Archiv Včelařské konference

Gabon vkládám dle metodiky k tomu vydané.Mateří mřížku již nemám,protože již včelám dávám cukr.A co se týče počtu pásků tak minimálně 2 ks na plodiště a ty které mají ještě plod v 2.nástavku tak jim dávám ještě minimálně další pásek.To je odvyslé od množství plodu.A pro informaci dnes jsem prohlížel po třech dnech podložky tak u těch nejvíce napadnutýcch bylo 110 a 90 roztočů.

po sundání medníků Přímo do plodového hnízda. 2 uličky se z jedné strany se se mírně roztáhnou rozpěrákem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: VARROA MONITORING, kdo nev? kolik m? rozto?? nechov? v?ely ale
> rozto?e
> Datum: 12.8.2010 07:47:08
> ----------------------------------------
> Je ovšem fakt že tyto včelstva byly ve 4 nástavcích 39x24 a byly v nich 4
> stavební rámky,takže trubčího plodu habaděj. S.P.
>
> Otázky:
> - koľko ks Gabonu vkladáte do jedného včelstva?
> - kde ich vkladáte, do plodiska, medníka a máte ešte v úli materskú
> mriežku (MMr)?
> - do ktorej uličky?
>
>
>

návod to stanoví takto:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf
Klidný den. Jiří

To ja poznám, ale predsa som chcel vedieť, ako to robíte Vy. Z praxe viem, že včelári tieto rady radi obchádzajú, často to kladú na okraj plodového telesa, do úzkej plástovej uličky apod.
Pán Matl, chcel som si s Vami len "pokecať" aj npr., ako chránite podložky pod včelstvom zaistenú proti vynášaniu prirodzene odpadnutých klieštikov, aké máte varroadná.
Ja Vám prajem kľudný a zbytokpekného dňa, Anton

Gabon vkládám dle metodiky k tomu vydané.Mateří mřížku již nemám,protože již včelám dávám cukr.A co se týče počtu pásků tak minimálně 2 ks na plodiště a ty které mají ještě plod v 2.nástavku tak jim dávám ještě minimálně další pásek.To je odvyslé od množství plodu.A pro informaci dnes jsem prohlížel po třech dnech podložky tak u těch nejvíce napadnutýcch bylo 110 a 90 roztočů.

Ďakujem pán Pácl za odpoveď, mňa zaujalo hlavne to, že ste použili i KM a odpad Vd bol nízky, pritom výsledky s použitím gabonových pások je oveľa horšie. Preto spoľahnúť sa len KM (asi je dôležité správne ju použiť) je veľmi zlé, čo potvrdzuje Gabon PA 92. Ja preto KM (aj keď sa píše, že je ekologická) nepoužívam a vsádzam len na fumigant (amitraz).

a.turčáni (94.229.32.130) --- 12. 8. 2010
Re: VARROA MONITORING, kdo neví kolik má roztočů nechová včely ale roztoče (46522) (46523) (46526) (46530)

návod to stanoví takto:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf
Klidný den. Jiří

To ja poznám, ale predsa som chcel vedieť, ako to robíte Vy. Z praxe viem, že včelári tieto rady radi obchádzajú, často to kladú na okraj plodového telesa, do úzkej plástovej uličky apod.
Pán Matl, chcel som si s Vami len "pokecať" aj npr., ako chránite podložky pod včelstvom zaistenú proti vynášaniu prirodzene odpadnutých klieštikov, aké máte varroadná.
Ja Vám prajem kľudný a zbytokpekného dňa, Anton

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Díky za reakci, Antone, já se to snažím dělat podle toho návodu, netroufám si na přílišné "výboje", navíc si myslím, že ten návod je docela dobrý a logický.
Mimochodem: cca do 20. 7. nulový spad, nic ani na trubčím plodu, před časem jsem dal Formidol a také nic. Pak následovaly 5. 8. odpařovače Nassenheider a v některých úlech spad rapidně stoupl (průměr 4 - 6 denně, dost padá i světlých. Takže zřejmě nasadím Gabon, přinejmenším selektivně. Právě to řeším. Padají i ostatním kolegům v okolí, takže ... Jsou ovšem tací, kdo to, jak praví, "moc nesledují"... Škoda, že na VMS je tolik šedivých puntíků ... Myslím nás čeká "zajímavý" podzim.
Pokud jde o dna, mám pevná, na podložce rámeček se síťkou, jak je vyrábí p. Břinek. Zatím to mám takhle, funguje to, ač větrání je trochu komplikované, ale jde to. Změnu nevylučuji. Mravenci nejsou, úly stojí v miskách s olejem.
Klidný den. Jiří

1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic, ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak třeba následně po gabonu?

Bylo to nad plod? Nebyla jiz deska prilis vyschla? Vuci formidolu jsem
skepticky. Lepsi je NH a podobne.

2010/8/12 Libor V. <libor/=/humlak.cz>

> 1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic,
> ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
> Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr
> mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak
> třeba následně po gabonu?
>

med

Ano, bylo to přímo nad plod. Formidol byl novej, zaslanej přímo z Dolu, čerstvě otevřenej před vložením.
Jojo, Nassenheidery se mi tu válí ve skříni, ale jsem línej:
1. shánět a ředit kyselinu, manipulovat s ní
2. tahat ze včelstva rámek, teda spíš dva, aby to bylo kam dát
3. i přes nesporné výhody dlouhodobého odpařovače jsem přesvědčenej, že kyselina včely ohromně sere. Tenhle bod jsem chtěl dát vlastně jako první. A na tu diagnostiku bych si myslel, že formidol postačí, když se tedy člověk nechystá k dlouhodobému léčení, tam bych o NH asi přemýšlel. Nuž uvidí se.

Můžu prodávat med třeba u silnice, nebo zajet někam na parkoviště, třeba u obchoďáku a prodávat med? A musí být v tomto případě označen etiketou? Nebo musím požádat obec o povolení prodeje?

Libor V. (62.168.45.106) --- 12. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521)
1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic, ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak třeba následně po gabonu?
J.B.: To jsou otázky na které bych také rád věděl odpovědi,nebo alespon odhad poměrů.
Jedinný odhad který vím je že při přirozeném spadu jestliže spadne 1 roztoč je předpoklad že ve včelstvu je 10-100 roztočů. (mám nízké spady, za červenec a půli srpna jsem u 15ti monitorovaných včelstev našel celkem 5roztočů a počty zatím u mne nerostou)

Soudím podle svých včelstev u Pardubic, kde jsme měli nařřízené jarní ošetření, že zatím je situace velmi dobrá, ani po Gabonu nepadali. Zvláště v porovnání s loňskem mi to je až divné. Vloni bylo roztočů strašně a padali i po 3 fumigaci.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Varroa prevence
> Datum: 13.8.2010 08:22:51
> ----------------------------------------
> Libor V. (62.168.45.106) --- 12. 8. 2010
> Re: Varroa prevence (46521)
> 1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic,
> ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
> Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr
> mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak
> třeba následně po gabonu?
> J.B.: To jsou otázky na které bych také rád věděl odpovědi,nebo alespon
> odhad poměrů.
> Jedinný odhad který vím je že při přirozeném spadu jestliže spadne 1 roztoč
> je předpoklad že ve včelstvu je 10-100 roztočů. (mám nízké spady, za
> červenec a půli srpna jsem u 15ti monitorovaných včelstev našel celkem
> 5roztočů a počty zatím u mne nerostou)
>
>
>

Dá se také říci kde skoro nic není ani kyselina či formidol nebere

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Varroa prevence
> Datum: 12.8.2010 23:17:25
> ----------------------------------------
> Ano, bylo to přímo nad plod. Formidol byl novej, zaslanej přímo z Dolu,
> čerstvě otevřenej před vložením.
> Jojo, Nassenheidery se mi tu válí ve skříni, ale jsem línej:
> 1. shánět a ředit kyselinu, manipulovat s ní
> 2. tahat ze včelstva rámek, teda spíš dva, aby to bylo kam dát
> 3. i přes nesporné výhody dlouhodobého odpařovače jsem přesvědčenej, že
> kyselina včely ohromně sere. Tenhle bod jsem chtěl dát vlastně jako první.
> A na tu diagnostiku bych si myslel, že formidol postačí, když se tedy
> člověk nechystá k dlouhodobému léčení, tam bych o NH asi přemýšlel. Nuž
> uvidí se.
>
>
>

O povolení prodeje musíš požádat majitele pozemku a zboží musí být označeno etiketou s adresou výrobce , obsahem a množstvím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jaroslav <jareksimps0n/=/seznam.cz>
> Předmět: Kde mohu prod?vat med
> Datum: 13.8.2010 08:09:23
> ----------------------------------------
> Můžu prodávat med třeba u silnice, nebo zajet někam na parkoviště, třeba u
> obchoďáku a prodávat med? A musí být v tomto případě označen etiketou? Nebo
> musím požádat obec o povolení prodeje?
>
>
>

Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako
diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě',
dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z
asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám.
Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k
vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil.
Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý
odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil
skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček
denně.
Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U
vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý
odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
(Mitegone, jiný jsem nezkoušel).
Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď
ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
hostingu).

Milan Čáp

Dne 13.8.2010 8:22, Jan Bűrgel napsal(a):
> Libor V. (62.168.45.106) --- 12. 8. 2010
> Re: Varroa prevence (46521)
> 1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic,
> ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
> Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr
> mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak
> třeba následně po gabonu?
> J.B.: To jsou otázky na které bych také rád věděl odpovědi,nebo alespon
> odhad poměrů.
> Jedinný odhad který vím je že při přirozeném spadu jestliže spadne 1 roztoč
> je předpoklad že ve včelstvu je 10-100 roztočů. (mám nízké spady, za
> červenec a půli srpna jsem u 15ti monitorovaných včelstev našel celkem
> 5roztočů a počty zatím u mne nerostou)
>
>
>

opět připomínám moje léčení HcooH přes síta,stačí zvednout roh folie k dolití kyseliny,navíc ji aplikujete podle ostatních ukonů jako krmení, vytáčení,ale i počasí, nemusíte mezi rámky ,překvapivě rychlé a lacinné pro včelaře a fest účinné

Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542)

Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako
diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě',
dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z
asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám.
Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k
vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil.
Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý
odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil
skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček
denně.
Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U
vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý
odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
(Mitegone, jiný jsem nezkoušel).
Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď
ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
hostingu).

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, to je pro mne cenná informace. Mám vlastně podobnou zkušenost. Myslíte tedy, že i když padá třeba 10 ks denně, není třeba nasazovat Gabon? Ustojí to? Je teď hodně citlivá doba stran zimních včel ... Mé údaje též na VMS, jen až poběží ... Diky za zprávu a klidný den. Jiří

Nechci se plést do předpovědí, zda to Vaše včely ustojí. Mám pouze
nějaké zkušenosti s mým jedním stanovištěm, které bývá každoročně více
napadeno. Hodně záleží na celkové kondici včelstva, jeho výživě (já
zimuji na medu a sbírám pouze přebytky - teprve teď odebírám med,
začínám tam, kde potřebuji začít léčit), době, plodování včelstva i
schopnostech včelstva se s nákazou vypořádat. Pokud chcete mít
ochráněnou zimní generaci, a nezesláblá včelstva na jaře, bude potřeba
léčit. Při správném použití dlouhodobých odpařovačů by mělo být léčení
hodně účinné. Zkuste je nasadit a sledujte nadále spad, sám uvidíte jeké
budou výsledky. Pokud byste měl podezření na malou účinnost, můžete
místo nich nasadit gabon.

Milan Čáp

Dne 13.8.2010 11:52, J. Matl napsal(a):
> Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
> Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542)
>
> Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako
> diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě',
> dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z
> asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám.
> Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k
> vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil.
> Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý
> odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil
> skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
> dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček
> denně.
> Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U
> vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý
> odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
> (Mitegone, jiný jsem nezkoušel).
> Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď
> ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
> hostingu).
>
> Milan Čáp
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Díky, to je pro mne cenná informace. Mám vlastně podobnou zkušenost.
> Myslíte tedy, že i když padá třeba 10 ks denně, není třeba nasazovat Gabon?
> Ustojí to? Je teď hodně citlivá doba stran zimních včel ... Mé údaje též na
> VMS, jen až poběží ... Diky za zprávu a klidný den. Jiří
>
>
>

J. Matl napsal:
>Myslíte tedy, že i když padá třeba 10 ks denně, není třeba nasazovat Gabon? Ustojí to? Je teď hodně citlivá doba stran zimních včel ...
................

Zahraniční zkušenosti viz třeba tady:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/varroa-monitoring-pohled-za-horizont-cast-3

Podnětná je i diskuse a presentované zkušenosti Ing. Dvorského

Pro mě z toho vyplývá:
- do vytočení medu zasahovat jen tam, kde se to jeví na explozi, popřípadě spad nad konzervativní křivkou, malou dávkou kyseliny, třeba opakovaně.
- po vytočení medu postupovat víceméně podle konzervativní křivky ( u našich neprošlechtěných zcela neodolných včelstev proti roztoči raději ještě trochu snížené)
Tzn. co je v srpnu nad 7ks/den léčit plnou dávkou kyseliny. Ostatní ještě uvidím jak se rozhodnu podle situace (světlí roztoči, exploze nebo stagnování denního spadu,..).
:)

Gabon určině nasazovat nebudu (u nás jsme ho pro neúčinnost už ani neobjednávali).
Včelstva, která bych nebyl schopen odléčit do fumigace bez závažného poškození jen kyselinou, budu raději rušit.

Radek Krušina

Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)

Nechci se plést do předpovědí, zda to Vaše včely ustojí. Mám pouze
nějaké zkušenosti s mým jedním stanovištěm, které bývá každoročně více
napadeno. Hodně záleží na celkové kondici včelstva, jeho výživě (já
zimuji na medu a sbírám pouze přebytky - teprve teď odebírám med,
začínám tam, kde potřebuji začít léčit), době, plodování včelstva i
schopnostech včelstva se s nákazou vypořádat. Pokud chcete mít
ochráněnou zimní generaci, a nezesláblá včelstva na jaře, bude potřeba
léčit. Při správném použití dlouhodobých odpařovačů by mělo být léčení
hodně účinné. Zkuste je nasadit a sledujte nadále spad, sám uvidíte jeké
budou výsledky. Pokud byste měl podezření na malou účinnost, můžete
místo nich nasadit gabon.

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak ještě jedno poděkování ... Jak jsem byl psal níže, spad byl prakticky nulový,nasadil jsem Formidol pro diagnostiku, ale žádná prakticky změna. Takže jsem dal NH a začali padat, v některých včelstvech až 6 denně, dost i světlých. Takže teď váhám, zda nasadit Gabon nebo vydržet. Myslím v tom nejsem sám ... Taky mě zajímá ona otázka vztahu plodových cyklů a spadu , zejména při nasazení dlouhodobých odpařovačů ... Jiří

Gabon neni nejspis vubec treba, ale jsou to tve vcely... Nikdo tu
zodpovednost za tebe neveme a ty dovnitr nevidis a to je to tezke, ta
nevedomost, nezkusenost.... Je take otazka jake mate narizene leceni...

Pri leceni dlouhodobym odparovacem, kdyz pada 10 denne to je dle me nic.
Kolik NH na vcelstvo jsi dal? Tvrdi se ze by mely byt dva, vedle plodu...

Je treba si uvedomit ty pocty - ted jsou v ulu desitky tisic vcel, a v
nejhorsim tisice roztocu. Nejdou-li viry, vcely zdrejme vydrzi i nekolik
tisic roztocu, rikalo se max 2,5 ale bude to za urcitych podminek zdrejme i
vic.
Problem je, ze kazde vcelstvo to ma jinak, je v jine kondici jinak
citlive. A ucinnost aplikace KM taky neni konstantni, zalezi na pocasi,
umisteni v ulu...

Momentalne si rikam, ze kdyz mi po leceni odparovacem nepadne v
sume minimalne k petistovce tak jsem lecil zbytecne a do fumigace by to
doslo. Ale kdo vi, to musi kazdy sam si osahat...
A nebo lze bez starostne natirat na jare, v lete gabon napodzim fumigace v
zime aerosol. Zalezi jestli veris ze to ma budoucnost...

T.H.


Díky, to je pro mne cenná informace. Mám vlastně podobnou zkušenost.
> Myslíte tedy, že i když padá třeba 10 ks denně, není třeba nasazovat Gabon?
> Ustojí to? Je teď hodně citlivá doba stran zimních včel ... Mé údaje též na
> VMS, jen až poběží ... Diky za zprávu a klidný den. Jiří
>

Ahoj loni mi to chodilo takto, ber to s rezervou:
prirozeny spad v jednotkach (do 5ti) spad po formidolu v desitkach (celkem
do 100), spad po dlouhodobych odparovacich ve stovkach (do sedmikila). Je
tam tezke oddelit kdy je to spad po leceni a kdy uz je zase prirozeny...

Letos jsem s formidolem udelal pocitove dobrou zkusenost, opadali slusne,
daval jsem ho primo nad plodove teleso (drive z obavy az nahoru nad mednou
komoru)
T.H.

12.8.10, Libor V. <libor/=/humlak.cz>:
>
> 1. den po vložení formidolu z jednoho monitorovaného včelstva nespadlo nic,
> ze zbylých třech po jednom kusu roztoče(?).
> Dával někdo poslední dobou taky formidol? Má někdo vysledován nějaký poměr
> mezi předchozím přirozeným spadem a následným spadem po formidolu? A pak
> třeba následně po gabonu?
>

No pokud se jedná o spad po kyselině, přirozený prakticky není a
podložky jsou zabezbečeny proti mravencům a podobné havěti, pak asi
poškození zimní generace zatím nehrozí. Psal jsem o přirozeném spadu
10ks roztočů denně. Tam je to již o něčem jiném.

Milan Čáp

Dne 13.8.2010 12:53, J. Matl napsal(a):
> Milan Čáp (e-mailem) --- 13. 8. 2010
> Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)
>
> Nechci se plést do předpovědí, zda to Vaše včely ustojí. Mám pouze
> nějaké zkušenosti s mým jedním stanovištěm, které bývá každoročně více
> napadeno. Hodně záleží na celkové kondici včelstva, jeho výživě (já
> zimuji na medu a sbírám pouze přebytky - teprve teď odebírám med,
> začínám tam, kde potřebuji začít léčit), době, plodování včelstva i
> schopnostech včelstva se s nákazou vypořádat. Pokud chcete mít
> ochráněnou zimní generaci, a nezesláblá včelstva na jaře, bude potřeba
> léčit. Při správném použití dlouhodobých odpařovačů by mělo být léčení
> hodně účinné. Zkuste je nasadit a sledujte nadále spad, sám uvidíte jeké
> budou výsledky. Pokud byste měl podezření na malou účinnost, můžete
> místo nich nasadit gabon.
>
> Milan Čáp
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Tak ještě jedno poděkování ... Jak jsem byl psal níže, spad byl prakticky
> nulový,nasadil jsem Formidol pro diagnostiku, ale žádná prakticky změna.
> Takže jsem dal NH a začali padat, v některých včelstvech až 6 denně, dost i
> světlých. Takže teď váhám, zda nasadit Gabon nebo vydržet. Myslím v tom
> nejsem sám ... Taky mě zajímá ona otázka vztahu plodových cyklů a spadu ,
> zejména při nasazení dlouhodobých odpařovačů ... Jiří
>
>
>

Muzes tvuj postup prosim vice priblizit? Uz si to presne nepamatuju, nahoru
nastavek ci dekl se siti a tam km v taliri?? Nebo se pletu? Jaka
koncentrace, kolik ml a jaky knot?

To fest ucinne v souvislosti s KM me az tak moc dle mych zkusenosti
nesedi... Rozdily v kvalite mohou byt... Ty nemas s tvym systemem?


Diky
T.H.

13.8.10, P.K. <e-mail/=/nezadan>:
>
> opět připomínám moje léčení HcooH přes síta,stačí zvednout roh folie k
> dolití kyseliny,navíc ji aplikujete podle ostatních ukonů jako krmení,
> vytáčení,ale i počasí, nemusíte mezi rámky ,překvapivě rychlé a lacinné pro
> včelaře a fest účinné
>

Dne 13.8.2010 13:01, Tomáš Heřman napsal(a):
> Je treba si uvedomit ty pocty - ted jsou v ulu desitky tisic vcel, a v
> nejhorsim tisice roztocu. Nejdou-li viry, vcely zdrejme vydrzi i nekolik
> tisic roztocu, rikalo se max 2,5 ale bude to za urcitych podminek zdrejme i
> vic.
>
> Problem je, ze kazde vcelstvo to ma jinak, je v jine kondici jinak
> citlive. A ucinnost aplikace KM taky neni konstantni, zalezi na pocasi,
> umisteni v ulu...
>
Ještě bych přidal ten čas - ono je to o něčem jiném, když padá 5 roztočů
teď a nebo 5 před měsícem.
> A nebo lze bez starostne natirat na jare, v lete gabon napodzim fumigace v
> zime aerosol. Zalezi jestli veris ze to ma budoucnost...
>
.. A pak přijít ve vhodném roce o včelstva. ;-)

P.S. VMS již jede. Nově je tam možnost kopírovat jednou zadaný údaj k
dalším včelstvům při zadávání hromadného spadu. Zkuste hledat inspiraci
i v datech VMS - třeba při jakém spadu kdo začíná léčit, je to zajímavé.
Zajímavý je i např. pohled na celkové zamoření stanice. A hlavně
zadávejte spady, i ostatním to pomůže.

Milan Čáp

Milane dik za dokopani si udelat trochu cas. Fakt ty data to je parada a
omlouvam se, ze nejsem schopen je tam take dodat, udelam zpetne, je to na
papire. Nekteri si pro zacatek leceni zvolili i vetsi prirozeny spad nez
10/den

Nasel jsem si tam vcelstvo kteremu do nyni spadlo pres 6,5tis roztocu. Velmi
zajimavy je i prubeh zapasu vcelare s roztocem, musi to byt
peklo. Drzim palce...

T.H.



> Zkuste hledat inspiraci i v datech VMS - třeba při jakém spadu kdo začíná
> léčit, je to zajímavé. Zajímavý je i např. pohled na celkové zamoření
> stanice. A hlavně zadávejte spady, i ostatním to pomůže.
>
> Milan Čáp
>

Až do 15.8 je v Hypermarketech TESCO cukr krystal za 10,90.A nedělají s tím žádné problémy .Dnes jsem si koupil 2 x 50kg.

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 8. 2010
Re: Varroa prevence (46521) (46537) (46542) (46546) (46548)

Gabon neni nejspis vubec treba, ale jsou to tve vcely... Nikdo tu
zodpovednost za tebe neveme a ty dovnitr nevidis a to je to tezke, ta
nevedomost, nezkusenost.... Je take otazka jake mate narizene leceni...

Pri leceni dlouhodobym odparovacem, kdyz pada 10 denne to je dle me nic.
Kolik NH na vcelstvo jsi dal? Tvrdi se ze by mely byt dva, vedle plodu...

Je treba si uvedomit ty pocty - ted jsou v ulu desitky tisic vcel, a v
nejhorsim tisice roztocu. Nejdou-li viry, vcely zdrejme vydrzi i nekolik
tisic roztocu, rikalo se max 2,5 ale bude to za urcitych podminek zdrejme i
vic.
Problem je, ze kazde vcelstvo to ma jinak, je v jine kondici jinak
citlive. A ucinnost aplikace KM taky neni konstantni, zalezi na pocasi,
umisteni v ulu...

Momentalne si rikam, ze kdyz mi po leceni odparovacem nepadne v
sume minimalne k petistovce tak jsem lecil zbytecne a do fumigace by to
doslo. Ale kdo vi, to musi kazdy sam si osahat...
A nebo lze bez starostne natirat na jare, v lete gabon napodzim fumigace v
zime aerosol. Zalezi jestli veris ze to ma budoucnost...

T.H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, Tomáši.Jasně, jsou to naše včely, naše odpovědnost. Ale jsou tu také sousedi a blízcí kolegové. Jakési spojené nádoby.A člověk tak málo zkušený jako já, si samozřejmě klade řadu otázek... Odpovědi se nalézají těžko a navíc je každý rok jiný a každé včelstvo jiné. No ale je v tom svým způsobem i to kouzlo ..., ne? Mě trochu zarazily ty moje počty, ale jistím, že jsem asi jen propadl panice. Pro mne je cenné, že si to můžeme aspoň takhle sdělovat, když VMS, žel, jak jsem byl již psal, má drtivou převahu stanic, které se zaregistrovaly, ale data nezadávají.Je toškoda, mohlo by to pomoci.Řekl bych, že věřím, že to má budoucnost, ale mám taky tak trochu pocit, že to není až tak otázka víry, ale tvrdých dat a poctivého zkoumání. Ale to je zase jen dobře, že? Jiří

P.S. VMS již jede. Nově je tam možnost kopírovat jednou zadaný údaj k
dalším včelstvům při zadávání hromadného spadu. Zkuste hledat inspiraci
i v datech VMS - třeba při jakém spadu kdo začíná léčit, je to zajímavé.
Zajímavý je i např. pohled na celkové zamoření stanice. A hlavně
zadávejte spady, i ostatním to pomůže.

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Za zadávání spadů se i já velmi přimlouvám. Stojí to minimálně času a prospěch z toho mouhou mít všichni.Je to mnohem efektivnější, než když tu i tam potkáte kolegu a zeptáte se a on vám něco řekne, nebo když tu na konferenci někdo občas napíše o svém spadu...
Ještě si dovolím zopakovat svůj dřívější dotaz.Jak je to se vztahem plodových cyklů a spadu roztočů při použití KM? B. Gruna o tom psal moc zajímavě v MV č. 2, ovšem v souvislosti s Gabonem, kdy se spad obnovoval třeba po 3. plodovém cyklu. Dá se něco podobného sledovat i u KM a dlouhodobých odpařovačů, kde se jaksi nepočítá s možnou resistencí? Jde mi o to, že nasadím NH na cca 14 dní a spad vyskočí a pak klesne. Vyndám je a ...?
Vím, ptám se začátečnicky, může se asi stát cokoli, ale jak pak reagovat, jestliže spad znovu skokově vzroste? Nasadit znova KM nebo rovnou Gabon? Ty případy tu nebo na VMS myslím již byly popsány. Díky předem za názory. Jiří

::::
Myslíte že když padá 10 roztočů tak nemusím dávat Gabon ?

NEMYSLÍM!!!!!!!!

dEJ gABON a následně dělej dobře fumigaci, to je druhou fumigaci jednoznačně bez plodu!!!! Vše prohlédnout.
J.B.

Tatímu se v krbu usídlili čmeláci, potřeboval by listí v krbu spálit, ale co s čmeláky? Jak je uchovat přes zimu, byla by velká škoda kdyby nepřežili. Najde se zde nekdo kdy by dokázal poradit s odchytem a popřípadě poradil co s nimi? Díky za radu

V Tescu jsou právě vy výprodeji zelené tašky na víno. Ideálně se hodí na med. Jsou pevné a mají 6 přihrádek na celkem 12 kilovek medu. Díky přihrádkám se sklenice o sebe nerozbijí. Původně stály 36,-, teď jsem je nakoupil za 3,9 až 9,9,-. Mám je vyzkoušené, nic lepšího neznám.

mp

Zdravím,
pane Čápe děkuji, takhle přínosné kdyby byly všechny informace!

Dnes jsem dělal sčot - druhý den po vložení formidolu; u třech monitorovaných včelstev nula, u jednoho 4 kusy....tak to jen pro pořádek. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Milan Čáp napsal:
Dával jsem do některých podezřelejších včelstev formidol naostro jako diagnostiku. Formidol byl staršího data a nebyl už úplně ve 'formě', dával jsem i 2 najednou nahoru pod fólii. Spad po použití se zvýšil z asi pětinásobně a během asi 14-ti dní se vracel k původním hodnotám. Podobný efekt měla i houbička naplněná 65% KM. Poté evidentně došlo k vylíhnutí včel dalšího plodového cyklu a spad se opět skokově zvýšil. Začátkem srpna jsem dal do jednoho více zamořeného včelstva dlouhodobý odpařovač Mitegone. Spad se z přirozeného 10 ks samiček denně zvýšil skokově na 136 denně a postupně klesá. Plánuji dát mitegone ještě do
dalších dvou včelstev, kde se přirozený spad blíží hodnotě 10ks samiček denně. Včelstva mám v optimalech většinou na 5-ti a více nástavcích. U vícenástavkových úlů má dle mých pozorování deska formidolu (krátkodobý odpařovač) jen nepatrný efekt. O dost lépe vychází dlouhodobý odpařovač
(Mitegone, jiný jsem nezkoušel). Údaje je možno sledovat ve VMS ( http://varroamonitoring.cz ), který teď ale bohužel neběží, za což se omlouvám (čekám na řešení od poskytovatele
hostingu).

Milan Čáp

Taky přemýšlím, jak to nejlíp udělat s těmi roztoči. Kontroluji spad u silnějšího a slabšího včelstva. Silnější má novou matku, slabší má matku starší.
Silnější včelstvo mělo denní spad před nasazením Formidolu 9 rotočů, slabší včelstvo mělo 1 roztoče. Začátkem srpna jsem medníky odstranil . Desku formidolu položilt regulačními otvory dolů na plodové rámky. Mezi rámky a desku jsem dal 2 špejle. Po dvou dnech jsem regulační obal odstranil. Jednotlivé spady v intervalu dvou dnů (dvoudenní spady) byly:
Silnější včelstvo: 96, 51, 38, 11, 10, 5 = 211 roztočů
Slabší včelstvo: 24, 12, 12, 1, 1, 1 = 51 roztočů
Vzhledem k tomu, že i v letošním roce nemáme přidělené Gagóny, budu muset s dalším léčením Varidolem počkat až na říjen. Denní spady roztočů budu dále sledovat. Honza.

Zalezi zda pri leceni ci prirozeny spad. Diskutovali jsme o situaci kdy v
prubehu leceni dlouhodobym odparovacem KM pada 4-6roztocu. Pri prirozenem
spadu 10/den je situace uplne jina, myslim ale ze to Milan zminoval....

T.H.


13.8.10, Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
>
> ::::
> Myslíte že když padá 10 roztočů tak nemusím dávat Gabon ?
>
> NEMYSLÍM!!!!!!!!
>
> dEJ gABON a následně dělej dobře fumigaci, to je druhou fumigaci
> jednoznačně bez plodu!!!! Vše prohlédnout.
> J.B.
>

Kdyz uz je tady nakousnuta KM, pozorujete nejake zlepseni zdravotniho stavu
vcelstva, ktere je postizene virozou? Jinak, rad bych sledoval spad,
momentalne lecim KM v NS, ale bohuzel mravenci jsou rychlejsi. Kvuli virozam
lecim take i preventivne.

2010/8/13 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>

> Zalezi zda pri leceni ci prirozeny spad. Diskutovali jsme o situaci kdy
> v
> prubehu leceni dlouhodobym odparovacem KM pada 4-6roztocu. Pri prirozenem
> spadu 10/den je situace uplne jina, myslim ale ze to Milan zminoval....
>
> T.H.
>
>
> 13.8.10, Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
> >
> > ::::
> > Myslíte že když padá 10 roztočů tak nemusím dávat Gabon ?
> >
> > NEMYSLÍM!!!!!!!!
> >
> > dEJ gABON a následně dělej dobře fumigaci, to je druhou fumigaci
> > jednoznačně bez plodu!!!! Vše prohlédnout.
> > J.B.
> >
>

Přidávám se k Tomášovi a prosím o přiblížení, jakže je to myšleno "přes síta". Díky, Libor.
-------------------------------------------------------------
P.K. napsal:
opět připomínám moje léčení HcooH přes síta,stačí zvednout roh folie k dolití kyseliny,navíc ji aplikujete podle ostatních ukonů jako krmení, vytáčení,ale i počasí, nemusíte mezi rámky ,překvapivě rychlé a lacinné pro včelaře a fest účinné.

Pokud je váš monitoring denního spadu spolehlivý, není se čeho obávat. Populace roztoče v tomto období roste zhruba 3 až 4x za měsíc. Takže do fumigace to spolehlivě ustojíte.

Pozor vy tam na Moravě, protože to, co se řítí z Rakous k Vám, je hotový bleskový peklo. Tipuju to tak na 2 až 4 hodiny, než to k vám dojde. Ať se vám to vyhne, Libor.
http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html

Dik za upozorneni. Uz sem nejake ty blesky postrehl. Zdravim z Lipova.

2010/8/13 Libor V. <libor/=/humlak.cz>

> Pozor vy tam na Moravě, protože to, co se řítí z Rakous k Vám, je hotový
> bleskový peklo. Tipuju to tak na 2 až 4 hodiny, než to k vám dojde. Ať se
> vám to vyhne, Libor.
> http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html
>

jojo, zdraví Trutnov (-;

Ano cukr je v akci v Tescu za 10,90,-kč/kg v prodej je neomezen.Můžete si ho koupit kolik budete chtít.Bez problému

No, už to polevuje a navíc nás na severním předhůří Beskyd to hlavní jádro mine. Akorát v dálce na jihu a jihozápadě je kanonáda...

Ech cukr, přemýšlím, že si nechám dovezt invert, s nevratnou klecí a dopravou mne vyjde litr na 16 kč....(asi 1,25 kg) a budu to mit bez prace :-)))

Madra

Ech cukr, přemýšlím, že si nechám dovezt invert, s nevratnou klecí a dopravou mne vyjde litr na 16 kč....(asi 1,25 kg) a budu to mit bez prace :-)))

Madra
---------------
Zajímavé, já nakoupil dráž. :-)
Mohu se zeptat kde a z čeho je?

Mě přivezli v kanystrech z obilí. I s dopravou za dvacet, cukrový vyšel asi o pětikorunu dráž.

A když tak teď rozplavuji cukr, tak si říkám, že mi i ta dvacka bude stát za tu bezpracnost.

Pokud to přežijí včely ve zdraví, ale to by se to asi tak dlouho nevyrábělo, kdyby to likvidovalo "zákazníky".

Karel

AGENABON 20.147 od agrany.

životnost to má minimalně 12 měsícu, takže ta klec spotřebovat není problém, s tím, že je to vlastně potravinářsky čistý obal použitelný na cokoliv.

Z čeho to je, to na produkt listu nepřečtu, jen obsah jednotlivých cukrů.

Zatím jsem ze vzorku co jsem dostal dělal medocukrové těsto a včely to braly jak blázen a stavěj jak o život.

Madra

Děküji přítely M. Sedláčkovy za plastové balony na krmení. Obsah 2L, pro Nás co používáme tento způsob krmení je to paráda. Díky za to.

Našel jsem jen toto:

http://www.agrana.cz/local/zoomsearch.asp?zoom_query=AGENABON+&x=10&y=12


AGENABON 20.147 tam není. Jiná čísla napovídají, že je to hlavně glukoza.

V ČR jsem o zimování na invertech moc nenašel, na Slovensku je zajímavý překlad německého článku:
http://www.pv.sk/vcely/prax_clanky045.asp
Tam vidí problém ve velkém obsahu glukozy. To by se tady ale nesmělo zimovat na řepkovém medu. A normálně se to snad daří.


Mluvil jsem v NSR nedávno s jedním včelařem, ten na tom normálně zimuje.

Karel

tak neco jsem našel na rakouskem serveru

http://www.agrana.at/en/our-products/starch/food-ingredients/certified-gmo-free-starch-products/

I když mam v poště produkt list od agrany a vím, že by mi to bude dovezeno z rakouskeho skladu.
V lonském roce jsem se pídil o dovozu a možnostech prodeje sirupu na krmení včel a protože jsem tak trošku nevěřící tomáš pátral jsem o možnosti tedtovaní v Dole jestli to opravdu neškodí včelám.... Odpověd byla velice zajimavá, aneb trvalo by to dlouho a proč dovážet sirupy, když mame kvalitní český cukr....

Co vím, je u tohoto jeden strašák a to ten, že při krmení sirupy se dá takto padělat med.... Je to vlastně k nerozpoznaní a jedině jak to dokázat je pylová analýza medu...

Tento problem se stal na slovensku podle toho co jsem slyšel.... Med připomínal barvou a konzistencí akatovy med, ale jak se v něm mohla vzít pylová zrna z kukuřice??? :-))))

Ale obavam se že moc českého cukru tu již není a kvalita dovezeneho....

Madra

mrkněte se do archivu konference,dřevěný rám hlinikového síta ,aby tam vlezl bílý porcelánový talíř bez potisku,do něj kousek wc papíru jako knot ten nejobyčejnější bez barviv a vůňí a nesmí čouhat přes okraje,no dáte to na poslední nástavek i stím talířem a chodíte dolívat kyselinu podle spadu,počasí atd.2O ML na 10r.39X24 resp.11 r 42x17 dotazy zodpovím,nechce se mi to rozepisovat po tisícaté....

obrovská výhoda : nerozděláváte včelstva!!!

pokud si ten cukr párkrát včely předají je z toho ten váš invert co padělá med....

pozvali na tu povinnou přednášku hnupa co přednášel :Krmte pořád,nikdo to nepozná.kdyby tomu hajzlovi nebylo 90 dostal by takovou facku před všema na té jeho jako přednášce,

toho idiota co přednášel jak včelařil jeho otec před první světovou bych za tyhle kecy nechal pohřbít za živa,a doufám že ten kdo ho k nám pozval se se mnou nezná....

škoda ,že sem tam neměl kameru,to by byl hit,nástavkáři by chcali smíchy

P.K.:
pozvali na tu povinnou přednášku hnupa co přednášel :Krmte pořád,nikdo to nepozná.kdyby tomu hajzlovi nebylo 90 dostal by takovou facku před všema na té jeho jako přednášce,

toho idiota co přednášel jak včelařil jeho otec před první světovou bych za tyhle kecy nechal pohřbít za živa,a doufám že ten kdo ho k nám pozval se se mnou nezná....
--------------
Kdo, co, koho,kdy, kam?

Karel

Díky,
já tam našel toto:
http://www.agrana.at/en/our-products/starch/food-ingredients/saccharification-products/

ale "AGENABON 20.147 od agrany" tam taky není, není to číslo překlep?

Já to vzal podle inzerátu v MV
http://www.kellmann-vertrieb.de/bienenfutter/
Má to vydržet i dva roky a skladovat se to dá venku.

Apiinvert se mi nějak nepodařilo získat :-) Ale ten je cenově jinde a není to takový veget.
Tady mi složili rovnou kanystry, takže bych si je jen rozvezl ke včelám.
No ale napřesrok budu muset do kanystrů něco stočit, takže se zajímám.

Že v ČR správný včelař krmí jen cukrem ze sklenic je jasné, proč se na to chodit ptát do Dolu. Viz Cechovní zpravodaj.
Produktivita mi ale nevyhovuje. U deseti včelstev byly sklenice supr, pak člověk narazí na problém, že to nejde vůbec urychlit, skladování, umývání sklenic, atd.
Doma vyrobený roztok do krmítek, kontejnerů či kýblů už je lepší - to se dá zrychlit, ale proč to dělat, když si to můžu koupit.

Pylová zrna kukuřice se tam asi nenajodu, ale myslím, že jiné analýzy by to mohly snáz objevit. C4 cukry atd.?? To není můj obor.
Nejde mi o falšování medu, ale o to, že člověk neuhlídá kam to včely všude v nástavkách zanesou. U cukru jsem to neřešil, tady mám určité obavy.

Karel

Dobrý den všem,
chtěl bych se optat na zkušenosti s výrobkem HoneyBee.
Co se děje s odtavenýma víčkama? Kde se shromažďují?
Jak se toto zařízení čistí po práci? Jak dlouho může být nepřetržitě v provozu?
Díky za případné odpovědi.
S pozdravem
Jan Šaroch

"Že v ČR správný včelař krmí jen cukrem ze sklenic je jasné, proč se na to chodit ptát do Dolu. Viz Cechovní zpravodaj.
Produktivita mi ale nevyhovuje. U deseti včelstev byly sklenice supr, pak člověk narazí na problém, že to nejde vůbec urychlit, skladování, umývání sklenic, atd.
Doma vyrobený roztok do krmítek, kontejnerů či kýblů už je lepší - to se dá zrychlit, ale proč to dělat, když si to můžu koupit. "

Průmyslové balené cukru je, co jsem našel na internetu 5, 15 a 50 kilové. Větší balení je potom volně ložený cukr. Pro dávkování do roztoku při velkém balení se použije kýbl nebo něco takového, do kterého se předem zváží, kolik kilo cukru se do něho vejde a dávkuje se potom po kýblech. Rozpouštění v nádrži o objemu od pár stovek litrů výš za míchání ponorným čerpadlem, jak už tady bylo minulé roky mnohokrát diskutováno.
Dá se taky vzít třeba 10 50litrových barelů s širokým hrdlem a těsným víkem, nasypat cukr a nalít horkou vodu, pokud je jí tolik k dispozici. Do každého barelu na 40 litrů roztoku příslušné množství cukru a vody odměřované v kýblech. A potom pendlovat kolem barelů s míchadlen na vrtačce s regulátorem otáček. Při použití horké vody je cukr v barelech rozpuštěný za půl hodiny, barely se pak dají rovnou naložit do auta a odvézt na stanoviště, nic se nemusí přelévat, to až na stanovišti do krmítek.
Takže myslím, že pokud se cukr rozpouští velkovýrobně, zas tak moc času to nespotřebuje.
Otázka je jen v ceně, průmyslové balení cukru nebude v akcích v supermarketech....

U těch už dopředu připravených krmivech, čím tam ten roztok konzervují, aby se nezkazil, jak to během pár dnů dělá cukerný roztok?

RP:
...Dá se taky vzít třeba 10 50litrových barelů s širokým hrdlem a těsným víkem, nasypat cukr a nalít horkou vodu, pokud je jí tolik k dispozici. Do každého barelu na 40 litrů roztoku příslušné množství cukru a vody odměřované v kýblech. A potom pendlovat kolem barelů s míchadlen na vrtačce s regulátorem otáček. Při použití horké vody je cukr v barelech rozpuštěný za půl hodiny, barely se pak dají rovnou naložit do auta a odvézt na stanoviště, nic se nemusí přelévat, to až na stanovišti do krmítek.
-------------
No mě to přijde komplikované ve srovnání s tím, že místo cukru na jiné adrese objednám roztok.

Když mám deset včelstev, je vše v pohodě. Když se mi u třeba padesáti kumuleje do jednoho úseku dotáčení, úprava plodiště, krmení a případně nějaká opatření proti VD, byť třeba jen diagnostzika, k tomu dovolené, kdy v práci musím dělat za kolegy co mají dovču, tak je pro mě kratochvíle typu naleju vodu, půlhodiny míchám, stejně dlouho stáčím, pak uklidím aby tam nebyly vosy a včely a pak teprve jedu, poměrně časově náročná akce.

No a odcházím točit další várku a zítra ráno s chutí do fabriky :-)

Karel

"No mě to přijde komplikované ve srovnání s tím, že místo cukru na jiné adrese objednám roztok.

Když mám deset včelstev, je vše v pohodě. Když se mi u třeba padesáti kumuleje do jednoho úseku dotáčení, úprava plodiště, krmení a případně nějaká opatření proti VD, byť třeba jen diagnostika, k tomu dovolené, kdy v práci musím dělat za kolegy co mají dovču, tak je pro mě kratochvíle typu naleju vodu, půlhodiny míchám, stejně dlouho stáčím, pak uklidím aby tam nebyly vosy a včely a pak teprve jedu, poměrně časově náročná akce."

Na tom něco je.

Mně zatím stačí nasypat cukr, nalít horkou vodu do PET flašky. Později to možná na pár dávek rozmíchaných v jednou 50 litrovém barelu vyjde....
Dříve, když jsem měl včelstev více, jsem takové práce dělal na úkor spánku. Kolikrát jsem dokrmil v 11 večer nebo třeba v jednu v noci a v 6 ráno už hákoval v práci. A dlouhodobě to docela dá zabrat a to bylo socialistické zaměstnání, kde nějaké nevyspání a horší práce tak moc nevadila.

to není slušný ukazovat na někoho prstem...polib si prdel

Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina .... samé léčení, ale žádný výběr.
U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
...
Shrnu to: Léčit. Léčit. Ale, včelstva, která mají nejvíc roztočů vysířit nebo vyměnit matku (i kdyby včelstvo bylo velmi produktivní, tak toto včelstvo je šiřitelem roztočů). Dále včelstvo, které má po fumigaci v zimě velký spad, tak na jaře nenatírat plod ale vysířit. Roztoči v tomto včelstvu jsou odolní a i po nátěru nějaká ta odolná mrška zůstane. Vysířit i s tou odolnou mrškou. Je to drsné, ale je to tak.

Něco málo jsem se kdysi učil, ale přesto se rovnou omlovám jestli budu psát kraviny a hned mne někdo opraví.

Podle mne je výdrž udělána hlavně složením cukrů..

Normální cukr je hlavně jednoduchý cukr a při rozpuštení ve vodě je pro bakterie snadno stravitelný, ale v sirupech se používají složité cukry které se až působením enzimu rozkladaji na jednoduché straviteln= cukry. Zkratka to těm prtavym potvurkam da vice prace.

Pokud si liznete roztoku cukru je to pro nas sladke jak. brrrr, ale ten sirup neni vubec sladky.... je nijaký....

Madra

Pokud si liznete roztoku cukru je to pro nas sladke jak. brrrr, ale ten sirup neni vubec sladky.... je nijaký....

Madra
-------------
Možná tamty roztoky,
Moje ne. Objednal jsme oba druhy.
Oba sladké. Kanystry nebyly označené a paleta se cestou řidiči rozpadla, tak to tady s manželkou nějak složili.
Chuťově to rozlišit nešlo, barvou - odstínem těžko a nakonec jsem to vše třídil refraktometrem. Jiný obsah cukrů.
Přitom v tom z cukrů je to na 1/3 glukoza, fruktoza a sacharoza, ten z obilí je hlavně z glukozy a dextrozy a chutnalo to stejně.

No jsem zvědav, mám od nich napsáno, že skladovatelnost je dva roky i venku. Tedy za mrazu. Takže nezbývá než to odzkoušet. Podpírali své tvrzení, že je to vysokým obsahem cukrů 72% a 74%.
Prakticky by mě stačilo, kdyby to vydrželo od jara do podletí. A ve včelách až do příštího léta. :-)

Karel

Pavel napsal:

Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina samé léčení, ale žádný výběr.
>U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
.........................

Už jsme tu na to taky narazili. :)
O tom se prostě nemluví. :)

Ve včelařství se myslím na jaře psalo, na co všechno máme v ČR úspěchy při šlechtění matek, ale o odolnosti proti roztoči nic.
Jediný šlechtitel, který o tom nemlčí a podle svých slov i svědectví jiných se snaží na odolnost šlechtit, a kterého znám, je ing. Květoslav Čermák se svými Vigorkami.
Ale o něm se zase mlčelo ve včelařství. :)

Pokud znáte někoho jiného, který odolnost sleduje a šlechtí, prosím, zveřejněnte to tu.

A každý u svých včelstev dělat výběr a rušit ty nejmíň odolná samozřejmě taky může, ale k tomu musí sledovat spad (popřípadě nějak jinak vysledovat, která včelstva má méně odolná a která více).

Radek Krušina

"Přitom v tom z cukrů je to na 1/3 glukoza, fruktoza a sacharoza, ten z obilí je hlavně z glukozy a dextrozy a chutnalo to stejně."

Dextroza je obchodní název glukózy vyrobené ze škrobů. Ale nejsem si jistý, jestli glukóze ze škrobu a glukóza získaná jinde se dá nějak odlišit.

Jinak mně vychází, že pokud to krmivo se nemá kazit jen tím, že je to koncentrovaný roztok cukrů v malém množství vody, musí v něm být vody a tudíž musí mít viskozitu podobnou jako má med. Pokud je v něm vody víc a žádný konzervační prostředek, prostě se kazit bude.

A v krmivo stejně nic jiného nebude než hroznový cukr glukóza, ovocný cukr fruktóza, případně řepný cukr sacharóza. Jiné cukry včely nedokáží zpracovat a pokud ano, asi by byly neúměrně drahé.

Souhlasím s tím, že výběr ano, ale nebyl bych ta příkrý. Je škoda sířit včelstva, stačí výměna matky. Hodnocení včelstva ale není tak jednoznačné a jednoduché, problém je daleko složitější. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.

39x30 je dobrá rámková míra. Já mám letos asi 60kg na včelstvo - 1,5 násobek mého průměrného výnosu a to jsem zůstal daleko za možnostmi snůžky , protože se mi moje 4 včelstva kopletně vyrojila. Obecně dosahuji tak dvojnásobek výnosu než ostatní včelaři. Vtip je v tom, že používám formidol 2x ročně vždycky po vytočení medu. A hlavně nešetřím cukrem - krmím na 20kg loni nebyla v létě snůžka , tak jsem dal 23kg cukru. Podmínka úspěchu je velké plodiště 14 ráků 39x30 považujte za minimum a nejméně 2 medníky tj. dalších 18 rámků. Včely nechat přes zimu v celém plodišti.

Jestli se má dlouhodobě sledovat a selektovat včely třeba na množství roztočů, musí se změnit způsob jejich udržování a rozmnožování.
Dneska se to dělá obvykle tak, že se vybere nebo koupí jedna matka a z ní se odchová většina nebo všechny matky a ty se vymění. Za rok, dva roky zase....
Při takovém způsobu rozmnožování včelstev se toho moc vybrat nedá.

V chovu se musí "držet linie", místo odchovu mnoha dcer od jedné matky se musí třeba u včelaře s 20 včelstvy z 15 - 18 matek odchovat vždy od každé matky po minimálně jedné matce - dceři a starou matku v tom včelstvu potom nahradit její dcerou. Pouze u zbylých 4 - 2 nejhorších včelstvech se linie zruší, jejich matky se nahradí dcerami odchovanými od matek jiných nejlepších včelstvech.
Vlastnost, tady odolnost proti varaóze, se potom musí hodnotit komplexně v posledních aspoň 3 generacích jedné linie, aby se vyloučil náhodný vliv...

A to jsem si myslel, že existuje jen rybářská latina :-).
Já taky chytám obecně dvakrát větší ryby, než ostatní rybáři :-)

Dne 16.8.2010 10:59, Josef napsal(a):
> 39x30 je dobrá rámková míra. Já mám letos asi       60kg na včelstvo
> - 1,5 násobek mého       průměrného výnosu a to jsem zůstal daleko
> za možnostmi snůžky ,       protože se mi moje 4       včelstva kopletně
> vyrojila. Obecně dosahuji tak dvojnásobek výnosu než ostatní
> včelaři. Vtip       je v tom, že používám formidol 2x ročně vždycky po
> vytočení medu.
>

Pavel Holub napsal:
... Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
--------------------
Právě hodnotit podle zimního spadu.
Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před tím, než se rozletí a roznese roztoče.
Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje okolní včelstva.
Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo, neprovádí výběr a zamořuje okolí.

Je to otázka síly včelstev, síly snůšky, kvality včel a kvality včelaře. Úl medu nepotí.
Jak zvedáte takové nástavky (14 rámků 39x30), když jsou zaplněny medem? Teda jestli je vůbec zvedáte... např. př. Vydra má vypracovanou metodiku, při níž se tomu vyhne (po rozšíření nelze do plodiště, jak prosté :-)… já bych se tomu nevyhnul kvůli tvorbě oddělků (kolem začátku květu řepky), kdy většinou již více jak 10 kg medu v medníkách mívám.

//\/\\//

Za to, že neúčinkuje hubení, za to ty včely nemohou, proto je přece nebudu selektovat. Dále, v předjarním období, i když je ve včelstvu pod, se roztoči nemnoží.

No podle toho, co tu píšete, také léčíte. Akorát že drasticky sírou.
U výběru přece nejde o to zničit roztoče - o to jde u léčení. Při výběru
jde o to vybrat včelstva, která se nějakým způsobem dokáží s roztočem
vyrovnat. A to vyrovnání může mít různé podoby. Může ho dokázat cíleně
ničit, nebo se s ním naučit jinak žít. Mechanismů může být více.
Včelstvo, které bude mít hodně roztočů, s nimi může i dlouhodobě přežívat.
Otázka výběru není vůbec jednoduchá.

Milan Čáp

Dne 16.8.2010 11:51, Pavel napsal(a):
> Pavel Holub napsal:
> .. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na
> jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
> --------------------
> Právě hodnotit podle zimního spadu.
> Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná
> rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale
> také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před
> tím, než se rozletí a roznese roztoče.
> Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů
> (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje
> okolní včelstva.
> Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused
> (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo,
> neprovádí výběr a zamořuje okolí.
>
>
>

A co když je zimní spad nula?A jak poznáte rezistentní roztoče?

Když jsou spady nula, nepozná se nic ani o roztočích, ani o včelách a ani o přípravku pro hubení. To je dvacet let dilema, co vlastně dělat či nedělat a kdo to má dělat. Zatím to je tak, že nic nedělat, nemyslet a nařízení vykonat.

Chyba lávky ti se začínají množit jakmile je plod. jejich počet vzrůstá geometrickou řadou. Každá samička má jednoho samečka a jednu až 5 dcer. je to závislé od délky vývoje včely nebo trubce. Také se ve včelstvu projevuje v množství populace kleštíka délka života včel.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 12:26:57
> ----------------------------------------
> Za to, že neúčinkuje hubení, za to ty včely nemohou, proto je přece nebudu
> selektovat. Dále, v předjarním období, i když je ve včelstvu pod, se
> roztoči nemnoží.
>
>
>

Velmi důležité je také znát cyklus kleštíka v jeho domovině a přizpůsobit se mu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 12:32:07
> ----------------------------------------
> No podle toho, co tu píšete, také léčíte. Akorát že drasticky sírou.
> U výběru přece nejde o to zničit roztoče - o to jde u léčení. Při výběru
> jde o to vybrat včelstva, která se nějakým způsobem dokáží s roztočem
> vyrovnat. A to vyrovnání může mít různé podoby. Může ho dokázat cíleně
> ničit, nebo se s ním naučit jinak žít. Mechanismů může být více.
> Včelstvo, které bude mít hodně roztočů, s nimi může i dlouhodobě přežívat.
> Otázka výběru není vůbec jednoduchá.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 16.8.2010 11:51, Pavel napsal(a):
> > Pavel Holub napsal:
> > .. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na
> > jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
> > --------------------
> > Právě hodnotit podle zimního spadu.
> > Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná
> > rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale
> > také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před
> > tím, než se rozletí a roznese roztoče.
> > Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů
> > (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje
> > okolní včelstva.
> > Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused
> > (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo,
> > neprovádí výběr a zamořuje okolí.
> >
> >
> >
>
>
>

reprodukce se startuje až na jaře a někdy dokonce až v červnu, tedy pravděpodobně kleštíky donesenými, nevím, zda by do této doby byli schopni přežít. Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či není.
Co se domoviny týče, tam se chová kleštík normálně, zato u nás se chová zvrhle (množí se na dělničím plodu) - ano v tom může být vodítko, jak na to, v tom smyslu se uvažuje stále a stále to nemá řešení, zatím. Nalezení včelstva s vysokou atraktivitou trubčího a nízkou(žádnou)dělničího plodu je jednou z cest.

Nevím jestli je dotaz na nulový zimní spad míněn vážně nebo ironicky.

Kleštíci nejsou nesmrtelní, přirozeně po dosažení určitého věku umírají. Když je zimní spad nula, je vše OK. Podzimní fumigace (odstranění kleštíků) proběhla dobře a ve včelstvu je kleštíků minimum. Z přirozeného spadu lze nejlépe odhadnout, jak je včelstvo zamořeno. Při léčení jsou výsledky zkresleny mnoha faktory (druh léčiva, koncentrace, teplota, účinnost, rezistence, ...).

Já to dělám tak, že při sběru zimní měli hodnotím spad v jednotlivých včelstvech (Průměr na stanovišti je sice vypovídající, ale trochu zavádějící údaj. Mnohdy 20% včelstev na stanovišti obsahuje 80% kleštíků.). Pokud, to přesáhne určitou mez, tak nedělám nátěr plodu, ale likvidaci. Kvůli okolním včelstvům.
Byl zde názor, že se v předjaří kleštíci nemnoží. Ale množí. Množí a to stejnou geometrickou řadou jak v jiném období. Jen díky tomu, že je málo plodu a málo kleštíků, tak v absolutních hodnotách se jedná o malé počty.

Dobrý den, je možnos ho ještě sehnat?
Děkuji,Milan Takáč

Dobrý den, je možnos ho ještě sehnat?
Děkuji,Milan Takáč

Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva. Zrovna tak existují včelstva která mají méně plodu jak jiná a přesto je velmi silné. Včely se jen prostě dožívají delšího věku a pro kleštíka tak nabízejí o nějakou tu generaci jeho potravy méně. Proto pak ta včelstva s obrovským množstvím plodu o gigantické síle vykazují větší napadení. Včely si to nedonesly od souseda , ale sami si jej nevědomky množíme

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 14:32:26
> ----------------------------------------
> reprodukce se startuje až na jaře a někdy dokonce až v červnu, tedy
> pravděpodobně kleštíky donesenými, nevím, zda by do této doby byli schopni
> přežít. Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či
> není.
> Co se domoviny týče, tam se chová kleštík normálně, zato u nás se chová
> zvrhle (množí se na dělničím plodu) - ano v tom může být vodítko, jak na
> to, v tom smyslu se uvažuje stále a stále to nemá řešení, zatím. Nalezení
> včelstva s vysokou atraktivitou trubčího a nízkou(žádnou)dělničího plodu je
> jednou z cest.
>
>
>

Pvel napsal:
>Já to dělám tak, že při sběru zimní měli hodnotím spad v jednotlivých včelstvech (Průměr na stanovišti je sice vypovídající, ale trochu zavádějící údaj.
>Mnohdy 20% včelstev na stanovišti obsahuje 80% kleštíků.).
>Pokud, to přesáhne určitou mez, tak nedělám nátěr plodu, ale likvidaci. Kvůli okolním včelstvům.
....................................

Co znamená ten sběr zimní měli?

Aby to mělo nějakou hodnotu pro výběr včeltev, která nebudou zrušena, potom by to měla být měl z první fumigace bez jarních nátěrů a letního léčení. A i to může být možná zkresleno o nějaké roztoče, které si může schopné a roztoči odolné včeltvo na podzim donést z loupeže kolabujícího včeltva.

Pokud je to až měl po všech léčeních, která se odevzdává na vyšetření, potom to jarní síření včelstev s mejvíce roztoči je spíš nepřiznání si metodických chyb v aplikaci jedů na roztoče, popřípadě aplikování neúčinných jedů.

Pokud má mít výběr odolných včeltev smysl, potom se mi to jeví tak, že není až tak důležité monentální množství roztočů ve včelstvu, ale moje schopnost rozpoznat, která včelstva si vůbec s roztočem neporadí (a ta postupně vyřazovat), a která alespoň částečně ano.
A potom moje schopnost rozeznat, kdy ta včeltva, která neruším, léčit, aby nebyla roztočem poškozena.

Radek Krušina

Nebylo to ironicky, ale vážně. V běžné praxi totiž nelze v zimě monitorovat jinak a v ostatních obdobích to je podle mne slušně vypovídající údaj. Pokud není spad, nemám informaci, tudíž těžko lze usuzovat, jaký je vývoj a jakých kvalit včelstvo je.
Likvidace včelstva je opravdu zbytečná. Horizontální přenos není zdaleka tak dramatický a situace u sousedů bude podobná a u volně žijících včelstev vždy dramatická. Tím se situace vůbec neřeší.
Kleštík se reprodukuje každým reprodukčním cyklem přibližně na dvojnásobek. Délka reprodukčního cyklu je 15 až 20 dnů. Pokud by byla reprodukce zahájena jediným kleštíkem 1. února, do konce září to je 8 měsíců by proběhlo 12 až 16 reprodukčních cyklů, takže výsledná populace by byla 4100 až 65000 jedinců, tedy včelstvo na odpis. Praxe je jiná. Není to tak zlé, jak se zdá. Jsou mechanizmy, které reprodukci brzdí, u některých včelstev jsou významnější, u některých méně. O to tu jde.

""Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva.""
To jsou dvě různé věci, to je nutné si vysvětlit.
Vyšší atraktivita na TP neznamená vyšší reprodukci, to znamená pouze to, že jsou kleštíci fixováni na vývoj na TP. To, že se vyvine na trubčím plodu více samiček kleštíka je pravda, ale proti tomu tento vývoj trvá déle, jsou delší pauzy mezi "zralým" plodem a je nižší procento reprodukce schopných potomků. Takže výsledkem je to, že se na TP kleštíci reprodukují někdy hůře než na DP.

Pod toto se s čistým svědomím podepíši.Moje sledování,všemu dává za pravdu.

samička klade v několika cyklech po 1 vajíčku a proto je jich víc Na trubčině


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 17:47:12
> ----------------------------------------
> ""Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného
> závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více
> potomstva.""
> To jsou dvě různé věci, to je nutné si vysvětlit.
> Vyšší atraktivita na TP neznamená vyšší reprodukci, to znamená pouze to, že
> jsou kleštíci fixováni na vývoj na TP. To, že se vyvine na trubčím plodu
> více samiček kleštíka je pravda, ale proti tomu tento vývoj trvá déle, jsou
> delší pauzy mezi "zralým" plodem a je nižší procento reprodukce schopných
> potomků. Takže výsledkem je to, že se na TP kleštíci reprodukují někdy hůře
> než na DP.
>
>
>

Pepan:
Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva.
---------------
Tak jsem si vzal do včel vidličku, abych se o tom přesvědčil.
Nijak rteprezentativní vzorek, z pěti včelstev jsem našel trubčinu jen ve dvou. A tam jsme našel VD jen na trubčině. Ve zbývajících třech jsme ve dvou případech neměl moc štěstí ve třetím jsem pár VD na děl.plodu našel. Na jedno dloubnutí jsem vyndal cca 10 larev, dloubal jsem tak 3-5x. Samozřejmě nic moc reprezentativního.

Jinak jak jsme tady o tom debatovali asi před měsícem, tak jak nebyl na trubčině, tak pak nebyl ani na podložce. Ale teď se mu začalo asi dařit.

Karel

kto poradi vyrobcu alebo predajcu na parak najlepsie nerez na topeni vosku na plynovy horak propan butan na asi 20ramikov dakujem Stano

Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil. Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz zde:

http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg

(pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém tlačítku táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem prohlížeče).
Ať se daří, Libor.

Já nedám dopustit na pařák z vyvíječe páry. Mám ho cca 3 sezony,
velká spokojenost.
Najdete jej třeba zde:
http://www.vcelarstvi-schenk.com/vcelarstvi-schenk/eshop/1-1-Vcelarske-potreby/0/5/75-Varak-na-vosk-plast-elektricky

Jose



Dne 16.8.2010 19:32, stano napsal(a):
> kto poradi vyrobcu alebo predajcu na parak najlepsie nerez na topeni vosku
> na plynovy horak propan butan na asi 20ramikov dakujem Stano
>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10 08:35:00
>

Mně se líbí.
A vidím, že hodláš (hodláte, pardon :-) ) expandovat za hranice.

Jose


Dne 16.8.2010 19:50, Libor V. napsal(a):
> Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych
> alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil.
> Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první
> dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz
> zde:
>
> http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg
>
> (pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém tlačítku
> táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený
> odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem
> prohlížeče).
> Ať se daří, Libor.
>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10 08:35:00
>

Mě se také líbí.Myslím že je tam všechno podstatné.První dojem-dost dobrý.

Moc pěkná...

Povedla se vám.Myslím,že na sklenice se včelou je akorát.Jednoduchá,výrazná..Tak ať se také daří prodej medu.

Mě klidně tykejte mistře, já jsem mladý pívo. (-;
Nevím sice jestli expandovat, ale pár pětikilovek je tu objednaných připravených na export do němec. Proto ta cizá řeč. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Josef napsal:
Mně se líbí.
A vidím, že hodláš (hodláte, pardon :-) ) expandovat za hranice.

Josef

Jinak samozřejmě moc děkuji všem doposud vyjádřeným za slova chvály (-:
Libor V.

S udávanou rámkovou mírou mám zkušenost jinou.Ne že by byly ,,výnosy" špatné,ale i když včelstva nijak moc nezužuju,krmím 18kg cukru,nestává se,že by včelstvo na této rámkové míře mělo nadprůměrné výnosy.Naštěstí mám jen jeden úl,byl to můj první,zakoupený na radu prodejce,doplňuji ho polonástavky.Je to veliké,těžké,všude to překáží,nechcete ho?
Jo,taky mi prodejce vychvaloval,jak 50kg z úlu a nemusím si jich všimnout...Myslím,že úspěšnost včelstva není o rámkové míře,ale o jeho kondici a možnostech snůšky.Nejsem žádný super včelař a s velkými včelstvy mám spíš špatnou zkušenost.Neuhlídám je a vyrojí se.To se mi stalo letos.Asi to bylo tím,že jsem loni moc krmila,včelstva šla na jaře velice rychle do síly a ač nepoužívám mateří mřížku,stejně se vyrojila.Jsem ,,víkendový" včelař a včely nanosí tak 35kg na včelstvo,když jsme měli řepku za domem bylo to lepší tak o 5kg.Bydlím v intenzivně zemědělci obdělávané oblasti,snůška končí většinou začátkem července,letos to bylo jiné,vytáčela jsem naposled minulý týden.Takže včelám dík.Lída

Černá:
Myslím,že úspěšnost včelstva není o rámkové míře,ale o jeho kondici a možnostech snůšky.
--------
Pravda, pravda. A hlavně stanoviště. Tím myslím mikroklima.

Dal jsem sousedce své úly - NN Brenner - jen nízké nástavky 30*15cm.
Takže "moje" úly, "moje" včely, "moje" snůškové podmínky, "moje" rady. No a opakovaně průměr na jaký se u mě (vlhká zastíněná louka pod lesem u řeky) zmohly občas lepší včelstva.
Letos bych musel mít průměr přes padesát kilo abych ji dohnal. Na stanovišti u mě doma to neudělám ani na 45x30. O 2km dál na dalším mém stanovišti - na sluníčku je to už podstatně lepší. Na míře tam zas tak nezáleží, pokud se do úlu ten med vejde. :-)

Karel

Vyšetření zimní měli a počítání roztočů nebudu vysvětlovat.

Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd. Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen překonat zvyklosti.

Pozor, likvidace včelstva má trojí účel: nejen likvidace včelstva, které má nedostatečný čistící pud, likvidace odolných roztočů, kteří přežili podzimní léčení (prokázali určitou odolnost vůči léčivům) a nakonec ochrana ostatních včelstev.


Ještě tady bylo v některém příspěvku zmíněno preventivní léčení kvůli virózám. Rozumím tomu, ale nesouhlasím. Preventivní léčení je nejlepší cesta k rezistivitě roztočů vůči léčivům. Koukněte za hranice a rezistence na Gabon se už ve větší míře projevuje i u nás.
Ty blbce, kteří gabon dávali/předepisovali každý rok a ještě prodlužovali dobu léčení bych ..... Léčivo nasákne do díla a ve stopovém množství funguje jako nejlepší očkování proti léčivům.

Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.

Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd. Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen překonat zvyklosti.Pavel

Tejto argumentácii nejak nerozumiem, pretože táto metóda nedokáže určiť budúcnosť včelstva v bežnom roku. Po poslednej novembrovej-listopadovej fumigácii (bez akéhokoľvek plodu) naostane žiaden klieštik alebo len málo. Potom aj klieštik sa nerozmnožuje a snaží sa toto obdobie prežiť bez straty. Už 25 rokov používam podložky v úľoch a podložky s melivom pravidelne kontrolujem a naozaj len ojedinele nájdem mŕtveho klieštika. A to môže byť klieštik zachytený v plástoch z poslednej fumigácii.
Takže skutočný reprezentačný spad len ťažko určíte, ktorým môžete brať ako skutočný základ pre vyvodenie budúceho vývoja Vd vo včelstve.
Ďalším mínusom pre presnosť určenia populácie Vd, je zavlečenie Vd z vonkajšieho prostredia, čomu včelár nedokáže zabrániť.

Základná prvá myšlienka vašich komentárov bola o výbere včelstiev rezistentných na prítomnosť kliešika, povedané ľudovou rečou, vyhľadávať včelstvá, ktoré by si postupne dokázali poradiť s touto pohromou-pliagou európskych včiel. Podľa mňa je ti to len ilúzia, pretože včely sú proti expanzie klieštika do včelstiev indiferentné-ľahostajné, nevšímavé, ešte lepšie povedané vlažne nevšímavé. Nedokážu zistiť, či sa na zaviečkovaných larvách množia Vd, ak by to vedeli, otvárali by viečka čím by v bunke nedochádzalo k jeho dokonalej premene. Jednoducho naša včela nebola v minulosti atakovaná týmto škodcom, čím sa nemohol vyvinúť inštikt brániť sa proti nemu.Ten fenomén už vo včelách dávno zanikol, pretože vývin druhov bol pred miliónmi rokov ukončený.

Možno sa Vám javia niektoré včelstvá ako odolné proti ved, ale to súvisí s niekoľkými faktormi, ktoré ovplyvňujú zamorenosť jednotlivých včelstiev. Spomeniem len niektoré (isto je ich viac), sila včelstiev, počet prezimovaných jedincov Vd vo včelstvách, množstvo plodu (možno i trúdí plod, ale ja to vylučujem, nikdy som nenašiel viac samičiek na trúďom plode ako na robotníčom), zamorenie okolia , hustota zavčelenia okolia včelnice, perenos VD včelami pri návšteve cudzích úľov, stretávania sa včiel na kvetoch a na napájadlách a mnoho ďalších.

Potom nepomôžu ani sírne knôty, veď ak sa situácia v napadnutom včelstve vytvorí ad absurdum, istotne do zimy skončí a klieštiky s ním. Na druhej strane to môže pomôcť okoliu, ale ak to budeme robiť, a veríme vo vývoj druhov, tak síra zabráni získať včely, ktoré by dokázali vzdorovať Vd.

S Vámi je těžko diskutovat,když jste přesvědčen o své neměné pravdě.Přesto by mě zajímalo jaké spady máte v lednu při odběru měli a za měsíc (únor/březen).Já také "překonávám zvyklosti" a mé výsledky mě přesvědčují o opaku Vaší pravdy.

Osobně co jsem se kdy dočetl tak Gabon se v okolních státech oficiálně nepoužívá. včelaři je z okolních států jezdí shánět k nám. Kdo má povědomí o jeho oficiálním používání v okolních státech???.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 21:57:22
> ----------------------------------------
> Vyšetření zimní měli a počítání roztočů nebudu vysvětlovat.
>
> Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat
> roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom
> jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam
> žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd.
> Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen
> překonat zvyklosti.
>
> Pozor, likvidace včelstva má trojí účel: nejen likvidace včelstva, které má
> nedostatečný čistící pud, likvidace odolných roztočů, kteří přežili
> podzimní léčení (prokázali určitou odolnost vůči léčivům) a nakonec ochrana
> ostatních včelstev.
>
>
> Ještě tady bylo v některém příspěvku zmíněno preventivní léčení kvůli
> virózám. Rozumím tomu, ale nesouhlasím. Preventivní léčení je nejlepší
> cesta k rezistivitě roztočů vůči léčivům. Koukněte za hranice a rezistence
> na Gabon se už ve větší míře projevuje i u nás.
> Ty blbce, kteří gabon dávali/předepisovali každý rok a ještě prodlužovali
> dobu léčení bych ..... Léčivo nasákne do díla a ve stopovém množství
> funguje jako nejlepší očkování proti léčivům.
>
> Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.
>
>
>

Dobrý den,
jak jste došel k názoru, že byl vývoj druhů už ukončený.
S pozdravem
Vlastimil Netušil

Můj první dojem je, že Tvoje etiketa neplní ustanovení zákona, protože neuvádí dobu trvanlivosti a za druhé klame, protože do klasické 720ml sklenice se 1kg medu nevejde, doporučuji uvést váhu 950g a je po problému. Jinak je zajímavá. Numím dát odkaz a přílohy se nedaj posílat, pokud někdo chcete vidět etiketu, kterou jsem stvořil před 14 dny... napište mi přímo na e-mail

Radek Hubač, učitel včelařství


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: etiketa
> Datum: 16.8.2010 19:57:00
> ----------------------------------------
> Mně se líbí.
> A vidím, že hodláš (hodláte, pardon :-) ) expandovat za hranice.
>
> Jose
>
>
> Dne 16.8.2010 19:50, Libor V. napsal(a):
> > Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych
> > alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil.
> > Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první
> > dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz
> > zde:
> >
> > http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg
> >
> > (pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém tlačítku
> > táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený
> > odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem
> > prohlížeče).
> > Ať se daří, Libor.
> >
> >
> >
> > Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> > Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10 08:35:00
> >
>
>
>
>
>

1 - ....jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte...

2 - ...Můj první dojem je, že Tvoje etiketa neplní ustanovení zákona,
protože neuvádí dobu trvanlivosti a za druhé klame, protože do klasické
720ml sklenice se 1kg medu nevejde, doporučuji uvést váhu 950g a je po
problému....

3 - :-)

Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa destructor (za blbých 100 let).

Pro biology je otázka, zda byl vývoj druhů ukončen nebo neukončen téměř filozofická otázka. Něco jako, zda bylo dříve vejce nebo slepice (neptejte se jich na to, někteří se touto blbostí zabývají).

, protože do klasické
720ml sklenice se 1kg medu nevejde,
....

letos jsem schválně vážil obsah sklenice 720 ml /tu se včelou/
když je plná ani ne do poloviny závitu, tak to bylo přesně
kilo medu,možná i víc, tak trochu nesouhlasím s tím že do klasické 720 ml se kilo nevejde,ale taky záleží na hustotě

Zdeněk

Osobně co jsem se kdy dočetl tak Gabon se v okolních státech oficiálně nepoužívá. včelaři je z okolních států jezdí shánět k nám. Kdo má povědomí o jeho oficiálním používání v okolních státech???.
-----------------
Samozřejmě tam Gabon nepoužívají, to je český výrobek a nebude tam registrovaný. On je s tou registrací prý nějaký problém i u nás.

Ale že včelaři v zahraničí dávali/dávají do včel v létě nějaké proužky, to ano. Pokud je to u nich ještě povoleno.
A to už leckde prý není.
A to by vysvětlovalo fámy, že prý to jezdí nakupovat k nám. To by bylo stejné, jako když někteří naši včelaři jezdili do zahraničí nakupovat léčivo proti nosematóze či moru. Neříká to nic o kvalitě těch léků, pouze to, že jsou u nás nepovely/zakázány.

Karel

Pavel napsal:

>Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa destructor (za blbých 100 let)
..................

No pokud si dobře pamatuji, jak se inforamce o roztoči postupně doplňovali, tak je to jinak.

Původně se roztoč, co škodí na včele medonosné, nazýval varroa Jacobsoni.
Později objevili biologové, že to není pravda, že na včele medonosné parazituje druh odlišný od varroa Jacobsoni, a nazvali ho varroa destructor.

Není to tak, že varroa Jacobsoni se vyvinul ve varroa destructor. Oba tyto druhy parazitovaly na místních asijských včelách, ale jen varroa destructor "poznal", že může parazitovat i na včele medonosné, a od té doby, kdy to "poznal", je s ním problém.

varora Jacobsoni na včele medonosné nikdy neparazitoval, neumí to, včela medonosná je vůči tomuto druhu roztoče zřejmě rezistentní.

Nebo se mýlím?
:)

Radek Krušina

Obvykle na e-maily demagogů neodpovídám, ale Josefe můžeš mi vysvětli jaký je rozdíl mezi 1. dojem a dojmem obecně? Asi neumím česky. Pro mě první dojem znamená, jestli to co bylo navrženo je vůbec použitelné a taky jestli je to pěkné... Zdeňku v tom máš pravdu, měl jsem napsat často není celé kilo, zákon stanovuje povolenou odchylku, takže abych to zkrátil, návrh 950g místo kila je výsledek širší debaty, která proběhla v Nasavrkách a na které se účastnila řada učitelů včelařství i Dol. Samozřejmě, že vím, že pokud má med 16% vody a naleje se po hrdlo, tak záleží na zypu sklenice tam kilo být může... Jiné je to u u kvěťáku.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: etiketa
> Datum: 17.8.2010 08:42:26
> ----------------------------------------
>
>
> 1 - ....jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je
> napsáno nebo ne, neřešte...
>
> 2 - ...Můj první dojem je, že Tvoje etiketa neplní ustanovení zákona,
> protože neuvádí dobu trvanlivosti a za druhé klame, protože do klasické
> 720ml sklenice se 1kg medu nevejde, doporučuji uvést váhu 950g a je po
> problému....
>
> 3 - :-)
>
>
>
>
>

"S udávanou rámkovou mírou mám zkušenost jinou.Ne že by byly ,,výnosy" špatné,ale i když včelstva nijak moc nezužuju,krmím 18kg cukru,nestává se,že by včelstvo na této rámkové míře mělo nadprůměrné výnosy.Naštěstí mám jen jeden úl,byl to můj první,zakoupený na radu prodejce,doplňuji ho polonástavky.Je to veliké,těžké,všude to překáží,nechcete ho?"

Základní podstata včelaření je umět na snůšku připravit dostatečně silná včelstva a umět je skrz rojovou náladu, skrz medobraní, skrz stavění mezistěn, skrz překonávání snůškových přestávek a dalšími zásahy neshodit a udržet je stále silné.
To je stejné u všech rámkových měr.

Rozdíl je ve snůškách. Velká rámková míra se hodí na stanoviště, kde včelař v první řadě využívá velké nárazové snůšky a střední či malé nechává tak, buď na spotřebu včelám nebo je nechává třeba měsíc i víc hromadit ve včelách, než je vytočí. Tam se uplatní to, že velká rámková míra znamená sice těžší nástavek, ale jinak méně plástů a tím rychlejší manipulaci. Včelstva se připravují jmenovitě na 1 - 2 - 3 snůšky v roce jakožto vrchol sezóny a mezi snůškami se jen udržují.
Nízká malá rámková míra umí využít taky stanoviště s velkou snůškou, možná o něco hůře a pro včelaře pracněji, ale proti velkým rámkům umí využít i stanoviště, kde třebas koncentrace dobrých včelařských rostlin vůbec není, takže velká nárazová snůška tam nebývá. Kde ale jinak stále něco, sice "méně včelařského" ale pořád něco kvete, takže v součtu za včelařský rok potřebná produkce sladiny je a včely se uživí. Ale produkce je víceméně společně s nějakou menší víceméně pravidelnou produkcí medovice, rovnoměrně rozdělena od dubna po srpen až září. Všelijaké málo udržované zaplevelené plochy a lesy či přírodní neprodukční lesy či břehové porosty vodních toků, málo sekané kvetoucí trávníky v rezervacích či jinde, extenzívní pastviny a pole provozovaná biozpůsobem, kde automaticky minimálně několik procent prostoru zaujímají plevely, co kvetou, v intravilánech třeba když v okolí stanoviště nadšenci na zahradách pěstují hodně okrasných rostlin, mají hodně skalek, kde pořád něco kvete, u hřbitova, kde na hrobech taky pořád něco kvete.... V ideálním případě, když se počet včelstev na takovém stanovišti a v okolí nepřežene, takže včelky najdou dostatek sladiny pro sebe i v nepříznivém období, stačí potom od května do července do včelek co 14 dní, tři týdny pravidelně chodit a odebírat jednotlivé zavíčkované plásty. V málo příznivém období odebírat třebas jen 1 - 3 plásty s 1 - 4 kily medu z jednoho včelstva, v příznivém ze včelstva třeba 10 kilo medu, v hodně příznivém třebas plné zanesené nástavky.

Takže velké plásty, omezené jen hmotností plných nástavků, jsou spíš pro stanoviště, kde se vyskytuje množství včelařských rostlin a tudíž kde je sezónně k dispozici velké množství sladiny nebo kde se za tím kočuje.
Malé plásty jsou potom vhodnější spíš na využití ostatních všelijakých "doplňkových" stanovišť.

"Numím dát odkaz a přílohy se nedaj posílat, pokud někdo chcete vidět etiketu, kterou jsem stvořil před 14 dny... napište mi přímo na e-mail"

Otevře se na webovém prohlížeči příslušná stránka s třeba tou fotkou. Potom se ze stavového řádku prohlížeče CRL + C zkopíruje adresa stránky do schránky a potom se CTRL + V prostě vloží ze schránky do textu v konferenci. Kdo si bude chtít fotku prohlídnout, zkopíruje z konference CTRL + C tu adresu do schránky a vloží ji CTRL + V do stavového řádku prohlížeče a potvrdí. A vidí fotku. Před zkopírováním do schránk se text musí vybrat, ve stavovém řádku asi nejlépe myší a pro usnadnění kopírování adresy z textu v konferenci doporučuji adresu vpředu i vzadu oddělit mezerami.
Pokud postup není z tohoto vysvětlení jasný, doporučuji nechat si to někým předvést, jak to člověk ví, není nic jednoduššího.....

"Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil. Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte"

Já bych trošku zkritizoval. Ta etiketa by se hodila v podstatě pro snad 80 % včelařů kdekoliv na světě. Není prostě místní. Až na ten text, přirozeně. A tím, že není místní, není originální. Pomůže k prodeji medu, když ostatní etiketu mít nebudou nebo ji budou mít nějak zmršenou, to ale nejspíš nebude, konkurence bude mít etiketu podobně kvalitní a vytištěnou na podobně kvalitní barevné tiskárně. Stačí se dneska podívat do každého trochu lepšího obchodu s bioprodukty, sklenic s medem s podobnými barevnými etiketami tam bude několik od několika včelařů....

Ahoj Pavle,

ja mel predstavu, ze ty svetle roztoce vcely do urciteho stupne zamoreni
dokazi vynosit?? Myslel jsem si ze je vidam v cervenci az kdyz uz je urcity
stupen napadeni a vcely uz to nestihaji uklizet.

Co je pro tebe jeste svetly roztoc? Dokaze nedovyvinuty roztoc (svetlejsi)
ve vcelstvu chvili fungovat?

Diky za odpovedi
T.H.



> . Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či
> není.

Za to diky!!

Skoda ze se to zase odvadi nekterymi od tematu :-) Treba ted :-))
T.H.


Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.
>

A ještě mně napadá, jestli ty úly na etiketě nebo ta včela není přímo Váš (tvůj) výtvor, je to odněkud okopírováno, může být problém s autorskými právy.
A s tím pozor, pokud ta etiketa byla už používána na prodaných sklenicích, jedná se o nezvratnou škodu a majitel autorských práv může teoreticky chtít jakoukoliv částku, protože ohodnocení škody závisí v podstatě jen na něm. Zvláště pokud on sám už ten motiv používá na nějakých etiketách či nějak podobně v nějaké drahé reklamní kampani....
Přirozeně jen jestli se to majitel dozví a jen jestli se rozhodne ozvat. To se ale nikdy předem nedá říct...

Zbytečné obavy o autorská práva.Mám od Libora originál foto jeho včelstev.Je totožná se zjednodušenou na etiketě.Libor si holt dokáže poradit.

Tak to jo. Já že jsem měl pocit, že to foto či nákres těch úlů jsem už někde viděl, snad kdesi ve Včelařství.

jenže já nemám svoje webovky, kam bych to napřed umístil....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: etiketa
> Datum: 17.8.2010 11:47:42
> ----------------------------------------
> "Numím dát odkaz a přílohy se nedaj posílat, pokud někdo chcete vidět
> etiketu, kterou jsem stvořil před 14 dny... napište mi přímo na e-mail"
>
> Otevře se na webovém prohlížeči příslušná stránka s třeba tou fotkou. Potom
> se ze stavového řádku prohlížeče CRL + C zkopíruje adresa stránky do
> schránky a potom se CTRL + V prostě vloží ze schránky do textu       v
> konferenci. Kdo si bude chtít fotku prohlídnout, zkopíruje z konference
> CTRL + C tu adresu do schránky a vloží ji CTRL + V do stavového řádku
> prohlížeče a potvrdí. A vidí fotku. Před zkopírováním do schránk se text
> musí vybrat, ve stavovém řádku asi nejlépe myší a pro usnadnění kopírování
> adresy z textu v konferenci doporučuji adresu vpředu i vzadu oddělit
> mezerami.
> Pokud postup není z tohoto vysvětlení jasný, doporučuji nechat si to někým
> předvést, jak to člověk ví, není nic jednoduššího.....
>
>
>

tak třeba pomocí http://postimage.org/
stačí vybrat umístění obrázku na disku, označit že je obsah bezpečný (snad je ;-)) a odeslat. zpět se vrátí odkaz, který se sem dá překopírovat a je to.
podobně funguje třeba http://www.leteckaposta.cz/

"jenže já nemám svoje webovky, kam bych to napřed umístil....
Radek"
Aha, existuje už spousta webů, na kterých je možné zadarmo umístit svoje amatérská fota. Nějaké už tady byly v odkazech, nebudu uvádět, protože já zatím s tím nemám zkušenosti.
Dá se to taky poslat na web konference a správce to potom může umístit do stažitelných souborů.

Etiketa je na první pohled pěkná. Jen bych nepoužíval název LESNÍ.