Včelařská konference

"""Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD? """""
Pokud se umožní vývoj vztahu parazita a hostitele, tak právě tehdy k tomu nedojde, pokud do toho člověk strká nos, tak nastolení rovnováhy narušuje. Příliš agresívní parazité se sami vyřadí. Pokud tedy člověk i nadále hodlá ten nos do toho strkat, musí v prvním kroku chtít a ve druhém pochopit mechanismus tohoto vztahu.

To me nenapadlo,

ale ucinne to muselo byt dost.

PZ

g.p. z jihu Moravy neni anonym,
jsem rad, ze se pripoji se svymi nazory, byt pro mnohe muzou byt neprijemne, ale maji svoji vahu.

PZ

Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
3) nedostatek potravy = nežádoucí
Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již
využíváme.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:
Datum: 9.12.2010 - 9:14:25

> Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo
> omezuje plodování"
> 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji?
> Ten první již využíváme.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět:
> > Datum: 09.12.2010 00:19:07
> > ----------------------------------------
> > Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva
> > bránit přemnožení kleštíků na
> > > škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období
> > plodování se množí
> > > kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit
> > toto množení. Zbývajících
> > > asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
> > včelstva umí tento úbytek
> > > zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných
> > včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> > > celková roční bilance přírůstku a úbytku
> > populace kleštíka bude vyrovnaná.
> > > Je to jistě na mnoho let, ale i částečná
> > varroatolerance umožňuje omezit
> > > tlumení akaricidy.
> > --------------------
> > A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná,
> > myslíte si, že Vd naučíme žiť
> > > na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš -
> > Pediculus capitis, ktorá v
> > > podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S
> > detskou všou ľudstvo bojuje
> > > stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči
> > deťom tolerantná. Škoda, že
> > > Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je
> > iná, lebo štádium vývoja
> > > je na včelej larve, ktorá to len málokedy
> > prežije.
> > > Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď
> > život Vd vo včelstve je
> > > preň vždy nebezpečím.
> >
> >
> >
>

Ahoj Radku, teoretizuji jinak. Otázkou je, jestli VJ (Jacobsoni) a VD(Destructor)byly dva od počátku šíření nebo se uskutečnil vývoj, pokud ano, bude pokračovat na něco nového? Jestli ano, lze tedy místo potlačení čekat novýho roztoče vyvinutého z VD?

Myslím si, že ho zastavíme takto. Roztoč má stále ideální podmínky se stále geneticky přizpůsobovat. Jediná možnost je zavádění chemického kolotoče a doufat, že bude kolotoč stále fungovat. Kolotoč se musí neustále zpětně kontrolovat. Musí se z toho chemického kolotoče za čas něco jako prostředek vypustit a také něco nového jako účinná látka nebo prostředek dát. Proto, protože jak jsem napsal, roztoč se stále přizpůsobuje.

Tak jak se rychle proti chemické látce přizpůsobuje, tak takové přizpůsobení i umí rychle prý ztratit. Dělat selekci je dobré, ale jak ji dělat? Jsou vůbec nějaké výchozí standardy selekce proti VD?

Zajímavost.Podle databáze, roztočů co se vyskytují na včelovitých jsou stovky. Více méně asi bez problému přemnožení a razantního úhymu hostitele. Dokonce stejně jako na Javě tu máme na stepi nad Popicema prý jakousi raritu. Ale to už jsem odbočil. Také je to už nějaká doba co jsem to četl a hodnotil.

_gp_
........
Radek Krušina: Děkuji za shovívavost s dlouhým příspěvkem.
A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.

Díky.


Radek Krušina

Ne, problém je pro Vás samotná existence Jihomoravských včelařů. S těmi před 10 - 20 lety si jen hojíte před druhými ego, protože tu mor papírově nebyl, stejně jako na Pardubicku. A nehažte nás tady pane Hubači laskavě, včelaře na JM, do jednoho pytle. Nejsme cikáni.

_gp_

...........
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 12. 2010
pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870)
Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás.

Josef Menšík napsal:
>Tak to tak dělej a neplač.

Pepan
…………………….
Jak píše klasik: „a je to pláč?“

Spíš jsem použil obraty jako, „je mi líto“ či „divím se“

Když jsem vstoupil do diskuse o tom, jak máme ve vyhláškách zakomponováno komisielní léčení, vypustil jsem myšlenku, že jsem zvědavý, kdy se začne oficiálně mluvit o výběru a rozchovávání odolnějších včelstev proti varroáze a vytvářet k tomu podmínky.
To je téma, které mě zajímá, protože jsem pro sebe došel k závěru, že s odolností proti roztoči je třeba něco dělat, a snažím se zajímat o to, co se dělat dá za stávajících podmínek, a co by se mohlo dělat, kdyby se podmínky měnily.

Bohužel toto téma je oficiálně stále tabu, což mě přijde nepochopitelné, protože Ti lidé, kteří o odolnosti mluví a snaží se i vyvíjet aktivity, nejsou žádní „rozvraceči“ a agresivní typy.

Moje občasné vsuvky tímto směrem jsou míněny jednak jako ověření si smysluplnosti či nesmyslnosti mých vlastních myšlenek (ale k tomu potřebuji protiargumenty k tématu, ne doporučení abych neplakal), a jednak jako motivace k přemýšlení pro všechny, kteří přemýšlet chtějí.

Diskuse, která se k tématu rozvinula, mě velmi potěšila, tak to tedy zatím ještě úplně nezabalím a zkusím trochu dalšího teoretizování předložit ke kritice.


Zkusme analyzovat, mějme dvě dogmata :
-       Varroatoleranci (odolnost proti roztočům, kteří se na včelách umí množit) je u včely medonosné krańské rasy možné vyšlechtit
-       Varroatoleranci u včely medonosné kraňské rasy není možné vyšlechtit

Podle mě bychom se mohli všichni shodnout na tom, že jsou to dogmata a zatím neexistuje jednoznačný důkaz ani pro jednu z těchto dejme tomu hypotéz.

A teď se ptám – je v takovéto situaci smysluplné se šlechtěním zbývat, nebo není?
Zase zkusme analyzovat:
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem bude varroatolerantní včela, ovšem za předpokladu, že metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území nebude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, protože to nikoho nezajímá a se šlechtěním se nezačne, i když by byly vytvořeny podmínky
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí
-       Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, protože to opět nikoho nezajímá a se šlechtěním se nezačne, a proč taky, není poptávka a ani se šlechtitelům nevytvářejí podmínky.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se začne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ale je šance dokázat, že to není ani teoreticky možné.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, začnou se k tomu vytvářet podmínky, a následně se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ani se nepodaří dokázat, že to není možné.
-       Varroatoleranci není možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, ani se nezačne šlechtit. Výsledkem nebude varroatolerantní včela, ani se nepodaří dokázat, že to není možné.

Abych příspěvek úplně nezahltil, vynechám další teoretické možnosti a pokud by to někoho zajímalo, může si analýzu doplnit a domyslet, popřípadě se i zapojit do diskuse.

Teď můj názor na věc:
Z analýzy mi vyplývá, že jediná smysluplná možnost je do budoucna začít vytvářet na celém území podmínky pro šlechtění a maximálně podporovat šlechtění na varroatoleraci. Máme k tomu u nás velkou organizovanost a nebyl by to problém. Jedině tak se totiž dá jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit jedno z dogmat o varroatoleranci.
Aby nedošlo k mýlce, to nemusí znamenat nutně úplně přestat léčit, ale určitě to znamená, začít o problému přemýšlet minimálně na úrovni ZO a mít požadavky nahoru.

Další můj názor na věc:
Stávající stav v ČR je tento:
„Varroatoleranci je možné šlechtit, nezačnou se k tomu vytvářet podmínky, při tom jednotlivci začnou šlechtit. Výsledkem ale nebude varroatolerantní včela, protože metodické vedení včelstev na dostatečně velkém území bude tuto varroatoleranci rušit tím, že se tu budou chovat varroasenzitivní včelstva (udržovaná jen chemií), která svými geny budou ovlivňovat okolí“

Děkuji za shovívavost s dlouhým příspěvkem.
A prosím o názory na věc. Pomůže mi to si zase lépe utřídit myšlenky.

Díky.


Radek Krušina

Ještě bych Broňka, který to shrnul takto "Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit tlumení akaricidy" doplnil, že i částečná varroatolerance nám omezí případy "náhlého úmrtí". To znamená, že se otupí dynamika vývoje roztoče ve včelstvu.

Pak se jedná o varroarezistenci.

Pokud někdo místo nátěru jen fumiguje, tak je jasné, že se nesmí s rozumem počítat. A pokud bych k takovému měl chodit pravidelně, tak ho nechám vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se nebude tak jak se nestaral do teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o to bych se taky postaral a byl by od něj za chvíly klid. Nebudu udržovat uměle stav včelařů jen aby měly v Praze příspěvky. Vůl žere seno a ne med. A pro podzimní ošetření je v metodice doporučeno, rozestupy dva až tři týdny tak aby poslední ošetření bylo co nejpozděj v prosinci. Důvodem je možnost plodu, kde se roztoč schová. A nikde není psáno nic o komisy ani o tom že je nutné ošetřit včelstva v jeden den. Nejspíš proto, že v prosinci včely nelítají.

Tak k těm bodům přidej ještě rozdílnou délku života letních včel = rozdílná potřeba plodování. A to je podle mne ten nejdůležitější faktor který by se měl sledovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Re: Varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 09:59:10
> ----------------------------------------
> Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. Gruna napsal: " V období
> plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto
> množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
> včelstva umí tento úbytek zvýšit."
> V tom je ta podstata. Prodlužování plodových přestávek (hlavně v
> kritickém období) je jen jedna z možností.
> Dále existuje několik známých principů jak dochází k potlačení kleštíka
> a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě ještě řada dalších
> mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
> Jsou to tedy např.:
> - již zmíněná přestávka v plodování
> - Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
> - rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
> - VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
> - přirozené rojení, které nemusí být vždy nežádoucí - to záleží na
> přístupu a cílech
>
> Zaujal mne též článek z posledních včelařských překladů - tuším strana
> 46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do včelstva, která omezuje
> kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je tam zmínka, že to
> praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. Jsou tam i vysvětlení
> některých principů této metody, i když jen ve zkratce.
>
> Milan Čáp
>
>
> Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
> > 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> > 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> > 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> > Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět:
> >> Datum: 09.12.2010 00:19:07
> >> ----------------------------------------
> >> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
> >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
> >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
> >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
> >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> >> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
> >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
> >> tlumení akaricidy.
> >> --------------------
> >> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
> >> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
> >> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
> >> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
> >> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
> >> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
> >> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
> >> preň vždy nebezpečím.
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 9. 12. 2010
Re: varroatolerance

Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nikdo přece nemluví, Aleši, o denním monitoringu. Základní hodnotou je denní spad, kontrolovaný v efektivních intervalech podle ročního období a vývoje včelstva i roztoče. Je to osobní včelařova volba, samozřejmě. Ale jak již níže napsal P. Holub, za dnešní situace je to nutnost, vlastně povinnost ... Minimální čas je pojem relativní. A je třeba do něj zahrnout i pravidelný monitoring denního spadu, dle mého ... Ptří to do základní péče stejně jako pozorování česna ...:-)
Jiří

Skvely clanek!

Diky, jen tak dal

T.H.

2010/12/9 Jiří Danihlík <e-mail/=/nezadan>

> Něco málo o VT jsem napsal na web. viz:
> http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/
>
> Pro ty, co se chtěli o VT dozvědět více byla v Praze před nedávnem
> konference - reportáž zde: http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/
>
> Další akce je už bohužel v zahraničí:
> http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011
>
> Jinak se mi líbí tohle příšloví:
> Kdo tvrdí, že něco nejde, ať nezdržuje toho, co to dělá. (čínské přísloví),
> myslím žena problematiku VT se hodí dokonale.
> Hezký den všem.
>

>
> . Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování
> takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.
>
Alesi teto vete nerozumim?

denni spad nerovna se sledovat kazdy den spad

T.H.

Něco málo o VT jsem napsal na web. viz: http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/

Pro ty, co se chtěli o VT dozvědět více byla v Praze před nedávnem konference - reportáž zde: http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/

Další akce je už bohužel v zahraničí: http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011

Jinak se mi líbí tohle příšloví:
Kdo tvrdí, že něco nejde, ať nezdržuje toho, co to dělá. (čínské přísloví), myslím žena problematiku VT se hodí dokonale.
Hezký den všem.

Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic nevkládám
----------------
Jsem dalek toho abych někomu vykládal jak má kdo léčit, pokud svoji praxí (ne dle metodiky) nevytváří podmínky pro rychlejší vznik rezistence.

Třeba když někod lecky na jaře místo nátěru jen fumiguje a podobně.

Ale to co tu zaznělo dříve byylo proti organizovanému komisionálnímu léčení. To je v rozporu s tím co si myslím, že každý kdo má včely má mít svůj rozum a starat se o ně. Ne že mu tam někdo bude chodit léčit, jelikož to je nařízeno dělat komisionálně atd.


Jen tak mimochodem, k předchozí diskuzi - současně, komisionálně nebo co nejpozději?
To nejsou zrovna dobře slučitelé požadavky.
Co je výhodnější - já preferuji co nejpozději a tomu je komisionálně v protikladu - pokud se tím nemyslím aerosolování. Ale při aerosolování v prosinci je už úplně jedno, jestli se to dělá plošně o postupně, jak si lidi půjčují vyvíječ a případně kompresor.

Karel

Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B. Gruna napsal: " V období
plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto
množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá
včelstva umí tento úbytek zvýšit."
V tom je ta podstata. Prodlužování plodových přestávek (hlavně v
kritickém období) je jen jedna z možností.
Dále existuje několik známých principů jak dochází k potlačení kleštíka
a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě ještě řada dalších
mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
Jsou to tedy např.:
- již zmíněná přestávka v plodování
- Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
- rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
- VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
- přirozené rojení, které nemusí být vždy nežádoucí - to záleží na
přístupu a cílech

Zaujal mne též článek z posledních včelařských překladů - tuším strana
46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do včelstva, která omezuje
kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je tam zmínka, že to
praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil. Jsou tam i vysvětlení
některých principů této metody, i když jen ve zkratce.

Milan Čáp


Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
> 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět:
>> Datum: 09.12.2010 00:19:07
>> ----------------------------------------
>> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
>> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
>> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
>> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
>> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
>> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
>> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
>> tlumení akaricidy.
>> --------------------
>> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
>> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
>> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
>> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
>> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
>> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
>> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
>> preň vždy nebezpečím.
>>
>>
>>
>

>>>>A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým M. <<<<
Tak zřejmě se nejednalo o tak kvalitní matku jak sis myslel a to i kdyby tě stála několik tisíc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 09:31:52
> ----------------------------------------
> Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci
> těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic
> nevkládám. Gabon není nařízený a povinný, když místo něj použijete třeba KM
> nebo nic tak je to Vaše věc. Stačí říct že nemáte spad víc než pět roztočů
> za den. Nikdo Vám to kontrolovat nebude a nikdo nekontroluje ani jestli je
> dodržována nějaká vyhláška, aspoň u mě to tak je, proto nebavím se o
> vyhlášce ale metodice. Také se tu často řeší roje. Když pojedu podle návodu
> ošetřovat jen podle potřeby, tak budu mít u včel stejný chaos jak s nějakým
> rojem blízko v dutině. Ty silnější vyberou ty slabší a donesou si domů i
> roztoče a ve velmi krátké době padne i to silnější včelstvo kvůli loupeži
> co provedlo. A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým
> M. Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování
> takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.       
>
>
>

"to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim. "

Vím určitě, že to tam zaznělo. Takže to byl nějaký informační šum.
Nebo konkurenční boj, bylo to pár let po roce 89 , cena medu byla ještě víceméně socialistická, takže velice příznivá, zatímco socialistická omezení byla pryč. Spousta včelařů tehdy určitě uvažovala o expanzi, o rozšíření chovu z nějaké desítky včelstev na stovky a na to potřebovali vhodná, zatím nezavčelená stanoviště. Odradit jiné včelaře kočovat do nějaké oblasti by se leckomu hodilo....

Karle, několikrát tu zaznělo, že ti co ošetřují podle metodiky, kazí práci těm co jdou cestou ošetření pouze když je spad vysoký. Takže nikomu nic nevkládám. Gabon není nařízený a povinný, když místo něj použijete třeba KM nebo nic tak je to Vaše věc. Stačí říct že nemáte spad víc než pět roztočů za den. Nikdo Vám to kontrolovat nebude a nikdo nekontroluje ani jestli je dodržována nějaká vyhláška, aspoň u mě to tak je, proto nebavím se o vyhlášce ale metodice. Také se tu často řeší roje. Když pojedu podle návodu ošetřovat jen podle potřeby, tak budu mít u včel stejný chaos jak s nějakým rojem blízko v dutině. Ty silnější vyberou ty slabší a donesou si domů i roztoče a ve velmi krátké době padne i to silnější včelstvo kvůli loupeži co provedlo. A co když právě v tom silnější včelstvu byla ta matka s velkým M. Kontrolovat spad denně nezapadá do požadavku min. času na ošetřování takže nepočítám s tím že bych stihl zasáhnout.

Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás. Tak mě prosím, zbytečně nenapadej.. jinak upřímně řečeno od sebe Znojemsko, Hodonínsko a Břeclavsko zase až tak neodlišuji, pro mě je to Jižní Morava.... V hlubší minulosti se nic nevyšetřovalo...tak nebyly problémy? Mám tam kopu kamarádů a o některých praktikách, co dělali, když uhynuli včely neradno se rozšiřovat. Hlavně nevolat veterinu! Třeba kamarád z Diváků mi vyprávěl, že u nich se o včely ve vsi nikdo moc nestaral, že každý měl medu habakuk, tak proč něco dělat a když uhynulo včelstvo, tak se úl nechal rok vyvětrat a jelo se dál.... V minulých letech u nich v katastru měli velké starosti s morem. U nás se likvidovala jedna včelnice, tam pálili před pár lety celý katastr.....
vše dobré
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 21:53:52
> ----------------------------------------
> Nemluvte tu prosím nesmysly. Jih Moravy, tz. Břeclavsko,
> Mikulovsko,Znojemsko bylo před první invazí moru před 10ti lety oficiálně
> čisty. A abych Vám zarazil brouka do hlavy, tak tehdy problémové Hodonínsko
> a případy moru byly pár metrů od řeky Moravy. Takže historie nelže stačí
> otevřít Vaše informace ve Včelařství a po slovensky Vám říci netárajte.
> Jestli si to chcete ověřit doslova, ZO mají kroniky a toto se tam zapisuje!
> Nevím kde se berou furt bujné představy o problémech na JM. Vše dobré. _gp_
> ........
> Radek Hubač:(podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde
> bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost
> pracovat v Rakousku...)
>
>
>

Ještě bych to úsměvně srovnal takto
Když po ně bude běhat 10 vší tak si toho ani nevšimnu vezmu li to v poměru včela = rovná se člověk, tak by to vycházelo, že po mě běhá 10 krys a to by mne jistě nějak vykolejilo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 09:15:23
> ----------------------------------------
> Na reakcích př. Tučániho a Holuba je vidět, že problém vzniká mnohdy v
> různém výkladu pojmu. I když připustím krajní vysvětlení pojmu tolerance
> podle př. Holuba(otravuje ale neohrožuje na životě), u soužití včely a
> kleštíka zatím tato situace není. Jde mi teda o to, dovědět se, co si pod
> šlechtěním včelstva na varroatoleranci dikutující představují. Zda to, jak
> to vidí př. Turčáni či Holub, nebo zda jde spíše o to, vyšlechtit včelstvo
> tak aby "likvidovalo" kleštíka jeho usmrcením, vynesením z úlu, nebo jiným
> způsobem, což by byla ovšem spíše varroanetolerance.
>
>
>

Kapoun:
nebo zda jde spíše o to, vyšlechtit včelstvo tak aby "likvidovalo" kleštíka jeho usmrcením, vynesením z úlu, nebo jiným způsobem, což by byla ovšem spíše varroanetolerance.
------------------
K mému překvapení jsem i na svých podložkách v létě našel na podložce včelami poškozené roztoče. (asi dva roky zpět)
Chce to trochu zvětšující mikroskop a koukat.
Byly to Vigorky, ale to je kraňka. Takže to není vlastnost naší včele cizí.
Jak se mnozí snaží tvrdit.

Takže stačí koukat na podložky a možná si všimneme věcí, které nám unikaly.

Karel

Na reakcích př. Tučániho a Holuba je vidět, že problém vzniká mnohdy v různém výkladu pojmu. I když připustím krajní vysvětlení pojmu tolerance podle př. Holuba(otravuje ale neohrožuje na životě), u soužití včely a kleštíka zatím tato situace není. Jde mi teda o to, dovědět se, co si pod šlechtěním včelstva na varroatoleranci dikutující představují. Zda to, jak to vidí př. Turčáni či Holub, nebo zda jde spíše o to, vyšlechtit včelstvo tak aby "likvidovalo" kleštíka jeho usmrcením, vynesením z úlu, nebo jiným způsobem, což by byla ovšem spíše varroanetolerance.

Snažím se alespoň se zpožděním přečíst příspěvky. Pokusím se okomentovat pár
témat.

Včelaři se špatně starají o včelstva a SVS přihlíží.
Mnohem smutnější je, že jsou rodiče, kteří se špatně starají o své děti.
Pravda, ti většinou nevčelaří.
Stát má zájem, aby bylo co nejvíce včelstev i dětí. Nad kvalitou péče se
trochu přivírá oko.

Kde se berou roztoči po masivních úhynech.
Úplně stejně jako nové domy v několikanásobně devastovaných záplavových
zónách.
Nepoučitelné včely si je přinesou dříve nebo později opět do úlu.

Staří včelaři mají staré úly.
Bohužel mnohdy platí, že úl "nový" je po pár letech v mnohem horším stavu
než ten padesátiletý.

Staří včelaři mají nevhodné technologie.
Mají méně, ale kvalitnějšího medu, netočí totiž nezavíčkovanou "vodu".

Nátěr, KM, Gabon, 3x fumigace, aerosol.
Hezká sbírka. A to je jen to, co se oficiálně přiznává.
Byl jsem účastník jedné "přednášky" kdy se jistý pán předváděl. Netušil, že
včelařím. Na můj nenápadný dotaz dotaz, kdo to je, se mě dostalo odpovědi:
jó to je machr, toho včely živí a dobře.
Ptám se, prý jsou ve včelách nějací roztoči, i v zimě a škodí? Udělal jsem
ze sebe ... Nastala přednáška o léčení, o tom, že jak jsou tam pořád, tak se
musí léčit také pořád.
Manželka se drží od včel hodně daleko, ale něco ví. Tak se zeptala, zda ty
chemikálie se nedostanou do medu, když je takový lepkavý. Pán očividně
znervózněl, ale podal bravurní monolog o nepatrných množstvích a
neškodnosti. Tak jsem se dozvěděl, jak léčí machři v Čechách až na Jadranu,
v naší ZO mě to neřekli.

Vašek.

Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
3) nedostatek potravy = nežádoucí
Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.12.2010 00:19:07
> ----------------------------------------
> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
> tlumení akaricidy.
> --------------------
> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
> preň vždy nebezpečím.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

AM:
Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla.

-------------
Nevím proč jsi si to myslel, tohle vkládáš do úst jiným.

Pro mě stačí vědět, že jsme dostal roztoče v zimě na minimum a hlídat jak se která včelstva chovají.

Jen bych potřeboval čas sledovat včely během roku kontinuálně. Minimální - nikoli žádné ošetřování - je postupným cílem.
A pokud budu trávit roztoče do nuly, neznjistím nic a včelám to moc nepomůže.
Důležité je znát napadení v létě a podle toho se zachovat.

Osobně budu spokojen, že mi budou při podzimním léčení padat roztoči a ne včelstva. A zjednodušeně řečeno, čím víc roztočů spadne a včely budou přesto v kondici tak budu spokojenější. Je to opravdu zjednodušené, ale není mím cílem muste každé léto dávat gabon abych měl ten hřejivý pocit, že jsem dobrý včelař.

Včelstva která vydrží nepříznivé podmínky a potřebují minimum mých zásahů jsou mým cílem. Proto třeba obětuji výnos, i když je možné že zatepolení i topení zvýší výnos.
Ale jak bych jinak poznal ta, která mám vyřadit?

Karel

Myslím ,že se tady napsalo dost o všech problémech které s tím neoddělitelně souvisí a rozhodně by to mělo být pro všechny kdo to četli přínosem. Také ti co to chtějí zkusit se tady určitě dozvěděli co je všechno potřeba souběžně řešit. Hlavně nevinit sousedy a hledat u sebe, to nejlépe pak problémy vyřešíme. Nakonec si je nutné uvědomit , že ten thimolin a různé rádoby přírodní kyseliny jsou naprosto stejná chemie a i když to jsou v přírodě vyskytující se látky, tak jejich výroba to prostředí také znečišťuje.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 08:22:24
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
> >Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva
> ošetřovat chemii a jak mi to pomůže.
> ...............
>
> Myslím že kdokoliv by napsal, že někdo nemá ošetřovat včelstva chemií, by
> naváděl k porušování vyhlášky, která pod sankcí používání chemie nařizuje.
> :)
>
> Taky debata není v první řadě o používání či nepoužívání chemie, ale o
> varroatoleranci.
> Chemie pomůže v hubení roztočů, ale nepomůže ve vyhledávání a rozchovávání
> odolnějších včelstev.
>
> Možná s tím souvisí to, že s její pomocí se zbaví roztočů i ta nejméně
> odolná včelstva, neomezí ani vyřadí je to z šíření svých genů. Takže se
> brzdí přirozený vývoj, který by tato včelstva již dávno vyřadil, a fixuje
> stávající stav.
>
> V podstatě ani nikdo neříká, že se má přestat léčit, ale spíš používat
> chemii opatrně a tak, aby bylo možné včelstva hodnotit na odolnost.
>
> Myslím, že je to spíš snaha probudit spícího obra, než cokoliv jiného,
> emoce nemají smysl.
> Pokud se do přemýšlení o problému nechcete zapojit, tak to nechte tak. Ale
> dokud o tom nezačneme z nějaké strany mluvit, mnohé ani nenepadne, že by se
> taky mohlo něco začít dělat.
> :)
>
> Tak proč to občas nezkusit třeba tady?
>
> s pozdravem
>
> Radek Krušina
>
>
>

Aleš Molčík napsal:
>Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže.
................

Myslím že kdokoliv by napsal, že někdo nemá ošetřovat včelstva chemií, by naváděl k porušování vyhlášky, která pod sankcí používání chemie nařizuje.
:)

Taky debata není v první řadě o používání či nepoužívání chemie, ale o varroatoleranci.
Chemie pomůže v hubení roztočů, ale nepomůže ve vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev.

Možná s tím souvisí to, že s její pomocí se zbaví roztočů i ta nejméně odolná včelstva, neomezí ani vyřadí je to z šíření svých genů. Takže se brzdí přirozený vývoj, který by tato včelstva již dávno vyřadil, a fixuje stávající stav.

V podstatě ani nikdo neříká, že se má přestat léčit, ale spíš používat chemii opatrně a tak, aby bylo možné včelstva hodnotit na odolnost.

Myslím, že je to spíš snaha probudit spícího obra, než cokoliv jiného, emoce nemají smysl.
Pokud se do přemýšlení o problému nechcete zapojit, tak to nechte tak. Ale dokud o tom nezačneme z nějaké strany mluvit, mnohé ani nenepadne, že by se taky mohlo něco začít dělat.
:)

Tak proč to občas nezkusit třeba tady?

s pozdravem

Radek Krušina

Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla. Jen se zde neustále opakuje, že ošetřováním včelstev si šlechtím roztoče s agresívnímy geny a nic víc k tomu nevíte? Co, jak,proč? Ono už je to stejné jako tvrzení zásadních odpůrců této myšlenky. Naprosto stejná demagogie založená na způsobu, kdo bude víc křičet vyhrává. Jen naučené fráze nic víc. A prosím bez dalších výmluv jak je nějaká státní instituce zlá a co tak pochlubit se, že jiná státní složka uvolnila na VT grant tu ještě v samé kritice všeho nepadlo. A neporovnávejte způsoby vedení velkochovu v zahraničí s naším drobnochovem. Také si nedovedu představit, že bych měl běhat s vyvíječem po stanovišti u velkovčelaře. S tím si sednu v tý hospodě a domluvíme se, Já udělám domkaře a On si ošetří svoje.

Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla. Jen se zde neustále opakuje, že ošetřováním včelstev si šlechtím roztoče s agresívnímy geny a nic víc k tomu nevíte? Co, jak,proč? Ono už je to stejné jako tvrzení zásadních odpůrců této myšlenky. Naprosto stejná demagogie založená na způsobu, kdo bude víc křičet vyhrává. Jen naučené fráze nic víc. A prosím bez dalších výmluv jak je nějaká státní instituce zlá a co tak pochlubit se, že jiná státní složka uvolnila na VT grant tu ještě v samé kritice všeho nepadlo. A neporovnávejte způsoby vedení velkochovu v zahraničí s naším drobnochovem. Také si nedovedu představit, že bych měl běhat s vyvíječem po stanovišti u velkovčelaře. S tím si sednu v tý hospodě a domluvíme se, Já udělám domkaře a On si ošetří svoje.

Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla. Jen se zde neustále opakuje, že ošetřováním včelstev si šlechtím roztoče s agresívnímy geny a nic víc k tomu nevíte? Co, jak,proč? Ono už je to stejné jako tvrzení zásadních odpůrců této myšlenky. Naprosto stejná demagogie založená na způsobu, kdo bude víc křičet vyhrává. Jen naučené fráze nic víc. A prosím bez dalších výmluv jak je nějaká státní instituce zlá a co tak pochlubit se, že jiná státní složka uvolnila na VT grant tu ještě v samé kritice všeho nepadlo. A neporovnávejte způsoby vedení velkochovu v zahraničí s naším drobnochovem. Také si nedovedu představit, že bych měl běhat s vyvíječem po stanovišti u velkovčelaře. S tím si sednu v tý hospodě a domluvíme se, Já udělám domkaře a On si ošetří svoje.

Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná. Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit tlumení akaricidy.
--------------------
A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je preň vždy nebezpečím.

""""S detskou všou ľudstvo bojuje stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. """
Význam tohoto pojmu je v tom, že s jistou tolerancí hostitel s parazitem mohou koexistovat, aniž by to hostitele zahubilo. Pokud tedy dítě působením parazita není ohroženo na životě, je vztah tolerantní.

Nemluvte tu prosím nesmysly. Jih Moravy, tz. Břeclavsko, Mikulovsko,Znojemsko bylo před první invazí moru před 10ti lety oficiálně čisty. A abych Vám zarazil brouka do hlavy, tak tehdy problémové Hodonínsko a případy moru byly pár metrů od řeky Moravy. Takže historie nelže stačí otevřít Vaše informace ve Včelařství a po slovensky Vám říci netárajte. Jestli si to chcete ověřit doslova, ZO mají kroniky a toto se tam zapisuje! Nevím kde se berou furt bujné představy o problémech na JM. Vše dobré. _gp_
.........
Radek Hubač:(podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost pracovat v Rakousku...)

> Bruno,mohl bys mi napsat soukr. kontak e-mail?
dík Radek

Já bych hrozně nerad vyvolal zjednodušující vlnu ohledně šíření podél toků. S takovým názorem nesouhlasím. Začněme od toho jednoduššího - kdo produkuje roje, kolik jich je, kde jsou opuštěné úly (podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost pracovat v Rakousku...) ve druhé vlně, jak se kde léčí varoóza, kde je aktivní SVS, atd... až nakonec se můžeme zabývat detaily 25. století..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim.
Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z Bruntalska na Opavsko.

PZ

Kapoun: Jenom technická. Tolerance = snášenlivost. O to chcete usilovat? V tom jsem skeptický.

Já jsem zase skeptický k trvalé účinnosti chemických prostředků k tlumení kleštíků. Každý v něco věříme a nemá cenu se vzájemně přesvědčovat :-) Gruna
--------------
Jeden si myslí, že to nejde (a myslím si to i ja), druhý tomu verí, že ak by sme to chceli, tak sa to dá.

Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je preň vždy nebezpečím.

"""Co to je cukrování? Použití moučkového cukru na zvýšení spadu roztočů?"""
Někdo to tak také používá, je to málo účinné, zasahuje se tak jen část foretických roztočů. Když včelstvo ploduje, muselo by se "cukrovat" dost často po sobě, nepraktické.
Měl jsem na mysli válení vzorku včel v prachovém cukru.

"to bude asi nejaky omyl s tou Studenkou. Jsem rodak ze Studenky a otec tam delal do sveho posledniho dechu jednatele, od dob kdy se mor zacal vysetrovat a ohniska palit, ve Studence na 100% mor nebyl. Jedine ohnisko na okrese Novy Jicin bylo pred temi 15-20 lety na Frenstatsku. Bylo tehdy vse spaleno a od te doby je klid. Okres Novy Jicin je dlouhodobe vzorem ohledne moru na severu Moravy. Nema zadne ohniska, nebo se o nich nevi. "

Hm, já jen vím, že někdy v roce 1990 - 95, nevím to už přesně, byla v Příboře schůze včelařských kočovníků, zřejmě za okres Nový Jičín a tam bylo vysloveně nedoporučeno kočovat do okolí Studenky z důvodu přetrvávání moru plodu. A to právě ve spojení s těmi rybníky kolem Studenky a vlhkem.....
Jinak co si pamatuji, v okrese Nový Jičín byl mor plodu skutečně naposledy někdy před těmi 15 lety v Tiché u Frenštátu a potom i taky nějaké ohnisko tuším v Ženklavě. Obojí to jsou vesnice, jejichž středem protéká potok či říčka, takže nějaké vlhké místo by se tam našlo. Ale stejně tak jsou kolem hůrky, takže to mohly být včely umístěné i nějakých 50 - 100 metrů vysoko nad těmi toky a daleko od nich.

Zdravim pane Polasku,

to bude asi nejaky omyl s tou Studenkou. Jsem rodak ze Studenky a otec tam delal do sveho posledniho dechu jednatele, od dob kdy se mor zacal vysetrovat a ohniska palit, ve Studence na 100% mor nebyl. Jedine ohnisko na okrese Novy Jicin bylo pred temi 15-20 lety na Frenstatsku. Bylo tehdy vse spaleno a od te doby je klid. Okres Novy Jicin je dlouhodobe vzorem ohledne moru na severu Moravy. Nema zadne ohniska, nebo se o nich nevi.
Vlhka je tam az az- proteka kolem reka Odra a rybniku tam je dost, tahnou se az k Ostrave.

PZ

PZ

"Varroamonitoring je povinností. Zatím se ta povinnost naplňuje bezcenným zimním ometáním podložek či různým dolováním měli, aby se splnila jakási povinnost. Tento způsob je obhajován argumentací "málokdo má vhodné úly pro monitoring celoroční". Nesmysl. I ten zimní monitoring vyžaduje přístupný podmet a alespon zasítovanou podložku. Jsou ale i jiné způsoby monitoringu, minimálně stejně vypovídající, aniž by se musel sledovat spad na podložku. To by ale naše "organizované včelařství" muselo vydat a ověřit metodiku takových způsobů monitoringu, jako je např. kontrola napadení plodu, smyv či cukrování. Právě proto, že "organizace" je tak organizovaná, s perfektním školícím zázemím a armádou školitelů, by neměl být problém včelaře naučit monitorovat. Nebude pak možné se vymlouvat na sto let starý úl. Monitorovací metoda existuje téměř na každý úlový systém.
Toto, řekl bych, je stokrát důležitější, než "organizovaný" synchronizovaný zátah na roztoče a zimní ometání čistých podložek po proletu. Bylo by lépe toto nadšení a energii investovat do monitoringu, jinak marnost nad marnost."

S tím bych vcelku souhlasil.
Co to je cukrování? Použití moučkového cukru na zvýšení spadu roztočů?

Já jsem zase skeptický k trvalé účinnosti chemických prostředků k tlumení kleštíků. Každý v něco věříme a nemá cenu se vzájemně přesvědčovat :-)
--------------
Kapoun: Jenom technická. Tolerance = snášenlivost. O to chcete usilovat? V tom jsem skeptický.

Varroamonitoring je povinností. Zatím se ta povinnost naplňuje bezcenným zimním ometáním podložek či různým dolováním měli, aby se splnila jakási povinnost. Tento způsob je obhajován argumentací "málokdo má vhodné úly pro monitoring celoroční". Nesmysl. I ten zimní monitoring vyžaduje přístupný podmet a alespon zasítovanou podložku. Jsou ale i jiné způsoby monitoringu, minimálně stejně vypovídající, aniž by se musel sledovat spad na podložku. To by ale naše "organizované včelařství" muselo vydat a ověřit metodiku takových způsobů monitoringu, jako je např. kontrola napadení plodu, smyv či cukrování. Právě proto, že "organizace" je tak organizovaná, s perfektním školícím zázemím a armádou školitelů, by neměl být problém včelaře naučit monitorovat. Nebude pak možné se vymlouvat na sto let starý úl. Monitorovací metoda existuje téměř na každý úlový systém.
Toto, řekl bych, je stokrát důležitější, než "organizovaný" synchronizovaný zátah na roztoče a zimní ometání čistých podložek po proletu. Bylo by lépe toto nadšení a energii investovat do monitoringu, jinak marnost nad marnost.

U nás to tvrdili už před cca 15- 20 lety, v souvislosti s ohniskem kdesi u Studenky. Jinak dlouhodobě jsou tady na Severní Moravě ohniska moru v Beskydech nad Frýdkem Místkem v povodí Ostravice, ale jak moc na vlhkém jsou ty ohniska, to nevím.
Fakt je, že pro mě by to mohlo být zajímavé, protože jedno moje stanoviště na mém pozemku, v současné době bez včel, je taky na poměrně vlhkém místě.
Ale než se o tom dohadovat, tak by to chtělo zjistit přímo u zdrojů, možná dotazem u pracovníků veteriny, kteří s těmi ohnisky v příslušném kraji měli co do činění.
Nebo přes Svaz, nebyl by větší problém vypracovat nějaké relativně objektivní hodnocení vlhkosti , otevřenosti a větrnosti včelího stanoviště a nechat ty dotazníky vyplnit v ZO nebo dokonce příslušnými včelaři, kde poměry na stanovišti musí dobře znát.
Možná by bylo hodně zajímavé, vypracovat podrobný dotazník k hodnocení jednotlivých stanovišť , co tam roste, jak je tam teplo, před jakým větrem je stanoviště chráněno a ze kterého směru otevřeno, jak dlouho se tam po ránu drží průměrně rosa, jestli tam přes zimu sníh staje jako první nebo se tam z okolí drží dlouho, kolik je proletů přes zimu....Kdy a z čeho tam jsou snůšky, co tam v roste okolí....
A dát to vyplnit přímo včelařům. Mohla by vyjít docela zajímavá statistická data....

Dělám si vlastní analýzy, neviděl jsem nic od SVS, ale jen slepý laik (SVS) si zatím toho nevšimla. Jinak u nás je to hodně pestré, já jsem na písku nahoře v obci, včely se pálily na stanovišti, které je obklopeno jíly a je do 1km po proudu od velkých rybníků. Dále mě trápí Býšť a Hoděšovice patřící ZO Holice, díky kterým jsem v ochranném pásmu už asi po třetí během 5 let. Tam jsou taky rybníky a ohniska, která jsem viděl byla jak z pohádky o Dr.Voštěpovi... Pár ohnisek se vyskytlo i přímo v Pardubicích, ale to už teď tolik nesleduji, jsem v zahraničí neznám přesně stav včelnic a lokalitu. Následuje Přeloučsko, kde moji přátelé doslova trpí a ohnisek tam už bylo moc. Aktuání situaci bych musel zjistit od Arnošta Klukase (ví toho na rozdíl od SVS mnohem víc - nejsem jízlivý, jen bohužel realista), letos v ochranném pásmu je, ohnisek pár bylo, ale trochu se to úsilím místních včelařů včele s ním zlepšuje... Blíž ke Kolínu má strach paní Provazníková, nevím jak letos, ale asi něco měla v pásmu...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 15:00:59
> ----------------------------------------
> Pane doktore, reaguji na Vaši poznámku:
> "přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji
> atd.
> Radek"
>
> V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře
> vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod
> (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a
> statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky
> mohla částečně vysvětlovat.
> Kde se dá ta statistika vidět?
> M. Futera
>
> PS doufám, že se pohyb podél Labe zastavil, neb tuším, že jste někde z
> okolí HK či Pardibic....
>
>
>

V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky mohla částečně vysvětlovat.
Kde se dá ta statistika vidět?
M. Futera

--------------------
No, jestli se kolem reky nepohyboval kocovny vuz s klinikou.
:-(
Je rozdil, mezi sirenim nakazy a objevenim nakazy.

V nasi lokalite se postupovalo pri odhalovani MVP salamovou metodou - tedy co rok, to dalsich 5km a tak to mohlo vizuelne vypadat.

Jen jedna ZO byla na takove vysi, ze si sama zadala vysetreni meli na MVP, v jine odmitl predseda svolat schuzi vyboru.

Karel

Jenom technická. Tolerance = snášenlivost. O to chcete usilovat? V tom jsem skeptický.

Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě tolika obcí jako u
nás za 1 večer :-D
To je to o čem mluvím To již nejde ale o komisionální léčení A i
přes tu domluvu je to diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a
dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni. Jak víš že bude
příhodné počasí nebo dáš zakázku sv. Petrovi. :-) Prostě to tak
nejde, když v tom říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to
provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně zvládnout jen sami
správně poučení včelaři. Je to jediná rozumná cesta.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 14:25:43

> Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě
> tolika obcí jako u nás za 1 večer :-D
> To je to o čem mluvím To již nejde ale o
> komisionální léčení A i přes tu domluvu je to
> diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a
> dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni.
> Jak víš že bude příhodné počasí nebo dáš zakázku
> sv. Petrovi. :-) Prostě to tak nejde, když v tom
> říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to
> provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně
> zvládnout jen sami správně poučení včelaři. Je to
> jediná rozumná cesta.
>
> pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:30:13
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Pepane,
> > jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku
> > jsme n aschůzi odsouhlasili, že
> > > nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> > nákazový referent a majitel a to máš
> > > jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok,
> > pokud by se lidi ve vsi -
> > > nemluvím o velké organizaci (jsem členem v
> > Pardubicích, tak to plně chápu)
> > > domluvili, že si odléčí každý sám stejný den
> > nebo alespoň víkend, že se další
> > > den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a
> > probere se výsledek a další
> > > postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně
> > umělé, kolikrát jsou včely na
> > > území jiných obcí, katastrů..
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:04:37
> > > ----------------------------------------
> > > Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde
> > > jen o teorii. V praxi to
> > > > vypadalo
> > > tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v
> > > 1 de.n Máme 160 organizovaných
> > > > > včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy.
> > > Jen v mé obci se to
> > > > komisionálně
> > > dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak
> > > neodpovídaly podmínky pro
> > > > ošetření
> > > a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S
> > > postupem kalendářního času se
> > > > to
> > > ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se
> > > musí ve stejnou dobu za vhodných
> > > > > podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je
> > > velký problém. Potom pak to
> > > > nebezpečí
> > > přenosu díky počasí s postupem času prudce
> > > klesá.
> > > > >
> > > Pepan
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > > > ----------------------------------------
> > > > Josefe, tak to se mýlíš,
> > > > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak
> > > > se postřik dělal a jak to bylo
> > > > > > > pracné a za druhé si myslím, že
> > > > komisionální léčení má své odůvodnění i
> > > > > dnes,
> > > > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely
> > > > starat. Za prvé se předejde
> > > > > spoustě
> > > > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je,
> > > > že léčení provedené ve stejnou
> > > > > dobu
> > > u
> > > > všech včelstev třeba v katastru obce je
> > > > nejlepší možností jak zvýšit
> > > > > > podstatně
> > > > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o
> > > > opaku mě jako laik těžko
> > > > > přesvědčíš.
> > > > Zvláště důležité je to při fumigacích v
> > > > říjnu, kdy si včely dokáží při
> > > > > > loupežích
> > > > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě
> > > > podaří takový postup
> > > > > zorganizovat
> > > u
> > > > nás ( hlavní problém je, že tam často
> > > > nejsem), pošlu Ti za rok porovnání
> > > > > spadů
> > > s
> > > > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > > > Radek
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Já si osobně myslím že to pochází z doby
> > > > > kdy se s varroázou začínalo
> > > > > > > zápasit
> > > > a
> > > > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí
> > > > > postřikovačem na stlačený
> > > > > > vzduch.
> > > > > Rozebírali se v prosinci pak celá
> > > > > včelstva. Tento postup snad ani nikdo
> > > > > > z
> > > > vás
> > > > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba
> > > > > 2 lidé. a od této doby se to
> > > > > > jen
> > > > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá
> > > > > již žádné opodstatnění.
> > > > > > > > >
> > > > > pepan
> > > > >
> > > > > > ------------ Původní zpráva
> > > > > > ------------
> > > > > > > > > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > > > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale
> > > > > > v roce 2000 když jsem začínal,
> > > > > > > tak
> > > > tam
> > > > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > > > Radek
> > > > > > > ------------ Původní zpráva
> > > > > > > ------------
> > > > > > > > > > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > > > > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat
> > > > > > > při chovu jakýchkoliv zvířat. Na
> > > > > > > > to
> > > > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > > > Pepan
> > > > > > > ------------------------------
> > > > > > >
> > > > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení
> > > > > > > králíků či drůbeže proti
> > > > > > > > > kokcidioze
> > > > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ.
> > > > > > > Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > > > > > > > > > >
> > > > > > > A u včel to nebylo ani před pěti
> > > > > > > lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > > > > > > > > > posledních letech.
> > > > > > > Sám jsi se divil, že by se ke
> > > > > > > každému zapalování knotu měl volat
> > > > > > > > > > důvěrník.
> > > > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > > > :-)
> > > > > > > Karel
> > > > > > >
> > > > > > >

Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych
třeba
> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili
> místní
> > populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit
> větší úroveň
> > napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to
> přestávají
> > zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring
> situace. Z mého
> > pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy,
> > v
> > > podstatě
> > kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je
> > přesvědčit,
> > > ale jako
> > neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou
> výměnu
> > matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit
> provést výměnu
> > matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší
> osvětou,
> > ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a
> > snažme
> > > se je
> > prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>
> Broněk


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 13:08:47

> Ahoj Broňo,
> díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš,
> ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován
> -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá
> celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy...
> jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak -
> gratuluji a rád bych se přestěhoval.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 13:03:29
> > ----------------------------------------
> > Radku,
> >
> > i když jsem odpůrce komisionelního léčení,
> > fandím partě včelařů, která se
> > > domluví na společném postupu. Pokud to ještě
> > zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> > > je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva
> > přemýšlet, jak udat souseda,
> > > co se nepřidal, je to špatně.
> >
> > Připusť, že někdo může mít jiné priority v
> > kontrole varoózy. Já bych třeba
> > > rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a
> > společně šlechtili místní
> > > populaci směrem k větší varroatoleranci. To
> > znamená připustit větší úroveň
> > > napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch
> > včelstev, které to přestávají
> > > zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý
> > monitoring situace. Z mého
> > > pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně
> > používají akaricidy, v podstatě
> > > kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil
> > bych se je přesvědčit, ale jako
> > > neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky
> > zákaz léčení, plošnou výměnu
> > > matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A
> > ještě nařídit provést výměnu
> > > matek komisionelně. V demokratické společnosti
> > se tyto věci řeší osvětou,
> > > ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme
> > společné zájmy a snažme se je
> > > prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují
> > jinak.
> > >
> > Broněk
> >
> > PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů
> > vedení diskuse si vážím.
> > > Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> > ----------------------
> > Radek Hubač:
> > jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku
> > jsme n aschůzi odsouhlasili,
> > > že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> > nákazový referent a majitel a
> > > to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný
> > pokrok, pokud by se lidi ve
> > > vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem
> > v Pardubicích, tak to plně
> > > chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný
> > den nebo alespoň víkend, že
> > > se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v
> > hospodě a probere se
> > > výsledek a další postup. Nemluvme moc o
> > organizacích, to je hodně umělé,
> > > kolikrát jsou včely na území jiných obcí,
> > katastrů..
> > > Radek
> >
> >
> >
>

Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to ale přímo takto
legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro vyjádření, to nevím,
musel
bych prostudovat, spíš otázka na SVS.

Pak Vás,pane doktore pěkně prosím.
Prostudujte a dejte nám vědět,ať můžeme "podněcovat".
Díky.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Zden?k Klíma" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: podnety SVS
Datum: 8.12.2010 - 12:56:23

> Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to
> ale přímo takto
> legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro
> vyjádření, to nevím, musel
> bych prostudovat, spíš otázka na SVS.
>

Pane doktore, reaguji na Vaši poznámku:
"přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji atd.
Radek"

V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky mohla částečně vysvětlovat.
Kde se dá ta statistika vidět?
M. Futera

PS doufám, že se pohyb podél Labe zastavil, neb tuším, že jste někde z okolí HK či Pardibic....

Pane doktore,
jak to funguje s podněty od občanů, třeba i anonymními? Znám velmi
dobře systém civilní hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější
než podnět podaný odborníkem tzv. služebním postupem je dopis od
občana X.Y., který se musí prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův
institut znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí chřipce
jednat, tak bych jim klidně rád jako občan napsal, pokud se tím musí
zabývat.
díky
Radek


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: podněty SVS
Datum: 8.12.2010 - 12:51:21

> Pane doktore,
> jak to funguje s podněty od občanů, třeba i
> anonymními? Znám velmi dobře systém civilní
> hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější
> než podnět podaný odborníkem tzv. služebním
> postupem je dopis od občana X.Y., který se musí
> prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův institut
> znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí
> chřipce jednat, tak bych jim klidně rád jako občan
> napsal, pokud se tím musí zabývat.
> díky
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:25:48
> > ----------------------------------------
> > Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o
> > práci veterinářů SVS
> > > (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já
> > alespoň, když nejsem pracovník
> > > SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU
> > druhým rokem vzdělávat právě
> > > v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci
> > univerzitního prostředí
> > > možné. Snad bude práce za několik let, až moji
> > studenti nastoupí do funkcí,
> > > někde vidět. Stará garda už se předělává těžko
> > a mladší, kteří aniž bych to
> > > chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi
> > inovovanou výukou neprošli, bohužel
> > > kopírují práci svých předchůdců. Problémem je,
> > že pokud není zrovna
> > > inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze
> > školy ve včelařství
> > > negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to
> > bude výrazně lepší. Považte
> > > jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři
> > učí v zimě, a i když ted
> > > mám na škole pro studenty i nějaká včelstva,
> > tak jim toho moc prakticky
> > > neukážu - jenže do nedávné doby to často
> > studenti neviděli ani na obrázku!
> > > Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za
> > ty bych už odborně mohl
> > > ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat
> > přesun do letního semestru,
> > > ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci
> > včel zvlášť - pak by to mělo
> > > odpovídající úrověň. Za stávající situace se
> > alespon snažím už pro přísští
> > > rok připravit pro stávající pracovníky KVS,
> > kteří s naším oborem mají co
> > > dočinění praktické kurzy, se základy teorie
> > obohacené o nové poznatky a
> > > hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo
> > univerzitu. Snad se to podaří,
> > > pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu
> > bude - zatím oficiálně není a
> > > to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu,
> > ale třeba Vás to bude
> > > zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této
> > problematice naši veterináři.
> > >
> >
> >
>

To máš pravdu, ale je to v rovnováze. Umělé chovy nás včelařů však tuhle rovnováhu narušují. proto to bez léčení nemůže jít.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 14:25:21
> ----------------------------------------
> Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
> po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
> sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> > včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> > ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> > Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> > však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> > okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> > pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> > to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> > pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 13:57:02
> >> ----------------------------------------
> >> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
> >> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
> >> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
> >> Milan Čáp
> >>
> >> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> >> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
> >> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
> >> platí právě > u původního hostitele.
> >> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
> >> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
> >> před > zimou.
> >> >
> >> > pepan
> >> >
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> >> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
> >> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
> >> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
> >> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
> >> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
> >> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
> >> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
> >> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
> >> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
> >> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> >> >> Milan Čáp
> >> >>
> >> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> >> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
> >> >> vyberou
> >> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
> >> roztočů po
> >> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
> >> bude v
> >> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >> >> >
> >> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
> >> >> včelstva v
> >> >> > říjnu.
> >> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
> >> >> předjaří
> >> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
> >> pokud >> jsou
> >> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> >> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> >> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
> >> pravděpodobné.
> >> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
> >> rámci >> jednoho
> >> >> > stanoviště.
> >> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
> >> na >> podzim,
> >> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
> >> kontaktu, >> takže
> >> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
> >> jsou
> >> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
> >> tudíž >> ani živí
> >> >> > roztoči.
> >> >> >
> >> >> >
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Zakrmuji asi 20 července naleji 3krát jedno krmítko to je asi 12kg.

Naozaj 12 kg?, To sú už zásoby, alebo váha roztoku? Jednoduché počty: šírka kŕmidla 5 cm x dĺžka 37 cm x výška 20 cm= 4,4 litra, to je obsah, ak z toho odpočítame odparenú vodu a úbytok cukru pri jeho štiepení tak tých zásob jednorazove podané včelstvu, môže byť 2,8 kg ak im roztok dám trikrát, tak to môže byť 2,8 x 3 = max 8,4 kg ale i menej.

V mém případě je to rok od roku různé podle snůšky, avšak hned při posledním medobraní.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Gabony kolem 10 srpna
> Datum: 08.12.2010 12:45:56
> ----------------------------------------
> M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:00:45
> > ----------------------------------------
> > K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.
> >
> > Pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:56:39
> > > ----------------------------------------
> > > A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> > > současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> > > fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> > >
> > > ___________________________________________________________
> > >
> > >
> > > Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> > > funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> > > Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> > > řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> > > Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> > > První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> > > vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod.
> Další
> > > fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je
> to
> > > taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> > > vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
> > >
> > > Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> > > spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> > > monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda
> tak
> > > pro srandu králíků).
> > >
> > > M.V.
> > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Do nedávna však tento způsob včelaření byl naprosto běžný. Až honba za vysokými výnosy medu nás dovedla k dnešnímu způsobu včelařství. Možná by s tím pak mohla i souviset zdárná expanze roztoče do světa. Oboje začalo přibližně ve stejnou dobu. Srovnávat včelstva na hony od sebe vzdálená také nejde. Každé to stanoviště je jiné. Jak pro včely tak pro roztoče. Proto také nemůže to ošetřování být stejné.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:35:04
> ----------------------------------------
> Fakt nemám sílu odpovídat na takové připomínky. Tak podle Tebe když nakrmím
> začátkem července ve dvou velkých dávkách, dám gabony, tak na konci října létají
> včely nasáté něčím sladkým do mého úlu jen aby se prolítli... a to že v
> maringotce, kde je 20 včelstev a dělám to tam stejně a roztoče tam nemám.
> Hladové včely v červenci omezí nikoliv přeruší plodování.... to zase takový
> břídil ten včelař není, aby to dotáhli do úplného vyhladovění.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:05:43
> > ----------------------------------------
> > Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se
> > přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce
> se
> > pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne
> od
> > něj.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > > ----------------------------------------
> > > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> > > nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> > > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> > > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi
> príslušného
> > > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> > > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> > > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> > > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> > > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě tolika obcí jako u nás za 1 večer :-D
To je to o čem mluvím To již nejde ale o komisionální léčení A i přes tu domluvu je to diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni. Jak víš že bude příhodné počasí nebo dáš zakázku sv. Petrovi. :-) Prostě to tak nejde, když v tom říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně zvládnout jen sami správně poučení včelaři. Je to jediná rozumná cesta.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:30:13
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane,
> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že
> nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš
> jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi -
> nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu)
> domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další
> den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další
> postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na
> území jiných obcí, katastrů..
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:04:37
> > ----------------------------------------
> > Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to
> vypadalo
> > tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných
> > včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to
> komisionálně
> > dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro
> ošetření
> > a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se
> to
> > ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných
> > podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to
> nebezpečí
> > přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.
> >
> > Pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > > ----------------------------------------
> > > Josefe, tak to se mýlíš,
> > > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> > > pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i
> dnes,
> > > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde
> spoustě
> > > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou
> dobu
> > u
> > > všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit
> > podstatně
> > > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko
> přesvědčíš.
> > > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích
> > > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup
> zorganizovat
> > u
> > > nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání
> spadů
> > s
> > > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > > ----------------------------------------
> > > > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo
> > zápasit
> > > a
> > > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený
> vzduch.
> > > > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo
> z
> > > vás
> > > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to
> jen
> > > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> > > >
> > > > pepan
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal,
> tak
> > > tam
> > > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > > Radek
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na
> to
> > > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > > Pepan
> > > > > > ------------------------------
> > > > > >
> > > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti
> > kokcidioze
> > > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > > >
> > > > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > > posledních letech.
> > > > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> > > důvěrník.
> > > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > > :-)
> > > > > > Karel
> > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 13:57:02
>> ----------------------------------------
>> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
>> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
>> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
>> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
>> platí právě > u původního hostitele.
>> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
>> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
>> před > zimou.
>> >
>> > pepan
>> >
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> >> ----------------------------------------
>> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
>> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
>> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
>> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
>> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
>> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
>> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
>> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
>> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
>> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> >> Milan Čáp
>> >>
>> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> >> vyberou
>> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
>> roztočů po
>> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
>> bude v
>> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >> >
>> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> >> včelstva v
>> >> > říjnu.
>> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> >> předjaří
>> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
>> pokud >> jsou
>> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
>> pravděpodobné.
>> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
>> rámci >> jednoho
>> >> > stanoviště.
>> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
>> na >> podzim,
>> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
>> kontaktu, >> takže
>> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
>> jsou
>> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
>> tudíž >> ani živí
>> >> > roztoči.
>> >> >
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>