Archiv Včelařské konference

není bodavost jen metabolická nálada samotnýho včelstva,kterou jsou schopny geneticky přenášet na potomky,
něco primárně nezávislýho na matce trubci,včelách,hmotě....

dostal jsem roj z díry,nebylo to ideální ,včely jsem dost nasral ,ještě měsíc možná i dva bodaly kdy mohly,ale jaksi se uklidnily jak "stará" a napodzim bez problémů,na jaře jiný včely(matka měla zelenou značku),brácha mi říkal že je dobře že sem tu svini vyměnil,ale já sem ji tam nechal,jela moc pěkně

"dostal jsem roj z díry,nebylo to ideální ,včely jsem dost nasral ,ještě měsíc možná i dva bodaly kdy mohly,ale jaksi se uklidnily jak "stará" a napodzim bez problémů,na jaře jiný včely(matka měla zelenou značku),brácha mi říkal že je dobře že sem tu svini vyměnil,ale já sem ji tam nechal,jela moc pěkně"

Mám podobné zkušenosti, poměrně klidné včely převážené na dvoukoláku v červnu za dost teplého počasí zavřené sice ráno, ale přišla na ně řada o něco později, spíše v časném poledni, na novém stanovišti nejméně měsíc extrémně divoké, uklidnily se až někdy v srpnu. Roj, mimořádně klidný, roják pověšený na větvi u žebříku, včely jsem do něho shrnoval holýma rukama a pérkem bez jakéhokoliv žihadla, dva dny ve sklepě, pak v ruce donesl na nové lesní stanoviště, po rozkladení za takové tři týdny se staly taky extrémně divoké, pozdějí zůstaly divoké nadprůměrně.
Nebo kdysi strašně dávno, otec udělal kočovný včelín, ten se osadil zadováky dvojáky se včelami, které byly odjakživa na stálém místě v stabilním včelíně a hned s ním zakočoval k řepce. První týden nás tam všechny vyvezl, byli jsme ještě nějakých 10 metrů od včelína v kvetoucí řepce, zaútočila na nás okamžitě na každého několik desítek včel, nepomohlo ani si dřepnout do víc než metrové kvetoucí řepky.... Žihadel, hlavně do hlavy, schytal každý z nás během krátké doby několik..... Přitom to byly stejné včely, před kterými ve stabilním včelíně šlo před česny chodit desítky minut bez problémů. O hodně později jsem si všiml, že kočovný včelín postavený na kopci, jak je odpérovaný listovými péry, se pod nárazy větru mírně houpe a to stanoviště v řepce bylo tehdy na kopci..... Včely byly hodně divoké asi měsíc, za rok, dva už před stejnými včelstva šlo chodit před česny skoro stejně jako dříve před těmito včelstvy v stabilním včelíně a už nikdy nebyly takhle divoké, i když třeba později byly na řepce nebo lípě nebo jeteli postaveny na evidentně ještě více větrnějších místech než bylo to první stanoviště......

Dohrý den,

musel jsem změnit stanoviště, na novém stanovišti mám asi 5m od úlů lesní mravence. Je to docela otrava, je jich všude plno. Máte někdo podobné problémy. Moc se mi do toho nechce, ale asi je budu muset zlikvidovat. Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit. Díky Luboš

Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu, vysekávat rostlinstvo, odhrabat staré listí, jehličí a větévky až na holou půdu. Možná i nějaký náznak příkopu mezi včelami a mravenci, kde by se po dešti delší dobu držela voda a bláto, to záleží hodně na propustnosti místní půdy a dalších podmínkách, jestli by to mělo smysl..... Stojan natřít trvale lepivým lepem nebo postavit do misek či plechovek s vodou nebo udělat úpravu stojanu, aby ta nádobka byla někde na nohách stojanu nad rostlinstvem.
Pokud to jsou skutečně ti vzácní chránění lesní mravenci, o moc víc se toho myslím dělat nedá.
Pokud to jsou obyčejní mravenci, nechránění, přestěhoval bych hnízdo v kyblíku opatrně o takových 100 metrů dál....

"Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu,"

Nebo naopak navézt na místo v nějaké větší vrstvě od 10 - 20 centimetrů náklad nějaké neúrodné těžké půdy bez příměsi písku a kamenů, třeba jílovitého podloží...

Luboš: "Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit."
_________________________

Z vlastní zkušenosti bych řekl, že právě v tomto období dělají největší paseku a tak za čtrnáct dní dají pokoj a budou se vyskytovat už jen sporadicky. U mně to na lesním stanovišti alespoň tak je, takže problémy s mravenci již neřeším. Určitě to souvisí s nabídkou potravy v přírodě, která se logicky zvyšuje i pro ně, zatímco dnes ještě nabídka velmi špatná. Zase na druhou stranu alespoň pomáhají čistit dno úlů od zbytků všeho možného.

Zdravím,

Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného nedělal, když to nepůjde jinak tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich tam není víc a nebudu se zase stěhovat.

Luboš

Mravenci se nesmí likvidovat, stačí když dáš nohy stojanů na úly do vhodných nádob a zaleješ olejem. Měl jsem takhle vyřešný problém s celým včelínem v lese. Pokud jsou nádoby dost šiké, je to dost účinné i proti myším
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 10:19:28
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci
> vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí
> položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky
> mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného
> nedělal, když to nepůjde jinak       tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich
> tam není víc a nebudu se zase stěhovat.
>
> Luboš
>
>
>

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás,
kde se
tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda
takového
bastarda, který všechno "vý"
Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi kolegy, který
na slušné
odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou mincí ohradit.
" To musí
být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda,
který
ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ
I TVRDÉ, NÝBRŽ
MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně první neurazil,
verbálně
jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou mincí a více
o tom
nebudu diskutovat.

Pánové!
Všimněte si,že do této "obohacující" diskuse se nepřihlašují
žádné ženy,byť mezi námi včelaři jsou!!!
Ptám se.Proč asi?Nevím,tak budu tipovat.
1. S největší pravděpodobností na to nebudou mít,teď na jaře,vůbec
čas. (Včely lítají jak splašené,nosí a nosí.)
2. Občas něco "zpotvoří" doma.
3. Sem tam se zajdou podívat na šéfa do práce.

Nestálo by za úvahu si z nich vzít příklad? A pokud už tedy musíme
na konferenci,ať nejsou ty příspěvky žabomyší.
Prosím omluvte mě,ale vrátil jsem se ze zahraničí a chtěl jsem
na konferenci od vás moudra a ne "moudra".
Ještě jednou se omlouvám a díky.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Studene jaro
Datum: 14.4.2010 - 23:16:52

> Pavle, pokud by se mi objevil na pozemku cizí pes,
> opakovaně, který se ke
> mě pod plotem podhrabal, neměl bych slitování.
> Soused musí zajistit, aby se
> tak nestalo, pokud se již stane, tak nikoliv opakovaně.
> Pokud byste si
> přečetli Včelařství, je tam psáno, že jsem sousedovi
> nabízel pomocnou ruku.
> Pomoc při chovu, možný odkup včelstev, i jen zaléčení,
> nechtěl nic. Takže o
> pomoc nestojí a bylo mu to jedno. Pokud tedy nestál
> o pomoc a bylo mu
> jedno, že se mu to rojí, tak mě je to také jedno.
> Našemu důvěrníkovi řekl:
> No bóže, tak se rojí a co mám dělat, ať se rojí.
> Pokud ve svém přístupu
> bude dále pokračovat, já budu pokračovat taky.
> Nejsou li zálítlé roje, není
> ani usmrcení a pálení. Tak to je. Roje, které neznám
> a nevím, jak na tom
> jsou po zdravotní stránce prostě nechci. Nebudu
> je osazovat do úlu, ale
> rovnou utrácet. Normální jev.
>
> K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal
> jste: Prosím vás, kde se
> tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí
> mít za souseda takového
> bastarda, který všechno "vý"
> Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi
> kolegy, který na slušné
> odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou
> mincí ohradit. " To musí
> být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy
> takového bastarda, který
> ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše
> ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ
> MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně
> první neurazil, verbálně
> jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou
> mincí a více o tom
> nebudu diskutovat.
>
> Pro Karla, navštivte stránky SVS,KVS, nebo si poslechněte
> přednášky
> renomovaných učitelů včelařství,

Ono se toho proti mravencům aktivně moc dělat nedá, pokud se nemá chemií a ohněm udělat desítky metrů kolem úlů mrtvou zemi. Zbývá pasivně, ztěžovat nebo znemožnit jim přístup ke včelám.
Jedno moje lesní stanoviště s původně kočovným včelínem je třeba nad lesem, ale pod dlouhým svažitým polem. Při každém trochu silnějším dešti pod úly tečou potůčky z toho pole. Příkop. který ty vody pod ostrým úhledm ,aby nějaký větší proud přes příkop nepronikl, svádí mimo včelín je dost žádoucí a určitě omezuje i mravence. Stačí být rok a půl suchší, bez takového silnějšího deště a v tom svahu je mravenců a na podzim hlodavců bohatě. Silný déšť obojí utopí a je na nějakou dobu pokoj....

Pokud jsou to lesní a navíc útoční a dělají výpravy na úly, nic je
neodradí jiného než protiútok. Jak a čím je odradit a navést na
přestěhování nebudu zde šířit. Existují jedlé, a i velmi jedovaté
postupy. Takže zkoumejte a laborujte. Zde na konferenci také něco bude
v archivu. Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí. Protiútok
pochopí vždy a vždy se odstěhují a to je potřeba. Nějaké olejové
nádobky jsou pěkné, ale tráva roste a roste a mravenci nejsou blbí.

_gp_

19.4.10, Lubos <e-mail/=/nezadan>:
> Díky zkusím počkat,
>
> taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám
> trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého
> stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.
>
> Luboš
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pomohlo by určitě stříknout roundap metr, dva metry daleko kolem stojanů s úly. Pracnost je minimální, roundap je chemikálie v podstatě ekologická nezanechávající rezidua a možná by k celoročnímu vyčištění od rostlin stačilo stříknout jen jednou teď na jaře. Přirozeně pokud majitel pozemku s tím souhlasí.

GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
__________________

Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.

Pavel Cerny: "Většina kolegů u nás očka nepoužívá, že prý pak včely akorát nosí pyl do medníku."
____________________

Nemá smysl řešit, jestli včely nosí pyl do medníku. Ty včely si jej stejně uloží, kde chtějí, a když vytočíte nějaký pyl spolu s medem, tak se nic neděje, akorát je med o to hodnotnější (někteří lidé vmíchávají pergu, včelami zpracovaný plástový pyl, do medu, tak tady to máte aspoň při jednom). Moje zkušenost s očky je zcela pozitivní, na jednom nástavku je přes zimu nechávám přiotevřené, na druhém zcela otevřené, nyní již jsem očko otevřel na obou nástavcích. Od té doby, co jsem je na úlech vytvořil, létají během plné snůšky tak 2/3 včel jen těmito očky, v této době takřka všechny.

Pohled z druhe strany,

tam kde jsou mravenci, tam jsou zakonite i ruzne msice, ktere mravenci nosi do korun stromu a by pak mohli konzumovat jejich medovici. To nam vcelarum vyhovuje. Chapu vsak, ze pokud jejich prilis, tak to se stim musi neco delat. Vim, ze se mezi vcelari traduje, tam kde je hodne mravencu, tam se vcelam perfektne dari. Jestli je to pravda, si musi kazdy vyzkouset sam.

PZ

Ještě jednou, mravenci. Klidně je nechám žít, před pár lety jsme měli pravidelně na jaře i doma mravence v kuchyni, za čtrnáct dní se zase ztratili. Děti je krmili, dávali jim kapky cukru. Chodili v podstatě jen do koše na odpadky, tak že nám pomáhali s vynášením. Ale když nyní vidím nástavek s prázdnými plásty plný mravenců, když s nim klepnu tak je jich černo, tak mám docela obavy. Asi nebudu zas tak řešit jak jsou chráněný, pokud se sníma bude obtížně vycházet Luboš

Jeden rok za mne skoro vše vymetli, kamarádi vypadají jinak. Pomáhá
dřevní popel nebo obecně prach, ale jen dokud je suchý, přes to nejdou.
Poloviční úspěch je s nátěrem dřeva fermeží, kypřícím práškem ,
opálením dřeva plamenen nebo vazelínou. Zkoušel jsem je vykopat a
převézt na kolečku, mělo to úspěch, namnožil jsem je, byli nakonec na
obou místech.
Jaromír Marek

NitraM napsal(a):
> GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
> zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
> __________________
>
> Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že
> by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají
> po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i
> svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se
> tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu
> každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají
> a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl
> hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící
> prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se
> ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se
> taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt
> nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju
> používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5039 (20100418) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Asi bude skutečně záležet na konkrétním druhu.
Na jednom stanovišti moje úly změnily trasu traktorů co tahají dřevo z lesa. Tím zachránily mraveniště, které začalo notně vzkvétat. Dnes je to kopa přes metr široká.
Kupodivu je to zatím bez významných ztrárt na včelstvech, konkrétně jim nemůžu žádné připsat. Jestli pomůžou nějakému slabému oddělku zeslábnout a já jej ruším, to je možná. Jedná se o středně velké mravence.

Doma jsem měl jiný druh, trochu větší a ty mě včely ničily - po likvidaci jendoho polystyrévého úlu i se včelama jsme je viděl, jak udělaly kolečko kolem očka a bránily včelám přistát. I na jincý česnech byly vidět v agresívních situacích.
Takže tady jsme nesporrtovně do zápasu vstoupil na stranu včel.

Na prvním stanovišti mám zatím dojem, a doufám že vydrží, že včelám na jaře čistí podložky a prostor před úly. Do úlu k zásobám se přes včely nesnaží proniknout. Doufám že tam to soužití vydrží.

No a pak jsem na jednom stanovišti měl mravence - taky velké a ty doslova rozkousaly dřevo. Víko, stěnu úlu, atd. Tak jsem popadl úly dokud držely pohromadě a jel rychle pryč.

Karel

Jde o lesní mravence, ty co si staví mraveniště z jehličí. Jde o největší mravence u nás, alespoň já neznám větší.
Díky Luboš

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mravenec_lesn%C3%AD#Zp.C5.AFsob_.C5.BEivota

Jsou to tihle. Jen si myslím, že jich v lesích přibývá. Je mi 50, a určitě v lesích, které dúvěrně znám se jejich výskyt zvětšíl, a to leckde z 0 stanovišť na desítky.
Luboš

Mám letos také tento problém.V loni jsem jim mraveniště rozhrabal v kopřivách hráběmi a poprášil vápnem.Zabralo to a myslel jsem si že je od nich pokoj.Mají mraveniště asi 18m od úlů.Situace se opakuje a mravenci dorážejí i na včely na česnu.Zítra koupím pytel vápna a jdu na ně znovu.Jsou to také ti lesní.Druhé mraveniště si udělali v kompostu kam sypu posekanou trávu.Tam s nimi budu muset také něco udělat.
Když už dotírají i na včely tak je mi srdečně jedno jestli jsou chránění a nebo ne.Viděl jsem i jak si včela sedla do trávy že na ní také hned startoval mravenec.Jak tu někdo psal-je jich čím dál víc a ohrožený druh to určitě není.

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Bohužel já se budu těžko stěhovat. Oni mají celý les, já pouze pár metrů. Bohužel někdy se mi zdá, že příroda se dá chránit zákazem vstupu do lesa, případně zachráněním jednoho mraveniště. Pak se postaví pro lepší ochranu přečerpavačka v Jesenikách, a odevře nějaký nový důl atd.(např ty tisíce marketů). Tak si myslím, že pokud ty mravence nebudu hubit systematiky, ale tam kde mi škodí, tak jim neublížím. Jinak pročpak bojujete s roztočem atd.? Kdyby se nepoužívala chemie, tak by už polovina lidstva neměla co jíst, a to by byl teprva mazec, až byse začeli lidi o jídlo mastit. Pak byse na nějakou přírodu zcela zapomělo! Zdraví Luboš

Pánové, mohli byste se aspoň někteří, co jste diskutovali na téma 435x450 ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

Přiznávám se, že je (byť i s velikou lítostí) vraždím... Vyčkám jejich
prvního jarního útoku, a pak biolitem na lezoucí hmyz zahájím opatrnou
protiofenzívu na kus (ne delší než dva, tři metry) jejich přístupové dálnic
a proti vetřelcům uvnitř včelínu, tedy mimo dosah včel. Mraveniště, ze
kterého podnikli nájezd ani nehledám, natož abych ho likvidoval. A ony ty
potvůrky mají takovou paměť, že je pak od nich nejméně na čtvrt roku (a
někdy i do konce sezóny) pokoj.
Ať se vám i vašim včelkám daří!
Petr

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde: http://leteckaposta.cz/550885357
       
P.J.

Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí stanoviště tvrdou chemií (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko se jich budete zbavovat, tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat znova. Jinak u nás jsou chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna ne v té nejvyšší kategorii. Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana trochu o ničem. Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální systém a způsob života, jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války mezi koloniemi, nebo naopak jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny matek atd.

Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí. Když budou dost velké, věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout. Ne vždycky je nejlepší řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus za každou cenu ;). Méně a jednodušeji je někdy více.

Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba vystříkáním roundupem je úplně mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou přes velké plochy betonu a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu vegetaci, vůbec je to nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté půdě začít libovat ;)

Honza Indra


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují.
Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují. Ještě stehují vajíčka či kukly nad strůpek včelstev. ( zde je smetám a krmím s nimi aq. rybičky.)
J.B.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy a spotřebu včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou ekonomicky zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik dní v roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno přinést dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

Ja jsem take Zdenek, ale jiny.
Pokud jde o cizi roje, moc bych se AFB nebal. Oficialni metodou lecby AFB je v sousednich zemich vytvareni smetencu bez plodu.
A kdy se uz cesti odbornici z KVS nauci pouzivat standardni odborne nazvy pro onemocneni - AFB je americka hniloba vceliho plodu.

Jan Bürgel: "Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují. Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují...."
___________________

Přesně, souhlas. Je tedy fakt, že mě štve, když někdy napadají včely, které spadnou na zem a včas nevzlétnou, ale velice dobře odklízejí i mrtvolky na zemi. Je to takový úklid po zimě, pak se sbalí a odtáhnou. Les je les a není to jako doma v kuchyni, s tím se mnozí nedokáží smířit...

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S

Usmevne .... "Odesli jinam". ^^ Je mne blivno.

2010/4/19 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
>

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519)

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte, mravenci to nečtou ...
Jiří

Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady. (sousedkám se daří dobře ;-)

Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda. Ideálně JM kraj. Děkuji

Díky moc všem za odpovědi! Ještě pořádně zkontroluju ta dna, i když žádné poškození třeba od ptáků, třísky nebo tak tam není. Zkusím síto natřít barvou.

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

Zdravím vás, natřete to normální syntetikou, nejméně dvakrát štětcem, nebo malým válečkem. Uvidíte, nožek na podložce určitě ubude. Zdraví P.S

Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud.
--------------------------

Tak jsme dnes byl na stanovišti, kde je ta kopa lesních mravenců. Vybíraly podložky, ale jinak se zdá, že zatím kamarádí.

O kus dál, přes cestu pod dubem, tam to vypadalo zajímavěji.
Mravenci stejné velikosti obsadili stěny úlů.
Uvnitř zatím vše v pohodfě, pozavíral jsem očka - byl to odělek zimovaný ve 4 dnu a budu sledovat.
Buď stojí přímo na mraveništi, nebo jsou to kluci agresívnější.

No kdyby bylo nejhůř, mám k dispozici plamenomet a tchán byl u ženistů. V tom by byl čert, aby jsme nad přírodou opět slavně nezvítězili:-) A v kráteru pak nechovaly kapry.
K přírodě blíž. Poručíme větru dešti a co na nás nějaká sopka.
:-) :-) :-)
Jen doufám, že ti zemdělci co tam všude kolem jezdí a vozí si ty svoje práškovcí stroje se budou chovat ohleduplně. Přírodu a včely si přeci musíme chránit.
Na stráž.

Karel

Ten Jar je poměrně známá věc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 22:15:30
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519)
>
> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy
> jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte,
> mravenci to nečtou ...
> Jiří
>
>
>

Proč na červenec, udělej si ho již v květnu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <racer/=/email.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.4.2010 22:32:56
> ----------------------------------------
> Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si
> neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady.
> (sousedkám se daří dobře ;-)
>
> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl
> (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda.
> Ideálně JM kraj. Děkuji
>
>
>

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali
na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

P.J.
---------------
Dobrý den, vysvětlení je celkem jednoduché. Pan Bernátek mezistěny nezatavuje, ale používá silonový vlasec dvojitě a mezistěnu vkládá mezi vlákna. Včelám to, jak vidíte, nevadí a dílo vystaví, akorát v místech křížení vláken, nebo tam, kde trochu odstávají to je trochu nepravidelné. Jestli do takových buněk kladou zatím nevím, ale letos to zjistím, protože jsem minulý rok silon tímto způsobem použil také. Snad se mi podaří nějaké foto.
Pěkný den, P. Kovář

http://leteckaposta.cz/210049225
Pohled z boku do stejného včelstva. Je vidět jak se včelstvo rozšířilo za 10 dnů. Ještě aby stihly po odkvětu třešní a durancií na vadném rámku víčkovat med.
B.V.

Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula.

U nás nejvíc škodí takoví ti malí černí rychlí mravenci. Dokáží se množit přes oplozené samičky někdy kolem června strašně rychle, kolikrát jsem viděl mravenčí rojení, z jednoho mraveniště odhadem až stovky samiček. Samičky se dokáží usídlit a vytvořit hnízdo v strašně malém kousku prostoru. Kolonie takových samiček se kdysi usídlila v 1,5 cm silné polystyrenové izolaci stěny kočovného včelína, hmyzožraví ptáci je potom v zimě ucítili a naklovali díry na nejslabších místech, kde byly desky spojeny péry. Největší problém dělají v polystyrenem uteplených zadovácích,odkud se vyhnat nedají.
Co se týká lesa, stačí jim k vytvoření hnízda 1 - 2 cm silná vrstva starých větviček a listí, prostor pod větším kamenem nebo uschlý drn kopřivy. Už párkrát jsem našel takové hnízdo hned přímo pod včelímu úly. Proto považuji vyčištění prostoru kolem úlu na holou zem jednu z podstatných podmínek, jak mravencům ztížit jejich přístup ke včelám. Vrstva poloztrouchnivělých větviček a stonků není pro mravence nic jiného než pohodlné lávky, které jim umožní se ke včelám dostat i za deštivého počasí a zároveň být schovaní před predátory.
Naopak holá půda jim přiblížení podstatně ztíží, jejich cestičky jsou zdaleka vidět a za mokra, stačí už i rosa ráno i za suchého počasí, je nějaký metr cesty po holé půdě pro mravence velmi nepříjemný. Aspoň tady u nás, kde je většinou těžká jílovitá půda, po dešti dlouho mokrá a lepkavá.
Takoví ty klasičtí pomalí velcí lesní mravenci u nás obvykle netvoří klasické samostatné zdaleka viditelné kupy , zaznamenal jsem jen už obvykle opuštěné kupky do výšky takových 30 centimetrů. U nás obvykle žijí v starších stromech nebo občas v pařezech. Ale spíše v těch stromech, uschlých i živých, zaznamenal jsem hnízda v živé třešni, v živém jasanu, v uschlém smrku.... A není jich zas tak moc, jedno hnízdo nejblíž pár stovek metrů daleko.
Jestli to je jiný druh lesních mravenců nebo jestli je tady v okolí nevhodná půda pro vytváření velkých kup nebo jestli je tady tak velký tlak predátorů, že nechráněné kupy jsou rychle zničeny, nevím. Mravenci a zejména jejich kukly by měli chutnat všem hmyzožravým ptákům, žlunám, žluvám, datlům, strakapoudům i větším ptákům, jezevcům, kunám, psíku mývalovitému a spoustě dalším polomasožravým predátorům.
Jinak na rozdíl od včel by průměrná délka života mravence měla být podstatně větší, až několik roků. Z tohoto vyplývá, že velká mraveniště, kde je velký počet mravenců, kteří nakonec dokáží přesilou včely aktivně ničit, ne jen paběrkovat sladké a bílkovinné odpady, sílí až několik let. Mravenci v obrovského mraveniště pak asi ani nemají jinou možnost, než se na včelstva vrhnout, protože jejich spotřeba sladiny a bílkovin je tak velká, že si ji jinak nedokáží opatřit.... Z toho by vyplývalo, že pro spolužití stanoviště včel a v rozumné vzdálenosti stanoviště třeba i chráněných mravenců je jen třeba nějakým způsobem jednou za rok, dva roky počet mravenců v mraveništi nějak omezit, aby jim stačily jiné původní zdroje. Měla by stačit obyčejná "protimravencová" chemie aplikovaná na mravenčí cestičky k úlů, kterou mravenci potom zanesou do mraveniště a otráví velkou část mravenců případně i některé z několika mravenčích královen, které v mraveništi jsou.

Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.

http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma, samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte - viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou plochu při nástavkovém způsobu včelaření.

S pozdravem RZVZ Jiří Pala
Díky za odpověď.

"Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula"

Je zvláštní,jak je polystyren a podobné materiály přitahuje,nejspíš ho používají jako stavební materiál(proč by si také neudělali pohodlí,zvláště když jim ho včelař naservíruje i se včelami,ze kterých mají také prospěch).Přiznám se,že jsem boj s mravenci vzdal,aniž bych jim kdy nějakou válku vyhlásil,jen polystyrenovou izolaci jsem nahradil plstěnou(tu zatím nevynášejí,a to,že si tam občas udělají mraveniště...?Na jeho vymetení mi stačí několik vteřin,však jinde,než pod víkem být nemůžou,kam jinam by se také v jednostěnném dřevěném úlu schovali).Je pravda,že jejich mraveniště se po lesích nějak rozhojnila,ale medu zatím vytáčím dost,a jestli mi sem tam přepadnou nějakou včelu,která už nestihne odletět,no,co oči nevidí...Zatím mi nějak zvlášť nevadí,to zemědělec,který postříká kvetoucí řepku Nurellem nebo Regentem,jó,to už je jiný kafe....
S pozdravem Pavel.

Jedině, co mě napadá, je mít těch nástavků trochu víc, nástavky příliš zamořené mravenci v červenci, srpnu vyhodit ze včelstva a bez plástů je uložit na místě pro mravence nehostinné. Na likvidaci by pak měla stačit požerová návnada, kterou ti mravenci zanesou dovnitř uteplení nebo nějaká podložka jako sololit masivně natříkaný biolitem na plazivý hmyz pod nástavky, přes který mravenci shánějící krmivo musí projít nebo prostě nástavky důkladně obalit igelitem a s rámky nebo i bez rámků uvnitř vysířit.....
To v zadovácích nejde a o to je to potom horší...

Vážení kolegové, po náhle zemřelém včelaři nabízí jeho manželka k prodeji 14 ks vyzimovaných včelstev, rámková míra 39 x 24, je to v Mostě, paní Kušnířová, tel: 725 079 220
JK

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil? :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či "ukončili let letadla" ...
Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu vlastně? A jde vůbec?
Tož tak. Jiří

Na stránkách webu ZO ČSV Pardubice přibyla rubrika pro bezplatné vkládání inzerátů.
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/

Pepa

Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jaro v kv?tu.
> Datum: 20.4.2010 08:48:35
> ----------------------------------------
> Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory
> jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést
> skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne
> zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu,
> broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a
> podobné. Kvete pampeliška smetánka.
> Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
> Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.
>
>
>

"Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi?"
Severní Morava, předhůří Beskyd asi 330 m nad mořem. Ale letos vyšlo počasí v březnu a dubnu tak, že znatelnou dobu bylo tady na severní Moravě o 5 - 10 st tepleji než třeba v Čechách.... Jinak ale zrovna Pardubice jsou v průměru znatelně teplejší než tady, kdysi jsem tam studoval.

Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ

U nás v Beskydech ale broskev zatím nekvete. Třešeň ano.

Je to typické divoké dílo, plné nepravidelností. Proto vznikly mezistěny aby se dílo líbilo všemu roumějícímu včelaři. Včelám je to ve své podstatě úplně jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 08:49:15
> ----------------------------------------
> Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte
> od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě
> díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit
> pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma,
> samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové
> natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte -
> viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je
> původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak
> lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou
> plochu při nástavkovém způsobu včelaření.
>
>                S pozdravem RZVZ Jiří Pala
>                              Díky za odpověď.
>
>
>

Nechápu jak těm tvým včelám škodí když jejich potravou jsou houby a plísně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 10:02:40
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)
>
> Zdravím p.Mátl,
> Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo
> líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je
> přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste
> vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
> Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu
> je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada.
> Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
> Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to
> monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo,
> lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na
> houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v
> lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový
> mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by
> se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na
> rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem
> řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím
> samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když
> zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to
> ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z
> aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu
> naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil?
> :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci
> "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to
> jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či
> "ukončili let letadla" ...
> Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si
> rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu
> vlastně? A jde vůbec?
> Tož tak. Jiří
>
>
>

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.


informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze
> broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma
> vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.
>
> PZ
>
>
>

Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste lépe viděl.

P.J.

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: &lt;<a href="mailto:pala.jiri/=/email.cz">pala.jiri/=/email.cz</a>>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.
Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady. Př. Polášek.
Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ
V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat... dík Radek.
----------------------------------------------------------

Jak je vidět už to kvete, nebo brzo začne kvést. Jak postupujete s medníky? Díky předem za odpověď.

No, ke konci zimy v březnu a dubnu se tak třikrát, vzdycky na pár dnů prosadila tlaková níže, co přitáhla od Alp a přes Slovensko dopravila na Moravu, možná ještě víc na severní než na jižní, o 5 - 10 st C teplejší počasí než bylo v Čechách. Možná větrnější a určitě deštivější, ale teplejší, v Čechách byly mrazíky 5 - 10 pod nulou a mrzlo i ve dne, na Moravě tálo i v noci a sníh tady slezl podstatně dříve.... Když bylo potom v Čechách jasno a noční mrazíky, tady na severní Moravě v dubnu bylo pod mrakem, pršelo a mrazíky skoro nebyly.....
Normálně bývá severní Morava třeba proti Praze nebo jižní Moravě v kvetení o nejméně 14 dní pozadu, letos tomu tak není.

Tak v Králíkách kvetou pouze jívy a devětcil. Do tet bylo 5dní s větším přínosem pylu a i tak to stálo za prt protože foukal studený vítr.Někde se musí přikrmovat-slyšel jsem to z více stran.Javory Mléče mají ještě velmi malé pupeny.

Dobry den,

jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu. Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku. Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.

VK:
Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 serem dolu nastavkem plnym mezisten.

-------
Nepíšeš jaké máš úly, ani co u vás kvete.

Obecně bych doporučil vzít ze stran nástavku souše, dát je do středu přidávaného nástavku a mezistěny zase na kraj.
A ten nástavek nadsadit nad ten původní. Tím se snad nic nezkazí. Záleží jak moc plodu tam je, ale pokud je až ke kraji, tak se dá přeložit i plod.
Ale od zítřka se má ochladit, takže bez podr.inf. těžko radit.

Karel

Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím, když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
Diky za rady Luboš

Třešně už kvetou a řepka začíná nakvétat taky. Jde to velmi rycle. Pardubicko, Ronov n.D.- n.v. asi 320m.
Tonda
Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek

To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj, včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné, dej vědět nakreslím Ti obrázek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.

2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> smerem
> > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> smerem
> > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> nastavku.
> > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> >
> >
> >
>

Žádná sebevražda to není jen dávám pokud mám souše na okraje abych je nemusel později přesouvat do prostřed a vždy podsouvám jako nejspodnější nástavek. Nic není přerušeno a včelstvo je naprosto kompaktní a mezistěny jsou pod ním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 14:46:24
> ----------------------------------------
> Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
> vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
> nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
> stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
> mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
> 2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.
>
> 2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> > neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> > jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> > včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> > nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> > podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> > nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> > málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> > už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> > muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> > budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> > třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> > způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> > nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> > souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> > dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > > ----------------------------------------
> > > Dobry den,
> > >
> > > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> > smerem
> > > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> > smerem
> > > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> > nastavku.
> > > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

To že staví divočinu směrem vzhůru je chyba konstrukce úlu Mezera by neměla být větší jak 8 mm To že sedí nahoře je v pořádku včelstvo se postupně posuvá směrem dolů a prostor nad sebou zanáší medem .Tak to správně má být. Špatně je to mezistěny nahoru!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Nic nesežerou jen věci odnášejí do hnizda kde na nich ty plísně pěstují.Jsou to vlasně zahradníci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 14:13:44
> ----------------------------------------
> Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
> nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím,
> když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
> Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl
> vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
> Diky za rady Luboš
>
>
>

Pepan: "Špatně je to mezistěny nahoru!"
______________________

Snažím se taky vytvářet jádro v každém nástavku ze souší, či nejlépe z rámků s plodem (sice převěšování, ale vyplatí se...). Většina z mých včelstev staví raději nahoře, zatímco již několikrát se mi stalo, že jsem na podzim ze spodního nástavku vyndal dvě mezistěny, které jsem jim tam dal v tuto dobu a které nebyly vystavěné (ačkoli krom nich vystavěli v pohodě 15 mezistěn), v horních nástavcích se mi to nestalo nikdy. Je to opravdu včelstvo od včelstva, je dobře, že kolega vyzkoušel dvě včelstva tak, dvě onak, ale validitu toho jeho pokusu opravdu snižuje ta skutečnost, že přidávat kompletně celý nástavek mezistěn (zvláště ještě v tuto dobu) je hloupost, která na včelstvo nepůsobí příznivě (také jsem to jednou u pár včelstev zkusil, s vidinou snadné manipulace s celými nástavky). Ovšem nevím, jestli kolega nevčelaří s nízkými nástavky, tam to může být zase jinak.

> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit
> momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm)

Seznam chvovatelů dodávajících oddělky na Langstrothech:
http://www.nastavky.cz/eshop/?oddelky,38

Lesní mravenci jsou dravci.

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mě jít po včelách. To že, někdo nechápe, cože mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takoví menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. To, jak se tvrdí, že včely jdou bránit česno, u vigor pravda nebylo. Když zjistily, že sršeň neprojde, tak stály v řadách za tou vložkou a čekaly. Díval sem se ze zadu do podmetu, pěkně hučely. Sršni to vzdali a byl klid. Potom mája vykoukla ven, zjistila, že je čistý vzduch a pak opět vylétly. Vložky mám i přes léto u všech včelstev. Co z toho plyne? Mám rád všechny zvířata, pokud mi nejdou na včely. I ptactvu dávám přes zimu na stromy ke včelnici špek a lůj. Tak mám pokoj. Zdraví P.S

Zdravím všechny, nemá prosím někdo zkušenost, jak je to zhruba s počátkem kvetení javorů v pětistech metrech n.m. v tuto dobu?
Z nástavků se line nádherná vůně, včely odněkud něco nosí, ale nejsem zrovna ve zdravotním stavu pobíhat venku, abych se poučil, co kde kvete.
Kaji jak je to u tebe? Kvete něco významného kromě sousedovic šáde hundert zwanzig? (-;
Ať se daří, Libor.

Libor:
Z nástavků se line nádherná vůně, včely odněkud něco nosí, ale nejsem zrovna ve zdravotním stavu pobíhat venku, abych se poučil, co kde kvete.
---
Ve Zl.Olešnici prý bylo za víkend na váze 2kg a v pondělí přes 1,5. Tady u mě to zatím vypadá jen na jívy a vrbičky, ve městě jsem viděl pár pampelišek u základů.
Javor mléč, který kvete tady dole - zatím jsem si nevšiml, že by kvetl, a o kus roste výš - javor klen - ten je pozdějí. A snad i víc dává, ale kolem mě bohužel není. Nevím proč kolem silnic cpali jen ten Klen:-)
Osobně to tady u nás vidím jen na vrbičky. Ale taky nemám čas někde běhat, honem tluču nástavky, běhám okolo zedníků a dětí a taky chodím do práce. :-)
Tak se honem uzdrav:-)

Karel

Dobrý den, syntetikou? To ne, seženu nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami, nebudu si zas...t úl nějakými dalšími cizorodými látkami. Co to natřít roztaveným včelím voskem, myslíte, že by to včely všechno vyčistily, nebo by mohlo něco mezi těmi spoji zůstat? Díky. P.Č.

Pavle Streite.
Píšete,že máte přírodu rád.Jak se to však srovnává s tím
co tu píšete o likvidaci mravenců,sršnů atřeba i sousedových včel.Tito tvorové všichni jsou součásti přirody
a to velice důležití.dá se říci,že nezastupitelní.Ale Vy toho o té přírodě asi moc nevíte,spíš si myslím,že si hodně
vymýšlíte.Docela rad si přečtu příště Vaši povídku o stopování sršnů.Tak s chití dotoho a hezké sny.v.š.

Klen je původně strom vlhkých studenějších horských lesů, jinak roste asi spíš tam, kde vyrostly stromy samovolně z náletů, takže klen byl mnohem více rozšířený v lesích za socíku, dneska, kdy soukromí majitelé lesy čistí od náletů, spíš ustupuje než že by ho někdo sadil. Je to velice dobrá včelařská rostlina, hektar by měl dávat mnoho stovek kilo sladiny. A je ve snůšce spolehlivý, meduje i za hodně studeného květnového počasí. Med je žlutozelený, jemnější. Dřív jsme měli v doletu mnoho javorů klenů rostoucích v porostu kolem potoka včetně mohutných vysokých tak stoletých stromů a snůška z javoru klenu byla pravidelná každý rok. Klen tady kvete od cca prvního, druhého týdne v květnu, zhruba od druhé poloviny snůšky řepky, akorát mám takový pocit, že dříve, před takovými cca 30 lety rozkvétal o takových týden 14 dní později než nyní.
Javor mléč by měl být strom spíš teplejších oblastí, vlhkých lužních lesů nebo potom ve městech různých parků a městské zeleně. Kvete těsně před rozkvětem řepky a během jejího začátku květu, údajně by měl být stejně dobrý zdroj medu jako klen, ale v té době ještě obvykle včely nejsou dostatečně silné, aby ho plně využily.

Opava - třešně v plném květu, řepková pole začínají žloutnout, všiml jsem si toho dneska ráno. Není to na tu řepku příliš brzy? To aby člověk pomalu nasazoval medníky.
Tom.

"Dobrý den, syntetikou? To ne, seženu nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami, nebudu si zas...t úl nějakými dalšími cizorodými látkami. Co to natřít roztaveným včelím voskem, myslíte, že by to včely všechno vyčistily, nebo by mohlo něco mezi těmi spoji zůstat?"
Syntetika se vyrábí z lněné fermeže modifikací fermeže pryskyřicemi. Je to tedy z velké části přírodní látka v přírodě relativně snadno rozložitelná. Naopak akrylátové pryskyřice použité ve vodouředitelných barvách jsou látky přírodě mnohem více vzdálené. Je tedy třeba o těch věcech trochu vědět a ne jen bezduše přebírat jednoduché schéma typu "leju do toho vodu = ekologické" "leju do toho ředidlo = neekologické" Ovšem ještě přírodnější než syntetika jsou fermežové a olejové barvy, tam je ten lněný olej použitý při výrobě modifikován minimálně.

"...také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. Sršni to vzdali a byl klid. Co z toho plyne?"

Z toho plyne, že jste je pálil zbytečně. A o tom je celou dobu řeč.

Praha 3500m
Včera rozkvetla třešen ptačka i v třešen, broskev, opět vše najednou.
Je suchý vzduch a prinos byl jen 30dkg

Dobrý den,

potřeboval bych typ na prodejnu mezitěn(výměnou za vosk) na východ od Prahy, např. Nymburk, Poděbrady, Český Brod, Mladá Boleslav, Turnov. Za adresu či telefon, předem děkuji Luboš

Streit Pavel (78.136.172.227) --- 20. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531) (43534) (43549) (43556) (43566) (43572) (43575)

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mně jít po včelách. To, že někdo nechápe, co že mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takové menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pavle, ne že by mě to zvlášť bavilo, ale připojím pár odkazů, abych podpořil u Vaši nadějnou lásku ku přírodě:

"Dle vyhlášky 395/1992 Sb., a § 50 zákona č.114/1992 Sb., jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. V souvislosti s výše jmenovanou vyhláškou jsou lesní mravenci rodu Formica zařazeni do kategorie ohrožený druh. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody.
Důvodem k ochraně rodu Formica není pouze jejich dlouhodobá početní stagnace, včetně vymizení tohoto druhu z mnoha oblastí, ale i velký význam tohoto druhu v biologické ochraně lesa. Významně ovlivňují početnost a gradaci mnoha lesních škůdců."
Více na: http://prirodakarlovarska.cz/?vse-o-sdruzeni-zo-csop-alter-meles/o-programu-formica
nebo:
http://www.sdruzenikrajina.cz/index.php?lng=cz&p=cinnost-lesni-mravenci
http://muzeum.ji.cz/index.php?page=27c&galery=27c_galery
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1028&m3_id=1130&m_id_old=1473

No a o sršních to platí mutatis mutandis neboli jak by smet, ... jak pravil Mr. Google, :-)
Tož tak ... Jiří

"potřeboval bych typ na prodejnu mezitěn(výměnou za vosk) na východ od Prahy"
----------------------------------

http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_1&sName=Kontakt

Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště, zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak, že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel zahrádky.)
Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji ťápotu v přírodě Luboš

Nejblíže vím o Včelnexu v Dolních Počernicích. Inzerují občas ve Včelařství jsou i na Internetu. Pár let jsem je odebíral, ale skončil jsem. Vadí mi velká křehkost. Prostě válce beroucí si vosk z nahřáté plotny, to je o něčem úplně jiném. Zdraví R. S.

Ti co bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. si to právě uvědomují. Spotřeba sama o sobě nic nedavastuje, ale Váš přístup ano. Pokud si každý zaveze jenom jeden rybníček, zničí jenom jedno mraveniště, zabije jenom sousedovi včely, tak vzhledem k množství lidí nebudou žádné rybníčky, mraveniště, včely. Proto je toto zcela jednoznačně katastrofa pro přírodu, a čím víc bude lidí jako jste Vy, kteří káží vodu a pijí víno, tím bude příroda zdevastovanější. Možná Vás to překvapí, ale společnost se skládá právě s těch jednotlivců. Jako včelař by jste to měl chápat !!!!

Vlasta Netušil

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 11:01:21
> ----------------------------------------
> Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina
> těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla
> především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále
> potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme
> cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme
> nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní
> společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli
> uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště,
> zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né
> ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak,
> že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel
> zahrádky.)
> Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji
> ťápotu v přírodě Luboš
>
>
>

Nejsem odborník, nevím čím vším múže být zbůsobena křehkost. Vím, že staré mezistěny jsou křehké, ale stčí je nechat ohřát(dcela dobře to jde ve skleníku - loni jsem to zkoušel poprvé), a zase je to v pohodě. Já jsem si myslel, že ve vosku proběhne něco jako krystalizace a ta se teplem zruši. Luboš

Jinak díky za odkaz na prodejnu

Pro pana Netušila

chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky, kupujete domácí potraviny(nejlápe od souseda), atd., jak jste získal PC se neptám(určitě z druhé ruky) , a na dovolemou nikam nejezdíte - letadlo jste viděl jen na obloze. Pokud ano, chápu vaše rozhořčen, a omlouvám se Vám svý příspěvek, pokud ne běžte prodat auto, odpoji eletriku, vypnou topení a zrušit dovolenou. Luboš

Luboš: "..chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky,.."
_________________

To je naprosto typická argumentace lidí, kteří vidí třísku v oku bližního, ale nikoli trám ve vlastním oku, abychom si vypomohli biblickými slovy... Neboli, tím chci říci, že se s tímto můžeme setkávat už odpradávna. Vy zkrátka nechápete, že celek se skládá z jednotlivých částí, že z množství různými důvody motivovaných ničení může vzejít devastace celková. Jedno mraveniště nezachrání druh, úsporné zářivky nás nezachrání před nutností mít stávající energetické zdroje, zateplení baráku, podlahové topení, nízkoenergetické spotřebiče, systém recyklace, úsporný režim provozu PC, vypínání režimu stand-by, apod. nás nezachrání před onou "ekologickou stopou", tu budeme mít vždy, ale může alespoň omezit či přibrzdit nápor devastace celkové, a ve svém součtu tak mohou mít úspory svůj velký význam. Ovšem spousta lidí prostě přijala životní princip "po nás potopa" (třebaže i vědecky pojmenovaný, třeba jako "diskontování budoucnosti" apod.). P.S. Je opravdu smutné, že slovo moralista dostalo hanlivý význam... Nevím, jestli ale jako chovatelé včel nespláčeme, až se chopí kormidla nemoralisté. Proti těm možná budou mravenci úplná prkotina...

Pane Luboši,
nevím jak definujete uctivé chování, ale proti molům nic nemám a nic jim nedělám. Domácí potraviny dělám na své zahradě a něco kupuji , jak jste aprávně řekl nejlépe od souseda ( čím blíž tím lépe). Letadlo jsem viděl i na zemi, ale na dovolenou s nimi nelétám (osobně mám radši běžky a kolo, ale proti gustu žádný dišputát). Pěšky chodím často a nemám ani problém vyjít schody. S tím PC jste to trefil je z druhé ruky. Topím více méně dřevem (následující zimu mám v plánu topit pouze dřevem). Auto používám v rozumné míře.

Tím co jsem tu napsal jsem chtěl říci, že by se měl snažit poškozovat okolí minimálně. A neomlouvat si ničení přírody a porušování zákona tím, že to dělají i jiní. Když se zamyslíte nad přínosem mravence pro okolí a včely medonosné(medotvorné), tak je to mravenec co je užitečnější (pomáhá i těm včelám).

S pozdravem
Vlasta Netušil


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 11:29:06
> ----------------------------------------
> Pro pana Netušila
>
> chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte
> pěšky, kupujete domácí potraviny(nejlápe od souseda), atd., jak jste získal
> PC se neptám(určitě z druhé ruky) , a na dovolemou nikam nejezdíte -
> letadlo jste viděl jen na obloze. Pokud ano, chápu vaše rozhořčen, a
> omlouvám se Vám svý příspěvek, pokud ne běžte prodat auto, odpoji eletriku,
> vypnou topení a zrušit dovolenou. Luboš
>
>
>

Luboš: "..chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky,.."
---------------
I když jezdím autem, tak když vidím před sebou psa, kočku, lišku ba i důchodce, tak brzdím.
Prostě škodím co nejmíň. O to tady asi šlo. Ne že nemáme dýchat a už vůbec ne vydechovat CO2 :-)

Karel

jea !válcované mezistěny! i po letech ji zohnu konci k sobě aniž by se zlomila,zatímco lisovaná se drolí v rukách,p.kováč ,732269614 Domašov nad bystřicí okr olomouc,tradice, pěknej výraznej prolis dna buňky,jakejkoliv rozměr v jakýmkoliv i směšným množství,prosím už je to starší pán,pokud chcete mezistěny uvádějte mu čistou míru mezistěny,protože prd může tušit co má kdo za jakej rámek.....

mravenci.....zkuste na ně mluvit,mě se je podařilo ukecat,bydlí někde ve střeše úlu,úl je nezajmá....

> Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina
> těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla
> především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále
> potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme
> cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme
> nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní
> společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli
> uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště,
> zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né
> ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak,
> že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel
> zahrádky.)
> Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji
> ťápotu v přírodě Luboš
>
> ----------------
Jo a tady si tu ťápotu může každý spočítat :-)
http://www.hraozemi.cz/ekostopa.html
>

Je to tak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mezist?ny
> Datum: 21.4.2010 11:18:16
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník, nevím čím vším múže být zbůsobena křehkost. Vím, že staré
> mezistěny jsou křehké, ale stčí je nechat ohřát(dcela dobře to jde ve
> skleníku - loni jsem to zkoušel poprvé), a zase je to v pohodě. Já jsem si
> myslel, že ve vosku proběhne něco jako krystalizace a ta se teplem zruši.
> Luboš
>
> Jinak díky za odkaz na prodejnu
>
>
>

Krásně se tu projevuje, jak jsou pojmy jako "užitečný" a "škůdce" relativní. O přínosu mravenců pro fungování vztahů třeba v lese snad nikdo nepochybuje a věřte, že i pro člověka ten pozitivní přínos výrazně převládá.
Dodám jiný příklad z opačného, snad pochopitelnějšího konce. Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel, a to říkám hodně mírně. Jak byste se tvářili třeba na otrávené návnady řekněme nějakým systémovým jedem které si rozhodí po SVOJÍ zahradě a pohubí tím VAŠE včely. Není přece blbej, a "pokud si má vybrat" mezi nějakejma včelama a svými zájmy (a to nemusí být jen bazének a opalující se roštěnka, může to být třeba i těžká alergie na bodnutí)...
A klidně přitom může dělat hodného strejdu a chlácholit svědomí tím, že první dva dny nasadí mírnější jed, jestli si to včely nerozmyslí a nepřestanou mu tam lítat, nebo si třeba neseberou úly s plodem a nepřeletí o katastr dál ;)

Jinak pokud se vrátíme na úplný začátek, není snad nutné jít do takových extrémů. Takže začlo to dotazem, jak na ně. Pokud jsou ve většině případů dostačující třeba ty nádobky s olejem, nač lejta s chemií a buldozer. Proč by měl jít "pán tvorstva" na komára s kanónem???
V posteli si mraveniště asi nenechá ani ten největší ekofanatik, na druhou stranu hubit je a vše živé v široširém okolí lesního stanoviště...
Pokud Vám nestačí účelné, jednoduché a šetrné opatření, a potřebujete "jim dát za uši", nehrajte si na milovníka přírody a nehoňte si tím ještě pozitivní body u veřejnosti. Nebo máte rádi jen tu užitečnou, pro Vás přímo a jednoznačně přínosnou přírodu - tedy defakto - sebe?

Končím svůj moralistický příspěvek, až jsem se ho sám lekl ;)
Přeji šťastný start nové sezóny ;)

HI

> Je to tak.

Letos jsem prvne videl a osahal si, ze to vubec tak neni. Valcovane jsou mnohem lepsi co se tyce poddajnych vlastnosti... Pro me je to najednou komplikace si je nechat nahrat aby s nimi slo delat..
T.H.

HI: "...Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel, a to říkám hodně mírně. Jak byste se tvářili třeba na otrávené návnady řekněme nějakým systémovým jedem které si rozhodí po SVOJÍ zahradě a pohubí tím VAŠE včely..."
_____________________________

Moc pěkně vyjádřeno!!
Je to hezký obrázek toho, jak svět může vypadat, když každý budeme posuzovat věci pouze z hlediska naší vlastní užitečnosti, svého osobního a bezprostředního prospěchu - roštěnka se chce v klidu opalovat, dítě čvachtat v bazénku, ovocné stromy tito sousecé již předloni vykáceli, protože si přeci ovoce člověk za pár korun může koupit a "nevyplatí se to", takže k čemu jim jsou nějaké včely? Jen otravují, řeknou si. Pouze bych ještě doplnil, že další stupeň nastane tehdy, když už tento soused ani nebude dělat hodného strejdu a chlácholit své svědomí a potutelně se usmívat, ale bude se ke svým nemoralistickým zásadám s hrdostí hlásit... Pak to ale, pánové a dámy, můžeme všichni zabalit, protože jsme proti takovému jednání zcela bezmocní. To bychom si asi měli uvědomit a proto být těmi prvními, kteří budou odsuzovat jakýkoli přístup, který bez rozmyslu hubí "škodnou" kolem sebe (krtka na zahradě, myš v blízkosti úlu, sršně, vosy, mravence, vydry, rysy, vlky, medvědy atd.). Budeme-li se těmto věcem vysmívat, pracujeme proti sobě.

"...Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel..."
---------------------------
jo, jo, zrovna v sobotu koukal soused dost smutně na svou vířivku, navoněnou nějakým pomerančovým čímsi, jak si zní včely (nejspíš moje) dělají napaječku. Bylo jich tam nejmíň 50. Zatím to bere sportovně a přemýšlí co dát do vody, aby to vonělo a nelákalo včely. Doufám, že to vymyslí neobjedná si na mě buldozer.

mém děti, mám auto, jezdím na dovolené s rodinou i solo, vytápím dům, mám 2x kolo, 3x běžky atd. zkrátka pořádná ťápota. Nemyslím když si neprdnu, tak se zlepší ovzduší, když do tak někdo vnímá, ať z těch prdů má radost, oni(my -moje tvoje potřeby) mu v brzku někde postaví fabriku na prdy. Luboš (líp už to neumím vysvětlit, s diskuzí končím, púvdní téma co s mravenci a jak se chovají k včelám se totiž absolutně zvrhlo (múžu za to i já))

Tak jsem o víkendu prohodil nástavky.Vrchní s plodem a že ho je :) jsem dal dospod nad dno a ten původní nástavek jsem narval mezistěnama keom krajů kde jsou souše.Co myslíte je to dobře?
Snad únik tepla pro plod nebude tak výrazný a včelky budou stavět.

Špatný fčelař: "...původní nástavek jsem narval mezistěnama keom krajů kde jsou souše..."
_______________________

Jen bych asi nechal uprostřed tak tři souše, aby matka mohla do nástavku (nyní horního) dříve přejít a začít zde klást. Záleží ale, jestli a jak u Vás už něco kvete, pokud ano, tak by to mělo být v pohodě.

Ano také jsem si říkal raději víc souší nechat , ale risknul jsem to.Plod snad neprochladne a matky si nějaký ten den musí počkat až včelky vystaví mezistěny a pak pošupajdí klást nahoru :)

Bacha na rojovou naladu.

2010/4/21 patný fčelař <e-mail/=/nezadan>

> Ano také jsem si říkal raději víc souší nechat , ale risknul jsem to.Plod
> snad neprochladne a matky si nějaký ten den musí počkat až včelky vystaví
> mezistěny a pak pošupajdí klást nahoru :)
>

Ti co to vidí správně a umějí to pojmenovat mlčí. Možná by bylo někde zle.

P.J.

O mravencích jsem psal před rokem.Také nejsem pro moralizování.Ono je to jako s lidma.Když mne někdo jednou okrade,přežiju to i dvakrát,když přijdou 4 raubíři,vykradou co se dá,začnu něco vymýšlel a nějak se bránit.Když se ten hladový přemnoží a chce mě vyhnat,budu muset populaci redukovat na únosnou mez(dosaďte si co chcete,jakoukoli populaci i příroda se brání).
A zákony pro koho platí?Stačí sledovat co zůstává po jakékoli těžbě,nebo se mýlím ?

U mne létá asi tak plovina na nově zřizovaný rybníček a klidně sají vodu i když k nim sahám pro oblázky a druhá polovina létá na bahníčko po zrušeném kompostu. To co nám nevoní , jim zrovna může.

Zdravím vás,
já si myslím, že by to dlouho netrvalo a bylo by to pryč.

Mohu vám říci, že na ty síta bohatě stačí normální syntetika, nebo vodou ředitelný barevný ostín barvy eternal. Ekologickou barvu mám doma také. Koupil jsem si jí na starší medomet na buben. Jmenuje se BISIL a prodává se v bílé a červené barvě, ale na síta je zbytečná. Je ale drahá, 200 kč. Barvy doma jistě nějaké máte, takže na síta to stačí, ale je to na vás.
Zdraví P.S

Martine, ale diskontní doba a globalizace je zde již přes 20 let, ta s námi kráčí od převratu. Taková je doba. Mám rád všechny tvory. Pokud mi ale jedno zvíře začne škodit, musí pryč po dobrém, nebo po zlém. Nebo snad chcete říci, že myslivci by nesměli střílet po liškách, kánětech, poštolkách? Ty jsou také chráněné a přemnožené. Je to normální stav. Pozujte prosím případ od případu a ne plošně, co se má a co ne. Člověk přírodu přetváří již od doby železné, takže je to úděl náš, to nic nezastaví. Popřemýšlejte, zda vy, co zde na toto téma moralizujete, da jste čistí jak lilie, zda jste nikdy nešli za svůj život proti zájmům nějakého tvora, zdajste doma nevyhubili komáry, mouchy a jiný hmyz. Určitě ano. Moralizovat můžete, ale musíte na to mít právo a čisté svědomí. To nemá čisté žádný člověk na světě ani PAPEŽ.
Zdraví P.S

Takovou pitomost p. Netušil jsem hodně dlouho neslyšel, Mravenec je užitečnější než včela? Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel, nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let. Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé. Mají rádi přírodu, pokud je ale nějaký tvor, začne ohrožovat, udělá se opatření. Nebo mi snad chcete řící, že když termiti napadnou váš dřevěný dům, který zlikvidují, dům vám spadne a vy jim jen zapleskáte a zaskáčete si juchajda? Přírodu mám rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek, neznám bratra a to snad každý. Minimální poškozování přírody se dělo naposledy v době železné, potom začal od starověku rozmach a nese se to do nyní. Hurá do doby železné, P.S

Než jsem dojel domú tak mi to došlo,
Ta rostlina se jmenuje Bika ladní, lidově kominíček, Luzula campestre.
Před 40ti lety jsem ji míval na zahradě v trávníku nyní ji vidím již jen zřídka, dicela jsem ji dělil a prodával jako skalničku.
Obě pčednášky se mi moc líbily díky
Zdravím
J.B.