenecky prodával Čechům za koruny.

-----------------
To jsou kecy o morálce co - prstě jsme dělal rozumnou obchodní politiku a oželel jsem leckdy výdělek, protože bylo neekonomické oproti výkupní ceně prodávat v malém.
Doufám, že na tomhle je dostečně vidět, že morálka je výborná věc, ale v životě a patří tam kam patří morální rozhodování. V obchodě bohužel není morálka o tom, jestli budu dostatečně blbý abych zkrachoval.

A nejvíc se mi líbí, když o morálce mluví včelaři, kteří v době krize využijí situace /nedostatku/ na trhu a zdraží.
nad ceny, a ke všemu kradou včelám med.
Tohle se v dávných morálních dobách - třeba Rak.uh. monarchie i 1. republiky nazývalo spekulanstvím a bylo posuzováno ve stejných paragrafech jako lichva.

:-)
To je průser, když začneme nějaké morální hodnoty uplaňovat na jiné a na sebe.
Morálka je totiž osobní záležitost. Sebevětší parchant vedle nás není omluvou pro nás.
A to je ten průser, jedeme v tom všichni.
:-(

Karel

Konstrukčně na rámu se to vyřešit dá, stačí přidat do rohů mezi horní a dolní rám svisle hranolky. Ale palubky na sruby jsou profilově jiné, právě pro to vodorovné použití, než palubky obkladové a hlavně by při vodorovném použití palubek vznikl problém zatékání v rohu. Což by se muselo řešit rohovou lištou, ale za tou by stejně zůstávalo dost vlhka na to aby začal nástavek zahnívat.

V roce 09 jsem prodával za 80 Kč v roce 10 jsem dal základní cenu 100 Kč ale ti co chodí pravidelně třeba i pro jedno kilo, tak to mají levnější a ti co chodí pravidelně a berou víc, tak ti to mají ještě levnější. Takže u mě má zákazník cenu v rozmezí od 80-100 Kč. Je to úplně stejné nastavení cen jak kdokoliv jinde kde přijedu do skladu pro zboží, slevy za věrnost a odběr. Ale spíš by mě zajímalo jestli někdo počítal skutečnou cenu medu? Čas a náklady. Já jsem to nepočítal a cenu, tu základní, jsem si určil podle včelařů z okolí. Ptám se když už byla řeč o ceně cukru a medu. Myslím si, že to nemá spočítané nikdo a cena másla je 152 Kč střed, jestliže se říká že máslo a med stojí stejně.

Pokud by se vcelarova hodinova prace mela promitnout do ceny medu,tak by byla u kazdeho vcelare jina.Jiny pocet hodin potrebuje vcelar v budecakach ve vceline a jiny nastavkovy vcelar.Jiny vcelar,ktery ma vcely za domem na zahrade,nez ten ktery dojizdi.S naklady je to urcite lepsi.Da se Daly vcely-dal jsem ja=zustalo mi.Osobne si to pocitam jen nakladove.Cena medu se od toho ale urcite neodviji,tu urcuje trh.Mnozstevni slevy a slevy za vernost jsou automaticke.

"Ale spíš by mě zajímalo jestli někdo počítal skutečnou cenu medu?"
-------------------------------------
Věřím, že to pár včelařů udělalo, ale každému to vyjde jinak, díky různým metodikám práce, schopnostem včelaře a rozdílným snůškovým podmínkám u stanoviště.

Jenom pro ilustraci-vcelar s 20 zadovaky a vcelar s 20 nastavky.Diametralne rozlisna pracovni doba pri osetrovani vcelstev.Vemu treba jenom kontrolu rojove nalady(vytazeni plastu z plodiste x kontrola preklopenim nastavku).A prece prodavaji med za stejnou cenu,ac vyprodukuji oba uplne rozdilne mnozstvi medu.

Je to jen otázka , jak si kdo cení své práce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: cena medu-ani nahodou
> Datum: 04.1.2011 08:38:14
> ----------------------------------------
> Jenom pro ilustraci-vcelar s 20 zadovaky a vcelar s 20 nastavky.Diametralne
> rozlisna pracovni doba pri osetrovani vcelstev.Vemu treba jenom kontrolu
> rojove nalady(vytazeni plastu z plodiste x kontrola preklopenim nastavku).A
> prece prodavaji med za stejnou cenu,ac vyprodukuji oba uplne rozdilne
> mnozstvi medu.
>
>
>

"Je to jen otázka , jak si kdo cení své práce."
-----------------------------
to jen nepřímo. Cena se stanovuje podle představy prodávajícího o ochotě kupujícího zaplatit. Jako základ slouží ta zmiňovaná cena v okolí. Někdo nechce vyčnívat, někdo chce rychle prodat, někdo se snaží odlišit vyšší kvalitou za vyšší cenu, ... .
Kolik každému z nich zbude za práci po odečtení nákladů, zjistí většina až po prodání produkce a podle té cifry si může říci, zda chce takto pokračovat, nebo něco měnit, ať už v počtu včelstev, způsobu ošetřování, nebo v ceně.

Já myslím, že o dnešní ceně medu vůbec nemá smysl mluvit jako o nemorální. Když za posledních 20 let klesla cena medu nejméně 5x. Tehdy se med dával do výkupu za 35 , ze dvora se prodával za 45, za 60 nebo snad dokonce za 100 Kčs za kilo. Když se to přepočte na průměrný plat, který činí dnes nějak 23500 Kč, tehdy to bylo okolo 2000 Kčs, tak pokud by dnes byly ceny medu stejné jako tehdy, tak by se med musel vykupovat za nějak 400 Kč za kilo a prodávat ze dvora za ceny v rozmezí 550 až 1200 Kč za jedno kilo.
A pokud se do průměrné mzdy zahrnou povinné odvody státu na zdravotní a sociální, které jakoby platí zaměstnanec a skrytě před zaměstnancem odvádí zaměstnavatel, neboli skutečná průměrná mzda, tak by dnešní cena medu nejspíš musela být ještě cca 1,45 x vyšší.

Cena medu je ohodnocení tvé práce zákazníkem. Kolik hodin jsi ochoten za ty peníze odpracovat je již jen tvojí věcí. Chceš-li pracovat za víc Kč/hodinu, musíš snížit počet hodin. Teď jsem uzavřel rok 2010. Přjem byl 113 Kč na hodinu a spotřeba práce 6,8 hodin na včelstvo čistého zisku
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Cena medu-ani n?hodou
> Datum: 04.1.2011 08:26:34
> ----------------------------------------
> Pokud by se vcelarova hodinova prace mela promitnout do ceny medu,tak by
> byla u kazdeho vcelare jina.Jiny pocet hodin potrebuje vcelar v budecakach
> ve vceline a jiny nastavkovy vcelar.Jiny vcelar,ktery ma vcely za domem na
> zahrade,nez ten ktery dojizdi.S naklady je to urcite lepsi.Da se Daly
> vcely-dal jsem ja=zustalo mi.Osobne si to pocitam jen nakladove.Cena medu
> se od toho ale urcite neodviji,tu urcuje trh.Mnozstevni slevy a slevy za
> vernost jsou automaticke.
>
>
>

"Proč se dávají palubky na úlech vertikálně a ne horizontálně jak je tomu na srubech a jiných dřevostavbách? Vždyť tato skladba palubek umožňuje vtékat vodě do perodrážky. Chystám se letos postavit si několik úlů, ale nad tímhle už chvilku dumám a to jak se úly dělají mi přijde nesmyslné."

Ono na srubech, stodolách a jiných stavbách se palubky neboli desky dávaly odjakživa vertikálně. Protože voda po nich sklouzne až dolů. U horizontálních se voda zastaví na každé vodorovné spáře a štěrbině, kde se musí odpařit a odkud potom ty desky jedna jak druhá vyhnívají. To teprve v poslední době to kutilové zapomněli a profesionální architekti využívají naplno vzhled vodorovných palubek a moderní účinné prostředky na ochranu dřeva. Ale téměř všechny staré stavby mají desky horizontálně. Já ještě pamatuji dobu, kdy u nás na vesnici byla prakticky u každé chalupy nějaká stodola, nebo aspoň dřevník a prakticky všechny měly desky přibité vertikálně.
Horizontálně mívají palubky potom všelijaké severské chaty, kde je ale mnohem chladnější podnebí a dřevo tak při nižší teplotě hnije mokré pomaleji.
U ulu to je víceméně jedno, protože u palubek vertikálně se vlhkost hromadí na vodorovných štěrbinách, u svislých palubek zatéká shora do vláke dřeva palubek.

Při šprajcování rozpěrákem na to přijdete.

Výkup medu by se mohl také použít pro odhad ceny medu pro zákazníka. Obecně cena výkupu krát tři a vyjde cena na pultu v obchodě. Nevím přesně kolik je ve výkupu, ale kdyby bylo 60 Kč tak na pultu je med 180 Kč u včelaře by měl být o něco levnější, ale i tak to by byla cena pro obyčejného zákazníka nedostupná a med neprodejný. A med za stovku v marketu je dnes prodejcem označen jako akční. Takže med do stovky od včelaře je pro zákazníka nejvýhodnější a hlavně dostávají zabrat výkupci a dovozci medu, protože ono začíná přibývat těch co se dívají odkud výrobek je. A škoda, že legislativa nenařizuje konkrétní označení státu země původu, to by bylo jistě pro prodej ze dvora lepší.

Zdravim,
loni nebyl problem ziskat na pozadani poradatelu seznam ucastniku z meho
okoli. Kluky jsem oslovil a jeli jsme nakonec ve 4 v aute. Zkus si napsat
na vms-setkani/=/n-vcelari.cz
T.H.
2011/1/3 Pavel <e-mail/=/nezadan>

> Přátelé jede někdo z jižních čech do Brna 9.1.2011 na setkání vms uživatelů
> ? Pokud ano měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email :
> fajmon.vcelar/=/seznam.cz
>

Tuto neděli od 9 hodin se proběhne již III. setkání uživatelů VMS. Na rozdíl od minulých let je tato akce otevřená široké včelařské veřejnosti. Program přednášek a další užitečné informace najdete na webu Pracovní společnosti nástavkových včelařů http://www.n-vcelari.cz/ v sekci Připravované akce. Předpověď počasí je příznivá, takže silnice budou sjízdné bez komplikací.

Letos je to jinak. Akce je otevřená, takže předem neevidujeme zájemce. Je třeba se domlouvat s přátely individuálně, nebo přes tuto konferenci.
-------------
Zdravim,
loni nebyl problem ziskat na pozadani poradatelu seznam ucastniku z meho
okoli. Kluky jsem oslovil a jeli jsme nakonec ve 4 v aute. Zkus si napsat
na vms-setkani/=/n-vcelari.cz
T.H.
2011/1/3 Pavel

> Přátelé jede někdo z jižních čech do Brna 9.1.2011 na setkání vms uživatelů
> ? Pokud ano měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email :
> fajmon.vcelar/=/seznam.cz
>

"A škoda, že legislativa nenařizuje konkrétní označení státu země původu, to by bylo jistě pro prodej ze dvora lepší."

Bohužel u supermarketového medu od výkupců byla velká chyba umožnit prodávat mix třeba 90 % dovezeného medu a jen 10 % českého medu s označením jako místní český med.
Druhá chyba je potom obecně možnost označovat potravinářské výrobky jako výrobek ze zemí EU. To mně osobně hodně vadí, protože nemám kontrolu, do které evropské země ty peníze, které za to zaplatím, tím zakoupením toho výrobku nasměruji.
Ovšem problém je, jak v dnešní době identifikovat jen tu jednu zemi, ve které je ten výrobek "vyroben" . Protože z jedné země může být surovina nebo většina surovin dovezena, v druhé zemi zpracována jako zboží třeba výhradně jen pro prodej v třetí zemi.

To je potom plus prodeje ze dvora. Peníze, které se za ten med zaplatí, zůstanou přímo tady na místě, přímo v regionu, nepůjdou pryč z republiky nebo dokonce pryč z Evropy třeba do Číny.

Nedavat med vykupcum medu je jiste taky ucinna cesta jak med dostat mezi lidi.Dnes se verejne mluvi o tom,co za med se v super/hyper prodava,v tisku se pise o vracenych zasilkach medu...Ve vcelarich dodnes preziva,ze med zavezli do Jednoty a mneli klidek.(ja to uz nezazil).Bohuzel dodnes nekteri nechapou,ze dnes se musi starat kazdy o sebe sam a nikdo za ne nic neudela.

Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno zaviram a otviram ho az je teplo.

Zde je možné nalézt program III setkání VMS Brno

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-III-setkani-uzivatelu-VMS?pid=3819

J.B.

Používám palubkové úly a zřejmě podobná dna. Na Tvojem příspěvku se mi líbí vyjádření předčasné plodování - podle čeho tak soudíš? Já to beru tak, že jsme my včelaři největší nepřátelé včel, ony ví co dělat nejlíp.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 10:30:52
> ----------------------------------------
> Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem
> zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju
> nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu
> vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva
> jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o
> jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu
> vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno
> zaviram a otviram ho az je teplo.
>
>
>

Je velkou chybou již povědomí lidí. Podle mne 75% lidí nechápe vůbec rozdíl ve výrazech na etiketách jako jsou výrazy Země původu, a vyrobeno v?. Že to co je vyrobeno v ČR nemusí z ČR vůbec pocházet.Netuší ani co znamená, Přírodní produkt a Přírodně identický. Takových příkladů lze uvést přehršel.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena medu-ani nahodou
> Datum: 04.1.2011 10:13:47
> ----------------------------------------
> "A škoda, že legislativa nenařizuje konkrétní označení státu země původu,
> to by bylo jistě pro prodej ze dvora lepší."
>
> Bohužel u supermarketového medu od výkupců byla velká chyba umožnit
> prodávat mix třeba 90 % dovezeného medu a jen 10 % českého medu s označením
> jako místní český med.
> Druhá chyba je potom obecně možnost označovat potravinářské výrobky jako
> výrobek ze zemí EU. To mně osobně hodně vadí, protože nemám kontrolu, do
> které evropské země ty peníze, které za to zaplatím, tím zakoupením toho
> výrobku nasměruji.
> Ovšem problém je, jak v dnešní době identifikovat jen tu jednu zemi, ve
> které je ten výrobek "vyroben" . Protože z jedné země může být surovina
> nebo většina surovin dovezena, v druhé zemi zpracována jako zboží třeba
> výhradně jen pro prodej v třetí zemi.
>
> To je potom plus prodeje ze dvora. Peníze, které se za ten med zaplatí,
> zůstanou přímo tady na místě, přímo v regionu, nepůjdou pryč z republiky
> nebo dokonce pryč z Evropy třeba do Číny.
>
>
>

Je naprostou zbytečností se tímto problémem zabývat. Čím je nižší teplota tak včelstvo má i nižší spotřebu vzduchu Různé typy úlů dříve neměly kromě úzké štěrvyny v česnu ani jiný přísun vzduchu přes silné izolace a nevadilo jim to Dnešní úly mají očka a úplně jim stačí štěrbina v česnu a pootevřené horní očko. Žádnou klimatizaci není nutné řešit :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 10:30:52
> ----------------------------------------
> Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem
> zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju
> nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu
> vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva
> jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o
> jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu
> vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno
> zaviram a otviram ho az je teplo.
>
>
>

Podložku zasouvám pod sítem do drážky v bocích spodního rámu. Na podložce jsou vpředu a vzadu dvě lišty pokud chci uzavřít dno tak podložku zasouvám aby byly lišty nahoře a těsně přiléhaly k rámu síta. A pokud chci vzorky, tak podložku zasouvám lištou dolů. Takže výška lišty na podložce určuje ventilaci pod sítem.

"Je velkou chybou již povědomí lidí. Podle mne 75% lidí nechápe vůbec rozdíl ve výrazech na etiketách jako jsou výrazy Země původu, a vyrobeno v?. Že to co je vyrobeno v ČR nemusí z ČR vůbec pocházet.Netuší ani co znamená, Přírodní produkt a Přírodně identický. Takových příkladů lze uvést přehršel."

Hm, taky se rozdíly mezi těmyi výrazy na etiketách nijak zvlášť nezabývám.

Podložku zasouvám pod sítem do drážky
+++++++++++++++++++++++

Vzhledem k umístění úlů na paletě na zemi, zasněžení atd. a taky kvůli tomu, že na podložkách pod sítem kondenzovala ve studené zoně voda jsem i u varroaden začal dávat na zimu podložku dovnitř. Takže na zadní a boční straně nechávám malou mezeru - cca 3cm. Používám Al plech z tiskárny a přimačkávám jej česnovým klínem. Víc jak jednu pětiletku.
Osobně si nemyslím, že by jen způsob dolního větrání nějak ovlivnil plodování. Zkoušel jsem lecos.
Bavím se ale o neuteplených úlech s více nástavky.

Karel

Zasítované dno se dřív nazývalo kočovné dno a mělo sloužit na větrání při převozu, teprve až v několika posledních letech se z toho samého dna stalo varroadno. Pokud včelař nekočuje tak stačí jednoduché dno, pokud jde o odběr měli tak na to stačí podložka a dvě síta a větrání zajistí česno a očko. Je u takového dna v úlu víc vlhka, ale nevím jestli to vadí víc včelám nebo včelaři.

Dobrý den.

již několik let se zabývám výrobou medoviny,medovinového burčáku a

medového piva.

Vše jsem používal hlavně pro vlastní potřebu,pro příbuzenstvo,nebo

jako dárek či úplatek.

Sklenička medoviny jako bonus při prodeji medu "ze dvora" také nebyla

nikdy odmítnuta Poslední dobou zjišťuji,že by o mé produkty byl větší

zájem i v místních vinotékách a jiných nálevnách.

Navýšit produkci by problém nebyl,mohl bych dělat cca 1000-2000l

medoviny.nevím však,jak je to s legislativou.

Je na to nějaký limit,je to vůbec legální,a jestliže né,dá se to nějak

zlegalizovat?

Pátrám kde se dá,proto jsem oslovil i tuto konferenci.

Děkuji za informace a přeji hezký den.....

David

Pátrám kde se dá,proto jsem oslovil i tuto konferenci.

Děkuji za informace a přeji hezký den.....

David

---------------
Zrovna poslední číslo Moderního včelaře 2010/6.

Ale jakmile se začne medovina prodávat, tak je to podnikání v potravinářství a žádná sranda v tomto absurdistánu, kde každý úředník se snaží prokázat svoji nepostradatelnost. :-)

Karel

A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace.No driv se taky nedalo nakouknout spodem do vcelstva jak zimuje,jak se vyvesuje v podmetu,poslechnout si ho atd.bez otevirani ulu nebo ruseni vcel v zime nebo zasunovani hadicek.Nikomu neberu jeho zpusob chovu vcel,ale proc nemit kazdou chvilku a behem par sekund prehled o kazdem vcelstvu na stanovisti?

Spomalují se metabolické pochody, v teple je udržována hlavně matka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <Joza.Prochazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 12:15:40
> ----------------------------------------
> A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim
> vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace.No driv
> se taky nedalo nakouknout spodem do vcelstva jak zimuje,jak se vyvesuje v
> podmetu,poslechnout si ho atd.bez otevirani ulu nebo ruseni vcel v zime
> nebo zasunovani hadicek.Nikomu neberu jeho zpusob chovu vcel,ale proc nemit
> kazdou chvilku a behem par sekund prehled o kazdem vcelstvu na stanovisti?
>
>
>

Výroba medoviny na prodej znamená výrobu alkoholu, tudíž bude třeba mít příslušnou licenci a splnit příslušné podmínky.
Jediná výjimky u nás jsou vinaři a prodej jejich hroznového vína. Všechna ostatní výroba alkoholu, piva, ovocná vína, medoviny, pěstitelské pálení atd jsou bez povolení možná jen pro vlastní spotřebu.

"A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace"

Zimovací teplota včel je uvnitř chumáče nějak 15 st C, na krajích chumáče nějak + 6 - 7 st C, jestli si to pamatuji dobře. Při těchto teplotách mají včely nejpomalejší metabolismu, nejnižší spotřebu zásob a tudíž i kyslíku.
Pokud je venkovní teplota cca nad nulou, nestačí se teplo vzniklé v chumáči přes stěny úlu rozptýlit ven, teplota v chumáči tak vzrůstá, metabolismus včel se zrychluje a spotřeba včel se taky zvětšuje. Až případně k zahájení plodování, podle teploty, stavu včelstva, období v zimě, genetiky včelstva k zimnímu plodování......
Pokud je venku silný mráz, třeba - 20 st C, včelstvo v žádném případě nesmí dopustit, aby teplota včel klesla pod teplotu cca těch 7 st C, protože při takové teplotě včely po nějaké době umírají chladem. Včely tak musí přitápět pohybem létacích svalů, spotřeba zásob a kyslíku se tak zase zvětšuje.
Potom u málo větraných včelstev se v zimním chumáči hromadí vydýchaný oxid uhličitý, který toto taky ovlivňuje, jakým způsobem ale, to ted přesně nevím.

Je naprostou zbytečností se tímto problémem zabývat. Čím je nižší teplota tak včelstvo má i nižší spotřebu vzduchu Různé typy úlů dříve neměly kromě úzké štěrvyny v česnu ani jiný přísun vzduchu přes silné izolace a nevadilo jim to Dnešní úly mají očka a úplně jim stačí štěrbina v česnu a pootevřené horní očko. Žádnou klimatizaci není nutné řešit :-))

pepan

pepan, súhlasím s tebou. včelstvo nepotrebuje mať sieťové dno, ani široké letáčové otvory a žiadne očko, nikdy sa neudusí pri čo len malej netesnosti a malého otvoru do úľového priestoru. Vďaka difúzii vzduchu a vonkajšiemu atmosférického tlaku vzduch okolo úľov, sa tento samovoľne vyrovnáva a včely majú vždy dostatok vzduchu.

Aby som si to overil, pred pár rokmi som uzavrel všetky otvory do včelstiev (70) poréznou hmotou tzv. Afrikom v minulosti používaný do eped. Najskôr som si to vyskúšal na včelstve a keď včelstvo žilo, uzavrel som včelstvá až do konca februára-února, bolo medzi nimi i včelstvo na váhe, na ktorom som pravidelne odčítaval spotrebu, ktorá bola "nižšia" ale to vždy záleží aj od sily včelstva. Včelstvá som občas odpočúval, nezistil som žiadne hučanie včiel z
nedostatku vzduchu.
Na základe toho doteraz včelám ponechávam otvor o ploche 1,5-2 cm2, aj tohoto roku. Napokon difúzia funguje aj v našich bytoch, v ktorý sú uzavreté izby, ľudia dýchajú a nikdy nepociťujú, že sa dusia.

Na svojich úľoch som už v roku 1983 mal nad úľovými dnami na celom pôdoryse ma kovové siete, pôvodne určené na kočovanie alebo uzavretie pri postrekoch . Pozdejšie v R.1984 som ich využíval až do roku 2000 na fumigovanie Vd, zimné podmetové podložky som vkladal na vetracie siete, bolo to výhodné pre rýchle jarné vyčistenie dna úľa a pod sieťou sa nezhromažďoval odpad. V r. 2000 som iích odstránil kvôli odberu peľu.

Viem dobre, že včelári sú individualisti a radi zlepšujú svojím včelám dobré prežitie, svoje zlepšováky im nevnucujte. Sami musia pochopiť, že sa to dá aj lepšie aj pre neho, lebo človek je tá druhá veličina, ktorá včelám robí servis. Každý svoje formou tlače a teraz všemožným internetom, ak je šikovný to prečítané porovnáva so svojimi skúsenosťami a preorientuje sa, prípadne sa pýta.

Po novém roce se přestaly automaticky zobrazovat jména zúčastněných na konferenci. Jestli mohu požádat účastníky konference o podpis nad nebo pod příspěvkem. Není to samozřejmě zvlášť důležité, ale myslím si že v případě navazujícího dotazu nebo připomínky na příspěvek, by mohlo být dobré vědět koho oslovit. Děkuji

Dne Sunday 02 of January 2011 21:30:38 Josef Prochazka napsal(a):
> Tak nevim.Prodavat pyl?To uz cekam,az nekdo prijde s dotazem,kde splasit
> podlozku na odber vceliho jedu a jak spravne nechat vybodat vcelstva,aby se
> dalo vyzdimat jeste vic.Dle meho nazoru,patri pri nadbytku pylu prevesit
> pylove plasty nahoru,nechat je potahnout medem a nechat na zimu.A v pripade
> klasicke medovicove snusky jsou takove pyloplasty k nezaplaceni,protoze co
> je mi platne dvoji toceni lesniho medu,kdyz vcely nenosi pyl a blazni jenom
> po medovici?Pak jsou pylove plasty k nezaplaceni.

No a co delate s tou medovici , eventuelne s jarnim medem ? Podle Vasi logiky
pravdepodobne porad nadstavujete nastavky az do vyrojeni ? Prece by jste to
tem nebohym tvoreckum nebra ne, ten med ? :)
Ohledne nadbytku pylu , nevim jak u Vas, ale tady mam kolikrat i pomalu 2
nastavky zaplnene pylem a pomalu nevim, co s nim. Pak je pekne , pokud
pouzivate panenske plasty to vytacet.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Sunday 02 of January 2011 17:42:21 vcely.sk napsal(a):
> Nejake info je tu:
>
> l.sebosik: Pelochyt - najziadanejsi doplnok ula
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254
>
> a.turcani: ulové dno prisposobené na odber obnozovaneho pelu
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=176
>
> ls

dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Prostě potencialni potrava o kterou nemusi bojovat a se kterou nemusi bojovat. Pavel Votrubec

Pavel, ja sa predsa ešte vrátim k záznamu na Youtube s názvom "VD a mravec čierny", mne tu nešlo len o potravu mravca, ktorú si hľadá v úli, ale o fakte, keď niekto prvý krát potvrdil fakt Prvý raz som o tom písal vo Včelári v asi 1995), že mravec naozaj ovplyvňuje početnosť prirodzene odpadnutých Vd na podložku a tým varroamonitoring môže byť nepresný a môže ovplyvniť v nesprávnom hodnotení počtu klieštikov odpadnutých na 1 deň. Bližší komentár je umiestnený nižšie, stačí kliknúť na dve šipky.

Tí, ktorí by si to chceli prezrieť ponúkam tento portál nech kliknú sem:

youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc

Ten monitorik není žádné podvojné účetnictví, ale jen, přesný součet statistických a nepřesných čísel který ve svých vzorcích s tímto jevem počítá. Proto není vůbec důležité si s tím lámat hlavu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroa destruktor a mravec ?ierny
> Datum: 04.1.2011 17:54:13
> ----------------------------------------
> Prostě potencialni potrava o kterou nemusi bojovat a se kterou nemusi
> bojovat. Pavel Votrubec
>
> Pavel, ja sa predsa ešte vrátim k záznamu na Youtube s názvom "VD a mravec
> čierny", mne tu nešlo len o potravu mravca, ktorú si hľadá v úli, ale o
> fakte, keď niekto prvý krát potvrdil fakt Prvý raz som o tom písal vo
> Včelári v asi 1995), že mravec naozaj ovplyvňuje početnosť prirodzene
> odpadnutých Vd na podložku a tým varroamonitoring môže byť nepresný a môže
> ovplyvniť v nesprávnom hodnotení počtu klieštikov odpadnutých na 1 deň.
> Bližší komentár je umiestnený nižšie, stačí kliknúť na dve šipky.
>
> Tí, ktorí by si to chceli prezrieť ponúkam tento portál nech kliknú sem:
>
> youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc
>
>
>

AT:
....Prvý raz som o tom písal vo Včelári v asi 1995), že mravec naozaj ovplyvňuje početnosť prirodzene odpadnutých Vd na podložku
-----

Anton, prvenství ti nikdo neupírá a že mravenci ovlivňují spad na podložce je bráno za fakt.

Jestli ano či ne, záleží na lokalitě se dopručuje vyzkoušet - položí se na podložku známý počet rotočů na nějaké místo a sleduje se zda tam ubydou.

V MV vyšlo pár návodů, další možností je formistop podle vcelky.cz - nerezmisky pro morčata s olejem za pár korun, nebo formistop na nastavky.cz - tam se dá koupit hotový.


Osobně nevyužiji anijednu z možnpostí, protže podleožku pod sítem pod úle jsem vyzkoušel a nechápu proč se šlo touto cestou a všichni to dělají takto. Navíc s pevným sítem, takže mrtvolky včel atd na jaře se stejně musí vymetat.
Tohle má pěkně vyřešené Zdeněk Br. - má vysuvné i síto.

Já si dám síto dovnitř dna a podložku pod něj a včely si to před mravenci sami ohlídají. Prototypy se mi po dvě sezony osvědčily a snad v zimě vyrobim serii pod všechny úly. Za značne menších nákladů než klasické varroadno.
Teď když jsou na to dotace, tak proč ne. :-)

Karel

Mám pro Vás recept,jak poznat potravinu (masné,mléčné výrobky,vejce,med) prostě výrobky živočišného původu,kde byly vyrobeny. Každý podnik v evropské unii vyrábějící tyto potraviny má povinnost označovat výrobky razítkem zdravotní nezávadnosti, které mu bylo přiděleno. Není třeba hledat různé kódy, ale najít na výrobku toto OVÁLNÉ razítko, kde je uvedeno skratkou zeně kde se výrobek vyrobil s číslem tohoto podniku a dovětkem ES. Někdy se zastavte u regálu s mléčnýmy výrobky a přesvěčte se o tom, že polovina výrobků je dovezena a potom si přečtěte složení těchto šmejdů. Dobrou chuť.

Nenadstavuju.Na kazdy takovy preveseny plast si lepnu rysovacek a zavickovany ho schovam.No ze bych mnel 2 nastavky plne pylu a omezovalo to matku v kladeni se mi jeste nestalo ani u repky,pak uz v nasich podminkach nikdy tak vydatna pylova snuska neni.Co v dobe nadbytku odeberu,pak bud pouziju v oddelcich,nez zesili a maji vlastni letavky nebo na zimu dam do druheho nastavku pred krmenim.U nas byva zima dlouha a v uvahu prichazi v predjari jen liska,olse chybi uplne.

Vážení přátelé,

hodnotiti cenu medu je velice složité, nejvíce nám o ekonomice výroby mohou říci tzv. profesionální včelaři, kteří to mají jako povolání a hlavní zdroj příjmů.

Pokud vím, tak se v ČR pozvolna začínají profilovat, ale je ji tak málo, že na cenu medu to nemá žádný vliv.
V ČR je hodně malo-hobby včelařů, kteří se zaštiťují koníčkem a prodávají med hluboce pod náklady.
Průměrná cena medu v Německu na tržnici je 6 Euro za půl kilogramu, takže co tady u nás řešíme??? My neprodáváme ještě ani za půlku. Takže diskuse o tom jestli prodej ze dvora je tak nebo mak, jestli 80 nebo 100 jsou jen kecy. Prostě jsem ještě nepochopili příležitosti a plácáme se v něčem místo toho abychom začali produkovat a prodávat supr kvalitu za supr ceny.

Vysoké ceny nám říkají že se ukázala vysoká poptávka po medu a nabídka je nízká, takže každá správný hospodář pokud to myslí vážně musel letos zdražit, protože je mu jasné že musí investovat a zmodernizovat, protože za pár let se zase argentýna a brazilie zvetí a zase hodí na evropský trh svoje brutální přebytky a Česká republika jako supr odbytiště odpadu v hypermarketech jim v tom parádně poslouží.

Osobně si myslím, že prodej ze dvora je revoluční záležitost pro včelaře kteří chtějí produkovat kvalitu a tuto kvalitu i prodávat. Myslím si že med je kvalitní potravina a oproti cukru má jiné postavení takže vyšší cena je snesitelná. Hypermarkety tlačí na cenu, a tak i kvalita je ... a proto prodej ze dvora vidím jako parádní distribuční cestu pro kvalitní regionální potravinu s prospěšnými vlastnostmi na zdraví člověka.

Do nového roku si přeji jen zdravé včely a zdravé progresivní včelaře a větší přebytek v zahraničním obchodě.

KaJi napsal:

>Já si dám síto dovnitř dna a podložku pod něj a včely si to před mravenci sami ohlídají.
............

Nechci nikomu brát iluze.
Ale ta síť se tam dává právě proto, aby včely na podložku nemohly, a roztoče nevynášely.
Mám většinu úlů opatřených podložkou s dvojitou sítí a v několika úllech mi mravenci stejně na podložce pod sítěmi pobíhali.
Myslím, že tito moji spad nijak zásadně nezkreslovali, ale jinde to může být jinak.

RK

A jenom tak náhodou, nechystá se někdo ze ZR a okolí ??
Děkuji.

Jestli ano či ne, záleží na lokalitě se dopručuje vyzkoušet - položí se na podložku známý počet rotočů na nějaké místo a sleduje se zda tam ubydou.KaJi

Karel, tento druh je v Európe všade rozšírený a do úľov si chodí ako do komory-spižírně, pred včelami sa vie ochrániť. Vieš bádanie je zaujímavá vec a človek sa v tom rád realizuje. Viac menej som to na stránku uviedol len preto, aby som upozornil na to, že varroamonitoring je namáhavý, zložitý a pritom nevierohodný. Nedá sa jednoducho povedať, u nás mravce nie sú.

Navrhnutý spôsob tebou zistenie prítomnosti mravcov nie je taktiež vierohodný. Vysušené klieštiky mravce nezbierajú, ja keď som to robil, trvalo mi celú sezónu a až dva roky, kým som prišiel na to aby to bolo vierohodné. Každý deň (6-7 mes., pri prirodzenom spade Vd ich nepadá veľa 3-7 ks) som na podložke každý deň odčítaval a zapisoval počet spadnutých Vd, zakrúžkoval fixkou a pripísal dátum krúžkovania odpadnutých Vd a práve tento systém mi pomohol odhaliť odnášanie Vd, aj keď aj tu mohol nastať omyl, lebo klieštik mohol na miesto odneseného mravca spadnúť nový.
Ja varroamonitoring už dávno nerobím aj vďaka tomu, že som skoro odhalil jeho nepresnosť a zbytočnosť , ja robím s nimi krátky proces
Fumigujem ich a zatiaľ úspešne.

Vyplnenie kolonky mi zakaždým ujde, pretože do konca roku meno naskakovalo do okienka samo. Ale už si dám pozor Anton

Vyplnenie kolonky mi zakaždým ujde, pretože do konca roku meno naskakovalo do okienka samo. Ale už si dám pozor Anton

Kroužkování roztočů na podložku spadlých. Druhý den opětné počítání a hledání spadlých roztočů v kroužcích. Nejsou tam? Odnesli je mravenci a je vymalováno. Je vymalováno do doby, než si při kroužkování povšimneme, že ne všichni zakroužkovaní roztoči jsou mrtví. Než si povšimneme, že někteří nám z kroužků odcestují. Tuto jejich anabázi jsem sledoval letos při počítání spadu. Prostě, roztoči po podložce ještě nějakou dobu cestují a kroužek udělaný fixkou nerespektují jako hranici a klidně z vyznačeného území ti lumpíci emigrují. Takže, počítání roztočů v kroužcích je potom pro kočku nebo pro srandu králíkům :o)).
JK

Dne Tuesday 04 of January 2011 20:13:37 Josef Prochazka napsal(a):
> Nenadstavuju.Na kazdy takovy preveseny plast si lepnu rysovacek a

No to bylo mysleno jako legrace :)

> druheho nastavku pred krmenim.U nas byva zima dlouha a v uvahu prichazi v
> predjari jen liska,olse chybi uplne.

nojo, ja jsem tady cca v polabi. A vcely mam nad jiznim udolim, kde je ricka s
brehy plnymi vrb a jiv a okoli zrusenych lomu (mohu na med psat z chraneneho
uzemi :) ) zarostlych lesni burinou (bohuzel akaty tu nekdo zacina
systematicky kacet).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 04 of January 2011 13:07:02 R. Poláek napsal(a):

> Jediná výjimky u nás jsou vinaři a prodej jejich hroznového vína. Všechna
> ostatní výroba alkoholu, piva, ovocná vína, medoviny, pěstitelské pálení
> atd jsou bez povolení možná jen pro vlastní spotřebu.

No a vinari maji navic moznost prodavat ze dvora.
Co jsem slysel, jak se pr. Mandik v minulosti zasadil o to, ze mame dotace,
treba se jeste zasadi o to, ze by mohli vcelari nejakych treba 500 - 2000 l
vyprodukovat a realizovat ze dvora.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"No a vinari maji navic moznost prodavat ze dvora.
Co jsem slysel, jak se pr. Mandik v minulosti zasadil o to, ze mame dotace,
treba se jeste zasadi o to, ze by mohli vcelari nejakych treba 500 - 2000 l
vyprodukovat a realizovat ze dvora."

No, to bude tuhý boj. Když černí výrobci lihovin se neštítí vyrábět lihoviny z čisticích prostředků s obsahem Sava. Vinaři jsou vázání oblastí, kde je na hroznové víno dost tepla plus pravděpodobně vlastnictvím své vinice,včelaři jsou po celém území republiky. Navíc vinaři jsou svým způsobem šlechta v celé Evropské Unii, zatímco třeba kdoví kolik chybělo, aby nám EU zrušila naše pěstitelské pálení.

A muselo by se to nějak omezit, aby potom nebyly oblasti, kde by "medovinu" na kšeft dělali skoro všichni, protože by to stát neohlídal. Například od nás je nejbližší vinice nejméně 300 kilometrů daleko, přesto starší snad v každé druhé chalupě dělali pro vlastní potřebu všelijaká ovocná vína a uměli to tady, omezovalo je jen to, že to museli spotřebovat v rodině. Buď vypít nebo s tím "fortifikovat" kvas na pálení. Pokud by se možnost přivydělávat si výrobou nějakého kvasného nápoje typu medoviny uvolnila, objevilo by se ohromné množství výrobců.

To je jednoduché vysvětlení, uděláš 2 rámy a oboucháš to krátkými palubkami, leckde jsou odpad. Tak jak říkáš Ty musí bý složitější kostra a delší palubky..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Palubkov? ?l
> Datum: 03.1.2011 23:27:03
> ----------------------------------------
> Proč se dávají palubky na úlech vertikálně a ne horizontálně jak je tomu na
> srubech a jiných dřevostavbách? Vždyť tato skladba palubek umožňuje vtékat
> vodě do perodrážky. Chystám se letos postavit si několik úlů, ale nad
> tímhle už chvilku dumám a to jak se úly dělají mi přijde nesmyslné. Díky
>
>
>

A muselo by se to nějak omezit, aby potom nebyly oblasti, kde by "medovinu" na kšeft dělali skoro všichni, protože by to stát neohlídal. Například od nás je nejbližší vinice nejméně 300 kilometrů daleko, přesto starší snad v každé druhé chalupě dělali pro vlastní po
-------------------------------------------

Doproručuji si opravdu něco přečíst - třeba právě to MV2010/6

Tam je napsáno, že medovina je brána jako "tiché víno". To je daňový režim, který umožňuje vinařům bez papírů vyrobit 2000 litrů vína/medoviny ročně.

Tak pořád nevím, v čem má kdo problém.


A pokud v tom chce někdo podnikat, tak normální režim, jako další potravináři.

Tohle je pro nás malovčelaře ta nejlepší konstelace která může být. Tak do toho nevrtetjte.

Co komu chybí?


Karel

Argumenty za a proti sa vždy nájdu a ja som si to uvedomoval, ale ja som pozorovanie nerobil jeden-dva dni, ale dlhodobo, niekoľko týždňov. Aj keby sa stalo, že niektorá včela zhodí zo seba Vd, ten je tak šikovný, že sa zachytí o inú včelu, či plást.Ale mŕtvy roztoč, ten to už nedokáže. Aj pri zbere Vd na položke po jej vybratí sa niekoľko kusov pohybuje, ale po minúte-dve na slnku bol na podložke pokoj. A to či Vd odnášajú včely mŕtvych Vd z podložiek, máme evidentný záznam, že to môže byť, v tom je progres celého prípadu.
Pozoroval som video s modelovou situáciou kde včela aj s klieštikom zvádzala boj a napokon ho zo seba zhodila (ale nezabila), sa znovu dostal na včelu.

Vd ešte dlho bude krv nie len včelám, ale i nám. Ešte na koniec, naša včela má svoje choroby, predátorov, musí ich mať vo svojom prostredí aj Vd, tak prečo ich nehľadajú vedci v miestach , kde žil odjakživa?

Já mám prozaičtější vysvětlení Střecha domu má větší okap a málokdy při dešti voda teče po stěně.
Úl a jeho stěny jsou mnohem více vystaveny dešti. Na krocení dřeva pak má velký vliv právě to časté vlhnutí a vysychání.
Čím jsou pak díly menší, ze kterých je úl vyroben, tím lépe tomuto procesu odolávají. Ze pak také použít i to méně kvalitní dřevo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Palubkov? ?l
> Datum: 05.1.2011 07:54:07
> ----------------------------------------
> To je jednoduché vysvětlení, uděláš 2 rámy a oboucháš to krátkými palubkami,
> leckde jsou odpad. Tak jak říkáš Ty musí bý složitější kostra a delší
> palubky..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Palubkov? ?l
> > Datum: 03.1.2011 23:27:03
> > ----------------------------------------
> > Proč se dávají palubky na úlech vertikálně a ne horizontálně jak je tomu na
> > srubech a jiných dřevostavbách? Vždyť tato skladba palubek umožňuje vtékat
> > vodě do perodrážky. Chystám se letos postavit si několik úlů, ale nad
> > tímhle už chvilku dumám a to jak se úly dělají mi přijde nesmyslné. Díky
> >
> >
> >
>
>
>

(bohuzel akaty tu nekdo zacina systematicky kacet). J.Č.

Vyrastú nové, ešte krajšie a o 5 rokov budú znovu kvety znovu produkovať nektár. Ani u nás nás nie je to iné (a ešte horšie, kde žijú neprispôsobiví), obce sa stali vlastníkmi týchto agátových porastov a pustili sa do nich s vervou a včelári protestovali, no nepomohlo to. Nakoniec agátu neubudlo, skôr ho vďaka krachu družstiev pribúda, pretože zem prestali obrábať. O agát sa zatiaľ báť nemusíme, pri jeho rýchlej reprodukcii odnožovať, rašiť z koreňov a pňov a až 2-3 m ročných prírastkov, to rýchlo výrub napraví.

Roztoči cestují, utekli mi po fumigaci sebraní roztoči z papírového i špatně domáčknutého plastového pytlíku s náprsní kapsy košile,
J.B.

No nevím, staří řemeslníci říkali, že ženská naležato a prkno nastojato vydrží moc. A pokud se nepletu, bývá na starších stavbách prkenný obklad skutečně stojatý, trámová konstrukce samozřejmě vodorovná. Těmi stavbami myslím obyč. venkovská stavení, stodoly, kolny, vrata.

"Tam je napsáno, že medovina je brána jako "tiché víno". To je daňový režim, který umožňuje vinařům bez papírů vyrobit 2000 litrů vína/medoviny ročně.

Tak pořád nevím, v čem má kdo problém. "

Dobře, v kterém zákonu či závazné vyhlášce je toto jednoznačně a jasně uvedeno? Pochybuji, že by se úředníci a celníci řídili podle Moderního Včelaře.
Díky.