78077

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gp (93.92.52.23) --- 10. 12. 2010
opensourcelife.wikispaces.com/+Kefuss

John Kefuss: Keeping Bees That Keep Themselves

M. E.A. McNeil

John Kefuss began experimenting with the possibility of breeding resistant bees before it was known it could be done. He promotes his "Bond Method" of selection as both more healthy and economical than chemical treatment for both bees and their keepers. He now proposes a more gradual approach to weaning an apiary.



A winding dirt road thickly lined with blackberries and oak leads to a French apiary that has been sought out by researchers from around the world. The guest book in the ancient brick honey house reads like a Who’s Who in the world of bee scientists, and they came to find John Kefuss, breeder of survivor stock.



Some, bumping up the brambly drive, 24 kilometers north of Toulouse, may well have wondered if they were going to a great deal of trouble to visit a huckster – the 007 Bond Method beekeeper. He is in fact some kind of reverse snake-oil salesman, peddling the rewards of giving up remedies with a side of good humored showmanship.



A kindly bear of a man, Kefuss warmly welcomed visitors one day last fall to his Rucher d’Oc (which means Apiary of the Oc, a region in the South of France). He sat down beneath an enormous oak tree to tell his story, surrounded by the pilgrims — some Polish and American beekeepers. He dubbed one, Krzysztof Loc who breeds 12,000 queens a year, “The Henry Ford of Polish Queen Insemination.” And then he was off into the story of the tree — planted some 400 years ago to commemorate a visit of King Henry IV of France to the hunting grounds there. The story of the storyteller himself seemed remarkable, too.



Kefuss is an American who arrived some forty years ago to these lightly wooded rolling hills, which are native to his French wife, Josette. He came by his own circuitous route, a life journey that has somehow repeatedly landed him in the right place at the right time. Looking back from under his oak tree, he says, “Sometimes you have luck.



You don’t realize until later just how lucky you have been.” He started beekeeping at 11 years old. He worked his way through Ohio State University with a job at the bee lab of the legendary researcher Walter Rothenbuhler, who Kefuss calls “a kind and good person, a very good bee geneticist, a world class scientist.” In the lab, Kefuss counted American foulbrood in bee cells. Kefuss saw that some strains of bees were killed by a couple of scales, and some strains tolerated a full comb filled with dried scales. Rothenbuhler told him, “John, you have to test against the actual disease.”



When he finished his B.S. in entomology, with a minor in chemistry, he decided to join the Marines. Rothenbuhler, a World War II veteran, turned him instead to a job at the USDA lab in Logan, Utah. There he ran a study on photoperiods in bees under William P. Nye and, at 24, wrote the resulting paper that was published in the Journal of Apicultural Research. He remembers hitchhiking back to Ohio for a family visit with a quarter in his pocket.



Rothenbuhler was known as a systematic, careful researcher, and he admired those characteristics in the work of Frederick Ruttner in Frankfurt, Germany. He convinced his young protégée to enter a doctoral program under Ruttner. Not only did Kefuss speak no German, but he had been pronounced irredeemably language-challenged by his high school French teacher Mme Cory. Whether it says more about him or Mme Cory, he completed a PhD from the J. W. Goethe Universitat in zoology with work in biochemistry.



While he was a graduate student, Kefuss traveled to Apimondia in Maryland in 1967. He counts this story as the best of his good fortune: The first day of the congress he met a young French woman and had Ruttner translate for them both, including, on the last day, his proposal of marriage, which she accepted. “Like choosing queens, you have an idea what’s a good queen,” he said.



The newly titled Dr. Kefuss moved with his wife to her native Toulouse, where he established a commercial apiary. His education not withstanding, he insists he is not a scientist but a beekeeper (a fine line once you see what he is up to). “If you want to conduct an experiment, bring a scientist. I have the bees.” And so it was that he supplied bees to Wolfgang Ritter in Germany and Jacques Ducos de Lahitte in France, who were testing chemical treatments used in hives. From 1983 through 1991, such treatments as Folbex, Apitol, Perizin, Amitraz, Apistan and Bayvarol were evaluated. “We did not work with the chemicals ourselves. But we saw the results.” It was a turning point for Kefuss, who concluded that “Using chemicals is caveman beekeeping.”



Now it is known that bees can be bred for resistant behavior, so it is hard to imagine that it was at most a guess and a hope only 17 years ago when Kefuss began to experiment with the idea. His respected doctoral mentor, Ruttner, opined that bees could not be bred against mites, saying, “Sheep can’t be bred against wolves.” Kefuss saw, though, that in a project by Ritter in Tunisia with farmers too poor to treat their hives, survivor bees resulted. Was it a local effect, or was it genetic? In 1993, at Rucher d’Oc, Kefuss crossed the black Tunisian bees, A.m. intermissa, with yellow Dadant Starline A.m. ligustica, and it seemed that the resistant characteristic was genetic. The aggressive progeny could be selected for gentleness as well. He went to Tunisia, looking for hygienic bees: “I was asked, What will you do if you find none? I said, I’ll go to the mosque and pray.” He did find resistant bees; both he (in Toulouse) and Ritter (in Freiburg) tested them from 1993 to 2004.



It was a heady time. In 1993, promising Urguayan stock was tested at Toulouse as well as at the Oberursel Bee Research Institute in Germany and the University of Warmia and Mazury in Olsztyn, Poland. At the same time, Kefuss began testing European stock by withdrawing all treatment.



“By 1996 we knew we could select for Varroa resistance,” he said. In 1999 he stopped all treatment of his hives in France. From 1999 to 2005, Ralph Buchler tested 13 lines of bees from different areas in Europe on the island of Unije in Croatia for resistance to Varroa without treatment. Kefuss’ bees from Toulouse were the last to die out. “Ruttner told me that it turns out that sheep can be bred against wolves.”



Was Kefuss first? It’s not his kind of question. “I don’t think about that. Danny Weaver was doing selection tests about the same time, ’93. I learned queen rearing with the Weavers in Texas — Father Binford and Uncle Stanford Weaver. What’s important is that you can develop bees through selection.”



What sub-family of bees is best? That’s not his kind of question either. “I don’t know if it is very relevant to list the different races we have worked with (Carniolans, Caucasians, Chinese Italians, K-Stars, from our old Starline lines, intermissa). What is important is that all races can be selected for better tolerance to Varroa. What we are trying to do is develop bees with as many different types of alleles as possible because there are many types of resistance.”



Perhaps one reason Kefuss eschews being called a scientist is that he is more practical than analytical. “It’s not important to know” just why a particular strain is surviving (although he is assiduous in recording how). “You flew here to Europe and didn’t know the mechanics of the plane, but you got here.”



The term “Bond Test” was first coined at a meeting of the German Bee Research Institutes at Bremen “to describe our principle of ‘Live and let Die’ for the testing we had been doing since 1993. You don’t do any treatments and wait until the non-resistant lines die out through natural infestations.” Kefuss subsequently intensified the process with the Bond Accelerated Test — “Survive or Die Now” (BAT). “In the BAT test we give frames of brood with large quantities of Varroa (40 per 100 cells) to accelerate the elimination of non-resistant lines. That way instead of taking three to four years we can do the job in about six months. The Bond test is slow but you probably end up selecting for more different types of resistance.



The BAT test is fast and probably will not take into account mechanisms of resistance that require a long period for the effects to be observed.” Either way, he has found that most beekeepers see the choice between treating or withdrawing treatment from their apiaries as a catch-22. Kefuss said, “It took me three years to decide to stop because I knew there was a good chance I would lose my shirt, or even more.” To convince reluctant beekeepers, he now teaches a more gradual approach, which he calls The Soft Bond Method.



He now keeps his commercial apiaries without treatments and cites 15% loss – the same or less than beekeepers who treat. To answer the skepticism his results have produced, he has announced “The World Varroa Challenge,” inviting beekeepers to Rucher d’Oc to count mites in his apiary, offering one euro cent for every mite found.



The assembled beekeepers that fall day followed Kefuss from beneath the old oak to a tour of his bee house, stacked with homemade boxes. He makes or adapts all his own equipment, including frames, queen cells made of German hair curlers, and ice cream boxes used for emerging queens. His hybrid Cloake boards, a blend of Brazilian and New Zealand methods, have a fiveframe nuc above; he explained that they produce heavier queens, and he finishes no more than 20 at a time.



Then he suited up the group and took off down a dusty side road, trailed by a carload of beekeepers, to an apiary of some 35 hives. There, the foreigners pulled and ogled frames, resorting to opening cells to earn some change – after all, it was high mite season. Amid the placid bees, they soon shed their suits and then their veils. At la

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 10. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48928) (48942) (48943)

V Toulouse je pěkné žití. Také mít podíl na včelaření v Chile bych bral. Pár včelstev 25 km severně od Toulouse také. Myslím, že ho jeho ztráta včelstev spolu s moudrostí v jeho věku posílila natolik, že bych také asi se známýma z Polska a Německa v jeho kůži, takovou činnost dělal. Matky za 650€. Mít možnosti najaře dovést 6000 matek a naopak vyvést. ... Tomu člověku nezahá u nás v ČR nikdo koho ve včelařství znám s jeho možnostmi ani po palec na jeho noze. Má úplně jiné možnosti než my v Čechách. Jeho testy jsou jen příčinou té ztráty která ho potkala.
Patří mu jméno vedle významných včelařů Evropy, ne-li světa.

Bohužel náš zapadákov zůstane vždy jen zapadákovem. Nemáme tu takové možnosti. Jsme jen suchozemci. A on pán s velkými životními zkušenostmi._gp_


......
Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 10. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

Zdravím, protože jsem idealista, vidím to takto:
Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit a vytvářet si podmínky tím, že budou svým sousedům "nezištně" poskytovat matky ze svých nejlepších včelstev a diskutovat s nimi a tím šířit nenásilně správné myšlenky. Výsledkem bude varroatolerantní včela, i když metodické vedení včelstev na našem území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí? Ale díky tomu nezištnému poskytování matek se ty správné geny budou neustále utužovat, až se dostaví kýžený výsledek. Bude to trvat hodně dlouho, ale naděje umírá poslední :-)
Jestli se něco začne organizovat jako v zahraničí, rád se přidám.
Petr Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 10. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48928) (48942)

-gp- napsal:

>Nechápu ale reakci v tom smyslu, že profi včelaři se snaží množit nějaké žebráky.
>Můžeš mi to vysvětlit Radku jednu věc? Musíš mne to ale vysvětli polopatě.
..............

Zkusím polopatě.
Pokud by u nás byla většina profi včelařů, životně závislých (protože je to jejich obživa) na co nejlepším přežívání včelstev, potom bych chápal lépe náš systém chemicky nastavený na přežívání nejméně odolných včelstev.

U nás je ale většina hobby včelařů, tak ten systém nechápu.

Neznamená to, že profi včelaři mají mrzáky, proč by to měli být mrzáci? Jen prostě chápu, že by mohli mít opatrnější přístup k ověřování či vyvracení dogmat o varroatoleranci.

Ale vůbec to neznamená, že se nemusím mýlit a naopak profi včelaři v tomto, pokud se rozhodnou se tím zabývat, naopak můžou velmi pozitivně ovlivnit své okolí, protože vlastní procentuelně v oblasti velké procento včeltev, a geny svých včelstev si můžou podstatně ovlivnit své okolí. To hobby včelaři můžou, jen pokud se spojí, a to tu zatím neexistuje.

Že to jde cestou hledání odolnějších včelstev i u profi včelařů, je možné si přečíst v moderním včelaři o Kefussovi z Franice. Taky Bronislav Gruna se u nás pro tuto cestu zřejmě rozhodl.

Zkus prosím vnímat tu poznámku o profi včelařích tak, jak jsem ji myslel - že je pro mě pochopitelná z jejich strany nedůvěra a větší opartnost, protože je to zdroj jejich obživy.

Ahoj

Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 10. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48928)

Nevím, jestli by reakce něměla být ve smyslu, že alespoň něco jako vědecký poznatek o odolnosti VD, tu je příznivý.

Nechápu ale reakci v tom smyslu, že profi včelaři se snaží množit nějaké žebráky. Můžeš mi to vysvětlit Radku jednu věc? Musíš mne to ale vysvětli polopatě. Jak Ty poznáš odolné včelstvo? Jak Ty poznáš neodolné včelstvo? Jak může u velkého a malého včelaře neodolné neuhynout? Velký má nějakou protekci u kacířů? Neaplikovat na Hustopecku u Tebe chemii znamená, o včely podle scénáře o úhynech na VD dojít. Nejsem modlář. Uvažování a má práce by neměla postrádat racionální základ. O tom Holanďanovi bych raději asi pochyboval. Nevěřím moc ničemu, co nevidím. To alespoň ekozemědělství má řád a ochrané lhůty a netváří se to jako nějaký alibismus? Vystupovat ale tak jako že neošetřuji a přitom když dojde nato že musím zaléčit a léčím ... Není to už nějaká včelařská a lidská zvrhlost? To si můžu pustit reklamy a masírovat se bez úhony na zdraví mých včel._gp_


......
_gp_ napsal:
>Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Současný přístup k roztoči u nás je zřejmě na tom chemickém kolotoči postaven.
Někdy se říká, že je postaven na nejhoršího včelaře. Zkusím kacířskou myšlenku – není to tak. Podle mě je postaven tak, aby neuhynulo to nejméně odolné včelstvo. A když už to současný kolotoč nebude stihat, něco se chemicky přidá.
A životně důležité, aby co nejvíce včelstev přežilo, to není pro hobby včelaře, ale pro ty, kdo se včelařením živí. To není nic proti profi včelařům, naopak, je třeba vidět, že oni můžou mít v tomto jiný pohled na věc, jiný cíl.
Vzhledem k cíli – aby přežila i ta nejméně odolná včelstva, je náš systém zřejmě na světové špičce.
Ale je otázkou, jestli to za pár let či desítek let, pokud se nic nezmění, opravdu nebude jen skanzen těch nejméně odolných včelstev na světě. Jestli bychom ten cíl neměli přehodnotit.
Ta nejjednodušší selekce by byla rušit nejméně odolná včelstva a rozchovávat odolnější. Problém při současné metodice je ten, že ta nejméně odolná buď nepoznáme, nebo poznáváme těžko. Pokud se několikrát za rok aplikuje chemie, potom na kondici včelstev nepoznáme, jak jim roztoč dělá problémy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 10. 12. 2010
Re: Moje skuenost s polyuretanovou vložkou (48918)

...ale největší přednost poskytují tyto úly v létě proto je snůška tak neuvěřitelně vysoká všechno je to založené na mikroklima v úlu a stálé nekolísající teplotě v úlu. karl

Nedá mi, aby som nenapísal niekoľko postrehov uvedených karlom.
Dôvodí dobrými výnosmi, čo spája s vnútornými polyuretánovými uľovými stenami a dokonalou mikroklímou v úli. Tak to môže byť dobrý argument pre ovplyvnenie včelárskej verejnosti, hlavne začiatočníkov, ktorí si všimnú hlavne to, že tento úľ doslova doslova produkuje med.
No posledné desaťročia to dosahujú včelári v hociktorom úli, ak je v ňom silné včelstvo a v okolí stanovišťa je dlhodobo dobrý zdroj znášky, zdôrazňujem DOBRÝ! A k tomu stále počasie, ktoré dovoľuje vyletovať včelám za zdrojom každý deň!, čo vždy nebýva.

Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý (neviem či ešte včelári), mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a dosahoval 100 kg? výnosy a to prosím v Prahe. Poznám včelára z Maďarska a ten dosahuje priemer na včelstvo 120 kg, pritom má obyčajné drevené úle s jednoduchými stenami 22 mm hrubými. Ja osobne včelárim s úľmi so sololitovými stenami 26 mm len so vzduchovými stenami a tiež dosahujem dobré výsledky, takže ako? Vždy to bude aj o úľovom systéme, každoročnej sily včelstva, viac dobrých znášok v okolí včelnice a hlavne dlhodobo dobré počasie. V podstate nie som proti rôznym zlepšením úľovej zostavy, preto ani PUF včelám istotne neublíži, ale k dobrým výsledkom ešte nemusí viesť, vždy budú závisieť aj od hore uvedených činiteľov.

Ak to takto nie je, ani ten najlepší úľ "nevyprodukuje" ani
kg medu.Nakoniec nektár do úľa prinášajú včely a príslovie hovorí "kde nič nie je, ani čert neberie". Karl, prajem veľa úspechov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910) (48931) (48937)

Ten předpokld asi správný nebude. Austrálie a oba americké kontinenty měly původní složení vegetace odlišné od eroasie a Afriky a hodně nezávislé na opylení hmyzem.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 17:46:02
> ----------------------------------------
> Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení
> superkontinentu Gotvana pepan
>
> Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu
> doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti
> pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
> Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120
> miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa
> dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny
> druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i
> včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad
> môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910) (48931) (48937)

Já si to již uvědomil taky Nějak mě ta pangea z paměti vypadla. Stárnem a blbnem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 17:46:02
> ----------------------------------------
> Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení
> superkontinentu Gotvana pepan
>
> Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu
> doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti
> pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
> Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120
> miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa
> dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny
> druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i
> včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad
> môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (213.19.32.139) --- 9. 12. 2010
Re: Moje skušenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vložkou která je potažena hliníkovou folií. (48783)

Jestli bych taky mohl poprosit o fotky na email jossev/=/email.cz. Díky moc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910) (48931)

Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení superkontinentu Gotvana pepan

Trochu som si prevetral vedomosti na Wikipedii a musím Ťa Pepan trochu doplniť. Gondwana nebola ešte super pevnina, nachádzala na južnej časti pologuli asi pred 600 miliónmi rokov.
Super pevnina PANGEA sa vytvorila o niečo pozdejšie pred 300 až 120 miliónmi rokmi z ktorej sa oddelili všetky dnešné pevniny. Vývoj druhov sa dovtedy udial na super pevnine PANGEY a do tej doby sa vyvinul i primitívny druh včely ako takej.Rozdelením superpevniny sa dostali na nové kontinety i včela, ostatné živočíšstvo a potrebný biotop. Takže Gustiho predpoklad môže byť správny. No, pochybnosti vždy ostávajú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910) (48923) (48926) (48934)

Jsem v této otázce spíše pesimista. Mám ale podmínky se o toto pokusit. Bohužel jak to bez rizika začít, když jsou čísla zamoření v podletí stále stejná? Jsou tu výkyvy ve spadech, ale to je vždy dáno celkovou situací zavčelení v okolí. Jediné co mne potkalo byla zkušenost, kdy za stejných podmínek ošetřování padaly stanoviště a tři byly naprosto odlišné a perfektní, přitom vzdušná vzdálenost 3km a v kříži vedle padavek. Jenže to má do genetiky hodně daleko. Bylo to snůškovými podmínkami. Velký spad byl i tam. Také podezření na ošetření slunečnice a byl přitom i suchý rok kdy nektarodárnost slunečnice spolu s osivem byl problém u všech včelařů v okolí. _gp_
..........
Pavel Holub :-) Čtu vám myšlenky.
Teď vážně. Měli bychom se alespoň pokusit potvrdit či vyvrátit možnost benigního vztahu Varroa destructor a A.m.c. Měli bychom dát včele tu šanci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48928)

Radek Krušina: Možná někdo ví i zdroj a doplní to, popřípadě vyvrátí, ale pro problém varroatolerance to není zřejmě důležité.
RK
............
Pěkně to popsal p. A. Přidal. Online jsem to tehdy s obtížemi spojené s chybami po zveřejnění, přenesl do systému VN. Nyní je to jak v MV tak na mém funkčním testovacím prostoru na ic.cz, možná i ve Včelařství, to nevím.

http://vcelarsky.tym.cz/vcelarskenoviny/index.php/cs/nemoci-skudci/269-vysvetleni-nomenklatoriky-a-taxonomie-v-celedi-varroidae-klestikoviti.html

Podle mého názoru pochopení problematiky vzniku a zániku kolonií druhů včel pomůže v pochopení problematiky při dnešních selekcích._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910) (48923) (48926)

To jste si vymyslel nebo máte zdroj informací. Zajímalo by mne to velmi, jestli na to někdo už přišel. Já toto dal jen jako teorii do souvislosti se zmiňovanou rovnováhou, v kterou u roztoče varroa nevěřím._gp_
.......

:-) Čtu vám myšlenky.
Teď vážně. Měli bychom se alespoň pokusit potvrdit či vyvrátit možnost benigního vztahu Varroa destructor a A.m.c. Měli bychom dát včele tu šanci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914) (48924) (48927) (48930)

Loupící včelstva jsem vyděl, za den máte vylupované včelstvo na dně. A ten týden nebo dva to včely zvládnou přežít, ale za tu dobu se nový roztoči dostanou na plod, včely to zavíčkují a je zaděláno na problém. Který by přirozeným množením roztoče v jednom úlu nenastal. Když budu počítat aspoň částečnou VT včely která mi může pomoci k tomu ,aby se omezilo ošetřování v sezóně a řešilo se ošetření jen na podzim kdy je ve včelstvu nejmíň plodu a ošetření je krátkodobé s největším efektem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911) (48917) (48921)

Přečti si stanovy a dovíš se to.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 13:48:49
> ----------------------------------------
> Milane, pro některé včelaře je větším trestem právě to vyloučení ze svazu
> než nějaké paragrafy. A je víc než hloupé se o člověka který nemá zájem se
> nějak starat, to je marné počínání, a když to dělám, tak jen pro členy, o
> nečlena ať stará veterina. Takže veterina se o něj starat nebude, já také
> ne a dopadne jak jsem psal, protože to nezvládá.
> ---------------------
>
> Neznám přesně stanovy, ale nemůžeš zřejmě vyloučit někohho za něco co
> nedokážeš, i kdyby to stanovy připouštěly.
> No a pokud by se ti přiznal, aby jsi jej mohl vyloučit, je pro něj
> jednodušší ze VSazu normálně vystoupit než se dohadovat jestli a jak měl
> léčit či ne.
>
> Kdysi mi bylo vysvětleno že Svaz je tady pro spolkovou činnost a ne pro
> zdraví včel.
> V podtstatě rozumná myšlenka, i když jsem s ní tenkrát nesouhlasil.
>
> Toto je o tom, že nikdo neví k čemu tady vlastně Svaz je - jestli
> představuje převodovou páku státní správy - tedy relikt z doby kdy tady
> takové převodové páky strana vytvářela a i výbory ZO,OV procházely kádrovou
> selekcí, nebo co vlastně. Roztočovou domobranu, či opravdui jen zájmový
> spolek lidí co je baví včely. A nebo to má sloužit k ochraně byznysu
> velkých včelařů. Každý do toho transformuje své představy a je to takový
> beztvarý útvar.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910)

Nic nezpůsobilo vyhynutí . Včela se vyvinula až po roztržení superkontinentu Gotvana

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vsem kritikum
> Datum: 09.12.2010 12:50:15
> ----------------------------------------
> Rovnováha? Jaká rovnováha? Včela medonosná se rozšířila v poslední době
> díky zvýšené migrace člověka po Zemi. Co ale způsobylo to, že se na všech
> deskách nevyskytovala? Druhově kdysi na nějakých kontinentech vyhynula? Co
> tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a
> dělení Pangey?       
>
> _gp_
> ......
> Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
> Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741)
> (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803)
> (48899) (48901)
> ......
> """Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a
> VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud
> ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení
> čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
> Pavel Holub: Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě
> tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení
> rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy
> člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a
> ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914) (48924) (48927)

Myslim ze i ty roztoce z loupeze musi vcelstvo ten tyden, dva ustat nez to
monitoringem clovek zachyti. Ale hadam protoze zatim jsem nikdy loupez s
prinosem roztocu nezachytil.

Osobne mam s loupezemi problem - uverit ze se tak bezne deje. Uz mi na
dotaz zda jsou loupeze bezne odpovedelo kladne dost skvelych vcelaru ale ja
jsem v tom stale ne uplne verici tomas. Stale si rikam ze ty me pocty
roztocu si vklidu v tom ulu namnozi samy.

T.H.



2010/12/9 Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>

> Tomáši, píšete ještě o tom co si může včelstvo loupeží donést nebo už
> řešíte něco jiného? A i kdyby to vyloučení tomu dotyčnému nevadilo, to už
> mi bude jedno, protože se o něj nebudu starat.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavelno (86.61.200.134) --- 9. 12. 2010
Re: Moje skuenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vlokou která je potaena hliníkovou folií. (48918)

Prosím Vás Karl, pokud Vás to nezatíží, byl byste tak hodný a poslal mi nějaké fotografie úlů, děkuji Pavel. pajon/=/email.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)

_gp_ napsal:
>Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ahoj Gustave,
Podle toho co si pamatuji, že jsem někde četl, když jsem to hledal, tak varroa destruktor je jiný druh než varroa jacobsoni.
Trochu se to dá odvodit i logicky – víme, že varroa jacobsoni se na včele medonosné nemnoží
Varroa destruktor se množí, tedy varroa destruktor není varroa jacobsoni.
Pokud se tedy varroa jacobsoni na včele medonosné opravdu nemnoží, potom se dá těžko teoreticky vymyslet způsob zmutování varroa jacobsoni až po začátku parazitování na včele medonosné.
Možná někdo ví i zdroj a doplní to, popřípadě vyvrátí, ale pro problém varroatolerance to není zřejmě důležité.
RK
……………………

_gp_ napsal:

>Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Toto je jediný možný způsob způsob boje, ve který má zřejmě smysl doufat, pouze kdyby se potvrdilo, že včela medonosná jako druh není schopná varroatolerance. To už je ale zřejmě jisté, že jako druh to včela medonosná umí – žít s roztočem (africká plemena,…), ovšem nevíme to o kraňské rase.
Takže pokud by se podařilo potvrdit, že to není možné u kraňky, stále ještě by zbývala zřejmě cesta křížení mezi rasami. Ale to už je jiné téma.
…………………………..

_gp_ napsal:
>Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Současný přístup k roztoči u nás je zřejmě na tom chemickém kolotoči postaven.
Někdy se říká, že je postaven na nejhoršího včelaře. Zkusím kacířskou myšlenku – není to tak. Podle mě je postaven tak, aby neuhynulo to nejméně odolné včelstvo. A když už to současný kolotoč nebude stihat, něco se chemicky přidá.
A životně důležité, aby co nejvíce včelstev přežilo, to není pro hobby včelaře, ale pro ty, kdo se včelařením živí. To není nic proti profi včelařům, naopak, je třeba vidět, že oni můžou mít v tomto jiný pohled na věc, jiný cíl.
Vzhledem k cíli – aby přežila i ta nejméně odolná včelstva, je náš systém zřejmě na světové špičce.
Ale je otázkou, jestli to za pár let či desítek let, pokud se nic nezmění, opravdu nebude jen skanzen těch nejméně odolných včelstev na světě. Jestli bychom ten cíl neměli přehodnotit.
Ta nejjednodušší selekce by byla rušit nejméně odolná včelstva a rozchovávat odolnější. Problém při současné metodice je ten, že ta nejméně odolná buď nepoznáme, nebo poznáváme těžko. Pokud se několikrát za rok aplikuje chemie, potom na kondici včelstev nepoznáme, jak jim roztoč dělá problémy.
Aleš Molčík a jeho ZO provádí selekci zřejmě na základě spadu při prvním léčení varidolem. To je zřejmě velké plus a něco už to řekne, ale je otázkou, jak moc při pravidelném podávání léčiv výběr odolných včelstev je zatížen náhodnými vlivy. Také se nedá ověřit, jak reagují včelstva pod tlakem roztočů.
To si naopak neustále ověřujeme u nás, a možná je to spíš výhoda než nevýhoda, jak se často presentuje.
Kde vzít v ČR materiál pro rozchovávání se člověk oficiálně nedozví. Je to o tom vytváření podmínek. Ale kdo se pídí, ten najde alespoň šlechtitele či chovatele, kteří se problémem zabývají a neignorují jej, takoví by se měli podpořit i odběrem matek. Samozřejmě to nejsou plně varroatolerantní včely.
Vlastní možné mechanismy tolerance už tu byly párkrát popsány a ty by zřejmě stály u těch standardů, kdyby se tím někdo začal oficiálně zabývat.
Taky se dá v rámci ZO rozchovávat to místní, co se nejlépe osvědčuje (kdyby se nemuselo léčit – tedy např. nejmíň léčebných zásahů, nejmenší spad, nejlepší kondice) . Ale je to vždy o tom samém, jak to posoudit, když je pod sankcí nařízeno x krát léčit.
Takže když už jsme u systému, zkusím nadhodit ke kritice pár myšlenek, kudy by se třeba nabízela teoreticky cesta, o čem bychom mohli v ZO diskutovat:
-       Možná se někde dá nastudovat, jak to dělají v Holandsku, a něco převzít, jak o tom tu někteří psali. Nevím, jestli ale někdo má nějaké ucelené poznatky o jejich systému, které jsou volně k dispozici
-       Nabízí se také možnost nařizování ve vyhlášce změnit v doporučení. To by ale zřejmě narazilo na obavu z chaosu.
-       Také by bylo možné jít cestou výjimek ve vyhlášce, podobně jako je to u ekologického chovu – např. ti kdo se zavážou sledovat svoje včelstva a poskytovat údaje z monitorování SVS, můžou léčit individuálně podle nějakého dohodnutého klíče.
Určitě by se dalo vymyslet i mnoho dalších variant, ale zatím tu máme pod sankcí nařízeno léčit a spoléháme se na to, že když to uděláme jinak, že to zatím nikdo nekontroluje.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914) (48924)

Tomáši, píšete ještě o tom co si může včelstvo loupeží donést nebo už řešíte něco jiného? A i kdyby to vyloučení tomu dotyčnému nevadilo, to už mi bude jedno, protože se o něj nebudu starat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910) (48923)

To jste si vymyslel nebo máte zdroj informací. Zajímalo by mne to velmi, jestli na to někdo už přišel. Já toto dal jen jako teorii do souvislosti se zmiňovanou rovnováhou, v kterou u roztoče varroa nevěřím._gp_
.......
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910)
""Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey? ""
Varroa destructor!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911) (48917) (48921)

Ke zjištění k čemu je svaz by bylo dobré vrátit se na začátek kdy vznikaly tyto spolky a jmenovaly se spolky a ne svaz. A někoho vyřadit je jednoduché, kdo hledá najde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914)

Ale prosimte, tisic za tyden? :-)

Zas takovej terorista ten roztoc neni, za tyden co nevidis podlozku ti
roztoc vcelstvo nesestreli pokud znas historii spadu. Zvlast u vas kdyz tam
mate nuly i po leceni :-))

Kdyz si clovek se spady hraje tak zjisti ze reagovat lze. Ten zakladni
problem je, ze se bojime, protoze nevime. Nemame vubec predstavu kolik
roztocu vcely jeste snesou a za jake situace. Chce si to osahat, strach je
pak mensi. Nekdo je zoufalej pri 10ks po fumigaci a uz tam vali 2a3ti,
nekdo jinej si nadava proc vlastne lecil a tim slechtil.

No a nekdo to neresi vubec a urcite je mu u pr(pip) jestli bude ve svazu
nebo ne :-)) Fakt znas nekoho kteremu by to bylo trestem??? Jako ze by
nebyl obiran o vsemozne poplatky a zbylo mu vic na pivo :-))

T.H.




2010/12/9 Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>

> A pro další-
> kontrolovat spad denně, jak jsem psal, je jiné než denní spad, který si
> vypočítám třeba po týdnu. A takový týden při nárůstu i tisíců roztočů ve
> včelstvu, může znamenat začátek konce včelstva.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905) (48910)

""Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey? ""
Varroa destructor!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

> A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.
> Radek Krušina
>
Večer si to přepíšu do tabulky, pomůže mi to utřídit myšlenky.

Můj názor:
Včela kraňská+VD+Evropa je neslučitelná kombinace

Teoretická východiska:

jiná včela
asi těžko (např. vývoj pod 21 dnů)
riziko viz afrikanizované včely

nemoci VD (viry, bakterie, něco jiného)
riziko viz mixematoza u australských králíků, ale asi nejslibnější!

karanténa
(žádné včely - nesmysl, neproveditelné)

+chemie - to se teď dělá

Možná je to špatně, ale podle pořekadla,
Chovej se k druhému tak jako chceš aby se on choval k tobě!
si role vyměňme.

Člověk+medvěd (pro zjednodušení)
Vývoj vyšlechtil člověka
rychlejšího - ne
silnějšího - ne
chytřejšího - ano
chytřejšího než medvěd - ne, ale
za pomoci pastí, pušek, jedů....

Zkrátka mám strach, že hledání VT včely přinese ještě větší prů....

Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.153.170.18) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911) (48917)

Milane, pro některé včelaře je větším trestem právě to vyloučení ze svazu než nějaké paragrafy. A je víc než hloupé se o člověka který nemá zájem se nějak starat, to je marné počínání, a když to dělám, tak jen pro členy, o nečlena ať stará veterina. Takže veterina se o něj starat nebude, já také ne a dopadne jak jsem psal, protože to nezvládá.
---------------------

Neznám přesně stanovy, ale nemůžeš zřejmě vyloučit někohho za něco co nedokážeš, i kdyby to stanovy připouštěly.
No a pokud by se ti přiznal, aby jsi jej mohl vyloučit, je pro něj jednodušší ze VSazu normálně vystoupit než se dohadovat jestli a jak měl léčit či ne.

Kdysi mi bylo vysvětleno že Svaz je tady pro spolkovou činnost a ne pro zdraví včel.
V podtstatě rozumná myšlenka, i když jsem s ní tenkrát nesouhlasil.

Toto je o tom, že nikdo neví k čemu tady vlastně Svaz je - jestli představuje převodovou páku státní správy - tedy relikt z doby kdy tady takové převodové páky strana vytvářela a i výbory ZO,OV procházely kádrovou selekcí, nebo co vlastně. Roztočovou domobranu, či opravdui jen zájmový spolek lidí co je baví včely. A nebo to má sloužit k ochraně byznysu velkých včelařů. Každý do toho transformuje své představy a je to takový beztvarý útvar.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: Moje skuenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vlokou která je potaena hliníkovou folií. (48918)

Karl, mohl by jste mi prosím poslat také nějaké ty fotky. alesmolcik/=/seznam.cz děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914) (48916)

To samé jsem napsal také. Jde jen o to snížit stav roztočů a nevytvářet další zdroje třebaže v dobré víře selekce na VT, ale to mohu dělat i při použití podzimního ošetření. A v sezóně ať se starají včely. Já jen vyhodnocuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karl (94.125.216.7) --- 9. 12. 2010
Moje skuenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vlokou která je potaena hliníkovou folií.

Dobrý den pro přítele Turčányho ano spočítal jste to přesně tato dávka stačí včelstvu v těchto úlech na jakoukoliv zimu na jaře ještě 2 rámky bývají plné.Ale jak již jsem psal nejde mi ani tak o úsporu cukru (i když i ta není zanedbatelná) ale největší přednost poskytují tyto úly v létě proto je snůška tak neuvěřitelně vysoká všechno je to založené na mikroklima v úlu a stálé nekolísající teplotě v úlu karl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911)

Milane, pro některé včelaře je větším trestem právě to vyloučení ze svazu než nějaké paragrafy. A je víc než hloupé se o člověka který nemá zájem se nějak starat, to je marné počínání, a když to dělám, tak jen pro členy, o nečlena ať stará veterina. Takže veterina se o něj starat nebude, já také ne a dopadne jak jsem psal, protože to nezvládá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907) (48914)

Pod úplnou kontrolou to nemáte nikdy, to je jen iluze. Pokud ovšem
pravidelně monitoruji, mám přehled o tom, co se děje a mohu na to
reagovat. Tento přehled však nemám, pokud jen slepě věřím léčení. I pro
nasazení Gabonu musím situaci znát, protože se má vkládat až při
zvýšeném zamoření. Nehledě na roje v doletu, které nemohu mít pod svojí
kontrolou z principu. Nějak nevidím ten rozdíl.
Milan Čáp

Dne 9.12.2010 13:16, Ales Molcik napsal(a):
> Chaos u včel v souvislosti s roztočem a rojem pro mě znamená, že se můžete
> dostat do problému náhlého výskytu většího množství roztočů u včelstva,
> které ještě před týdnem bylo v pohodě. Takže nemáte pod kontrolou nic,
> čili chaos. A podobně to bude probíhat i v případě, kdy budete včelstva
> selektovat stylem, kolik vydrží roztočů než uhynou. A pro další-
> kontrolovat spad denně, jak jsem psal, je jiné než denní spad, který si
> vypočítám třeba po týdnu. A takový týden při nárůstu i tisíců roztočů ve
> včelstvu, může znamenat začátek konce včelstva.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48908)

Není možné za současné situace, aby se chemie a resp. i biochemie nějak zastavila. Máme tady na internetu řadu chemoterapeutik, o kterých nemá včelař v ČR ani potuchy, že se jinde nabízí a prodávají a používají.

Velkou budoucnost má podle mne biochemie. Ví se, že třeba hodně se dá ovlivnit, jak se ví, i snůškou. Ta je někdy také v souvislostech nepřímo akaracidní. A to jsou výchozí postupy v chemii pro budoucnost. Takovým přípravkům se říká třeba mikrobiální modulátory. Používají se i v humální medicíně, jsou pěkně drahé, ale umí prý v prevenci omezit viry (zprávy z výzkumu). A s tím se řeší přeci částečně i patogenita a destrukce Destructora. Takže vliv může mít i potravinový doplněk podávaný včelstvům. Také toto téma je začleněné v přednášce p. Titěry. Že se stále něco takového ověřuje, patentuje a vyvíjí.

Kvůli nějakému typu potravy co pluje do úlu se může zase nevědomky špatně selektovat ve výběru.

Zajímavost. Protimoru se tu na jihu točí už rok, teorie taková, že má vliv podávání čaje z konopí. Jsou tu i pozůstalosti včelařů, kteří v potravinové doplňky věříli. A jsou tu i stále a věří. Včela je také živý tvor. _gp_


......
Tomás Heřman: Tak hlavne aby se nam ten kolotoc nedotocil....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48907)

Chaos u včel v souvislosti s roztočem a rojem pro mě znamená, že se můžete dostat do problému náhlého výskytu většího množství roztočů u včelstva, které ještě před týdnem bylo v pohodě. Takže nemáte pod kontrolou nic, čili chaos. A podobně to bude probíhat i v případě, kdy budete včelstva selektovat stylem, kolik vydrží roztočů než uhynou. A pro další- kontrolovat spad denně, jak jsem psal, je jiné než denní spad, který si vypočítám třeba po týdnu. A takový týden při nárůstu i tisíců roztočů ve včelstvu, může znamenat začátek konce včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)



Dne 9.12.2010 11:10, Radek Kruina napsal(a):
>
> Další můj názor na věc:
> Stávající stav v ČR je tento:
> „Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky,
> při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní
> včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude
> tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní
> včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí“
>
>
Tato otázka mě trápí již dlouhou dobu. I kdyby se jednotlivcům, nebo
menšímu kolektivu podařilo vyšlechtit VT včelu, jak dosáhnout toho, aby
se plošně rozšířila?
Tady si myslím je to o větší spolupráci včelařů a ideálně i o spolupráci
při jejím šlechtení.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

R. Krušina:
Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci.
Aby nedošlo k mýlce, to nemusí znamenat nutně úplně přestat léčit, ale určitě to znamená, začít o problému přemýšlet minimálně na úrovni ZO a mít požadavky nahoru.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Myslím jsem to tu už někde napsal, ale připomenu znovu: na nedávné pražské mezinárodní konferenci představil nizozemský badatel Henk Kok zajímavý šlechtitelský projekt, kdy se mohli některými svými včelstvy zúčastnit i malovčelaři, protože v Nizozemí převažují. No a mají tam i takovou velmi člověčí klausuli, že když se ten zúčastněný malovčelař dostane do varroa - krize a hrozí mu, že o včely přijde (což je pro včelaře, který má jen pár včelstev, opravdu, ale opravdu problém ...), pak může na čas svou účast v projektu pozastavit a včely ošetřit. Mi to přijde velmi inspirující a user friendly, abych to řekl jazykem tak trochu "in" :-).
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896)



Dne 9.12.2010 10:45, Ales Molcik napsal(a):
> ... A pokud bych k takovému měl chodit pravidelně, tak ho nechám
> vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se nebude tak jak se nestaral do
> teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o to bych se taky postaral a
> byl by od něj za chvíly klid.
A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud je komisionální léčení
ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je někdo ve svazu, či
není. Další věc je, že za zdravotní stav včel odpovídá chovatel, a opět
zde svaz nefiguruje. Neboli přestaňme si hrát ve svazu na něco, k čemu
není určen.
Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901) (48905)

Rovnováha? Jaká rovnováha? Včela medonosná se rozšířila v poslední době díky zvýšené migrace člověka po Zemi. Co ale způsobylo to, že se na všech deskách nevyskytovala? Druhově kdysi na nějakých kontinentech vyhynula? Co tedy způsobil úbytek druhů včel na kontinentálních deskách při pohybech a dělení Pangey?

_gp_
.......
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)
.......
"""Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
Pavel Holub: Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48872) (48880) (48889) (48895)

Těch bodů, které mají vliv je opravdu hodně. Ale určování
nejdůležitějšího faktoru nejsem nakloněn, protože vždy se jedná o souhru
více faktorů. Je to, bohužel taková člověčí úchylka hledat jednoho
viníka, kolikrát se i já při tom přistihnu, ale ve skutečnosti to v
přírodě takto nasaveno naštěstí není.
Milan Čáp

Dne 9.12.2010 10:43, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Tak k těm bodům přidej ještě rozdílnou délku života letních včel =
> rozdílná potřeba plodování. A to je podle mne ten nejdůležitější
> faktor který by se měl sledovat.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Re: Varroatolerance
>> Datum: 09.12.2010 09:59:10
>> ----------------------------------------
>> Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. Gruna napsal: " V
>> období plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí
>> omezit toto množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně
>> ubývá a některá včelstva umí tento úbytek zvýšit."
>> V tom je ta podstata. Prodlužování plodových přestávek (hlavně v
>> kritickém období) je jen jedna z možností.
>> Dále existuje několik známých principů jak dochází k potlačení
>> kleštíka a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě ještě řada
>> dalších mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
>> Jsou to tedy např.:
>> - již zmíněná přestávka v plodování
>> - Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
>> - rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
>> - VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
>> - přirozené rojení, které nemusí být vždy nežádoucí - to záleží na
>> přístupu a cílech
>>
>> Zaujal mne též článek z posledních včelařských překladů - tuším
>> strana 46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do včelstva, která
>> omezuje kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je tam zmínka, že
>> to praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. Jsou tam i
>> vysvětlení některých principů této metody, i když jen ve zkratce.
>>
>> Milan Čáp
>>
>>
>> Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
>> > 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
>> > 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
>> > 3) nedostatek potravy = nežádoucí
>> > Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již
>> využíváme.
>> >
>> > Pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět:
>> >> Datum: 09.12.2010 00:19:07
>> >> ----------------------------------------
>> >> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení
>> kleštíků na
>> >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
>> >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení.
>> Zbývajících
>> >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento
>> úbytek
>> >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout
>> stavu, kdy
>> >> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude
>> vyrovnaná.
>> >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje
>> omezit
>> >> tlumení akaricidy.
>> >> --------------------
>> >> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd
>> naučíme žiť
>> >> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus
>> capitis, ktorá v
>> >> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou
>> ľudstvo bojuje
>> >> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná.
>> Škoda, že
>> >> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium
>> vývoja
>> >> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
>> >> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo
>> včelstve je
>> >> preň vždy nebezpečím.
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)

>
>
> Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se
> stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického
> kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále
> zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako
> prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek
> dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.
>

Chemicky kolotoc to je pekne souslovi

V co tedy vlastne doufat? V ten kolotoc nebo v tu toleranci.

Co je, ci bude vlastne narocnejsi, udrzet ten kolotoc roztoceny nebo
vyslechtil odolnejsi ci VT vcelu?

Je docela otazka kolik latek lze v tom kolotoci tocit a kolik to bude
predpokladat znalosti a umu vcelaru.

Tak hlavne aby se nam ten kolotoc nedotocil....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)


Dne 9.12.2010 9:31, Ales Molcik napsal(a):
> ... Také se tu často řeší roje. Když pojedu podle návodu
> ošetřovat jen podle potřeby, tak budu mít u včel stejný chaos jak s nějakým
> rojem blízko v dutině. Ty silnější vyberou ty slabší a donesou si domů i
> roztoče a ve velmi krátké době padne i to silnější včelstvo kvůli loupeži
> co provedlo. A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým
> M. Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování
> takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.       
>
Neporozuměl jsem tomu chaosu u včel. Proč bych měl mí při ošetřování
podle potřeby u včel chaos? Prosím o dovysvětlení.
Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

>Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci. <
------------------------------------------------------------
Nabízí se zde možnost okopírovat systém se kterým nás seznámil na Mezinárodní včelařské konferenci Henk Kok ve své přednášce o "Hledání varroatolerantní včely v Nizozemsku". V kostce tak jak jsem to pochopil: Aby mohli tuto myšlenku uskutečnit, bylo nutné nalézt dostatečné množství včelstev na velkém území. Vyřešili to tak, že zaangažovali cestou finančních pobídek dostatečné množství včelařů a jejich včelstev do programu. Vytvořili tak několik (sedm nebo osm)pracovišť na několika poměrně velkých územních celcich, několik oplozovacích stanic na ostrovech a jedno řídící centrum. Zde včelaři postupují koordinovaně a výsledky vypadají zatím slibně. Více na stránkách PSNV. Řekl bych, že uvedený systém vypadá funkční. Zda by jej ale bylo možno uskutečnit v rámci českých povah? To by bylo na Nobelovu cenu - nadchnout ke společnému postupu obyvatele této kotliny a ani nevíte jak rád bych se mýlil. Avšak, pokud by někdo z fundovaných byl ochoten se holandské cesty ujmout, hlásím se o spolupráci. K J. Kefusovi se nebudu vyjadřovat. Jeho metoda by patrně znamenala konec včelařů v Čechách. Ale možná se mýlím.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899) (48901)

"""Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48887)

To me nenapadlo,

ale ucinne to muselo byt dost.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 12. 2010
Re: pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870) (48885)

g.p. z jihu Moravy neni anonym,
jsem rad, ze se pripoji se svymi nazory, byt pro mnohe muzou byt neprijemne, ale maji svoji vahu.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: (48872) (48880)

Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
3) nedostatek potravy = nežádoucí
Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již
využíváme.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:
Datum: 9.12.2010 - 9:14:25

> Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo
> omezuje plodování"
> 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji?
> Ten první již využíváme.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět:
> > Datum: 09.12.2010 00:19:07
> > ----------------------------------------
> > Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva
> > bránit přemnožení kleštíků na
> > > škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období
> > plodování se množí
> > > kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit
> > toto množení. Zbývajících
> > > asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
> > včelstva umí tento úbytek
> > > zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných
> > včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> > > celková roční bilance přírůstku a úbytku
> > populace kleštíka bude vyrovnaná.
> > > Je to jistě na mnoho let, ale i částečná
> > varroatolerance umožňuje omezit
> > > tlumení akaricidy.
> > --------------------
> > A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná,
> > myslíte si, že Vd naučíme žiť
> > > na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš -
> > Pediculus capitis, ktorá v
> > > podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S
> > detskou všou ľudstvo bojuje
> > > stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči
> > deťom tolerantná. Škoda, že
> > > Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je
> > iná, lebo štádium vývoja
> > > je na včelej larve, ktorá to len málokedy
> > prežije.
> > > Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď
> > život Vd vo včelstve je
> > > preň vždy nebezpečím.
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803) (48899)

Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD?

Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.

Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?

Zajímavost.Podle databáze, roztočů co se vyskytují na včelovitých jsou stovky. Více méně asi bez problému přemnožení a razantního úhymu hostitele. Dokonce stejně jako na Javě tu máme na stepi nad Popicema prý jakousi raritu. Ale to už jsem odbočil. Také je to už nějaká doba co jsem to četl a hodnotil.

_gp_
........
Radek Krušina: Děkuji za shovívavost s dlouhým příspěvkem.
A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.

Díky.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870) (48885)

Ne, problém je pro Vás samotná existence Jihomoravských včelařů. S těmi před 10 - 20 lety si jen hojíte před druhými ego, protože tu mor papírově nebyl, stejně jako na Pardubicku. A nehažte nás tady pane Hubači laskavě, včelaře na JM, do jednoho pytle. Nejsme cikáni.

_gp_

...........
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 12. 2010
pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870)
Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 12. 2010
Re: Vsem kritikum (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48741) (48744) (48747) (48759) (48765) (48768) (48769) (48772) (48779) (48803)

Josef Menšík napsal:
>Tak to tak dělej a neplač.

Pepan
…………………….
Jak píše klasik: „a je to pláč?“

Spíš jsem použil obraty jako, „je mi líto“ či „divím se“

Když jsem vstoupil do diskuse o tom, jak máme ve vyhláškách zakomponováno komisielní léčení, vypustil jsem myšlenku, že jsem zvědavý, kdy se začne oficiálně mluvit o výběru a rozchovávání odolnějších včelstev proti varroáze a vytvářet k tomu podmínky.
To je téma, které mě zajímá, protože jsem pro sebe došel k závěru, že s odolností proti roztoči je třeba něco dělat, a snažím se zajímat o to, co se dělat dá za stávajících podmínek, a co by se mohlo dělat, kdyby se podmínky měnily.

Bohužel toto téma je oficiálně stále tabu, což mě přijde nepochopitelné, protože Ti lidé, kteří o odolnosti mluví a snaží se i vyvíjet aktivity, nejsou žádní „rozvraceči“ a agresivní typy.

Moje občasné vsuvky tímto směrem jsou míněny jednak jako ověření si smysluplnosti či nesmyslnosti mých vlastních myšlenek (ale k tomu potřebuji protiargumenty k tématu, ne doporučení abych neplakal), a jednak jako motivace k přemýšlení pro všechny, kteří přemýšlet chtějí.

Diskuse, která se k tématu rozvinula, mě velmi potěšila, tak to tedy zatím ještě úplně nezabalím a zkusím trochu dalšího teoretizování předložit ke kritice.


Zkusme analyzovat, mějme dvě dogmata :
-       Varroatoleranci (odolnost proti roztočům, kteří se na včelách umí množit) je u včely medonosné krańské rasy možné vyšlechtit
-       Varroatoleranci u včely medonosné kraňské rasy není možné vyšlechtit

Podle mě bychom se mohli všichni shodnout na tom, že jsou to dogmata a zatím neexistuje jednoznačný důkaz ani pro jednu z těchto dejme tomu hypotéz.

A teď se ptám – je v takovéto situaci smysluplné se šlechtěním zbývat, nebo není?
Zase zkusme analyzovat:
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem bude varroatolerantní včela, ovšem za předpokladu, že metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území nebude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, protože to nikoho nezajímá a se šlechtěním se nezačne, i když by byly vytvořeny podmínky
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, protože to opět nikoho nezajímá a se šlechtěním se nezačne, a proč taky, není poptávka a ani se šlechtitelům nevytvářejí podmínky.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ale je šance dokázat, že to není ani teoreticky možné.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ani se nepodaří dokázat, že to není možné.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, ani se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ani se nepodaří dokázat, že to není možné.

Abych příspěvek úplně nezahltil, vynechám další teoretické možnosti a pokud by to někoho zajímalo, může si analýzu doplnit a domyslet, popřípadě se i zapojit do diskuse.

Teď můj názor na věc:
Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci.
Aby nedošlo k mýlce, to nemusí znamenat nutně úplně přestat léčit, ale určitě to znamená, začít o problému přemýšlet minimálně na úrovni ZO a mít požadavky nahoru.

Další můj názor na věc:
Stávající stav v ČR je tento:
„Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí“

Děkuji za shovívavost s dlouhým příspěvkem.
A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.

Díky.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: (48872)

Ještě bych Broňka, který to shrnul takto "Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit tlumení akaricidy" doplnil, že i částečná varroatolerance nám omezí případy "náhlého úmrtí". To znamená, že se otupí dynamika vývoje roztoče ve včelstvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48856) (48861) (48866) (48871) (48882)

Pak se jedná o varroarezistenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance

Pokud někdo místo nátěru jen fumiguje, tak je jasné, že se nesmí s rozumem počítat. A pokud bych k takovému měl chodit pravidelně, tak ho nechám vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se nebude tak jak se nestaral do teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o to bych se taky postaral a byl by od něj za chvíly klid. Nebudu udržovat uměle stav včelařů jen aby měly v Praze příspěvky. Vůl žere seno a ne med. A pro podzimní ošetření je v metodice doporučeno, rozestupy dva až tři týdny tak aby poslední ošetření bylo co nejpozděj v prosinci. Důvodem je možnost plodu, kde se roztoč schová. A nikde není psáno nic o komisy ani o tom že je nutné ošetřit včelstva v jeden den. Nejspíš proto, že v prosinci včely nelítají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Re: Varroatolerance (48872) (48880) (48889)

Tak k těm bodům přidej ještě rozdílnou délku života letních včel = rozdílná potřeba plodování. A to je podle mne ten nejdůležitější faktor který by se měl sledovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Re: Varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 09:59:10
> ----------------------------------------
> Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. Gruna napsal: " V období
> plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto
> množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
> včelstva umí tento úbytek zvýšit."
> V tom je ta podstata. Prodlužování plodových přestávek (hlavně v
> kritickém období) je jen jedna z možností.
> Dále existuje několik známých principů jak dochází k potlačení kleštíka
> a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě ještě řada dalších
> mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
> Jsou to tedy např.:
> - již zmíněná přestávka v plodování
> - Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
> - rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
> - VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
> - přirozené rojení, které nemusí být vždy nežádoucí - to záleží na
> přístupu a cílech
>
> Zaujal mne též článek z posledních včelařských překladů - tuším strana
> 46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do včelstva, která omezuje
> kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je tam zmínka, že to
> praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. Jsou tam i vysvětlení
> některých principů této metody, i když jen ve zkratce.
>
> Milan Čáp
>
>
> Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
> > 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> > 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> > 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> > Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět:
> >> Datum: 09.12.2010 00:19:07
> >> ----------------------------------------
> >> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
> >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
> >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
> >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
> >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> >> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
> >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
> >> tlumení akaricidy.
> >> --------------------
> >> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
> >> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
> >> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
> >> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
> >> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
> >> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
> >> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
> >> preň vždy nebezpečím.
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance

Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nikdo přece nemluví, Aleši, o denním monitoringu. Základní hodnotou je denní spad, kontrolovaný v efektivních intervalech podle ročního období a vývoje včelstva i roztoče. Je to osobní včelařova volba, samozřejmě. Ale jak již níže napsal P. Holub, za dnešní situace je to nutnost, vlastně povinnost ... Minimální čas je pojem relativní. A je třeba do něj zahrnout i pravidelný monitoring denního spadu, dle mého ... Ptří to do základní péče stejně jako pozorování česna ...:-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48890) (48891)

Skvely clanek!

Diky, jen tak dal

T.H.

2010/12/9 Jiří Danihlík <e-mail/=/nezadan>

> Něco málo o VT jsem napsal na web. viz:
> http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/
>
> Pro ty, co se chtěli o VT dozvědět více byla v Praze před nedávnem
> konference - reportáž zde: http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/
>
> Další akce je už bohužel v zahraničí:
> http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011
>
> Jinak se mi líbí tohle příšloví:
> Kdo tvrdí, že něco nejde, ať nezdržuje toho, co to dělá. (čínské přísloví),
> myslím žena problematiku VT se hodí dokonale.
> Hezký den všem.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)

>
> . Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování
> takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.
>
Alesi teto vete nerozumim?

denni spad nerovna se sledovat kazdy den spad

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (158.194.65.27) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886) (48890)

Něco málo o VT jsem napsal na web. viz: http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/

Pro ty, co se chtěli o VT dozvědět více byla v Praze před nedávnem konference - reportáž zde: http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/

Další akce je už bohužel v zahraničí: http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011

Jinak se mi líbí tohle příšloví:
Kdo tvrdí, že něco nejde, ať nezdržuje toho, co to dělá. (čínské přísloví), myslím žena problematiku VT se hodí dokonale.
Hezký den všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.153.170.18) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)

Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic nevkládám
----------------
Jsem dalek toho abych někomu vykládal jak má kdo léčit, pokud svoji praxí (ne dle metodiky) nevytváří podmínky pro rychlejší vznik rezistence.

Třeba když někod lecky na jaře místo nátěru jen fumiguje a podobně.

Ale to co tu zaznělo dříve byylo proti organizovanému komisionálnímu léčení. To je v rozporu s tím co si myslím, že každý kdo má včely má mít svůj rozum a starat se o ně. Ne že mu tam někdo bude chodit léčit, jelikož to je nařízeno dělat komisionálně atd.


Jen tak mimochodem, k předchozí diskuzi - současně, komisionálně nebo co nejpozději?
To nejsou zrovna dobře slučitelé požadavky.
Co je výhodnější - já preferuji co nejpozději a tomu je komisionálně v protikladu - pokud se tím nemyslím aerosolování. Ale při aerosolování v prosinci je už úplně jedno, jestli se to dělá plošně o postupně, jak si lidi půjčují vyvíječ a případně kompresor.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Re: Varroatolerance (48872) (48880)

Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. Gruna napsal: " V období
plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto
množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
včelstva umí tento úbytek zvýšit."
V tom je ta podstata. Prodlužování plodových přestávek (hlavně v
kritickém období) je jen jedna z možností.
Dále existuje několik známých principů jak dochází k potlačení kleštíka
a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě ještě řada dalších
mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
Jsou to tedy např.:
- již zmíněná přestávka v plodování
- Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
- rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
- VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
- přirozené rojení, které nemusí být vždy nežádoucí - to záleží na
přístupu a cílech

Zaujal mne též článek z posledních včelařských překladů - tuším strana
46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do včelstva, která omezuje
kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je tam zmínka, že to
praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. Jsou tam i vysvětlení
některých principů této metody, i když jen ve zkratce.

Milan Čáp


Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
> 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět:
>> Datum: 09.12.2010 00:19:07
>> ----------------------------------------
>> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
>> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
>> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
>> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
>> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
>> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
>> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
>> tlumení akaricidy.
>> --------------------
>> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
>> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
>> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
>> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
>> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
>> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
>> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
>> preň vždy nebezpečím.
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance (48886)

>>>>A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým M. <<<<
Tak zřejmě se nejednalo o tak kvalitní matku jak sis myslel a to i kdyby tě stála několik tisíc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 09:31:52
> ----------------------------------------
> Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci
> těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic
> nevkládám. Gabon není nařízený a povinný, když místo něj použijete třeba KM
> nebo nic tak je to Vaše věc. Stačí říct že nemáte spad víc než pět roztočů
> za den. Nikdo Vám to kontrolovat nebude a nikdo nekontroluje ani jestli je
> dodržována nějaká vyhláška, aspoň u mě to tak je, proto nebavím se o
> vyhlášce ale metodice. Také se tu často řeší roje. Když pojedu podle návodu
> ošetřovat jen podle potřeby, tak budu mít u včel stejný chaos jak s nějakým
> rojem blízko v dutině. Ty silnější vyberou ty slabší a donesou si domů i
> roztoče a ve velmi krátké době padne i to silnější včelstvo kvůli loupeži
> co provedlo. A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým
> M. Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování
> takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867)

"to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim. "

Vím určitě, že to tam zaznělo. Takže to byl nějaký informační šum.
Nebo konkurenční boj, bylo to pár let po roce 89 , cena medu byla ještě víceméně socialistická, takže velice příznivá, zatímco socialistická omezení byla pryč. Spousta včelařů tehdy určitě uvažovala o expanzi, o rozšíření chovu z nějaké desítky včelstev na stovky a na to potřebovali vhodná, zatím nezavčelená stanoviště. Odradit jiné včelaře kočovat do nějaké oblasti by se leckomu hodilo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance

Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic nevkládám. Gabon není nařízený a povinný, když místo něj použijete třeba KM nebo nic tak je to Vaše věc. Stačí říct že nemáte spad víc než pět roztočů za den. Nikdo Vám to kontrolovat nebude a nikdo nekontroluje ani jestli je dodržována nějaká vyhláška, aspoň u mě to tak je, proto nebavím se o vyhlášce ale metodice. Také se tu často řeší roje. Když pojedu podle návodu ošetřovat jen podle potřeby, tak budu mít u včel stejný chaos jak s nějakým rojem blízko v dutině. Ty silnější vyberou ty slabší a donesou si domů i roztoče a ve velmi krátké době padne i to silnější včelstvo kvůli loupeži co provedlo. A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým M. Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78077 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48886 do č. 48946)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu