78080

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (85.132.159.232) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490)

Mimochodem, příteli Václavku, není to opět Váš oblíbený "hopnašpek"? Takový zkušený včelař a ...

______________________________________________________________

Jaký "hopnašpek"? Myslím to vážně. Kdybych byl zkušený, takovou hloupost s přidáváním bych neudělal.
Tímto způsobem jsem matku přidával poprvé a naposledy. Myslel jsem si, že to tak půjde. Kdyby matka zmizela během prvního týdne, bylo by to jasné, prostě ji včely nepřijaly a odstranily. Ale ona tam vydržela více jak 15 dní. Jak mohou včely matku poškodit tak, aby se stala trubcokladnou a záhy zemřela?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490)

I když s přidáváním na ostro nemám žádné zkušenosti, myslím, že tím to bylo. Ochota přijímat jiné matky je v průběhu sezony různá, existuje o tom několik prací, včetně grafů a z těch vyplývá, že v červenci a srpnu to jde nejblběji. Rovněž umatlání matky medem se mi zdá brutální a určitě bych ho nevolil. Nejlepší ochranou budoucí matky je její včelstvo. Ne několik včel z klícky ale funkční nové včelstvo s líhnoucím se plodem. Takže, kdybys došlou matku dal do slabšího odělku s odlétanými létavkami a někdy koncem září ji s celým odělkem přidal pod plodiště, bylo by to na 100%. Přes noviny je to naprosto zbytečné! Samozřejmě starou matku zabít. S matkami je spousta práce, stojí to nějaký med, případně peníze, když se kupují, tak proč je přidávat s neúměrným rizikem! Jinak dost se chválí přidávání klíckou s kouskem proděravěné mezistěny, ale to používám jen velmi vyjímečně. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489)

>Co konkrétně zapříčinilo smrt matky? Ve včelstvu strávila rozhodně více jak 15 dní.<
-----------------------------------------------------------
Je to vražda, napsala. Na tuto otázku nám může dát kvalifikovanou odpověď pouze oblíbená amatérská detevtivkyně. My o příčině smrti matky můžeme pouze spekulovat. Mimochodem, příteli Václavku, není to opět Váš oblíbený "hopnašpek"? Takový zkušený včelař a ...
Takže Vážení, ještě vyčistit zoubky, jsou-li ještě jaké, vyčůrat, snad nám to umožní prostata, pomodlit, pokud to ještě umíme a spát, snad nás nebudou v noci bolet kolena nebo trápit zaražené větry.
Dobrou a přátelskou noc.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487)

Podle mne by
jsi neměl hledat odpověď na otázku proč matka zahynula, ale především si sám
sobě odpovědět na otázku, zda jsi použil takový postup, který dává co
nejvyšší naději na úspěch.

____________________________________________________________

Určitě ne. Metodu odebrání plodu jsem nedodržel ( jeden plást jsem přehlédl, plod jsem vrátil příliš brzo ), moje troufalost v podobě přidání matky naostro mezi včely byla nanejvýš riskantní ( to funguje na podzim u bezplodových zazimovaných včelstev, v podletí je situace úplně jiná... spoustu starých agresivních včel rozdrážděných od slídilek a vos ). Měl jsem štěstí, že včely matku rovnou nezabily. Sevřeli ji pouze do chumlu, ale nijak ji neublížily ( alespoň viditelně... tykadla, nohy, křídla, kusadla, sosák... vše v pořádku ).

Co konkrétně zapříčinilo smrt matky? Ve včelstvu strávila rozhodně více jak 15 dní.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486)

Túto vetu si napísal Ty, doslova hovoríš o hrboplode a "bezmatečnom" včelstve, tak prečo klameš!

____________________________________________________________

Neklamu. Včelstvo bylo ( před vložením matky Vigor ) v normálním stavu ( bez trubčic, původní matka není ( stále žije ) trubcokladná ). Včelstvo je bezmatečné jen pár dní ( podle stáří matečníků ). Tím, že jsem napsal: "včelstvo v čase výměny matky nebylo trubcokladné", jsem myslel, že v den přidání matky včelstvo nebylo trubcokladné ( slovo "čas" jsem užil nevhodně ). Prostě tudy cesta nevede.

Něco se matce muselo stát. Ale co?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 22. 8. 2009
RE: Proč matka umřela? (37476)

Mnohaleté zkušenosti sice nemám, ale v souvislosti s uvedeným postupem -
uvádíš "napadly ji strážkyně", se mi zdá tato otázka zbytečná. Podle mne by
jsi neměl hledat odpověď na otázku proč matka zahynula, ale především si sám
sobě odpovědět na otázku, zda jsi použil takový postup, který dává co
nejvyšší naději na úspěch. Jako začínající včelař jsem Vyslechl několik
přednášek zkušených šlechtitelů matek (mimo jiné přednášku pana Havlína),
snažím se doporučovanými postupy řídit a vždy volím nejvíce doporučovaný
postup, využívající přidávací klícku a to i u matek, které nekupuji a
kterých mám relativně dostatek. Není mi líto ani tak matky jako takové, ale
především práce, které jsem jejímu chovu věnoval. Když koupíš do svého chovu
inseminovanou matku za 1500 Kč, také ji budeš přidávat "na ostro přes
česno"?
J.T.



> Proč matka umřela?
> Po vypuknutí
> známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem
> rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ),
> protože
> ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až
> večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se
> zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).
> ...
> Děkuji za vysvětlení.
>
> S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481)

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Túto vetu si napísal Ty, doslova hovoríš o hrboplode a "bezmatečnom" včelstve, tak prečo klameš!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Pro? matka um?ela? (37476) (37480) (37483)

Podle mne problém byl asi ve špatném oplození.
______________________________________________________________


Tuto možnost jsem se neodvážil navrhnout. Věřím, že dotyčný chovatel je čestný člověk a měl ve včelstev v době oplozování dostatek trubců. Nevysvětlilo by to smrt matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478)

Nesmýšlejte tady provokativní báchorky a nesmyslné narážky na větší chovatele. Není to kolegiální. Vysvětlete mi raději podrobně ten mechanismus šíření patogenů s roji.


_gp_
.........
Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475)

>Mě se ta otázka zase až tak blbá nezdá.Já si opravdu nedovedu představit,jak udržuji svých100- 500 včelstev v naprosté kondici a v bezvadném zdravotním stavu.A to i kdybych byl v důchodu nebo svč.Jestli jsou včelstva v nějakých starších dvouprostorových úlech,bez větratelného dna,s tlouštkou stěn 8-10cm,kde nemáte ani možnou kontrolu přirozeného spadu,no tak to v okolí těchto včelstev nemůže dobře dopadnout!O tom mě v žádném případě nepřesvědčíte.No snad už nikdo dnes ve větším počtu v takových úlech včely nechová.Vždyť ty roje přece nemůžete v žádném případě uhlídat!!A to jak v úlech samotných,tak i vylítlých venku!Včelař zájmový o 10-20včelstvech pracuje s každým včelstvem prakticky samostatně a měl by ho znát a jestli chce mít výnos,tak rojení zabranuje.Vím,že to tak ale vždy a všude není.Užitek chce snad mět každý. Popřípadě těch pár vylítlých rojů,které najde na stromě si rád usadí a dál léčí a obhospodařují.V tomto já spatřuji výhodu nás malovčelařů,že důsledněji své včely "hlídáme" a nepodporujeme tím šírení nemocí.P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2009
Re: Pro? matka um?ela? (37476) (37480)

Já si myslím ,že trubčice to nebyly tam je potřeba poměrně dost dlouhá doba kdy je včelstvo bez vhodného plodu Podle mne problém byl asi ve špatném oplození. Koncem července již, alespoň u nás již trubci nebyli. Byl Hlad

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pro? matka um?ela?
> Datum: 22.8.2009 15:16:21
> ----------------------------------------
> Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových
> matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její
> poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).
>
> Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné (
> poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).
>
> Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo
> včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely
> robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.
> Smiešaný plod bol od trúdic a od M pravý plod, viečkovaný na plocho (to sa
> stáva pravidelne pri prijatí M do spoločenstva trúdic, ale postupne trúdice
> sa vytratia, prestanú klásť svoj podvrh, takže na to pozor), len tá nemala
> šancu preraziť blokádu trúdic a stále prežívali trúdice. Matka nebola
> ohrozená žiadnou chorobou.
> Trúdice poznať v reále včelstva, to je vysoká škola pre včelára. Skúste si
> prečítať názory na vcela.sk
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475)

dobrý postřeh

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i?itel? nemoc?.
> Datum: 22.8.2009 12:25:10
> ----------------------------------------
> To je blbá otázka. To bych se mohl zeptat, jak zamezují v součtu malí
> chovatelé, celkem třeba s 500-sty včelstvy tomu rojení oni?
>
> ..........
> Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
> Šiřitelé nemocí.
> Dobrý den.
> >
> ..
> Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát
> a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k
> nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do
> okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá
> stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných
> nákaz?P.Z.<
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480)

Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.

____________________________________________________________

Tuto možnost mohu vyloučit, protože včelstvo v čase výměny matky nebylo trubcokladné ( bylo to normální zkonsolidované včelstvo s normálním dělničím plodem, trubci z hrboplodu se ve včelstvu nevyskytovali ). Původní matku z oddělku jsem jako záložní vložil do plemenáče. Stále žije a má normální plod. Je poměrně kvalitní, ale plemennou matku mi nenahradí.

S pozdravem M. Václavek

PS
Nemáte někdo ještě na prodej oplozenou matku Vigor?
kontakt: klub.rv/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476)

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.
Smiešaný plod bol od trúdic a od M pravý plod, viečkovaný na plocho (to sa stáva pravidelne pri prijatí M do spoločenstva trúdic, ale postupne trúdice sa vytratia, prestanú klásť svoj podvrh, takže na to pozor), len tá nemala šancu preraziť blokádu trúdic a stále prežívali trúdice. Matka nebola ohrozená žiadnou chorobou.
Trúdice poznať v reále včelstva, to je vysoká škola pre včelára. Skúste si prečítať názory na vcela.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474)

Takový včelař všechny roje pochytá a usadí? Nebo likviduje? Nebo oblézá stromy a síří? Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz? Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní! Petr

Som chovateľov 74 včelstiev, 68 som preveril kontrolou odpadu Vd, toto je moja odpoveď, ako sa väčší (nie veľký) včelár vie vysporiadať s Vd. Tento technologický postup používam už od roku 2001. Pritom všetky roje využijem na znášku!

21 a 22.8 som robil prvú odľahčovaciu fumigáciu proti Vd s použitím Takticu, v množste 3 kvapky na včelstvo.
Odpad som spočítaval po 12 hod. od prevedenia FUM, použil som celoplošné podmetové podložky, rozdelené fixkou na 8 segmentov, zjednodušuje a spresňuje prácu. Pri nízkom odpade to ide spoľahlivo a presne.

Výsledok zberu: celkove odpadlo v 68 včelstvá: 1564 ks Vd
Priemer na včelstvo: 25,0 ks Vd
Priemer v r. 2008 15,3 ks Vd

Odpad sa vo včelstvách pohyboval od nuly po 180 Vd, tento extrémny prípad je podmienený asi nerojenín sa včelstva, preto klieštik sa vyvíjal bez časového obmedzenia, ostatné včelstvá túto prestávku mali. Aj rojenie je na niečo dobré. Na základe tohoto výsledku sa dá aj prognózovať celkový priemerný odpad v počte kolo 100 klieštikov na včelstvo (25x4).
Fumigácia ide rýchlo, ak sa technicky dobre pripraví, jednému včelstvu sa venujem 2 min. Je to aj vďaka tomu, že úle sú do podmetu prístupné zozadu do 8 cm vysokého dna. Fumigovať sa dá aj bez podložiek na zachytenie Vd, ale skutočné hodnoty, včelára usvedčia, či boj zvláda v prospech včiel.
II. fáza bude pokračovať 1.10, ako odľahčovacia, pretože ešte stále bude v niektorých včelstvách zaviečkovaný plod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475)

Mě se ta otázka zase až tak blbá nezdá.Já si opravdu nedovedu představit,jak udržuji svých100- 500 včelstev v naprosté kondici a v bezvadném zdravotním stavu.A to i kdybych byl v důchodu nebo svč.Jestli jsou včelstva v nějakých starších dvouprostorových úlech,bez větratelného dna,s tlouštkou stěn 8-10cm,kde nemáte ani možnou kontrolu přirozeného spadu,no tak to v okolí těchto včelstev nemůže dobře dopadnout!O tom mě v žádném případě nepřesvědčíte.No snad už nikdo dnes ve větším počtu v takových úlech včely nechová.Vždyť ty roje přece nemůžete v žádném případě uhlídat!!A to jak v úlech samotných,tak i vylítlých venku!Včelař zájmový o 10-20včelstvech pracuje s každým včelstvem prakticky samostatně a měl by ho znát a jestli chce mít výnos,tak rojení zabranuje.Vím,že to tak ale vždy a všude není.Užitek chce snad mět každý. Popřípadě těch pár vylítlých rojů,které najde na stromě si rád usadí a dál léčí a obhospodařují.V tomto já spatřuji výhodu nás malovčelařů,že důsledněji své včely "hlídáme" a nepodporujeme tím šírení nemocí.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Proč matka umřela?

28.7. jsem si na dobírku objednal oplozenou matku Vigor. Obdržel jsem ji 30.7. a den na to jsem ji přidal do oddělku, ze kterého jsem odebral původní matku a všechen plod ( jeden plást jsem přehlédl ). Po vypuknutí známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ), protože ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).

Při vracení plodu 4.8. jsem byl nemile překvapen, protože jsem zjistil, že jsem v úlu zapomněl jeden plást s mladými larvičkami. Bylo na něm naraženo několik nouzových matečníků ( ty jsem vylomil ). Naštěstí matka Vigor byla stále na živu ( procházela se na dotyčném plástu ), avšak včely o ni nejevily velký zájem... matka prakticky nekladla ( jen pár vajíček na plástu s matečníky ).

Při kontrole 9.8. byla matka stále přítomna. Kladla jen nepatrně, její plod byl roztroušený po několika plástech... žádné ucelené plochy. Nalezl jsem a zrušil jednu misku s vajíčkem ( tichá výměna ).

Kontrola 15.8. dopadla s obdobným výsledkem. Matka již kladla více, nicméně plodová plocha byla stále roztroušená. Nalezl jsem jeden matečník a misku ( další pokus o tichou výměnu ). Ty jsem opět vylomil v naději, že s tím včely přestanou, až matku zcela příjmu. Neměl jsem dobrý pocit z chování matky... pomalý malátný pohyb.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Něco podobného se mi stalo před 3 roky, když jsem začínal včelařit v Optimalech. Jeden úl jsem osadil smetencem. Krmil jsem a včelstvo začalo stavět a matka plodovat. Za týden jsem v úlu nalezl misku s vajíčkem. Tichou výměnu jsem nechal probíhat, ale matka záhy během pár dní zemřela ( dříve, než se vylíhla matka nová ). Nalezl jsem ji polomrtvou na dně. Byla obklopena několika včelami, které se o ní do poslední chvíle staraly. I tato matka neměla žádné vnější známky poškození, vypadala zcela v pořádku.

Proč se to stalo???

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Proč matka umřela?

28.7. jsem si na dobírku objednal oplozenou matku Vigor. Obdržel jsem ji 30.7. a den na to jsem ji přidal do oddělku, ze kterého jsem odebral původní matku a všechen plod ( jeden plást jsem přehlédl ). Po vypuknutí známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ), protože ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).

Při vracení plodu 4.8. jsem byl nemile překvapen, protože jsem zjistil, že jsem v úlu zapomněl jeden plást s mladými larvičkami. Bylo na něm naraženo několik nouzových matečníků ( ty jsem vylomil ). Naštěstí matka Vigor byla stále na živu ( procházela se na dotyčném plástu ), avšak včely o ni nejevily velký zájem... matka prakticky nekladla ( jen pár vajíček na plástu s matečníky ).

Při kontrole 9.8. byla matka stále přítomna. Kladla jen nepatrně, její plod byl roztroušený po několika plástech... žádné ucelené plochy. Nalezl jsem a zrušil jednu misku s vajíčkem ( tichá výměna ).

Kontrola 15.8. dopadla s obdobným výsledkem. Matka již kladla více, nicméně plodová plocha byla stále roztroušená. Nalezl jsem jeden matečník a misku ( další pokus o tichou výměnu ). Ty jsem opět vylomil v naději, že s tím včely přestanou, až matku zcela příjmu. Neměl jsem dobrý pocit z chování matky... pomalý malátný pohyb.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Něco podobného se mi stalo před 3 roky, když jsem začínal včelařit v Optimalech. Jeden úl jsem osadil smetencem. Krmil jsem a včelstvo začalo stavět a matka plodovat. Za týden jsem v úlu nalezl misku s vajíčkem. Tichou výměnu jsem nechal probíhat, ale matka záhy během pár dní zemřela ( dříve, než se vylíhla matka nová ). Nalezl jsem ji polomrtvou na dně. Byla obklopena několika včelami, které se o ní do poslední chvíle staraly. I tato matka neměla žádné vnější známky poškození, vypadala zcela v pořádku.

Proč se to stalo???

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474)

To je blbá otázka. To bych se mohl zeptat, jak zamezují v součtu malí chovatelé, celkem třeba s 500-sty včelstvy tomu rojení oni?

...........
Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Šiřitelé nemocí.
Dobrý den.
>
...
Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz?P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Šiřitelé nemocí.

Dobrý den.
Asi zřejmě zase zařežu do "živého",ale hodně věcí vidím jinak než většina a tuším,že se vám sem do těch "krmítek a staveb" moc nehodím!.Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz?Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní!Prosím,zda by mě mohl takový nějaký včelařský gigant poučit.Pravidelně se mě stává,že když zde na konferenci napíši příspěvek(který většině nezní libozvučně),tak první,co se odpovídající zeptá,kolik máte včelstev?Já se dozvídám s určitou nadřazeností a samochválou,že dotyčný má 70-100-500včelstev.Před asi osmi roky v začátcích jsem si dovezl od jednoho farmáře z Bučovic několik odělků a tu varoázovou pohromu nikomu nepřeji.To byla apokalypsa v úlech.Mě se to nějak hned nezdálo,že vyzimovaný označený "silný oddělek" obsedal při koupi na jaře 2-3 nízké rámečky.Ale jsem přesvědčen,že většina z vás bojujete s roztočem důsledněji.I když při tom kvatnu o tom trochu pochybuji.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Bureš (90.177.9.112) --- 22. 8. 2009
Re: drama (37472)

Přátelé nezapomínejme, že tato internetová stránka se nazývá "včelařská konference" a nikoliv "zaručené praktické návody". Tudíž zde mají místo příspěvky obsáhlé i méně obsáhlé. Potažmo je na každém účastníku, aby si vybral informaci, kterou považuje ve svých podmínkách za nejpřínosnější. Co by se zde objevovat nemuselo jsou slova vulgární.
Zdravím a přeji včelstva v pohodě.
Jaroslav Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 22. 8. 2009
re: drama

>> No, já nejsem vševědoucí, abych poznal na základě jedné věty nebo několika vět úplně stoprocentně.....

Pane Polášku, ale vy na ty příspěvky reagujete a píšete doporučení, jako když vševědoucí jste.


>> ...tak to musím podrobně poctivě popsat se všemi detaily a se všemi pravděpodobnými možnostmi....jen prostá přesnost a detailnost...

Pane Polášku, i v tom posledním příspěvku si mezi jeho začátkem a koncem silně odporujete.. Přečtěte si po sobě svůj poslední sloh: Vy totiž: "přesně a detailně" reagujete, doporučujete řešení "na základě jedné věty nebo několika vět, co nějakému včelstvu někde kdesi daleko v úplně neznámém prostředí, navíc když je stav včelstva popsaný někým neznámým, u kterého nevím....."

A to je přesně to, o čem mluvím. Učeně tu přispíváte k situacím, o kterých máte zatraceně málo informací, a Vaše sáhodlouhé spekulace kolikrát hraničí s nesmysly. Přece když si něčím nejsem jistej, tak to sem buď vůbec nepíšu, nebo svůj výplod konzultuji s někým, kdo o tom něco ví....


>> A komu dělá potíže přečíst více než první dvě věty z příspěvku tak by prostě neměl ty delší příspěvky číst....

Pane Polášku, toto není Readers Digest, toto je včelařská konference a konkrétnost až strohost nebývá od věci. Případně pokud delší sloh obsahuje užitečné informace nebo třeba vtip, rád si je přečtu, ostatně takových je většina, až na ty Vaše.

A co se ještě prázdné slámy týče, znovu říkám, přečtěte si po sobě například příspěvky o ještědském krmítku.....tolik vymlácené prázdné slámy o tom, že to krmítko nestojí za mnoho, jsem už dlouho neviděl.

Podle Vašich dosavadních výtvorů bych soudil, že jste sedmnáctiletý kluk sedící u počítače, zasněný do včelařství a nabušený teorií, na čemž by ostatně nebylo nic špatného, jen to přiznat. Nebo to tak není a "pouze" si nevidíte do vlastních úst.....a to by byla ta horší varianta, protože v tom případě tady tu prázdnou slámu mlátím já.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2009
Drama se nekoná

Libor (62.168.45.106) --- 22. 8. 2009
drama
Pane Polášku z Vašich obsáhlých slohových prací by jeden, a obzvláště pak začátečník měl pocit, že včelaření je až kdovíjaká, složitá, záludná a stěží pochopitelná věda. Vaše obsáhlé příspěvky jsou vzhledem k vysokému počtu slov informačně prázdné, matoucí a dovolím si také tvrdit, že kolikrát píšete hovadiny. Naposledy jsem šel do kolen, když jste "doporučoval uzavřít česno a nutit včely létat do horního nástavku očkem"...atd,atd...Uvědomte si prosím, že kdekdo neobeznámený bude po Vás ty hovadiny opakovat a včelám nakonec ublíží víc, než kdyby se na ty Vámi doporučované drobnosti vykašlal...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Libore ,zdravím,konečně ještě někdo našel odvahu našemu lektorovi něco vytknout.On tu již po několika letech má monopol na své sáhodlouhé příspěvky,které spíše odrazují mladé a začínající včelaře,ano,on je vlastně zastrašuje,jaká ta včelařina je věda,kolik oborů by měl včelař ovládat,fyziku,chemii,elektroniku,agrotechniku,terapii léčení a já nevím ještě co jiného aby dobře včelařil. Bylo mu to i když velmi zřídka v minulosti vytýkáno,že včelaři jsou obyčejní lidé,většinou se základním vzděláním / stáří / ale on si říci nedá a je pořád stále svůj a vypadá že bude i nadále.
Rozhled který bezesporu má se snaží uplatnit alespoň na této konferenci.Ti staršího data kterých je tady pomálu na této konferenci si o tom myslí svoje ,neodpovídají , nu a ti mladí mu to asi baští,pokud nemají někoho,kdo by jim v jejich začátcích radil. Tudíž nejde také o to toho našeho lektora zlikvidovat,pouze bychom byli rádi,kdyby se trochu usměrnil a konečně pochopil,že včelaři jsou jenom většinou obyčejní lidé,které chov včel zaujal a není proto záhodno je matoucími sáhodlouhými příspěvky oblažovat.
Již asi většina včelařů má letos nakrmeno , vše je dříve a na pozdější snůšku z lesa čeká asi jen málokdo. Přišlo nové číslo Včelařství,nic moc,inu okurková sezona se i do včelařiny promítá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 8. 2009
Re: drama (37467) (37469)

No, já nejsem vševědoucí, abych poznal na základě jedné věty nebo několika
vět úplně stoprocentně, co nějakému včelstvu někde kdesi daleko v úplně
neznámém prostředí, navíc když je stav včelstva popsaný někým neznámým, u
kterého nevím, jestli třeba hodně včel znamená pro něho totéž jako pro mně
hodně včel, jestli já bych to třeba nepopsal středně hodně nebo dokonce málo
včel. Taky nejsem bůh, který dá někomu vnuknutí, třeba slovy postav město a
následně on na tom místě postaví krásné náměstí, plno uliček, krásné baráky
s krásnou výzdobou a na otázku, kdo mu to poradil, řekne bůh. Já, když chci,
aby někdo něco udělal a tak, aby to bylo skutečně to, co já myslím, tak to
musím podrobně poctivě popsat se všemi detaily a se všemi pravděpodobnými
možnostmi.
Takže žádná slohová práce, žádné informačně prázdné matoucí příspěvky, jen
prostá přesnost a detailnost. Která v dnešní uspěchané době chybí čím dál
více lidem. A komu dělá potíže přečíst více než první dvě věty z příspěvku,
tak by prostě neměl ty delší příspěvky číst a měl by se soustředit jen na
čtení těch krátkých. Nebo by měl založit třeba SMSkovou včelařskou
konferenci, tam já zaručeně přispívat nebudu, protože SMSky nepoužívám.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 22. 8. 2009
Re: drama (37467)

Myslím Libore, že jsi to popsal dokonale přesně, s jistou až značnou dávkou diplomacie. Já bych k tomu pouze dodal, že když někdo nerozpozná čítankový popis konce včelstva na roztoče a asi i virózy a to v roce 2009 tak se dá o takovém ...... poze říct, že nezná ani nejnutnější základy včelařství a tak místo rozsáhlých užvaněností by měl zalézt někam do kouta a studovat. Doporučuji nové vydání Včelařství, tam má všechno pokupě. zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 22. 8. 2009
Re: teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462) (37463) (37464)

U zasíťovaných podmetů s podložkou je to jedno. U integrovaného dna se dělá studená nebo teplá stavba jenom v podmetu uvolněním skla na boku nebo zpředu. Do včel se vůbec nemusí zasahovat. Dnes večer se chladí v podmetu.Mohu tak sledovat všechny úly. Pokud uvidím na některé včele kleštíka, hned dělám opatření.
Viz. : http://leteckaposta.cz/752865135
Omlouvám se za chybu, nhttp tam nepatří.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 22. 8. 2009
drama

Pane Polášku z Vašich obsáhlých slohových prací by jeden, a obzvláště pak začátečník měl pocit, že včelaření je až kdovíjaká, složitá, záludná a stěží pochopitelná věda. Vaše obsáhlé příspěvky jsou vzhledem k vysokému počtu slov informačně prázdné, matoucí a dovolím si také tvrdit, že kolikrát píšete hovadiny. Naposledy jsem šel do kolen, když jste "doporučoval uzavřít česno a nutit včely létat do horního nástavku očkem"...atd,atd...Uvědomte si prosím, že kdekdo neobeznámený bude po Vás ty hovadiny opakovat a včelám nakonec ublíží víc, než kdyby se na ty Vámi doporučované drobnosti vykašlal....Z Vašeho příspěvku ohledně přeložení včel do jiných úlů byla tedy jediná hodnotná informace ta, že byste to osobně nechal na jaro, a zbylých 21 řádků textu bylo jen mlácení prázdné slámy, jako třeba Vaše příspěvky o ještědských krmítkách....Občas se mi zdá že zde píšete texty, protože prostě psát můžete, hlavně že je toho hodně a vypadá to učeně a důležitě, přičemž hodnota informace se ztrácí, nebo není vůbec. Ale jinak nic proti Vám....Tak, a teď do mě. (-: Libor.


> Radim Polášek napsal:
> ....jen jsem pečlivý a píšu o všech drobnostech, které by
> mohly účinnost toho přeložení snížit....
> Protože i když to jsou drobnosti,které většina > včelařů považuje za samozdřejmé může se stát, že ten, kdo > se ptá, je za samozdřejmé nepovažuje a potom je > nemusí dodržet. V součtu, pokud těch nedodržených > drobností bude hodně.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 8. 2009
Re: teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462) (37463)

S tím plodem do horního nástavku uvidím, jak se ještě zařídí po tom, co jsem jim sebral mřížku. Nějaké větší čachry s přehazováním rámků radši dělat moc nebudu, šlo mi hlavně o ty plásty, které jsou skoro celé plné pylu.
Ještě nemám úplně jasno s tím větráním zasíťovaným dnem,...

Ja tento spôsob praktizujem už 25 rokov, všetky prázdne plásty, sú pod plodiskom (nikdy nezužujem, vždy je v ňom 10 plástov), bezpečne chránené pred plesnivením peľu ak je v nich uložené a vijačkou (ani raz sa nestalo, aby poškodili čo i len jeden plást). Tohoto ruku keď panuje totálne sucho, v týchto plástoch nie je žiaden peľ.
Vetranie priestoue v úli je vyriešené cez povalu-strop úľa, bez PE fólie, nahradená je priepustnou (pre vodné pary) vrecovinou-pytlovinou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 8. 2009
Re: teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462) (37463)

Vzhledem k již pokročilému podletí, kdy včely již rozmísťují zásoby, upravují zimní sezení dle přístupu vzduchu do úlu, vzhledem k slídivosti a loupežím, obraně před útočníkem (včelařem nebo zlodějem) a podobným radovánkám bych šel na jistotu. Ponechal bych včely přezimovat v úlovém prostoru kde jsou dosud zvyklé a nerušil bych jejich přípravy na zimování. Přeložení včel do jiných úlů a změnu směru stavby z příčné na podélnou bych si ponechal na dobu jarního rozvoje. Avšak, netvrdím, že přeložení včel není možné provést v každém ročním období. Jde o to je-li nutno toto provást ausgerechnet včil a za jakou cenu. Jedno staré včelařské přísloví praví: "včely přežijí každou snahu včelaře jim pomoci". Ale ten zmatek v několika deítek tisíc včelích hlavičkách, který to nadělá za to nestojí.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 8. 2009
Re: teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462) (37463)

U zasíťovaných podmetů s podložkou je to jedno. U integrovaného dna se dělá studená nebo teplá stavba jenom v podmetu uvolněním skla na boku nebo zpředu. Do včel se vůbec nemusí zasahovat. Dnes večer se chladí v podmetu.Mohu tak sledovat všechny úly.
Viz. : nhttp://leteckaposta.cz/752865135

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (81.90.163.84) --- 21. 8. 2009
teplá-studená stavba (37445) (37457) (37461) (37462)

Takovéhle zásahy i samotné krmení dělám vždycky večer, kvůli loupežím, tak to zorientování se "sveze" s tím.
S tím plodem do horního nástavku uvidím, jak se ještě zařídí po tom, co jsem jim sebral mřížku. Nějaké větší čachry s přehazováním rámků radši dělat moc nebudu, šlo mi hlavně o ty plásty, které jsou skoro celé plné pylu.
Ještě nemám úplně jasno s tím větráním zasíťovaným dnem, když je tam strčená podložka. No ale s tou změnou větracího systému po jejím vložení to nebude tak horké, asi jí tam stejně nechám strčenou napořád.
Díky za odpovědi,

Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 8. 2009
Re: 37457 (37445) (37457) (37461)

Horor z toho nedělám, jen jsem pečlivý a píšu o všech drobnostech, které by
mohly účinnost toho přeložení snížit. Protože i když to jsou drobnosti,
které většina včelařů považuje za samozdřejmé může se stát, že ten, kdo se
ptá, je za samozdřejmé nepovažuje a potom je nemusí dodržet. V součtu,
pokud těch nedodržených drobností bude hodně, to může znamenat na 10
přeložených včelstev třeba 3 včelstva zeslabené nebo v krajním případě
zničené loupeží, zatímco při dodržení toho všeho bude zničení jakéhokoliv
včelstva velkou náhodou. Kromě slabocha, kterému takové stěhování zasadí už
jen ránu z milosti.
. R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 21, 2009 12:43 PM
Subject: Re: 37457


> Pán Polášek, príliš to dramatizujete, z jednoduchého preloženie včelstva
> robíte horor.Čo je na tom zvláštne, že zo studenej stavby včelieho diela
> prejdú na teplú. Čo to spoločné s vôňou včelstva, ta predsa ostane tá
istá.
> č sa zmení bude tvar letáča a vnútorného usporiadania plástov, pretože
> včely majú v zabehanom včelstve vyhradené a doržiavané výletové cesty.
> Včely sú orientované na na svoje stanovište a úľový letáč polohovo-očami a
> zmenu znovu zaznamenajú do fotografickej pamäti.
> Preto prácu s prekladaním si dobre zorganizujte, pripravte si dobrý dym,
> obrňte sa trpezlivosťou, prácu s prekladaním si naplánujte keď včely
> prestávajú lietať, alebo už nelietajú npr. je chladnejšie a je husto
> zamračená obloha bez slnka, včely sú doma. Na druhý deň po preložení do
> nových úľov sa včely znovu zorientujú a po prvej hodine začnú prinášať
prvý
> peľ a vodu.
> Preložené včely si dokážu poradiť so sliedičkami, stačí do letáčového
> otvoru vložiť latáčovú zástrčku s otvorom 7x150 mm. Tento úkon sa dá
urobiť
> aj premiestením stanovišťa, ak je to potrebné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 8. 2009
Re: 37457 (37445) (37457)

Pán Polášek, príliš to dramatizujete, z jednoduchého preloženie včelstva robíte horor.Čo je na tom zvláštne, že zo studenej stavby včelieho diela prejdú na teplú. Čo to spoločné s vôňou včelstva, ta predsa ostane tá istá. č sa zmení bude tvar letáča a vnútorného usporiadania plástov, pretože včely majú v zabehanom včelstve vyhradené a doržiavané výletové cesty. Včely sú orientované na na svoje stanovište a úľový letáč polohovo-očami a zmenu znovu zaznamenajú do fotografickej pamäti.
Preto prácu s prekladaním si dobre zorganizujte, pripravte si dobrý dym, obrňte sa trpezlivosťou, prácu s prekladaním si naplánujte keď včely prestávajú lietať, alebo už nelietajú npr. je chladnejšie a je husto zamračená obloha bez slnka, včely sú doma. Na druhý deň po preložení do nových úľov sa včely znovu zorientujú a po prvej hodine začnú prinášať prvý peľ a vodu.
Preložené včely si dokážu poradiť so sliedičkami, stačí do letáčového otvoru vložiť latáčovú zástrčku s otvorom 7x150 mm. Tento úkon sa dá urobiť aj premiestením stanovišťa, ak je to potrebné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454) (37455) (37458)

Dnes není nutné vsazovat komínek pro průlez včel. Stačí hrst sena nebo slámy. Jste ale ve styku se včalami.
Snad tento příspěvek dodá někomu inspiraci.
--------
Nástavků a dalšího základního hardwaru mám konečně dost a letos v zimě přijde na řadu konfekce.
M.j. právě rám a v němsíto. Pro víc účelů, uskladnění souší, chci vyzkoušet jako mezidno (to mě docela zajímá) a taky jako víko, abych skrz to mohl nalévat roztok. Jako Mirek zelený do rámkových i do kontejnerů.
Takže už na mě nebudou startovat.

Jinak kontejnery atd, to funguje na silná včelstva za tepla,
pak rámková krmítka pro malá a skutečně by se šiklo něco na strop pro 1N oddělky, co nenaruší tepelný režim a nezabírá v nástavku místo.

Tam experimentuji krmením husím krkem co vede z očka nástavku do kanystru. Ale to tak funguje, když je venku teplo. Teď už moc ne, roztok je studený a včely křehnou.

V husím krku je třeba mít provázek, obinadlo, atd aby po tom lezly, dole ucpávku, aby pak při dobrání nevylezly do kanystru. Zatím to řeší kus molytanu.

Vrátil jsem se k tom po letech, když jsem s tím experimentoval a asi tudy povede cesta - ale to je hlavně pro krmení - podněcování oddělků.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454) (37455) (37458)

Mně připadá ještědské krmítko už vcelku překonané. Nízký nástavek shora
zakryju muší silonovou síťovinou a do nástavku potom mohu dávat na cukr
jakoukoliv nádobu. Můžu tam mít na míru dělanou šikmou misku z plechu či z
plastu, které prázdné zapadají do sebe a které využijí na roztok většinu
objemu nástavku, takže na jedno nalití je nakrmeno stejně tak jako
několikalitrovou velkou misku pod květináč stejně tak jako třeba jen
litrovou misku od masa ze supermarketu, když mně to takhle stačí a krmím v
září nebo v říjnu. Ještědské krmítko by mělo být zabudováno v rámu, takže je
mnohem neskladnější a druhé využití takového ještědského krmítka v utepleném
rámu - časně na jaře dodávaní vody ohřáté plodováním včel se myslím málokdy
nevyužívá. Rámky potom hodně plesniví a jak se objem ještědského krmítka
zvýšil z původních 3 - 5 litrů na víc, je dobré uteplení takového krmítka
dost hůře dosažitelné a drahé
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454) (37455)

>Dalších pět jsem jich koupil a nasadil abych zjistil, že kdybych si na krmení bral pivní kelímky, vydržely by možná víc.<
------------------------------------------------------------
Také jsem v roce 1985-6 nakoupil zmíněná krmítka. Pracně jsem pro ně zhotovil opláštění, nařezal sklo (zkrátka DODOS) se stejným výsledkem, který zde popisují účastníci konference. Zkrátka, měl jsem ještě náklady (práci) s jejich likvidací. Pak jsem si všim zděděného "Ukrajinského krmíta". Nakoupil jsem za 26,50 Kč tehdejší ceny plastové kontejnerky, novodurovou trubku prům. 40 mm plastovou síťovinu a vyrobil podobná krmítka, která se navíc dala přikrýt tabulkou skla. V 2004 jsem toto krmítko publikoval ve Včelařství - vyšlo to až v roce 2006. Používám je dodnes. Jediná nevýhoda je nutnost použití prázdného nástavku. Podobná krmítka z pixel (nebo piskel ?) od ryb vyrobil a používá účastník této konference Míra P. Dnes není nutné vsazovat komínek pro průlez včel. Stačí hrst sena nebo slámy. Jste ale ve styku se včalami.
Snad tento příspěvek dodá někomu inspiraci.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 8. 2009
Re: (37445)

Zas tak velká změna pro včely to podle mně není, včely teplou a studenou
stavbu nijak zvlášť nerozlišují. Pokud úly budou na stejném místě, vzhled
úlů z venku bude podobný, česna zhruba ve stejné výšce, aby to nějak
nespletlo létavky a pokud možno budou najednou přehozeny všechna včelstva.
Prudce klesne schopnost obrany včelstva před vyloupením, hlavně tentýž den,
kdy se úly přehodí a potom trochu ještě dalších pár dnů. Létavky budou
trochu tápat a hledat včelstvo s tou správnou vůní a včelky uvnitř si budou
zvykat na nový úl a budou narychlo potahovat vnitřek úlu a česno propolisem.
Přehození by se tedy mělo dělat spíše odpoledne a k večeru, aby po přehození
byla co nejdříve tma a včelky se v noci seznámily s novým úlem, daly
dohromady a ráno se už trochu začaly bránit proti zlodějkám. I tak bude
vhodné česna a očka pořádně zůžit nebo aspoň prvních pár dnů včelstva
pozorovat a zůžit v případě loupeže. Před přendáváním by se několik dnů
nemělo krmit, aby všechny zásoby byly zahuštěné a zpracované, po přemístění
prvních pár dnů je vhodné včely večer podněcovat malými dávkami, tak půl
litru, urychluje to jejich přivyknutí novému úlu.
Co se týká rámků, plásty kolem plodu by měly zůstat ve stejném pořadí, plod
přirozeně do horního nástavku. Plásty s pylem pod plod doprostřed spodního
nástavku a jako krajní plásty spíše ty starší. Ale spíš bych preferoval při
přehazování rychlou práci a detaily v umístění rámků potom doladil někdy v
září, až si včelky zvyknou na nový úl než nějaké pomalé rozmýšlení kam s
čím.
Já bych ale spíš přehazoval do nového úlu včely na jaře po rozplodování.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 1:35 PM


> Máte prosím někdo zkušenost s přechodem z teplé na studenou stavbu? Hodlám
> ještě před zimou přeložit včely ze starých úlů na teplou stavbu do nových
> na studenou. Budu to dělat v nejbližších dnech, ještě než je úplně
dokrmím,
> aby si zásoby mohly uložit aspoň trochu po svém (jsou na dvou plodištích
> 39x24, zkouším teď polystyreňáky). Jde mi ale hlavně o správné umístění
> plástů s větším množstvím pylu, aby nezplesnivěly, byl k nim přístup když
> budou potřebovat, ale nedělaly problémy přes samotnou zimu.
>
> Pak jsem se ještě chtěl zeptat, jak máte řešeno větrání úlů, jestli je
> lepší nechat otevřená očka, čím uteplit strůpek (nebo jestli je lepší
> fólie, když už by byla otevřená ta očka), a taky jak je to s
diagnostickými
> podložkami, když jim dám celozasíťované dno - nerozhodí jim to ten systém
> větrání, když tam vrazím na určité období tu podložku?
>
> Předem díky za rady, ať se daří.
> Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454) (37455)

Povedených krmítek z Ještědu jsem měl asi 10 u zkoušených nezateplených úlů. Hrůza a ostuda výrobce.Velmi jsem se radoval, když jsem se jich zbavil a při tom při kvalitním provedení by to bylo dobré krmení.Myslím, že výhodou středně vysokých úlů je to, že do medníku se vejdou 4 l lahve. To je dobré krmítko a prakticky zadarmo. Žel my s nízkými nástavky máme problém a jedná se¨hlavně o rozměr 39 neboť pak už je výběr hodně zůžen. Já používám a nejen na to 20 l kanistry od Coly, přepravují ¨v nich sirupy a mají jich v Praze Kyjích hafo. Stojí 10 Kč a dají se z nich vyrobit 2 krmítka cca na 8 l a ještě zbyde místo na 2 plásty po každé straně. Navíc jsou z kvalitního a silného polyetylénu. Když se udělá forma na plovák je to špičkové krmítko bez utopených včel. Nevýhodou je že moc do sebe nezapadá a neměla by se povalovat na slunci, chceme li, aby nás přežila. Kanistry mají perfektní zátku s silikonovým kroužkem a ani nekápnou vzhůru nohama. Takže s jistou dávkou optimizmu tvrdím, že u těchto asi zůstanu a nic jiného nechci. Při přeřezávání na cirkuli jde trochu o hubu a tak opatrně!!!!!!!!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452) (37454)

> Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat?
------
No cena za krmítka by se mi nevyplatila za tu anabázi. Já jsem si po prvním úspěšném naszení jednoho nechal u sklenáře nařezat a zabrousit skla asi na dvacet krmítek.
Dalších pět jsem jich koupil a nasadil abych zjistil, že kdybych si na krmení bral pivní kelímky, vydržely by možná víc.
Tady nejde o to, že praskají, ale když se takové krmítko naplněné roztokem prosákne pomalu a vytéká to česnem ven, tak je to o včelstva.

A když tak slyším tuto současnou cenu, tak jsme rád že mám langstrotha. OPředpokládám, že tohle v USA farmářům dodávají v kvalitě víceleté. A cena skoro stejná.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451) (37452)

Jednoznačně nekvalitní levný materiál nebo materiál , který není určený pro
takovéhle hluboké prolisy pro lisování nebo pro prostředí úlu a cukerného
roztoku. Reklamace je na místě, aby naučila výrobce používat kvalitnější
materiál. Sice potom bude muset nejspíš zdražit...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 21, 2009 2:33 AM
Subject: Re: krmen?


> Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat? Osobně jestli bych
> nakoupil 500 takových šajzdreků a každý 4 bych měl každý rok opravovat,
> letělo by to nazpátek do toho Ještědu rychleji než vítr. Vždyť je to
podle
> tohoto co tu čtu jen pouhopouhý podvod a atrapa. Kus stojí kolem 150 Kč.
> ČOI na takové zmetky.
>
> _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37423) (37425) (37448)

Znám ředu včelařů v okolí,kteří obhospodařují troj-čtyřnásobek mého počtu(což je asi tak repub.průměr) a nedosáhly celkového výnosu jediného mého včelstva.To v něčem musí být,jestliže snůžkové podmínky jsou naprosto stejné.Klidně se mě k tomu jako letitý,zkušený včelař s velkým počtem včelstev vyjádřite.Budu rád když se dozvím,jaký na to máte názor.Já raději budu precizně obhospodařovat třeba jen deset včelstev vzhledem k mému časovému vytížení a mít v nich nadprůmět,výnos,,těšit se z mohutných včelstev,než mít horko těžko pežívající včelstvíčka v jednom či už dvou nástavcích,které čínský sršeň zlikviduje jen svým pohledem.

Včelaři nedosáhli celkového výnosu jediného mého včelstva.... Proto mají větší počet včelstev, aby potřebné množství medu získali, ale mají zase svůj systém včelaření. To však neznamená, že Vaše úspěchy nejsou taky závislé na jejich přístupu ke včelám.Jsme závislí na okolní přírodě a taky přístupu včelařů v okolí. Myslet si můžeme, že léčíme jen svoje včely, ale v přírodě platí jiná pravidla. Taky nelze předpokládat, že to bude pořád stejné a situace se nemůže náhle změnit. Toho nejsme nikdo uchráněni.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450) (37451)

Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat? Osobně jestli bych nakoupil 500 takových šajzdreků a každý 4 bych měl každý rok opravovat, letělo by to nazpátek do toho Ještědu rychleji než vítr. Vždyť je to podle tohoto co tu čtu jen pouhopouhý podvod a atrapa. Kus stojí kolem 150 Kč. ČOI na takové zmetky.

_gp_

.......
Jan Schmidt (e-mailem) --- 20. 8. 2009
RE: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450)

>Škoda, že již nevyrábí 3 litrová plastová krmítka VDI RIMAVAN z Rimavské
Soboty. Zdědil jsem 2 ks, používám je 30 let bez problémů. Dala se
přizpůsobit na všechny typy úlů. Z VD JEŠTĚD používám plastová krmítka od
roku 1997 u 18 ti úlů a ročně měním 3 a kolem 5 opravuji tavnou pistolí,
takže ještě jeden až dva roky dosluhují.
Honza<

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlík
Sent: Thursday, August 20, 2009 10:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

>>Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil
vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak
pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna
poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je
vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté.
No nic , já je už živit nebudu.<<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 20. 8. 2009
RE: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450)

Škoda, že již nevyrábí 3 litrová plastová krmítka VDI RIMAVAN z Rimavské
Soboty. Zdědil jsem 2 ks, používám je 30 let bez problémů. Dala se
přizpůsobit na všechny typy úlů. Z VD JEŠTĚD používám plastová krmítka od
roku 1997 u 18 ti úlů a ročně měním 3 a kolem 5 opravuji tavnou pistolí,
takže ještě jeden až dva roky dosluhují.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlík
Sent: Thursday, August 20, 2009 10:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil
vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak
pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna
poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je
vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté.
No nic , já je už živit nebudu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441)

Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté. No nic , já je už živit nebudu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 20. 8. 2009
Sršni z číny útočí....

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/176789-srsni-z-ciny-utoci-na-francii.html

tak tohle jestli přijde k nám, tak možná ekvivalent k moru včelího plodu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 20. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37423) (37425)

Pane Turčány,věřte mě,že nikoho nenutím a nebo nepřemlouvám,ať se nedrží přísných veterinátních nařízení.To by bylo ode mne neskutečně pošetilé.Každý se musí o včely starat jak nejlíp umí,mít jen počet,který zvládne důkladně ošetřovat a držet se určitých pravidel,která jsou daná.To je nezpochybnitelné.Já jsem chtěl jen tím mým kontroverzním příspěvkem říct,že byly doby,kdy jsem do včelstev prakticky celoročně "valil" chemické "léčiva" a výsledek v tom žádný nebyl.Vše lze provádět velmi citlivě ke včelám a samotné přírodě.Po podzimních fumigacích jsem počítal,ono se to vlastně ani tenkrát spočítat nedalo,jak hustě(v počtech několika tisíců) podložky byly zasypané tím prevítem.To byla záležitost ne jedné sezony,ale několika let po sobě v samých začátcích mého včelaření.Sám jsem se divil,že mě včelstva přežívala.Bez jediné ztráty jsem přežil i kalamitu v předloňském roce a vše v bezvadné síle.Jsem přesvědčen,že se neřízená chemie podepisovala i na vitalitě včelstev,kladení matek,rozvoji včelstev a tím i na samotných výnosech .Problém roztoče se mě paradoxně ztratil s vypuštěním těchto "léčiv".Projevilo se to v mohutnosti včelstev a tím samozřejmě ve výnosech.Spady roztočů důsledně kontroluji cca 3krát do týdne u všech svých šesti včelstev a v žádném případě nepřipustím,aby má včelstva se staly šiřitelem v.d.do okolí.Vy jste včelaři opravdu se značným počtem včelstev,ale na věci to nic nemůže měnit.Znám ředu včelařů v okolí,kteří obhospodařují troj-čtyřnásobek mého počtu(což je asi tak repub.průměr) a nedosáhly celkového výnosu jediného mého včelstva.To v něčem musí být,jestliže snůžkové podmínky jsou naprosto stejné.Klidně se mě k tomu jako letitý,zkušený včelař s velkým počtem včelstev vyjádřite.Budu rád když se dozvím,jaký na to máte názor.Já raději budu precizně obhospodařovat třeba jen deset včelstev vzhledem k mému časovému vytížení a mít v nich nadprůmět,výnos,,těšit se z mohutných včelstev,než mít horko těžko pežívající včelstvíčka v jednom či už dvou nástavcích,které čínský sršeň zlikviduje jen svým pohledem.Lednový pročistovací prolet za svitu slunce na bílé sněhové pokrývce se stává již po několik let atrakcí pro okolní sousedy.Když uvidí na bílem sněhu obrovskou tmavou armádu vylétnuvších včel,tak se každému zatajuje dech.Tohoto lze samozřejmě dosáhnout jen u tenkostěných úlů opatřených očky a samozřejmě ne u 1-2kilových včel.
S podravemP.Z.(Tohle je diskuze spíš tak na osobní mejlovou korespondenci a tak slibuji,že toť ode mne vše)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37444)

Já tadyty krmítka sice nevlastním ale když jsem je měl v ruce tak mi přišla taky dost křehká.Podívejte se jak jsem to vyřešil s krmítky a jsem s nimi moc spokojený.Jsou z odpadu a hlavně za pár korun a plně funkční.Vychytal jsem i poslední nedostatek a vřele doporučuji.Tohle z Ještědu stojí asi 120kč nebo možná ještě víc a je křehké.Hodně z vás už moje stránky zná a tak ještě odkaz pro ty kteří ještě ne.
http://pupek73.blog.cz/rubrika/uly

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 8. 2009
Re: Čínský sršeň (37442) (37443)

>...mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju...<
------------------------------------------------------------
"Sršeň mandarínská a divoké včely"
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 20. 8. 2009

Máte prosím někdo zkušenost s přechodem z teplé na studenou stavbu? Hodlám ještě před zimou přeložit včely ze starých úlů na teplou stavbu do nových na studenou. Budu to dělat v nejbližších dnech, ještě než je úplně dokrmím, aby si zásoby mohly uložit aspoň trochu po svém (jsou na dvou plodištích 39x24, zkouším teď polystyreňáky). Jde mi ale hlavně o správné umístění plástů s větším množstvím pylu, aby nezplesnivěly, byl k nim přístup když budou potřebovat, ale nedělaly problémy přes samotnou zimu.

Pak jsem se ještě chtěl zeptat, jak máte řešeno větrání úlů, jestli je lepší nechat otevřená očka, čím uteplit strůpek (nebo jestli je lepší fólie, když už by byla otevřená ta očka), a taky jak je to s diagnostickými podložkami, když jim dám celozasíťované dno - nerozhodí jim to ten systém větrání, když tam vrazím na určité období tu podložku?

Předem díky za rady, ať se daří.
Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441)

Tyhlety krmítka se vyrábějí lisováním z rovinného polotovaru. Záleží jaký
matroš - kvalitou plastu, tloušťkou, materiálem určeným na právě tuto
hloubku lisování výrobce použije. Já myslím, že vzhledem k malé sériovosti
výroby a tlaku na co nejnižší cenu výrobce skupuje nějaké levné přebytky
příslušných materiálů a tak každá série bude z něčeho jiného s jinými
vlastnostmi. Potom jestli je příliš velký tlak na cenu, není možné uhlídat
životnost. Samotný výrobce by musel několikaletou životnost přímo
garantovat.
Je taky rozdíl krmítko a krmítko. Méně kvalitní krmítko, aby vydrželo, musí
mít veškeré mechanické namáhání převzato dalším materiálem a vlastní krmítko
má potom jen funkci těsnicí. To je ono doporučené zabudování ještědského
krmítka přímo do víka a vypodložení boků třeba polystyrenem a spodku
krmítka třeba sololitem.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 5:49 AM
Subject: Re: krmen?


Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 8. 2009
Re: Čínský sršeň (37442)

To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).

Môžete si to pozrieť i na www.vcely.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta (193.165.73.36) --- 20. 8. 2009
Čínský sršeň

Mladá fronta dnes čtvrtek 20. srpna 2009
Titulní strana článek "Francie zažívá invazi čínských sršňů. Zaútočí i na Česko?"
Doporučuji přečíst, ať víte o čem se bude diskutovat za pár let :-))))
Jen ve zkretce:
Do Francie se dostali čínští sršni lodí přepravující čínskou keramiku z Číny. Poprvé byly spatřeni v roce 2004.
Předpokladem je že za tři roky budou po celé Francii.
To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).
Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440)

Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.102.47.46) --- 19. 8. 2009
Re: krmení (37379) (37394) (37419) (37430)

Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného rámu, tak vydrží na věky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 19. 8. 2009
Re: koupím včelstvo (37313) (37320) (37437)

Můžu nabídnout včelstva na 39 x 14 + 39 x 28.
Roudnice n. L.
608 98 32 97
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondra K (88.146.12.25) --- 19. 8. 2009
Vyrojení

Zdravím,
jsem včelař amatér a tak bych se rád zeptal na radu k vyrojení včel.
Vytáčel jsem naposledy na konci července (zřejmě kvůli špatnému počasí neměly ale skoro žádný med) a poté začal včely hned přikrmovat. Včera se ale stalo to, že se mi vyrojily. V úlu jsem dnes našel několik matečníků a jinak plné rámečky s cukrem a se spoustou plodu. Roj jsem chytil do rojáčku a dal do sklepa. Byl bych vděčný za radu, co dělat dál.
Děkuji předem za odpovědi

Ondra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (85.132.195.84) --- 19. 8. 2009
Re: koupím včelstvo (37313) (37320)

já mam 3/4 langstroth, ale jsem zvyklý na redukce:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 19. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37416) (37431) (37435)

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

____________________________________________________________


A ještě dodám, že bych byl velice potěšen, kdyby se přidali i další. Čím víc fotek, tím větší možnosti porovnávání, tím více studijního materiálu. Děkuji za případný zájem.
Kontakt na mě: klub.rv/=/seznam.cz

akce: předjarní monitoring síly včelstev

//\/\\//


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 19. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37416) (37431)

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
______________________________________________________________

V tuto dobu zpravidla nebývá více jak cca 10 000 včel v 1 NN ( Optimal, Langstroth 2/3 = 159 mm ), což váhově odpovídá cca 1 kg včel. Učebnicová poučka ( 160 včel / dm2 plástu... střední hustota obsednutí ).

______________________________________________________________

Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ??
____________________________________________________________

Typuji, že v úlu je cca 4 kg včel, ale možná taky 5 kg, nebo 3 kg. Musel bych to vidět. Touto dobou lze počet včel poměrně přesně ( odchylka +/- 0,5 kg ) odhadnout i vizuálně. Chce to cit v interpretaci učebnicových hodnot, které jsou až příliš obecné.

Hustota obsednutí je velmi proměnlivá. Nejvíce včel je v plodišti ( zejména ve spodních plodových patrech ), na zavíčkovaných zásobách jich je méně, poměrně dost včel se sdružuje v blízkosti česen, za intenzivní snůšky může být i více jak 1/2 včelstva mimo úl, za chladných zimních dní včely zalézají do prázdných buněk ( 800 buněk / dm2 plástu ).

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 19. 8. 2009
Nejen medu je méně

Asi se nás to týká jen okrajově, když cena cukru ve světě stoupá z 8kč na 10 za kilo, ale možná bude brzy po akcích za 12Kč za kilo:

http://ekonomika.idnes.cz/cena-cukru-na-burzach-roste-mohou-zdrazit-i-potraviny-pfb-/ekonomika.asp?c=A090818_200134_ekonomika_vel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37416) (37431)

Šlo by to zjistit při norském zimování, kdyby se přemetalo do předem
zváženého úlu včetně mezistěn.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 19, 2009 7:00 AM
Subject: Re: Zimn? generace.



Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to
nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat
kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a
odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az
dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za
samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 8. 2009
Čo všetko včelstvo vydrží?- Úvaha

Urobil som pokus s väčším počtom včelstiev, keď som ich ponechal svojmu osudu. Častou radou pri ošetrovaní včelstiev je, nedopustiť aby vo včelstve klesli pod záchrannú hranicu 3-5 kg, lebo za takého stavu je ďalšia existencia včelstva nemysliteľná, pretože M prestane plodovať a dokonca z úľa odlietajú hladové roje.

Do agátovej znášky som roje osádzal v počte 3 do troch debničiek (boli to siné roje od 3,5 do 4,5 kg), na súše, včely si matku vybrali samé.Po troch dňoch som postupne všetky matky umiestnil do IZOlátora, aby včely mali k M prístup a mohli pracovať a pritom nepociťovať bezmatkovosť. Ešte dodávam, časť rojov som osadil tesne pred agátom a časť postupne počas znášky (dostali menšiu príležitosť). V 8-mich zostavách som v priemere odobral 48 kg, bol som spokojný.

Tieto včelstvá boli určené len na jedno "použitie", od toho času už žiadna znáška nebola. Tieto včelstvá žili ďalej s vypustenými matkami medzi včely, dá sa povedať, že z ruky do úst, mali len to, čom im poskytla príroda, tak ako včely vo voľnej prírode. Teraz som urobil kontrolu na posúdenie stavu a chcem ich použiť na posilnenie produkčných včelstiev, podsadením pod plodisko, po vyliahnutí debničky odoberiem a plásty vytavím na vosk.

Všetky včelstvá boli len v jednej, prípadne v dvoch debničkách:
Prvé včelstvo: bolo v 1 debničke, zásoby? škoda reči, doslova niekoľko nezaviečkovaných buniek (dali sa spočítať) a peľ. A plod? Na prekvapenie pekný ucelený plod, vo všetkých vývojových štádiách, na ploche väčšej ako vo včelstvách, kde je 12 kg zásob!

Druhé včelstvo: ešte kvalitnejšie, plod na 7 plástoch. Toto včelstvo bolo jediné včelstvo z ôsmich, ktoré malo zásoby nad 1 kg.Bolo v 2 debničkách.

Tretie včelstvo: dtto ako prvé, dokonca urobilo TV M

Štvrté včelstvo: malo 27 otvorených buniek s medom.

Piate včelstvo až ôsme, s "najväčšími?" zásobami 0,3 kg, sú z hľadiska plodu a obsadenie debničkiek, podobné predchádzajúcim a žijú.

Samozrejme týmto komentárom nechcem nabádať včelárov, aby svoje včely trýznili.
Môj akože pokus slúžil len na dokázanie toho, že ani za takýto nepriaznivý priebeh v živote včelstva (trval asi 60 dní), včely neodlietajú z úľa ako hladové roje a plodovanie nie je o nič horšie, ak nie vo viacerých prípadoch lepšie, ako by sme to mohli pripustiť. Či by takéto včelstvá prežili zimu, je odpoveď, nie. Už nemajú v mojich znáškových podmienkach šancu. Možno je to aj dobre, prírodná prirodzená selekcia si ponecháva len tie najlepšie z najlepších. My podávaním zásob, pomáhame prežiť aj slabochom. Ako vidíte, z týchto včelstiev nehľadalo záchranu v odlete z úľa ani jedno včelstvo.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78080 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37432 do č. 37492)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu