78150

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 11. 2010
Re: Přechod na NN (48146)

"Zdravím. Uvažuji o přechodu na NN. Zdravotní problém. Propaguje se Lanstrog. Uvažoval jsem o něm. Skoušel někdo vytáčet rámky Lanstrog na starém klasickém třírámkovém medometu? Jde to vůbec?"

Asi záleží jaké zdravotní postižení, jak stálé se to zdravotní postižení jeví a s jakým počtem včelstev chcete včelařit.
Přechod na nízké nástavky akorát zmenší hmotnost plného nástavku, všechno ostatní zůstane stejné. Pokud tedy stačí, že místo 20 - 40 kilo plného nástavku 2 - 5 x zvedaného při každé prohlídce se bude zvedat 5 - 20 kilo a všechno ostatní zůstane, tak proč ne. Moje zkušenosti se zvedáním nástavků jsou takové, že je obrovský rozdíl zvedat plný nástavek do výšky metru, metru 20 centimetrů a do výšky třeba 1,50 metru, 1,80 metru a ustavovat ho v podstatě "nad hlavou" na úl. Taky je velký rozdíl, pokud nástavek je hladký, o něco lepší je, pokud je opatřen vyfrézováním a úplně nejlepší na manipulaci je, pokud je opatřen masívní úchopovou lištou. Jinak, plný vysoký nástavek zvedaný jen do výše takového metru a opatřený dobrou úchopovou lištou je na manipulaci stejně náročný jako nízký plný nástavek s hladkými stěnami nebo malou vyfrézovanou drážkou zvedaný na úl do výše 1,80 cm.
Navíc pokud je nástavkový úl vysoký jen metr, dobře se z něho v případě potřeby vybírají jednotlivé rámky, je možné v nouzi přejít na práci ve včelách, kdy se z nástavku vybere většina rámků a pár kilo vážící nástavek teprve potom sundává. Pokud je nástavek třeba 1,50 m vysoko, horní kraj nástavku je potom cca 1,70 m vysoko a to vybírání jednotlivých rámků z takové výšky jde podstatně hůř, stolek pod nohy nebo schůdky zpomalují a komplikují.
Langstroth je vhodný, protože má největší průřez, takže úly při stejném objemu budou méně vysoké. Navíc langstroth na studenou stavbu, s úchopovými lištami vpředu a vzadu je na manipulaci člověkem s průměrně dlouhými rukami docela ergonometrický a dobře se nese a zvedá. Na rozdíl od nástavků s čtvercovým průřezem.
Vedle přechodu na nízké nástavky a na langstroth tedy doporučuji nástavky opatřit dobrými úchopovými lištami, snížit podstavce úlu , případně úly přes léto pokládat třeba jen na europaletu na zem nebo tak nějak.

Pokud to nestačí, pak manipulační zařízení, které přenese nástavek z úlu na nějaký pracovní úl.
Nebo zadováky, dneska už by to asi chtělo vzít současný nástavkový úl na teplou stavbu se všemi dnešními vymoženostmi, nástavky z boku a zepředu udělat vcelku a zezadu otevřít. U zadováků, pokud jsou šikovně uspořádány, je možné, jak včelař otevře úl, sednout a po celou práci v úlu sedět a vstát až je hotovo. Takže práce v zadovácích se hodí i pro hodně téžké postižení kloubů a jiné velké snížení pohyblivosti včelaře. Stačí úplně, když sedící včelař rukama a kleštěma ještě zvládne vytáhnout ten 2 - 4 kilo těžký rámek z úlu a furt může se včelami pracovat....Navíc na místo, kde se vejde jeden ležan, vejdou se tři zadováky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:P.K. - mor
Předchozí:M. Václavek - Re: Plošné vyšetření moru? ...Proč?


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu