78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910) (48923) (48926)

To jste si vymyslel nebo máte zdroj informací. Zajímalo by mne to velmi, jestli na to někdo už přišel. Já toto dal jen jako teorii do souvislosti se zmiňovanou rovnováhou, v kterou u roztoče varroa nevěřím._gp_
.......

:-) Čtu vám myšlenky.
Teď vážně. Měli bychom se alespoň pokusit potvrdit či vyvrátit možnost benigního vztahu Varroa destructor a A.m.c. Měli bychom dát včele tu šanci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914) (48924) (48927) (48930)

Loupící včelstva jsem vyděl, za den máte vylupované včelstvo na dně. A ten týden nebo dva to včely zvládnou přežít, ale za tu dobu se nový roztoči dostanou na plod, včely to zavíčkují a je zaděláno na problém. Který by přirozeným množením roztoče v jednom úlu nenastal. Když budu počítat aspoň částečnou VT včely která mi může pomoci k tomu ,aby se omezilo ošetřování v sezóně a řešilo se ošetření jen na podzim kdy je ve včelstvu nejmíň plodu a ošetření je krátkodobé s největším efektem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911) (48917) (48921)

Přečti si stanovy a dovíš se to.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 13:48:49
> ----------------------------------------
> Milane, pro některé včelaře je větším trestem právě to vyloučení ze svazu
> než nějaké paragrafy. A je víc než hloupé se o člověka který nemá zájem se
> nějak starat, to je marné počínání, a když to dělám, tak jen pro členy, o
> nečlena ať stará veterina. Takže veterina se o něj starat nebude, já také
> ne a dopadne jak jsem psal, protože to nezvládá.
> ---------------------
>
> Neznám přesně stanovy, ale nemůžeš zřejmě vyloučit někohho za něco co
> nedokážeš, i kdyby to stanovy připouštěly.
> No a pokud by se ti přiznal, aby jsi jej mohl vyloučit, je pro něj
> jednodušší ze VSazu normálně vystoupit než se dohadovat jestli a jak měl
> léčit či ne.
>
> Kdysi mi bylo vysvětleno že Svaz je tady pro spolkovou činnost a ne pro
> zdraví včel.
> V podtstatě rozumná myšlenka, i když jsem s ní tenkrát nesouhlasil.
>
> Toto je o tom, že nikdo neví k čemu tady vlastně Svaz je - jestli
> představuje převodovou páku státní správy - tedy relikt z doby kdy tady
> takové převodové páky strana vytvářela a i výbory ZO,OV procházely kádrovou
> selekcí, nebo co vlastně. Roztočovou domobranu, či opravdui jen zájmový
> spolek lidí co je baví včely. A nebo to má sloužit k ochraně byznysu
> velkých včelařů. Každý do toho transformuje své představy a je to takový
> beztvarý útvar.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910)

Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení superkontinentu Gotvana

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 12:50:15
> ----------------------------------------
> Rovnováha? Jaká rovnováha? Včela medonosná se rozšířila v poslední době
> díky zvýšené migrace člověka po Zemi. Co ale způsobylo to, že se na všech
> deskách nevyskytovala? Druhově kdysi na nějakých kontinentech vyhynula? Co
> tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a
> dělení Pangey?       
>
> _gp_
> ......
> Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
> Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741)
> (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803)
> (48899) (48901)
> ......
> """Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a
> VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud
> ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení
> čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
> Pavel Holub: Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě
> tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení
> rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy
> člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a
> ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914) (48924) (48927)

Myslim ze i ty roztoce z loupeze musi vcelstvo ten tyden, dva ustat nez to
monitoringem clovek zachyti. Ale hadam protoze zatim jsem nikdy loupez s
prinosem roztocu nezachytil.

Osobne mam s loupezemi problem - uverit ze se tak bezne deje. Uz mi na
dotaz zda jsou loupeze bezne odpovedelo kladne dost skvelych vcelaru ale ja
jsem v tom stale ne uplne verici tomas. Stale si rikam ze ty me pocty
roztocu si vklidu v tom ulu namnozi samy.

T.H.



2010/12/9 Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>

> Tomáši, píšete ještě o tom co si může včelstvo loupeží donést nebo už
> řešíte něco jiného? A i kdyby to vyloučení tomu dotyčnému nevadilo, to už
> mi bude jedno, protože se o něj nebudu starat.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavelno (86.61.200.134) --- 9. 12. 2010
Re: Moje skuenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vlokou která je potaena hliníkovou folií. (48918)

Prosím Vás Karl, pokud Vás to nezatíží, byl byste tak hodný a poslal mi nějaké fotografie úlů, děkuji Pavel. pajon/=/email.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)

_gp_ napsal:
>Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ahoj Gustave,
Podle toho co si pamatuji, že jsem někde četl, když jsem to hledal, tak varroa destruktor je jiný druh než varroa jacobsoni.
Trochu se to dá odvodit i logicky – víme, že varroa jacobsoni se na včele medonosné nemnoží
Varroa destruktor se množí, tedy varroa destruktor není varroa jacobsoni.
Pokud se tedy varroa jacobsoni na včele medonosné opravdu nemnoží, potom se dá těžko teoreticky vymyslet způsob zmutování varroa jacobsoni až po začátku parazitování na včele medonosné.
Možná někdo ví i zdroj a doplní to, popřípadě vyvrátí, ale pro problém varroatolerance to není zřejmě důležité.
RK
……………………

_gp_ napsal:

>Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Toto je jediný možný způsob způsob boje, ve který má zřejmě smysl doufat, pouze kdyby se potvrdilo, že včela medonosná jako druh není schopná varroatolerance. To už je ale zřejmě jisté, že jako druh to včela medonosná umí – žít s roztočem (africká plemena,…), ovšem nevíme to o kraňské rase.
Takže pokud by se podařilo potvrdit, že to není možné u kraňky, stále ještě by zbývala zřejmě cesta křížení mezi rasami. Ale to už je jiné téma.
…………………………..

_gp_ napsal:
>Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Současný přístup k roztoči u nás je zřejmě na tom chemickém kolotoči postaven.
Někdy se říká, že je postaven na nejhoršího včelaře. Zkusím kacířskou myšlenku – není to tak. Podle mě je postaven tak, aby neuhynulo to nejméně odolné včelstvo. A když už to současný kolotoč nebude stihat, něco se chemicky přidá.
A životně důležité, aby co nejvíce včelstev přežilo, to není pro hobby včelaře, ale pro ty, kdo se včelařením živí. To není nic proti profi včelařům, naopak, je třeba vidět, že oni můžou mít v tomto jiný pohled na věc, jiný cíl.
Vzhledem k cíli – aby přežila i ta nejméně odolná včelstva, je náš systém zřejmě na světové špičce.
Ale je otázkou, jestli to za pár let či desítek let, pokud se nic nezmění, opravdu nebude jen skanzen těch nejméně odolných včelstev na světě. Jestli bychom ten cíl neměli přehodnotit.
Ta nejjednodušší selekce by byla rušit nejméně odolná včelstva a rozchovávat odolnější. Problém při současné metodice je ten, že ta nejméně odolná buď nepoznáme, nebo poznáváme těžko. Pokud se několikrát za rok aplikuje chemie, potom na kondici včelstev nepoznáme, jak jim roztoč dělá problémy.
Aleš Molčík a jeho ZO provádí selekci zřejmě na základě spadu při prvním léčení varidolem. To je zřejmě velké plus a něco už to řekne, ale je otázkou, jak moc při pravidelném podávání léčiv výběr odolných včelstev je zatížen náhodnými vlivy. Také se nedá ověřit, jak reagují včelstva pod tlakem roztočů.
To si naopak neustále ověřujeme u nás, a možná je to spíš výhoda než nevýhoda, jak se často presentuje.
Kde vzít v ČR materiál pro rozchovávání se člověk oficiálně nedozví. Je to o tom vytváření podmínek. Ale kdo se pídí, ten najde alespoň šlechtitele či chovatele, kteří se problémem zabývají a neignorují jej, takoví by se měli podpořit i odběrem matek. Samozřejmě to nejsou plně varroatolerantní včely.
Vlastní možné mechanismy tolerance už tu byly párkrát popsány a ty by zřejmě stály u těch standardů, kdyby se tím někdo začal oficiálně zabývat.
Taky se dá v rámci ZO rozchovávat to místní, co se nejlépe osvědčuje (kdyby se nemuselo léčit – tedy např. nejmíň léčebných zásahů, nejmenší spad, nejlepší kondice) . Ale je to vždy o tom samém, jak to posoudit, když je pod sankcí nařízeno x krát léčit.
Takže když už jsme u systému, zkusím nadhodit ke kritice pár myšlenek, kudy by se třeba nabízela teoreticky cesta, o čem bychom mohli v ZO diskutovat:
-       Možná se někde dá nastudovat, jak to dělají v Holandsku, a něco převzít, jak o tom tu někteří psali. Nevím, jestli ale někdo má nějaké ucelené poznatky o jejich systému, které jsou volně k dispozici
-       Nabízí se také možnost nařizování ve vyhlášce změnit v doporučení. To by ale zřejmě narazilo na obavu z chaosu.
-       Také by bylo možné jít cestou výjimek ve vyhlášce, podobně jako je to u ekologického chovu – např. ti kdo se zavážou sledovat svoje včelstva a poskytovat údaje z monitorování SVS, můžou léčit individuálně podle nějakého dohodnutého klíče.
Určitě by se dalo vymyslet i mnoho dalších variant, ale zatím tu máme pod sankcí nařízeno léčit a spoléháme se na to, že když to uděláme jinak, že to zatím nikdo nekontroluje.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914) (48924)

Tomáši, píšete ještě o tom co si může včelstvo loupeží donést nebo už řešíte něco jiného? A i kdyby to vyloučení tomu dotyčnému nevadilo, to už mi bude jedno, protože se o něj nebudu starat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910) (48923)

To jste si vymyslel nebo máte zdroj informací. Zajímalo by mne to velmi, jestli na to někdo už přišel. Já toto dal jen jako teorii do souvislosti se zmiňovanou rovnováhou, v kterou u roztoče varroa nevěřím._gp_
.......
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910)
""Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey? ""
Varroa destructor!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911) (48917) (48921)

Ke zjištění k čemu je svaz by bylo dobré vrátit se na začátek kdy vznikaly tyto spolky a jmenovaly se spolky a ne svaz. A někoho vyřadit je jednoduché, kdo hledá najde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914)

Ale prosimte, tisic za tyden? :-)

Zas takovej terorista ten roztoc neni, za tyden co nevidis podlozku ti
roztoc vcelstvo nesestreli pokud znas historii spadu. Zvlast u vas kdyz tam
mate nuly i po leceni :-))

Kdyz si clovek se spady hraje tak zjisti ze reagovat lze. Ten zakladni
problem je, ze se bojime, protoze nevime. Nemame vubec predstavu kolik
roztocu vcely jeste snesou a za jake situace. Chce si to osahat, strach je
pak mensi. Nekdo je zoufalej pri 10ks po fumigaci a uz tam vali 2a3ti,
nekdo jinej si nadava proc vlastne lecil a tim slechtil.

No a nekdo to neresi vubec a urcite je mu u pr(pip) jestli bude ve svazu
nebo ne :-)) Fakt znas nekoho kteremu by to bylo trestem??? Jako ze by
nebyl obiran o vsemozne poplatky a zbylo mu vic na pivo :-))

T.H.




2010/12/9 Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>

> A pro další-
> kontrolovat spad denně, jak jsem psal, je jiné než denní spad, který si
> vypočítám třeba po týdnu. A takový týden při nárůstu i tisíců roztočů ve
> včelstvu, může znamenat začátek konce včelstva.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910)

""Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey? ""
Varroa destructor!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

> A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.
> Radek Krušina
>
Večer si to přepíšu do tabulky, pomůže mi to utřídit myšlenky.

Můj názor:
Včela kraňská+VD+Evropa je neslučitelná kombinace

Teoretická východiska:

jiná včela
asi těžko (např. vývoj pod 21 dnů)
riziko viz afrikanizované včely

nemoci VD (viry, bakterie, něco jiného)
riziko viz mixematoza u australských králíků, ale asi nejslibnější!

karanténa
(žádné včely - nesmysl, neproveditelné)

+chemie - to se teď dělá

Možná je to špatně, ale podle pořekadla,
Chovej se k druhému tak jako chceš aby se on choval k tobě!
si role vyměňme.

Člověk+medvěd (pro zjednodušení)
Vývoj vyšlechtil člověka
rychlejšího - ne
silnějšího - ne
chytřejšího - ano
chytřejšího než medvěd - ne, ale
za pomoci pastí, pušek, jedů....

Zkrátka mám strach, že hledání VT včely přinese ještě větší prů....

Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.153.170.18) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911) (48917)

Milane, pro některé včelaře je větším trestem právě to vyloučení ze svazu než nějaké paragrafy. A je víc než hloupé se o člověka který nemá zájem se nějak starat, to je marné počínání, a když to dělám, tak jen pro členy, o nečlena ať stará veterina. Takže veterina se o něj starat nebude, já také ne a dopadne jak jsem psal, protože to nezvládá.
---------------------

Neznám přesně stanovy, ale nemůžeš zřejmě vyloučit někohho za něco co nedokážeš, i kdyby to stanovy připouštěly.
No a pokud by se ti přiznal, aby jsi jej mohl vyloučit, je pro něj jednodušší ze VSazu normálně vystoupit než se dohadovat jestli a jak měl léčit či ne.

Kdysi mi bylo vysvětleno že Svaz je tady pro spolkovou činnost a ne pro zdraví včel.
V podtstatě rozumná myšlenka, i když jsem s ní tenkrát nesouhlasil.

Toto je o tom, že nikdo neví k čemu tady vlastně Svaz je - jestli představuje převodovou páku státní správy - tedy relikt z doby kdy tady takové převodové páky strana vytvářela a i výbory ZO,OV procházely kádrovou selekcí, nebo co vlastně. Roztočovou domobranu, či opravdui jen zájmový spolek lidí co je baví včely. A nebo to má sloužit k ochraně byznysu velkých včelařů. Každý do toho transformuje své představy a je to takový beztvarý útvar.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: Moje skuenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vlokou která je potaena hliníkovou folií. (48918)

Karl, mohl by jste mi prosím poslat také nějaké ty fotky. alesmolcik/=/seznam.cz děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914) (48916)

To samé jsem napsal také. Jde jen o to snížit stav roztočů a nevytvářet další zdroje třebaže v dobré víře selekce na VT, ale to mohu dělat i při použití podzimního ošetření. A v sezóně ať se starají včely. Já jen vyhodnocuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karl (94.125.216.7) --- 9. 12. 2010
Moje skuenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vlokou která je potaena hliníkovou folií.

Dobrý den pro přítele Turčányho ano spočítal jste to přesně tato dávka stačí včelstvu v těchto úlech na jakoukoliv zimu na jaře ještě 2 rámky bývají plné.Ale jak již jsem psal nejde mi ani tak o úsporu cukru (i když i ta není zanedbatelná) ale největší přednost poskytují tyto úly v létě proto je snůška tak neuvěřitelně vysoká všechno je to založené na mikroklima v úlu a stálé nekolísající teplotě v úlu karl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911)

Milane, pro některé včelaře je větším trestem právě to vyloučení ze svazu než nějaké paragrafy. A je víc než hloupé se o člověka který nemá zájem se nějak starat, to je marné počínání, a když to dělám, tak jen pro členy, o nečlena ať stará veterina. Takže veterina se o něj starat nebude, já také ne a dopadne jak jsem psal, protože to nezvládá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914)

Pod úplnou kontrolou to nemáte nikdy, to je jen iluze. Pokud ovšem
pravidelně monitoruji, mám přehled o tom, co se děje a mohu na to
reagovat. Tento přehled však nemám, pokud jen slepě věřím léčení. I pro
nasazení Gabonu musím situaci znát, protože se má vkládat až při
zvýšeném zamoření. Nehledě na roje v doletu, které nemohu mít pod svojí
kontrolou z principu. Nějak nevidím ten rozdíl.
Milan Čáp

Dne 9.12.2010 13:16, Ales Molcik napsal(a):
> Chaos u včel v souvislosti s roztočem a rojem pro mě znamená, že se můžete
> dostat do problému náhlého výskytu většího množství roztočů u včelstva,
> které ještě před týdnem bylo v pohodě. Takže nemáte pod kontrolou nic,
> čili chaos. A podobně to bude probíhat i v případě, kdy budete včelstva
> selektovat stylem, kolik vydrží roztočů než uhynou. A pro další-
> kontrolovat spad denně, jak jsem psal, je jiné než denní spad, který si
> vypočítám třeba po týdnu. A takový týden při nárůstu i tisíců roztočů ve
> včelstvu, může znamenat začátek konce včelstva.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48908)

Není možné za současné situace, aby se chemie a resp. i biochemie nějak zastavila. Máme tady na internetu řadu chemoterapeutik, o kterých nemá včelař v ČR ani potuchy, že se jinde nabízí a prodávají a používají.

Velkou budoucnost má podle mne biochemie. Ví se, že třeba hodně se dá ovlivnit, jak se ví, i snůškou. Ta je někdy také v souvislostech nepřímo akaracidní. A to jsou výchozí postupy v chemii pro budoucnost. Takovým přípravkům se říká třeba mikrobiální modulátory. Používají se i v humální medicíně, jsou pěkně drahé, ale umí prý v prevenci omezit viry (zprávy z výzkumu). A s tím se řeší přeci částečně i patogenita a destrukce Destructora. Takže vliv může mít i potravinový doplněk podávaný včelstvům. Také toto téma je začleněné v přednášce p. Titěry. Že se stále něco takového ověřuje, patentuje a vyvíjí.

Kvůli nějakému typu potravy co pluje do úlu se může zase nevědomky špatně selektovat ve výběru.

Zajímavost. Protimoru se tu na jihu točí už rok, teorie taková, že má vliv podávání čaje z konopí. Jsou tu i pozůstalosti včelařů, kteří v potravinové doplňky věříli. A jsou tu i stále a věří. Včela je také živý tvor. _gp_


......
Tomás Heřman: Tak hlavne aby se nam ten kolotoc nedotocil....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907)

Chaos u včel v souvislosti s roztočem a rojem pro mě znamená, že se můžete dostat do problému náhlého výskytu většího množství roztočů u včelstva, které ještě před týdnem bylo v pohodě. Takže nemáte pod kontrolou nic, čili chaos. A podobně to bude probíhat i v případě, kdy budete včelstva selektovat stylem, kolik vydrží roztočů než uhynou. A pro další- kontrolovat spad denně, jak jsem psal, je jiné než denní spad, který si vypočítám třeba po týdnu. A takový týden při nárůstu i tisíců roztočů ve včelstvu, může znamenat začátek konce včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)



Dne 9.12.2010 11:10, Radek Kruina napsal(a):
>
> Další můj názor na věc:
> Stávající stav v ČR je tento:
> „Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky,
> při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní
> včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude
> tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní
> včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí“
>
>
Tato otázka mě trápí již dlouhou dobu. I kdyby se jednotlivcům, nebo
menšímu kolektivu podařilo vyšlechtit VT včelu, jak dosáhnout toho, aby
se plošně rozšířila?
Tady si myslím je to o větší spolupráci včelařů a ideálně i o spolupráci
při jejím šlechtení.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

R. Krušina:
Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci.
Aby nedošlo k mýlce, to nemusí znamenat nutně úplně přestat léčit, ale určitě to znamená, začít o problému přemýšlet minimálně na úrovni ZO a mít požadavky nahoru.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Myslím jsem to tu už někde napsal, ale připomenu znovu: na nedávné pražské mezinárodní konferenci představil nizozemský badatel Henk Kok zajímavý šlechtitelský projekt, kdy se mohli některými svými včelstvy zúčastnit i malovčelaři, protože v Nizozemí převažují. No a mají tam i takovou velmi člověčí klausuli, že když se ten zúčastněný malovčelař dostane do varroa - krize a hrozí mu, že o včely přijde (což je pro včelaře, který má jen pár včelstev, opravdu, ale opravdu problém ...), pak může na čas svou účast v projektu pozastavit a včely ošetřit. Mi to přijde velmi inspirující a user friendly, abych to řekl jazykem tak trochu "in" :-).
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896)



Dne 9.12.2010 10:45, Ales Molcik napsal(a):
> ... A pokud bych k takovému měl chodit pravidelně, tak ho nechám
> vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se nebude tak jak se nestaral do
> teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o to bych se taky postaral a
> byl by od něj za chvíly klid.
A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud je komisionální léčení
ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je někdo ve svazu, či
není. Další věc je, že za zdravotní stav včel odpovídá chovatel, a opět
zde svaz nefiguruje. Neboli přestaňme si hrát ve svazu na něco, k čemu
není určen.
Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905)

Rovnováha? Jaká rovnováha? Včela medonosná se rozšířila v poslední době díky zvýšené migrace člověka po Zemi. Co ale způsobylo to, že se na všech deskách nevyskytovala? Druhově kdysi na nějakých kontinentech vyhynula? Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey?

_gp_
.......
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)
.......
"""Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
Pavel Holub: Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48872) (48880) (48889) (48895)

Těch bodů, které mají vliv je opravdu hodně. Ale určování
nejdůležitějšího faktoru nejsem nakloněn, protože vždy se jedná o souhru
více faktorů. Je to, bohužel taková člověčí úchylka hledat jednoho
viníka, kolikrát se i já při tom přistihnu, ale ve skutečnosti to v
přírodě takto nasaveno naštěstí není.
Milan Čáp

Dne 9.12.2010 10:43, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Tak k těm bodům přidej ještě rozdílnou délku života letních včel =
> rozdílná potřeba plodování. A to je podle mne ten nejdůležitější
> faktor který by se měl sledovat.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Re: Varroatolerance
>> Datum: 09.12.2010 09:59:10
>> ----------------------------------------
>> Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. Gruna napsal: " V
>> období plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí
>> omezit toto množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně
>> ubývá a některá včelstva umí tento úbytek zvýšit."
>> V tom je ta podstata. Prodlužování plodových přestávek (hlavně v
>> kritickém období) je jen jedna z možností.
>> Dále existuje několik známých principů jak dochází k potlačení
>> kleštíka a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě ještě řada
>> dalších mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
>> Jsou to tedy např.:
>> - již zmíněná přestávka v plodování
>> - Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
>> - rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
>> - VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
>> - přirozené rojení, které nemusí být vždy nežádoucí - to záleží na
>> přístupu a cílech
>>
>> Zaujal mne též článek z posledních včelařských překladů - tuším
>> strana 46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do včelstva, která
>> omezuje kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je tam zmínka, že
>> to praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. Jsou tam i
>> vysvětlení některých principů této metody, i když jen ve zkratce.
>>
>> Milan Čáp
>>
>>
>> Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
>> > 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
>> > 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
>> > 3) nedostatek potravy = nežádoucí
>> > Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již
>> využíváme.
>> >
>> > Pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět:
>> >> Datum: 09.12.2010 00:19:07
>> >> ----------------------------------------
>> >> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení
>> kleštíků na
>> >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
>> >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení.
>> Zbývajících
>> >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento
>> úbytek
>> >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout
>> stavu, kdy
>> >> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude
>> vyrovnaná.
>> >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje
>> omezit
>> >> tlumení akaricidy.
>> >> --------------------
>> >> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd
>> naučíme žiť
>> >> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus
>> capitis, ktorá v
>> >> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou
>> ľudstvo bojuje
>> >> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná.
>> Škoda, že
>> >> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium
>> vývoja
>> >> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
>> >> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo
>> včelstve je
>> >> preň vždy nebezpečím.
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)

>
>
> Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se
> stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického
> kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále
> zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako
> prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek
> dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.
>

Chemicky kolotoc to je pekne souslovi

V co tedy vlastne doufat? V ten kolotoc nebo v tu toleranci.

Co je, ci bude vlastne narocnejsi, udrzet ten kolotoc roztoceny nebo
vyslechtil odolnejsi ci VT vcelu?

Je docela otazka kolik latek lze v tom kolotoci tocit a kolik to bude
predpokladat znalosti a umu vcelaru.

Tak hlavne aby se nam ten kolotoc nedotocil....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)


Dne 9.12.2010 9:31, Ales Molcik napsal(a):
> ... Také se tu často řeší roje. Když pojedu podle návodu
> ošetřovat jen podle potřeby, tak budu mít u včel stejný chaos jak s nějakým
> rojem blízko v dutině. Ty silnější vyberou ty slabší a donesou si domů i
> roztoče a ve velmi krátké době padne i to silnější včelstvo kvůli loupeži
> co provedlo. A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým
> M. Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování
> takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.       
>
Neporozuměl jsem tomu chaosu u včel. Proč bych měl mí při ošetřování
podle potřeby u včel chaos? Prosím o dovysvětlení.
Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

>Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci. <
------------------------------------------------------------
Nabízí se zde možnost okopírovat systém se kterým nás seznámil na Mezinárodní včelařské konferenci Henk Kok ve své přednášce o "Hledání varroatolerantní včely v Nizozemsku". V kostce tak jak jsem to pochopil: Aby mohli tuto myšlenku uskutečnit, bylo nutné nalézt dostatečné množství včelstev na velkém území. Vyřešili to tak, že zaangažovali cestou finančních pobídek dostatečné množství včelařů a jejich včelstev do programu. Vytvořili tak několik (sedm nebo osm)pracovišť na několika poměrně velkých územních celcich, několik oplozovacích stanic na ostrovech a jedno řídící centrum. Zde včelaři postupují koordinovaně a výsledky vypadají zatím slibně. Více na stránkách PSNV. Řekl bych, že uvedený systém vypadá funkční. Zda by jej ale bylo možno uskutečnit v rámci českých povah? To by bylo na Nobelovu cenu - nadchnout ke společnému postupu obyvatele této kotliny a ani nevíte jak rád bych se mýlil. Avšak, pokud by někdo z fundovaných byl ochoten se holandské cesty ujmout, hlásím se o spolupráci. K J. Kefusovi se nebudu vyjadřovat. Jeho metoda by patrně znamenala konec včelařů v Čechách. Ale možná se mýlím.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)

"""Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48887)

To me nenapadlo,

ale ucinne to muselo byt dost.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 12. 2010
Re: pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870) (48885)

g.p. z jihu Moravy neni anonym,
jsem rad, ze se pripoji se svymi nazory, byt pro mnohe muzou byt neprijemne, ale maji svoji vahu.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: (48872) (48880)

Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
3) nedostatek potravy = nežádoucí
Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již
využíváme.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:
Datum: 9.12.2010 - 9:14:25

> Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo
> omezuje plodování"
> 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji?
> Ten první již využíváme.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět:
> > Datum: 09.12.2010 00:19:07
> > ----------------------------------------
> > Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva
> > bránit přemnožení kleštíků na
> > > škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období
> > plodování se množí
> > > kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit
> > toto množení. Zbývajících
> > > asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
> > včelstva umí tento úbytek
> > > zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných
> > včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> > > celková roční bilance přírůstku a úbytku
> > populace kleštíka bude vyrovnaná.
> > > Je to jistě na mnoho let, ale i částečná
> > varroatolerance umožňuje omezit
> > > tlumení akaricidy.
> > --------------------
> > A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná,
> > myslíte si, že Vd naučíme žiť
> > > na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš -
> > Pediculus capitis, ktorá v
> > > podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S
> > detskou všou ľudstvo bojuje
> > > stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči
> > deťom tolerantná. Škoda, že
> > > Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je
> > iná, lebo štádium vývoja
> > > je na včelej larve, ktorá to len málokedy
> > prežije.
> > > Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď
> > život Vd vo včelstve je
> > > preň vždy nebezpečím.
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD?

Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.

Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?

Zajímavost.Podle databáze, roztočů co se vyskytují na včelovitých jsou stovky. Více méně asi bez problému přemnožení a razantního úhymu hostitele. Dokonce stejně jako na Javě tu máme na stepi nad Popicema prý jakousi raritu. Ale to už jsem odbočil. Také je to už nějaká doba co jsem to četl a hodnotil.

_gp_
........
Radek Krušina: Děkuji za shovívavost s dlouhým příspěvkem.
A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.

Díky.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870) (48885)

Ne, problém je pro Vás samotná existence Jihomoravských včelařů. S těmi před 10 - 20 lety si jen hojíte před druhými ego, protože tu mor papírově nebyl, stejně jako na Pardubicku. A nehažte nás tady pane Hubači laskavě, včelaře na JM, do jednoho pytle. Nejsme cikáni.

_gp_

...........
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 12. 2010
pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870)
Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803)

Josef Menšík napsal:
>Tak to tak dělej a neplač.

Pepan
…………………….
Jak píše klasik: „a je to pláč?“

Spíš jsem použil obraty jako, „je mi líto“ či „divím se“

Když jsem vstoupil do diskuse o tom, jak máme ve vyhláškách zakomponováno komisielní léčení, vypustil jsem myšlenku, že jsem zvědavý, kdy se začne oficiálně mluvit o výběru a rozchovávání odolnějších včelstev proti varroáze a vytvářet k tomu podmínky.
To je téma, které mě zajímá, protože jsem pro sebe došel k závěru, že s odolností proti roztoči je třeba něco dělat, a snažím se zajímat o to, co se dělat dá za stávajících podmínek, a co by se mohlo dělat, kdyby se podmínky měnily.

Bohužel toto téma je oficiálně stále tabu, což mě přijde nepochopitelné, protože Ti lidé, kteří o odolnosti mluví a snaží se i vyvíjet aktivity, nejsou žádní „rozvraceči“ a agresivní typy.

Moje občasné vsuvky tímto směrem jsou míněny jednak jako ověření si smysluplnosti či nesmyslnosti mých vlastních myšlenek (ale k tomu potřebuji protiargumenty k tématu, ne doporučení abych neplakal), a jednak jako motivace k přemýšlení pro všechny, kteří přemýšlet chtějí.

Diskuse, která se k tématu rozvinula, mě velmi potěšila, tak to tedy zatím ještě úplně nezabalím a zkusím trochu dalšího teoretizování předložit ke kritice.


Zkusme analyzovat, mějme dvě dogmata :
-       Varroatoleranci (odolnost proti roztočům, kteří se na včelách umí množit) je u včely medonosné krańské rasy možné vyšlechtit
-       Varroatoleranci u včely medonosné kraňské rasy není možné vyšlechtit

Podle mě bychom se mohli všichni shodnout na tom, že jsou to dogmata a zatím neexistuje jednoznačný důkaz ani pro jednu z těchto dejme tomu hypotéz.

A teď se ptám – je v takovéto situaci smysluplné se šlechtěním zbývat, nebo není?
Zase zkusme analyzovat:
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem bude varroatolerantní včela, ovšem za předpokladu, že metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území nebude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, protože to nikoho nezajímá a se šlechtěním se nezačne, i když by byly vytvořeny podmínky
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, protože to opět nikoho nezajímá a se šlechtěním se nezačne, a proč taky, není poptávka a ani se šlechtitelům nevytvářejí podmínky.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ale je šance dokázat, že to není ani teoreticky možné.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ani se nepodaří dokázat, že to není možné.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, ani se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ani se nepodaří dokázat, že to není možné.

Abych příspěvek úplně nezahltil, vynechám další teoretické možnosti a pokud by to někoho zajímalo, může si analýzu doplnit a domyslet, popřípadě se i zapojit do diskuse.

Teď můj názor na věc:
Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci.
Aby nedošlo k mýlce, to nemusí znamenat nutně úplně přestat léčit, ale určitě to znamená, začít o problému přemýšlet minimálně na úrovni ZO a mít požadavky nahoru.

Další můj názor na věc:
Stávající stav v ČR je tento:
„Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí“

Děkuji za shovívavost s dlouhým příspěvkem.
A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.

Díky.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: (48872)

Ještě bych Broňka, který to shrnul takto "Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit tlumení akaricidy" doplnil, že i částečná varroatolerance nám omezí případy "náhlého úmrtí". To znamená, že se otupí dynamika vývoje roztoče ve včelstvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48856) (48861) (48866) (48871) (48882)

Pak se jedná o varroarezistenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance

Pokud někdo místo nátěru jen fumiguje, tak je jasné, že se nesmí s rozumem počítat. A pokud bych k takovému měl chodit pravidelně, tak ho nechám vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se nebude tak jak se nestaral do teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o to bych se taky postaral a byl by od něj za chvíly klid. Nebudu udržovat uměle stav včelařů jen aby měly v Praze příspěvky. Vůl žere seno a ne med. A pro podzimní ošetření je v metodice doporučeno, rozestupy dva až tři týdny tak aby poslední ošetření bylo co nejpozděj v prosinci. Důvodem je možnost plodu, kde se roztoč schová. A nikde není psáno nic o komisy ani o tom že je nutné ošetřit včelstva v jeden den. Nejspíš proto, že v prosinci včely nelítají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Re: Varroatolerance (48872) (48880) (48889)

Tak k těm bodům přidej ještě rozdílnou délku života letních včel = rozdílná potřeba plodování. A to je podle mne ten nejdůležitější faktor který by se měl sledovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Re: Varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 09:59:10
> ----------------------------------------
> Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. Gruna napsal: " V období
> plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto
> množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
> včelstva umí tento úbytek zvýšit."
> V tom je ta podstata. Prodlužování plodových přestávek (hlavně v
> kritickém období) je jen jedna z možností.
> Dále existuje několik známých principů jak dochází k potlačení kleštíka
> a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě ještě řada dalších
> mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
> Jsou to tedy např.:
> - již zmíněná přestávka v plodování
> - Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
> - rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
> - VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
> - přirozené rojení, které nemusí být vždy nežádoucí - to záleží na
> přístupu a cílech
>
> Zaujal mne též článek z posledních včelařských překladů - tuším strana
> 46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do včelstva, která omezuje
> kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je tam zmínka, že to
> praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. Jsou tam i vysvětlení
> některých principů této metody, i když jen ve zkratce.
>
> Milan Čáp
>
>
> Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
> > 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> > 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> > 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> > Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět:
> >> Datum: 09.12.2010 00:19:07
> >> ----------------------------------------
> >> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
> >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
> >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
> >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
> >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> >> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
> >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
> >> tlumení akaricidy.
> >> --------------------
> >> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
> >> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
> >> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
> >> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
> >> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
> >> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
> >> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
> >> preň vždy nebezpečím.
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance

Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nikdo přece nemluví, Aleši, o denním monitoringu. Základní hodnotou je denní spad, kontrolovaný v efektivních intervalech podle ročního období a vývoje včelstva i roztoče. Je to osobní včelařova volba, samozřejmě. Ale jak již níže napsal P. Holub, za dnešní situace je to nutnost, vlastně povinnost ... Minimální čas je pojem relativní. A je třeba do něj zahrnout i pravidelný monitoring denního spadu, dle mého ... Ptří to do základní péče stejně jako pozorování česna ...:-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48890) (48891)

Skvely clanek!

Diky, jen tak dal

T.H.

2010/12/9 Jiří Danihlík <e-mail/=/nezadan>

> Něco málo o VT jsem napsal na web. viz:
> http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/
>
> Pro ty, co se chtěli o VT dozvědět více byla v Praze před nedávnem
> konference - reportáž zde: http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/
>
> Další akce je už bohužel v zahraničí:
> http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011
>
> Jinak se mi líbí tohle příšloví:
> Kdo tvrdí, že něco nejde, ať nezdržuje toho, co to dělá. (čínské přísloví),
> myslím žena problematiku VT se hodí dokonale.
> Hezký den všem.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)

>
> . Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování
> takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.
>
Alesi teto vete nerozumim?

denni spad nerovna se sledovat kazdy den spad

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (158.194.65.27) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48890)

Něco málo o VT jsem napsal na web. viz: http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/

Pro ty, co se chtěli o VT dozvědět více byla v Praze před nedávnem konference - reportáž zde: http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/

Další akce je už bohužel v zahraničí: http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011

Jinak se mi líbí tohle příšloví:
Kdo tvrdí, že něco nejde, ať nezdržuje toho, co to dělá. (čínské přísloví), myslím žena problematiku VT se hodí dokonale.
Hezký den všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.153.170.18) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)

Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic nevkládám
----------------
Jsem dalek toho abych někomu vykládal jak má kdo léčit, pokud svoji praxí (ne dle metodiky) nevytváří podmínky pro rychlejší vznik rezistence.

Třeba když někod lecky na jaře místo nátěru jen fumiguje a podobně.

Ale to co tu zaznělo dříve byylo proti organizovanému komisionálnímu léčení. To je v rozporu s tím co si myslím, že každý kdo má včely má mít svůj rozum a starat se o ně. Ne že mu tam někdo bude chodit léčit, jelikož to je nařízeno dělat komisionálně atd.


Jen tak mimochodem, k předchozí diskuzi - současně, komisionálně nebo co nejpozději?
To nejsou zrovna dobře slučitelé požadavky.
Co je výhodnější - já preferuji co nejpozději a tomu je komisionálně v protikladu - pokud se tím nemyslím aerosolování. Ale při aerosolování v prosinci je už úplně jedno, jestli se to dělá plošně o postupně, jak si lidi půjčují vyvíječ a případně kompresor.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Re: Varroatolerance (48872) (48880)

Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. Gruna napsal: " V období
plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto
množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
včelstva umí tento úbytek zvýšit."
V tom je ta podstata. Prodlužování plodových přestávek (hlavně v
kritickém období) je jen jedna z možností.
Dále existuje několik známých principů jak dochází k potlačení kleštíka
a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě ještě řada dalších
mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
Jsou to tedy např.:
- již zmíněná přestávka v plodování
- Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
- rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
- VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
- přirozené rojení, které nemusí být vždy nežádoucí - to záleží na
přístupu a cílech

Zaujal mne též článek z posledních včelařských překladů - tuším strana
46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do včelstva, která omezuje
kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je tam zmínka, že to
praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. Jsou tam i vysvětlení
některých principů této metody, i když jen ve zkratce.

Milan Čáp


Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
> 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět:
>> Datum: 09.12.2010 00:19:07
>> ----------------------------------------
>> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
>> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
>> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
>> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
>> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
>> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
>> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
>> tlumení akaricidy.
>> --------------------
>> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
>> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
>> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
>> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
>> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
>> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
>> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
>> preň vždy nebezpečím.
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)

>>>>A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým M. <<<<
Tak zřejmě se nejednalo o tak kvalitní matku jak sis myslel a to i kdyby tě stála několik tisíc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 09:31:52
> ----------------------------------------
> Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci
> těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic
> nevkládám. Gabon není nařízený a povinný, když místo něj použijete třeba KM
> nebo nic tak je to Vaše věc. Stačí říct že nemáte spad víc než pět roztočů
> za den. Nikdo Vám to kontrolovat nebude a nikdo nekontroluje ani jestli je
> dodržována nějaká vyhláška, aspoň u mě to tak je, proto nebavím se o
> vyhlášce ale metodice. Také se tu často řeší roje. Když pojedu podle návodu
> ošetřovat jen podle potřeby, tak budu mít u včel stejný chaos jak s nějakým
> rojem blízko v dutině. Ty silnější vyberou ty slabší a donesou si domů i
> roztoče a ve velmi krátké době padne i to silnější včelstvo kvůli loupeži
> co provedlo. A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým
> M. Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování
> takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867)

"to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim. "

Vím určitě, že to tam zaznělo. Takže to byl nějaký informační šum.
Nebo konkurenční boj, bylo to pár let po roce 89 , cena medu byla ještě víceméně socialistická, takže velice příznivá, zatímco socialistická omezení byla pryč. Spousta včelařů tehdy určitě uvažovala o expanzi, o rozšíření chovu z nějaké desítky včelstev na stovky a na to potřebovali vhodná, zatím nezavčelená stanoviště. Odradit jiné včelaře kočovat do nějaké oblasti by se leckomu hodilo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance

Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic nevkládám. Gabon není nařízený a povinný, když místo něj použijete třeba KM nebo nic tak je to Vaše věc. Stačí říct že nemáte spad víc než pět roztočů za den. Nikdo Vám to kontrolovat nebude a nikdo nekontroluje ani jestli je dodržována nějaká vyhláška, aspoň u mě to tak je, proto nebavím se o vyhlášce ale metodice. Také se tu často řeší roje. Když pojedu podle návodu ošetřovat jen podle potřeby, tak budu mít u včel stejný chaos jak s nějakým rojem blízko v dutině. Ty silnější vyberou ty slabší a donesou si domů i roztoče a ve velmi krátké době padne i to silnější včelstvo kvůli loupeži co provedlo. A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým M. Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 12. 2010
pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870)

Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás. Tak mě prosím, zbytečně nenapadej.. jinak upřímně řečeno od sebe Znojemsko, Hodonínsko a Břeclavsko zase až tak neodlišuji, pro mě je to Jižní Morava.... V hlubší minulosti se nic nevyšetřovalo...tak nebyly problémy? Mám tam kopu kamarádů a o některých praktikách, co dělali, když uhynuli včely neradno se rozšiřovat. Hlavně nevolat veterinu! Třeba kamarád z Diváků mi vyprávěl, že u nich se o včely ve vsi nikdo moc nestaral, že každý měl medu habakuk, tak proč něco dělat a když uhynulo včelstvo, tak se úl nechal rok vyvětrat a jelo se dál.... V minulých letech u nich v katastru měli velké starosti s morem. U nás se likvidovala jedna včelnice, tam pálili před pár lety celý katastr.....
vše dobré
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 21:53:52
> ----------------------------------------
> Nemluvte tu prosím nesmysly. Jih Moravy, tz. Břeclavsko,
> Mikulovsko,Znojemsko bylo před první invazí moru před 10ti lety oficiálně
> čisty. A abych Vám zarazil brouka do hlavy, tak tehdy problémové Hodonínsko
> a případy moru byly pár metrů od řeky Moravy. Takže historie nelže stačí
> otevřít Vaše informace ve Včelařství a po slovensky Vám říci netárajte.
> Jestli si to chcete ověřit doslova, ZO mají kroniky a toto se tam zapisuje!
> Nevím kde se berou furt bujné představy o problémech na JM. Vše dobré. _gp_
> ........
> Radek Hubač:(podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde
> bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost
> pracovat v Rakousku...)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48856) (48861) (48866) (48871) (48882)

Ještě bych to úsměvně srovnal takto
Když po ně bude běhat 10 vší tak si toho ani nevšimnu vezmu li to v poměru včela = rovná se člověk, tak by to vycházelo, že po mě běhá 10 krys a to by mne jistě nějak vykolejilo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 09:15:23
> ----------------------------------------
> Na reakcích př. Tučániho a Holuba je vidět, že problém vzniká mnohdy v
> různém výkladu pojmu. I když připustím krajní vysvětlení pojmu tolerance
> podle př. Holuba(otravuje ale neohrožuje na životě), u soužití včely a
> kleštíka zatím tato situace není. Jde mi teda o to, dovědět se, co si pod
> šlechtěním včelstva na varroatoleranci dikutující představují. Zda to, jak
> to vidí př. Turčáni či Holub, nebo zda jde spíše o to, vyšlechtit včelstvo
> tak aby "likvidovalo" kleštíka jeho usmrcením, vynesením z úlu, nebo jiným
> způsobem, což by byla ovšem spíše varroanetolerance.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.153.170.18) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48856) (48861) (48866) (48871) (48882)

Kapoun:
nebo zda jde spíše o to, vyšlechtit včelstvo tak aby "likvidovalo" kleštíka jeho usmrcením, vynesením z úlu, nebo jiným způsobem, což by byla ovšem spíše varroanetolerance.
------------------
K mému překvapení jsem i na svých podložkách v létě našel na podložce včelami poškozené roztoče. (asi dva roky zpět)
Chce to trochu zvětšující mikroskop a koukat.
Byly to Vigorky, ale to je kraňka. Takže to není vlastnost naší včele cizí.
Jak se mnozí snaží tvrdit.

Takže stačí koukat na podložky a možná si všimneme věcí, které nám unikaly.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48856) (48861) (48866) (48871)

Na reakcích př. Tučániho a Holuba je vidět, že problém vzniká mnohdy v různém výkladu pojmu. I když připustím krajní vysvětlení pojmu tolerance podle př. Holuba(otravuje ale neohrožuje na životě), u soužití včely a kleštíka zatím tato situace není. Jde mi teda o to, dovědět se, co si pod šlechtěním včelstva na varroatoleranci dikutující představují. Zda to, jak to vidí př. Turčáni či Holub, nebo zda jde spíše o to, vyšlechtit včelstvo tak aby "likvidovalo" kleštíka jeho usmrcením, vynesením z úlu, nebo jiným způsobem, což by byla ovšem spíše varroanetolerance.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48873)

Snažím se alespoň se zpožděním přečíst příspěvky. Pokusím se okomentovat pár
témat.

Včelaři se špatně starají o včelstva a SVS přihlíží.
Mnohem smutnější je, že jsou rodiče, kteří se špatně starají o své děti.
Pravda, ti většinou nevčelaří.
Stát má zájem, aby bylo co nejvíce včelstev i dětí. Nad kvalitou péče se
trochu přivírá oko.

Kde se berou roztoči po masivních úhynech.
Úplně stejně jako nové domy v několikanásobně devastovaných záplavových
zónách.
Nepoučitelné včely si je přinesou dříve nebo později opět do úlu.

Staří včelaři mají staré úly.
Bohužel mnohdy platí, že úl "nový" je po pár letech v mnohem horším stavu
než ten padesátiletý.

Staří včelaři mají nevhodné technologie.
Mají méně, ale kvalitnějšího medu, netočí totiž nezavíčkovanou "vodu".

Nátěr, KM, Gabon, 3x fumigace, aerosol.
Hezká sbírka. A to je jen to, co se oficiálně přiznává.
Byl jsem účastník jedné "přednášky" kdy se jistý pán předváděl. Netušil, že
včelařím. Na můj nenápadný dotaz dotaz, kdo to je, se mě dostalo odpovědi:
jó to je machr, toho včely živí a dobře.
Ptám se, prý jsou ve včelách nějací roztoči, i v zimě a škodí? Udělal jsem
ze sebe ... Nastala přednáška o léčení, o tom, že jak jsou tam pořád, tak se
musí léčit také pořád.
Manželka se drží od včel hodně daleko, ale něco ví. Tak se zeptala, zda ty
chemikálie se nedostanou do medu, když je takový lepkavý. Pán očividně
znervózněl, ale podal bravurní monolog o nepatrných množstvích a
neškodnosti. Tak jsem se dozvěděl, jak léčí machři v Čechách až na Jadranu,
v naší ZO mě to neřekli.

Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: (48872)

Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
3) nedostatek potravy = nežádoucí
Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.12.2010 00:19:07
> ----------------------------------------
> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
> tlumení akaricidy.
> --------------------
> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
> preň vždy nebezpečím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.153.170.18) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48875)

AM:
Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla.

-------------
Nevím proč jsi si to myslel, tohle vkládáš do úst jiným.

Pro mě stačí vědět, že jsme dostal roztoče v zimě na minimum a hlídat jak se která včelstva chovají.

Jen bych potřeboval čas sledovat včely během roku kontinuálně. Minimální - nikoli žádné ošetřování - je postupným cílem.
A pokud budu trávit roztoče do nuly, neznjistím nic a včelám to moc nepomůže.
Důležité je znát napadení v létě a podle toho se zachovat.

Osobně budu spokojen, že mi budou při podzimním léčení padat roztoči a ne včelstva. A zjednodušeně řečeno, čím víc roztočů spadne a včely budou přesto v kondici tak budu spokojenější. Je to opravdu zjednodušené, ale není mím cílem muste každé léto dávat gabon abych měl ten hřejivý pocit, že jsem dobrý včelař.

Včelstva která vydrží nepříznivé podmínky a potřebují minimum mých zásahů jsou mým cílem. Proto třeba obětuji výnos, i když je možné že zatepolení i topení zvýší výnos.
Ale jak bych jinak poznal ta, která mám vyřadit?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48873) (48876)

Myslím ,že se tady napsalo dost o všech problémech které s tím neoddělitelně souvisí a rozhodně by to mělo být pro všechny kdo to četli přínosem. Také ti co to chtějí zkusit se tady určitě dozvěděli co je všechno potřeba souběžně řešit. Hlavně nevinit sousedy a hledat u sebe, to nejlépe pak problémy vyřešíme. Nakonec si je nutné uvědomit , že ten thimolin a různé rádoby přírodní kyseliny jsou naprosto stejná chemie a i když to jsou v přírodě vyskytující se látky, tak jejich výroba to prostředí také znečišťuje.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 08:22:24
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
> >Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva
> ošetřovat chemii a jak mi to pomůže.
> ...............
>
> Myslím že kdokoliv by napsal, že někdo nemá ošetřovat včelstva chemií, by
> naváděl k porušování vyhlášky, která pod sankcí používání chemie nařizuje.
> :)
>
> Taky debata není v první řadě o používání či nepoužívání chemie, ale o
> varroatoleranci.
> Chemie pomůže v hubení roztočů, ale nepomůže ve vyhledávání a rozchovávání
> odolnějších včelstev.
>
> Možná s tím souvisí to, že s její pomocí se zbaví roztočů i ta nejméně
> odolná včelstva, neomezí ani vyřadí je to z šíření svých genů. Takže se
> brzdí přirozený vývoj, který by tato včelstva již dávno vyřadil, a fixuje
> stávající stav.
>
> V podstatě ani nikdo neříká, že se má přestat léčit, ale spíš používat
> chemii opatrně a tak, aby bylo možné včelstva hodnotit na odolnost.
>
> Myslím, že je to spíš snaha probudit spícího obra, než cokoliv jiného,
> emoce nemají smysl.
> Pokud se do přemýšlení o problému nechcete zapojit, tak to nechte tak. Ale
> dokud o tom nezačneme z nějaké strany mluvit, mnohé ani nenepadne, že by se
> taky mohlo něco začít dělat.
> :)
>
> Tak proč to občas nezkusit třeba tady?
>
> s pozdravem
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48873)

Aleš Molčík napsal:
>Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže.
................

Myslím že kdokoliv by napsal, že někdo nemá ošetřovat včelstva chemií, by naváděl k porušování vyhlášky, která pod sankcí používání chemie nařizuje.
:)

Taky debata není v první řadě o používání či nepoužívání chemie, ale o varroatoleranci.
Chemie pomůže v hubení roztočů, ale nepomůže ve vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev.

Možná s tím souvisí to, že s její pomocí se zbaví roztočů i ta nejméně odolná včelstva, neomezí ani vyřadí je to z šíření svých genů. Takže se brzdí přirozený vývoj, který by tato včelstva již dávno vyřadil, a fixuje stávající stav.

V podstatě ani nikdo neříká, že se má přestat léčit, ale spíš používat chemii opatrně a tak, aby bylo možné včelstva hodnotit na odolnost.

Myslím, že je to spíš snaha probudit spícího obra, než cokoliv jiného, emoce nemají smysl.
Pokud se do přemýšlení o problému nechcete zapojit, tak to nechte tak. Ale dokud o tom nezačneme z nějaké strany mluvit, mnohé ani nenepadne, že by se taky mohlo něco začít dělat.
:)

Tak proč to občas nezkusit třeba tady?

s pozdravem

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance

Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla. Jen se zde neustále opakuje, že ošetřováním včelstev si šlechtím roztoče s agresívnímy geny a nic víc k tomu nevíte? Co, jak,proč? Ono už je to stejné jako tvrzení zásadních odpůrců této myšlenky. Naprosto stejná demagogie založená na způsobu, kdo bude víc křičet vyhrává. Jen naučené fráze nic víc. A prosím bez dalších výmluv jak je nějaká státní instituce zlá a co tak pochlubit se, že jiná státní složka uvolnila na VT grant tu ještě v samé kritice všeho nepadlo. A neporovnávejte způsoby vedení velkochovu v zahraničí s naším drobnochovem. Také si nedovedu představit, že bych měl běhat s vyvíječem po stanovišti u velkovčelaře. S tím si sednu v tý hospodě a domluvíme se, Já udělám domkaře a On si ošetří svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance

Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla. Jen se zde neustále opakuje, že ošetřováním včelstev si šlechtím roztoče s agresívnímy geny a nic víc k tomu nevíte? Co, jak,proč? Ono už je to stejné jako tvrzení zásadních odpůrců této myšlenky. Naprosto stejná demagogie založená na způsobu, kdo bude víc křičet vyhrává. Jen naučené fráze nic víc. A prosím bez dalších výmluv jak je nějaká státní instituce zlá a co tak pochlubit se, že jiná státní složka uvolnila na VT grant tu ještě v samé kritice všeho nepadlo. A neporovnávejte způsoby vedení velkochovu v zahraničí s naším drobnochovem. Také si nedovedu představit, že bych měl běhat s vyvíječem po stanovišti u velkovčelaře. S tím si sednu v tý hospodě a domluvíme se, Já udělám domkaře a On si ošetří svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48874 do č. 48934)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu