Archiv Včelařské konference

Než jsem dojel domú tak mi to došlo,
Ta rostlina se jmenuje Bika ladní, lidově kominíček, Luzula campestre.
Před 40ti lety jsem ji míval na zahradě v trávníku nyní ji vidím již jen zřídka, dicela jsem ji dělil a prodával jako skalničku.
Obě pčednášky se mi moc líbily díky
Zdravím
J.B.

Luboši, za to nemůžete, zvykněte si, že se tu hodně slovíčkaří a tahá za slovo. Vemte to tak, v naší společnosti jsou ekofanatici, ekomilové a racionální lidé.
Ekofanatik - člověk tvrdící, že příroda a nic jiného, eko, eko, eko, bez eko to nejde.Strana Zelených
Ekomilové - ti už jsou lepší, mají sice eko názory, ale tak tvrdě je neprosazují.
Racionální lidé - člověk je pánem tvorstva. Přírodu je nutné chránit. Ale v rozhodující chvíli mezi dvěma druhy živočichů. Nám včelařům přímo včely přinášejí užitek, hmatatelný. Mravenci pro nás mají též užitek, ale ne tak obrovský. Pokud mezi těmito druhy dojde k boji, vy zasáhnete. Jsme včelaři, nebo mravencáři. Pro mě mezi těmito druhy jsou přednější včely. Pokud se zastanu včel při střetu těchto druhů, budu sklízet med. Pokud se zastanu mravenců a ne včel, budu tak moci prodávat jen tak akorát KM.P.S

P. Streit: "...jsou ekofanatici, ekomilové a racionální lidé".
_______________________

Tak jsem v tom případě ekofanatik, protože si taky myslím, že příroda je vše a bez ní to nejde (co byste tak řekl, že není příroda, když už jste ten racionální člověk?) Každopádně - radši ekolog, než egolog...

Ale protože už jsem k mravencům řekl vše, nechci se k tomu dále vyjadřovat. Jen ještě vyktnu do popředí to, z čeho jsem vyšel a co bylo původně jádrem tohoto tématu, když se Luboš ptal, co s mravenci - resumé: navrhoval bych mravence být na pokoji a oni s teplejšími dny a větší nabídkou v přírodě sami nechají prostředí úlů na pokoji a bude po problému. Případně bych použil pro přerušení jejich cest ony misky na nohách podstavců. To je můj názor podepřený vlastní zkušeností, nic více. Důkazem toho, že toto téma je aktuální právě v této době, je skutečnost, že se zde vyskytuje každoročně přibližně v tuto dobu, zatímco v pozdějším období zcela výjimečně.

díky pane Bűrgel

S mezistěnami z Dolních Počernic nemám také dobrou zkušenost.Trhají se !!!

J.M.
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 21, 2010 11:05 AM
Subject: Re: Mezist?ny


> Nejblíže vím o Včelnexu v Dolních Počernicích. Inzerují občas ve
> Včelařství
> jsou i na Internetu. Pár let jsem je odebíral, ale skončil jsem. Vadí mi
> velká křehkost. Prostě válce beroucí si vosk z nahřáté plotny, to je o
> něčem úplně jiném. Zdraví R. S.

Zdravím všechny.Pokud už si dávám včely do lesa,tak musím počítat s tím,že ten les má své obyvatele a ti tento náš počin nevidí Z NA3EHO pohledu,ti mají jiné hodnoty,pro ně platí zákony přírody víc,než pro nás.Pro ně je ten les domov,zdroj potravy a tak se někteří z nich dívají na naše včely,ať už se jedná o mravence,o vosy,sršně(mimochodem,na evropském území už zahájila své tažení asijská sršeň,která se vyloženě zaměřuje na včely-viz nedávno ve Včelařství),různé ptactvo a další,ještě,že tu nemáme medvědy jako na Slovensku,ti by nám teprve dělali vrásky na čele.Člověk nemusí být ekofanatik,aby si takové věci uvědomil,však on je tam se svými včelstvy hostem a ONI tam jsou ti domácí,tak se tam přece nebudu chovat jako hromburác,stačí,že lidstvo jako celek v zájmu společnosti se svojí důmyslnou technikou využívá lesy,pole,louky.To,že v krajině využívá těžkou techniku,má svůj důvod,dnes už na takovou těžkou práci"nejsou lidi jako dřív",a navíc je to ve finále finančně výhodnější,s tím prostě nic nenaděláme,na nás zbývají opravdu jen ty drobty(jedno mraveniště,sršní hnízdo,které jsou pro naše včely potenciálními škůdci),ale oni jsou také jen sousedé,jen mají odlišný způsob života,než my.
Pavel.

Také děkuji. Bylo to komorní a poetické odpoledne.
Diskuse s posluchači ukázala, že jsme nepřišli zbytečně.
Ivan Černý

Je prostě třeba mít určitou rozumnou pokoru.
Stanoviště s hodně mravenci je prostě jen další vlastnost toho stanoviště. Stejně jako včelař kvůli 10 - 20 včelstvům obvykle ( kromě speciálních projektů přeměny krajiny rozpočítaných ma mejméně půlstoletí) nedělá novou cestu skrz les, nelikviduje v lese jemu nevhodné stromy a nesází tam ty vhodné (aspoň ne hromadně), nekácí v okolí včelstev stromy, aby včelky nebyly ve stínu a vlhku nebo nekope nějaký příkop či studnu, aby včelky měly vodu u úlů a podobně, tak by neměl v širokém okolí likvidovat třeba ty mravence. To, že paběrkují odpady, otravují včely a možná jsou při zániku slabého včelstva je prostě jen vlastnost stanoviště stejně jako třeba ty stromy, co stíní... I když možná kvůli mravencům má potom včelař o nějaké kilo medu méně...... Na druhé straně stejně tak jako včelař v lese vysekne příliš otravné kopřivy nebo ostružiny příliš blízko úlů nebo nějaký keř plevelného černého bezu překážející výletu včel, tak úplně stejně podle mně může trošku otravovat ty mravence a ztěžovat jim život třeba tím lepem nebo vyčištěním okolí úlů nebo těmi nádobkami s vodou či olejem...
Stejně tak, jako se třeba stane, že je ideální stanoviště se spoustou včelařských rostlin, dobrým příjezdem, schovaným místem mimo výskyt vandalů ..... a včelaři se třeba nepovede tam včely domluvit, třeba jen proto, že majitel nechce.... a musí vzít zavděk stanovištěm o kilometr dál, kde ty výnosy budou znatelně horší.....
Stanoviště, kde je tolik mravenců, že omezují, případně jsou schopni zlikvidovat i silná včelstva, je třeba považovat za místa nevhodná pro včelaření. Stejně jako třeba místa někde v mokré zastíněné rokli v lese nebo naopak suchá místa otevřená všem větrům z každé strany s vodou půl kilometru daleko.....

"Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel, nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let. Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé... Přírodu mám rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek, neznám bratra a to snad každý."

Informace o tom, že včela nebyla v minulosti na celých kontinentech, kde normálně fungovala příroda i lidské civilizace, tu za poslední rok proběhla tak 10x (a vy jste na konferenci byl, to nešlo přehlédnout). Povídání o tom, že to není otázka černobílého přístupu příroda vs. člověk, ale rozumné míry v použitých prostředcích a snahy nemyslet při práci čistě a zcela tupě na svůj osobní krátkodobý prospěch, je zdá se také marné. Že např. mají mravenci v okolí stanoviště dobrý vliv na produkci medovice ("chov" a aktivní ochrana mšic), je jen další z věcí, které je dobré uvážit, když už chcete jít jen za svým.
Čtete a berete jen to, co se vám hodí, na argumenty reagujete prasklou deskou a zastydle-puberťácky-načepýřeným egem. I ve věcech, ve kterých máte rozhled tříletého dítěte a děláte ze sebe neználka a vola, se stejně budete vždy cítit jako vítěz. Budiž vám to přáno, když vám to stačí.

Nechci vás už zbytečně urážet, takže končím s díkem, že jste neodpověděl opět jen příběhem svého souseda s nezasíťovanými dny a nenahraditelnosti výhradně panenského díla. Díky, jen tak dál! ;P.

HI

Pane Streit
zamyslete se hlavou, která z plodin je závislá na včelách?? Včela medonosná je velmi nespolehlivý opylovatel (včelař kočuje, nekrmí, zatočí se slabochy atd.) a pro přírodu i zemědělství je zcela postradatelná. Připouštím, že u některého ovoce jsou chvíle kdy je bez včel opyleno málo květů. Z pohledu člověka a jeho potřeb (jídla) je největší a zcela zásadní vítr (jednoděložné jsou větrosnubné nebo samosprašné a většina důležitých dvouděložných také). Takže pokud žijete s tím, že mávání včel křídly působí 90% větru máte pravdu (nemám potřebu Vám vysvětlovat něco o rozdílech teplot sklonu struktuře atd., každopádně vítr způsobuje slunce).
Pokud mi tady (žiji v Čechcách) sežerou dům termiti, budu asi křičet juchajda, pokud budu mít dům tam kde jsou termiti, tak je na mě abych se postaral o jeho termitovzdornost. Určitě dům neodfláknu a pak nevyhubím termity v širokém okolí.
Pane racionální člověku musím Vás upozornit, že jsem tvor i můj pes je tvor a Vy náš pán rozhodně nejste.
Někteří myslivci (prasata) sice střílí lecos, ale to neznamená, že to dělají dobře, a že neporušují zákon (stejně tak jako Vy se sršni a mravenci).
Papež čisté svědomí určitě nemá, ale já celkem ano. Myslím, že je trochu mimo srovnávat dům s lesem. Každopádně, když knám přijde návštěva a je třaba alergický na psa, ptáky , kytky .... tak jí určitě nedovolím je vyhubit. Pokud přijdu já někam, kde je někdo kdo nebo něco mi nevyhovuje, tak ho taky nechám žít a pokud to nejde vydržet tak odejdu. To bude asi tím, že nejsem ten PÁN TVORSTVA.

Abych to celé shrnul.
Mravence nechte kde jsou nic Vám nedělají a včely taky nesežerou. Mám mravence okolo úlů i v úlech. Zkoumal jsem to (i váhu jsem pořídil abych zjistil, že jen vyčistí podmet a jinak nic nedělají) a zjistil, že tam kde jsou včely nejsou mravenci, tam kde včely nejsou tam mravenci hledají něco k snětku. Pokud Vám mravenci loví včely, tak máte včely poněkud malátné (hlad, stáří, nemoc ...) a měl by jste řešit nemocné včely a být rád, že je za Vás mravenci uklidí.

S pozdravem

lesu zdar

Vlasta Netušil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 21:48:08
> ----------------------------------------
> Takovou pitomost p. Netušil jsem hodně dlouho neslyšel, Mravenec je
> užitečnější než včela? Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má
> i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel,
> nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let.
> Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu
> ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam
> rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé. Mají rádi přírodu,
> pokud je ale nějaký tvor, začne ohrožovat, udělá se opatření. Nebo mi snad
> chcete řící, že když termiti napadnou váš dřevěný dům, který zlikvidují,
> dům vám spadne a vy jim jen zapleskáte a zaskáčete si juchajda? Přírodu mám
> rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek,
> neznám bratra a to snad každý. Minimální poškozování přírody se dělo
> naposledy v době železné, potom začal od starověku rozmach a nese se to do
> nyní. Hurá do doby železné, P.S
>
>
>

je dost chladno,pylu je dost ale kvete nám to suše,a tak včelám se moc nechce,srovnám si včelstva

-nahoře nechám od kraje(aby mi do nich matka nekladla) panenské prázdné souše ,které nahradily otevřeny plod,kterej sem přidal dolů,označím si zbylé zásoby,který pak přijdou oddělkům, atak se udělá i prostor pro přívaly řepky,pak je vprostředu zavřenej plod,kterej vybíhá a dělá místo pro první menší snůšky

-dole zásoby,pyl, plod všeho stáří,stavební rámek-ve všech úlech stejnej počet rámků respektive plochy
tak to nechám skoro do konce třešně,dělám to tak vždy protože mám pak včely cca v jedné síle a nepoužívám mřížky...

pak je roztrhnu nástavkem mezistěn,případně zbylej plod z vrchu dám do něj a mezistěny nahoru do prostřed,vedle ty prázdný soušepokud jsou ještě prázdný,vedle do kraja zimní zásoby pro oddělky pokud zbyly,během řepky dostanou nástavek souše i mezistěny,i st.r.(poměr podle přínosu)pod plod, no a při klasice máme v řepce čtyři ,pak tvořím silný oddělky-ze dvou včelstev je oberu na jeden nástavek,v lípě dostanou druhej s prazdnejma soušema ,kterej zpravidla v létě vytáčím....,při klasice dávám pátej v lípě,
na NN samozřejmě víc-nástavkama pro plod trhám plodiště,nástavky pro med dávám mezi zavřenej plod a "medník" ,no a jedem s medem....,jde to tak na každé míře,když jdu pod 4O i na stabilním st. sem nespokojenej sám se sebou,protože to není problém žádnej rok,na zimu včelstva zase porovnám do jedné síly oddělkama,část oddělků dorovná zimní rozdíly na jaře,zbytek oddělků se spojuje přímo do produkčních včelstev

letos nekrmím ,přestávám krmit cukrem,je to primárně zbytečná práce,navíc
na to aby se vám kilo cukru dostalo na stůl je SPOTŘEBA 1000 LITRU VODY,kolik je na to potřeba energie...?

Zaujal mě článek "Odvíčkování pomocí horkovzdušné pistole":
http://vcelarstvi.webnode.cz/news/odvickovani-pomoci-horkovzdusne-pistole/

V reakci na to jsem tímto způsobem vyzkoušel odvíčkovat zásobní plást, ale bez valného účinku. Víčka se sice rozpustila, ale vosk se rozplynul na medu a po vychladnutí vznikl voskový povlak, který byl jen místy přerušený. Zkoušel jsem obě dvě rychlosti proudění horkého vzduchu, avšak výsledek byl stejný. V čem dělám chybu, že mě to nefunguje?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Velmi krásné pane Netušile. Takového psaní, by jste mohl vytvářet více. Velmi pěkně se to četlo!! Děkuji.

Jiří Pala.

"Někteří myslivci (prasata) sice střílí lecos, ale to neznamená, že to dělají dobře, a že neporušují zákon (stejně tak jako Vy se sršni a mravenci)."

Trochu mimo téma, ale zjednodušeně zvěř k ulovení je dle zákona a práva myslivosti majetkem majitele lesa a pole, který ji přes pronájem přenechává myslivcům. Volně pobíhající pes bez dozoru v lese je predátor, který tam nemá co dělat, asi jako kdyby někdo zavřel třeba kunu v zimě do včelína s polystyrenovými úly. Omezení střílení volně pobíhajících psů v mysliveckém zákoně je nesmysl, výsledek lobby pejskařů, než skutečně rozumné opatření. V praxi střílení pytlačících psů prakticky znemožnuje, protože v praxi prakticky každý odstřel, který je zjištěn a myslivec identifikován, umožnuje soudně napadnout.

Odvíčkování horkovzdušnou pistolí popisuje Dr. Liebig v Moderním včelaři č.5. z roku 2006. Píše se tam že odvíčkovat tímto soůsobem jdou jenom čerstvé panenské plásty z medníku,kde je mezi medem a víčkem vzduchová bublina,která po ohřátí spůsobí prasknutí víčka, zřejmě dřív než se stihne roztavit.
Milan

Pavle ono to tak horké s timi včelami nebude. V Austrálii a na americkém kontinentu včela nebyla a přesto tam žili lidé. Jen tam byla jiná skladba vegetace a zvěře. Něco jiného to je sice v eroasii a Africe.
Jinak život na zemi, je jen o tom, jak toho jiného sežrat, nebo ho alespoň vytlačit ze svého území.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 21:48:07
> ----------------------------------------
> Takovou pitomost p. Netušil jsem hodně dlouho neslyšel, Mravenec je
> užitečnější než včela? Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má
> i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel,
> nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let.
> Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu
> ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam
> rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé. Mají rádi přírodu,
> pokud je ale nějaký tvor, začne ohrožovat, udělá se opatření. Nebo mi snad
> chcete řící, že když termiti napadnou váš dřevěný dům, který zlikvidují,
> dům vám spadne a vy jim jen zapleskáte a zaskáčete si juchajda? Přírodu mám
> rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek,
> neznám bratra a to snad každý. Minimální poškozování přírody se dělo
> naposledy v době železné, potom začal od starověku rozmach a nese se to do
> nyní. Hurá do doby železné, P.S
>
>
>

Streit Pavel (78.136.165.17) --- 21. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531) (43534) (43549) (43556) (43566) (43572) (43575) (43576) (43587) (43589) (43591) (43593) (43595) (43601) (43603) (43605)

Luboši, za to nemůžete, zvykněte si, že se tu hodně slovíčkaří a tahá za slovo. Vemte to tak, v naší společnosti jsou ekofanatici, ekomilové a racionální lidé.
Ekofanatik - člověk tvrdící, že příroda a nic jiného, eko, eko, eko, bez eko to nejde.Strana Zelených
Ekomilové - ti už jsou lepší, mají sice eko názory, ale tak tvrdě je neprosazují.
Racionální lidé - člověk je pánem tvorstva. Přírodu je nutné chránit. Ale v rozhodující chvíli mezi dvěma druhy živočichů. Nám včelařům přímo včely přinášejí užitek, hmatatelný. Mravenci pro nás mají též užitek, ale ne tak obrovský. Pokud mezi těmito druhy dojde k boji, vy zasáhnete. Jsme včelaři, nebo mravencáři. Pro mě mezi těmito druhy jsou přednější včely. Pokud se zastanu včel při střetu těchto druhů, budu sklízet med. Pokud se zastanu mravenců a ne včel, budu tak moci prodávat jen tak akorát KM.P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pavle, Pavle, Vy jeden přírodoteroristo ... :-). Tak Vy chcete tvrdit, že nevíte, co je to pravoúhlý svět? Nezoufejte, jste ještě "k zbláznění mlád" a je před Vámi dlouhá cesta, po níž jistě dojdete k hlubšímu poznání souvislostí a objevíte kouzlo spojených nádob. A třeba se z pána tvorstva stanete jednou "pouhou" součástí onoho magického tyglíku zvaného příroda a nazřete, co je čemu a komu k užitku ... Čtěte, studujte, pozorujte a nemějte strach, ono to jednou přijde ... Pro začátek bych si dovolil doporučit něco o elementární pokoře ...
Toť vše, téma, zdá se, neskýtá již naději na další peripetie ... Jiří

Je to trochu od tématu, ale stejně. Nějak jsme se nepochopili. Pan Streit psal o střílení dravců (poštolka, káně ..), zatoulaný pes nebo neovladatelný pes v lese je "škodná" (vím, že v novém zákoně už není škodná definována). Všechna divoce žijící zvěř nemá majitele, majitele majá až potom co je někdo střelí a tím si je přivlastní (nelze si zvěř přivlastnit živou, takže zavření kuny do včelína je minimálně týrání nebo pytláctví). S honitbou si pronajímáte pouze místo kde můžete lovit, co můžete lovit Vám říká zákon. Zvěř není majetkem majitele pozemku na kterém se nachází. To by jste mohl zakrmit na zahradě a pak střílet vysokou atd. to podle zákona nelze.

Vlasta Netušil



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 09:57:15
> ----------------------------------------
> "Někteří myslivci (prasata) sice střílí lecos, ale to neznamená, že to
> dělají dobře, a že neporušují zákon (stejně tak jako Vy se sršni a
> mravenci)."
>
> Trochu mimo téma, ale zjednodušeně zvěř k ulovení je dle zákona a práva
> myslivosti majetkem majitele lesa a pole, který ji přes pronájem přenechává
> myslivcům. Volně pobíhající pes bez dozoru v lese je predátor, který tam
> nemá co dělat, asi jako kdyby někdo zavřel třeba kunu v zimě do včelína s
> polystyrenovými úly. Omezení střílení volně pobíhajících psů v mysliveckém
> zákoně je nesmysl, výsledek lobby pejskařů, než skutečně rozumné opatření.
> V praxi střílení pytlačících psů prakticky znemožnuje, protože v praxi
> prakticky každý odstřel, který je zjištěn a myslivec identifikován,
> umožnuje soudně napadnout.
>
>
>

1.1939 ZU Brno mimoradna valna hromada v sale Stadionu Kounicova.Zahajil namestek Horsky,starosta Kyselka i jednatel Smied je nemocen.Zeme Moravskoslezska ztratila 13.tis.vcelaru,88 tis.vcelstev,a ZUBrno 2.tisice clenu.pritomno je 258 delegatu se 354 hlasy.Hrusak nesouhlasi,ze dosud hospodari vybor zvoleny r.1935 Nepodporoval druzstevni cinnost , nemuze nastat obroda v moravskem vcelarstvi.Navrhuje aby se hlasovalo,ze valna hromada vezme na vedomi volby z r.1938 Po 3hodinovem jednani 2/3 pro-215 hlasu.

3.1939ZU Brno valna hromada Pritomno 230 delegatu ze 129 spolku zastupujici 347 hlasu.Nebudeli zapocato se stavbou domu,aby se koupil cinzovni dum,ktery bude vynaset tolik co uroky na vkladech.(stavba podle projektu 5poschodi 1.600.000 Kc).Kooptovan:Hrusak,Kozak,Ertl,
F.Adamec oznamil ze se vzdal na radu lekare veskere spolkove cinnosti a vzal si dovolenou u uradu.
Jednatel Hrusak: Jsme dnes vladou a ne oposici.Zaciname vladnout,prosim vsechny vsecky o spoluvladu.Stvorme novou pracovni opozici-tvorivou. Takovou jakou jsme tehdy odmitali,ale zapomeli jsme nato,a proto novou opozici neodmitneme.Podavame ruku ke spolupraci vsem,chceme budovat.

14.3.1939 Slovensko se osamostatnilo,sprava Druzstevniho Cukrovaru se ze Slovenska prestehovala do Brna Pelicova 5. Slovensti clenove druzstva nenamitaji niceho proti presidleni druzstva,ponevadz jim cukerni prumysl da cukr levnejsi nez dosud.Nepotrebuji cinnost druzstva ve vcelarskem oboru. Prevzali jiz zavedenou-Medokomisi-prodejnu vcelarskych potreb,vyrobu ulu a naradi.kterou vybudovali: Nozicka,Vitek,Levisky,Stanek.

PRVY ROLNICKY CUKROVAR NA SLOVENSKU NA ZAKLADE DRUZSTEVNIM
Vlasti zdar- mistopredseda druzstva F.Hrusak,Nozicka,Ertl.Rozhodnuti se jiz blizi,upozornujme cleny druzstva,ze dovoz cukru ze Slovenska nebude nicim omezen.Odpovednost za tvrzeni a cisla v clanku nese sprava druzstva.
-VCELAR DRUSTEVNIK-jiz nevychazi,provede se likvidace podilu .

6.1939 Svaz Cestny dar pozustalym po Dr.Soudkovi odevzdal pr.Brenner predsedovi ZU Brno Karlu Adamcovi:dve vkladni knizky po 10 tis.Kc znejici na jmena deti ,jako dar Svazu.

ZU Brno starosta K.Adamec+host O.Brenner,Ing.Savvin podal zpravu o priprave premistneni stanice ze Zidlochovic,nabizeji se : Bucovice,Prostejov, Vyskov,Bzenec,Sitborice. K chystanemu slouceni casopisu Vcela a Vcelare nedoslo.Pri poradani sbirek nasla se stara listina z doby po valce tricetilete.V Rosicich prikoupen pozemek k rozsireni stanice.Zakoupeny pozemky v Solanci u Roznova pro vcelarske ucely.Vyrocni zprava nebude zverejnena. Vcelin z Brnenskeho vystaviste prestehovan na vysokou skolu.Stiznost vcelarskeho spolku ,mestske rady,Narodniho sourucenstvi ze Zidlochovic proti premistneni vyzkumne stanice vcelarske do Prerova.

Myslím , že tady někdo psal , že má registrované označení.
Kde se to dělá a kolik to stojí ?

Myslím , že tady někdo psal , že má registrované označení.
Kde se to dělá a kolik to stojí ?

------------------------

Nic to nestojí a je to nezávazné.

Ti blbečkové z PSNV to dělají zadarmo.

www.n-vcelari.cz/cejchy


Karel

Informace jsou třeba na http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrann%C3%A1_zn%C3%A1mka

A registracá se budou zabývat lidi kolem patentových kanceláří a podobně. Na internetu je dost odkazů.

No není to zas tak dávno, kdy jsem př. P. S. nazval namachrovaným blbem a musím konstatovat,že zatím nic nenapsal, abych svůj názor změnil a věřte, že bych to udělal rád. Je pravdou, že v podstatě má každý tři volby co se mravenečků týče. Buď používat takové materiály, aby nemohli škodit, což je moje cesta a nebo je zlikvidovat pokud škody přesáhnou nějaký limit a nebo se odstěhovat. Je ovšem otázkou, jak vlastně včelaři přispívají k ochraně přírody. Já mám značně odlišný názor a domnívám se, že bez včel by život v ČR probíhal úplně stejně jako před vyhynutím a můžem si to dokázat na krizových letech našeho včelařství. Víte o nějakém agronomovi, který za totáče cca před 25 lety kdy plno včelstev se povině vysířilo jak pláče nad katastrofálně nízkými výnosy a to byly odvčeleny celé okresy a kraje? V roce 2002 se v mírnější podobě vše zopakovalo a opět nic, v r. 2007 to samé.A tak se ptám, kde jsou ti nešťastní zemědělci???. A aby to nebylo všechno musíme také přiznat včelařům, že svým silně převčeleným územím vytvářejí velký nepoměr v přírodě. Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další, stejně tak důležité opylovače. Jenomže naše včelky dávají med a tak ti ostatní mají tak trochu smůlu a jsou od plné mísy dost odstaveni. A jak vlastně my jednáme se včelkami, kteří údajně někteří tak milují? Podle mě pěkně hnusně a to také na žádné velké milovníky přírody nevypadá. Vemte si např převěšování nebo hýbání nástavky tzv. rotace a podobná zvěrstva, která se v přírodě vyskytují pouze když les zasáhne dělostřelecký granát a tak bych mohl pokračovat. Prostě přestaňme si hrát na nějaké zachránce a spasitele a přistupujme k tomu trochu realisticky. Prostě chci li co nejvíc medu a tak musím alespoň trochu škodit. Důležité ale je, aby to bylo co nejméně. Zdraví R. Stonjek

dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji

"Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další, stejně tak důležité opylovače."
Já bych řekl, že včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou dostatek pylu a nektaru. Včely by na stanovišti dávno umíraly hladem a čmeláci a včely samotářky by stále měli dostatek. Navíc podle mého pozorování flórokonstantnost včel ztěžuje včelám využít prostředí, kde kvete mnoho druhů květů, třeba i dobrých zdrojů sadiny a pylu, jednotlivě v malém počtu, i když v součtu je potom taková plocha významným zdrojem. Včely se tak spíše soustřeďují na monokultury nebo na květy na stromech a keřech, kde je hodně květů stejného druhu, zatímco ostatní opylovači spíš na drobné květy jednotlivých rostlin... Pokud jedni zmizí, druzí jsou částečně schopni je nahradit, ale jinak nic víc....

R. Polášek: "...včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou dostatek pylu a nektaru."
______________________________

Přesně v tomto duchu jsem chtěl také zareagovat. Pane Stonjeku, nyní kvetou ovocné stromy, například. Stoupněte si proto prosím pod tento strom a pozorujte - myslíte, že dominance včel v koruně takového stromu je způsobena tím, že včely brání ostatním opylovatelům v jejich činnosti? Dovolil bych si náhled na celou situaci obrátit, neboť se domnívám, že v přírodě to nebude tak, že by se jednotliví opylovatelé mezi sebou prali o zdroje nektaru (přeci ani na květech nepozorujeme jakoukoliv vzájemnou nevraživost, napadání "konkurenta"), ale spíše jde o to využít bohatost nárazové snůšky, kdy je v přírodě taková hojnost, kterou nelze nikdy plně zužitkovat a soupeření je spíše na straně rostlin - soupeření o svého opylovatele (k čemuž konec konců právě nektar slouží jako významný prostředek a "komparativní výhoda" vůči konkurenci). Bez včel by zde byl pouze o to větší převis nabídky nad poptávkou, nehledě na to, že opylovatel přispívá svojí činností (zvláště u planě rostoucích rostlin) k reprodukci a zvyšování této nabídky v příští sezoně (pokud ovšem "pán tvorstva" zrovna dotyčnou rostlinu neoznačí za plevel a nezačne ji hubit). Význam a prospěšnost včelstev pro krajinu přiznávali po dlouhá staletí generace našich předků. Možná nebyli tito předci tak úplně hloupí, jak si často myslíme (světe div se, možná byli dokonce i chytřejší než onen agronom za totáče).

"Je to trochu od tématu, ale stejně. Nějak jsme se nepochopili. Pan Streit psal o střílení dravců (poštolka, káně ..), zatoulaný pes nebo neovladatelný pes v lese je "škodná""
Nahodil jsem to zhruba, zjednodušeně a proto nepřesně. Dále už o tom nebudu psát, protože tady je toto téma OT.

Stonjek:
Buď používat takové materiály, aby nemohli škodit, což je moje cesta ...
----------
Jak kamarádí mravenci se styrodurem?

Dík.
Karel

"dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty, když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty nadějnější matečníky z mladých larviček.
Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně dodtečně v nástavku uteplit.

A aby to nebylo
> všechno musíme také přiznat včelařům, že svým silně převčeleným územím
> vytvářejí velký nepoměr v přírodě. Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě
> menších koncentracích a byla navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl
> daleko větší prostor pro další, stejně tak důležité opylovače. Jenomže naše
> včelky dávají med a tak ti ostatní mají tak trochu smůlu a jsou od plné
> mísy dost odstaveni.

Doporucuji procist knihu p. Pridala Ekologie hmyzich opylovatelu. Je to uz chvile co jsem ji cetl a snad se nemylim, ale pamatuju si, ze jsem byl prekvapen, ze vcela neni takova mrcha vzhledem k ostatnim opylovatelum. I kdyz jsem predtim predpokladal presne to co Vy. Pokud si pamatuju drobni opylovatele nemaji takovy problem se vcelou jako konkurenci v boji o potravu, problem maji zase jen s clovekem. Jednim z duvodu je vernost vcely jedne rostline, ktera zrovna dava, zatimco drobni opylovatele toto neresi.

pustil jsem se na tenky led, snad moc nekecam :-) Kazdopadne je to zajimave cteni a pohled na vec...
T.H.

> pustil jsem se na tenky led, snad moc nekecam :-) Kazdopadne je to zajimave
> cteni a pohled na vec...
> T.H.

pardon, nestiham cist vse, tak jsem komentoval komentovane.... Aspon to ale vypada ze jsem moc nekecal :-))

T.H.

Úplně. Udelá li se to v půlce května, ještě v příhodném roce dají užitek.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 13:06:52
> ----------------------------------------
> "Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla
> navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další,
> stejně tak důležité opylovače."
> Já bych řekl, že včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si
> ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě
> běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou
> dostatek pylu a nektaru. Včely by na stanovišti dávno umíraly hladem a
> čmeláci a včely samotářky by stále měli dostatek. Navíc podle mého
> pozorování flórokonstantnost včel ztěžuje včelám využít prostředí, kde
> kvete mnoho druhů květů, třeba i dobrých zdrojů sadiny a pylu, jednotlivě v
> malém počtu, i když v součtu je potom taková plocha významným zdrojem.
> Včely se tak spíše soustřeďují na monokultury nebo na květy na stromech a
> keřech, kde je hodně květů stejného druhu, zatímco ostatní opylovači spíš
> na drobné květy jednotlivých rostlin... Pokud jedni zmizí, druzí jsou
> částečně schopni je nahradit, ale jinak nic víc....
>
>
>

"Jak kamarádí mravenci se styrodurem?

Dík.
Karel"

Styrodur jim také vyhovuje,dá jim to víc práce,ale nakonec při nějakém hojnějším výskytu si v něm ty své chodbičky vytvoří také,obzvláště tam,kde jsou včelsva slabší,ať už v důsledku nějaké choroby nebo z jiných příčin.Osobně jsem viděl oplodňáčky ze styroduru provrtané mravenci jako řešeto už ve druhém roce používání.Pokud se v takovém včelstvu díky jeho značnému zeslabení(nebo úplné absenci) objeví i zavíječi,také s tímto materiálem dělají divy,ne že by ho přímo sežrali,ale jejich kukly jsou ve styroduru jako v peřince.Oproti polystyrenu je to materiál přece jen pevnější,ale mravenci i samotné včely ho po určité době dokážou také dost poničit.
Zdraví Pavel.

Moje zkušenosti to samé nic moc. Používám ale tvrdost číslo něco kolem 3 000. Ale existuje ještě podstatně tvrdší ale také dost dražší. O tom ale nevím nic, takže kdo ví, hoďte to do placu. Zrovna tak nic nevím o datlíkách a pod. Pokusné úly zatím OK, ale zatím 2 roky. Tříleté plemonáče postavené na cihlu na zemi, každý 5 musím opravit. Oprava je ale velmi jednoduchá. Díra se namočí nějakým disperzním lepidlem o vysoké vodovzdornosti, rozmíchají se piliny z PS s tím samým lepidlem a díra se vyplní a uhladí. Rovněž tak se dá na prkénko folie proti druhé, stáhne se svěrkama a vyvrtaným otvorem se do dutiny stříkne stavební pěna a je to. Zevnitř to bude chtít asi nějaký tvrdý nátěr např epoxy barvou apod. Zdraví R. S.

Převčelit krajinu nelze. Je to to samé i jinde. Suchší rok = hodně myší = příští rok více dravců. Mokrý rok, nebo přemnožení dravci = méně myší = příští rok méně dravců. Tak nějak to velmi jednoduše funguje. Přestaňme si nalhávat, že to bez včel nejde. Dnešní agronom včely nepotřebuje, protože vytvářel dosti velký tlak na příslušné výzkumáky, aby vytvořili takové kultivary-odrůdy hmyzosnubných kulturních plodin, které v konečné fázi nebudou potřebovat k opylení hmyz - včelu. Agronom potřebuje takovou odrůdu, která mu dá potřebný výnos bez závislosti na včelách a na počasí. To se již podařilo. Takže včelařit s nějakým ziskem se v budoucnu bude jen tam, kde ještě porostou rostliny, které poskytují nějakou sladinu - můžou to být např lesy. Na zbytku budou chovat včelaři své miláčky tak, jak se dnes chvají pejsci, kočičky, kanárci a jiná havěť. Ze včelařiny se částečně stane výnosný obchod a z větší části velmi drahý koníček. Tím ubude včel i včelařů a také blábolů na netu. Z medu se stane velmi drahý obchodní artikl a pro ty nezazobané zbude místo medu vregálech supermarketů pouze Zeya maysový sirup, který bude trvale tekutý, takže spotřebitel bude mít konečně něco čemu se také bude říkat med a poteče mu to z namazaného pečiva po prstech a bude spokojen, že je to tak levné, proč by dával stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi co má nějaké muchy co "štípaj" a alergik na to může zemřít.

bikiper

Zbývá se jen modlit , že nemáš pravdu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <bikper/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 17:21:23
> ----------------------------------------
> Převčelit krajinu nelze. Je to to samé i jinde. Suchší rok = hodně myší =
> příští rok více dravců. Mokrý rok, nebo přemnožení dravci = méně myší =
> příští rok méně dravců. Tak nějak to velmi jednoduše funguje. Přestaňme si
> nalhávat, že to bez včel nejde. Dnešní agronom včely nepotřebuje, protože
> vytvářel dosti velký tlak na příslušné výzkumáky, aby vytvořili takové
> kultivary-odrůdy hmyzosnubných kulturních plodin, které v konečné fázi
> nebudou potřebovat k opylení hmyz - včelu. Agronom potřebuje takovou
> odrůdu, která mu dá potřebný výnos bez závislosti na včelách a na počasí.
> To se již podařilo. Takže včelařit s nějakým ziskem se v budoucnu bude jen
> tam, kde ještě porostou rostliny, které poskytují nějakou sladinu - můžou
> to být např lesy. Na zbytku budou chovat včelaři své miláčky tak, jak se
> dnes chvají pejsci, kočičky, kanárci a jiná havěť. Ze včelařiny se
> částečně stane výnosný obchod a z větší části velmi drahý koníček. Tím
> ubude včel i včelařů a také blábolů na netu. Z medu se stane velmi drahý
> obchodní artikl a pro ty nezazobané zbude místo medu vregálech supermarketů
> pouze Zeya maysový sirup, který bude trvale tekutý, takže spotřebitel bude
> mít konečně něco čemu se také bude říkat med a poteče mu to z namazaného
> pečiva po prstech a bude spokojen, že je to tak levné, proč by dával
> stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi co má nějaké muchy co
> "štípaj" a alergik na to může zemřít.
>
> bikiper
>
>
>

Dne Thursday 22 of April 2010 12:57:47 roman napsal(a):
> dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji

DOporucuji tamten plast s vajicky nedavat - ten bude lepe plnit odsavani mat.
kas. u puvodniho vcelstva, pouzijte radeji zavickovane.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ten rámek s vajíčkama je tam ten nejdůležitější . Z čeho by založili matečník. to mu neporadíš? Vždyť tak se dělá ten nejjednodušší způsob vytváření oddělků. Krom využívání rojových matečníků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 22.4.2010 18:35:21
> ----------------------------------------
> Dne Thursday 22 of April 2010 12:57:47 roman napsal(a):
> > dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> > + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji
>
> DOporucuji tamten plast s vajicky nedavat - ten bude lepe plnit odsavani mat.
> kas. u puvodniho vcelstva, pouzijte radeji zavickovane.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Když nebudou včely, budou Číňani se štětečky. Již loni to u nich předvedli. Jen nevím, jak se vejde 60 000 Číňanů do jednoho úlu ;o)) ??

Jinak, dnes ráno mrazík -4st C, namrzlé střechy, přez den 22st C, rozkvetlé třešně, meruňky, pampelišky a u soudeda i magnólie. Nevím ale, jak Magnólie včedám chutná, nedostal jsem se tam. Je to však jedno. Je pouze jedna široko daleko. Snad to prozkoumám zítra. Nyní navečer se line z oček v nástavcích nádherná vůně odpařované sladiny. Ta vůně je cítit až dva metry od úlů. Jo a mravenci mi těžkou hlavu nedělají. Coulová prkna jim nechutnají. Viď Rudo.
JK

Ja to tez zkousel s velkymi nadějemi a nakonec z toho nic není, proste
to neni zadny zazrak.... :)

Myslim, že mě to i odvickovavalo pekne, ale pomale, proto sem dalších
pokusů nechal....


petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Zaujal mě článek "Odvíčkování pomocí horkovzdušné pistole":
> http://vcelarstvi.webnode.cz/news/odvickovani-pomoci-horkovzdusne-pistole/
>
> V reakci na to jsem tímto způsobem vyzkoušel odvíčkovat zásobní plást, ale
> bez valného účinku. Víčka se sice rozpustila, ale vosk se rozplynul na medu
> a po vychladnutí vznikl voskový povlak, který byl jen místy přerušený.
> Zkoušel jsem obě dvě rychlosti proudění horkého vzduchu, avšak výsledek byl
> stejný. V čem dělám chybu, že mě to nefunguje?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>

Na youtubu jsem viděl video s horkovzduškou a byl to fofr nevídanej. Strana za pár vteřin. Tušímže ani starší dílo nebyl neřešitelný problém. Jestli na video zase narazím, dám ho do placu. Umím si představit, že to je parametrama foukání a třeba i dalšíma podmínkama, prostě to měli vychytaný.
(jinak to, že to tady píšu neznamená, že bych tomuhle způsobu odvíčkování nějak moc fandil....).
Ať se daří, Libor.
--------------------------------------------------------------
Mr.Václavek napsal:
V reakci na to jsem tímto způsobem vyzkoušel odvíčkovat zásobní plást, ale bez valného účinku. Víčka se sice rozpustila, ale vosk se rozplynul na medu a po vychladnutí vznikl voskový povlak, který byl jen místy přerušený. Zkoušel jsem obě dvě rychlosti proudění horkého vzduchu, avšak výsledek byl stejný. V čem dělám chybu, že mě to nefunguje?
S pozdravem M. Václavek

Dobrý den,
není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu, narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně nejmladší vajíčka?
Díky Kornienková

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 22.4.2010 13:51:53
> ----------------------------------------
> "dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
> Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované
> buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně
> obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás
> zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty,
> když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně
> s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami
> a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí
> vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření
> oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na
> starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty
> nadějnější matečníky z mladých larviček.
> Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní
> teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném
> úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně
> dodtečně v nástavku uteplit.
>
>
>

Dobrý den,
není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu, narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně nejmladší vajíčka?
Díky Kornienková
-----------------------
nemyslí se vylámaní všech matečníků, ale jen zavíčkovaných. Má se za to, že včely narazí matečníky i na starších - tedy dle včelaře nevhodných - larvičkách.
Takže v den D se tam včelař podívá a zavíčkované (!) matečníky vyláme, pokud tam jsou tedy ještě nezavíčkované.
Ty nezavíčkované byly naraženy na mladších larvičkách a tak jsou prý lepší.

Ovšem jsou včelaři co to nedělají a taky jsou s matkama spokojeni. Myslí si, že včely vědí co dělají i bez včelaře. :-)

Karel

"
Ovšem jsou včelaři co to nedělají a taky jsou s matkama spokojeni. Myslí si, že včely vědí co dělají i bez včelaře. :-) "

Když se to nedělá, tak občas jsou matky znatelně horší.

Včely si z více matečníků naražených v oddělku vyberou jednu matku, pro včely nejlepší, když je ta matka o něco mladší, tak včely starší nevybrané matce brání vyběhnout. Jenže rozdíl mezi matečníkem postaveným na právě vylíhlé larvičce z vajíčka a matečníkem postaveným na staré larvičce krmené předtím celé dny jako dělničí plod je nějak 3 - 5 dnů. Včely starší nevhodné matce nedokáží tak dlouho bránit vyběhnout z matečníku, starší vyběhne ven a matečníky s mladšími vhodnějšími matkami jsou vykousány.
Je to vlastně náhrada opatření při komerčním chovu matek přelarvováním a podobně, kdy chovatel vybírá jenom ty optimální právě vylíhlé larvičky.

Zřejmě jsou tady spleteny dvě věci do sebe Při běžné výměně matky se to nedělá nebo je to i zbytečné. Tento postup se aplikuje při zvláště agresivním včelstvu Kdy se souběžně odchovává oddělek s novou matkou zvlášť a původní včelstvo se tímto postupem připravuje na novou. Ta se pak spolu s celým oddělkem přidá do včelstva které již nemá z čeho založit nový matečník. Také to samozřejmě jde použít při normální výměně aby se nezbrzdil rozvoj včelstva. Ovšem s vytvářením oddělků to nemá vůbec nic společného. Tam si včely nejlépe vyberou z čeho matečník založí. Tam je pak dobré ještě ostatní matečníky využít do dalších smetenců. Musí se to ale udělat před vylíhnutím matky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 07:33:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu,
> narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně
> nejmladší vajíčka?
> Díky Kornienková
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: odelek
> > Datum: 22.4.2010 13:51:53
> > ----------------------------------------
> > "dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> > + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
> > Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované
> > buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně
> > obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás
> > zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty,
> > když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně
> > s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami
> > a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí
> > vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření
> > oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na
> > starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty
> > nadějnější matečníky z mladých larviček.
> > Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní
> > teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném
> > úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně
> > dodtečně v nástavku uteplit.
> >
> >
> >
>
>
> Tady jde nejspíš o spletení dvou postupů při dvou různých pracích

Dne Thursday 22 of April 2010 18:42:39 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Ten rámek s vajíčkama je tam ten nejdůležitější . Z čeho by založili
> matečník. to mu neporadíš? Vždyť tak se dělá ten nejjednodušší způsob
> vytváření oddělků. Krom využívání rojových matečníků.
>
> Pepan
>

No tak pokud pouzije rojove matecniky a bude mit tu spravnou rasu vcel, muze
se dockat u toho oddelku i dalsiho roje (rojivky). Pokud si neumi udelat
matecnik sam/a, da se sehnat otevreny za cca 30-60 Kc. Misto spekulace,
jestli matka je z male, mebo velke larvicky bude mit pravdepodobnost, ze to
dopadne lepe.

Muj nazor.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tak to je hodně tradovaný Omyl
Za prvé dobrý včelař ví že včelstvo které se rojí několikrát do roka a každý rok je špatné (rojivé)
Za druhé matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny. A právě jejich matečníky jsou vhodné právě pro vysokou kvalitu. Přesvědčování včelařů o jejich nevhodnosti je jen komerční tah chovatelů matek. Právě u všech jejich matek jde jen o nouzové matečníky, které u svých včelstev označujeme za nejhorší. . Nic proti nákupu matek nemám sám ho používám, máto však svoje Ale. Pro oživení krve je to však dobrá věc Nejhorší je to pak, když má chovatel každou matku od jiného chovatele.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 09:14:19
> ----------------------------------------
> Dne Thursday 22 of April 2010 18:42:39 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Ten rámek s vajíčkama je tam ten nejdůležitější . Z čeho by založili
> > matečník. to mu neporadíš? Vždyť tak se dělá ten nejjednodušší způsob
> > vytváření oddělků. Krom využívání rojových matečníků.
> >
> > Pepan
> >
>
> No tak pokud pouzije rojove matecniky a bude mit tu spravnou rasu vcel, muze
> se dockat u toho oddelku i dalsiho roje (rojivky). Pokud si neumi udelat
> matecnik sam/a, da se sehnat otevreny za cca 30-60 Kc. Misto spekulace,
> jestli matka je z male, mebo velke larvicky bude mit pravdepodobnost, ze to
> dopadne lepe.
>
> Muj nazor.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Já teda nevím ,co se tady kombinuje. Pro mě je oddělek základní způsob rozmnožování včelstev či odchovu matek. V kostce vytáhnu plást s plodem a včelami a hodím do jiného úlu a je to. ( Podrobný postup je ovšem nutné dodržet ) A když složitě nekalkuluji a nespekuluji, jak moc ten vytažený plást s těmi včelami nezpůsobí zmenšení využití snůšky toho včelstva o x kilo medu, je to potom bez započítání práce matka a po zesílení oddělku nové včelstvo v podstatě zadarmo.
Podle mně to je jedna ze základních dovedností skutečného včelaře, umět bez nějaké vnější pomoci, nákupu matek, matečníků atd udržovat počet svých včelstev a rozchovávat je. Kdo to neumí, musí matky nakupovat, je jen držitel včel a ne včelař.
Jinak variant odchovu je velké množství. Klidně může fungovat taková varinta, že se matka ze včelstva prostě odstraní, buď úplně nebo jako oddělek s jedním plodovým plástem do jiného úlu. Po týdnu se včelstvo rozebere, staré matečníky se zničí a včelstvo se rozdělí do oddělků kolem plástů s mladšími matečníky. Případně se z plástu s mnoha matečníky mohou jednotlivé matečníky s okolním plodem vyříznout a po jednom zaříznout do jiných plástů. Potom se včelstvo může rozdělit, kolem každého jednoho zaříznutého matečníku udělat jeden oddělek......
Při používání celých plástů lze tak z jednoho včelstva udělat 3 - 6 oddělků, pokud se budou jednotlivé matečníky zařezávat do plástů, může být z jednoho včelstva klidně i 10 oddělků i víc, záleží kolik včelstvo narazilo matečníků a kolik má včel pro obsluhu oddělků. A v srpnu to mohou být plnohodnotná včelstva, pokud se oddělky udělají brzo....

Dobrý den,
není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu, narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně nejmladší vajíčka?
Díky Kornienková

Dobrý deň p. Hanka.
Ste tu hádam jediná, ktorá postrehla nezmyselnosť tradovanej rozprávky - pohádky rozšírenej medzi včelármi, ktorá sa tu objavuje už desiatky rokov, o výchove kvalitných matiek z náhradného chovu.
Takéto objasnenie a dehonestácie náhradného chovu ma pre rokmi iritovalo k tomu, aby som som sa tým vážne zaoberal. Desiatky pokusov, presných zápisov od položenia vajíčok, odobratia matky z úľového prostredia, začiatok ošetrovania larvičiek budúcich matiek až po liahnutie jednotlivých označených matiek (a i ďalších ukazovateľov), nikdy zdôrazňujem nikdy sa mi nepodarilo zaznamenať skoršie vyliahnutie takejto matky ako na 16 deň!!! Ošetrovanie nových larvičiek aj pri náhradnom chove je postupné a kontinuálne, preto ani liahnutie mladých matiek nie je jednorazové, ale postupné.
Dokonca som objavil opozdené prijímanie larvičiek v čase, keď už podľa časového harmonogramu, mali byť všetky bunky či už materské alebo obyčajné zaviečkované. To len tak na okraj.
Je preto na škodu veci, že práve prvé ošetrované larvičky v NCH odstraňujeme, keď práve tie prvé sú dobre ošetrované. Veď ak odstránime larvičky pred ich zaviečkovaním, včely berú do opatery vplyvom pudovej záchovy rodu, môže prijať tie najstaršie, ktoré boli chované ako obyčajné včelie larvy.

Ahoj, nečetl jsem předchozí příspěvky tak jen odpověď na Tvoji konkrétní otázku. Pokud včelstvo osiří, narazí matečníky i na 3 dny starém plodu, ze kterých jsou pak menší tzv. nouzové matky. Jelikož jsou larvičky za 6 dní zavíčkovány, tak pokud prohlídneš oddělek 4-5 den jak se to povede a vylámeš všechny zavíčkované matečníky pokud je některý ještě otevřený, odchovaná matka bude v nejhorším případě ze 1-2 denní larvičky, což je zásadní rozdíl oproti matce ze 3 denní larvičky, protože na počátku jsou larvičky krmeny mateří kašičkou, ale 3 denní dostávají již jen krmnou kašičku...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 07:33:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu,
> narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně
> nejmladší vajíčka?
> Díky Kornienková
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: odelek
> > Datum: 22.4.2010 13:51:53
> > ----------------------------------------
> > "dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> > + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
> > Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované
> > buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně
> > obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás
> > zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty,
> > když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně
> > s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami
> > a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí
> > vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření
> > oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na
> > starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty
> > nadějnější matečníky z mladých larviček.
> > Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní
> > teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném
> > úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně
> > dodtečně v nástavku uteplit.
> >
> >
> >
>
>
>

"Za prvé dobrý včelař ví že včelstvo které se rojí několikrát do roka a každý rok je špatné (rojivé)
Za druhé matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny. A právě jejich matečníky jsou vhodné právě pro vysokou kvalitu. Přesvědčování včelařů o jejich nevhodnosti je jen komerční tah chovatelů matek."

No, rojení je z velké části dědičné, v tom mají odpůrci rojových matečníků pravdu. Na druhé straně je i dnes spousta rojení způsobena nevhodnými zásahy, třeba nevhodným rozšířením včelstev nebo prostě rojovým počasím. Včelař pak musí oddělit včelstva k rojení náchylná, protože jejich rozmnožování i kvalitními rojovými matečníky je kontraproduktivní a včelstva k rojení podnícená nějakým vnějším působením, tam je využití kvalitních rojových matečníků žádoucí, když už jsou. A snadnější, než z tohoto včelstva dělat oddělky.
Jinak ale speciální podněcování včelstev k rojení kvůli získávání rojových matečníku mně připadá v porovnání s rozmnožováním oddělky neobratné a překonstruované. Zvláště když se doporučuje nechovat matky starší než dva roky a někteří chovatelé mění matky i každý rok. Snad jedině extrémně dobrá matka, která by se ponechala v úlu někde v koutě ten třetí rok, aby založila ty rojové matečníky.

"Je preto na škodu veci, že práve prvé ošetrované larvičky v NCH odstraňujeme, keď práve tie prvé sú dobre ošetrované. Veď ak odstránime larvičky pred ich zaviečkovaním, včely berú do opatery vplyvom pudovej záchovy rodu, môže prijať tie najstaršie, ktoré boli chované ako obyčajné včelie larvy."

Fígl je právě odstranit ty nejstarší matečníky právě v té době, kdy zbývající dělničí plod je už tak starý, že na něm nový matečník založit nejde. Kontrola po vylíhnutí je snadná, matečník, ze kterého se vylíhla matka, je celý, ostatní matečníky s neúspěšnými matkami jsou vykousané. A jak už jsem napsal dřív, pokud se nejstarší matečníky nechají, matky z nich mají občas znatelně zhoršenou kvalitu, mezerovitost, rozvoj včelstva je znatelně horší, matka je znatelně menší.

Jan Cervenka:
Pokud si neumi udelat
matecnik sam/a, da se sehnat otevreny za cca 30-60 Kc. Misto spekulace,
jestli matka je z male, mebo velke larvicky bude mit pravdepodobnost, ze to
dopadne lepe.
___________________________________________________________

Zcela souhlasím. Kdo není líný a nastuduje si něco o chovu matek, nemusí se ničeho obávat. Může si udělat sádku a nastartované série vložit do osiřelého včelstva. Lze tak naráz v jednom dobrém včelstvu vychovat i více jak 30 kvalitních chovných matečníků, přitom ztráta na užitku včelstva nemusí být velká (matečníky se dají odebrat a přesunout do oddělků již krátce po zavíčkování, tedy 4. den od přemístění sérií ze sádky do chovného včelstva… potom se včelstvo převede zpět do normálního stavu vyřezáním nouzových matečníků a vrácením matky klíckou nebo oddělkem). Manipulace s chovnými matečníky je naprosto podstatně jednoduší než vyřezávání a přemisťování nouzových či rojových matečníků.

Kdybych se pustil do chovu matek z nouzových matečníků, postupoval bych takto:

Po založení nouzových matečníků (druhý, raději až třetí den od osiření) bych pár vybraných nejlepších kusů přelarvil a zbytek bych zlikvidoval. Přelarvené matečníky bych označil párátkem, abych je za týden při kontrole poznal, a tak mohl zlikvidovat všechny případné další nouzové matečníky dodatečně založené na neušlechtilém plodu. Při tomto postupu bych měl kontrolu původu a kvality plemeniva naprosto stejnou jako při standardním chovu matek.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

"Tak to je hodně tradovaný Omyl
....matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny."

Na jednom stanovišti s 9 včelstvy mám včelstva na chov,kde jsou vesměs matky starší 3 let,některé jsou inseminované.Je pravda,že je to to nejlepší,co mám,ale to,že se včelstva s matkou starší 3 a více let spolehlivě rojí,tady jaksi neplatí,do rojové nálady se dostanou,dokonce je v tom i podporuju(nepřidáváním prostoru,nezasíťovanými dny apod),také se této náladě říká chovná.Za posledních několik let zde nevyletěl ani jeden roj,a není to jenom jejich častější kontrolou,ale i tím,že případný pokus o založení rojových matečníků se většinou změní v tichou výměnu matky,popř.tyto matečníky samy od sebe zruší.Takže úplně tak pravda to není,asi také záleží na kvalitě genetického materiálu,který je v tomto případě vynikající(je to z jednoho z nejznámějších chovů u nás a nejsou to vigorky),rovněž výnos a mírnost je na vysoké úrovni.
Zdraví Pavel.

Modlit ses měl už dávno!! Teď už je pozdě!! Jako zahradník, bys to měl vědět!!

bikiper

P. Krátký: "Takže úplně tak pravda to není,asi také záleží na kvalitě genetického materiálu,který je v tomto případě vynikající(je to z jednoho z nejznámějších chovů u nás a nejsou to vigorky),rovněž výnos a mírnost je na vysoké úrovni."
__________________________

Tak se nebojte, Pavle, jmenovat onen chov. Mnohým to možná z tohoto naznačení dojde, ale já se v těch chovech zas až tak moc neorientuji. Myslím, že zde není zapovězeno udělat někomu dobrou reklamu, zvláště když se zde setkáváme obvykle s tou negativní. Každý si to potom už nějak přebere a někdo to určitě vyváží i kritickým ohlasem. Přemýšlím totiž, jestli vůbec a případně kde si na příští sezonu matky objednat, tak by to pro mě byl vítaný tip, protože na vigorky jsou zde zatím názory dost rozporuplné (od jednoznačně kladných, po pochybovačné...). Jsem se svými včelstvy zatím spokojený, ale protože už jsem drahnou dobu nikde matku nekupoval, tak nevím, jestli by již nebylo na čase, aby se mi na včelnicích trošku inovoval "genetický materiál". Nevím příliš, po jaké době je to vhodné, kdy to naopak může být spíše na škodu.

Dobře,je to chov při VÚVč Dol,ing.P.Kéri(ten mě asi zabije...!?),kontakt je v současném Včelařství,sám jsem se na chovu tamních matek podílel jako pomocník včelmistra(2005-2007).
Zdraví Pavel.

Antone, mluvíš mi ze srdce, je to jedna z těch nesmyslných teorií kterými je zasviněna včelařská literatura a zblblý včelař si nepoloží základní otázku, jak je možné, aby druh který je až nepředstavitelně mnohokrát starší než Homo Sapiens zakládal svoji budoucnost na nejhorší a zcela nevyhovující matce. To je doopravdy málo pravděpodobné. Navíc nejrychleji zavíčkovaný matečník patří vždy vizuálně mezi ty nejhezčí.Já nouzové matečníky běžně používám při testování dcer a vnuček od budoucí plemené matky a oproti přelarvování je považuji za velmi kvalitní a matky citelně vitálnější a dlouhověké. Letos mě to čeká a staré pl. matce jsou 4 roky. Nenechme se tudíž blbnout rétorikou chovatelů matek. Rovněž bylo publikováno několik prací o porovnání matek s rojových a seriových matečníků z pera výzkumníků a světe div se bez větších a zásadních rozdílů. Samozřejmě rojové i náhradní matečníky z mizerných a rojivých včelstev používá pouze zoufalec, ale náhradní nebo rojové matečníky z kvalitních včelstev je ten nejjednoduší chov matek a každý začátečník by si ho měl zkusit navíc kdo má do 5 včelstev může u něj i vytrvat. Zdraví R. Stonjek

"Antone, mluvíš mi ze srdce, je to jedna z těch nesmyslných teorií kterými je zasviněna včelařská literatura a zblblý včelař si nepoloží základní otázku, jak je možné, aby druh který je až nepředstavitelně mnohokrát starší než Homo Sapiens zakládal svoji budoucnost na nejhorší a zcela nevyhovující matce. To je doopravdy málo pravděpodobné. Navíc nejrychleji zavíčkovaný matečník patří vždy vizuálně mezi ty nejhezčí.Já nouzové matečníky běžně používám při testování dcer a vnuček od budoucí plemené matky a oproti přelarvování je považuji za velmi kvalitní a matky citelně vitálnější a dlouhověké."

Zblblý včelař si podle mně nepoložil otázku, kolikrát vůbec ty včely neporovnatelně starší než Homo Sapiens mimo chovatelských zásahů Homo se vůbec ocitly v situaci, kdy bylo ve včelstvu plno plodu, plno včel, ale nebyla matka ani nebyl už nějaký za přítomnosti matky dříve založený matečník. Snad jedině když strom se včelami shodil vítr a matka při tom zahynula pod nějakým utrženým plástem..... A co je potom pro včely výhodnější, jestli mít méně kvalitní matku ze starých larviček, ale kladoucí o 3 - 5 dnů dříve (kterou můžou později klidně vyměnit tichou výměnou) nebo počkat s začátkem plodování 3 - 5 dnů a odchovat kvalitní matku...
To, že nouzové matky odchované z nejstarších larviček jsou v průměru znatelně horší než matky odchované z mladších je prostě fakt.

Zdravim vespolek,

to co zde napsal p. Turcani a p. Stonjek mam rovnez odzkouseno a mohu potvrdit.
Jeste jedna takova zajimavost, jednou se mi matka vylihla skutecne malinka, chtel jsem ji hned zamacknout, v oddelku byly tehdy jeste dalsi mladsi matecniky, a tak jsem nechtel at mi je ta mala potvurka kralovna znici. A pak jsem si rekl ne, uvidime co se bude dit. Dalsi den jsem provedl kontrolu a ostani matecniky byly porad zavickovane a nevykousane, ta mala matka tam porad byla a vcely ji branily, aby se k tem ostatnim matecnikum dostala. Za dalsi den nebo dva, jsem nasel ve vcelstvu jiz nove vylihlou matku krasnou velkou, i matecniky dva mladsi, krasne nahore s odrizlou zatkou a pote nejdrive vylihle male matce ani pamatka. Takze i tohle vcely dokazou.

PZ

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 4. 2010
Re: odelek (43639) (43644) (43657) (43664)


Fígl je právě odstranit ty nejstarší matečníky právě v té době, kdy zbývající dělničí plod je už tak starý, že na něm nový matečník založit nejde. Kontrola po vylíhnutí je snadná, matečník, ze kterého se vylíhla matka, je celý, ostatní matečníky s neúspěšnými matkami jsou vykousané. A jak už jsem napsal dřív, pokud se nejstarší matečníky nechají, matky z nich mají občas znatelně zhoršenou kvalitu, mezerovitost, rozvoj včelstva je znatelně horší, matka je znatelně menší.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

MV 2, 2008, příloha: "Tato jejich (= matek, JM) hmotnost ale podle výzkumu v Hohenheimu nemá žádnou souvislost s pozdějšími výkony v kladení vajíček." Já vím, je to trochu v jiné souvislosti, ale už se mi stalo, že matka, jež byla podle těchto kritérií ze "špatného" matečníku a malá, takže vlastně na odpis, klade velmi dobře, zcela srovnatelně s ostatními ...
Jiří

....odchovaná matka bude v nejhorším případě ze 1-2 denní larvičky, což je zásadní rozdíl oproti matce ze 3 denní larvičky, protože na počátku jsou larvičky krmeny mateří kašičkou, ale 3 denní dostávají již jen krmnou kašičku...
Radek

Pán kolega, časť vášho komentáru som si radšej prepožičal, aby nedošlo k omylu a mohli si urobiť obraz ako to vôbec je, pri chove matiek s podávaním krmiva prvých 72 hodín života lariev budúcich matiek a budúcich včiel.
Na pracovisku v Amerike urobili exkluzívny pokus, v ktorom pojali do pozorovania larvičky budúcich včiel a budúcich matiek. Aby mohli kontrolovať obsah podávanej kŕmnej kašičky podali včelstvu v ktorom sa to odohrávalo rádioaktívnu látku, ktorú odoberali a podrobovali skúmaniu na obsah aktívnych látok.

Zistili, že larvičky v obidvoch prípadoch (budúce včely a matky) dostávali 72 hodín obyčajnú kŕmnu kašičku , až približne po tomto čase, nastala u lariev difenciácia kvality kŕmnej kašičky, včely zahrnuté do pokusu naďalej dostávali bežnú kŕmnu kašičku, ale budúce matky boli definitívne kŕmené materskou kašičkou, ktorá zmenila charakter lariev a ich vývoj spel jednoznačne k forme matiek s typickými znakmi plodných samičiek - matiek.

Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná. V Nemecku npr. dr. Weiss už dávno dokázal, že chov matiek s prekladaním vajíčok do materských misiek sa nedosiahla vyššia kvalita matiek, ak boli odoberané s plného kladenia M.

Oveľa dôležitejšie je, aby pri odbere lariev pri prelarvovaní sa včelstvo , lepšie povedané matka izolovala na menšiu plástová plochu npr. do izolátora pre max počet vajíčok 200 ks, ktoré sú vždy ťažšie ako z bežného plodu (keď M kladie za 24 hod. až 2200 vaj). Veď takým korektorom na zvýšenie hmotnosti položených vajíčok je aj Jenterov rámik, ale i každý IZO, ktorý má len jednostranne bunky na mladom diele v ktorých ešte nebol plod.

Blíži sa chovná sezóna a každý sa môže o tom presvedčiť.

Zase moc kombinuješ Tady o nějakém vyvolávaní rojové nálady nepadlo ani slovo Jde jen oběžné rojení a jeho využití.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 10:11:25
> ----------------------------------------
> "Za prvé dobrý včelař ví že včelstvo které se rojí několikrát do roka a
> každý rok je špatné (rojivé)
> Za druhé matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny. A právě
> jejich matečníky jsou vhodné právě pro vysokou kvalitu. Přesvědčování
> včelařů o jejich nevhodnosti je jen komerční tah chovatelů matek."
>
> No, rojení je z velké části dědičné, v tom mají odpůrci rojových matečníků
> pravdu. Na druhé straně je i dnes spousta rojení způsobena nevhodnými
> zásahy, třeba nevhodným rozšířením včelstev nebo prostě rojovým počasím.
> Včelař pak musí oddělit včelstva k rojení náchylná, protože jejich
> rozmnožování i kvalitními rojovými matečníky je kontraproduktivní a
> včelstva k rojení podnícená nějakým vnějším působením, tam je využití
> kvalitních rojových matečníků žádoucí, když už jsou. A snadnější, než z
> tohoto včelstva dělat oddělky.
> Jinak ale speciální podněcování včelstev k rojení kvůli získávání rojových
> matečníku mně připadá v porovnání s rozmnožováním oddělky neobratné a
> překonstruované. Zvláště když se doporučuje nechovat matky starší než dva
> roky a někteří chovatelé mění matky i každý rok. Snad jedině extrémně dobrá
> matka, která by se ponechala v úlu někde v koutě ten třetí rok, aby
> založila ty rojové matečníky.
>
>
>

a.turčáni:
Oveľa dôležitejšie je, aby pri odbere lariev pri prelarvovaní sa včelstvo , lepšie povedané matka izolovala na menšiu plástová plochu npr. do izolátora pre max počet vajíčok 200 ks, ktoré sú vždy ťažšie ako z bežného plodu (keď M kladie za 24 hod. až 2200 vaj). Veď takým korektorom na zvýšenie hmotnosti položených vajíčok je aj Jenterov rámik, ale i každý IZO, ktorý má len jednostranne bunky na mladom diele v ktorých ešte nebol plod.
___________________________________________________________

Hezká teorie, ale scestná praxe. Už se to tu řešilo:
Tím, že vložíte matku do izolátoru, neomezíte kladení, ale pouze počet nakladených vajíček. Denní produkci vajíček neovlivňuje momentální přítomnost prázdných buněk, ale množství mateří kašičky, kterou dělnice matku krmí. Pokud včely budou mít k matce přístup a budou ji ošetřovat, její výkonnost se bude vždy řídit dle nároků včelstva, a ta jsou na jaře veliká nehledě na to, zda je matka v izolátoru nebo mimo něj. Vajíčka vyprodukovaná navíc matka prostě jen vypustí do prostoru jako odpad a včely je vynesou z úlu, takže včelař nic nepozná.

___________________________________________________________
a.turčáni:
Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové (pozn. MV: správně má být asi "hodinové“) larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.
___________________________________________________________

Mohl by se k tomu vyjádřit někdo ze včelařských odborníků, velkochovatelů matek?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

"Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové (pozn. MV: správně má být asi "hodinové“) larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.

Mohl by se k tomu vyjádřit někdo ze včelařských odborníků, velkochovatelů matek?"

Zkusím se vyjádřit.Pro přelarvení jsou v praxi nejvhodnější larvičky ve stáří 12 až maximálně 24 hodin.Je pravda,že poněkud starší larvičky jsou nejspíš lépe přijímány a také se lépe přenášejí,ale nemáme úplnou jistotu,že si jich včely okamžitě všimnou a začnou je od začátku vydatně krmit,proto je jistější založit chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,ona ta kapka zředěné mateří kašičky nebo rovnou vody také dlouho nevydrží a přelarvené larvičky mohou krátkodobě téměř hladovět.
Není to žádná vědecká studie,jen čistě praxe.
Zdraví Pavel.

Hezká teorie, ale scestná praxe. Už se to tu řešilo:
Tím, že vložíte matku do izolátoru, neomezíte kladení, ale pouze počet nakladených vajíček.

Milý kolega, to nie je "hezká teorie", to je skutočná prax, ktorú praktizujem už asi 15 rokov. Vždy keď M vložím do IZO so 150 bunkami, M nikdy nezačne ihneď klásť, najskôr musia IZO obsadiť včely, vyčistiť a vyleštiť bunky, M ošetrujú až potom, takže má nútenú prestávku (vždy kladie váhavo s väčšími prestávkami). Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

Moja osobná skúsenosť túto skutočnosť potvrdzuje: po oplodnení M v oplodňovacej jednotke (OJ) počet položených vajíčok je zo začiatkoch nízky a ich váha je tým vyššia ako pri plnom plodovom cykle, M sú obmedzované aj priestorom, menej voľných buniek. Ak som oplodnenú M odobral hneď po položení niekoľkých desiatok vajíčok a ponechal som včelstvíčko na výchovu novej matky náhradným spôsobom, M boli vždy robustné.
Preto vždy treba takéto rady odskúšať, ale dodržať navrhnutý scenár.

Ešte sa ospravedňujem za "preklep", samozrejme to malo byť "12 hodín" a nie 12 dní.

že si jich včely okamžitě všimnou a začnou je od začátku vydatně krmit,proto je jistější založit chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,ona ta kapka zředěné mateří kašičky nebo rovnou vody také dlouho nevydrží a přelarvené larvičky mohou krátkodobě téměř hladovět. P.K.

To všetko viem, ale larvička zo zriedenej kvapky materskej kašičky, medu či čistej vody, nič neskonzumuje (a to je fakt). Včely rýchlo pridanú tekutinu rýchlo vylížu a začnú ju ošetrovať, ale ako som napísal, nie MK ale kŕmnou kašičkou určenou pre včely robotnice.
To čo vložíme do materskej misky je len balast pre rýchle vloženie larvičky, čiže je to pomôcka pre prelarvujúceho a nie pre larvičku. Tú včely musia pudovo prijať za svoju, pretože potrebujú novú M prípadne ju potrebujú pre rozdelenie včelstva- rojenia.

a.turčani:
nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.

Dokud jsem dobře viděl přelarvoval jsem půl až 1 denní larvičky.(tvar larvy je mirně prohnutý rohlík né loupáček)
Nyní je pro mne přelarvování stále obtížnější (někdy se mi zdá že to dělám poslepu, přesně to nevidím)a z toho důvodu
jsou mnou přelarvované larvičky trochu větší asi těch 36 hodin.(ale není to loupáček)
Nezaznamenal jsem snížení kvality mých matek.
Tak že věřím že máte pravdu.
1,5 deníí larvičky se lépe přelarvuji a včely je trochu raději přijímají.
J.B.

Máte někdo zkušenost v chovu matek systémen Nikot.

"To všetko viem, ale larvička zo zriedenej kvapky materskej kašičky, medu či čistej vody, nič neskonzumuje (a to je fakt). Včely rýchlo pridanú tekutinu rýchlo vylížu a začnú ju ošetrovať, ale ako som napísal, nie MK ale kŕmnou kašičkou určenou pre včely robotnice"

Zase budu oponovat.Když už si založím chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,čili ve stáří okolo těch 12 hodin(larvička je malinká,téměř rovná,v kapičce krmné kašičky),a půjdu tam dejme tomu za 24 hodin(třeba si někdo přijde pro otevřené matečníky),tak už ta 36 hodinová larvička plave v bohatě nakrmeném načatém matečníku mateří kašičkou.Producenti mateří kašičky vědí,že nejvíc mateří kašičky je v otevřeném matečníku ve stáří larvy 2,5 až 3 dny,potom už ji včely tolik nekrmí a larva také víc vyroste a spotřebuje ji,aby ten matečník postupně vyplnila sama sebou.
Takže ano,ze začátku ji včely krmí krmnou kašičkou,ale jen v řádu několika hodin,potom tuto KM nahradí mateří kašičkou,a 1,5 denní larvička už je jí bohatě zásobena,proto ta větší jistota.
Zdraví Pavel.

a.turčáni:
Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

___________________________________________________________

Větší matka znamená automaticky vetší počet vaječných rourek (ovariol) ve vaječnících? Jsou známy případy, že i málo robustní matky kladou stejně dobře jako ty robustní. Škoda, že tyto zdroje většinou zároveň neuvádějí původ těchto matek (z jak staré larvičky se vyvinuly).

Osobně se domnívám, že na hmotnosti vajíčka moc nezáleží. Dělnice se také rodí stejné na vrcholu rozvoje jako na začátku plodování, i když jsou z vajíček různé hmotnosti. Daleko důležitější je množství a kvalita kašičky v posledních 2-3 dnech larválního vývoje a velikost dna buňky. Ale je to jen můj názor, který nemám podložený ani konkrétní vědeckou prací, ani vlastní praxí. Proto by mě zajímalo vyjádření nějakého včelařského odborníka, který to má podložené konkrétními daty, nikoliv jen vizuálním pozorováním (sugesce může být velká).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

>Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek <

>K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy). <
------------------------------------------------------------
Skoro ani nechápu o čem je zde řeč. Podle mých zkušeností a možná i trochu díky mé "nešikovnosti", jsem udělal poznatek. Že do kapky vody (ať již zředěného medu nebo zředěné mateří kašičky a nebo jen čisté vody) se nejmenší larvičky pokládají lépe a bez případného mechanického poškzení než (při přešmudlávání)do buněk na sucho. Avšak to, že by larvičky tuto mokrou postýlku ausgerechnet tak nutně potřebovaly, to jsem nepzoroval. Pokud včely vyměňují (v některých případech) větší množství larviček položených do suchých buněk, může být způsobeno jejich mechanickým poškozením při manipulaci (přelarvení).
JK

Původně se tady jen kdosi ptal, jak udělat oddělek.....

Zdravím všechny, dnes bylo vskutku pěkně! Létalo se o stošest! Vrby jsou už skoro pryč, ale už určitě kvete něco jiného, jen jsem slepota. (-: max teplota u nás dnes 17°, slabý vítr, 500mnm.
2 vídea k prohlédnutí zde:
http://www.youtube.com/watch?v=RO0jae36rlE
http://www.youtube.com/watch?v=-8GKdw94kCM
Ať se daří, Libor.

Také zdravím, u mě též včelí frmol, kvetou hodně třešně, dokvítají meruňky a chystají se pomalu jabloně. Dnes jsem zasadil již v pořadí sedmou třešeň vysokokmen. Uvidíme, co se z toho letos ujme. Zdraví P.S

nerozpouštíš víčka ale děláš jen dírky,které se jak kdyby zatáhnou do kraje ,med to už prolomí,jak u odvíčkovacího ježka,ale ne toho plastovýho ale profi a ten jen made in swiss pokud se nepletu....??

navíc zdroj fakt musí mět výkon,správnou úzkou koncovku....

čauky panove kdy je podle vas lepší menit matky ted co budou nebo až po krmení.matky budou v klickach koupene.a jak to mam provest diky za radu?a doporučujete 3 rokem od založení oddelku?diky jirka

Na webu SVS jsem zjistil na:
http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
zajímavou a překvapivou informaci. K 17.4.2010 máme oficiálně jen 10, slovy deset aktivních ohnisek moru včelího plodu.
Počet nových ohnisek 4. Zdolaných 0.Jaký máte na práci SVS názor?

S pozdravem

Jirka Přeslička

Hmm. Zajímalo by mě, jak se zvýší HMF medu.
Vzduch je nejspíš o hodně vyšší, než 50°C.
To si radši koupím od pana Sapáka pořádnou širokou vidličku :-) ...

Arnošt

Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff. Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S pozdravem Michal Říha

a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí??????????????? Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

Aj mňa zaujímalo HMF a preto som si dal urobiť rozbor odviečkovaného medu horko vzdušnou pištoľou. Žiadne HMF nepribudlo. Pri odviečkovaní sa len malá časť medu nahreje a práve tú som poslal na rozbor.

Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc pěkně, ale je to trochu hazard.

1. Morové nebezpečí tu je, ale nejde o jediný nebezpečí jak chytit,
roznést si mor, takže prrr.
2. SVS píše jasně a má teplotní požadavky pro dezinfekci, jestli někdo
investuje cca 35 tisíc do 40 kil kovu, tak snad si může pořídit i
lepší fritovací hrnec na hranolky s výpustí, nějakou malou kopyst
kuchyňským časovačem.
3. Je doba taková, že jsou možnosti se dobře "ostrovně" vybavit i na
malý provoz, inteligenci se meze nekladou a stará totalitní škola by
se měla zamyslet, co vlastně tvrdí. Investice to je s delší finanční
návratností, ale je to stále kus stroje, o který je zájem. Být
soběstačný a místo klábosení dělat v zimě mezistěny, je rozhodně
racionální prvek.
4. Výroba mezistěn není až tak jednoduchá. Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu.
5. Kdo je schopný si vyrobit úl, rámek, naučí se špičkově chovat
včely, tak výroba mezistěn je opravdová smetana na dortu. Schválně,
kdo umí vyrábět mezistěny na těchto malých strojcích? V nějakém 80
roce se ukončila odborná debata ve Včelařství a od té doby už malí
výrobci mezistěn nejsou. Dobře nám tak. Patří to ke včelařství také.

_gp_

............
a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí???????????????
Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

2010/4/25 NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla
> neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá
> krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale
> můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází
> dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl
> neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru
> roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se
> nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak
> by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc
> pěkně, ale je to trochu hazard.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Máte tam pro stroj na trubčí mezistěny nějaké divné rozteče. Jde o chybu?

_gp_

2010/4/25 Michal Říha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>:
> Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn
> je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff.
> Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a
> ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České
> zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na
> mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a
> jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se
> rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v
> Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich
> internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na
> e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S
> pozdravem Michal Říha
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím Michale, tak sis už nahodil reklamu? Přeju ti to. Jdi do toho. Pokud budeš vyrábět MS pořádně, jako že ano, je dobře, že bude tebou trh o něco opět bohatší. Konkurence je dobrá věc a kvalita je to největší. Cena za takovou kvalitní mezistěnu nerozhoduje. Aspoň pro mě ne.

čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Také se mi to honí v hlavě a v určitém pořadí investic to je. Teď asi bude na řadě vlek a palety. Co píše Gustimilián to je naprosto přesně. Takové zařízení předpokládá ale velikost prostoru na délku na ohřívání apod a určitě to nejde cmuchtit v nějakém pidiopokojíku v podkroví. Také náročnost na energii je značná. Chtělo by to spíš pevná paliva nebo plyn. Vosk se několikrát ropzehřívá a tak bych mohl pokračovat. Koupit válce to je asi 1/5 problému. Rovněž cenová relace 20 - 40 Kč za kilo mezistěn, to je asi jen tak za náklady a nepatrnou odměnu, která má daleko k seriozní mzdě. Teď mi má přivézt můj nový výrobce pár mezistěn na zkoušku. Jsou protahovány klasickou liho medovou polevou, tak dám vědět. Budu je strkat oproti těm starým na nevýhodnější místa a porovnávat. Zdraví R. Stonjek

Zdravím vás,
Nevím odkud jste ale u Brna v želešicích je zahradnictví a tam mají vysokokmenů, kolik chcete. Jabka, hrušky, třešně, prostě vše. Taky jsou tam polokmeny, čtvrtkmeny a zákrsky. Mají tam vlastní školku. Nyní je již ale s výsadbou pozdě. V pátek měli doprodej. Já tam postupně kupoval na jaře 7 vysokokmenů, třešní. Jinak musíte počkat až do poloviny října, to budou podzimní prodeje. V květnu sázet stromy moc dobré není, takže přs léto sežeňte kontakty a na podzim hurá na nákupy stromků, já budu na podzim kupovat ještě 3. Příští rok 10 meruňek. Zdraví P.S

to snad budu muset vyrazit na moravu. jinak konec dubna ještě není pozdě, alespoň ne na šumavě. na severních stráních ještě leží zbytky sněhu, před měsícem bych pomalu jámu nevykopal :-) ale děkuji za typ. možná pověřím příbuzný, aby něco dovezli.

Zde na jihu Moravy je to asi tak. Na jaře se prodávají ovocné stromy od 15.3 - 23.4. Zbytky se potom likvidují, sází se a už neprodají. Přímo tam mají školky. Tady je už hodně teplo, z prodejem je tu šmitec. Podzimní prodeje se provádí od 20.9 - 10.11.
U nás v Rosicích u Brna se stromy budou prodávat do konce dubna. Je tu už dost teplo a to jsem už na Vysočině.Květen je tu divoký a dole u Brna se tak pozdě stromy nevysazují. Zahradnictví se tu přizpůsobují místním podmínkám. Třešně, jabloně a hrušky je lépe kupovat a sázet na podzim, meruňky, broskve, švestky, nektarinky se zase lépe vysazují na jaře. Ke každému druhu ovocného stromu musíš koupit jiný kmen stejného druhu stromu, který kvete přesně ve stejný týden na jaře. Pokud koupíš ovocné stromy, třeba třešně, které kvetou ne zároveň, ale třeba ob týden po sobě, s opylením je problém a dávají i méně pylu. Pokud kvetou zároveň, včely nestíhají nosit pyl, jsou jej kvanta. P.S

" Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu."

Je pravda,že se zde vyskytuje dost informací,které jsou pro praxi nevyužitelné,někdy jsou zde přímo žvásty.Ale občas se tu vyskytne informace k nezaplacení,přímo zásadní.Jeden příklad za všechny-až tady na konferenci se mi potvrdila pro mě zásadní věc,totiž to,že i když mám nízké rámky v medníku a měl bych relativně získávat jednodruhový med s nízkým obsahem vody,často tomu tak není z toho důvodu,že tam mám takzvaně ztluštělé plásty(rozteče rámků dál od sebe a tím pádem jejich menší počet v nástavku),a já proč musím sebou vozit při každém vytáčení refraktometr,z každým plástem trhat,jestli necáká čerstvá sladina a měřit si obsah vody v každé nádobě....(?),i když prakticky veškerá literatura mě přesvědčuje o opaku.Aspoň vím,kam bude směřovat další investice,abych snížil obsah vody v medu.....
Ne všechny"moudra"tady jsou jen prkotiny.
Zdraví Pavel.

Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek

Mám včely pod kontrolou, snad počasí vydrží. Tak je třeba toho využít. Nevíme jak to bude dál.
http://leteckaposta.cz/967041656
B.V.

Hlavně to poslat na tu ZO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: dotace
> Datum: 25.4.2010 18:56:52
> ----------------------------------------
> čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil
> ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo
> razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky
>
>
>

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 25.4.2010 19:11:47
> ----------------------------------------
> kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
> čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(
>
>
>

"Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek"
___________________________________________________________

Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?Já to nevím.
Zdraví Pavel.

"kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :("

Označení ve školce nic moc neříká o maximální výšce, na jakou lze daný stromek vypěstovat. Je to prostě jen o tom, že někde ty stromky pěstují o rok kratší dobu a vyrostou méně, než je prodají jako čtvrtkmen a někde nebo nějaký neprodané klidně nechají ještě jeden roky a prodávají vyšší jako vysokokmen.
Ovocný stromek je jinak složenina dvou rostlin, podnože a vlastní odrůdy a o tom, jak vysoko ho lze zapěstovat, rozhoduje součet vzrůstností obou rostlin. Slabě vzrůstná podnož a na ní naroubovaná slabě nebo středně rostoucí odrůda, třeba u jablek podnož M9 nikdy nevyroste ve vysoký strom, takový stromek puštěný do výšky vyroste tak do 3 - 6 metrů, pak růst zarazí a dál nejde, jen plodí. Naopak silně až středně vzrůstná podnož, třeba u jabloní semenáč jaderničky nebo podnož A2 se může v nesolidních zahradnictvích klidně prodávat jako zákrsek, ale pokud se nepustí do výšky aspoň 4 - 6 metrů, neplodí a jenom produkuje každý rok obrovské, až metr a půl dlouhé šlahouny.
Je třeba tedy shánět nejen konkrétní odrůdu, ale i stromek naroubovaný na konkrétní podnož. Nebo zakoupit odrůdu či od souseda sehnat roub a potom to naroubovat na semenáč třeba té jaderničky, ideálně nepřesazovaný, přímo vyrostlý ze semena na místě. To je vhodné na hodně tvrdá stanoviště, na nějaké málo udržované přirozeně rostoucí vysokokmenné sady, třeba nějaká přírodní nehnojená kamenitá podhorská louka, a taková jabloň se potom růstem prosadí i v nějakých přirozeným náletem zarostlých plochách. Nebo na jeden vysokomen třeba někde na kamenitém dvorku....
Různé podnože jsou nejvíc propracované v jabloních, ale u jiných ovocných stromů je to totéž, jen není v podnožích takový výběr...

V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až k 23% vody Jen značka český med je 18%.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:03:15
> ----------------------------------------
> "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> Zdraví R. Stonjek"
> ___________________________________________________________
>
> Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> OBSAHU VODY?Já to nevím.
> Zdraví Pavel.
>
>
>

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

To není dobrá rada.
Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.

Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
Nejlepší přímo ze školky na podzim,
J.B.

ja je nakupuju ve skolnim statku Decin - Libverda
ale je to vzdycky na objednavku, cili minimalne pul roku dopredu
honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Sunday, April 25, 2010 7:12 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: A zase lítáme (-:

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Mám taky bohužel problém s jarními medy, které často (více posledních let) mívají z plně zavíčkovaných plástů i 21% což v praxi pak znamená, že se časem rozkvasí. Zajímavé je, že vloni úplně první med měl pouze asi 17% vody a po 14 dnech druhý ke 20%...Velcí včelaři si postupně pořizují sušičky na med, takže bohužel je to asi realita. Sám takového medu nemívám moc, pokud začne nakvašovat dám ho do medoviny. Každopádně je dobré mít refraktometr a měřit každou konev.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:51:23
> ----------------------------------------
> V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až
> k 23% vody Jen značka český med je 18%.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:
> > Datum: 26.4.2010 08:03:15
> > ----------------------------------------
> > "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> > tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> > vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> > ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> > Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> > sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> > připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> > Zdraví R. Stonjek"
> > ___________________________________________________________
> >
> > Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> > předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> > snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> > dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> > Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> > nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> > hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> > je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> > OBSAHU VODY?Já to nevím.
> > Zdraví Pavel.
> >
> >
> >
>
>
>

"JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

Já předpokládal že bude vědět něco o podnoži na které je to naroubováno. On takový polokmen je výška od 120 cm do 180 a vysokokmen 180 až 250 cm. Podnože na čtvrtkmeny se v pohodě dají podle vzrůstnosti odrůdy použít i na výšku 180cm. z otázky také nebylo zřejmé zda mu jde o ovocné nebo okrasné stromy. Tam by ještě přibyl alejový vysokokmen, ten je 2 až 3 m délka kmene.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 26.4.2010 08:54:53
> ----------------------------------------
> Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš
> větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.
>
> Pepan
>
> To není dobrá rada.
> Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože
> tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.
>
> Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
> Nejlepší přímo ze školky na podzim,
> J.B.
>
>
>

Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev,
můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás
uspokojím
i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen
vigor,
takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S


A roztoč bude jako koření?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 12:29:09

> Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš
> s ní nic dělat.Je na kost
> tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není
> na kost zmrzlá, je foremější,
> jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací
> vidličkou zmrzlé dílo
> neodvíčkuješ.
>
> Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50%
> neoplozená matka a Z 50%
> TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu
> dává stejnou míru
> vlastností matka a trubec, nebo ne?
> Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců
> z vlastních včelstev,
> můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev
> a jistě vás uspokojím
> i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní
> je ale kmen vigor,
> takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými
> trubci, je jak
> > se zdá lichá
>
> pepan

Ale pánové!
Johana Gregora na Vás.




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 20:26:40

> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny
> > bodavými trubci, je jak
> > > se zdá lichá
> >
> > pepan

JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

--------------------
zařízení vypadá fakt dobře,ale přemýšlím obráceně. co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje, protože jak je popsáno na vebu tak z 26 konví medu to vyždíme
celé dvě konve vody ,to by se ji vyplatilo prodávat ,že by medová voda

Zdenek

Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
můžu požádat,tak se podělte
o zkušenosti.Díky.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 18.4.2010 - 19:47:52

> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > nebo sklony k chorobám a
> > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> >> genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> >> > je matka a ne trubci.
> >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> >> > oplodněny bodavými trubci, je
> >> > >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|

"co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje"
------------------------
Proč špatně? Já v tom vidím dobrou pomůcku pro získávání druhových medů. V době intenzivní smůšky můžete také ušetřit včelám práci s dosoušením pár poslednícch procent vody a sobě s přidáváním dalšího nástavku se soušemi.

A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával
napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
Karel


Jo,JO,JO!!!
To je pěkné!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Prosba o radu
Datum: 18.4.2010 - 22:16:08

> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil
> čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou
> ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem
> je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez
> souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký
> nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu
> nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
>
> Jura
> ---------------
> No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby
> ne, stejně.
> Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké
> bedny na původní rozměr a
> včelařil dál na této rámkové míře.
> A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal
> nějaké jiné, pokud by mi to
> jo nevyhovalo.
>
> V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový,
> je to ve včelaři a v
> ve včelách. :-)
>
> Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal
> pár suchých prken, nebo
> laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících.
> Nebo bych na ně
> použil ty 3/4 langstrothy.
>
> A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych
> tam ty langstroty dával
> napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
> Karel

Rozdivočit je může cokoliv Jednou pro mne přijela jedna rodina nejmenovaného včelaře který se dal do práce ve včelách v silně podnapilém stavu. co s nimi vyváděl jsem se dodnes nedozvěděl, ale takový cirkus jsem jaktěživ nezažil.
Ale to z genetikou nemá nic společného. Jinak mně stačí vědět ,že od bodavých včel namohu vychovávat nové matky i kdyby včelstvo doneslo každý rok 2q medu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 26.4.2010 14:02:48
> ----------------------------------------
> Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
> přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
> na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
> ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
> ,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
> můžu požádat,tak se podělte
> o zkušenosti.Díky.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 - 19:47:52
>
> > Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> > příklad. Máme zrovna
> > dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> > se zničeho nic
> > objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> > vím pramálo, ale
> > řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> > by si měli alespoň
> > přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> > od p. Čermáka. Co se
> > týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> > poznatků, které mi
> > potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> > nebo i snížit přes
> > potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> > jara, odpověď na jednu
> > historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> > a také ověřil, kvůli
> > jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> > mnohé osvětlí.
> >
> > _gp_
> >
> > 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > > nebo sklony k chorobám a
> > > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > > dalších generací nepřenáší.
> > >
> > > pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: P.K.
> > >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> > >> ----------------------------------------
> > >> Kdo zas co potvrzuje.
> > >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> > >> genetické informace od
> > >> >> své matky a jejich předků?
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >>
> > >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > >> >> > Když již jsme u
> > >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > >> > je matka a ne trubci.
> > >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> > >> > oplodněny bodavými trubci, je
> > >> > >> > jak
> > >> > se zdá lichá
> > >> >
> > >> > pepan
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> > --
> > ___
> > / __| _ _
> > | (_ || || |
> > \___|\___/
> > ____
> > | _ \ __ _
> > | |_) / _\ |
> > | _ /\__/_|
> > |_|
>
>
>
>
>

Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště
5 m od
jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě
jste do
lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé
přírody? Jinak
platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem
fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.


Jak zde již bylo uvedeno.Nejúčinější je likvidovat jejich "dálnice",které
si značkují feromony,či co to je.Mě se osvědčilo jakýmkoliv spůsobem
narušit ty "dálnice".Mechanicky-železnými hrabičkami,případně
březovým koštětem.Tam kde nebyla tráva.Na pevných površích zatím
vždy stačil macerát z ořechového či křenového listí.(namočíte
do vody na 24h.)A to všechno v dostatečné délce.
(10m)Jistě existují i další "babské" rady. Výluh ze slepičinců
atd.Takže s chutí do toho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HI" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mravenci
Datum: 19.4.2010 - 19:37:10

> Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí
> stanoviště tvrdou chemií
> (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko
> se jich budete zbavovat,
> tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat
> znova. Jinak u nás jsou
> chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna
> ne v té nejvyšší kategorii.
> Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana
> trochu o ničem.
> Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální
> systém a způsob života,
> jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války
> mezi koloniemi, nebo naopak
> jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny
> matek atd.
>
> Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí.
> Když budou dost velké,
> věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout.
> Ne vždycky je nejlepší
> řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus
> za každou cenu ;). Méně a
> jednodušeji je někdy více.
>
> Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba
> vystříkáním roundupem je úplně
> mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou
> přes velké plochy betonu
> a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu
> vegetaci, vůbec je to
> nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté
> půdě začít libovat ;)
>
> Honza Indra
>
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si
> udělal stanoviště 5 m od
> jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš
> postup. A jistě jste do
> lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou
> přátelé přírody? Jinak
> platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů
> v nádobkách s olejem fungují.
> Klidný den! Jiří
> Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy
a spotřebu
včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech
(průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění
vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé
intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou
ekonomicky
zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik
dní v
roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno
přinést
dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro ty se tyto
informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan B?rgel" <janburgel/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: vcelstvo na vaze
Datum: 19.4.2010 - 20:06:44

> Dotaz
>
> Co mám mohu očekávat od informací získaných od
> váhy
> včelstva na váze?
>
> Vlastní hodnocení:
> Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní
> život, přínosy a spotřebu
> včelstev.
> Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý
> na mnoha faktorech
> (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti
> půdy, vzduchu, proudění
> vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos
> velice různé
> intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva
> jej dovedou ekonomicky
> zvládnout. Domnívám se       že vlastně za celý rok
> existuje jen děkolik dní v
> roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo
> je schopno přinést
> dobrý denní přínos nektaru.
> Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo
> na váze.
> J.B.

Ahoj Pavle,

pouzivas celozasitovane dno u svych vcelstev ? Pokud ano, muze to byt tim, uz jsem o tom slysel z vyzkumneho ustavu Kyvalka, na jihu Moravy se srovnavaly vcelstva s pevnym dnem a celozasitovanym otevrenym. Jedna vcelnice a dva typy ulu, stejne snuskove podminky. Vcelstva s plnym dnem, zavickovano drive a obsah vody do 18 % -kvetovy med. Vcelstva se zasitovanym dnem otevrenym vickovaly med i s 20 % obsahu vody. Kdyz pak vcelstva ,,zacpali,, vsadili podlozku a zucili cesno, vcely med dohustili, jinak pry to bylo bez sance.
P.

Používám dna se zasíťovaným dnem,ale přes sezonu mám pod ním podložku(typ varroadna podle Neumanna),takže síto je uzavřené,některá dna jsou z upravených Tachováků na 11 rámků(ty jsem ještě nestačil vyměnit za nová).Obsah vody se pohyboval např,loni od cca 17% až někam hodně přes 20%,ty mi ředily med.Kde to šlo,jsem si rámky označil a vybral je později.Jinak díky za poznatek,opět něco nového,asi se tomu maturizátoru opravdu nevyhnu(ten od Honzy Jindry vůbec nevypadá špatně,otázka je,kdy bych se na jeho výrobu dostal,ne,že bych to nezvládl,ale ten čas..).
Zdraví Pavel.

Těch konví nebylo 24 ale 70. To co vyteče z vysoušeče je destilka bez chuti ani zápachu, ale kdo ví zda tam není stopově obsažena nějaká cenná těkavá látka. Úbytek 2 konve představuje 1 litr z konve medu což jsou nějaké 3% snížení vlhkosti medu. Nechával jsem to běžet celých 24 hodin, i když by stačilo bohatě jen 12. Důvodem bylo, že jsem tou dobou dělal na česačce chmelu dvánáctky a byl jsem rád, že můžu zalízt do kanafasu. To uzavřené dno je možná dobrý nápad, ale při kočování je velkou překážkou.
Honza

Gustimilian Pazderka dobrou věc určitě neporadí, proč taky. Něco ho to stálo a jak se ví, ani kuře zadarmo nehrabe.

biki

Těch konví nebylo 24 ale 70.
------------------------------
Panu Jindrovi se omlouvám za tu nepřesnost v konvích,jinak
moc pěkný web

s medem s vysokým obsahem vody se včelaři zrovna asi rádi nechlubí je to celkem pochopitelné,osobně si taky myslím
že celozasítovaná dna ,česna jako vrata taky možná tenkostěnné
úly možná nejsou to pravé ořechové, co se pamatuju tak nehustší
med byl vždy z pěkně zateplených univerzálů s česínkem tak malým že ho nebylo skoro ani vidět/25 roku zkušeností/

protože mám včelstev hodně tak dodávám do výkupu,loni
to bylo všechno do 18 procent ,ale vím od výkupčího, že řídké
medy ve výkupu spíš přibývají proto si myslím že je někde něco špatně

Zdeněk