78717
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 47372 do č. 47492Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- Zdenek (79.127.160.5) --- 28. 9. 2010
Vcely na kukurici
Setkal jsem se u jednoho agronoma s naivnim tvrzenim, ze vcely na kukurici nikdy neleti. Nasledujici fotky a video dokazuji opak:
http://www.imkerdemo.de/bilder/bienen-im-mais/
Problem je v tom, ze v cesku se na rade mist pestuji geneticky modifikovane kukurice, ktere mohou byt pro vcely fatalni. Pro biovcelarsky provoz fatalni jsou. Bohuzel aktivita CSV v teto oblasti je trestuhodne zanedbatelna. Tento svaz se stara spise o to, aby rozdal clenum penezni dotace na vse mozne i nemozne, ale skutecne problemy vcelarstvi ho nezajimaji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47372
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 28. 9. 2010
Novinky v systému Varroamonitoring
Před chvílí byla spuštěna nová verze VMS. Hlavní novinkou je možnost zobrazovat grafy, dále byla upravena a rozšířena nápověda a byly přidány do nápovědy přímé odkazy z jednotlivých stránek. Protože byly úpravy nápovědy většího rozsahu, je možné, že nebudou v některých místech správně odkazy, za což se předem omlouvám.
Milan Čáp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47373
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370)
Kdo ti brání založit si nějaký ten spolek nespokojených včelařů který bude plný výhod. Cchce to jen trochu práce a tvého času a chechtáků.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku > Datum: 28.9.2010 18:11:59 > ---------------------------------------- > V zemi existuje jeden všeobjímající svaz včelařů. Nikdo jiný si netroufne > jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny > ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco > takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými > protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech > profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to > stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co > chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn. > Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl > včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi > žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady > se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého > státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s > tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát. > Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském > svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu) > Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace > evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího > předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní > pletichářství? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47375
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jirka (217.197.144.226) --- 29. 9. 2010
Re: (47350)
"Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka"
Je to kapsa pro rozpěrák na zadní straně nástavku, která by měla usnadnit oddělení nástavků rozpěrákem. Není to ale nic mimořádného, když jsou nástavky hodně přitmelené, stejně musím zabrat přes rohy nožem, protože mám strach o palubky u kapsy. Tato kapsa ale chybí u víka, což je dost škoda - je pravda že víko by se nemělo přilepit, ale mě se občas přilepí a pak musím zabrat stejně přes roh. Kvalita úlů je dobrá, jen bych si příště už nebral zasíťované dno, protože má dost řídké pletivo a včely mi jím prolézají. Nevíte někdo jak to jednoduše a hlavně spolehlivě vyřešit?
Pokud chcete nástavky 39x17 podíval bych se i na
http://www.apis-kolomy.cz/uly.php?ID_Podmenu=7
kde mají tuto sestavu v "akci", ale měli bohužel delší dodací termíny (to by ale přes zimu asi nevadilo). Navíc mají i úchopové latě, což je možná dosud nedoceněná věc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47376
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 29. 9. 2010
RE: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363) (47366)
Jen nevím, zda je u nás pro pěstování cukrové třtiny vhodné podnebí. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek Sent: Tuesday, September 28, 2010 10:47 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Krmeni trtinovym cukrem
"Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět. burzách je z cukr. třtiny. "
Taky že je z cukrové třtiny. Cukr je v cukrové třtině ve větším množství a s méně příměsemi, než to je v cukrové řepě. Takže jeho výroba je levnější a ekologičtější než z řepy. Výroba cukru z řepy je jen náhražková. To, že se tady v Evropě dodnes cukr vyrábí z řepy, je dáno obchodní politikou Evropy a lobbováním cukrovarnického průmyslu. Od 70 let Evropa ztížila dovoz třtinového cukru vysokými cly a podpořila dotacemi výrobu vlastního cukru z řepy. Utlumování výroby cukru z řepy je potom jen projev průniku reality do cukrovarnického průmyslu. Myslím, že snad nikde jinde než v Evropě se cukr z řepy hromadně nevyrábí, protože proti cukru ze třtiny by se obchodně ani nemohl prosadit. Takzvaný "třtinový cukr mnohem zdravější než řepný" bude nečištěný surový hnědý třtinový cukr. Který je nejspíš v zemích vyrábějících cukr z třtiny pouze odpad z výroby běžného rafinovaného cukru a používá se stejně jako u nás kdysi afinovaný cukr ke krmení zvířat. Nebo se draze prodává zastáncům zdravé výživy v Evropě a jinde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47377
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: (47369) (47371)
Včera jsem kontroloval množství odpařené kyseliny v odpařovačích nassenheider v K39 za 20 dnů. Ve 30 odpařovačích z množství 140 ml zbylo přibližně méně než 1/3 kyseliny. Ani v jednom případě nebyla odpařena všechna. Opařovače jsem ponechal a přemístil vedle vznikajícího hnízda. Haf ----- Original Message ----- From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, September 28, 2010 6:16 PM Subject: Re:
> >kyselina m. se spolehlivě a učinně odpaří od 10 stupnů > > Prave proto nelze v nastavajici dobu jiz zabezpecit jeji rovnomerny odpar > nebot teploty jiz kolisaji hluboko pod deset stupnu. > > > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5474 > (20100923) __________ > > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security. > > http://www.eset.cz > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47379
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370)
Nemáte pane informaci, kdo není členem ČSV nemusí a neplatí příspěvky a bere dotace a je na tom lepší než ten který platí příspěvcek- Máte špatné informace. Franta
> jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny > ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco > takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými > protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech > profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to > stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co > chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn. > Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl > včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi > žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady > se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého > státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s > tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát. > Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském > svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu) > Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace > evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího > předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní > pletichářství? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47380
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370)
Jinak můžete vstoupit a stát se članem PSNV - Pracovní společnost nástavkových včelařů.> --
> ---------------------------------------- > V zemi existuje jeden všeobjímající svaz včelařů. Nikdo jiný si netroufne > jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny > ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco > takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými > protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech > profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to > stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co > chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn. > Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl > včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi > žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady > se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého > státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s > tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát. > Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském > svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu) > Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace > evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího > předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní > pletichářství? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47381
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2010
Re: (47350) (47376)
"Kvalita úlů je dobrá, jen bych si příště už nebral zasíťované dno, protože má dost řídké pletivo a včely mi jím prolézají. Nevíte někdo jak to jednoduše a hlavně spolehlivě vyřešit? "
Spolehlivě asi jedině výměnou pletiva. Jednoduše vrácením posunutých drátků pletiva na původní míst a napatláním pletiva spíš hustší než řidší barvou. Pokud těch cca 100 - 200 mikronů barvy, o které se zvětší průměr drátků, bude stačit. Barva asi moc nerozhoduje, pokud je to ve včelách, pletivo bude už stejně navoskované a barva na něm déle než rok držet moc nebude. Nedával bych levné vodouředitelné barvy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47382
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375)
Český svaz včelařů se jmenuje proto, že funguje na území České republiky. Ne proto, že by nutně musel dávat dohromady jen české včelaře. Ve Svazu se nikdo nikoho na národnost neptá. Podmínka členství je jen, že musí mít jen nějaká včelstva na území ČR. Nebo snad ani nemusí, pokud je jinak okolo včelaření činný, zas tak dobře ty stanovy neznám.
Pokud chcete něco okolo včelaření, co Svaz nedělá a případně ani z různých důvodů dělat nechce, nevidím žádnou překážku v tom dát dohromady nějaké lidi, kteří to vidí stejně a něco založit. Třeba občanské sdružení, nevýdělečnou organizaci, nějakou výdělečnou firmu... možností je několik, jen stáhnout příslušné předpisy a vybrat si tu nejlepší možnost pro daný účel.
Když budu mluvit za sebe, hodil by se mně přístup k léčivům mimo Svaz, nedávno jsem se napůl ze zvědavosti ptal v jedné včelařské prodejně na možnost zakoupení léčiva k fumigaci a řekli mi, že ho už dva roky nesmí prodávat, distribude je jen přes funkcionáře ZO. Takhle budu muset v případě potřeby léčivo vydyndávat na funkcionářích ZO, sice teď to vypadá, že pravděpodobně budou ochotní, ale přece jen je to zdržovačka. Sice ta potřeba není momentálně taková, abych kvůli tomu neco aktivně zakládal, ale pokud by byla nabídka příští rok v létě, asi bych jednu lahvičku využil...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47383
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375) (47383)
ČSV SDRUŽUE NEJEN VČELAŘE ALE I PŘÍZNIVCE VČELAŘENÍ. V načí ZO jich máme dokonce 7 a 1 je dokonce jednatelem.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku > Datum: 29.9.2010 10:46:24 > ---------------------------------------- > Český svaz včelařů se jmenuje proto, že funguje na území České republiky. > Ne proto, že by nutně musel dávat dohromady jen české včelaře. Ve Svazu se > nikdo nikoho na národnost neptá. Podmínka členství je jen, že musí mít jen > nějaká včelstva na území ČR. Nebo snad ani nemusí, pokud je jinak okolo > včelaření činný, zas tak dobře ty stanovy neznám. > Pokud chcete něco okolo včelaření, co Svaz nedělá a případně ani z různých > důvodů dělat nechce, nevidím žádnou překážku v tom dát dohromady nějaké > lidi, kteří to vidí stejně a něco založit. Třeba občanské sdružení, > nevýdělečnou organizaci, nějakou výdělečnou firmu... možností je několik, > jen stáhnout příslušné předpisy a vybrat si tu nejlepší možnost pro daný > účel. > Když budu mluvit za sebe, hodil by se mně přístup k léčivům mimo Svaz, > nedávno jsem se napůl ze zvědavosti ptal v jedné včelařské prodejně na > možnost zakoupení léčiva k fumigaci a řekli mi, že ho už dva roky nesmí > prodávat, distribude je jen přes funkcionáře ZO. Takhle budu muset v > případě potřeby léčivo vydyndávat na funkcionářích ZO, sice teď to vypadá, > že pravděpodobně budou ochotní, ale přece jen je to zdržovačka. Sice ta > potřeba není momentálně taková, abych kvůli tomu neco aktivně zakládal, ale > pokud by byla nabídka příští rok v létě, asi bych jednu lahvičku využil... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47384
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 29. 9. 2010
Parafinovane nastavky
Dobry den vespolek,
letos jsem zacal pouzivat parafinovane nastavky. Parafinovani slo rychle, ochrana je dokonala. Uspora v cene povrchove upravy v porovnani s lakem (lazurou apod.) cca 70 %.
Problem vsak vidim, ze nastavky nedychaji a tudiz ve vlhkem pocasi je vlhkost v ule prilis velka. Nepomaha ani zasitovane dno,ocka atd. Jak to resite vy,co pouzivate parafinovane nastavky ?. Napadly me jedine vetracky ve strope, co pouzivaji vyrobci polystyrenovych ulu.
Diky za Vase potrehy a nazory.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47387
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 29. 9. 2010
Re: Parafinovane nastavky (47387)
Pavle, parafínové nadstavky čo do priepustnosti stien sa dajú porovnať s vnútornými stenami tvorenými hliníkovým plechom. Ja aj s jedným priateľom ich máme na včelnici už roky a nemáme s nimi absolútne problém. Ja konkrétne každú úľovú zostavu mám z hora (leto, zima) uteplenú koberčekmi (3 ks), na ktoré som využil vyradené koberce( z plyšu či z kovralu), pod nimi mám položené priamo na vrchných latkách rámikov vrecovinu-pytlovinu, ktorá dýcha (npr. sisal,alebo tkané polyvinylchlorid). Včely ich vždy pritmelia propolisom, ale stále sú priedušné. Na koberčeky sa nesmú priamo položiť plechové striešky, vodné pary musia voľne odchádzať z nadrámikového priestoru, inak sa para na plechu zráža a premáča koberčeky..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47388
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 29. 9. 2010
Re: Novinky v systému Varroamonitoring (47373)
>> Hlavní novinkou je možnost zobrazovat grafy
Ty grafy jsou výborné, na první pohled jsou vidět věci, které z čísel v tabulkách patrné nejsou...
A chtěl bych upozornit ještě na jednu letošní novinku, jejíž užitečnost se ukazuje až nyní. V přehledových tabulkách je ve druhém sloupečku vidět i kumulativní spad za letošek. U těch co poctivě a dlouhodobě monitotují (a pak třeba i zasáhnou proti V.d. v případě nutnosti) jsou nezřídka několikatisícové spady. Přitom z tendence je vidět, že v tuto dobu jsou už včely "čisté" a že péče u takovýchto včelstev byla příkladná.
Upozorňuji na to z toho důvodu, že mnozí včelaři nemají vůbec představu, kolik se ve včelstvech za sezónu může "otočit" roztočů...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47389
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (89.235.0.90) --- 29. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363) (47366) (47377)
Dobrý večer,
Ohledně cukrové řepy, jsme byli ve 20. letech evropskou velmoc ve výrobě cukru, české země určovaly světovou cenu na burze v Anglii. Cukrovka byla nová výnosná plodina, která se organicky hnojila hnojem a poskytovala velmi vysoké výnosy hmoty z jednotky plochy a v českých zemích byly agrárníci z jejího pěstování nadšeni, protože i naše klimatické poměry jí svědčili.V osevní postupu byla zlepšující plodina pro sladovnický ječmen, který jsme produkovali na výrobu sladu světové kvality.
Cukrovarnický průmysl na nadšení agrárníků reagoval a stavěl nové a moderní cukrovary, které v rámci celé monarchie nikde nestály. O výrobě z třtiny se vědělo, ale byla to hodně otázka politiky, agrární strana byla druhá nejsilnější a agrárníci byly na vesnici považováni za vyšší střední vrstvu. Dostal kačku sedlák, pustil ji dál do regionu a ty kačky tam kolovali a tvořili hodnoty.
Byla zde určitá míra soběstačnosti o které se dnes vůbec nemluví a tak můžeme dojet na hloupost, že nebudeme provádět střídání plodin a pěstovat jen to co se do daných podmínek hodí a pak budeme jeden rok kupovat levný chléb a druhý rok kaši protože zrovna zaprší nebo shoří úroda obilí na obilnici světa.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47390
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: Novinky v systému Varroamonitoring (47373) (47389)
jj presne, je pak tezke s nekym vubec o tom problemu diskutovat kdyz dotycny nema paru o stavu veci... Kdyz clovek pocita tak najednou vidi, ze v nekterych pripadech neni tisic zas tak moc
Cekam jak to dopadne, mam jedno vcelstvo kde se "otocilo" ci spise bych to nazval pravym jmenem! - bylo vychovano tolik roztocu, ze dle literatury uz by davno mely byt ccd :-)
T.H.
Upozorňuji na to z toho důvodu, že mnozí včelaři nemají vůbec představu, > kolik se ve včelstvech za sezónu může "otočit" roztočů... >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47391
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (79.127.160.5) --- 29. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363) (47366) (47377) (47390)
>Ohledně cukrové řepy, jsme byli ve 20. letech evropskou velmoc ve výrobě cukru, české země určovaly světovou cenu na burze v Anglii.
Upresnil bych to trochu. Hospodarsky rozmach monarchie v 19. stoleti ukoncil jeji zanik. Rozpadly se drivejsi velke trhy. Kazdy zivnostnik v nove vzniklem Ceskoslovensku to pocitil na vlastni kuzi.
Platilo to samozrejme i o vcelareni. Vi dnes nekdo, ze v Brne byvala plodinova burza a obchodoval se zde med?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47392
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 29. 9. 2010
Re: (47369) (47371) (47379)
když se nad tím zamyslím,K39 je zateplený úl bez síta?pak bych předpokládal ,že se i s výkyvy nočních teplot by se 140 ml mělo odpařit za týden,bylo celkem během posledních 20 dnů převážně pěkně,strýc má zateplený bez síta v boudě klasika39x24 22 rámků ve dvo N,40 ml 85% se odpaří do sucha za 48 hodin!
u vás se odpařilo PRUMĚRNĚ 4-5ML za den,to mi nepřijde účinné,tím spíš pokud jste použily jen 60% KM
nejlepší je když to dva dny dává fest A spálí mu to plice i pod víčkama (a trávu před úlem jak to větraj)následně mi to nabere vlhkost a dobíhá třeba týden,vlhkost mi to nabere brzo na jaře a na podzim,v létě se odpaří i do 24 hodin,takže naleju 85% pokud to na podložce druhej den nevypadá dobře dolívám tak dlouho dokud to padá, většinou po silné snůšce.... ,na dolití už by stačila i 60%
na jaře vám zkrátí životnost zimních včel,prostě je to někdy dorazí,je potřeba počkat(pokud to není akutní) až začnou převažovat letní včely,tím spíš je napodzim šetřím a shodím brouky převážně z letních včel
používám síta...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47394
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375)
Ještě potřebuješ to,když si založíš společenství včelařů aby Tě uznaly orgány státní správy a to od SVS přes lidosprávu až po ministerské úředníky. Ono to neni fouknout a vše se zařídí samo. To je pár let pěkné dřiny dostat se tam kde Tě budou uznávat. Ty tlachy co tady ke svazu se vedou to neni lízat med , to je neskutečná dobrovolná práce. Takových reformátorů je třeba více a budeme tam, kde jsou v Rakousku, nidko nebude léčit, nikdo nebude mít včely. Budme rádi co naši předkové pro nás vybudovali. Potřebuje to vylepšit přidat nové nápady a vždy je co zlepšovat . Vzájemné pochopení a ne funkcionáře svazu přirovnávat Mengelemu a kritizovat, tak jak to píše ve Včelařství včelař z Jindřichohradecka.Ten je dost "chtrý", možná, že by poradit jak na to.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47395
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375) (47395)
"Ještě potřebuješ to,když si založíš společenství včelařů aby Tě uznaly orgány státní správy a to od SVS přes lidosprávu až po ministerské úředníky. Ono to neni fouknout a vše se zařídí samo. To je pár let pěkné dřiny dostat se tam kde Tě budou uznávat."
To je pravda. Ono taky leckdo má všelijaký nápad, potom podle toho něco udělá a potom během 1 - 3 let se pozná, že to takhle nejde a všechno zmizí. To je poměrně dost obvyklé a nejen u nějakého sdružení včelařů. Každý trochu rozvážný člověk s tím, že taková rychle utvořená věc může zase rychle skončit, počítá a tak včetně těch orgánů státní správy k takovému mladému projektu přistupuje. Teprve až takový projekt trvá aspoň takových 5 let a rozvíjí se bez nějakých větších otřesů a zvratů, tak potom se se s ním počítá a je brán jako solidní. Na druhé straně záleží hodně, co by si třeba nově vzniklé společenstvo včelařů vzalo za svůj cíl, některé veci by prakticky žádné takové kontakty nepotřebovaly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47397
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 9. 2010
Re: dvoumate?n? v?ela?en? (47396)
Zkoušel jsem to. Pro obrovské rozměry včelstva a následnou namáhavou práci jsem od toho upustil. Je však výhodné na začátku sezóny jej použít u slabých špatně vyzimovaných včelstev. Vytvoří se tak ze dvou která by stejně nic nedala jedno silné s normálním výnosem.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Plach? <rudolfplachy/=/tiscali.cz> > Předmět: dvoumate?n? v?ela?en? > Datum: 30.9.2010 08:55:23 > ---------------------------------------- > Máte někdo zkušenosti s dvoumatečním včelařením? > Je někde na internetu toto včelaření popsáno? > Podá někdo vlastní informace? > > Plachý > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47398
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 9. 2010
Re: Re: dvoumate?n? v?ela?en? (47396) (47398)
Ahoj, využívám toho na jaře, třeba když si zazimuji oddělky s nadějnými matkami , kterým by samozřejmě trval rozjezd déle a z první snůšky by nebylo nic. na kmenové včelstvo dám cca v březnu až dubnu (po proletu!) MM, na ní oddělek. Po zesílení při rozkvětu třešně přidám druhou MM a nad ní medník. Včelstva rozděluji dle počasí a síly obvykle cca v prvním týdnu května.. Obvykle přemístím původní kmenové včelstvo. Většinou přežijí obě matky, oddělek sílí díky teplu kmenového včelstva raketově. Píšu o včelstvech v maringotce s jedním spodním česnem! Radek > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Plach? <rudolfplachy/=/tiscali.cz> > > Předmět: dvoumate?n? v?ela?en? > > Datum: 30.9.2010 08:55:23 > > ---------------------------------------- > > Máte někdo zkušenosti s dvoumatečním včelařením? > > Je někde na internetu toto včelaření popsáno? > > Podá někdo vlastní informace? > > > > Plachý > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47399
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 30. 9. 2010
Re: (47369) (47371) (47379) (47394)
Úly mám opravdu zateplené a ve včelíně. Nemohlo by být pomalé odpařování KM způsobeno zakrytím úlů PVC foliemy ? Haf ----- Original Message ----- From: "P.K." <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, September 29, 2010 9:12 PM Subject: Re:
> když se nad tím zamyslím,K39 je zateplený úl bez síta?pak bych > předpokládal > ,že se i s výkyvy nočních teplot by se 140 ml mělo odpařit za týden,bylo > celkem během posledních 20 dnů převážně pěkně,strýc má zateplený bez síta > v > boudě klasika39x24 22 rámků ve dvo N,40 ml 85% se odpaří do sucha za 48 > hodin! > > u vás se odpařilo PRUMĚRNĚ 4-5ML za den,to mi nepřijde účinné,tím spíš > pokud jste použily jen 60% KM > > nejlepší je když to dva dny dává fest A spálí mu to plice i pod víčkama (a > trávu před úlem jak to větraj)následně mi to nabere vlhkost a dobíhá třeba > týden,vlhkost mi to nabere brzo na jaře a na podzim,v létě se odpaří i do > 24 hodin,takže naleju 85% pokud to na podložce druhej den nevypadá dobře > dolívám tak dlouho dokud to padá, většinou po silné snůšce.... ,na dolití > už by stačila i 60% > > na jaře vám zkrátí životnost zimních včel,prostě je to někdy dorazí,je > potřeba počkat(pokud to není akutní) až začnou převažovat letní včely,tím > spíš je napodzim šetřím a shodím brouky převážně z letních včel > > používám síta... > > > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5490 > (20100929) __________ > > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security. > > http://www.eset.cz > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47400
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2010
Re: (47369) (47371) (47379) (47394) (47400)
"Úly mám opravdu zateplené a ve včelíně. Nemohlo by být pomalé odpařování KM
způsobeno zakrytím úlů PVC foliemy ?"
Už jen samotné snížení teploty mnohonásobně sníží množství odpařené kyseliny, zatímco roztoči jsou pěkně v teple u včel, pokud tyto plodují, tak ve stejné teplotě jako v létě a tudíž na kyselinu stejně citliví. Pokud neplodují, tak jsou roztoči v nízké teplotě a potom jsou ke kyselině ještě odolnější než v létě.
U nás je teď po poledni jen asi + 6 st C a to je už doslova zimní teplota. Používat teď kyselinu je prakticky už úplně zbytečné, sezóna je prostě pryč. A na nějaké větší oteplení a návrat babího léta to v dohledné době nevypadá....
Nejlepší bude tu kyselinu teď prostě vyndat, jiný účinek v současném počasí mít nebude, než že zkoroduje kovové věci v úlu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47401
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 30. 9. 2010
Re: dvoumatečné včelaření (47396)
Na dolu uvedenej adrese som uverejňoval sériu 12-tich článkov na téme Systém dvoch včelstiev -SDV, v úľoch B (270x420mm) v troj a štvorúľovej zostave. Samozrejme, že práce je viac, ale i výsledky sú dobré, praktikoval som to od roku 1986 do 20O6. Je to veľmi dobrá metóda ošetrovania včelstiev v menej priaznivých rokoch. Posledné desaťročie poskytovalo včelstvám nebývalé podmienky (teplé zimy a jar), že silu včelstiev som dosiahol aj s jednou matkou.
Škoda však o tom veľa slov, každý si to musí odskúšať sám a vo vlastných podmienkach. Včelár musí mať však potrebný počet debničiek,na každý úľ jedno medzidno s letáčom a pre každé včelstvo potrebuje ešte jednu matku.
www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=121&mode=&order=0&thold=0
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47402
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 30. 9. 2010
Re: matky (47403) (47404)
P.K., je to naivná rada.
Iné, ak chce včelár vymeniť M vo včelstve, je npr. stará, poškodená a včelstvo nedokázali dokonale pripraviť. Potom je dobré M v tomto čase vymeniť. Prijatie môže byť dokonalé a jednoduché. Dôležité je, aby vo včelstve nebol žiaden plod. V takom prípade stačí nevhodnú M odobrať a ihneď novú M vložiť v klietke zaistenou CMC.
Ešte raz zdôrazňujem, vo včelstve nesmie byť plod!
Môže to byť dobrý vklad do budúcej sezóny.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47405
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 9. 2010
Re: matky (47403) (47404)
To jsou opravdu dva různé pojmy. Tyto se však podle způsobu použití mohou prolínat. Dvou matečná včelstva fungují ve dvou plodištích a matky jsou odděleny mřížkou. Dosáhneme enormních výnosů ale za cenu Vyšší fyzické námahy. Také tento způsob lze právě použít na spojení dvou slabých včelstev a dostat je do snůškové síly právě pomocí obou matek Spojování slabochů však nevyužívá potenciálu obou matek , ale ponechává výběr na včelstvu kterou si samy ponechají
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: P.K. <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: matky > Datum: 30.9.2010 17:59:05 > ---------------------------------------- > za chvilu nebudou citit ,pustil bych je do produkčních včelstev,na jaře to > většinou rozjedou spolu pak zustane ta lepší.... > > nekdo si tu evidentně plete 2matečné včelaření se spojováním chudáků > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47406
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2010
Re: matky (47403) (47404) (47405) (47407)
"..spousta z vás co přidávaj oddělky na podzim má matky 2 až do jara..."
To se u nás probíralo někdy okolo roku 1990, ve Včelařství byl o tom mějaký článek. Tehdy se zdůrazňovalo, že matky aby vydržely co nejdéle by měly být tak, aby nebyly ve stejné uličce. Přirozeně podmínka je spojení pozdě na podzim, kdy už je tak zima, že matky nepřecházejí z uličky do uličky. Potom jsem několik let zkoušel spojování včelstev v zimě za mrazů, typicky o vánočních svátcích, a to klidně i s manipulací s jednotlivými rámky se včelami v zadovácích. Zatím jsem tento postup definitivně nevyhodnotil a nezavrhl.
Jinak statistiky, které ode mně dostávali na ZO, musely být v té době velice zajímavé, pravidelně jsem míval na fumigaci a aerosol určitý počet včelstev a na vzorcích a na jaře po vyzimování poloviční počet včelstev, ale nikdy jim nestálo za to se zeptat, proč to tak je a já jsem příčinu sám od sebe nikomu nevytruboval.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47408
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 10. 2010
Re: matky (47403) (47404) (47405) (47407) (47408) (47409)
Problémem ovšem může být právě ta omezená působnost. Ta pak vede ke vzniku rezistence na kterékoliv léčivo, zvláště jestli se pak prodlužeje doba působení. To platí všeobecně.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: P.K. <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: matky > Datum: 01.10.2010 10:49:50 > ---------------------------------------- > chce to aktivní přístup:Pozoruj a jednej! > > děkuji poláškovi ,že mě v tomto podepřel... > > jo a s tou kyselinou,včely lítaj právě od deseti stupňů,takže posedlacku: > lítaj -dá se dát kyselina,pokud lítaj jen omezeně ,bude omezený i učinnek > KM... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47412
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 10. 2010
Re: matky (47403) (47404) (47405) (47407) (47408) (47409) (47411)
v tom mátě pravdu Od zavedení rozběrného díla se ve včelaření zase tak moc převratných změn neobjevilo. Vždy jde jen o nové aplikace něčeho staršího. pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: matky > Datum: 01.10.2010 11:17:43 > ---------------------------------------- > "děkuji poláškovi ,že mě v tomto podepřel... " > > Já jen říkám, že to není nová věc, že to už tady bylo. Na trochu jiné > úrovni, ale bylo. Nic víc... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47413
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Hric M (217.197.155.190) --- 1. 10. 2010
Mezistěny
Zdravím. Má někdo skušenosti s mezistěnama různých výrobců? Kdysi jsem měnil za mezistěny ve Stražisku, pro velké srážky jsem začal měnit v Brně na Kolišti. Cena za výměnu je 27,-Kč. Ptal jsem se na Stražisku, cena je 31,50Kč. Nějaké divné! Na mezistěnách některých výrobců včely nechtějí stavět. Nebo stavba je pomalejší. Tak jaké skušenosti máte Vy?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47414
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pavelno (86.61.200.134) --- 1. 10. 2010
Nástavky
Měl bych dotaz ohledně výroby nástavku na výšku rámku 30cm. Jedná se mi o to, zda-li jste někdo nezkoušel použít na tuto výšku nástavku jeden kus prkna. Chtěl bych takto slepit nástavek a sešroubovat ho, ale byl jsem od to ho zrazen, že se to zkroutí. Už v loni jsem si vyrobil takto vysoké nástavky, ale lepil jsem to ze dvou kusů, ale teď bych to chtěl z důvodu "nelepení ze dvou kusů" udělat z jednoho, možná i bez lepidla, jednalo by se o smrk. Nemáte někdo s touto problematikou nějaké zkušenosti?
Díky za radu, Pavel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47415
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2010
Re: Mezistěny (47414) (47417)
Ty lisované jsou spíš odlévané. Buďto se udělá plát vosku a ten se mezi ohřátými matricemi vylisuje nebo se rovnou jedna matrice poleje rozpuštěným voskem a přitlačí druhá matrice, po zchladnutí vosku se mezistěna odloupne. Takže vosk v těchto mezistěnách je řidší než ve válcovaných, proto se dříve stává křehký.
Není ale problém u těchto mezistěn je po zimě vystavit na delší dobu , aspoň pár hodin, lépe pár dnů vyšší teplotě, tak k 30 st C a křehkost těchto mezistěn zmizí. Zřejmě to souvisí s vnitřní strukturou vosku.
S různými výrobci zkušenosti nemám, co jsem viděl fotky tady na fóru, tak mně připadalo, že se hodně jedná o porušení vosku příliš vysokou teplotou při příliš agresívním nebo moc dlouhém zatavování příliš velkým proudem nebo v případě použití už použitého drátu vnesením nečistoty z drátu do vosku kolem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47420
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Albert Gross (212.197.5.2) --- 2. 10. 2010
Re: Nástavky (47415)
Pri 3/4 Lang./cca 20 cm/ som použil dosky na čelá z jedného kusa a niektoré ma pri spájaní nástavku poriadne cvičili. Da sa to potom opraviť širšou drážkou, ale je to robota navyše. Riedke drevo sa krúti menej, ale tiež by som vám odporúčal spájať segmenty nástavku z troch kusov.
Niekto lepí steny na tupo - ja používam pero zo sololitu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47421
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaro (217.119.115.1) --- 2. 10. 2010
Kvalita MS
Ako čítam sa mi zdá, že sa tu hodnotí kvalita MS nie celkom správne. Jeden tu píše, že nekvalitné sú tie čo sa lámu a kvalitné sú tie čo ohne až ku sebe a MS sa nezlomí. Tak takú MS nechcem, ktorá sa pri zalomení správa ako guma alebo plastelina. Je tu podozrenie, že tam nie je len včelí vosk ale aj niečo inšie a je určite táto MS /medzistienka/ hrubá, z ktorej včely musia ešte odobrať vosk a ich voskové šupinky z voskvých žliaz padajú bez využitia na dno úľa.
MS, ktoré sú krehké za studena sú jednoznačne vyrobené len z čistého včelieho vosku bez akýchkoľvek prísad. Treba s nimi pracovať za tepla a potom nie je žiadny problém. Aj na SLovenksu máme asi 4-5 výrobcov MS, ale včeobecne sa za najkvalitnejšie považujú krehké MS za studena z firmy Nawax, kde sú MS vyrábané kontinuálnym liatím. Sú tenké, do 1 kg vojde 13 ks,nevlnia sa ako hrubé MS a včely ich krásne vystavajú a matka krásne zakladie. Mal som MS od iného výrobcu /valcované/, kde mi včely ťahali od základu trúdie bunky a MS bola veľmi hrubá a tiež sa plásty zviezli po drótiku na spodnú latku za oveľa nižšej teploty než MS liate. Hovorilo sa, že tie MS obsAHUjú parafín, ktorý sa taví pri nižšej teplote než včelí vosk.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47422
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422)
"MS, ktoré sú krehké za studena sú jednoznačne vyrobené len z čistého včelieho vosku bez akýchkoľvek prísad. "
Podle mně se menší znečištění jen podle tady toho či zápachu či vzhledu nedá poznat.
Nejjednodušší má být měření teploty tání vosku a v jakém rozmezí teploty k tomu tání dochází, od měknutí po úplné roztání do průhledného stavu. případně jak vosk při tom roztání vypadá. Kdesi jsem viděl metodiku, z vosku se udělá kulička a ta se nalepí přímo na teploměr, postupně se zvyšuje teplota a sleduje se.
Odolnost, jak destička vosku snáší ohyb se dá použít taky, musí to ale být destička určité tloušťky odlitá určitým způsobem a zkoušené při konkrétní teplotě, v žádném případě ne mezistěna vyrobená různým způsobem a skladovaná při různých teplotách. Čistý včelí vosk se právě proti vosku porušeném třeba parafínem vyznačuje tím, že destičku je možné ohnout mnohem víc. Při teplotě blízké teplotě úlu je to proti jiným voskům či porušenému včelímu vosku materiál dostetečně pevný a zároveň materiál, který vydrží všelijaké ohyby a deformace a nepraskne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47423
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lukáš Matela (92.43.24.8) --- 2. 10. 2010
Re: Pár slov ke stavu organizovaného včelařství v česku (47370) (47375) (47395)
F.P.: Takových reformátorů je třeba více a budeme tam, kde jsou v Rakousku, nidko nebude léčit, nikdo nebude mít včely. Budme rádi co naši předkové pro nás vybudovali.
Nechci se teď vyjadřovat k tématu vlákna, ale připadá mi dost nefér, navážet se do rakouských včelařů, když každý druhý inzerát s nabídkou matek obsahuje název alespoň jednoho rakouského kmene: Troiseck, Singer, Sklenar, Peschetz. Je to tam opravdu tak zlé, když si rozchovávatelé matek jezdí pro plemenný materiál tam?
A naopak - znáte někdo nějakého rakouskécho chovatele matek, který si jezdí kupovat matky do ČR? Možná, že i v Rakousku bychom se měli co naučit..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47424
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 2. 10. 2010
Mal som MS od iného výrobcu /valcované/, kde mi včely ťahali od základu trúdie bunky a MS bola veľmi hrubá a tiež sa plásty zviezli po drótiku na spodnú latku za oveľa nižšej teploty než MS liate. Hovorilo sa, že tie MS obsAHUjú parafín, ktorý sa taví pri nižšej teplote než včelí vosk.
snad chapete ,že to nebylo výrobním procesem ,ale nějakým grázlem....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47425
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 2. 10. 2010
Re: Pár slov ke stavu organizovaného včelařství v česku (47370) (47375) (47395) (47424)
souhlas,vyserem se na léčení,protože rezistence je dost dobra omluva ,přestante hledat cestu jak na to ,stojí to moc práce,tu kyselinu si ani nekupujte,varidol si nafasujte ale hned ho zahodte,prece ho nebudete používat zbytečně,napodzim to všechno vysiřte a na jaře si kupte oddělky z nemecka,kdo to pozná? ,nic nenehlasujte,za mor muže vždycky někdo tajnej nebo znepřatelenej soused, veterina je na to krátká...dost dobre pro včelařská prasata,ale nic to nestojí to je prostě parada,máte čas třeba slastně chlastat,šak co...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47426
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 3. 10. 2010
veterina v OL považuje lečení KM učinné do 15.9Čl. 3
Chovatelé včel v ekologickém zemědělství jsou povinni :
a) Při nálezu více než 3 roztočů, zjištěných v denním spadu do od 15.7.2010 do 15.9.2010
jednotlivá včelstva léčit přípravkem Formidol 40 ml podle návodu výrobce. Do výskytu
3 roztočů včetně v denním spadu od 15.7.2010 do 15.9.2010 nemusí ekologický chovatel
včel používat žádná léčiva.
b) Každoročně obměnit nejméně jednu třetinu všech používaných plástů.
c) Vyloučit včelstva, léčená chemicky syntetizovanými léčivy před ukončením snůšky
z produkce biomedu ( bioprodukt ).
Nařízení KVS Olomouc č. 22/2010 ze dne 15.9.2010
Stránka 2 z 5
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47427
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 3. 10. 2010
Re: Mezistěny (47414)
Když jsem před časem kalil vodu s tímto tématem, tak jsem se nic nedozvěděl. Nakonec jsem byl řádně setřen jistým pánem, o kterém jsem se mýlně domníval, že pomůže radou. Sklidil jsem sprdunk a od dalších opovržlivé poznámky. Proto doporučuji pročíst (zvláště příspěvek LukaseM) http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kolik-mezisten-na-100-ramku-42x17-cm. Nakonec můj názor - s litými mezistěnami se hůř pracuje, v teple úlu se chovají jako něco cizího, ale budou se vyrábět, protože jejich výroba je rychlejší a levnější, výrobní zařízení stálo majlant a jejich nedostatky nevadí velké části včelařů (myslí si že to co mezistěny dělají je jejich nedostatkem a řeší to nesmyslným přehnaným armováním).
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47428
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (109.72.2.222) --- 3. 10. 2010
diplom český med
tak jsem konečně dostal medaili za med.Škoda , že nepíšou , kde se stala chyba , že jsem dostal jen stříbrnou medaili. Vodivost se zařazením ok , voda ok s velkou rezervou , hmf taky , chuťově jeden z lepších. etiketa vlastní v souladu s požadavky.Chtěl jsem poslat ještě jeden kombi vzorek do druhého kola , ale kdyby byla chyba třeba v etiketě , i když nevím kde , zlatou bych stejně nezískal , takže raději nic a udělám novou etiketu , i když nevím co mám vlastně opravit . Ach jo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47429
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Dvorský L (81.25.16.87) --- 3. 10. 2010
Prosba
Vážení přátelé nechci vás zatěžovat příliš organiozačními záležitostmi ČSV, vím, že všichni vyhodnocujete sezonu a připravujete včelky na zimu.
Obracím se na vás s prosbou o to, aby jste alternativní návrh stanov, který je uveden na této adrese
http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Sciskala_Klikanec_Navrh.doc
rozšířili mezi včelaře, především pak připoměli delegátům sjezdu ČSV. Včera jsem byl na schůzce delegátů ČSV pro středočeský, mostecký, karlovarský karaj. Z přítomných jej znali pouze 4 delegáti. I když se zněním §§ 1-13 prakticky všichni souhlasili, nemohli jsme zaujmout zásadanější stanovisko. Nechceme totiž přijímat unáhlené závěry bez dostatečné nalosti věcí. Bylo to samozřejmě způsobeno tím, že tento návrh byl přeložen někdy kolem 28-30.9. a naa webu ČSV nemohl být včas vyvěšen. Prosím vás ty, kteří jste z jiných krajů a jistě znáte své zástupce na sjezd nebo funcionáře OV ČSV, upozorněte je na to. Samozřejmě budou-li nějaké připomínky, můžetete se obrátit na komisi pro přípravu stanov. Tento návrh př. Sciskaly a kol. podle mne vyvážteným způsobem řeší jednak zvýšené kompetence předsedy a předsednictva a na druhé straně pravomoci ÚV, resp. RV (místo ÚV je navrhován republikový výbor), zpružňuje řízení ČSV.
Hezký zbytek neděle přeje Leoš Dvorský
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47430
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 4. 10. 2010
RE: Mezistěny (47414)
jeden člen naší ZO měl podobné zkušenosti a podezření, tak dělal pokus - do rámků nedával celé mezistěny, ale pásy vždy od různých výrobců. Jednou na kraj, jindy doprostřed. Asi 40 mezistěn do různých včelstev. A usvědčil výrobce (nebudu jmenovat), že jejich vosk je falšovaný, zřejmě parafínem. Takže mu reklamaci uznali a v tichosti vyměnili skoro metrák mezistěn, v době hluboké totality, kdy jakékoliv osočení výrobce mohlo být překrouceno jako pochybování o našem socialistickém zřízení. Na to, že to byl vyučený kovář a podkovář si počínal při pokusu obdivuhodně správně. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Hric M Sent: Friday, October 01, 2010 12:34 PM To: Včelařský mailing list Subject: Mezistěny
Zdravím. Má někdo skušenosti s mezistěnama různých výrobců? Kdysi jsem měnil za mezistěny ve Stražisku, pro velké srážky jsem začal měnit v Brně na Kolišti. Cena za výměnu je 27,-Kč. Ptal jsem se na Stražisku, cena je 31,50Kč. Nějaké divné! Na mezistěnách některých výrobců včely nechtějí stavět. Nebo stavba je pomalejší. Tak jaké skušenosti máte Vy?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47432
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423)
Dnes se může hovořit o mezistěnách z čistého včelího vosku jen u těch výrobců, kteří je vyrábějí z vosku získaného z víček, nebo volné stavby. To co koluje ve velkém, má více či méně různých příměsí. Koupit, nebo vyměnit je velká loterie. Takže můžu mít od stejného výrobce jednou mezistěny super, a podruhé to bude k zaplakání. A co včelař udělá s těmi sjetinami, hrbatinami, okousancemi a nepravidelnou stavbou - hodí to do hrnce rozvaří a vrátí zpět výrobci. PŘECE NEBUDE TRATIT! Dokud se nezmění myšlení včelařů a přístup výrobců nemůže být řeč o kvalitních mezistěnách.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47434
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.101) --- 4. 10. 2010
Re: (47431) (47433)
To ano, ale pokud to nejde přes OV ČSV, přichází se o dotace ...
S pozdravem Petr.
-------------
A když jde, tak zas není včas, protože se čeká až na poslední lajdáky - ZO a zase je s tím víc starostí a ztráty času.
Takže nevím, jestli obyč. včelaři ten čas uhradí dotace asi 20 Kč na lahvičku.
Než jet naschůzi pro léčivo, zjistit že nepřišlo, pak telefonovat a čekat, pak jet znova.
Možná to pro někoho kdo si váží svého času je levnější než s dotací a ztrátou času. :-)
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47435
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434)
Ono to není také jen o mezistěnách. Velký vliv má také technologie při výměně mezistěn v rámcích. Sám jsem si ověřil, že velmi často vykousávají okolí drátků které jsou opakovaně použity. Vosk zbylý na drátcích se zřejmě při elektrickém zatavování přehřeje a včely ho pak vykoušou. Z toho je vidno, že si také za spoustu problémů můžeme sami svojí hloupostí. Včelaři jsou, jak víme šetřílci a pak z neúspěchu s oblibou viní druhé.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <pala.jiri/=/email.cz> > Předmět: Re: Kvalita MS > Datum: 04.10.2010 09:57:04 > ---------------------------------------- > Dnes se může hovořit o mezistěnách z čistého včelího vosku jen u těch > výrobců, kteří je vyrábějí z vosku získaného z víček, nebo volné stavby. To > co koluje ve velkém, má více či méně různých příměsí. Koupit, nebo vyměnit > je velká loterie. Takže můžu mít od stejného výrobce jednou mezistěny > super, a podruhé to bude k zaplakání. A co včelař udělá s těmi sjetinami, > hrbatinami, okousancemi a nepravidelnou stavbou - hodí to do hrnce rozvaří > a vrátí zpět výrobci. PŘECE NEBUDE TRATIT! Dokud se nezmění myšlení včelařů > a přístup výrobců nemůže být řeč o kvalitních mezistěnách. > > J.P. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47436
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.101) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436)
Pepan:
...Velký vliv má také technologie při výměně mezistěn v rámcích. Sám jsem si ověřil, že velmi často vykousávají okolí drátků které jsou opakovaně použity.....
-----------
Zajímavý postřeh, možné to je, párkrát se mi to stalo, ale na to, že zatavuji opakovaně do vytavených rámků s nerez dráty, tak to asi nebude přehřátím.
Tipnul bych si nějak znečištěný vosk od nenererezových - pocínovaných drátků. Tam asi může k nějaké reakci dojít, pokud je cín fuč.
No až najdu nějakou takovou mezistěnu, tak se pořádně kouknu, nebo se jich zeptám, co jim vadí. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47437
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 4. 10. 2010
Tipnul bych si nějak znečištěný vosk od nenererezových - pocínovaných drátků. Tam asi může k nějaké reakci dojít, pokud je cín fuč. .......
toto je naprosto správná úvaha,nestalo se mi to co používám kvalitní nerez,
píšu kvalitní protože ta velice rozšířena nerez vidlička k odvíčkování mi zrezavěla-má dřevěnou rukojet a jehly byly pouze pochromované,
přehřátí je čirý nesmysl,mám trafo 24V a občas tomu dám, ale že byto vykusovaly se mi nestalo....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47439
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437)
Tipnul bych si nějak znečištěný vosk od nenererezových - pocínovaných drátků. Tam asi může k nějaké reakci dojít, pokud je cín fuč. Karel.
Už dve desaťročia používam spätne rámiky aj s ich výpletom, takže s vyhrýzaním zatavených mám nejaké skúsenosti.
Je jedno či používame pocínovaný, medený či antikórový drôt, ak nedokonale očistíme rámikový výplet, lebo včely vždy objavia na drótoch nečistotu a snažia sa ju odstrániť vyhryzením vosku a čo je najhoršie Ms už na výplet neupevnia.
Preto nestačí len po vytavení súšov bežne drôt očistiť ponorením len do vriacej vody (prípadne oškrabaním nožom), ale po tomto úkone drôtový výplet komplet po vybratí z kúpeľa očistiť suchou flanelovom handričkou! Je to robota zdanlivo naviac, ale len takto sa vyhnete nedokonalej stavbe nových panenských plástov.
Preto niektorí včelári poučený svojou praxou, radšej robia nový výplet rámikov novým drôtikom.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47441
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441)
Já používám pocínovaný drát ze starých plástů opakovaně. Když se nečistí, po zatavení je mezistěna znečištěná tmavými produkty reakce drátku s původním voskem až na šířku centimetru. Jestli ho včely vykoušou, záleží na kvalitě zatavení, drátek zatavený najednou přesně do středu mezistěny ani zas tak moc nekoušou, jen občas a jen od kraje. Pokud ale drátek byl zatavován na vícekrát a trochu z té mezistěny trčí, je to problém. Mezistěnu buď vykoušou a už nedostaví nebo aspoň vykoušou základy dělničích buněk a kolem drátků tak postaví trubčí buňky a všelijaké přechodné paskvily.
Drátek se tak musí bezpodmínečně čistit. Já drátek protáhnu vícekrát přes nehet a černá tlustá spíš křehká vrstva na drátku tak opadne. Potom drátek čistím protažením přes nějaký starý hadr, mačkám ho tak, že při protahování se drátek zahřívá a zbytek té černé vrstvy se tak natáhne z drátku do hadru. Je to vhodné pro málovčelaře, pro velkovčelaře je to piplačka, protože pocínovaný železný drátek hodně praská a musí se navazovat. Očištěný železný drátek je nejlepší ihned zatavit do mezistěny, protože jinak tenký očištěný drátek poměrně rychle rezne dál. Takže není vhodné to dělat do zásoby přes zimu. Jedině, že by se drátek nakonec pasivoval třeba lihovým roztokem propolisu, ten by mohl zastavit reznutí očištěného drátku.
U použitého nerezového drátku může dojít k uvolňování solí niklu, vosk na drátku se může časem rozkládat na organické kyseliny. A pokud tam je nějaký zbytek medu, tak ty organické kyseliny budou vznikat ještě mnohem rychleji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47442
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441)
Tyto dva postupy by vyžadovaly časový snímek. myslím, že by 0 od 0 pošla
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Kvalita MS > Datum: 04.10.2010 15:50:00 > ---------------------------------------- > Tipnul bych si nějak znečištěný vosk od nenererezových - pocínovaných > drátků. Tam asi může k nějaké reakci dojít, pokud je cín fuč. Karel. > > Už dve desaťročia používam spätne rámiky aj s ich výpletom, takže s > vyhrýzaním zatavených mám nejaké skúsenosti. > Je jedno či používame pocínovaný, medený či antikórový drôt, ak nedokonale > očistíme rámikový výplet, lebo včely vždy objavia na drótoch nečistotu a > snažia sa ju odstrániť vyhryzením vosku a čo je najhoršie Ms už na výplet > neupevnia. > > Preto nestačí len po vytavení súšov bežne drôt očistiť ponorením len do > vriacej vody (prípadne oškrabaním nožom), ale po tomto úkone drôtový výplet > komplet po vybratí z kúpeľa očistiť suchou flanelovom handričkou! Je to > robota zdanlivo naviac, ale len takto sa vyhnete nedokonalej stavbe nových > panenských plástov. > Preto niektorí včelári poučený svojou praxou, radšej robia nový výplet > rámikov novým drôtikom. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47444
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 10. 2010
Re: Re: (47431) (47433) (47435) (47438) (47443)
To máš pravdu. zazimovací dotace již není 10 let
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: > Datum: 04.10.2010 20:17:39 > ---------------------------------------- > VEŠKERÉ dotační tituly budou zrušeny 2013 > ----------- > > Dotace od EU asi zřejmě ano, resp. je skoro jisté, že ještě 3 roky budou. > > U těch našich (zazimovacích) to zas tak moc jisté není. > Tedy že vydrží ještě 3 roky. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47445
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444)
"Tyto dva postupy by vyžadovaly časový snímek. myslím, že by 0 od 0 pošla"
Pokud je drátek zaručeně pevný, snese očištění v rámku a nepraská, je zaručeně rychlejší drátek nevyndávat, čistit ho v plástu. Takže to by bylo asi jen v případě nerezového drátku.
Pokud je drátek pocínovaný a starší, asi by se časově vyplatilo starý drátek vyhodit a rovnou dát místo něho z cívky nový.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47446
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444)
"Tipnul bych si nějak znečištěný vosk od nenererezových - pocínovaných
> drátků. Tam asi může k nějaké reakci dojít, pokud je cín fuč. Karel."
Tam pravděpodobně dochází i za studena reakcí železa s voskem a vzniku železnatých voskových mýdel. Případně železo zoxiduje na rez, což se dá považovat za hydroxid železitý a železnatý a ten dlouhodobým stykem s voskem ho rozštěpí zase na ty železnatá a železitá mýdla.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47447
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47447) (47448)
Čas ukáže, kolikrát bude vůbec možné nerezový drátek použít. Neboli z jak kvalitního nerezu je, jestli se po čase nebude lámat třeba jen na koncích, které se zajišťují namotáním na hřebíček. Aspoň já to tak mám. Nebo jestli třeba časem nedojde ke korozi způsobené chloridy z potu, jak se na drátek při práci bude sahat rukama. Pokud je drátek z té levnější na chloridy nestabilizované oceli. Ví někdo, z jaké nerezi ten drátek vlastně je?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47449
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.228.147.9) --- 4. 10. 2010
Re: (47431) (47433) (47435)
Bude pršet.Pokud vím,tak jsi si doposud scháněl lečivo soukromě.To ti zase nahráli na smeč,že nebylo léčivo hned prvního.Ale kde je psáno.kdy přesně léčivo dojde.Že byla schůze hned prvního,za to snad distributor nemůže.Né,že bych se ho,toho distributora zas tak moc zastával.Ale je vidět,když chceš psa bít,tak je každá příležitost dobrá.čauky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47450
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47446)
Nejde jen o drátek Měním ročně tak 200 plásů . Za jedn den je mám vyřezány a roztaveny a pří tom je stihnu ještě oškrábat.Proses tavení provádím přímo v pytlích co jsou do vařáků na vosk v obyčejném prádelním kotli. Přímo na kotli leží jednoduchý pákový lis na kterém ty pytle vylisuji. Druhý den Získaný vosk znovu roztavím aby se dočistil a při tom vyčistím dírky v rámcích Na vyčištění dírek použiji stojan k ruční vrtačce kde je upnuto šídlo. Jeden rámek trvá necelou minutu. Drátkování mi zabere další dva dny Za nejvýše 4 dny mám 200 rámků kompletně připravených na mezistěny včetně zpracovaného vosku k prodeji. To by ten drátek do jednoho rámku (1,5m) musel stát alepoń 5 kč, aby to stálo za tu jeho záchranu.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Kvalita MS > Datum: 04.10.2010 21:13:45 > ---------------------------------------- > "Tyto dva postupy by vyžadovaly časový snímek. myslím, že by 0 od 0 pošla" > > Pokud je drátek zaručeně pevný, snese očištění v rámku a nepraská, je > zaručeně rychlejší drátek nevyndávat, čistit ho v plástu. Takže to by bylo > asi jen v případě nerezového drátku. > Pokud je drátek pocínovaný a starší, asi by se časově vyplatilo starý > drátek vyhodit a rovnou dát místo něho z cívky nový. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47452
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47447)
Tyto akademické úvahy čím vším se vosk znečišťje nechte stranou Jelikož se vosk nepoužívá jen pro účely včelařské ale i jiných oborech tak spousta vosku mizí mimo včelařství a s tím i to jeho znečištění.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Kvalita MS > Datum: 04.10.2010 21:17:03 > ---------------------------------------- > "Tipnul bych si nějak znečištěný vosk od nenererezových - pocínovaných > > drátků. Tam asi může k nějaké reakci dojít, pokud je cín fuč. Karel." > > Tam pravděpodobně dochází i za studena reakcí železa s voskem a vzniku > železnatých voskových mýdel. Případně železo zoxiduje na rez, což se dá > považovat za hydroxid železitý a železnatý a ten dlouhodobým stykem s > voskem ho rozštěpí zase na ty železnatá a železitá mýdla. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47454
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47447) (47454)
"Tyto akademické úvahy čím vším se vosk znečišťje nechte stranou"
Hm,já píšu o tom, že použitý původně pocínovaný železný drátek, pokud se nečistí, při zatavení kontaminuje mezistěnu v okolí. O nějaké cirkulaci znečištění přes vytavování plástů a výrobny mezistěn jsem nepsal. To je něco jiného.
Stejně si ale nějak nedovedu představit, že by se někdo ve výrobně mezistěn namáhal sehnat třeba parafín nebo více parafínů a přidával ho do takových 5 - 10 % do včelího vosku, připadá mně to hodně náročné na práci, hodně nebezpečné kvůli reputaci výrobny, protože není problém dát podezřelou mezistěnu do laboratoře za celkově malý zisk.
Spíš to vidím na poškození vosku při zpracování, stykem s železem nebo zinkem a hlavně potom při desinfekci za příliš vysoké teploty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47455
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47447) (47454) (47455)
Co se týká znovupoužívání starých drátků,souhlasím s tím, že když se započte cena práce, že to není ekonomické. Akorát že momentálně mně na tom tolik nezáleží a tak ty drátky recykluji. V budoucnu mě to možná přestane bavit nebo budu mít méně času a víc rámků a potom recyklovat nebudu. Uvidíme.
Zatím to beru jako příspěvek ekologii, drátky se zpátky do ocelárny nedostávají.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47456
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 5. 10. 2010
Re: Dotace (47457)
Já myslím, že nikde nic konkrétního nevyčtete. Snad jen nějaká politická prohlášení. Evropské dotace jsou schváleny na 3 roky, právě do roku 2013. Zda budou či nebudou pokračovat, se rozhodne pravděpodobně v roce 2012 nebo 2013. Naše národní dotace se většinou připravují z roku na rok, záleží, kolik prostředků dokáže kdo k těmto účelům vyčlenit.
Vzhledem k tomu, že všichni zuřivě šetří, dá se předpokládat, že se dotace scvrknou, nebo zmizí. To platí především pro národní dotace. Zrušení evropských dotací není z tohoto důvodu tak jednoznačné, protože by razantně snížilo přijmy venkovského obyvatelstva všech zemí EU.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47458
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 10. 2010
Re: Kvalita MS (47422) (47423) (47434) (47436) (47437) (47441) (47444) (47447)
ten dlouhodobým stykem s voskem ho rozštěpí zase na ty železnatá a železitá mýdla.
Pěkně prosím!!! Mýdla jsou v množném čísle TA MÝDLA a ne TY MÝDLA. Nebuďme takový tataříní jako ti v televizi atd. Děkuju a omlouvám se. Standa.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Re: Kvalita MS Datum: 4.10.2010 - 21:16:58
> "Tipnul bych si nějak znečištěný vosk od > nenererezových - pocínovaných > > drátků. Tam asi může k nějaké reakci dojít, > > pokud je cín fuč. Karel." > > > Tam pravděpodobně dochází i za studena reakcí > železa s voskem a vzniku > železnatých voskových mýdel. Případně železo > zoxiduje na rez, což se dá > považovat za hydroxid železitý a železnatý a ten > dlouhodobým stykem s > voskem ho rozštěpí zase na ty železnatá a železitá > mýdla.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47465
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 10. 2010
Re: Dotace (47457) (47458)
Zrušení evropských dotací není z tohoto důvodu tak jednoznačné, protože by razantně snížilo přijmy venkovského obyvatelstva všech zemí EU.
Kdo bude závislý na dotacích,dřív nebo později zapláče. Už teď se začíná kapitál přelévat z euroatlantického prostoru do Číny.A ti nás nakonec neutlučou čepicema,ale tím svým antibiotickým "medem".
Takže? Standa.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "PavelN" <e-mail/=/nezadan> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Re: Dotace Datum: 5.10.2010 - 9:34:37
> Já myslím, že nikde nic konkrétního nevyčtete. > Snad jen nějaká politická > prohlášení. Evropské dotace jsou schváleny na 3 > roky, právě do roku 2013. > Zda budou či nebudou pokračovat, se rozhodne > pravděpodobně v roce 2012 nebo > 2013. Naše národní dotace se většinou připravují z > roku na rok, záleží, > kolik prostředků dokáže kdo k těmto účelům > vyčlenit. > Vzhledem k tomu, že všichni zuřivě šetří, dá se > předpokládat, že se dotace > scvrknou, nebo zmizí. To platí především pro > národní dotace. Zrušení > evropských dotací není z tohoto důvodu tak > jednoznačné, protože by razantně > snížilo přijmy venkovského obyvatelstva všech zemí > EU.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47466
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.101) --- 5. 10. 2010
Re: (47431) (47433) (47435) (47450)
Že byla schůze hned prvního,za to snad distributor nemůže.Né,že bych se ho,toho distributora zas tak moc zastával.Ale je vidět,když chceš psa bít,tak je každá příležitost dobrá.čauky.
------------
Proč bych bil psa?
Jen jsem upozornil, že dotace nejsou všechno. V případě lahvičky za 30Kč na cca 20 včelstev není dotace 20Kč zas tak významnou položkou.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47470
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Karásek (90.177.137.37) --- 5. 10. 2010
Vážení včelstev registrační váhou
Přátelé,
v časopisu „Včelařství“ (10/2010) byl zveřejněn můj příspěvek o tříletém vážení včelstev registrační váhou. Protože mi došlo mnoho dotazů, přímo na moji e-mailovou adresu, mám pocit že by bylo přínosné, přenést toto téma na stránky této konference. Před léty proběhla na těchto stránkách řada diskusních příspěvků o potřebě registrační úlové váhy, ale dosud se takový požadavek nenaplnil. Proto si myslím, že je toto téma i dnes stále aktuální.
Ptám se – myslíte si, že závěry, uvedené v citovaném článku „Včelařství“ o významu automatického pořizování údajů o stavu včelstva jsou opodstatněné a správné? Myslíte si, že automatická tvorba detailních i dlouhodobých grafů „čisté váhy“ může být významným vodítkem pro zásahy a vedení včelstev ? Rád bych, abychom se podělili o naše vzájemné názory.
Registrační úlovou váhu lze dnes pořídit buď nákupem či dovozem ze zahraničí ( Capaz – NSR, Beewise – Francie, další váha z Chorvatska ), nebo si vytvořit váhu vlastní ( viz. snahy a náměty v příspěvcích této konference již před mnoha léty). Touto cestou jsme se vydali i my. Nebyla to však cesta jednoduchá, tedy pokud má být váha na srovnatelné profesní úrovni a ne za závratnou cenu.
Pomocí ankety na www.ulovavaha.cz jsme se pokusili vytipovat nejčastější požadované vlastnosti z hlediska instalace a propojení váhy u včelařů především z České republiky. Pokud se této ankety zúčastníte a přidáte i Váš názor, budou výsledky objektivnější. A pokud vše dobře dopadne, mohla by se váha v dohledné době vývojově dokončit a následně vyrábět. Těším se na vaše souhlasné i kritické názory.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47473
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 10. 2010
Re: Vážení včelstev registrační váhou (47473)
Na té stránce chybí cena váhy. Podle mého názoru bude právě cena velmi omezující, takže doplňovat váhu ještě dalšími hračičkami jako všelijakým dálkovým přenosem by zvýšením ceny podstatně snížilo počet zákazníků. Kromě toho na bezdrátový přenos jsou nějaké podmínky, buďto povolení nebo aspoň oznámení nebo v případě nějaké mobilní karty platba operátorovi.
Udělejte váhu se záznamem hodnot na aspoň měsíc s pamětí připojitelnou na třeba USB vstup do počítače a takový program, aby mohl fungovat i na levném starším notebooku přímo na stanovišti nebo aby chudší včelaři mohli paměťovou část vyměnit a doma zpracovat na stolním PC.
Případně v úsporné verzi produkujte jen záznamovou část plus čidlo polohy váhy třeba drátovým potenciometrem nebo kapacitním snímačem, vlastní váhu si včelař udělá sám nebo použije to, co doma má.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47475
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.101) --- 5. 10. 2010
Re: Vážení včelstev registrační váhou (47473) (47475)
O váze dlouho uvažuji, ale musela by šlapat "automaticky", nejsem pánem svého času.
Ovšem je zatěžko říci o jaké provedení by člověk měl zájem, protože vše se musí zaplatit. Takže podle ceny.
Například když přenos do PC bude stát +10 000, tak myslím že ochotně naběhnu ke včelám s USBéčkem:-)
Takže jsou přání a to na co skutečně mám a jsem ochoten vydat.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47477
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- B.Tichý (90.183.115.37) --- 5. 10. 2010
Re: Dotace (47431) (47433) (47435) (47450) (47470)
Dotace na skleničku Varidolu 21 Kč opravdu není mnoho a včelaři by se bez ní obešli. Ale pro okres to již nedělá dvacetikorunu, ale u nás čtvrt milionu a to zas tak není málo a díky za ty peníze. Nevím, proč zde stále napadáte a závidíte každou dotační korunu. Kfdyž dotace je, je to dobré, když nebude , nic se nestane.Překvapuje mě tolik zkušeností s podváděním. Když o nich víte, proveďte nápravu. Nebo jsou jen osobní?, pak nepodvádějte.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47483
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- josef Karásek (90.177.137.37) --- 5. 10. 2010
Re: Vážení včelstev registrační váhou (47473) (47475)
Máte pravdu, že cena určitě důležitá je. Také jsme na to od začátku mysleli. Stejně tak jsme měli obdobné nápady s úspornými řešeními, bez přenosů a tak podobně. Současné řešení tyto možnosti v zásadě také pokrývá. Na druhé straně by se ale neměly omezovat možnosti pro ty, kteří by si přenosy (třeba kvůli vzdálenostem) přáli. Uvidíme, třeba se v této konferenci nebo v anketě) také ozvou. Cena je zatím otevřená otázka. Škála požadavků je zatím tak rozsáhlá, že je třeba nejdříve vymezit, v jakém provedení a s jakými možnostmi bude nakonec váha vyráběna.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47488
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 5. 10. 2010
Re: Dotace (47457) (47458) (47466) (47468) (47472) (47474) (47481) (47482)
kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně.... ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za ule.....to sa radši pochči!
jo a o dotace jsem žádal,než mi došlo co je ve hře a na kom na čem to stojí,a že je to tak jak tak na p..u!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47490
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 5. 10. 2010
Re: Vážení včelstev registrační váhou (47473) (47475) (47488)
muj nazor ,vaha by mela ukazovat momentalní hodnotu stejně jak mechanická-zapnuto a vidím ubylo - přibylo ,měla by mít usb konektor pro stáhnutí dat,pro ty kteří nechcou riskovat v lese z anténou,nebo maj včely u baráku,a na to samí USB pak připojení přídavného modulu k přenosu dat,němělo by do toho napršet a baterie by to měla vydržet poměrně slušnou dobu-měsíce..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47491
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 10. 2010
Re: Dotace (47431) (47433) (47435) (47450) (47470) (47483)
S tím lze souhlasit a dodávám. V případě D1, si za tu práci kterou odvedly moje včelky nechám s čistým svědomím zaplatit. U nás vám nikdo jiný za opylování nezaplatí. Nebo snad někoho znáte?
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 05.10.2010 21:18:00 > ---------------------------------------- > Dotace na skleničku Varidolu 21 Kč opravdu není mnoho a včelaři by se bez > ní obešli. Ale pro okres to již nedělá dvacetikorunu, ale u nás čtvrt > milionu a to zas tak není málo a díky za ty peníze. Nevím, proč zde stále > napadáte a závidíte každou dotační korunu. Kfdyž dotace je, je to dobré, > když nebude , nic se nestane.Překvapuje mě tolik zkušeností s podváděním. > Když o nich víte, proveďte nápravu. Nebo jsou jen osobní?, pak > nepodvádějte. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 47492
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78717 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 47372 do č. 47492)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu