Archiv Včelařské konference

S tím lze souhlasit a dodávám. V případě D1, si za tu práci kterou odvedly moje včelky nechám s čistým svědomím zaplatit. U nás vám nikdo jiný za opylování nezaplatí. Nebo snad někoho znáte?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 21:18:00
> ----------------------------------------
> Dotace na skleničku Varidolu 21 Kč opravdu není mnoho a včelaři by se bez
> ní obešli. Ale pro okres to již nedělá dvacetikorunu, ale u nás čtvrt
> milionu a to zas tak není málo a díky za ty peníze. Nevím, proč zde stále
> napadáte a závidíte každou dotační korunu. Kfdyž dotace je, je to dobré,
> když nebude , nic se nestane.Překvapuje mě tolik zkušeností s podváděním.
> Když o nich víte, proveďte nápravu. Nebo jsou jen osobní?, pak
> nepodvádějte.
>
>
>

Nejhorší je, že za to opylení řepky ti zemědělec ani nepoděkuje , natož, aby ti zaplatil jak je to v jiných zemích obvyklé. Ani netuší že to sám děláš dobrovolně zadarmo.
I když to ani netušíš i tobě ty dotace na léčiva přinášejí užitek. Ti okolní šetřílkové pak svědomitěji léčí své včely, když to mají grátys. Pak se ti v důsledku snižuje infekční tlak na tvoje včelstva.
Já pak osobně dobročinnosti meze nekladu a vážím si toho, když někdo třebas i poděkováním zhodnotí moji práci. Tím myslím D1.

Pepan.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 21:20:54
> ----------------------------------------
> Ještě dovětek k dotacím. Já je nepotřebuji, obejdu se bez nich, ale
> nezávidím. To není v mé povaze.
>
>
>

No deš to chceš tak slešet, tak hňop zostane hňopem, e kdebe ho pozlatile.
To co tade trósiš só hňopovine a jenom okazoješ, Že si nevážiš teho co se snažijó drozi pro jiny odělat. Dokonca si nevážiš ani té své práce kdež za ňo nechceš zaplatit. Seš zbetečně zapšklé a nafókané. Rád bes asi poróčel, ale nikdo tě nechce poslóchat. A Ož tade neopruzuj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 05.10.2010 23:18:31
> ----------------------------------------
> kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně....
> ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za
> ule.....to sa radši pochči!
>
> jo a o dotace jsem žádal,než mi došlo co je ve hře a na kom na čem to
> stojí,a že je to tak jak tak na p..u!
>
>
>

..a hlava děravá, tady je ten odkaz:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Sroll Josef
Sent: Tuesday, October 05, 2010 4:43 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Váení včelstev registrační váhou

...a opět uvedu odkaz na svou zapisovací úlovou váhu, která je v provozu již mnoho let. Kompletně mechanická, v předpočítačové době to ani jinak nešlo, doma dělaná, viz popis.
Pepa

"Škála požadavků je zatím tak rozsáhlá, že je třeba nejdříve vymezit, v jakém provedení a s jakými možnostmi bude nakonec váha vyráběna. "

To je právě ta nejdůležitější věc, najít už předem tu správnou variantu, která se má vyvinout a vyrábět. Protože když se to zvolí špatně, vyvíjí se zařízení a potom se snaží prodávat takové, které nemá odbyt. Čas, peníze, osobní úsilí vložené do toho se nevrátí a vlastní projekt nedospěje k úspěšnému konci, k minimálně aspoň navrázení investic do tohoto projektu.

Klasický nějaký průzkum jste už udělali? Jaké včelařské váhy se u nás dají koupit, jaké jsou jejich ceny, kolik se jich tady v ČR prodá, pokud se to dá zjistit.
Třeba jen průzkumem toho, co nabízí internetové obchody a opatrným dotazováním v kamenných včelařských prodejnách nebo na výstavách?

"...a opět uvedu odkaz na svou zapisovací úlovou váhu, která je v provozu již mnoho let. Kompletně mechanická, v předpočítačové době to ani jinak nešlo, doma dělaná, viz popis."

To je dneska o tom, že náhodou jedinec padne na někoho, kdo z pozůstalosti nebo nějak jinak prodává funkční mechanickou zapisovací jednotku za nějakou stovečku a ztoho si zbastlí váhu. Kdyby takový zapisovač měl být nakupován pro hromadnou výrobu a prodej včelařům, muselo by se jednat o výrobu nového dílu nebo o zakoupení sady jako náhradního dílu a to by asi bylo cenově úplně někde jinde.
Polovodičové zapisovače se zpracováním dat na PC musí být dneska už výrobně mnohem levnější, součástky k tomu, pokud se nebude požadovat vysoká přesnost a funkčnost i v zimě za 20 stupňových mrazů neboli speciální provedení polovodičových součástek v industry verzi, musí být doslova za stovečku, dvě stovečky nebo tak nějak..... Záleží potom hlavně, kolik bude stát vývoj takové věci.
Jedině že by někde blízko zkrachovala fabrika, kde mají na skladě třeba 100 takových mechanických zapisovačů a nikdo jiný než výrobce vah pro včelaře by neprojevil zájem. Takže by cena byla nízká. A šlo by na včelařský trh uvést třeba 100 včelařských vah postavených na mechanickém zapisovači.

"kua tož mi hanáce co na na srdci to na jazyko, tož se nebabré v hovně.... ,do očí bys mi to nerekl!!dostal bys facana ,že by sas gůlal až za ule.....to sa radši pochči! "
---------------------------------------------------
A hele, pán přespal v posilovně. To je tak vždycky, když už není co říct nebo napsat :-D

Operovat se dá čímkoliv. Vědátoři široké veřejnosti nikdy neřeknou plnou pravdu. Co když v tom má prstíky genetická modifikace, přeci by bylo škoda s tím přestat, když už se do toho vrazilo tolik peněz. Viz třeba TBC v Česku.

J.P.

tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy nemaj ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct do očí ,hňupi....

Slošné člověk poděkoje e za to málo, Nebo e za To zaplať pánbu. a nebabrá se v tym.
Tim odmitánim pak uráži te co mo ten vděk se snažijó nějak vejádřet. Sám se pak stavi meze te doševni obožáke.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 06.10.2010 09:25:37
> ----------------------------------------
> tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy nemaj
> ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale
> sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct do očí
> ,hňupi....
>
>
>

Zdravím přátelé,
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu. Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti vlhkosti. Byly by to pouze 1/2 Langstroth nástavky na přechodnou dobu, než budu mít dostatek dřeva.
Díky.
P.B.

Podle mně je lamino tak narychlo dost nejistá věc. Pokud to mají být nástavky na přežití včel přes zimu, je už na jejich výrobu a umístění včel do nich pomalu pozdě. Taky bez předchozího vyzkoušení, nejméně přes jednu zimu, bych si nebyl jistý, jestli i přes pečlivé napajcování hran se nástavky z lamina po jedné zimě venku nezačnou na jaře rozpadat. Taky není jisté, jestli z toho lamina, pokud je nové, nebude něco unikat a přes zimu vadit včelám.

A na suché dřevo stačí nyní zakoupit stavební coulové řezivo, hodit někde do staršího domku na půdu a tam pořádně vzdušně proložit. Na jaře je to dřevo suché. Nebo nyní nakoupit dřevo a udělat proloženou hromadu na nějakém vyšším podstavci na zahradě, krytou plachtou, takové dřevo bude suché tak někdy v létě příštího roku.
Nebo rovnou dát usušit dřevo v sušárně, sušení dřeva pro pár úlů pro začátek se dá finančně unést, úly z toho se můžou dělat hned a mají plnou životnost dřevěných nástavků, možná jen o velmi malou trošku sníženou rychlým sušením.

Použití takových náhradních materiálů, když už se mají použít, vidím spíš jako dlouhodobější. Nejdřív je vhodné nějaké odřezky nechat venku přes zimu, natřené, nenatřené a sledovat, co to udělá , jestli se třeba hned přes první zimu nerozpadnou....

PetrB:
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu. Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti vlhkosti.
-------
Vím o mnohaletém provozu nástavků z lamina, ale ve včelíně. Tam bych se nebál.
Venku bych se zase radši nebál polosuchého dřeva, lamino asi bude bobtnat.

Vím o pile, kde mají dřevo ve štosech venku a dá se koupit už suché. Možná je v okolí něco podobného.

Jinak někdo dělá nástavky ze syrového a pak je parafinuje.
Viz vcelky.cz

Karel

Děkuji za názory, na přezimování jsem s těmito nástavky ani nemyslel, chtěl
jsem je použít jako medníky v sezoně, do doby, než bude dostatek financí na
dřevěné.
Tam by to snad tolik vadit nemělo.
Z nástavků ze syrového dřeva mám obavy, jelikož mám pouze smrk.
Jsem z JM a je pro mne obtížnější sehnat vejmutovku jelikož jí moc v lesích
nemáme.
Dovezl bych i z Čech, ale potřeboval bych nějaký dobrý TIP.
O laminu jsem uvažoval z toho důvodu, že mne materiál na NN přijde na 30 Kč.
Příjemný den.
Petr B.
2010/10/6 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> PetrB:
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu.
> Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti
> vlhkosti.
> -------
> Vím o mnohaletém provozu nástavků z lamina, ale ve včelíně. Tam bych se
> nebál.
> Venku bych se zase radši nebál polosuchého dřeva, lamino asi bude bobtnat.
>
> Vím o pile, kde mají dřevo ve štosech venku a dá se koupit už suché. Možná
> je v okolí něco podobného.
>
> Jinak někdo dělá nástavky ze syrového a pak je parafinuje.
> Viz vcelky.cz
>
> Karel
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Na medníky, to je něco jiného. Doporučil bych ty medníky udělat teď, aby přes zimu vyvětraly. Pak by možná byl trochu problém, pokud nástavky pod mřížkou budou podstatně teplejší než medníky z lamina, potom by včely do medníku ukládaly med neochotně, nechávaly by si ho v teple pod mřížkou. To už by se ale vidělo v praxi, jak moc by to bylo.

Jinak mám takový pocit, že absolutně převládající materiál použitý na nástavky je obyčejný smrk, že vejmutovku používá jen malé procento včelařů.

Zdravím, před lety jsem měl 20 nástavků - dřevotřískových
nelaminovyných 30 mm tlustých, vevnitř kondenzovala voda, bobtnaly. Po
vyřazení jsem je používal na převozy rámků, ale byly moc těžké.
Dřevotřísku jsem dostal zadarmo. Pracnost a ostatní náklady, jako
nátěry, ap. jsou vyšší než u dřeva. Moje zkušenost, zadarmo drahé.
Jaromír Marek

Dne 6.10.2010 10:00, Petr B. napsal(a):
> Zdravím přátelé,
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků. Mám nasušeno málo dřeva ale mám přístup k laminu za pusu.
> Myslíte si, že by se dalo použít, a čím bych měl ošetřit řezné plochy proti
> vlhkosti. Byly by to pouze 1/2 Langstroth nástavky na přechodnou dobu, než
> budu mít dostatek dřeva.
> Díky.
> P.B.                     
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5507 (20101006) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>

Nástavky z lamina by asi byly dobré do včelínů nebo včelníků. Neexistovalo by tam, oproti umístění úlů venku, bobtnání a zase smršťování vlivem zmoknutí a vysychání, takže by stačilo stěny sbít obyčejnými hřebíky, ty by se nevytahovaly a nevznikaly by v rozích škvíry. ( nástavky umístěné venku musí být podle mých zkušeností bezpodmínečně spojovány vruty, spoje jen hřebíky venku hodně pracují a netěsní) A pokud by se lamino sehnalo ve velikosti stěn nástavků, byla by i výroba nástavků extrémně rychlá., prostě by se uřezaly stěny a sbily dohromady. Závětří včelínů a včelníků by taky v zimě kompenzovalo horší tepelnou izolaci dřevotřísky proti dřevěnému masivu. Vyšší vlhkost uvnitř úlů by se musela kompenzovat pro vlhkost více propustným strůpkem, ať už by úl byl venku nebo ve včelíně.
Úplně stejně to asi platí pro nástavky třeba ze sololitu, hobry a podobných "instantních" materiálů, které nemají moc rády vlhkost.

Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
Nástavky z lamina

Zdravím přátelé,
chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na výrobu nástavků.

Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál. Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává? ... Kromě toho to nedýchá, myslím ... Vždyť si jen vezměte rozdíl mezi dřevěným a dřevotřískovým nábytkem. Pro člověka, který v tom musí někdy přebývat (zrovna před časem nám takto "zrenovovali" kanceláře. Ufff ... Včelám bych to neudělal ... :-)
Jiří

Tak děkuji za reakce, jdu shánět dřevo.
Příjemný den.
P.B.

2010/10/6 J. Matl <<gegorius/=/centrum.cz>

> Petr B. (89.24.7.50) --- 6. 10. 2010
> Nástavky z lamina
>
> Zdravím přátelé,
> chtěl bych se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s laminem (dřevotříska) na
> výrobu nástavků.
>
> Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál.
> Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale
> měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože
> kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává? ... Kromě toho to
> nedýchá, myslím ... Vždyť si jen vezměte rozdíl mezi dřevěným a
> dřevotřískovým nábytkem. Pro člověka, který v tom musí někdy přebývat
> (zrovna před časem nám takto "zrenovovali" kanceláře. Ufff ... Včelám bych
> to neudělal ... :-)
> Jiří
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Jasně že ten nábytek smrdí protože obsahuje formaldehyd a není to tak dlouho co se o tom mluvilo jak to lidi pěkně dejchají doma několik dní než ten novej nábytek vyčichne.
Možná se změnila technologie výroby desek ale jak říkáte pane kolego Ufff!Já bych z toho také nestavěl.

Zdravím. Nástavky z lamina nedoporučuji, snad jen medníky a to ještě jenom nouzově. Budou velice rychle bobtnat a za pár roků (dle přírodních podmínek) se budou rozpadat. Je tam obsažen fenolformaldehyd, když se vyvětrá tak by to nemělo vadit. Dle mne je lepší investovat čas k výrobě radši do dřeva. Osobně vyrábím 3/4 LANSGROTH ze smrkového řeziva tl.32mm a je to z jednoho kusu desky šířky 21-22cm. Problémy s kroucením nemám, je však třeba dávat jádro ven. Vyrábím to někdy i jen z řeziva 3 měsíce od pořezání ( kryto před deštěm) a bez problémů.

Na ostravské výstavě zlepšovatelů se cosi jako elektronická včelařská váha vyskytovala a to oživilo můj zájem.

Tam nabízená váha neuměla ale nic, kromě vážení a zobrazení hmotnosti. Navíc mám vážné pochybnosti o existenci teplotní kompenzace u této váhy a životnosti tenzometrů.

Myšlenka včelařské váhy je pro mě velmi zajímavá, na webu vcelarskavaha.cz ale chybí to nejpodstatnější - cena. Za cenu v řádech desítek tisíc kč je k mání řada vah.

Osobně bych dal za funkční váhu s datalogerem 10 tisíc kč, kdyby navíc uměla SMS tak 15 tisíc a GPRS + web 20 tisíc.

V posledním měsíci jsem se o toto téma opět zajímal a zjistil jsem, že komponenty pro stavbu váhy by, pokud by byly nepoužité, vyšly na zhruba 11 tisíc.

Šlo by o můstek s jednotkou (RS232), minitotebook, GPRS USB modem, USB teploměr, aku a malý solární panel.

Taková váha by uměla odesílat data na web server. Pro většinu asi zbytečnost, pro mě zajímavá hračka.

Jak můžeš tvrdit, že je z potrav. nerezi. 3etřílci jsou všude a podvodníků ještě víc.
J.P.

aký máte názor na krmenie apiinvertom apifondou dakujem

Jak můžeš tvrdit, že je z potrav. nerezi. 3etřílci jsou všude a podvodníků ještě víc.
J.P.
----------
Materiály - tedy potravinářské - není můj obor, ale ptal jsem se na rozdíl nerez/potravinářský nerez chlapa co montuje technologie a ten mi sdělil,. že pro něj je potravinářský nerez to lacinější a nekvalitnější. Ostatní/dražší nerez prý musí odolovávat louhům, kyselinám atd.


Možná je tady někdo kdo se v současných mat.normách vyzná.

Pokud je to pravda, pak by bylo neekonomické nahrazovat lacinější potrav. nerez jiným nerezem.

To je stejná slovní hřáčka jako náušnice, piercing atd. z chirurgické oceli. Vzhledem k tomu, že drátek i náušnice je velmi lehký, tak na tom moc nezáleží, z čeho se to vyrobí.

Karel

"Materiály - tedy potravinářské - není můj obor, ale ptal jsem se na rozdíl nerez/potravinářský nerez chlapa co montuje technologie a ten mi sdělil,. že pro něj je potravinářský nerez to lacinější a nekvalitnější. Ostatní/dražší nerez prý musí odolovávat louhům, kyselinám atd.
Možná je tady někdo kdo se v současných mat.normách vyzná.
Pokud je to pravda, pak by bylo neekonomické nahrazovat lacinější potrav. nerez jiným nerezem. "

Pokud vím, tak potravinářská nerez je až druhá v pořadí. Nejlevnější jsou nerezi legované jen chromem, základní potravinářské jsou potom vedle chromu legované 8 - 10 % niklu. Jenomže to není tak jednoduché, jednak spousta nerezových materiálů prostě není tak tažná, aby z nich šel udělat dostatečně kvalitní tenký drátek. Platí to myslím zrovna pro základní potravinářskou nerez 1.4301 (17 240). Jednak nikdo nebude kvůli maximálně pár stovkám kilo drátku pro včelaře dělat speciální zakázku, takže se koupí nerezový drátek takový, jaký zrovna v huti je a je za rozumnou cenu. I když třeba zrovna ten materiál bude dražší.

"Můj názor je jen laický, nejsem chemik, ale docela bych se dřevotřísky bál. Ta pojidla, zpomalovače hoření a podobné jedy ... nevím. K tomu by se ale měl vyjádřit někdo, kdo se zabývá touto a konkrétní technologií. Protože kdo z nás vlastně ví, co se do toho všechno dává?"

Já bych to neviděl zas až tak paranoidně. Prostě drcené dřevo přiměřené velikosti se promíchá s nějakým dostatečně levným průmyslovým organickým lepidlem a v lisu se zároveň slisuje a vyšší teplotou zároveň vytvrdí. Lepidlo musí být levné, z toho je ten unikající formaldehyd či podobné jedíky, protože jinak by ta dřevotříska nebyla výhodnější než dřevo. Moc dalších všelijakých látek si do toho cpát asi nemohou dovolit zase kvůli ceně.

Z dřevotřísky potažené oboustranně sololitem (tj.předchůdce lamina) jsem dělal dočasný nástavek letos na jaře. Zvenku i řezy byl natřené. Vydržel venku 14 dní a pak nabobtnal tak, že už ani netěsnil. Další dočasné nástavky jsem dělal z laťovky potažené překližnou - ze starých skříní, sešroubováno konfirmáty. Ty vydržely venku několik měsíců, teď už odpočívají v suchu. Měl jsem je na přechod z vysokých rámků na NN úly.

Pro informaci a zajímavost....
Vyskočila mi řízením náhody reklama na autoklávy, odkaz na tyto webové stránky http://designfoods.cz/czech/techna.php .
Původní určení těch autoklávů má být na domácí až nějaké živnostenské zavařování vlastních produktů, ovoce, zeleniny, masa... ale je to přetlakové zařízení do 125 st C, takže by se mohlo hodit i na dezinfekci vosku pro menší výrobnu mezistěn. Nejmenší autokláv je na 60 litrů, je na třífázové připojení na maximální příkon 6 kilowatt a je k němu jako doplněk programátor. Nebyl by tedy případně problém využít nějaký levný noční tarif elektřiny, večer naládovat vosk, v noci by vosk prošel onou hodinovou desinfekcí při 117 st C, zvýšeném tlaku a a ráno se mohou v provozovně vytopené kromě jiného tím autoklávem rovnou z desinfikovaného vosku vyrábět mezistěny. Nerezové provedení by mělo vydržet i tu kyselinu sírovou.
Přirozeně těch 6 kilowattů je maximální příkon, slouží k rychlému ohřátí obsahu na nadstavenou teplotu, jak už tato teplota je dosažená, regulace topení vypíná, zapíná ho potom jen na krytí ztrát tepla uniklého z autoklávu do okolí.
Bohužel tam není uvedena cena, to je asi jen na dotaz a asi to bude docela dost, pokud by někdo skutečně takové zařízení chtěl provozovat, chtělo by to vybírat z více nabídek....

muze vcelar prohlizet vcelstva? jineho vcelare?

Za určitých okolností ano. (Byl proškolen a přezkoušen a získal tím
kvalifikaci "prohlížitel včelstev - pomocník veterinární správy" a byl
veterinární správou pověřen k tomuto prohlížení v místě, kde bylo vyhlášeno
ochranné pásmo).
S pozdravem Petr.
--------------------------------------------------
From: "petr" <vikstejn/=/email.cz>
Sent: Thursday, October 07, 2010 11:38 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: prohlizeni

> muze vcelar prohlizet vcelstva? jineho vcelare?
>

A nebo když se na tom ti dva domluví ;-)

Lamino nebrat ! I natřený řez nasakuje vlhkost a pak to bobtná. Udělal jsem tu chybku u slunečního tavidla a několika stříšek.

Dobře, lamino (dřevotřísku) nebrat a co OSB desky? Chovají se podobně, jako lamino, nebo vydží více vlhkosti? Bylo by možno je použít na dna, případně medníky?

Viděl jsem OSB desky použité jako podklad venku pro plakáty. Držely pohromadě, ale vrchní krycí lak byl UV zářením a dešti sundán. Nevím, jak dlouho to tam bylo, ale asi jsou o něco odolnější než dřevotříska.
Jinak ale to jsou všechny požadavky navíc, které výrobce nijak nezaručuje. Dokud v technických podmínkách nebude uvedena vodovzdornost při vysoké vlhkosti a odolnost k nasáknutí vodou, případně mrazuvzdornost mokrých materiálů, klidně budou některé série vhodné pro nástavky a jiné se budou venku rozpadat a budou k ničemu a obojí pořád bude v normě výrobce.

medník jo ,ale po zimě je to uvnitř černý jak bota,aji to nabobtná ...

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
OSB desky (47526)

Viděl jsem OSB desky použité jako podklad venku pro plakáty. Držely pohromadě, ale vrchní krycí lak byl UV zářením a dešti sundán. Nevím, jak dlouho to tam bylo, ale asi jsou o něco odolnější než dřevotříska.
Jinak ale to jsou všechny požadavky navíc, které výrobce nijak nezaručuje. Dokud v technických podmínkách nebude uvedena vodovzdornost při vysoké vlhkosti a odolnost k nasáknutí vodou, případně mrazuvzdornost mokrých materiálů, klidně budou některé série vhodné pro nástavky a jiné se budou venku rozpadat a budou k ničemu a obojí pořád bude v normě výrobce.

Já si furt myslím, že na prvním místě stran včel a úlů a následně meduby měla být zdravotní nezávadnost. A až pak výdrž. U nátěrů medometů složitě řešíme potravinářské barvy a vše ostatní ... To není nic proti OSB deskám, jak jsem byl pravil, je to otázka odborníků, jímž nejsem.
Jiří

Tady ten Slovenský kolega má úly z OSB desek tak se můžete zaptat přímo jeho na zkušenosti.

http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=11096

Doufám že to půjde otevřít i pro neregistrované.

"Já si furt myslím, že na prvním místě stran včel a úlů a následně meduby měla být zdravotní nezávadnost. A až pak výdrž. U nátěrů medometů složitě řešíme potravinářské barvy a vše ostatní"

No, dřevo je asi nejlepší. Ale místo třeba řezání desek z masivu a jejich skládání v jednu stěnu nástavku, tak, aby se za vlhkosti nekroutily, vyřezávání suků, všelijaké hoblování stěn a podobně je lákavé z těchto "instatních" materiálů prostě jen nařezat 4 kusy a ty sešroubovat do nástavku. A ve velkovýrobě to značně sníží pracnost a tím i prodejní cenu. Co se týká zdravotní nezávadnosti, dneska stejně je už většina jedovatějších materiálů, lepidel a podobně minulost a co se týká těch dnešních, obvykle stačí desky nechat půl roku nebo tak nějak vyvětrat.

Udělal jsem si z osb desek vrata u kůlny, první rok OK, druhý nic moc a teď si musím dávat pozor, abych si při každém otevření nenvrazil třísku pod nehet. Desky nebobtnají, ale kousky dřeva, ze kterých je deska vyrobena, se na straně vystavené dešti uvolňují z lepidla a odchlipují se.

Mam z OSB dna a jsem max.spokojen, nevim, komu tam co muze cernat.

PZ

V předjaří vnitřek úlu navlhne a chytne plíseň, jak včely zesílí, plíseň napajcují a tím žřejmě zlikvidují propolisem a z toho je ta "černota".

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529)
No, dřevo je asi nejlepší. Ale místo třeba řezání desek z masivu a jejich skládání v jednu stěnu nástavku, tak, aby se za vlhkosti nekroutily, vyřezávání suků, všelijaké hoblování stěn a podobně je lákavé z těchto "instatních" materiálů prostě jen nařezat 4 kusy a ty sešroubovat do nástavku. A ve velkovýrobě to značně sníží pracnost a tím i prodejní cenu. Co se týká zdravotní nezávadnosti, dneska stejně je už většina jedovatějších materiálů, lepidel a podobně minulost a co se týká těch dnešních, obvykle stačí desky nechat půl roku nebo tak nějak vyvětrat.

No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější, než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A stejně to nebyla "vědecká" studie. Není to můj obor a já tohle mám vyřešené. Čisté a dobře vysušené dřevo.

"No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější, než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A stejně to nebyla "vědecká" studie."

Tyhlety materiály jsou všechny v podstatě náhražkové a jsou v podstatě vyráběny z dřevěného odpadu. Všelijaké teoretické předpoklady a výpočty jsou pěkné a pokud se jedná o nějakou certifikovanou výrobní linku, kde dodržují pečlivě výrobní technologii, mohou klidně i sedět. Jenomže nábytkářské firmy nebo dodavatelské firmy, aby snížily náklady, mohou klidně zakoupit levnou dřevotřísku třeba někde z výrobny v Bělorusku, kde to lisují napůl opilí rusové a kde výstupní kontrola proběhne tak, že do dřevotřísky praští flaškou od vodky, jestli se ta dřevotříska rozpadne nebo bude držet... Potom prostě záleží, jestli jim ta výrobní technologie ujede případně na ní šetří anebo ne.
Co se týká vyvětrání od formaldehydu, je to systém "poháněný" rozdílem koncentrací v hmotě dřevotřísky, uprostřed dřevotřísky a na povrchu dřevotřísky neboli teoreticky ta dřevotříska nikdy nevyvětrá, vždy z ní nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál méně.

odzkoušeno - odloženo,nefunkční náhražka,mám celozasíťovaný dna,na jaře bývaly nástavky uvnitř hnusně černý,nouzový dna pod oddělky mi na dešti nabobtnaly dvojnásobně a ted už se drolí ,ostatní nástavky ze dřeva vypadaly krásně ,vnitřní stranu nástavku nehobluju,je to výhodné

Skúste si pozrieť ponuku firmy JAF Holz, možno tam nájdete dosky vhodné na výrobu úľov. Ak zadáte na Googl heslo "vodovzdorné dosky" prípadne "preglejky" tak tých ponúk je tam viac.

jafholz.sk/preglejky/

Pán Polášek, prečo tu šírite demagógiu a prečo si myslíte, že vyrobené smerom na východ to musí byť zlé. Prvé úle so sololitu hrúbka 6 mm som si vyrobil v r. 1983, evidentne bol so Sov. zväzu. Úle z tohoto materiálu mám doteraz mám doteraz a v porovnaní s naším sololitom je neskutočne stály a včelám sa v ňom darí tak ako v našom.

Nestačí vám vzít na vědomí že se tento materiál běžně již používá při stavbách domů?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: OSB desky
> Datum: 09.10.2010 22:39:47
> ----------------------------------------
> "No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl vědět od někoho, kdo se tím
> profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou dobu třeba nechat větrat, ale
> jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to uděláno z toho a z toho a má
> to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno jsem kdesi četl o tom, že
> právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko obtížnější,
> než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu vzpomenout, kde to bylo. A
> stejně to nebyla "vědecká" studie."
>
> Tyhlety materiály jsou všechny v podstatě náhražkové a jsou v podstatě
> vyráběny z dřevěného odpadu. Všelijaké teoretické předpoklady a výpočty
> jsou pěkné a pokud se jedná o nějakou certifikovanou výrobní linku, kde
> dodržují pečlivě výrobní technologii, mohou klidně i sedět. Jenomže
> nábytkářské firmy nebo dodavatelské firmy, aby snížily náklady, mohou
> klidně zakoupit levnou dřevotřísku třeba někde z výrobny v Bělorusku, kde
> to lisují napůl opilí rusové a kde výstupní kontrola proběhne tak, že do
> dřevotřísky praští flaškou od vodky, jestli se ta dřevotříska rozpadne nebo
> bude držet... Potom prostě záleží, jestli jim ta výrobní technologie ujede
> případně na ní šetří anebo ne.
> Co se týká vyvětrání od formaldehydu, je to systém "poháněný" rozdílem
> koncentrací v hmotě dřevotřísky, uprostřed dřevotřísky a na povrchu
> dřevotřísky neboli teoreticky ta dřevotříska nikdy nevyvětrá, vždy z ní
> nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál méně.
>
>
>

(e-mailem) --- 10. 10. 2010
Re: OSB desky (47526) (47527) (47529) (47531) (47535) (47536)

Nestačí vám vzít na vědomí že se tento materiál běžně již používá při stavbách domů?

pepan
xxxxxxxxxxxx
S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ ECO). Proč asi?
Jiří

No, někde musí dělat věci lépe a někde hůře. No a na západě nebo u nás to hůře dělat nemohou, minimální mzda, sociální odvody, všelijaké ekologické požadavky, Reach a podobně tady výrobu prodražují tak moc, že pokud fabrika nemá zkrachovat, musí své výrobky prodávat jedině ve vyšších cenových hladinách a tomu přiřadit aspoň nějakou kvalitu.
To jedině někde v tom Bělorusku si mohou dovolit vyrábět méně kvalitně a prodávat levně....
Ostatně je to pár dní, kdy u jakéhosi tuzemského nábytku naměřili vyšší hladinu formaldehydu a ukázalo se, že dřevotříska na ten nábytek byla vyrobena právě v Bělorusku.

"S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ ECO). Proč asi? "

No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost, že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.
Jinak ovšem máte smůlu , buďto ten materiál seženete levně a úly z toho tak postavíte cenově výhodně, když použijete obecný materiál ( který je z výroby určen na něco jiného než úly ) Nebo si seženete materiál určený na nějaký bionábytek či podobně se příslušnými všemi možnými atesty a potom asi z finančních důvodů dělat z něho úly bude nesmysl.
Ještě máte třetí možnost, doma si pořídit z vlastních zdrojů štěpku, sehnat lis, nakoupit lepidlo a lisovat si to sám, pak budete stoprocentně vědět, co v tom je a že při výrobě té desky byly dodrženy všechny technologické náležitosti.

No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost, že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.

No - já vím, vedeme více - méně akademickou debatu ... :-) Napsal jsem "v podstatě přímý styk s potravinami" u vědomí problému té věci, ani to ale nebylo přesné, uznávám. Ale pokud jde o ten "přímý styk", je to asi trochu jinak. Vezměte jen ty tanečky, které se dějí kolem nádobí, medometů, vybavení kuchyní, medáren ... A úly jsou najednou něco jiného? Možná ano, ale jak jiného? Nicméně, jak jsem byl již napsal, já mám ten problém prozatím vyřešený a nikomu své řešení necpu :-). Jen bych chtěl vědět, jestli materiály jako OSB či lamino mají nějaký vliv na včely a kvalitu medu, pokud se použijí třeba na dočasnou stavbu medníků. Vím za sebe a věru laicky, že ještě dva roky poté, co mi z toho "vylepšili" kancelář, mi bylo špatně a nedalo se tam být bez otevření okna. Možná bychom mohli směrovat dotaz na svaz nebo na VÚVč...
Jiří

"Jen bych chtěl vědět, jestli materiály jako OSB či lamino mají nějaký vliv na včely a kvalitu medu, pokud se použijí třeba na dočasnou stavbu medníků. Vím za sebe a věru laicky, že ještě dva roky poté, co mi z toho "vylepšili" kancelář, mi bylo špatně a nedalo se tam být bez otevření okna"

To byl nejspíš formaldehyd, ten nepáchne, jenom ve větších koncentracích tak působí. Váš zaměstnavatel nejspíš koupil ten nejlevnější nábytek z dřevotřísky prachmizerné kvality, aby co nejvíc ušetřil, případně nábytek, který by se kvůli velkému uvolňování formaldehydu v normálním obchodě ani prodat nešlo.
Co se týká včel, formaldehyd je plyn, takže podle mého názoru by s velkou pravděpodobností v medu nezůstal. Maximálně pokud by ho včelky měly dost, "zaplatily" by včelaři za takový úl množstvím žihadel....

Leoši nestačím se Ti divid čeho všeho jsi schopen.Pět let jsi "působil"v komisi pro stanovy nic jste celá komise nevymyslelia to co bylo předloženo v srpnu UV jsi swchvaloval a nyní prosazuješ návrh povýšeného předsedu UKRK.

Vůbec se nejedná o přímý styk s potravinami. Med odebíraný včelám je zemědělský produk a až po jeho zpracování do sklenic se stává potravinou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: OSB desky
> Datum: 10.10.2010 10:45:51
> ----------------------------------------
> "S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v praxi chodí ... Nebo jak
> dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní ostrakizované. Ostatně tu se
> jedná v podstatě o přímý styk s potravinami, nebo ne? Co já vím, tak i u
> OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a použití v interiéru (typ
> ECO). Proč asi? "
>
> No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by se jednalo tehdy, pokud by
> kousky materiálu přímo padaly do potraviny a byla by potom pravděpodobnost,
> že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány lidmi.
> Jinak ovšem máte smůlu , buďto ten materiál seženete levně a úly z toho tak
> postavíte cenově výhodně, když použijete obecný materiál ( který je z
> výroby určen na něco jiného než úly ) Nebo si seženete materiál určený na
> nějaký bionábytek či podobně se příslušnými všemi možnými atesty a potom
> asi z finančních důvodů dělat z něho úly bude nesmysl.
> Ještě máte třetí možnost, doma si pořídit z vlastních zdrojů štěpku, sehnat
> lis, nakoupit lepidlo a lisovat si to sám, pak budete stoprocentně vědět,
> co v tom je a že při výrobě té desky byly dodrženy všechny technologické
> náležitosti.
>
>
>

ďalší výrobca vodovzdorných preglejok, čistota E 1, môžete si vybrať, OSB dosky nemusíte používať.

drevan.sk/vodovzdorna_preglejka.html

Vážený příteli. Trochu ti to objasním,protože nemáš přesné informace.
Před necelými cca 5-ti roky jsem komisi přeložil plán na úpravu stanov.Byl komisí schválen. Podle něho by se již na konferencích a VČS porojednávaly nové stanovy a nyní podle nich asi pracovalo (předkládal jsem i návrh na přímou volbu předsedy od které jsem pak ustoupil). CHvíli jsme na tom pracovali až jsem jednou uvízl v v zácpě v Praze v Legererově a na schůzku se nedosavil včas. V ten moment byla práce komise, prý na návrh PÚV, zastavena (to nemohu ověřit). Loni komise začala znovu pracovat z iniciativy jejích členů a začali jsme tím,co nebylo vyřešeno ale bylo přislíbeno na sjezdu. Z námětů, které jsme měli, jsme zpracovali teze a doc. Šenkýř článek,který měl vyjít v časopise. Vyšly až po dvou měsících skoro po všech konferencích, přesto že to bylo připraveno v včas. Týkalo se to hlavně řízení svazu, předseda, tajemník.... byly asi důležitější věci. V ten moment se členkou komise stala Mgr. Machová, bez našeho vědomí vydala článek, který ji ihned vyšel. Když jsme následně chtěli dát naše teze do paragrafového znění paní Mgr. nám oznámila, že to takto neumí a dělat nebude. Nebudu dál komentovat, co se dělo, prostě to vzalo směr tak jak vzalo. Toto jsem řekl 2.10. na schůzce delegátů sjezdu, trochu podrobněji, když tajemník nařkl komisi stejně jako ty z nečinnosti. Není to pravda. V každém případě jsem byl a jsem pro zvýšené pravomoci i odpovědnost předsedy, jasný vztah mezi ním a tajemníkem, vedoucím sekretariátu, ale to na druhé straně musí být vyvářeno maximálními pravomocemi ÚV (nově asi Republikovým výborem).To podporuji od samého začátku a je jedno, čí je to návrh. To je v krátkosti to nejdůležitější. Je toho samozřejmě více. Na srpnovém ÚV jsem pro návrh Mgr. Machové, nehlasoval,(dával doploňjící návrhy) a byl proti jako dost členů. To je ale demokracie, že prošel v tomto znění. Je to ale jen návrh. To, že podporuji návrh Mgr. Sciskaly ale i ten další v části týkající se vedení, je tedy samozřejmé, je to i můj názor nebo se mu blíží. Já se za své názory nestydím a klidně se pod ně podepíši. Komise bude ale dál pracovat a předloží nové změny, které vyplynou z podnětů členů ČSV, delgátů sjezdu. Věřím, že to co nedotahneme nyní, dotahneme po sjezdu nebo na něm.
Jen pro tvojí informaci, se zněním Mgr. Machové nyní nesouhlasí žádný člen komise. Věřím, že dospějeme i přes různé názory k rozumnému, funkčnímu znění. Já a ani jiný nechceme kopírovat praktiku jiného obč. sdružení při tvorbě stanov a obsazování funkcí. Bude to tedy se stanovami ČSV ještě zajímavé, ale věřím , že převládne jednoznačně pragmatizmus a také to, že členové ČSV musí mít kontrolu nad spravováním a činností svého sdružení. Jeden Předboj nám snad stačil. Moje názory i činnost jsou kontinuální a neměním je podle počasí. Když mne tak dobře znáš, jak se snažíš vydávat, měl bys to vědět a rozhodně ti to potvrdí i ti, kteří se mnou nesouhlasí skoro nikdy třeba v ÚV. Myslím ale, že to, že je několik variant stanov ČSV svědčí o tom, že členové mají zájem. Chápu, že v zápisech z ÚV nebo PÚV moc informací nikdo nenajde, to je ale věc jiná. Myslím, že máš můj mejl i telefon, můžeš se zeptat přímo. Máš ale svého zástupce v ÚV, tak svoje názory můžeš předat i jemu. Když nepracuje, vyměňte si ho. Zdraví tě Leoš Dvorský

"Pán Polášek, prečo tu šírite demagógiu a prečo si myslíte, že vyrobené smerom na východ to musí byť zlé. Prvé úle so sololitu hrúbka 6 mm som si vyrobil v r. 1983, evidentne bol so Sov. zväzu. Úle z tohoto materiálu mám doteraz mám doteraz a v porovnaní s naším sololitom je neskutočne stály a včelám sa v ňom darí tak ako v našom."
---------------------------------
Bohužel je smutnou realitou, že výrobky vyrobené za socialismu slouží dodnes, zatímco mnohé rádoby moderní a nové sotva přežijí pár let. není to tím, že by dnes nikdo neuměl vyrobit kvalitní věc, kvalitní věci se stále vyrábějí, neprodávají se ale ve výchdní evropě, nebo jen málo a jsou předražené. Problém není KDE bylo vyrobeno, ale PRO KOHO.
Ale zpět k původnímu tématu. Sololit není OSB a sololit vyrobený před 30 lety také nebude mít stejné složení jako sololit vyrobený dnes.

Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na západ.

Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na západ.

---------------
Dřív by jsi z toho mohl mít kádrový průser, dneska to bude naopak vítané. Ty na východ bych uvážil, jestli to není moc riskantní, mohl by jsi to mít v kádrovém profilu. :-)


Co si takhle přečíst tuto konferenci asi tak alepoň měsíc nazpátek. A případně na diskutované téma světových stran navázat.

Karel

Asi to hledání v minulých příspěvcích moc nepoužíváš. Pro nabalování různých volovin je to absolutně nepřehledné a již staré. Vždy jsou lepší informace čerstvé a i názory přispěvatelů se s časem mění o nové postřehy.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?esna
> Datum: 11.10.2010 07:51:40
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat na zkušenosti s rozdílem produkce medu u včelstev ve včelíně
> z hlediska orientace česen na rozdílné světové strany. Nyní mám česna na
> východ a chtěl bych rozšířit včelstva, ale ty další by byly směrem na
> západ.
>
> ---------------
> Dřív by jsi z toho mohl mít kádrový průser, dneska to bude naopak vítané.
> Ty na východ bych uvážil, jestli to není moc riskantní, mohl by jsi to mít
> v kádrovém profilu. :-)
>
>
> Co si takhle přečíst tuto konferenci asi tak alepoň měsíc nazpátek. A
> případně na diskutované téma světových stran navázat.
>
> Karel
>
>
>

Asi to hledání v minulých příspěvcích moc nepoužíváš. Pro nabalování různých volovin je to absolutně nepřehledné a již staré. Vždy jsou lepší informace čerstvé a i názory přispěvatelů se s časem mění o nové postřehy.

Pepan
-------------------------
Vyhledávám,

ale je to tady spíše Potlach než konference :-)
Alespoň pro většinu z nás co tady ubíjíme čas.

Pokud by někdo chtěl, tak na utříděné informace začíná být dobré včelařské fórum. Díky novému včelaři Petru Mirovskému http://www.vcelarskeforum.cz/

Doufám, že to tam zůstane věcné.

Karel

Při říjnových proletech včel z česen všech včelstev na včelnici vyletují a opět se vracejí trubci. Včely jsou k nim netečné. Včelstva plodují přiměřeně ročnímu období a věku matek. Může mi někdo říci co to znamená?
JK

To nevím, co to znamená. Včera jsem pozoroval s údivem totéž.

trubce mám ještě taky...

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 10. 2010
Trubci v říjnu

Při říjnových proletech včel z česen všech včelstev na včelnici vyletují a opět se vracejí trubci. Včely jsou k nim netečné. Včelstva plodují přiměřeně ročnímu období a věku matek. Může mi někdo říci co to znamená?
JK
xxxxxxxxxxxxxx
Také mám trubců ještě docela dost, dokonce jsem u jedněch včel měl matečníky (byly náhle bez matky a nastala plodová zkouška někdy kolem 10. září), nevím ještě, jak to dopadlo, moc jsem do nich nechtěl lozit, ale právě kvůli tomu počtu trubců jsem to zkusil. Ale trubci i teď vesele vegetují. Jaký rozdíl proti loňsku, kdy už v srpnu zuřila "dívčí válka"...

Nedávno jsem je ještě viděl taky.
Ale asi je to v pořádku, kdysi mě to děsilo, leckdo tvrdil, že je to příznak špatné matky, bezmatečnosti, tiché výměny....

Spíš si dneska myslím, že je to dokladem dobře zásobeného včelstva.

Míval jsem včelstva, kde když jsem kontroloval podložku po prvním léčení, tak byla pokrytá souvisle trubci.
Zajímavé je, že jen v některých, spíše v těch silnějších.

Karel

Taky jsem si to dříve myslel, trubec na podzim nebo v zimě je automaticky včelstvo bez matky.
Nyní mně připadá, že včelstva se prostě jen chovají ekonomicky, trubec stejně jako včela je pro ně teď na podzim a v zimě jedinec, který včelstvu vyrábí teplo. A že víc trubců ve včelstvu, když už jsou, berou včely stejně jako víc včel ve včelstvu, tudíž větší počet jedinců v úlu přes zimu a tím lepší zimování.
A že teď během babího léta, když už nějaké včelstvo ztratí matku, vychová novou a trubci ji ještě stihnou oplodnit, tak je to už jen prostě něco navíc.
Případně v přírodě když včely ztratí třeba v srpnu starou matku, nepovede se jim vychovat oplozenou novou, v září se objeví třeba trubčice, trubci vylíhlí v září a říjnu potom přeletí do sousedních včelstev a posílí je na zimu, zatímco upracované trubčice hynou v původní dutině.....

Jako každý rok, i letos trubce mám do teď (respektive do začátku příštího roku). Nejsou to nějaké velké počty a jsou přítomni ve všech včelstev. Nevyvozuji z toho žádné negativní doprovodné jevy, spíše to vidím jako pozitivum, jako projev toho, že včelstva nestrádají (nestrádala), teda nemají (neměla) nutkání se všech trubců hromadně zbavit.

V sobotu jsem zúžil vše na 4 NN. Původně jsem je chtěl narvat do 3 NN, ale když jsem viděl, v jaké síle ještě jsou (hustě obsedala 2-3 NN), nakonec jsem si to rozmyslel. Zimní sestava: dno + nástavek s tmavým dílem z části zanesený zásobami + nástavek panenskými soušemi + dva nástavky se panenským dílem a hlavní částí zásob + komín s podstaveným prázdným nástavkem ke spalování fumigačních pásků.

„Z nouze cnost“ mě dohnala k tomu, abych opět předělal na poslední chvíli metodiku. Spojovat včelstva budu až začátkem předjaří. Z tohoto důvodu jsem matky nechal v izolačních klíckách (uprostřed 3. NN ode dna).

S pozdravem M. Václavek

PS

Ten nástavek s tmavými plásty u dna bude příští rok sloužit jako reservní medník pro případ silné snůšky (budou zásadně nahoře pod komínem a nad hlavním medníkem … dva NN s panenským dílem), takže řady zastánců Rašovské metody neopouštím, ale pouze přestávám být striktní, co se týče vytáčení medu z panenského díla... ostatně nikdy jsem nevytáčel med výhradně jen z panenského díla. Na obměně díla se tato modifikace promítne jen tak, že toto dílo skončí v pařáku až příští rok v podletí, plodovat v něm včely už nebudou, takže stále zůstávám věrný každoročnímu jednorázovému převedení plodiště na nového dílo, což je „alfa-omega“ Rašovské metody.

tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy
nemaj
ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale
sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct
do očí
,hňupi....


Ale,ale,pánové!!!!
Nechte si ty výrazy a výlevy tohoto rázu pro někoho jiného.Zkuste to
třeba u svojí maměnky.Tedy jestli s vámi nevymete dvorek.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotace
Datum: 6.10.2010 - 9:25:29

> tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci
> uprostřed evropy nemaj
> ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo
> sprostě mluví ale
> sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a
> přiďte mi to říct do očí
> ,hňupi....

Přesně tak,
z některých diskuzí mám pocit, jako bych otevřel žumpu. Vzpamatujte se lidi.
Je pravda, že dotace deformují trh, ale asi se jich nikdy nezbavíme, řekněte
Francouzům že jim nedáte dotace a vymetou s Vámi, že se nabudete stačit
divit. Proto bychom byli hloupí, kdybychom jim vše nechali a asketicky se
bili v prsa. Radši buďme vděčni i za to málo, vždyť to do Bruselu strkáme po
žocích, tak at se alespoň něco vrátí.
Petr B.

Dne 11. října 2010 14:36 <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):

> tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci uprostřed evropy
> nemaj
> ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo sprostě mluví ale
> sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a přiďte mi to říct
> do očí
> ,hňupi....
>
>
> Ale,ale,pánové!!!!
> Nechte si ty výrazy a výlevy tohoto rázu pro někoho jiného.Zkuste to
> třeba u svojí maměnky.Tedy jestli s vámi nevymete dvorek.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 6.10.2010 - 9:25:29
>
> > tož panáčku ,dotacema bys chtěl zaplatit, ubožáčci
> > uprostřed evropy nemaj
> > ani na toaletní papír!!!§Jo a není sprosté ten kdo
> > sprostě mluví ale
> > sprostě uvažuje jako Vy dva,tož Táhni zmrde líné,a
> > přiďte mi to říct do očí
> > ,hňupi....
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale jistě záležet na místních podmínkách.

Sladké zbytky jsou živnou půdou pro plísně a to je to černé.

Jezdím teď služebně do města Pardubic, a při toulkách tímto krajským městem jsem nenašel žádnou prodejnu včelařských potřeb. Je ne tomto fóru někdo kdo dokáže poradit? Podle mých dotazů je snad nejbližší prodejna včel. potřeb až v obci Nasavrky. Děkuji Radek Gerberg

Ahoj Radku,
druhá možnost je v Hradci Králové viz. www.vcelarenihrou.cz
V Pardubicích není.
Radek HUbač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <radek.gerberg/=/quick.cz>
> Předmět: Prodejna V?ela?sk?ch pot?eb
> Datum: 11.10.2010 19:57:12
> ----------------------------------------
> Jezdím teď služebně do města Pardubic, a při toulkách tímto krajským městem
> jsem nenašel žádnou prodejnu včelařských potřeb. Je ne tomto fóru někdo kdo
> dokáže poradit? Podle mých dotazů je snad nejbližší prodejna včel. potřeb
> až v obci Nasavrky. Děkuji Radek Gerberg
>
>
>

Při říjnových proletech včel z česen všech včelstev na včelnici vyletují a opět se vracejí trubci. Včely jsou k nim netečné. Včelstva plodují přiměřeně ročnímu období a věku matek. Může mi někdo říci co to znamená?
JK
--------------------------------------------------------
Může to souviset s tím, že letošní rok byl atypický. Bez medu, pozdní výměna matek, včelstva prakticky bez zásob pylu, atd. Včely se chovají atypicky. Může to souviset i s tisíc roční zimou. Co tomu říkají staří praktici.

dejte už pokoj svatej,dotace jsou k ničemu resp. na dárky na vánoce....

dejte už pokoj svatej,dotace jsou k ničemu resp. na dárky na vánoce....
-----------------------

Asi už jo, letos vzhledem k vyššímu počtu včelstev to prý bude asi tak 120 na včelstvo, příští rok bude objem peněz asi tak 3x menší a pokud ještě přibyde včelstev, tak to může být i míň na včesltvo. Takže to pak většina půjde pouze podepsat papíry, poplatit příspěvky a poplatky a na dárky moc nezbyde.

A je vymalováno.
Bez ohledu na názory z této konference, jak se často strašilo. :-)


Zůstanou asi jen krajské, jak si je kdo zařídí a nasměruje k sobě.

Karel

"Asi už jo, letos vzhledem k vyššímu počtu včelstev to prý bude asi tak 120 na včelstvo, příští rok bude objem peněz asi tak 3x menší a pokud ještě přibyde včelstev, tak to může být i míň na včesltvo."

No, ubude včelařů s malým počtem včelstev, do cca 5. Je dost velký psychologický rozdíl jít na podzimní včelařskou schůzi a přinést si odtamtuď nějakou minci či bankovku v kapse a jít na včelařskou schůzi a muset si tam peníze přinést na členské příspěvky, Včelařství a léčení. Při 180 korunách dotace D1 ta hranice byla u tří včelstev, při 120 korunách to bude okolo 5 včelstev. Včelaři, co chtěli skončit a jen to protahovali se 2 - 4 včelstvy, asi skončí a ti s pár včelstvy budou uvažovat o přihlašování na dotaci D1 s větším počtem včelstev, ať už jejich počt reálně zvýší nebo jen založí více oddělků a podobně.
Třeba vznikne i trochu tržní prostředí, včelaři budou zvažovat, jak moc velké příspěvky ta která organizace vybírá a třeba budou chtít přejít do jiné ZO.

No nevím, ale snad to s tím ukončením včelaření nebude tak divoké. Včelaři s
menším počtem včelstev přece berou tuto svoji činnosti jako hobby, a žádný
koníček není zadarmo. A hlavně - nejdůležitější zisk z této činnosti pro
včelaře neplyne z dotací, ale z produkce kvalitního medu, i kdyby to bylo
jen v množství postačujícím pro vlastní rodinu a nejbližší příbuzné.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Tuesday, October 12, 2010 8:59 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dotace

> "Asi už jo, letos vzhledem k vyššímu počtu včelstev to prý bude asi tak
> 120
> na včelstvo, příští rok bude objem peněz asi tak 3x menší a pokud ještě
> přibyde včelstev, tak to může být i míň na včesltvo."
>
> No, ubude včelařů s malým počtem včelstev, do cca 5. Je dost velký
> psychologický rozdíl jít na podzimní včelařskou schůzi a přinést si
> odtamtuď nějakou minci či bankovku v kapse a jít na včelařskou schůzi a
> muset si tam peníze přinést na členské příspěvky, Včelařství a léčení. Při
> 180 korunách dotace D1 ta hranice byla u tří včelstev, při 120 korunách to
> bude okolo 5 včelstev. Včelaři, co chtěli skončit a jen to protahovali se
> 2
> - 4 včelstvy, asi skončí a ti s pár včelstvy budou uvažovat o přihlašování
> na dotaci D1 s větším počtem včelstev, ať už jejich počt reálně zvýší nebo
> jen založí více oddělků a podobně.
> Třeba vznikne i trochu tržní prostředí, včelaři budou zvažovat, jak moc
> velké příspěvky ta která organizace vybírá a třeba budou chtít přejít do
> jiné ZO.
>

Také si nemyslím, že by na dotaci D1 závisela něčí chuť včelařit, nebo schopnost udržet nějaký chov.

No, běžný včelař, pokud z nějakého důvodu včelaří s tak malým počtem včelstev, bude chtít počet včelstev asi navýšit. Končit bude ten, co se stejně už rozhodl skončit, jen to protahuje, dokud to ještě jde. Ale to jsem tam napsal.

Včelaři to protahují z lásky ke včelám a se stářím u nich ubývá včelstev, vzhledem k úrovni jejich zdraví. Dotaci, pokud to vidím, berou jen jako milé poděkování.
Jen pár uražených jedinců, kteří si z ješitnosti o ni nežádají, jim ji, i když vlastně není co, závidí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 12.10.2010 10:21:30
> ----------------------------------------
> No, běžný včelař, pokud z nějakého důvodu včelaří s tak malým počtem
> včelstev, bude chtít počet včelstev asi navýšit. Končit bude ten, co se
> stejně už rozhodl skončit, jen to protahuje, dokud to ještě jde. Ale to
> jsem tam napsal.
>
>
>

"Končit bude ten, co se stejně už rozhodl skončit, jen to protahuje, dokud to ještě jde. Ale to jsem tam napsal."
---------
V tomto s Vámi souhlasím. Na ostatní včelaře, podle mého názoru, nebude mít výše nebo neexistence dotace D1 téměř žádný vliv. Usuzuji tak podle sebe a svého okolí, je možné, že ostaní včelaři budou reagovat jinak.

S plošnou dotací včelařům je to jako stejné jako s plošnou podporou v nezaměstnanosti nebo plošnými sociálními dávkami,obrovský objem financí je prostě populisticky proplac k projedení. U malého včelaře, jakým jsem já, je opravdu nesmyslné tvrdit, že by mě pár kaček mělo sloužit jako odměna za opylení krajiny, to mě prostě u těch včel nedrží. Drží mě u nich vztah k nim a i med pro rodinu + případné přebytky na prodej - to je bonus. U velkovčelařů dotace naprosto nechápu - jak se pak ještě můžou nazývat komerčními včelaři?

Nestačí vám vzít na vědomí že se tento materiál běžně již používá
při stavbách domů?

Nedávno jsem kdesi četl o tom, že
> právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače hoření je daleko
> obtížnější,
> > než se obvykle soudí.

teoreticky ta dřevotříska nikdy nevyvětrá, vždy z ní
> nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál méně.

----------------------------------------------------------


Tudíž na úly nepoužívat!!!Všechno co se dostane ven ze stěn nástavku
do sebe natáhne med,a máte "zdravotní" med.
A vaši zákazníci si mohou "užívat".
Ale to vám jistě neříkám nic nového.
Naším včelám zdar!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: OSB desky
Datum: 10.10.2010 - 8:50:51

> Nestačí vám vzít na vědomí že se tento materiál
> běžně již používá při stavbách domů?
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: OSB desky
> > Datum: 09.10.2010 22:39:47
> > ----------------------------------------
> > "No - a to je právě, Radime, to, co bych chtěl
> > vědět od někoho, kdo se tím
> > > profesně zabývá. Tedy ne to, že je to nějakou
> > dobu třeba nechat větrat, ale
> > > jakou dobu a zda to vůbec pomůže. A že je to
> > uděláno z toho a z toho a má
> > > to ty a ty parametry a ta a ta rizika. Nedávno
> > jsem kdesi četl o tom, že
> > > právě "vyvětrat" ty formaldehydy a zpomalovače
> > hoření je daleko obtížnější,
> > > než se obvykle soudí. Jenomže si, žel, nemůžu
> > vzpomenout, kde to bylo. A
> > > stejně to nebyla "vědecká" studie."
> >
> > Tyhlety materiály jsou všechny v podstatě
> > náhražkové a jsou v podstatě
> > > vyráběny z dřevěného odpadu. Všelijaké
> > teoretické předpoklady a výpočty
> > > jsou pěkné a pokud se jedná o nějakou
> > certifikovanou výrobní linku, kde
> > > dodržují pečlivě výrobní technologii, mohou
> > klidně i sedět. Jenomže
> > > nábytkářské firmy nebo dodavatelské firmy, aby
> > snížily náklady, mohou
> > > klidně zakoupit levnou dřevotřísku třeba někde z
> > výrobny v Bělorusku, kde
> > > to lisují napůl opilí rusové a kde výstupní
> > kontrola proběhne tak, že do
> > > dřevotřísky praští flaškou od vodky, jestli se
> > ta dřevotříska rozpadne nebo
> > > bude držet... Potom prostě záleží, jestli jim ta
> > výrobní technologie ujede
> > > případně na ní šetří anebo ne.
> > Co se týká vyvětrání od formaldehydu, je to
> > systém "poháněný" rozdílem
> > > koncentrací v hmotě dřevotřísky, uprostřed
> > dřevotřísky a na povrchu
> > > dřevotřísky neboli teoreticky ta dřevotříska
> > nikdy nevyvětrá, vždy z ní
> > > nějaký formaldehyd půjde, jen ho bude čím dál
> > méně.
> > >
> >
> >

Tohle je napsané přesně. Myslím, že někteří se řídí heslem ,,Podle sebe soudím tebe" a pořád ukazují na vypočítavost včelařů. U mne místopředseda má 2-3 včelstva podle roků, jednatel 2, pokladník letos žádné, ale jeho otec má do čtyřech. Určitě nikdo z nich nezkončí a ještě vykonávají funkce pro ostatní. Kdo chce, může si peníze za opylení vzít a komu tak vadí ať o ně nežádá a pak nezávidí.
Tonda

>Včelaři to protahují z lásky ke včelám a se stářím u nich ubývá včelstev, vzhledem k úrovni jejich zdraví. Dotaci, pokud to vidím, berou jen jako milé poděkování.
Jen pár uražených jedinců, kteří si z ješitnosti o ni nežádají, jim ji, i když vlastně není co, závidí.

Vůbec se nejedná o přímý styk s potravinami. Med odebíraný včelám je
zemědělský produk a až po jeho zpracování do sklenic se stává
potravinou.

Ale no tak!
Formaldehid se do medu dostane ve fázi zpracování včelami,je-li
přítomen v úlu.A to jistě je,když se vypařuje z materiálu,ze kterého
je úl vytoben.
I když jej ještě nazýváme zemědělským produktem.A moc mě zajímá,jak
ten formaldehid dostat z toho zemědělského produktu,abych měl med.
Formaldehid právě proto,že je plyn tak dokáže snadno znehodnotit
med.Zkuste nechat otevřenou sklenici medu spolu s jedním rozetřeným
stroužkem česneku (kvůli urychlení pokusu) v malém uzavřeném
prostoru tři dny.Kdo může mít česnek v každém jídle,bude nadšen.Komu
naopak "smrdí",
tomu bude líto,že musí ten med vyhodit.

Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: OSB desky
Datum: 10.10.2010 - 18:49:51

> Vůbec se nejedná o přímý styk s potravinami. Med
> odebíraný včelám je zemědělský produk a až po jeho
> zpracování do sklenic se stává potravinou.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: OSB desky
> > Datum: 10.10.2010 10:45:51
> > ----------------------------------------
> > "S prominutím - nestačí. Vždyť víte, jak to v
> > praxi chodí ... Nebo jak
> > > dopadly jiné látky, kdysi vychvalované a nyní
> > ostrakizované. Ostatně tu se
> > > jedná v podstatě o přímý styk s potravinami,
> > nebo ne? Co já vím, tak i u
> > > OSB desek se rozlišují typy na venkovní stavbu a
> > použití v interiéru (typ
> > > ECO). Proč asi? "
> >
> > No, nejedná se o přímý styk s potravinami, to by
> > se jednalo tehdy, pokud by
> > > kousky materiálu přímo padaly do potraviny a
> > byla by potom pravděpodobnost,
> > > že ty kousky budou s potravinou zkonzumovány
> > lidmi.
> > > Jinak ovšem máte smůlu , buďto ten materiál
> > seženete levně a úly z toho tak
> > > postavíte cenově výhodně, když použijete obecný
> > materiál ( který je z
> > > výroby určen na něco jiného než úly ) Nebo si
> > seženete materiál určený na
> > > nějaký bionábytek či podobně se příslušnými
> > všemi možnými atesty a potom
> > > asi z finančních důvodů dělat z něho úly bude
> > nesmysl.
> > > Ještě máte třetí možnost, doma si pořídit z
> > vlastních zdrojů štěpku, sehnat
> > > lis, nakoupit lepidlo a lisovat si to sám, pak
> > budete stoprocentně vědět,
> > > co v tom je a že při výrobě té desky byly
> > dodrženy všechny technologické
> > > náležitosti.
> >
> >
> >

pořád tvrdím, že dotace jsou k ničemu, že je nechci, ale požaduji vyhazov pro všechny od Bruselu po městské úřady, kteří se přerozdělováním dotací dobře živí. Kdyby tihle všichni darmožrouti pracovali, měli bychom se všichni lépe. Když už pominu tuhle nepříjemnost, tak nehledě na směšnou výši dotace za opilování bych vyzdvihl fakt, že je to jedna z posledních možností, jak utkvět mocipánům politikům, vydělávajících bokem v dozorčích radách milióny, že taky existuje něco jiného než velké peníze, třeba včelaření a jeho význam pro přírodu...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 12.10.2010 12:15:38
> ----------------------------------------
> Tohle je napsané přesně. Myslím, že někteří se řídí heslem ,,Podle sebe
> soudím tebe" a pořád ukazují na vypočítavost včelařů. U mne místopředseda
> má 2-3 včelstva podle roků, jednatel 2, pokladník letos žádné, ale jeho
> otec má do čtyřech. Určitě nikdo z nich nezkončí a ještě vykonávají funkce
> pro ostatní. Kdo chce, může si peníze za opylení vzít a komu tak vadí ať o
> ně nežádá a pak nezávidí.
> Tonda
>
> >Včelaři to protahují z lásky ke včelám a se stářím u nich ubývá včelstev,
> vzhledem k úrovni jejich zdraví. Dotaci, pokud to vidím, berou jen jako
> milé poděkování.
> Jen pár uražených jedinců, kteří si z ješitnosti o ni nežádají, jim ji, i
> když vlastně není co, závidí.
>
>
>

Taky velmi pěkně napsáno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Dotace
> Datum: 12.10.2010 12:40:42
> ----------------------------------------
> pořád tvrdím, že dotace jsou k ničemu, že je nechci, ale požaduji vyhazov pro
> všechny od Bruselu po městské úřady, kteří se přerozdělováním dotací dobře živí.
> Kdyby tihle všichni darmožrouti pracovali, měli bychom se všichni lépe. Když už
> pominu tuhle nepříjemnost, tak nehledě na směšnou výši dotace za opilování bych
> vyzdvihl fakt, že je to jedna z posledních možností, jak utkvět mocipánům
> politikům, vydělávajících bokem v dozorčích radách milióny, že taky existuje
> něco jiného než velké peníze, třeba včelaření a jeho význam pro přírodu...
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Dotace
> > Datum: 12.10.2010 12:15:38
> > ----------------------------------------
> > Tohle je napsané přesně. Myslím, že někteří se řídí heslem ,,Podle sebe
> > soudím tebe" a pořád ukazují na vypočítavost včelařů. U mne místopředseda
> > má 2-3 včelstva podle roků, jednatel 2, pokladník letos žádné, ale jeho
> > otec má do čtyřech. Určitě nikdo z nich nezkončí a ještě vykonávají funkce
> > pro ostatní. Kdo chce, může si peníze za opylení vzít a komu tak vadí ať o
> > ně nežádá a pak nezávidí.
> > Tonda
> >
> > >Včelaři to protahují z lásky ke včelám a se stářím u nich ubývá včelstev,
> > vzhledem k úrovni jejich zdraví. Dotaci, pokud to vidím, berou jen jako
> > milé poděkování.
> > Jen pár uražených jedinců, kteří si z ješitnosti o ni nežádají, jim ji, i
> > když vlastně není co, závidí.
> >
> >
> >
>
>
>

To je vše pravda, ale to bychom se dostali ke smyslu EU. Evropské dotace v
budoucnu nebudou a slouží (alespoň by měly)na vyrovnání podmínek(vybavení
včelařských provozů) ve "starých a nových" ČS EU - pomineme-li zvýšení
výdělku(marží :-)) pro některé výrobce medometů.
Buďme rádi, že je zatím máme, dlouho to trvat nebude.

Co se týče dotace D1 - není potřeba, včelaři přežijí i bez ní, jen je tu
nevýhoda, že není zvykem, aby zemědělské firmy platily za opylení, jak je to
běžné v některých vyspělých státech. V ČR by chtěli spíše někteří, aby jim
včelař platil za to, že si včely přisune k jejich pozemku.

Příjemný den
Petr B.



2010/10/12 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> pořád tvrdím, že dotace jsou k ničemu, že je nechci, ale požaduji vyhazov
> pro všechny od Bruselu po městské úřady, kteří se přerozdělováním dotací
> dobře živí. Kdyby tihle všichni darmožrouti pracovali, měli bychom se
> všichni lépe. Když už pominu tuhle nepříjemnost, tak nehledě na směšnou výši
> dotace za opilování bych vyzdvihl fakt, že je to jedna z posledních
> možností, jak utkvět mocipánům politikům, vydělávajících bokem v dozorčích
> radách milióny, že taky existuje něco jiného než velké peníze, třeba
> včelaření a jeho význam pro přírodu...
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Dotace
> > Datum: 12.10.2010 12:15:38
> > ----------------------------------------
> > Tohle je napsané přesně. Myslím, že někteří se řídí heslem ,,Podle
> sebe
> > soudím tebe" a pořád ukazují na vypočítavost včelařů. U mne
> místopředseda
> > má 2-3 včelstva podle roků, jednatel 2, pokladník letos žádné, ale jeho
> > otec má do čtyřech. Určitě nikdo z nich nezkončí a ještě vykonávají
> funkce
> > pro ostatní. Kdo chce, může si peníze za opylení vzít a komu tak vadí ať
> o
> > ně nežádá a pak nezávidí.
> > Tonda
> >
> > >Včelaři to protahují z lásky ke včelám a se stářím u nich ubývá
> včelstev,
> > vzhledem k úrovni jejich zdraví. Dotaci, pokud to vidím, berou jen jako
> > milé poděkování.
> > Jen pár uražených jedinců, kteří si z ješitnosti o ni nežádají, jim ji,
> i
> > když vlastně není co, závidí.
> >
> >
> >
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

PB:
EU dotace ..... a slouží (alespoň by měly)na vyrovnání podmínek(vybavení včelařských provozů)

----------------
Jojo, ta Byrokratická EU nám peníze dává.:-)

A kam si je my Češi rozdáváme?

Podle mě naprostou většinu prožíráme - tedy po těch penězích v podtstatě nic nezůstane. Kromě Techn. pomoci. Ale i tam se podle informací z neděle nacházejí chytráci co to dokázali vyndat do rodiny aniž by cokoli nakoupili.

A dotace na léky, matky, semináře, kurzy. Po těch zůstane ... skoro nic.
A techn. pomoc se krátí, že to pomalu nedá na ani na DPH, které včelař musí zaplatit, když si chce nové věci pořídit na "doklad".

Karel

Dotace se opět dostaly na povrch. Nedalo mi to a proto se budu snažit nějak zformulovat svůj názor na ně.

Když se bavíme o dotacích v ČR, musíme se bavit o dotacích v celé EU. Je nesporným faktem, že pracovní síla a výrobní technologie v EU jsou podstatně dražší, něž třeba v Asii a to i přes to, že zisk a potažmo platy v zemědělství nejsou nadprůměrné. Toho jsou si politici v zemích západní Evropy velmi dobře vědomi. Bez podpory zemědělství a ochrany vnitřního trhu se zemědělskými komoditami by venkov vyspělých zemí žil ve sředověku. už jen proto, že potřeby průměrného evropana pokryjí potřeby celé vesnice v Číně.
vnitřní trh je tedy chráněn dovozním clem a dostatečný příjem venkovských obyvatel mají zajistit právě dotace. Tato opatření do určité míry snižují cenu zemědělských produktů, potažmo potravin, čímž je zpřístupňují ostatním obyvatelům a současně snižují rozdíl ceny mezi zemědělskými surovinami a chemickými náhražkami pro výrobu potravin.
Další kapitolou dotací je rozvoj životního prostředí. zjednodušeně lze říci, že jejich cílem je, aby naši krajinu netvořily jen monokultury, logistická centra dálnice a pustiny. Mají své příjemce přimět k prospěšným činnostem, které by jinak nedělali.
Podobným způsobem, ale v menším objemu jsou vypláceny i naše národní dotace z fondů jednotlivých krajů.
Neméně zajímavou kapitolou je dotace na nové zařízení - vyrovnánítechnických podmínek zemědělcům v nových členských státech.
Bohužel se nedá říci, že všechny dotace jsou rozděleny spravedlivě mezi jednotlivými státy, stejně tak se dá velmi úspěšně kritizovat jejich zacílení. Svůj účel však nějakým způsobem plní, především pak ve starých a několika málo nových členských státech EU.
Kdy a jak se začnou tenčit zdroje pro jejich vyplácení, to je kapitola sama pro sebe.

To je pohled z jedné strany.Z druhé strany můžeme vidět, že systém dotací zaměstnává, díky svým složitým mechanismům, ohromné množství úředníků, že jakmile je dotace zacílena na konkrétní věc, okamžitě způsobí její zdražení, udržuje při životě špatné hospodáře, a asi by se dalo ve výčtu negativních jevů pokračovat. Volání po jejich zrušení je však zcela liché, my jsme jen malincí účastníci toho obrovského cirkusu. jak už jsem napsal, účelem dotací v Eu je držet nad vodou venkov starých členů a usypat i novým. z tohoto pohledu je systém dotací nezrušitelný, dokud mu nedojdou zdroje.

Pohledem z těchto dvou stran lze dojít k závěru, že tady pro nás existuje, a možnost vyčerpat ze "Systému" nějaké prostředky a použít je k rozvoji nebo vylepšení vlastního hospodářství, nebo je nechat ležet a pomoci si sám. Je to věc lastní volby. Zvolit jednu možnost a lát těm kdo zvolili tu druhou, je nesmysl.

Plně souhlasím. Děkuji za hlubší nástin stávající situace.

Petr B.

2010/10/12 PavelN <e-mail/=/nezadan>

> Dotace se opět dostaly na povrch. Nedalo mi to a proto se budu snažit nějak
> zformulovat svůj názor na ně.
>
> Když se bavíme o dotacích v ČR, musíme se bavit o dotacích v celé EU. Je
> nesporným faktem, že pracovní síla a výrobní technologie v EU jsou
> podstatně dražší, něž třeba v Asii a to i přes to, že zisk a potažmo platy
> v zemědělství nejsou nadprůměrné. Toho jsou si politici v zemích západní
> Evropy velmi dobře vědomi. Bez podpory zemědělství a ochrany vnitřního trhu
> se zemědělskými komoditami by venkov vyspělých zemí žil ve sředověku. už
> jen proto, že potřeby průměrného evropana pokryjí potřeby celé vesnice v
> Číně.
> vnitřní trh je tedy chráněn dovozním clem a dostatečný příjem venkovských
> obyvatel mají zajistit právě dotace. Tato opatření do určité míry snižují
> cenu zemědělských produktů, potažmo potravin, čímž je zpřístupňují ostatním
> obyvatelům a současně snižují rozdíl ceny mezi zemědělskými surovinami a
> chemickými náhražkami pro výrobu potravin.
> Další kapitolou dotací je rozvoj životního prostředí. zjednodušeně lze
> říci, že jejich cílem je, aby naši krajinu netvořily jen monokultury,
> logistická centra dálnice a pustiny. Mají své příjemce přimět k prospěšným
> činnostem, které by jinak nedělali.
> Podobným způsobem, ale v menším objemu jsou vypláceny i naše národní dotace
> z fondů jednotlivých krajů.
> Neméně zajímavou kapitolou je dotace na nové zařízení -
> vyrovnánítechnických podmínek zemědělcům v nových členských státech.
> Bohužel se nedá říci, že všechny dotace jsou rozděleny spravedlivě mezi
> jednotlivými státy, stejně tak se dá velmi úspěšně kritizovat jejich
> zacílení. Svůj účel však nějakým způsobem plní, především pak ve starých a
> několika málo nových členských státech EU.
> Kdy a jak se začnou tenčit zdroje pro jejich vyplácení, to je kapitola sama
> pro sebe.
>
> To je pohled z jedné strany.Z druhé strany můžeme vidět, že systém dotací
> zaměstnává, díky svým složitým mechanismům, ohromné množství úředníků, že
> jakmile je dotace zacílena na konkrétní věc, okamžitě způsobí její
> zdražení, udržuje při životě špatné hospodáře, a asi by se dalo ve výčtu
> negativních jevů pokračovat. Volání po jejich zrušení je však zcela liché,
> my jsme jen malincí účastníci toho obrovského cirkusu. jak už jsem napsal,
> účelem dotací v Eu je držet nad vodou venkov starých členů a usypat i
> novým. z tohoto pohledu je systém dotací nezrušitelný, dokud mu nedojdou
> zdroje.
>
> Pohledem z těchto dvou stran lze dojít k závěru, že tady pro nás existuje,
> a možnost vyčerpat ze "Systému" nějaké prostředky a použít je k rozvoji
> nebo vylepšení vlastního hospodářství, nebo je nechat ležet a pomoci si
> sám. Je to věc lastní volby. Zvolit jednu možnost a lát těm kdo zvolili tu
> druhou, je nesmysl.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Položím jednu otázku. Myslíte si, že celý systém dotací má nějaké zdravé jádro nebo, že je to jensystém jak odsypat něco miliónů kamarádům. Pokud jde o zemědělství, myslím si, že donekonečna dotovat nejde, nakonec Čína dostane hlad a jejich vesnice sní nakonec mnohem víc než průměrný Evropan. Znám spoustu zemědělců, kteří jsou schopni vypěstovat takové plodiny a v takové kvalitě, že je prodávají za dobrou cenu. Na druhou stranu mám kamaráda řidiče kamionu, který roky vozil český papír do Švédska, kde přelepili bez skládání palet z auta české cedulky a během 30 minut se otáčel zpět s výdělkem 0.5mil na jedno auto kvůli subvencím a dalším legálním čachrům....
A na druhé straně jsem samozřejmě naštvaný, když někteří včelaři stále prodávají med pod cenou, už párkrát jsem chtěl celou jejich produkci koupit, aby neškodili, ale kvalita byla tak špatná, že prostě pokud někdo přijde na mě s tím, že 120kč za med je moc, tak ho klidně odkážu na tyhle taky včelaře, ukážu jim svoje nerezové vybavení nové úly řeknu jim jejich cenu a doporučím požádat prodávající o to samé. Případně je odešlu na dny medu, kde prodávají Ti kteří se za své finální produkty nemusí většinou stydět a letos se na dnech medu med prodával mezi 140-170kč/kg.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Dotace
> Datum: 12.10.2010 15:40:46
> ----------------------------------------
> Plně souhlasím. Děkuji za hlubší nástin stávající situace.
>
> Petr B.
>
> 2010/10/12 PavelN <e-mail/=/nezadan>
>
> > Dotace se opět dostaly na povrch. Nedalo mi to a proto se budu snažit nějak
> > zformulovat svůj názor na ně.
> >
> > Když se bavíme o dotacích v ČR, musíme se bavit o dotacích v celé EU. Je
> > nesporným faktem, že pracovní síla a výrobní technologie v EU jsou
> > podstatně dražší, něž třeba v Asii a to i přes to, že zisk a potažmo platy
> > v zemědělství nejsou nadprůměrné. Toho jsou si politici v zemích západní
> > Evropy velmi dobře vědomi. Bez podpory zemědělství a ochrany vnitřního trhu
> > se zemědělskými komoditami by venkov vyspělých zemí žil ve sředověku. už
> > jen proto, že potřeby průměrného evropana pokryjí potřeby celé vesnice v
> > Číně.
> > vnitřní trh je tedy chráněn dovozním clem a dostatečný příjem venkovských
> > obyvatel mají zajistit právě dotace. Tato opatření do určité míry snižují
> > cenu zemědělských produktů, potažmo potravin, čímž je zpřístupňují ostatním
> > obyvatelům a současně snižují rozdíl ceny mezi zemědělskými surovinami a
> > chemickými náhražkami pro výrobu potravin.
> > Další kapitolou dotací je rozvoj životního prostředí. zjednodušeně lze
> > říci, že jejich cílem je, aby naši krajinu netvořily jen monokultury,
> > logistická centra dálnice a pustiny. Mají své příjemce přimět k prospěšným
> > činnostem, které by jinak nedělali.
> > Podobným způsobem, ale v menším objemu jsou vypláceny i naše národní dotace
> > z fondů jednotlivých krajů.
> > Neméně zajímavou kapitolou je dotace na nové zařízení -
> > vyrovnánítechnických podmínek zemědělcům v nových členských státech.
> > Bohužel se nedá říci, že všechny dotace jsou rozděleny spravedlivě mezi
> > jednotlivými státy, stejně tak se dá velmi úspěšně kritizovat jejich
> > zacílení. Svůj účel však nějakým způsobem plní, především pak ve starých a
> > několika málo nových členských státech EU.
> > Kdy a jak se začnou tenčit zdroje pro jejich vyplácení, to je kapitola sama
> > pro sebe.
> >
> > To je pohled z jedné strany.Z druhé strany můžeme vidět, že systém dotací
> > zaměstnává, díky svým složitým mechanismům, ohromné množství úředníků, že
> > jakmile je dotace zacílena na konkrétní věc, okamžitě způsobí její
> > zdražení, udržuje při životě špatné hospodáře, a asi by se dalo ve výčtu
> > negativních jevů pokračovat. Volání po jejich zrušení je však zcela liché,
> > my jsme jen malincí účastníci toho obrovského cirkusu. jak už jsem napsal,
> > účelem dotací v Eu je držet nad vodou venkov starých členů a usypat i
> > novým. z tohoto pohledu je systém dotací nezrušitelný, dokud mu nedojdou
> > zdroje.
> >
> > Pohledem z těchto dvou stran lze dojít k závěru, že tady pro nás existuje,
> > a možnost vyčerpat ze "Systému" nějaké prostředky a použít je k rozvoji
> > nebo vylepšení vlastního hospodářství, nebo je nechat ležet a pomoci si
> > sám. Je to věc lastní volby. Zvolit jednu možnost a lát těm kdo zvolili tu
> > druhou, je nesmysl.
> >
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Dejte už pokoj s těmi deskami OSB , většina lidí ani neví o co jde.Ať si to zkusí každý sám a uvidí a pokud není praštěný,tak se po pár létech dovtípí. Jsou včelaři,kteří mají sbité nástavky z dřevotřísky a nelaminované a včelaří dobře a jak se zdá,včelám to moc nevadí.Ti trubci co dnes vylétají ze včel se asi včelám zalíbili a proto se jich nezbavili,myslíte že se dožijí května jako zimní generace včel ? Nu a ty dotace,to je přece věc každého včelaře zda si je vezme či nikoliv, a proč ti závistivci nad tím tak pláčou? Či je to něco jiného než česká závist?
R.H - P.B - P.N - a jim podobní , jejich sáhodlouhé a hodně opsané příspěvky stejně nikdo nečte,měli by si to ti pánové uvědomit a psát stručně,výstižně a potom by to mělo nějaký smysl. Nemyslím p.Pol...,tam se prostě nedá nic dělat,mnozí jej chtěli v minulosti pozastavit,jenže se jim to nepodařilo,takže jej berme takového,jaký je se širokým záběrem.

Zdravé jádro tam jednoznačně je - udržet pracovní místa pro obyvatele venkova namísto vyplácení dávek nezaměstnaným. Alespoň u starých členů EU to platí. Něco jiného jsou podvody s různými vývozními subvencemi, ale to musí hlídat příslušné orgány členských států a EU - z toho také pramení množství zaměstnaných úředníků zvláš v případě složitých právních úprav v EU.
S vysokou kvalitou výrobků za vyšší cenu lze operovat pouze v přímém prodeji spotřebiteli. Takto se v zemědělství prodává jen malá část produkce.

""""""Či je to něco jiného než česká závist?""""

Jakápak závist? to jsou zase jen mé a Vaše peníze, ze kterých už někdo ukrad, voškubal, .... (oficiálně uplatnil náklady na přerozdělování) k čemu takové do nekonečna oblbování a rádoby darování, ale z cizího?
Věci mají mít tu skutečnou hodnotu, jakou mají mít, aby člověk měl představu o hodnotách, aby byl schopen si jich vážit. Obyčejný včelař na tom nikdy nevydělal a nikdy nevydělá. Jestli se zvýší dotace na včelstvo o 100Kč/rok, sníží se cena medu o 5 Kč/kg. K čemu je to dobré?
Někdo namítne, že si koupím levněji med ale není schopen domyslet, že na tu slevu si ze svých daní a DPH už dávno dvojnásobně předplatil, v tom je ten zásadní problém.

Zdravím.
Když už se tu hádáte o dotacích tak by jste mi mohli říct jestli jste už někdo dostal dotaci z technické pomoci včelařům.Koupil jsem si letos medomet a čekám na nějakou tu korunu a pořád nic.
Už vám to někomu přišlo?Je to škoda že se to tak vleče protože jsem to chtěl investovat do včel dál ještě letos.
Díky Míra

Taky jsem žádal a ještě jsem nic taky nedostal

Umíte číst? Asi ano, když jste si podali žádost. Takře v třetí části je napsáno, že dotace budou zaslány na vaše účty v listopadu a ten bude až příští měsíc.

No přesně tak Petře, nevím podle koho pan Polášek soudí.....
--------------------------------------------------------------
Lokvenc Petr napsal:
No nevím, ale snad to s tím ukončením včelaření nebude tak divoké. Včelaři s menším počtem včelstev přece berou tuto svoji činnosti jako hobby, a žádný koníček není zadarmo. A hlavně - nejdůležitější zisk z této činnosti pro včelaře neplyne z dotací, ale z produkce kvalitního medu, i kdyby to bylo jen v množství postačujícím pro vlastní rodinu a nejbližší příbuzné. S pozdravem Petr.

já chcu dotace na kočky,loví myši na poli....
a na 4 slepice a na kačeny co žerou slimáky....

ano jakápak závist,nechcu dotace v dnešní podobě, protože zhoršují situaci ve včelařství,a to je nezáviděníhodná situace..!!!co maj ve francii mě zhola nezajmá,já mám včely tady a teď....

Když je nechceš tak o ně nežádej a neupírej tuto možnost ostatním, když ta možnost tady je. Situaci v Českém včelařství nezhoršují dotace, ale klasická česká vlastnost ZÁVIST, a ta s tvých příspěvků do této konference jen a jen čiší.
Vláďa

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.10.2010 06:43:05
> ----------------------------------------
> ano jakápak závist,nechcu dotace v dnešní podobě, protože zhoršují situaci
> ve včelařství,a to je nezáviděníhodná situace..!!!co maj ve francii mě
> zhola nezajmá,já mám včely tady a teď....
>
>
>

A kdo ti brání si podat oficiální žádost! :-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 06:38:09
> ----------------------------------------
> já chcu dotace na kočky,loví myši na poli....
> a na 4 slepice a na kačeny co žerou slimáky....
>
>
>

To je v naprostém pořádku. Když ti ta dotace zhoršuje tvoje hospodaření na tvé včelnici: :-O
Já bych ji v tom případě taky nechtěl. :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.10.2010 06:43:05
> ----------------------------------------
> ano jakápak závist,nechcu dotace v dnešní podobě, protože zhoršují situaci
> ve včelařství,a to je nezáviděníhodná situace..!!!co maj ve francii mě
> zhola nezajmá,já mám včely tady a teď....
>
>
>

Příteli VN, pleteš si dva pojmy, které začínají oba stejně. A to je písmeno p.

biki

>Jakápak závist? to jsou zase jen mé a Vaše peníze, ze kterých už někdo ukrad, voškubal, .... (oficiálně uplatnil náklady na přerozdělování) k čemu takové do nekonečna oblbování a rádoby darování, ale z cizího?<
------------------------------------------------------------
S tím nelze nesouhlasit. To je bohužel trpká skutečnost.
JK

No, slepice a kačeny to nevím, ale s tou kočkou opatrně.... Ona taky někdy
chytí i chráněného rejska, tak abyste pak neměl problémy na ministerstvu
životního prostředí, u zelených a vůbec ... :-D
S pozdravem Petr.
--------------------------------------------------
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
Sent: Wednesday, October 13, 2010 6:38 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dotace

> já chcu dotace na kočky,loví myši na poli....
> a na 4 slepice a na kačeny co žerou slimáky....
>

Ahoj Pavle,
já se s Tebou nebudu přít. Zdá se mi, že odpovídáš přesně mojí argumentací, ale považuješ ji za plus dotacím a já za mínus. Mně vůbec nejde o udržení pracovních míst ve starých zemích EU na úkor nových zemí jako je ČR. Jejich dotované zemědělské produkty se u nás prodávají levněji než v zemi původu. Je to v pořádku? Je to pro nás dobře? Jsou dotace ve starých zemích EU pro nás přijatelné? Hodně cestuji po Evropě, takže vím co píšu a velmi mě mrzí, když si lidi kupují třeba máslo od konkurence neschopných Belgičanů v Tescu, protože je díky dotaci o 2 koruny levnější než to naše.... To samé Belgické máslo je v Bruselu ovšem samozřejmě dražší...
A že se v našem reálu prodává malý podíl zemědělské produkce přímo spotřebiteli je smutná realita nutná k zamyšlení zemědělců. To je jako bys ve včelaření mluvil o Budečácích jako stále ještě realitě, kterou bys omlouval a hanobil včelaře jdoucí s požadavky doby a stavu přírody, kdy prostě klasické včelaření s jednoprostorovým zimováním a 12kg zásob na zimu není technologicky použitelné pro často jediné časné květové snůšky dnešní doby.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 12.10.2010 17:55:35
> ----------------------------------------
> Zdravé jádro tam jednoznačně je - udržet pracovní místa pro obyvatele
> venkova namísto vyplácení dávek nezaměstnaným. Alespoň u starých členů EU
> to platí. Něco jiného jsou podvody s různými vývozními subvencemi, ale to
> musí hlídat příslušné orgány členských států a EU - z toho také pramení
> množství zaměstnaných úředníků zvláš v případě složitých právních úprav v
> EU.
> S vysokou kvalitou výrobků za vyšší cenu lze operovat pouze v přímém
> prodeji spotřebiteli. Takto se v zemědělství prodává jen malá část
> produkce.
>
>
>

PN:
Zdravé jádro tam jednoznačně je - udržet pracovní místa pro obyvatele venkova namísto vyplácení dávek nezaměstnaným. Alespoň u starých členů EU to platí.
----------------------------------------

Ono to na první pohed vypadá děsně logické a bohulibé.
Ale je to jak se socialismem - taky úspěšně řešil problémy,které by bez něho nenastaly.

Jenže vysoké zdanění průmyslu- aby bylo na subvence - potápí průmysl a za chvíli budeme dotovat všechno.

Na druhou stranu podporou silniční sítě ze státních prostředků potápíme všechny místní výrobce včetně zemědělských. A zaděláváme na problém, který se pak slavně řeší.
Pokud by měla automobilová doprava skutečně zaplatit co stojí - tedy budování silnic a hlavně dálnic, hned by se lokálním výrobcům i zemědělcům lépe dýchalo.
Takhle se dovezou potraviny vždy z lokality, kde je to lacinější a dopravní náklady jsou minimální.

Teoreticky by se měla dálniční síť plně finacovat z vybraného mýtného. A ono by to hned všechny donutilo přemýšlet, zda si dovezou - med,máslo,zeleninu,cement,cihly a nebo to nakoupí v místě.

To by byl řev. :-)

Karel

Jádro problému já vidím hlavně v konzumním pojetí hospodářství. To je výhodné jen pro nadnárodní společnosti a jejich příjmy. Je také vůbec nic jiného nezajímá. Banky obchodují s penězi jejich fyizickou podobu téměř vůbec neznají a nemají.
Nás výrobci přesvědčují, vysokými cenami náhradních dílů, jak je pro nás výhodné věci neopravovat, ale hned kupovat nové.
Tím je následně znehodnocena lidská práce a materiály a plebejci to přece všechno zaplatí, Tomu se pak říká POKROK!
Socializmus do toho nepleť. Ten takový pokrok nezpůsoboval.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 09:15:38
> ----------------------------------------
> PN:
> Zdravé jádro tam jednoznačně je - udržet pracovní místa pro obyvatele
> venkova namísto vyplácení dávek nezaměstnaným. Alespoň u starých členů EU
> to platí.
> ----------------------------------------
>
> Ono to na první pohed vypadá děsně logické a bohulibé.
> Ale je to jak se socialismem - taky úspěšně řešil problémy,které by bez
> něho nenastaly.
>
> Jenže vysoké zdanění průmyslu- aby bylo na subvence - potápí průmysl a za
> chvíli budeme dotovat všechno.
>
> Na druhou stranu podporou silniční sítě ze státních prostředků potápíme
> všechny místní výrobce včetně zemědělských. A zaděláváme na problém, který
> se pak slavně řeší.
> Pokud by měla automobilová doprava skutečně zaplatit co stojí - tedy
> budování silnic a hlavně dálnic, hned by se lokálním výrobcům i zemědělcům
> lépe dýchalo.
> Takhle se dovezou potraviny vždy z lokality, kde je to lacinější a dopravní
> náklady jsou minimální.
>
> Teoreticky by se měla dálniční síť plně finacovat z vybraného mýtného. A
> ono by to hned všechny donutilo přemýšlet, zda si dovezou -
> med,máslo,zeleninu,cement,cihly a nebo to nakoupí v místě.
>
> To by byl řev. :-)
>
> Karel
>
>
>

"Ahoj Pavle,
já se s Tebou nebudu přít. Zdá se mi, že odpovídáš přesně mojí argumentací, ale považuješ ji za plus dotacím a já za mínus. Mně vůbec nejde o udržení pracovních míst ve starých zemích EU na úkor nových zemí jako je ČR. Jejich dotované zemědělské produkty se u nás prodávají levněji než v zemi původu. Je to v pořádku? Je to pro nás dobře? Jsou dotace ve starých zemích EU pro nás přijatelné? Hodně cestuji po Evropě, takže vím co píšu a velmi mě mrzí, když si lidi kupují třeba máslo od konkurence neschopných Belgičanů v Tescu, protože je díky dotaci o 2 koruny levnější než to naše.... To samé Belgické máslo je v Bruselu ovšem samozřejmě dražší...
A že se v našem reálu prodává malý podíl zemědělské produkce přímo spotřebiteli je smutná realita nutná k zamyšlení zemědělců. To je jako bys ve včelaření mluvil o Budečácích jako stále ještě realitě, kterou bys omlouval a hanobil včelaře jdoucí s požadavky doby a stavu přírody, kdy prostě klasické včelaření s jednoprostorovým zimováním a 12kg zásob na zimu není technologicky použitelné pro často jediné časné květové snůšky dnešní doby.
Radek"
----------------------
Ahoj,
Já jsem nikde nenapsal, že to zdravé jádro je výhoda pro nás, jako české změdělce obecně. Staří členové EU se starají o svůj venkov, o co největší soběstačnost ve výrobě potravin - to je to jádro, naši politici venkov a soběstačnost z vysoka ... . Vzniká tady situace, kdy uvnitř jednoho ekonomického prostoru existují zemědělci s dotacemi a malými dotacemi. To je samozřejmě špatně. a ještě hoší by bylo, kdyby je jedni měli a druzí ne. Situace, kdy dotace z EU zmizí je podmíněná naprostým nedostatkem zdrojů a byla by doprovázena obrovskými protesty zemědělců, pravděpodobně ve všech zemích EU.
To, že my si necháme líbit horší podmínky než ostatní, je naše smůla, spíš blbost. Američané by řekli "zavolej svému kongresmanovi", my můžeme říct - "zvolte někoho, kdo pomínky našich zemědělců narovná nebo to alespoň zkusí", namísto brblání u piva. Svojí snahou by pak mohli (teoreticky) dotace pro naše zemědělce zvýšit, ale v žádném případě nedosáhnou jejich snížení nebo zrušení v EU.
Na dotace se tedy dívám tak, že vznikly na základě dobrého úmyslu, především pro staré členy. Dokud na ně budou peníze, Eu je nezruší. Nemyslím si tedy, že je správným postojem dotace uraženě nečerpat.
Co se týče přímého prodeje, jsou komodity, které si o to přímo říkají a u nich mají zemědělci šanci cosi napravit. Problémem je skladování. U medu je to paráda, většina dalších komodit se musí prodat bezprostředně po sklizni, nebo na ně mít speciální skladovací prostory či nádoby. To bude asi ta brzda, určitě ne nepřekonatelná. trvám ale na tom, že většina produktů zemědělství nemůže být díky požadavkům na zpracování nebo hygienu (někdy eurohujersky přehnaných), prodána přímo a musí jít ke zpracovateli. ten má stanoven limit kvality a vyšší kvalitu už neocení. Uvažuji tady o zemědělství obecně, ve včelařství je přímý prodej mnohem snažší a účelnější.

no a podívej na máslo. Naše je chuťově lepší, ale na to zákazníci kašlou, ti vidí ušetřené 2 koruny a koupí ... máslo z Belgie ;-)

"Jenže vysoké zdanění průmyslu- aby bylo na subvence - potápí průmysl a za chvíli budeme dotovat všechno."
-----------------------------------
Dotace se vyplácí z vybraného cla, tedy z produkce průmyslu, který je někde v Asii.
Naše průmyslové podniky (slušelo by se říct průmyslové podniky na našem území) mívají daňové prázdniny investiční pobídky a vyváží do světa plotovary (např Tona nenalakované nářadí) za nižší cenu.

V globálu s Vámi souhlasím. EU je přeregulovaná, plná šílených nařízení, mnohdy nesmyslných dotací a subvencí, přičemž jednotlivé státy (ČR zcela určitě) nestíhají podvody v nich spáchané odhalovat, natož trestat.

jen nerozumím tomu, proč my, včelaři, povětšinou amatérští, nevezmeme exitenci dotací jako prostý fakt (podobně jako že se střídají roční období, občas prší a každé ráno vyjde slunce) a nesnažíme se je nějak pro svůj chov využít.

jen nerozumím tomu, proč my, včelaři, povětšinou amatérští, nevezmeme exitenci dotací jako prostý fakt (podobně jako že se střídají roční období, občas prší a každé ráno vyjde slunce) a nesnažíme se je nějak pro svůj chov využít.
--------------
O to jsem vedl svoji "řeč".

Nevím jak můžu využít dotací,když ti kteří rozhodují o tom kam půjdou se řídí svými zájmy.

Jedinou dotaci, kterou mohu využít je technická pomoc zbytek jde vniveč - jak by řekla teta Kateřina.

Vím o čem mluvím. V minulém kole byl zájem, aby se dotovala alespoň diagnostická dna - požadavek PSNV. Bylo vyškrtnuto.

Jestli víš jak současné dotace využít pro chov, poraď.

Mně není jasné jaký má pro mě smysl dotace na chov autochtoních - tedy původních - matek, zvlášť když se podívám na ceny matek - kam se hrabou ceny medometů:-)
Nehledě na to, že ni jedna z těch matek nemůže být autochtoní.

Nevím jak můžu využít pro vůj provoz zbytek - tedy tu větší část.

Mně by pomohl dostatek prostředků v Technické pomoci, ale tam to vypadá, že je to zbytečné riziko. Může se stát, že to nezaplatí ani DPH. Už někdo ví, kolik procent se letos bude přispívat?

A ten zdaněný průmysl jsem myslel evropský. U nás podniky moc vysokou daň nemají.
A řekni těm co v nich dělají, že je to zbytečné, že to může vzájmu záchrany zemědělkých dotací jít do kytek.
Pochybuji že dovozní cla dají na desetinu dotací. Vše ostatní se platí z příspěvků členských zemí.

Karel

Ahoj Karle,
jestli se nepletu tak v poslednim včelařství bylo, že žádostí přišlo hodně, že budou dotaci krátit a podle číel mně to od oka připadlo, že dostanem cca 1/3 místo poloviny..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 10:43:13
> ----------------------------------------
> jen nerozumím tomu, proč my, včelaři, povětšinou amatérští, nevezmeme
> exitenci dotací jako prostý fakt (podobně jako že se střídají roční období,
> občas prší a každé ráno vyjde slunce) a nesnažíme se je nějak pro svůj chov
> využít.
> --------------
> O to jsem vedl svoji "řeč".
>
> Nevím jak můžu využít dotací,když ti kteří rozhodují o tom kam půjdou se
> řídí svými zájmy.
>
> Jedinou dotaci, kterou mohu využít je technická pomoc zbytek jde vniveč -
> jak by řekla teta Kateřina.
>
> Vím o čem mluvím. V minulém kole byl zájem, aby se dotovala alespoň
> diagnostická dna - požadavek PSNV. Bylo vyškrtnuto.
>
> Jestli víš jak současné dotace využít pro chov, poraď.
>
> Mně není jasné jaký má pro mě smysl dotace na chov autochtoních - tedy
> původních - matek, zvlášť když se podívám na ceny matek - kam se hrabou
> ceny medometů:-)
> Nehledě na to, že ni jedna z těch matek nemůže být autochtoní.
>
> Nevím jak můžu využít pro vůj provoz zbytek - tedy tu větší část.
>
> Mně by pomohl dostatek prostředků v Technické pomoci, ale tam to vypadá, že
> je to zbytečné riziko. Může se stát, že to nezaplatí ani DPH. Už někdo ví,
> kolik procent se letos bude přispívat?
>
> A ten zdaněný průmysl jsem myslel evropský. U nás podniky moc vysokou daň
> nemají.
> A řekni těm co v nich dělají, že je to zbytečné, že to může vzájmu záchrany
> zemědělkých dotací jít do kytek.
> Pochybuji že dovozní cla dají na desetinu dotací. Vše ostatní se platí z
> příspěvků členských zemí.
>
> Karel
>
>
>

Já vidím problém v rozdílných mzdách za stejnou práci. Dotace na zemědělce jsou ve starých zemích EU 2x nebo ještě víc vyšší, než jsou dotace pro naše zemědělce. Přesto jsou tam tyto dotace jen menší část příjmu zemědělce, zatímco u nás jsou ty poloviční nebo ještě menší dotace až většinou zemědělcova příjmu. Podívejte se na průměrné mzdy, u nás je to něco přes 23 tisíc, ve starých zemích EU je to v přepočtu kolem takových 60 tisíc.
Vidím to tak, že zavedené firmy ve starých zemích EU potřebují levné výrobce komponent do svých výrobků, zároveń ale je pro ně nanejvýš vhodné, když ti výrobci jsou v jednotném ekonomickém prostoru, který mohou chránit proti nežádoucí venkovní konkurenci cly. Před necelými 10 let jsme ti levní výrobci byli my, jak se začaly u nás zvyšovat mzdy, bylo přibráno Rumusko a Bulharsko, až se i tam příslušně zvýší mzdy a další náklady na výrobu, přijde řada nejspíš na Turecko....
Dotace jsou podom jen takový dodatečný nástroj ve všelijakých zákrutech této politiky. Někde má systém za úkol pomalu a bez otřesů zlikvidovat konkurenci, jako u našich cukrovarů, někde udržet příslušné odvětví při životě, ale třeba nekonkurenceschopné, jako zemědělství.
A dotace D1 ve včelařství je už potom úplně okrajová věc, podle mně má za úkol vytvořit ve včelařích dojem, že se o ně EU stará, ale zároveň její výše není ani náhodou taková, aby podnítila nějaký rozvoj českého včelaření a tím vznik konkurence pro včelaře ve starých zemích EU.
Každopádně ale v dlouhodobém průměru odevzdáváme do EU mnohem víc peněz než se nám na všelijakých dotaích a grantech vrací, pokud tedy dotace nejsou spojeny s nějakými nesmyslnými podmínkami, tak každopádně by se neměly odmítat.

Tyhle cesty také hledám, spíš začínám. O dotacích jsem tady začal psát kvůli odmítavému postoji některých diskutérů. Prostě nějaké dotace jsou, neodmítejme je jako podfuk, ale snažme se je použít a pokud to jde, snažme se o vytvoření nových dotačních titulů. V tomto se nerozcházíme.

>>A dotace D1 ve včelařství je už potom úplně okrajová věc, podle mně má za
úkol vytvořit ve včelařích dojem, že se o ně EU stará, ale zároveň její
výše není ani náhodou taková, aby podnítila nějaký rozvoj českého včelaření
a tím vznik konkurence pro včelaře ve starých zemích EU.<<

Jestli se nepletu Tak dotace D1 je záležitostí národní a ne EU

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 11:01:59
> ----------------------------------------
> Já vidím problém v rozdílných mzdách za stejnou práci. Dotace na zemědělce
> jsou ve starých zemích EU 2x nebo ještě víc vyšší, než jsou dotace pro naše
> zemědělce. Přesto jsou tam tyto dotace jen menší část příjmu zemědělce,
> zatímco u nás jsou ty poloviční nebo ještě menší dotace až většinou
> zemědělcova příjmu. Podívejte se na průměrné mzdy, u nás je to něco přes 23
> tisíc, ve starých zemích EU je to v přepočtu kolem takových 60 tisíc.
> Vidím to tak, že zavedené firmy ve starých zemích EU potřebují levné
> výrobce komponent do svých výrobků, zároveń ale je pro ně nanejvýš vhodné,
> když ti výrobci jsou v jednotném ekonomickém prostoru, který mohou chránit
> proti nežádoucí venkovní konkurenci cly. Před necelými 10 let jsme ti levní
> výrobci byli my, jak se začaly u nás zvyšovat mzdy, bylo přibráno Rumusko a
> Bulharsko, až se i tam příslušně zvýší mzdy a další náklady na výrobu,
> přijde řada nejspíš na Turecko....
> Dotace jsou podom jen takový dodatečný nástroj ve všelijakých zákrutech
> této politiky. Někde má systém za úkol pomalu a bez otřesů zlikvidovat
> konkurenci, jako u našich cukrovarů, někde udržet příslušné odvětví při
> životě, ale třeba nekonkurenceschopné, jako zemědělství.
> A dotace D1 ve včelařství je už potom úplně okrajová věc, podle mně má za
> úkol vytvořit ve včelařích dojem, že se o ně EU stará, ale zároveň její
> výše není ani náhodou taková, aby podnítila nějaký rozvoj českého včelaření
> a tím vznik konkurence pro včelaře ve starých zemích EU.
> Každopádně ale v dlouhodobém průměru odevzdáváme do EU mnohem víc peněz než
> se nám na všelijakých dotaích a grantech vrací, pokud tedy dotace nejsou
> spojeny s nějakými nesmyslnými podmínkami, tak každopádně by se neměly
> odmítat.
>
>
>