Včelařská konference

Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno zaviram a otviram ho az je teplo.

Používám palubkové úly a zřejmě podobná dna. Na Tvojem příspěvku se mi líbí vyjádření předčasné plodování - podle čeho tak soudíš? Já to beru tak, že jsme my včelaři největší nepřátelé včel, ony ví co dělat nejlíp.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 10:30:52
> ----------------------------------------
> Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem
> zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju
> nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu
> vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva
> jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o
> jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu
> vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno
> zaviram a otviram ho az je teplo.
>
>
>

Je naprostou zbytečností se tímto problémem zabývat. Čím je nižší teplota tak včelstvo má i nižší spotřebu vzduchu Různé typy úlů dříve neměly kromě úzké štěrvyny v česnu ani jiný přísun vzduchu přes silné izolace a nevadilo jim to Dnešní úly mají očka a úplně jim stačí štěrbina v česnu a pootevřené horní očko. Žádnou klimatizaci není nutné řešit :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 10:30:52
> ----------------------------------------
> Obracim se na vcelare,kteri si sami vyrabeji uly a to s problemem
> zasitovani dna.Pouzivam klasiku:pletivo +pod nim zasouvaci podlozka.Zimuju
> nad otevrenym dratenym dnem a prave zasunutim podlozky pod sit kvuli odberu
> vzorku dochazi k podstatne zmnene prisunu vzduchu z okoli do ulu.Uz zbyva
> jenom siroke cesno a ocka a dochazi k predcasnemu plodovani.Dnes uvazuju o
> jakemsi supliku na podsunuti,aby zachytaval mnel a zaroven nebranil prisunu
> vzduchu ze spod.Mate s tim nekdo nejakou zkusenost?Ps:po proletu uz dno
> zaviram a otviram ho az je teplo.
>
>
>

A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace.No driv se taky nedalo nakouknout spodem do vcelstva jak zimuje,jak se vyvesuje v podmetu,poslechnout si ho atd.bez otevirani ulu nebo ruseni vcel v zime nebo zasunovani hadicek.Nikomu neberu jeho zpusob chovu vcel,ale proc nemit kazdou chvilku a behem par sekund prehled o kazdem vcelstvu na stanovisti?

Spomalují se metabolické pochody, v teple je udržována hlavně matka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <Joza.Prochazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:palubkovy ul
> Datum: 04.1.2011 12:15:40
> ----------------------------------------
> A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim
> vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace.No driv
> se taky nedalo nakouknout spodem do vcelstva jak zimuje,jak se vyvesuje v
> podmetu,poslechnout si ho atd.bez otevirani ulu nebo ruseni vcel v zime
> nebo zasunovani hadicek.Nikomu neberu jeho zpusob chovu vcel,ale proc nemit
> kazdou chvilku a behem par sekund prehled o kazdem vcelstvu na stanovisti?
>
>
>

"A ja vzdycky cetl,ze cim nizsi teplota,tim vetsi spotreba kysliku zimujicim vcelstvem na premene cukru na udrzeni tepla uvnitr zimniho chomace"

Zimovací teplota včel je uvnitř chumáče nějak 15 st C, na krajích chumáče nějak + 6 - 7 st C, jestli si to pamatuji dobře. Při těchto teplotách mají včely nejpomalejší metabolismu, nejnižší spotřebu zásob a tudíž i kyslíku.
Pokud je venkovní teplota cca nad nulou, nestačí se teplo vzniklé v chumáči přes stěny úlu rozptýlit ven, teplota v chumáči tak vzrůstá, metabolismus včel se zrychluje a spotřeba včel se taky zvětšuje. Až případně k zahájení plodování, podle teploty, stavu včelstva, období v zimě, genetiky včelstva k zimnímu plodování......
Pokud je venku silný mráz, třeba - 20 st C, včelstvo v žádném případě nesmí dopustit, aby teplota včel klesla pod teplotu cca těch 7 st C, protože při takové teplotě včely po nějaké době umírají chladem. Včely tak musí přitápět pohybem létacích svalů, spotřeba zásob a kyslíku se tak zase zvětšuje.
Potom u málo větraných včelstev se v zimním chumáči hromadí vydýchaný oxid uhličitý, který toto taky ovlivňuje, jakým způsobem ale, to ted přesně nevím.

Je naprostou zbytečností se tímto problémem zabývat. Čím je nižší teplota tak včelstvo má i nižší spotřebu vzduchu Různé typy úlů dříve neměly kromě úzké štěrvyny v česnu ani jiný přísun vzduchu přes silné izolace a nevadilo jim to Dnešní úly mají očka a úplně jim stačí štěrbina v česnu a pootevřené horní očko. Žádnou klimatizaci není nutné řešit :-))

pepan

pepan, súhlasím s tebou. včelstvo nepotrebuje mať sieťové dno, ani široké letáčové otvory a žiadne očko, nikdy sa neudusí pri čo len malej netesnosti a malého otvoru do úľového priestoru. Vďaka difúzii vzduchu a vonkajšiemu atmosférického tlaku vzduch okolo úľov, sa tento samovoľne vyrovnáva a včely majú vždy dostatok vzduchu.

Aby som si to overil, pred pár rokmi som uzavrel všetky otvory do včelstiev (70) poréznou hmotou tzv. Afrikom v minulosti používaný do eped. Najskôr som si to vyskúšal na včelstve a keď včelstvo žilo, uzavrel som včelstvá až do konca februára-února, bolo medzi nimi i včelstvo na váhe, na ktorom som pravidelne odčítaval spotrebu, ktorá bola "nižšia" ale to vždy záleží aj od sily včelstva. Včelstvá som občas odpočúval, nezistil som žiadne hučanie včiel z
nedostatku vzduchu.
Na základe toho doteraz včelám ponechávam otvor o ploche 1,5-2 cm2, aj tohoto roku. Napokon difúzia funguje aj v našich bytoch, v ktorý sú uzavreté izby, ľudia dýchajú a nikdy nepociťujú, že sa dusia.

Na svojich úľoch som už v roku 1983 mal nad úľovými dnami na celom pôdoryse ma kovové siete, pôvodne určené na kočovanie alebo uzavretie pri postrekoch . Pozdejšie v R.1984 som ich využíval až do roku 2000 na fumigovanie Vd, zimné podmetové podložky som vkladal na vetracie siete, bolo to výhodné pre rýchle jarné vyčistenie dna úľa a pod sieťou sa nezhromažďoval odpad. V r. 2000 som iích odstránil kvôli odberu peľu.

Viem dobre, že včelári sú individualisti a radi zlepšujú svojím včelám dobré prežitie, svoje zlepšováky im nevnucujte. Sami musia pochopiť, že sa to dá aj lepšie aj pre neho, lebo človek je tá druhá veličina, ktorá včelám robí servis. Každý svoje formou tlače a teraz všemožným internetom, ak je šikovný to prečítané porovnáva so svojimi skúsenosťami a preorientuje sa, prípadne sa pýta.

Podložku zasouvám pod sítem do drážky v bocích spodního rámu. Na podložce jsou vpředu a vzadu dvě lišty pokud chci uzavřít dno tak podložku zasouvám aby byly lišty nahoře a těsně přiléhaly k rámu síta. A pokud chci vzorky, tak podložku zasouvám lištou dolů. Takže výška lišty na podložce určuje ventilaci pod sítem.

Podložku zasouvám pod sítem do drážky
+++++++++++++++++++++++

Vzhledem k umístění úlů na paletě na zemi, zasněžení atd. a taky kvůli tomu, že na podložkách pod sítem kondenzovala ve studené zoně voda jsem i u varroaden začal dávat na zimu podložku dovnitř. Takže na zadní a boční straně nechávám malou mezeru - cca 3cm. Používám Al plech z tiskárny a přimačkávám jej česnovým klínem. Víc jak jednu pětiletku.
Osobně si nemyslím, že by jen způsob dolního větrání nějak ovlivnil plodování. Zkoušel jsem lecos.
Bavím se ale o neuteplených úlech s více nástavky.

Karel

Zasítované dno se dřív nazývalo kočovné dno a mělo sloužit na větrání při převozu, teprve až v několika posledních letech se z toho samého dna stalo varroadno. Pokud včelař nekočuje tak stačí jednoduché dno, pokud jde o odběr měli tak na to stačí podložka a dvě síta a větrání zajistí česno a očko. Je u takového dna v úlu víc vlhka, ale nevím jestli to vadí víc včelám nebo včelaři.