Archiv Včelařské konference

Ještě na tomto webu je zajímavé počtení ohledně přemetení na mezistěny: sice tomu pán neříká norské ani finské zimování, ale téma se moc neliší:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008

Letos jsou nějak extrémně přemnožené vosy, dnes při krmení jich kolem úlu létalo nejméně 20 vos to jsem v životě tolik voas pohromadě neviděl. Co proti nim mám udělat, jak Vy ojujete s tímto hmyzem. Díky za odpověď.

Vosy se dají nalákat do lahve s pivem a v ní se utopí.

-----Original Message-----
From: flakatos
Sent: Saturday, August 15, 2009 9:00 PM
Subject: Vosy

Ano, oba názvy popisují v podstatě totéž. Sám již delší dobu
také používám název smetení ( nebo přemetení ) včelstva na
mezistěny. Jen bych rád upozornil, že nejvhodnější doba už skončila
někdy kolem začátku srpna. Vše ovšem záleží na tom, jak je včelař
schopen odhadnout, zda v lokalitě přemetených včelstev bude po dobu
následujících cca 4 týdnů dostatek pylu. Pokud ano a jsou nějaké
vážné důvody přemetení provést tak to mohou včely zvládnout.
Josef Kala



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Libor" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: norske zimovani
Datum: 15.8.2009 - 19:05:48

> Ještě na tomto webu je zajímavé počtení ohledně
> přemetení na mezistěny:
> sice tomu pán neříká norské ani finské zimování,
> ale téma se moc neliší:
>
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008

Do petlahvi naleji trochu piva a rozestavím kolem úlů

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vosy
> Datum: 15.8.2009 21:00:15
> ----------------------------------------
> Letos jsou nějak extrémně přemnožené vosy, dnes při krmení jich kolem úlu
> létalo nejméně 20 vos to jsem v životě tolik voas pohromadě neviděl. Co
> proti nim mám udělat, jak Vy ojujete s tímto hmyzem. Díky za odpověď.
>
>
>

Já do nich leju modrýho portugala z místní vinotéky....pít se to nedá, ale vosám i sršňům to evidentně chutná....

Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/, oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak je chovatelská chyba.

Hm, to je pravda, napsal, že ta agresivita je dlouhodobě. Přesto však nyní
je čas se rozmyslet do jara, dokud včelstvo neodchová první jarní trubce.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 15, 2009 10:14 PM
Subject: Re: Agresivní včelstvo


> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
je
> chovatelská chyba.

2009/8/15 Libor <e-mail/=/nezadan>

> Já do nich leju modrýho portugala z místní vinotéky....pít se to nedá, ale
> vosám i sršňům to evidentně chutná....
>
Tak, ale srsni je skoda.

To Paprna Paprna: Sršni se mi usadili ve starým stromě 6m hned za úlama. Neřeším je, včely je zatím asi zas až tak nezajímaj, akorát ty slídivý výjimky mezi nima holt pijou portugala.

Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší než to skoušet vícekrát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 15.8.2009 22:14:14
> ----------------------------------------
> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak je
> chovatelská chyba.
>
>
>

Včelstvo, ze kterého ihned po otevření vyletí stovka útočících včel je něco
jako rozzuřený člověk. Nedá se s ním mluvit, nedá se s ním jednat, musí se
počkat, až vychladne a teprve potom je přístupný argumentům. Podobně
včelstvo v takovém stavu s velkou pravděpodobností matku zlikviduje, plod
oddělku k výchově buď nepoužije nebo rovnou taky zlikviduje, i za cenu toho,
že tím ztratí možnost odchovat novou matku a samo uhynout....Dokonce mám
takový pocit, že takové včelstvo, pokud už z přidaného plodu narazí
matečníky a odchová matky, že dá z několika matečníků přednost matce, která
zase bude produkovat agresívní včely. Aspoň v dobách, kdy jsem se takhle
nadšeně pokoušel takovéhle zásahy v takhle agresívních včelách provádět,
jsem se s těmito věcmi setkal. Ovšem teď v podletí odchovat aspoň průměrnou
oplozenou matku je dost vzácné.
Pokud už se má do takových agresívních včel ihned zasahovat a měnit matka,
což je teď v podletí úplně zbytečné, jako jedinou rozumnou možnost pro
výměnu matky vidím přes umělý roj. Odchytit starou matku, všechny ostatní
včely setřepat do rojáku, nechat nějakou půlhodinku podusit ve vlastní
šťávě, až pořádně pocítí osiřelost a potom přidat novou matku. Pořádně
nechat zcelit ve tmě a chladu a potom usadit na mezistěny, aby je vystavily.
Jenže to znamená takovou hodinku práce s takovými včelami, důkladné oblečení
z několika vrstev a důkladné utěsnění rukávů a podobně gumičkami. A nejspíš
několik stovek žihadel v takovém "skafandru". Takže silně adrenalinová
akce.... V podstatě úplně zbytečná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 16, 2009 8:57 AM
Subject: Re: Agresivn? v?elstvo


Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak
nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší
než to skoušet vícekrát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 15.8.2009 22:14:14
> ----------------------------------------
> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
je
> chovatelská chyba.
>
>
>

Zdravim,
na včelíně mám místa, kde mám vždy agresivní včely (ať děláme co děláme,
bludné proudy či co).
Používám skafandr a oblečení s vyšším poštem vrstev.
Používám ocet na přehlušení feromonových signálů včel.
Používám větráček či větrák, kterým mi odfukuje rozlobené létavky.
Samozřejmně používám dýmák.

Přítel Pavel.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4338 (20090815) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Agresivitu včelstev může zvyšovat větrák, který včelstva rozrušuje a i když nefouká přímo do nich vlivem nepřirozeného proudění vzduchu si mohou včelstva předat signál o jejich rušení a tím jsou i agresivnější. , stačí jedno včelstvo rozrušit a ostatní sousední včelstva i když nejsou rušená jsou ve střehu a hned útočí. \zkuste pmazat Vaše pomůcky rozdrceným ořechovým lisstím vlašského ořechu.

www.vastoil.cz nabízí pasti na vosy a na sršně. Stojí to každé 60,- Kč objednací číslo - vosy 3101, sršně 3103. Nejlepší lákadlo je mírně oslazené pivo s jablečným moštem. Do toho lezou houfně.

Tktéž jsem to několi let prováděl a upustil jsem od toho. V ždném případě to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělaji sílu včelstva v přejaří. V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a efekt ozdreavění neni zrovna nejlepší. Ch ce to správně obnovovat dílo a ten efekt je postačující. Pokud si myslíte, že vyhrajete a zlikvidujete tím mor, tak se mýlíte. Jiný efekt to nemá.

Občas se prostě vyskytne, s tím nic nenaděláme. Chce to tak 3 měsíce vydržet abychom měli jistotu, že tahle vada není ze strany nějakého divokého trubce a když pokračuje tak to chce radikální zásah. Já bych takové včely v noci navoněl párami z benzinu a bylo by to. Rozhodně bych je s ničím nespojoval, navíc není neobvyklé, že bodavost se vrací i po výměně matky. Když jsem teď dal dohromady výnosy, musím konstatovat že na med nejlepší včelstvo má několik poznámek o nepříjemné bodavosti. Před 2 lety jsem mu měnil matku, abych likvidoval ty samé problémy. Před tím byly vždy v pohodě. To je výhoda přehledných tabulek místo přiblblých románů o každém včelstvu. Navíc je pravděpodobné, že takovéto potvory nechají matku naklást pár vajíček zabijí ji a vychovají si svojí. No to ale bude už pozdě v září, slabé včely a mizerný výnos. Prostě dneska včelařit se slušnými výsledky znamená mít v zásobě tak cca 1/2 oddělků a od září všechny chcípáčky bodavky a přestárlé matky vylepšovat a ty nejhorší případy bez milosti likvidovat. On zdravý a rozjetý oddělek ve kterém už je min 3 generace včel to je jiný fofr! Zdraví R. Stonjek

Radime jelikož se tato situace občas objeví a´T již děláš co chces täk ten můj způsob funguje naprosto spolehlivě. je několikrát ověřený a není z mé hlavy takže ho ověřili jiní již přede mnou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 09:22:14
> ----------------------------------------
> Včelstvo, ze kterého ihned po otevření vyletí stovka útočících včel je něco
> jako rozzuřený člověk. Nedá se s ním mluvit, nedá se s ním jednat, musí se
> počkat, až vychladne a teprve potom je přístupný argumentům. Podobně
> včelstvo v takovém stavu s velkou pravděpodobností matku zlikviduje, plod
> oddělku k výchově buď nepoužije nebo rovnou taky zlikviduje, i za cenu toho,
> že tím ztratí možnost odchovat novou matku a samo uhynout....Dokonce mám
> takový pocit, že takové včelstvo, pokud už z přidaného plodu narazí
> matečníky a odchová matky, že dá z několika matečníků přednost matce, která
> zase bude produkovat agresívní včely. Aspoň v dobách, kdy jsem se takhle
> nadšeně pokoušel takovéhle zásahy v takhle agresívních včelách provádět,
> jsem se s těmito věcmi setkal. Ovšem teď v podletí odchovat aspoň průměrnou
> oplozenou matku je dost vzácné.
> Pokud už se má do takových agresívních včel ihned zasahovat a měnit matka,
> což je teď v podletí úplně zbytečné, jako jedinou rozumnou možnost pro
> výměnu matky vidím přes umělý roj. Odchytit starou matku, všechny ostatní
> včely setřepat do rojáku, nechat nějakou půlhodinku podusit ve vlastní
> šťávě, až pořádně pocítí osiřelost a potom přidat novou matku. Pořádně
> nechat zcelit ve tmě a chladu a potom usadit na mezistěny, aby je vystavily.
> Jenže to znamená takovou hodinku práce s takovými včelami, důkladné oblečení
> z několika vrstev a důkladné utěsnění rukávů a podobně gumičkami. A nejspíš
> několik stovek žihadel v takovém "skafandru". Takže silně adrenalinová
> akce.... V podstatě úplně zbytečná.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 16, 2009 8:57 AM
> Subject: Re: Agresivn? v?elstvo
>
>
> Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak
> nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší
> než to skoušet vícekrát
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> > Datum: 15.8.2009 22:14:14
> > ----------------------------------------
> > Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> > od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> > ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> > oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> > včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> > usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
> je
> > chovatelská chyba.
> >
> >
> >
>
>
>
>

Slyšel jsem od několika včelařů v okolí nářek,že mají úly skoro bez jakéhokoliv plodu.Nedalo mě to a dnes jsem nahlédl do jednoho svého včelstva o kterém jsem usoudil,že by mohlo být tak relativně nejslabší.Na dvanácti rámečcích(NN)jsem spočítal tak hrubým odhadem kolem kolem třiceti pěti tisíc buněk plodu jakéhokoliv stáří.Vycházel jsem zhruba tak asi kolem tří tisíc zakladených a zavíčkovaných buněk na jednom rámečku, krát dvanáct a myslím,že odhad je správný.Jsem přesvědčen,že tohle je již budoucí počet zimujících včel.Čtyřkilová včelstva zimuji naprosto normálně.Do dalších úlů jsem se nedíval,protože se mě to jevilo jako bezpředmětné.Bylo by dobré se zamyslet nad chybou kolemvčelařících,kteří mají úly prázdné.Hlavní nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti hodin je včelky vyberou.Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše vrátí.Další chybu vidím v nevhodných úlových soustavách,jesli-že vůbec se dá o boudičkách 30-40let starých mluvit jako o soustavách.Zde nelze kontrolovat spad roztočů a tak se chemie valí do všech včelstev ostošest.O chemii nechci polemizovat,ale i v ní vidím jednu z příčin nedorostených včelstvíček.Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.

Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.

TAKOVÁ VČELSTVA JSOU ZRALÁ NA VÝMĚNU MATKY. TATO VLASTNOST SE PROJEVUJE NĚKDY U STARŠÍCH MATEK SÁM OSOBNĚ NA NĚJAKÉ ZÓNY NEVĚŘÍM.Na mém stanovišti se nijak toto neprojevuje Dokonce jsem tam pozval rádoby odborníka na proměření zón pod úly 30 včelstev samozřejmě jsem mu neřekl stav jejich chování I když pod celou řadou úlú byly naměřené podmínky rozdílná včelstva se chovala naprosto standardně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Agresivní včelstvo
> Datum: 16.8.2009 13:25:12
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> na včelíně mám místa, kde mám vždy agresivní včely (ať děláme co děláme,
> bludné proudy či co).
> Používám skafandr a oblečení s vyšším poštem vrstev.
> Používám ocet na přehlušení feromonových signálů včel.
> Používám větráček či větrák, kterým mi odfukuje rozlobené létavky.
> Samozřejmně používám dýmák.
>
> Přítel Pavel.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4338 (20090815)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

60 Kč ušetříš když PET láhev rozřízneš lámacím nožem a odříznutou část zasuneš hrdlem napřed do spodní části. Z této pasti s trochou piva neunikne ani jedna vosa > ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 16.8.2009 17:43:13
> ----------------------------------------
> Tktéž jsem to několi let prováděl a upustil jsem od toho. V ždném případě
> to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a
> chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělaji sílu včelstva v přejaří.
> V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a
> efekt ozdreavění neni zrovna nejlepší. Ch ce to správně obnovovat dílo a
> ten efekt je postačující. Pokud si myslíte, že vyhrajete a zlikvidujete tím
> mor, tak se mýlíte. Jiný efekt to nemá.
>
>
>

Toto je nejdnoduší způsob, ale také nejhloupější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HR <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 18:52:40
> ----------------------------------------
> Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.
>
>
>

jarko, kdyby všichni dělali tak jako Míra, tak už by tu dávno byla pustá poušť. Vlastní dřevěné rámky se obměňují až skončí jejich životnost a použitelnost. Sama si musíte říct co se dá, nebo nedá použít. Záleží jen na materiálu použitého k vyrobení přířezů. Když to bude samý suk a křívé léta, tak to moc nevydrží. Sám mám v provozu jěště několik rámků, které mají kovové úhlové mezerníky, možná 30 let. K vytavení používám suchou cestu. To znaméná, že vše tavím v slunečním tavidle. Mám dvě. Jedno je z roku asi1950. Je pouze na jeden rámek míry 39*24. Zadní stranu má vyšší, odklápěcí zrcadlo, dvojité skleněné víko. Je pravda, že samotý tavicí plech, vanička a zrcadlo jsou nové v provedení nerez. Zrcadlo bylo skeněné, plechy pouze pocín. Taví se v něm velmi dobře. Košilky jsou jak papír. To druhé je postkomunistické provenience, tudíž pěkně odfláknuté, z dřevotřísky a sololitu, zasklení v širokém rámu - hodně zastiňuje, plechy titanzinek - stojí za prd, vanička má okraje zahnuté dovnitř, takže vyklopit špalek vosku je nad lidské síly. Hlavně, že stálo 2500Kč!!! Šmejd!!!!!

No, co se jednomu může zdát jako velice agresívní včely, můžou být pro
druhého normální obyčejné včely. Když potom kupující ví, že prodávající
označuje tyto včely za agresívní, není problém a navíc to může být výhodná
koupě, s úlem za 100 - 200, zatímco nový oddělek s 5 - 6 rámky 39x24 se v
dobách větších úhynů včelstev nemusí dostat pod tisícovku. A když nákazová
situace je v pořádku. Prodej, respektive putování dvou včelstev během
několika let od jednoho včelaře k druhému a potom ke třetímu, které mohlo
mít takový charakter, jsem před nějakým časem zaznamenal. Jeden místo
vysedávání u včeliček čím dál více vysedával v hospodě, ale ještě se jich
stihl zbavit, druhý si chtěl, jak mi naznačil, vyzkoušet v rodině léčení
včelími produkty a třetí potom ty včely a úly přidal do své sbírky včelstev
a úlů.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 16, 2009 7:05 PM
Subject: Re: Agresivn? v?elstvo


Toto je nejdnoduší způsob, ale také nejhloupější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HR <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 18:52:40
> ----------------------------------------
> Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.
>
>
>

To se může dělat s větším počtem včelstev. Navíc je to zbytečná složitá operace, kterou zkušení včelaři zvládnou, ale je lépe ji nechat pro ty, co rádi pořád se včelami manipulují, protože je to baví.Co nejméně zásahů do včel mi vyšlo ve Včelaři 2004/1. Zase při posledním vytáčení jsem dodal mezistěny a už do včel nezasahuji mimo léčení. Obrázky řeknou více ,než to složitě popisovat, ale i tento jednoduchý způsob potřebuje zkušenost, kolik mezistěn vložit aby je při krmení vystavěly.Rozhoduje množství plodu. Slabá včelstva by to nedokázala. Na obrázku je vidět poslední zavíčkovaný rámek nahoře, dole staví. Druhé jsou trochu pomalejší, ale do konce krmení vystavění mezistěn snad zvládnou , protože začaly teprve pořádně brát. Nevyužijeme-li tvorbu vosku, tak padá na podložku, nebo je vosk vynášen z úlu. Pokud bych udělal takový zásah Norského zimování,tj. jako kdyby se vyrojily, v žádném případě bych nedosáhl takového výsledku v obnově díla a připravení silných včel na jaro. Ve stavění trubčiny je neomezuji, ale vysilovat je záměrně trubčinou proti rojení je zase na úkor dělničího díla. Rojení taky ovlivňuje tvar rámků. Nová varianta rámku vyšla ve Včelařství 20/2006/1. Cílem bylo taky aby včely neměly dílo přerušeno širokou horní loučkou, a byl rámek racionální. V posledním Včelaři je obrázek s rámkem, který má taky zastavěnou horní loučku.Viz obrázek. Tím se taky dosáhne na rámku větší plochy. Na rojení mají vliv rovněž změny v krmení matky.Jak se včely starají o mladou matku je na odkazu. Nemají to včely jednoduché. Team matky musí v určitém tempu pracovat, aby nedošlo ke změnám. http://leteckaposta.cz/875326652

> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.

ZUSV Brno komise ohledala misto v Boleticich pro vcelarskou skolu a jednala i s majitelkou.Misto je idealni,ale úprava zamecku vyzaduje vetsiho vydani. Upusteno od dalsiho vyjednavani a obracen zretel na velkostaek B.Habsburskeho,ktery bude v nejblizsi dobe vyvlastnen. Misto vcelarske skoly bude zrizen Vyzkumny ustav pro Moravu a Slezsko.Jedna se o pozemky v Zidlochovicich,kde je mozno ziskati tez budovu a cast parku.Reditel Fiala prednasi o vceli pastve:Hlavni veci bude zaloziti velike pastviste kam by chom se vcelami kocovali.Farmou v Zidlochovicich bude zacato a pak za pomoci statu pokracovano do celel zeme.

SDURZENI vcelarskych spolku valna hromada v Prerove. Zastoupeno 15 spolku. Jednatelska zprava pro nepritomnost tajemnika nepodana.
Statni vyzkumny Ustav vcelarsky dr.Schonfeld zada o predani pozorovacich stanic a darovani vsech rocniku spolkoveho casopisu.

15.5. Prvni sjezd ceskoslovenskych ucitelu vcelarstvi v Obecnim dome na Zizkove.
Pri vstupu do salu prekvapilo ucastniky vydani prvniho cisla-Vcelarske Rvue-s bohatym obsahem.Od ucastniku kursu pod vedenim odbor.rady Dr.A.Schonfelda odeslan dekovny dopis Min.zemedelstvi. Vecer pratelsky vecirek u Zlate husy kde projednano rozdeleni funkci ve vedeni Svazu.
(bez ohledu na jeho dlouholete pusobeni bylo podryvano postaveni redaktora,az konecne mu redakci vzali a odhlsovali introkami zakulisnimi redaktora noveho.Spech byl takovy,ze necekali ani na konec rocniku- rozdil byl ten,ze drive za dnu Kebrlovych redakce nestala nic,nyni vsak 5tisic.

16.5. SVAZ Valna hromada predseda J.Kebrle. Jsou schvaleny -Stanovy-.Volby provedeny aklamaci: predseda Kebrle,mistopredsedove: Dolezal,Gasperik,tajemnik Smidlik,redaktor Schonfeld. Navrh:darovati vcelin panu presidentovi. prispevek Svazu rozpocita se zemskym ustredi dle poctu clenu 20haleru/na clena. Celkovy pocet clenu: 31.600, Cechy21.000, Morava 7000, sdruzeni 1500, Slezsko 600, Slovensko 1500 clenu.

Prvni Sjezd a vystava v Turcanskem sv.Martine, Vypraven zvlastni vlak z Prahy.Sjezd zahajen v Narodnim domu.Dr.Gasperik vylicil utrapy slovaku za vlady madarske,jimz nepodarilo zalozeni ani jedineho nepatrneho spolecku. Nebylo mozno hospodarsky narodne se vyvijet,vse bylo duseno,kazdy volny cin v zarodku potlacen.A co vidime dnes?.:V kratke dobe vyrostla nam pusobenim vcelarskych expertu cela rada org. spolku s tisici cleny,se silnym ZU.Cechove jdou nam ve vsem pratelsky vstric,praci podporujou a rozvoj nas usnadnuji.

Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďušky aby dokončily svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem nedostatku takových míst v hnízdu včelstva má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.

_gp_
.........


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342)

>> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?<<

>V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.<

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376) (37382)
To se může dělat s větším počtem včelstev. Navíc je to zbytečná složitá operace, kterou zkušení včelaři zvládnou, ale je lépe ji nechat pro ty, co rádi pořád se včelami manipulují, protože je to baví.Co nejméně zásahů do včel mi vyšlo ve Včelaři 2004/1.
---------------------------------
(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376)

> Taktéž jsem to několik let prováděl a upustil jsem od toho. V žádném případě to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělají sílu včelstva v předjaří. V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a efekt ozdravění není zrovna nejlepší.
-------------------------------------------------
K těmto dvěma příspěvkům se vracím,protože musím.Nechejte norské zazimování Norům,kteří asi nějak na ně přišli a asi to bylo nutno když se to u nich ujalo.Kdy asi v Norsku začíná první snůška pro včelaře ? Kde je však Norsko a kde my? Nebo si snad někdo myslí,že v naší oblasti by v minulosti nikdo na to nepřišel ? A to jsme měli mnoho zdatných včelařů v minulosti,kteří také napomohli svými postřehy k tomu,jak se nám včelaří dnes.
--------------------------------------

Stonjek (213.151.87.2) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37373)
Občas se prostě vyskytne, s tím nic nenaděláme. Chce to tak 3 měsíce vydržet abychom měli jistotu, že tahle vada není ze strany nějakého divokého trubce a když pokračuje tak to chce radikální zásah. Já bych takové včely v noci navoněl párami z benzinu a bylo by to. Rozhodně bych je s ničím nespojoval, navíc není neobvyklé, že bodavost se vrací i po výměně matky. Když jsem teď dal dohromady výnosy, musím konstatovat že na med nejlepší včelstvo má několik poznámek o nepříjemné bodavosti. Před 2 lety jsem mu měnil matku, abych likvidoval ty samé problémy. Před tím byly vždy v pohodě. To je výhoda přehledných tabulek místo přiblblých románů o každém včelstvu. Navíc je pravděpodobné, že takovéto potvory nechají matku naklást pár vajíček zabijí ji a vychovají si svojí. No to ale bude už pozdě v září, slabé včely a mizerný výnos. Prostě dneska včelařit se slušnými výsledky znamená mít v zásobě tak cca 1/2 oddělků a od září všechny chcípáčky bodavky a přestárlé matky vylepšovat a ty nejhorší případy bez milosti likvidovat. On zdravý a rozjetý oddělek ve kterém už je min 3 generace včel to je jiný fofr! Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------
K tomuto nelze nic zásadního přidat,naopak jenom pochválit,hlavně aby si to vzali ti začínající k srdci a vyvarují se zbytečných chyb ve svém včelaření a bude dobře…

Opravuji a dodám, že právě buňky, které obsahují po larvách jisté látky ze zbytků po svlékání a výkalů larev pomáhají ke kvalitnější fermentaci pylových perg a tak tyto látky napomáhají k lepší vitalitě zimní generace. Proto pro nedostatek takových podmínek (mnoho pozdě dodaných mezistěn včelstvu a krmení) potom záleží na té které modelové situaci s množstvím fermentů v koloběhu šťáv, které se používají k zalití pylové rousky v pergu, vzdušné vlhkosti, množství a druhu pylu a hlavně jeho kvality, teplotě a době, po kterou pyl v buňce zraje do doby, než jej mlaďuška po vyběhnutí spotřebuje. Samozřejmě, že takovou situaci optimalizuje přísun glycidů coby krmiva, ale dost důležitá jsou aditiva, které přijme mlaďuška ke svému dospění v zimní včelu.

_gp_

_gp_
.........
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387)

>Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďuška aby dokončila svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem při nedostatku takových míst ve hnízdu - včelstvu má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku při zimování a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze na jaře atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.<

_gp_

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.

Pokud se podíváte na http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_DovozVyvozMedu_Klikanec_Statistika.pdf

jsou tam celní statistiky, které hovoří o následovném, vývoz za leden - červen 2009 je s 330 tis. kg v přebytku, ale finanční hodnota je s dovozem, šul nul, z čehož vyplívá, že vyvážíme za podstatně míň peněz než dovážíme a to konkrétně průměrný dovoz je za 77,26 Kč a průměrný vývoz za 53,35. Z čehož vyplívá, že rozdíl dělá hrozných 24 korun!!!

Docela síla.

Medy za průměrných 53 Korun, co to je? méně poptávaný řepkový med? Musíme ho vyvážet? Nemůžeme ho zde taky prodat? Alternativa pastování
nebo výroba kvalitní medoviny?

Stále se všichni prsí, jak máme kvalitní med, ale ptoč taková čísla, umíme ho prodávat? Nebo ho neupravníme do parádního balení, které zákazník chce, které je praktické a reprezentativní, té kvalitě?
Někdy mám opravdu pocit, že včelaři mají stále už 150 let, dva problémy. První, když je snůška shání konve, druhý, když není tak řeší úlovou otázku.

Každý středoškolák vám řekne marketingové pravidlo 4P, To říká, že všechny P musí být v souladu, aby byla činnost úspěšná.
4P Produkt Cena Distribuce a Propagace

Produkt, med, všichni říkáme že náš český je nejkvalitnější - úhel pohledu

Cena, kámen úraz :-) jediné co se dá snadno upravit z 4P podle nabídky a poptávky a u včelařů vetšinou nízká, protože si do svého zabaleného a finálního výrobku nezapočítají díl zpracovatele a 20 % marže obchodníka.

Distribuce, většinou bezproblémová

Propagace, katastrofa,,, i když poslední dobou mediální kampaň některé nepravdy napravuje, ale bude to ještě dlouho dobu trvat.

My včelaři v ČR o včelách víme hodně, fakt bez hecu, ale zákazník má většinou jen hrubý náčtrt, tohoto celkem obsáhlého oboru lidské činosti a to je potřeba změnit, více propagovat než shánět konve.

Kvalitní med, v nové sklenici s novým víčkem a k tomu nějaký informační leták, o přínosu konzumace medu, by měl být základ uspěšného prodeje.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že informovat zákazníka stojí mraky úsilí, ale brutálně se to vyplatí.

Při cestě na stanoviště jsme se dali s jedním chatařem do řeči a začali se bavit o včelách a přírodě, zemědělství a tak celkově, řekl jsem mu, že se chystám na výrobu pastovaného medu a on na to, že to vůbec nezná, prodal jsem mu 1 kg, další rok vzal 4 kg a dneska si jezdí 2x po 20 kg, a je s ním náramně spokojen. Takže nabízet, a propagovat....

Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
R. Polášek

Ahoj všichni, jen taková poznámka k Petrovu příspěvku. Přecházím na krmení čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm a při posledním vytáčení včelstev jsem všem dal15 l a k mému překvapení včely odebraly celou dávku za 24 hod. K tomuto krmení jsem byl donucen kvůli práci v zahraničí, takže i když budu méně doma -stačí 2 dávky krmení a to velice rychle a jednoduše. Kýble se mi nelíbí, jsou sice levné, ale malé a moc vysoké, tyhle n ádoby se v pohodě vejdou do 1 nízkého nástavku.
Jinak plný souhlas s Petrem nechte včelám dost medu po prvním točení, již více let je dlouhá snůšková mezera po první snůšce.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zimn? generace.
> Datum: 16.8.2009 18:44:49
> ----------------------------------------
> Slyšel jsem od několika včelařů v okolí nářek,že mají úly skoro bez
> jakéhokoliv plodu.Nedalo mě to a dnes jsem nahlédl do jednoho svého
> včelstva o kterém jsem usoudil,že by mohlo být tak relativně nejslabší.Na
> dvanácti rámečcích(NN)jsem spočítal tak hrubým odhadem kolem kolem třiceti
> pěti tisíc buněk plodu jakéhokoliv stáří.Vycházel jsem zhruba tak asi kolem
> tří tisíc zakladených a zavíčkovaných buněk na jednom rámečku, krát dvanáct
> a myslím,že odhad je správný.Jsem přesvědčen,že tohle je již budoucí počet
> zimujících včel.Čtyřkilová včelstva zimuji naprosto normálně.Do dalších úlů
> jsem se nedíval,protože se mě to jevilo jako bezpředmětné.Bylo by dobré se
> zamyslet nad chybou kolemvčelařících,kteří mají úly prázdné.Hlavní
> nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a
> včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu
> po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten
> den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti
> hodin je včelky vyberou.Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly
> částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun
> a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše
> vrátí.Další chybu vidím v nevhodných úlových soustavách,jesli-že vůbec se
> dá o boudičkách 30-40let starých mluvit jako o soustavách.Zde nelze
> kontrolovat spad roztočů a tak se chemie valí do všech včelstev ostošest.O
> chemii nechci polemizovat,ale i v ní vidím jednu z příčin nedorostených
> včelstvíček.Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl
> již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už
> náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval
> heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.
>
>
>

Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při okamžitém kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl bych z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Právě, že v tomto období je nanejvýš vhodné noviny použít. Určitě bych se nebál, že by se včelstva přes noviny nespojila, alespoň jsem se s tím tedy nikdy nesetkal...

... je samozřejmě dobré noviny jemně proděravět v místě, kde chceme, aby se včely prokousaly nejdříve.

že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?
------
Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4 z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a nespěchal a přemýšlel.

POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá na početní sílu v zimě moc efekt.

Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří jiní.

Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší, možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.

Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))

Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli někdo jo, rád se přiučím.

Karel

To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat kdovíkde......Děkuji.

---------------------------------------------------------------------
........čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm.........

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.
--------------------
Jiří, ozvěte se mi prosím na mail.

Děkuji.
karel.jirus /=/ seznam.cz

V tuto dobu mě napadají tři příčiny. Za prvé dlouhodobý nedostatek zásob. Za
druhé varaóza a za třetí loupež. Příčinu je třeba zjistit.
Za prvé včely musí mít od posledního medobraní neustále 5 - 10 kilo zásob.
Tam je pomoc nejsnažší a tam bych ani neradil je spojovat, pokud nejsou
slabší než na polovinu nástavku 39x24. Pokud se hned začne krmit, matky by
se měly rozplodovat. Vyžaduje to potom postupné krmení do nástavků
uteplených ideálně jako na zimu, aby plodování probíhalo i v září i přes už
nízké noční teploty co nejvíc, na plný stav včel to už nebude, ale včely by
měly znatelně zesílit. Přes den má být podle dlouhodobé předpovědi ještě
dlouho poměrně dost teplo. Dokud jsou včely slabé, je taky třeba
přizpůsobit - zmenšít velikost česen, aby do úlu nepronikaly zlodějky a
vosy.
Za druhé pokud jsou zeslabené varaózou, nejspíš je už většina živých včel
poškozena a hrozí kolaps včelstva. Včely by se měly okamžitě začít léčit a i
spojování asi bude na místě, případně už bude i pozdě i na spojování.
Varaóza by měla jít poznat podle množství roztočů v zavíčkovaném plodu a
podle velkého spadu. Nemám s tím praktické zkušenosti.
Za třetí loupež obvykle likviduje včelstva postupně, takže na stanovišti
jsou úplně vyloupená včelstva, maximálně s hrstkou mlaďušek uvnitř a potom
normální včelstva. Mezi tím obvykle nic. Postupné zeslábnutí současně 4
včelstev není obvyklé, ale může se stát, když všechny 4 úly měly příliš moc
otevřená česna atd. Životaschopná v této době a v běžném nástavku nejsou
včelstva, když obsazují méně než 3 - 6rámků 39x24 anebo když nemají matku,
takovéhle zbytky včelstev je vhodné ihned spojit nebo zrušit. Ostatní by
měly přežít, pokud se jim zmenší prostor úlu o neobsazené nástavky a zůží
česna natolik, že se budou schopny úspěšně bránit zlodějkám, klidně až na
průchod jedné včely. Je na uvážení včelaře, jestli do těch včel bude dávat
cukr na zimní zásoby, protože včelstva budou na jaře slabá a ty nejslabší
zesílí až na pozdnější červnovou snůšku. Nebo jestli do nich bude dávat jen
zásoby, aby se rozplodovaly a pak je spojí někdy pozdě na podzim v
listopadu, protože dvě matky, při dostatku cukru, i když ve slabých
včelstvech mohou do listopadu odchovat více včel než jedna matka spojeného
včelstva, nebo je spojí teď. Získá se už teď silnější včelstvo a později se
do toho nemusí šťourat. Každopádně jestli je problém v loupeži, zlodějky
jsou zalítané a tak je zúžení a zmenšení česna věnovat velkou pozornost.
Cose týká vlastního spojování, je ještě poměrně teplo a v úlech bývá ještě
hodně letních létavek a strážkyň ulů, které jsou k včelám z jiného včelstva
málo snášenlivé. Je tedy třeba spojovat přes noviny. Já jsem vždycky noviny
napajcoval hustým medem nebo cukerným roztokem, aby se včelky likvidující
noviny trochu nasály a byly vstřícnější. Matka ze slabšího horšího včelstva
jsem odebíral tak 15 - 30 minut před spojováním, aby včely pocítily
osiřelost.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Rudolf ." <ZakRuda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 3:18 PM
Subject: Spjování včelstev v podletí


> Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu
> máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi
> nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci
> spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes
> noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při
okamžitém
> kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl
bych
> z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

V Kauflandu je taky něco podobného, v oddělené kýblů, plastových misek atd.
Jmenuje se to čtverhranné plastové vědro nebo dřez nebo něco takového.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 4:46 PM
Subject: re: krmeni


>
> To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je
> příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým
> chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat
> kdovíkde......Děkuji.
>
> ---------------------------------------------------------------------
> .......čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15
> cm.........

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak
čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což
na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i
10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se
ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá
včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně
k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Také mám čtvercové nádoby z globusu. Vylepšil jsem to pytlovinou přichycenou po obvodu horního nástavku. Takže přijedu s 50 l konvou roztoku, napustím do 8 l konvvice a přes pytlovinu naliji. Žádná kukla - žádné bodnutí u 10 včelstev. Mojmír.

Dal jsem jim tuším nealko z Kauflandu a lezou tam holky jak šváby na pivo. Díky za rady.

Nejsem žádný přeborník ve zkušenostech s přemetením včelstva
na mezistěny. Praktikuji to pravidelně nejméně cca 10 roků a z
rozličných důvodů. Vše, o čem se domnívám, že je podstatné
jsem již napsal. Nikdy se mi nestalo, že by přemetené včelstvo
následující rok nějak zaostávalo za ostatními. A letos jsem vyzkoušel
i hodně velký "drasťák": na rámky včelstva jsem položil "vanu"
ze silného igelitu, na zadní straně napříč přes všechny loučky
udělal ze sololitu a kousků bočních louček "hráz", aby včely
měly na mač přístup. Do "vany jsem vyklopil kýbl mače ( podle
receptu p. Stonjeka) z asi 17kg cukru a 1kg medu. Druhý den jsem jen
nahlédl - mač byl pokryt kobercem včel. Po týdnu mač zmizel. Z
22 ks mezistěn bylo 18 plně postavených, 4 s plodem. Přidal jsem
další nástavek mezistěn, dalších asi 10kg mače. Na výsledek
se dojedu podívat asi ve středu. Dám zprávu. Možná by se ta zkušenost
hodila těm, kteří preferují minimalizaci času spotřebovaného
na obsluhu včeltva.
Ale nic není bez chyb. I k přenosu nemocí teoreticky může dojít
- všechny původní rámky smeteného včelstva je třeba totiž rozdělit
do ostatních včelstev. To je zatím ( kromě již dříve popsaných
rizik ) jediné, mnou dosud nepublikované.
Ale kdo by přemetal např. nosemou silně stižené včelstvo? To přece
nepostaví ani mezistěnu i kdyby mělo zhynout. S morem naštěstí
nemám zkušenost. Ale s kleštíkem metoda funguje skvěle a bez chemie.

Zvaž každý všechny argumenty pro i proti, jak jsem je dosud popsal,
odpovědně se rozhodni, případně vyzkoušej a zjisti i další nectnosti.
Pokud se o ně podělíš s ostatními, zas může být o krok blíž
k poznání života včelek.
J.Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 13:53:35

> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině
> (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku
> je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená,
> že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce
> června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze
> části včelstev, je dost pylu a do půlky července
> jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu
> na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod.
> třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém
> včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou
> napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl
> poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat
> všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned
> fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a
> to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového
> plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v
> buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů
> zkolabovat.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> > Datum: 17.8.2009 13:26:45
> > ----------------------------------------
> > Já myslím, že problémy kolem norského zimování
> > se časem vyřeší a dojde se ke
> > > způsobu, jak norské zimování provádět a přitom
> > nemít na jaře slabá včelstva.
> > > Mně připadá potenciál norského zimování k
> > potlačování varaózy při zároveň
> > > minimálním použití chemie i k zpomalení šíření
> > moru plodu a vůbec obecně k
> > > urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva
> > velký. Jen to vykoumat a
> > > dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale
> > pojede tvrdě po medném
> > > výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >

Pane, s medem se vyváží zisk za lepším zdanění. U nás ztráta, venku zisk a úředníkům a finančáku to stále nedochází. Ti raději budou penalizovat za ptákoviny, než aby postihovali velké ryby.

J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač". Prosím vysvětlete mi to. Děkuji.

Tak přece mi to uteklo, klepnul jsem tam, kde jsem nechtěl. Omlouvám se.
Jinak jedna snůška vždy musí být poslední. Já jen vím, že co jsem měl
zkušenosti s pozdními medy, tak ty byly vždycky od jiných medů odlišné a
jejich chuť obvykle zajímavá. Takže medy, které by měly být teoreticky pro
zákazníka hodně zajímavé a mohly by se prodávat za podstatně vyšší cenu než
třeba řepkový. Případně jejich odlišná chuť se ještě zvýraznila přidáním
právě řepkového medu. Otázka je jen s množstvím. Třeba teď, jak mám na
zahradě jen troje včely, zaznamenávám v druhé polovině července a teď v
srpnu skoro každý den střední až slabou snůšku. Nevím, z čeho to je. Jestli
z květů na těch trávnících, které tady v oklí ještě nejsou každý týden
hoblovány sekačkou nebo jestli ze skalniček balkónových a květináčových
okrasných kytek či kytek z blízkého hřbitova nebo prostě posbíraná šťáva z
potlučených zralých rynglí, mirabelek a hrušek. Nebo přece jen jakási
medovice. Každopádně snůška je taková, že včely donášejí více než spotřebují
a za nějaký týden by zbylo i dost na vytáčení. Otázka je, kolik by toho
včelstva donesla, kdyby jsem jich na stanovišti místo 3 měl třeba 8 nebo 15.
Nejspíš nic a musel bych krmit, zatímco dneska krmit jen můžu.
Zdá se, že se v praxi potvrzuje moje teorie, že i na včelařsky málo
příznivém stanovišti, pokud na tom stanovišti a v blízkém okolí je jen
příslušně malý počet včelstev, tak je potom pro ty včelstva dobrá,
pravidelná a dlouhodobá snůška až do podletí, případně až časného podzimu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 7:35 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
> Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?
>
>
> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic)
tak
> čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
> třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
> včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN,
což
> na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
> stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to
osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
> vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
> plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
> vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě
i
> 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
> Radek

Já bych to nechal na jaro a využil potencionál obou matek jako dvou matečného včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spjov?n? v?elstev v podlet?
> Datum: 17.8.2009 16:45:54
> ----------------------------------------
> že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to
> učinit na ostro ?
> ------
> Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4
> z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a
> nespěchal a přemýšlel.
>
> POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá
> na početní sílu v zimě moc efekt.
>
> Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří
> jiní.
>
> Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší,
> možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.
>
> Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))
>
> Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes
> silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
> Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou
> na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli
> někdo jo, rád se přiučím.
>
> Karel
>
>
>

Již jsem to zde kdysi psal. Za 9 let včelaření jsem vyzkoušel kde co. Nejprve flašky (3,5 litru - 6x krmit) - okurkáče(to šlo tak do 10 včelstev, pak ještědská krmítky (cca 7,5 litru - 3x krmit)- lepší, ale již druhou sezonu mi začali v rozích praskat (asi zkřehly v zimě) a když jsem je před krmením řádně neprohlédl a neopravil tavnou pistolí, tak mi vše vyteklo česnem a taky byl problém, když netěsnilo víko, tak tam byla hromada utopených zlodějek - to šlo tak do 20 včelstev.
Poslední sezony zimuji vždy přes 30 včelstev a přešel jsem na přepravky (tuším na hračky) z IKEA. Plastová přepravka za 27 Kč ideální do tachovského nástavku. Vejde se do ní cca 12 - 13 litru (2x krmit). Hrst zmačkaného obilí (tráva se neosvědčila a sláma ještě není)krmit začínám cca 15. července. Roztok dělám v 200 litrovám sudě, vodu z bojleru a cukru co se rozpustí (vychází to tak někde mezi 3:2 až 2:1). Zimuji na 3 tachovských nástavkách (plodiště mám trvale 3 nástavky)a 4 nástavek je s krmítkem (na jaře pak jen jeden zásah, kdy spodní nástavek hodím nahoru jako medník (matka ani plod tam nebývá) a pod mřížku dám nástavek mezistěn). Jsem víkendový včelař a takhle mám za 14 dní nakrmeno a mohu do zbylých nástavku naskládat souše (zavíječ je nestihne za 14 dní zničit), které v květnu použiju na tvorbu oddělků a jako druhý medník.
Snem je mít krmítko na 25 litru a mít jednorázově nakrmeno (objem 1 tachovského nástavku je cca 30 litrů).
Základní pravidla včelaření jsou dvě:
- včely stále zaměstnávat (to je jako s lidma) jinak mají roupy - t.j. ročně, alespoň nástavek mezistěn (raději více) a dostatek prostoru (minimum je 5 nástavků tachováků - ty silnější 6 - tak do polovičky června, pak už je klid a nástavky se použijí na rozšíření včasných oddělků na 2 nástavky,
- a krmit alespoň 20 kg cukru !! Když zbyde - hodí se do oddělků. Já zkrmuji do 30 včelstev 600 - 650 kg a na jaře ještě vytahám cca 100 kg - což stačí na vytvoření 20 oddělků, které již nemusím krmit, takže na vytvoření 1 odděleku mám spotřebu času cca 1/2 hodiny/rok.

CCa kilo medu rozpustit v cca 0,5 až 1 litru teplé vody. Do větší
nádoby nasypat cca 15 kg cukru krystal, nebo krupice a promíchat.
Nechat v teplé místnosti stát nejméně do druhého dne ( i déle
). Znovu promíchat před podáním.
Krmení mačem má nevýhodu, že včely pravděpodobně část zrníček
cukru, která nebyla dokonale smáčena medem vynesou jako odpad. Ale
mač se nekazí (nekvasí), a pokud je víc medu než vody ani netvrdne.
Lze ho proto podat i velkou dávku najednou a ušetřit cesty za krmení
roztokem. U přemetení to má tu výhodu, že včely první dny skoro
nic neodeberou, tekuté krmivo by se mohlo začít kazit.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HR" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 22:53:28

> J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
> Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač".
> Prosím vysvětlete mi to.
> Děkuji.

Zdravim

.Hlavní
> nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a
> včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu
> po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten
> den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti
> hodin je včelky vyberou.

Obdobna zkusenost, od te doby co to takhle delam (rano tocim vecer krmim - nejradeji tocim kdyz je osklivo - chladnejc) se i minimalizovalo slideni a letos mam po neprijemnem jaru a letu az prekvapivy klidecek, opravdu jsem mel obavu co budou delat - kuli oddelkum, rodine a kuli tomu jak se to zvladne - vcel je vice, casu mene. Vcely na jare a casnem lete bezduvodne utocily, ted naprosty klid - to v tuto dobu vubec neznam, dosud jsem mel toto obdobi za nejhnusnejsi cast vcelarskeho roku a letos si lebedim- asi jsem trefil ty spravne matky spravne rozperakem :-)

To co popisujete o vasich sousednich vcelarich znam take, ale uz jsem rezignoval jim neco rikat. Jsem proti nim cucak, vyslechnou me ale udelaj si to stejne po svem - uz maj naletano. Takze vyberou med, dva tri dny je nechaj odpocinout aby si to sedlo a pak krmi. A komentuji to slovy to zas bylo bozi dopusteni, pripadne ze to fakt byl boj dostat vsechny vcely do jedny bedny. A na zaver dodaji ze nejhorsi to bylo kdyz jim dali vylizat vosti :-) Nejsou taci vsici ale par takovych znam.

Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly
> částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun
> a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše
> vrátí.

Mate medovici? Loni u nas nebyla, letos ano, tem ktery si to dle me zaslouzily jsem nechal vice medu tak uvidim. Nedavno jsem mluvil s kolegou a rikal ze u nas s tim ma spatnou zkusenost - nosema. Ja nevim, az vyzkousim a spalim se prehodnotim nazor ale zatim me prijde ze je divny aby na tom neprezily - jsem si vedom co se pise.

Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl
> již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už
> náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval
> heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.

Podelte se vic, rad si neco prectu
diky

T.H.

> Snem je mít krmítko na 25 litru a mít jednorázově nakrmeno (objem 1
> tachovského nástavku je cca 30 litrů).

Nemel byste obavy o ulozeni zasob?

Ve trech nastavcich asi ne - tam to me vychazi tak ze hnizdo v 1 ci 2, 3N plny zasob. Zatim tak zimuju mensinu.

U dvou nastavku uz by s tim ale mohl byt problem aby si zaplnily bunky po vybehlem plodu ci mam zbytecne starosti ???

Diky
T.H.

Takze vyberou med, dva tri dny je nechaj odpocinout aby si to sedlo a pak krmi. A komentuji to slovy to zas bylo bozi dopusteni, pripadne ze to fakt byl boj dostat vsechny vcely do jedny bedny. A na zaver dodaji ze nejhorsi to bylo kdyz jim dali vylizat vosti :-) Nejsou taci vsici ale par takovych znam.

______________________________________________________________


A ještě k tomu se diví, že mají problémy s loupeží, a vymýšlejí všelijaké čachry, jak se sní vypořádat. Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4 kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe. S jejich včelařskými postupy a úly si o tom mohou nechat jenom zdát ( stejně by to v jejich podání nepřineslo žádný užitek ).

S pozdravem M. Václavek

Technický dotaz k fungování RSS konference.

Měl bych žádost na správce konference ohledně RSS kanálu. Bylo by možné mít vedle jednoho výstupu ještě jeden RSS kanál:

- posledních (alespoň) 20 příspěvků v plném znění tj. "Téma" + celý "Příspěvek"

Děkuji.

...........
Petr Baudis (62.24.88.241) --- 3. 7. 2005
K dispozici RSS feed konference

Dobry den,

dovoluji si upozornit zejmena uzivatele weboveho rozhrani konference na seznam poslednich prispevku do konference, ktery je nyni k dispozici ve formatu RSS. Diky tomu si muzete Vcelarskou konferenci zaradit do Vasi RSS ctecky, pokud nejakou pouzivate.

Tzv. RSS ctecky umoznuji zobrazovat prehledne napr. seznam titulku ruznych zpravodajskych serveru ci blogu, nyni tedy i posledni prispevky teto konference - pokud pribylo neco noveho, hned si toho vsimnete a nemusite neustale "rucne" kontrolovat vsechny webove stranky, ktere chcete sledovat.

RSS ctecka je napriklad soucasti popularniho WWW browseru Firefox - pokud ho pouzivate, po vstupu na stranku konference se vam v pravem dolnim rohu objevi oranzova ikonka; na tu staci kliknout a zaradite si Vcelarskou konferenci do tzv. "Live Bookmarks". Posledni prispevky se Vam pak budou prubezne zobrazovat v ramci Vasich zalozek.

Něž jsem začal s pastováním tak mi lipová medovice 19.2% vody zkrystalizovala,
ale i po krystalizaci je ve stavu mazatelnosti i když s drobnými krystalky je jemný skoro jako řepkový med.

Nevím jestli ho mám rozehřát a spastovat a nebo to nechat a nacpat ho do sklenic,
teď je teplo takže ho můžu nechat temperovat na 30 C.

Děkuji K.Ř.

Také jsem o nich přemýšlel. Vejdou se i do lanstrothu. Dokonce jsem jeden na zkoušku koupil. Jsou ale dost drahé. Co dáváte jako plovák?
Tonda
>Ahoj všichni, jen taková poznámka k Petrovu příspěvku. Přecházím na krmení čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm a při posledním vytáčení včelstev jsem všem dal15 l a k mému překvapení včely odebraly celou dávku za 24 hod. K tomuto krmení jsem byl donucen kvůli práci v zahraničí, takže i když budu méně doma -stačí 2 dávky krmení a to velice rychle a jednoduše. Kýble se mi nelíbí, jsou sice levné, ale malé a moc vysoké, tyhle n ádoby se v pohodě vejdou do 1 nízkého nástavku.

Letos někde i přes deště včely přinesly lipový medovicový med, to jest tmavý
lípový med? Mně přinesly prakticky úplně světlý, téměř čistě květový lípový
med.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "K.Ř." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 18, 2009 12:18 PM
Subject: lípový med


> Něž jsem začal s pastováním tak mi lipová medovice 19.2% vody
> zkrystalizovala,
> ale i po krystalizaci je ve stavu mazatelnosti i když s drobnými krystalky
> je jemný skoro jako řepkový med.
>
> Nevím jestli ho mám rozehřát a spastovat a nebo to nechat a nacpat ho do
> sklenic,
> teď je teplo takže ho můžu nechat temperovat na 30 C.
>
> Děkuji K.Ř.

ano tmavý lipový výrazné chuti a vůně
u nás ze záhadných důvodů skoro nepršelo průměr snůšky
dobrá včelstva 45 kg nadprůměrná 65 kg
dvě snůšky
1. řepka, kaštan, květ
2. lípa, les

Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout do včel ,už několik let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku ,ale dnska jsem se koukal jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo ne .. věčinou mam všechny včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem se zhrozil ..krmím v ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to co jsem jim tam dal předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a v ůle muže být tak polovina .. a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá kam kláct jak je to plný vidíte někdemoji chybu ? ..

Omlouvám se starším včelařům za mé radikální a trochu kontroverzní příspěvky.Ale když se občas podívám do Včely Moravské z let 24-30 tak i zde se nacházejí příspěvky a včelaři,kterí jdou proti "normálu a klidu"doby.Včelaření ve starých úlech,kde není možné kontrolovat spady roztočů,považuji přímo za diletantizmus a velezradu na samotných včelách a včelařích.Ten ,kdo do včelstev cpe chemii hlava nehlava,aniž by včely "četl na podložkách" nemůže dlouho včelařit.Vlastně může,ale jen přežívat.Již několik let provádím JEN dvě fumigace,přičemž při druhé fumigaci v první pol.listopadu odstraním zavíčkovaný plod.Nestává se,že je na více než jednom rámečku.Dá se to oplakat.Za největší zhoubu pro rozvoj a "normální chod" včelstev považuji jarní nátěrM1 a zimní pouštění acetonu s jedem do včelstev.Tohle nesmyslné likvidování včel mě dříve stálo značné výnosy .Pochopil jsem,že tudy v žádném případě cesta nevede. Vynálezem a distribucí aerosol.vyvýječe spolu s velmi drahou jednotkou na výrobu tlaku vidím jen zisk určitých lobystických skupin,které v žádném případě nepřišly zkrátka a které věděly dobře o co se zde jedná a o co nemůžou přijít-.Gabony,které objednává naše včelař.organizace použiji na přeléčení okolních včelařů,které zajímá jen medný výnos a o roztočích nemají moc potuchy. A mě samotnému se tahle moje aktivita stoprocentně vrácí a určitě vyplácí.Dám gabon jen do toho svého samotného včelstva jen výjmečně,když nacházím v srpnu na podložce denně víc jak dva -tři roztoče.Odběr zimní měli dělám poctivě(spad měli za prosinec-leden) několik let s nulovým výsledkem.Kyselinu mrav.nepoužívám a možná je to dobře,protože nedávno nějaký p.Pazderka zde napsal,že je to pěkné svinstvo.Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.Letošní průměrný výnos stanoviště 40kg medu považuji za mírné zklamání.Zřejmě se na něm podepsalo hodně propršené jaro,kdy značná část létavek zůstala na trase.Ale i to je to dobrý důvod k přemýšlení a ke konzultaci s "pokrokovým"okolím.Přeji všem upřímně příjemné chvíle u včel,všem činovníkům v ZO za jejich záslužnou a obětavou práci pro nás ostatní,a všem také plné úly nejen medu ale i zdravé včelky.

S pozdravem P.Z.

Děkuji za vysvětlení.

Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.

Takéto prehlásenie je od Vás alibistické, veď ten Pazderka Gusti chová vyše 500 včelstiev, ja 70 a nebojíme ani sa nehanbíme podpísať plným menom pod naše komentáre a je rada i ďalších priateľov, ktorí činia tak isto.
Prečo by mali včelári robiť to čo vy a ja, keď dodržiavajú len to čo im veterinárna správa nariadi? Ak včelári majú prejsť na Váš systém musia to čítať a preto spôsob ošetrovania včelstiev proti Vd, treba uverejniť aj s výsledkami a s plným menom, ak chcete získať od tých podľa Vás hlúpych- blběj, plnú dôveru.
Takto ako to robíte Vy, je len výkrik do tmy a bez ozveny.

Dovolím si jen malou úvahu:
zřejmě z přírody není skoro žádný přínos sladiny. Proto silnější
včelstva mohla část dodaných glycidů spotřebovat ( na svoji výživu,
výživu mladušek které byly "počaty" ještě v době hojnosti a
podobně).
Oddělek má pravděpodobně zcela jiný poměr dodaných zásob a spotřeby
(na výživu svoji a výživu poměrně malého množství plodu). Matka
dokonce nemá kam klást ( jak sdělujete ). Takže nároky oddělku
(na nemnoha plástech) na vlastní spotřebu jsou minimální.
Jako velmi, ale velmi málo pravděpodobnou možnost považuji tak zvanou
tichou loupež - tedy že by včely z oddělků nepozorovaně a bez
obrany vylupovaných si od nich přikrádaly. I když takovou možnost
úplně nezatracuji, protože v oddělcích mohou být geneticky "shánčlivější"
včely, než možná máte ve včelstvech produkčních. Sám jsem poznal,
jak jsou matky ( a potažmo včelstva ) překvapivě odlišná ve svých
projevech - a to i když jde o běžně rozchovávané linie kraňky.
J. Kala



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Chicony" <Apokaliptos/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Krmeni vcel ?
Datum: 18.8.2009 - 19:44:55

> Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout
> do včel ,už několik
> let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku
> ,ale dnska jsem se koukal
> jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo
> ne .. věčinou mam všechny
> včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem
> se zhrozil ..krmím v
> ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to
> co jsem jim tam dal
> předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a
> v ůle muže být tak polovina
> . a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá
> kam kláct jak je to plný
> vidíte někdemoji chybu ? ..

O jaký příspěvek jde? O tento?

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=36964

O svinstvu se dozvídám až od Vás, to jsou známé věci z nauky o medu a žádné svinstvo. Vyzdvihuji v tom příspěvku nevýhodu Evropských zemí oproti s tím teplým klimatem, které mají v EU HMF povolen v medu dvojnásobně. Vůbec HMF je údaj velmi nepřesný, protože jeho nárust je ovlivněn vedle teploty a doby i hlavně obsahem kyselin v medu. A kyseliny jsou normální a hlavně přirozené složky medu a ne svinstva. To je vše.

Jestli Vás to překvapuje a uvádí v dojem, učivo o medu si raději opakujte pravidelně.
_gp_

.........
P.Z.:>Odběr zimní měli dělám poctivě(spad měli za prosinec-leden) několik let s nulovým výsledkem.Kyselinu mrav.nepoužívám a možná je to dobře,protože nedávno nějaký p.Pazderka zde napsal,že je to pěkné svinstvo.Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.<

Klidně beru jako vyplněné jméno Petr a na konci zprávy P.Z. S tímto nemám žádný alibistický problém. Problémy zde probírané by měli být hlavně tématické a ne osobní.

.......
A.Turčnáni:>Takéto prehlásenie je od Vás alibistické, veď ten Pazderka Gusti chová vyše 500 včelstiev, ja 70 a nebojíme ani sa nehanbíme podpísať plným menom pod naše komentáre a je rada i ďalších priateľov, ktorí činia tak isto. <

Polovinu z 12 kilo mohly klidně spotřebovat, pokud není žádná snůška.
Oddělek toho nemusí tolik potřebovat nebo protože mají mladší matky tak
včely intenzívnějí sbírají a dokázaly si i něco nashromáždit.
Stejně tak ale, pokud nemají strážkyněmi obsazená česna dole ve dnu, mohly
to odnést zlodějky, zatímco oddělek v menším prostoru je pořád ještě narvaný
včelami a česna stráží.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Chicony" <Apokaliptos/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 18, 2009 7:44 PM
Subject: Krmení včel ?


> Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout do včel ,už několik
> let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku ,ale dnska jsem se koukal
> jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo ne .. věčinou mam
všechny
> včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem se zhrozil ..krmím v
> ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to co jsem jim tam dal
> předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a v ůle muže být tak
polovina
> . a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá kam kláct jak je to plný
> vidíte někdemoji chybu ? ..

Přesně tak hlavně pryč s krmítky z ještědu. Malý objem, drahá a hlavně praskají již po první sezoně. Je potřeba krmit z lavorků a kbelíčků. Letos jsem vyzkoušel kbelíčky 2*7,5 lt a slámu a zatím mám positivní zkušenost. Uvidíme , jak to bude fungovat příští rok na všech.

Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Urobil som pokus s väčším počtom včelstiev, keď som ich ponechal svojmu osudu. Častou radou pri ošetrovaní včelstiev je, nedopustiť aby vo včelstve klesli pod záchrannú hranicu 3-5 kg, lebo za takého stavu je ďalšia existencia včelstva nemysliteľná, pretože M prestane plodovať a dokonca z úľa odlietajú hladové roje.

Do agátovej znášky som roje osádzal v počte 3 do troch debničiek (boli to siné roje od 3,5 do 4,5 kg), na súše, včely si matku vybrali samé.Po troch dňoch som postupne všetky matky umiestnil do IZOlátora, aby včely mali k M prístup a mohli pracovať a pritom nepociťovať bezmatkovosť. Ešte dodávam, časť rojov som osadil tesne pred agátom a časť postupne počas znášky (dostali menšiu príležitosť). V 8-mich zostavách som v priemere odobral 48 kg, bol som spokojný.

Tieto včelstvá boli určené len na jedno "použitie", od toho času už žiadna znáška nebola. Tieto včelstvá žili ďalej s vypustenými matkami medzi včely, dá sa povedať, že z ruky do úst, mali len to, čom im poskytla príroda, tak ako včely vo voľnej prírode. Teraz som urobil kontrolu na posúdenie stavu a chcem ich použiť na posilnenie produkčných včelstiev, podsadením pod plodisko, po vyliahnutí debničky odoberiem a plásty vytavím na vosk.

Všetky včelstvá boli len v jednej, prípadne v dvoch debničkách:
Prvé včelstvo: bolo v 1 debničke, zásoby? škoda reči, doslova niekoľko nezaviečkovaných buniek (dali sa spočítať) a peľ. A plod? Na prekvapenie pekný ucelený plod, vo všetkých vývojových štádiách, na ploche väčšej ako vo včelstvách, kde je 12 kg zásob!

Druhé včelstvo: ešte kvalitnejšie, plod na 7 plástoch. Toto včelstvo bolo jediné včelstvo z ôsmich, ktoré malo zásoby nad 1 kg.Bolo v 2 debničkách.

Tretie včelstvo: dtto ako prvé, dokonca urobilo TV M

Štvrté včelstvo: malo 27 otvorených buniek s medom.

Piate včelstvo až ôsme, s "najväčšími?" zásobami 0,3 kg, sú z hľadiska plodu a obsadenie debničkiek, podobné predchádzajúcim a žijú.

Samozrejme týmto komentárom nechcem nabádať včelárov, aby svoje včely trýznili.
Môj akože pokus slúžil len na dokázanie toho, že ani za takýto nepriaznivý priebeh v živote včelstva (trval asi 60 dní), včely neodlietajú z úľa ako hladové roje a plodovanie nie je o nič horšie, ak nie vo viacerých prípadoch lepšie, ako by sme to mohli pripustiť. Či by takéto včelstvá prežili zimu, je odpoveď, nie. Už nemajú v mojich znáškových podmienkach šancu. Možno je to aj dobre, prírodná prirodzená selekcia si ponecháva len tie najlepšie z najlepších. My podávaním zásob, pomáhame prežiť aj slabochom. Ako vidíte, z týchto včelstiev nehľadalo záchranu v odlete z úľa ani jedno včelstvo.

Šlo by to zjistit při norském zimování, kdyby se přemetalo do předem
zváženého úlu včetně mezistěn.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 19, 2009 7:00 AM
Subject: Re: Zimn? generace.



Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to
nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat
kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a
odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az
dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za
samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Asi se nás to týká jen okrajově, když cena cukru ve světě stoupá z 8kč na 10 za kilo, ale možná bude brzy po akcích za 12Kč za kilo:

http://ekonomika.idnes.cz/cena-cukru-na-burzach-roste-mohou-zdrazit-i-potraviny-pfb-/ekonomika.asp?c=A090818_200134_ekonomika_vel

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
______________________________________________________________

V tuto dobu zpravidla nebývá více jak cca 10 000 včel v 1 NN ( Optimal, Langstroth 2/3 = 159 mm ), což váhově odpovídá cca 1 kg včel. Učebnicová poučka ( 160 včel / dm2 plástu... střední hustota obsednutí ).

______________________________________________________________

Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ??
____________________________________________________________

Typuji, že v úlu je cca 4 kg včel, ale možná taky 5 kg, nebo 3 kg. Musel bych to vidět. Touto dobou lze počet včel poměrně přesně ( odchylka +/- 0,5 kg ) odhadnout i vizuálně. Chce to cit v interpretaci učebnicových hodnot, které jsou až příliš obecné.

Hustota obsednutí je velmi proměnlivá. Nejvíce včel je v plodišti ( zejména ve spodních plodových patrech ), na zavíčkovaných zásobách jich je méně, poměrně dost včel se sdružuje v blízkosti česen, za intenzivní snůšky může být i více jak 1/2 včelstva mimo úl, za chladných zimních dní včely zalézají do prázdných buněk ( 800 buněk / dm2 plástu ).

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

//\/\\//

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

____________________________________________________________


A ještě dodám, že bych byl velice potěšen, kdyby se přidali i další. Čím víc fotek, tím větší možnosti porovnávání, tím více studijního materiálu. Děkuji za případný zájem.
Kontakt na mě: klub.rv/=/seznam.cz

akce: předjarní monitoring síly včelstev

//\/\\//

já mam 3/4 langstroth, ale jsem zvyklý na redukce:)

Zdravím,
jsem včelař amatér a tak bych se rád zeptal na radu k vyrojení včel.
Vytáčel jsem naposledy na konci července (zřejmě kvůli špatnému počasí neměly ale skoro žádný med) a poté začal včely hned přikrmovat. Včera se ale stalo to, že se mi vyrojily. V úlu jsem dnes našel několik matečníků a jinak plné rámečky s cukrem a se spoustou plodu. Roj jsem chytil do rojáčku a dal do sklepa. Byl bych vděčný za radu, co dělat dál.
Děkuji předem za odpovědi

Ondra

Můžu nabídnout včelstva na 39 x 14 + 39 x 28.
Roudnice n. L.
608 98 32 97
Honza

Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného rámu, tak vydrží na věky.

Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Mladá fronta dnes čtvrtek 20. srpna 2009
Titulní strana článek "Francie zažívá invazi čínských sršňů. Zaútočí i na Česko?"
Doporučuji přečíst, ať víte o čem se bude diskutovat za pár let :-))))
Jen ve zkretce:
Do Francie se dostali čínští sršni lodí přepravující čínskou keramiku z Číny. Poprvé byly spatřeni v roce 2004.
Předpokladem je že za tři roky budou po celé Francii.
To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).
Vlasta

To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).

Môžete si to pozrieť i na www.vcely.sk

Tyhlety krmítka se vyrábějí lisováním z rovinného polotovaru. Záleží jaký
matroš - kvalitou plastu, tloušťkou, materiálem určeným na právě tuto
hloubku lisování výrobce použije. Já myslím, že vzhledem k malé sériovosti
výroby a tlaku na co nejnižší cenu výrobce skupuje nějaké levné přebytky
příslušných materiálů a tak každá série bude z něčeho jiného s jinými
vlastnostmi. Potom jestli je příliš velký tlak na cenu, není možné uhlídat
životnost. Samotný výrobce by musel několikaletou životnost přímo
garantovat.
Je taky rozdíl krmítko a krmítko. Méně kvalitní krmítko, aby vydrželo, musí
mít veškeré mechanické namáhání převzato dalším materiálem a vlastní krmítko
má potom jen funkci těsnicí. To je ono doporučené zabudování ještědského
krmítka přímo do víka a vypodložení boků třeba polystyrenem a spodku
krmítka třeba sololitem.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 5:49 AM
Subject: Re: krmen?


Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Máte prosím někdo zkušenost s přechodem z teplé na studenou stavbu? Hodlám ještě před zimou přeložit včely ze starých úlů na teplou stavbu do nových na studenou. Budu to dělat v nejbližších dnech, ještě než je úplně dokrmím, aby si zásoby mohly uložit aspoň trochu po svém (jsou na dvou plodištích 39x24, zkouším teď polystyreňáky). Jde mi ale hlavně o správné umístění plástů s větším množstvím pylu, aby nezplesnivěly, byl k nim přístup když budou potřebovat, ale nedělaly problémy přes samotnou zimu.

Pak jsem se ještě chtěl zeptat, jak máte řešeno větrání úlů, jestli je lepší nechat otevřená očka, čím uteplit strůpek (nebo jestli je lepší fólie, když už by byla otevřená ta očka), a taky jak je to s diagnostickými podložkami, když jim dám celozasíťované dno - nerozhodí jim to ten systém větrání, když tam vrazím na určité období tu podložku?

Předem díky za rady, ať se daří.
Honza Indra

>...mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju...<
------------------------------------------------------------
"Sršeň mandarínská a divoké včely"
Zdravím JK

Já tadyty krmítka sice nevlastním ale když jsem je měl v ruce tak mi přišla taky dost křehká.Podívejte se jak jsem to vyřešil s krmítky a jsem s nimi moc spokojený.Jsou z odpadu a hlavně za pár korun a plně funkční.Vychytal jsem i poslední nedostatek a vřele doporučuji.Tohle z Ještědu stojí asi 120kč nebo možná ještě víc a je křehké.Hodně z vás už moje stránky zná a tak ještě odkaz pro ty kteří ještě ne.
http://pupek73.blog.cz/rubrika/uly

Pane Turčány,věřte mě,že nikoho nenutím a nebo nepřemlouvám,ať se nedrží přísných veterinátních nařízení.To by bylo ode mne neskutečně pošetilé.Každý se musí o včely starat jak nejlíp umí,mít jen počet,který zvládne důkladně ošetřovat a držet se určitých pravidel,která jsou daná.To je nezpochybnitelné.Já jsem chtěl jen tím mým kontroverzním příspěvkem říct,že byly doby,kdy jsem do včelstev prakticky celoročně "valil" chemické "léčiva" a výsledek v tom žádný nebyl.Vše lze provádět velmi citlivě ke včelám a samotné přírodě.Po podzimních fumigacích jsem počítal,ono se to vlastně ani tenkrát spočítat nedalo,jak hustě(v počtech několika tisíců) podložky byly zasypané tím prevítem.To byla záležitost ne jedné sezony,ale několika let po sobě v samých začátcích mého včelaření.Sám jsem se divil,že mě včelstva přežívala.Bez jediné ztráty jsem přežil i kalamitu v předloňském roce a vše v bezvadné síle.Jsem přesvědčen,že se neřízená chemie podepisovala i na vitalitě včelstev,kladení matek,rozvoji včelstev a tím i na samotných výnosech .Problém roztoče se mě paradoxně ztratil s vypuštěním těchto "léčiv".Projevilo se to v mohutnosti včelstev a tím samozřejmě ve výnosech.Spady roztočů důsledně kontroluji cca 3krát do týdne u všech svých šesti včelstev a v žádném případě nepřipustím,aby má včelstva se staly šiřitelem v.d.do okolí.Vy jste včelaři opravdu se značným počtem včelstev,ale na věci to nic nemůže měnit.Znám ředu včelařů v okolí,kteří obhospodařují troj-čtyřnásobek mého počtu(což je asi tak repub.průměr) a nedosáhly celkového výnosu jediného mého včelstva.To v něčem musí být,jestliže snůžkové podmínky jsou naprosto stejné.Klidně se mě k tomu jako letitý,zkušený včelař s velkým počtem včelstev vyjádřite.Budu rád když se dozvím,jaký na to máte názor.Já raději budu precizně obhospodařovat třeba jen deset včelstev vzhledem k mému časovému vytížení a mít v nich nadprůmět,výnos,,těšit se z mohutných včelstev,než mít horko těžko pežívající včelstvíčka v jednom či už dvou nástavcích,které čínský sršeň zlikviduje jen svým pohledem.Lednový pročistovací prolet za svitu slunce na bílé sněhové pokrývce se stává již po několik let atrakcí pro okolní sousedy.Když uvidí na bílem sněhu obrovskou tmavou armádu vylétnuvších včel,tak se každému zatajuje dech.Tohoto lze samozřejmě dosáhnout jen u tenkostěných úlů opatřených očky a samozřejmě ne u 1-2kilových včel.
S podravemP.Z.(Tohle je diskuze spíš tak na osobní mejlovou korespondenci a tak slibuji,že toť ode mne vše)

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/176789-srsni-z-ciny-utoci-na-francii.html

tak tohle jestli přijde k nám, tak možná ekvivalent k moru včelího plodu

Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté. No nic , já je už živit nebudu.

Škoda, že již nevyrábí 3 litrová plastová krmítka VDI RIMAVAN z Rimavské
Soboty. Zdědil jsem 2 ks, používám je 30 let bez problémů. Dala se
přizpůsobit na všechny typy úlů. Z VD JEŠTĚD používám plastová krmítka od
roku 1997 u 18 ti úlů a ročně měním 3 a kolem 5 opravuji tavnou pistolí,
takže ještě jeden až dva roky dosluhují.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlík
Sent: Thursday, August 20, 2009 10:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil
vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak
pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna
poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je
vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté.
No nic , já je už živit nebudu.

Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat? Osobně jestli bych nakoupil 500 takových šajzdreků a každý 4 bych měl každý rok opravovat, letělo by to nazpátek do toho Ještědu rychleji než vítr. Vždyť je to podle tohoto co tu čtu jen pouhopouhý podvod a atrapa. Kus stojí kolem 150 Kč. ČOI na takové zmetky.

_gp_

.......
Jan Schmidt (e-mailem) --- 20. 8. 2009
RE: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450)

>Škoda, že již nevyrábí 3 litrová plastová krmítka VDI RIMAVAN z Rimavské
Soboty. Zdědil jsem 2 ks, používám je 30 let bez problémů. Dala se
přizpůsobit na všechny typy úlů. Z VD JEŠTĚD používám plastová krmítka od
roku 1997 u 18 ti úlů a ročně měním 3 a kolem 5 opravuji tavnou pistolí,
takže ještě jeden až dva roky dosluhují.
Honza<

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlík
Sent: Thursday, August 20, 2009 10:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

>>Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil
vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak
pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna
poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je
vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté.
No nic , já je už živit nebudu.<<

Znám ředu včelařů v okolí,kteří obhospodařují troj-čtyřnásobek mého počtu(což je asi tak repub.průměr) a nedosáhly celkového výnosu jediného mého včelstva.To v něčem musí být,jestliže snůžkové podmínky jsou naprosto stejné.Klidně se mě k tomu jako letitý,zkušený včelař s velkým počtem včelstev vyjádřite.Budu rád když se dozvím,jaký na to máte názor.Já raději budu precizně obhospodařovat třeba jen deset včelstev vzhledem k mému časovému vytížení a mít v nich nadprůmět,výnos,,těšit se z mohutných včelstev,než mít horko těžko pežívající včelstvíčka v jednom či už dvou nástavcích,které čínský sršeň zlikviduje jen svým pohledem.

Včelaři nedosáhli celkového výnosu jediného mého včelstva.... Proto mají větší počet včelstev, aby potřebné množství medu získali, ale mají zase svůj systém včelaření. To však neznamená, že Vaše úspěchy nejsou taky závislé na jejich přístupu ke včelám.Jsme závislí na okolní přírodě a taky přístupu včelařů v okolí. Myslet si můžeme, že léčíme jen svoje včely, ale v přírodě platí jiná pravidla. Taky nelze předpokládat, že to bude pořád stejné a situace se nemůže náhle změnit. Toho nejsme nikdo uchráněni.
B.V.

Jednoznačně nekvalitní levný materiál nebo materiál , který není určený pro
takovéhle hluboké prolisy pro lisování nebo pro prostředí úlu a cukerného
roztoku. Reklamace je na místě, aby naučila výrobce používat kvalitnější
materiál. Sice potom bude muset nejspíš zdražit...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 21, 2009 2:33 AM
Subject: Re: krmen?


> Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat? Osobně jestli bych
> nakoupil 500 takových šajzdreků a každý 4 bych měl každý rok opravovat,
> letělo by to nazpátek do toho Ještědu rychleji než vítr. Vždyť je to
podle
> tohoto co tu čtu jen pouhopouhý podvod a atrapa. Kus stojí kolem 150 Kč.
> ČOI na takové zmetky.
>
> _gp_

> Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat?
------
No cena za krmítka by se mi nevyplatila za tu anabázi. Já jsem si po prvním úspěšném naszení jednoho nechal u sklenáře nařezat a zabrousit skla asi na dvacet krmítek.
Dalších pět jsem jich koupil a nasadil abych zjistil, že kdybych si na krmení bral pivní kelímky, vydržely by možná víc.
Tady nejde o to, že praskají, ale když se takové krmítko naplněné roztokem prosákne pomalu a vytéká to česnem ven, tak je to o včelstva.

A když tak slyším tuto současnou cenu, tak jsme rád že mám langstrotha. OPředpokládám, že tohle v USA farmářům dodávají v kvalitě víceleté. A cena skoro stejná.

Karel

Povedených krmítek z Ještědu jsem měl asi 10 u zkoušených nezateplených úlů. Hrůza a ostuda výrobce.Velmi jsem se radoval, když jsem se jich zbavil a při tom při kvalitním provedení by to bylo dobré krmení.Myslím, že výhodou středně vysokých úlů je to, že do medníku se vejdou 4 l lahve. To je dobré krmítko a prakticky zadarmo. Žel my s nízkými nástavky máme problém a jedná se¨hlavně o rozměr 39 neboť pak už je výběr hodně zůžen. Já používám a nejen na to 20 l kanistry od Coly, přepravují ¨v nich sirupy a mají jich v Praze Kyjích hafo. Stojí 10 Kč a dají se z nich vyrobit 2 krmítka cca na 8 l a ještě zbyde místo na 2 plásty po každé straně. Navíc jsou z kvalitního a silného polyetylénu. Když se udělá forma na plovák je to špičkové krmítko bez utopených včel. Nevýhodou je že moc do sebe nezapadá a neměla by se povalovat na slunci, chceme li, aby nás přežila. Kanistry mají perfektní zátku s silikonovým kroužkem a ani nekápnou vzhůru nohama. Takže s jistou dávkou optimizmu tvrdím, že u těchto asi zůstanu a nic jiného nechci. Při přeřezávání na cirkuli jde trochu o hubu a tak opatrně!!!!!!!!!! Zdraví R. Stonjek

Zas tak velká změna pro včely to podle mně není, včely teplou a studenou
stavbu nijak zvlášť nerozlišují. Pokud úly budou na stejném místě, vzhled
úlů z venku bude podobný, česna zhruba ve stejné výšce, aby to nějak
nespletlo létavky a pokud možno budou najednou přehozeny všechna včelstva.
Prudce klesne schopnost obrany včelstva před vyloupením, hlavně tentýž den,
kdy se úly přehodí a potom trochu ještě dalších pár dnů. Létavky budou
trochu tápat a hledat včelstvo s tou správnou vůní a včelky uvnitř si budou
zvykat na nový úl a budou narychlo potahovat vnitřek úlu a česno propolisem.
Přehození by se tedy mělo dělat spíše odpoledne a k večeru, aby po přehození
byla co nejdříve tma a včelky se v noci seznámily s novým úlem, daly
dohromady a ráno se už trochu začaly bránit proti zlodějkám. I tak bude
vhodné česna a očka pořádně zůžit nebo aspoň prvních pár dnů včelstva
pozorovat a zůžit v případě loupeže. Před přendáváním by se několik dnů
nemělo krmit, aby všechny zásoby byly zahuštěné a zpracované, po přemístění
prvních pár dnů je vhodné včely večer podněcovat malými dávkami, tak půl
litru, urychluje to jejich přivyknutí novému úlu.
Co se týká rámků, plásty kolem plodu by měly zůstat ve stejném pořadí, plod
přirozeně do horního nástavku. Plásty s pylem pod plod doprostřed spodního
nástavku a jako krajní plásty spíše ty starší. Ale spíš bych preferoval při
přehazování rychlou práci a detaily v umístění rámků potom doladil někdy v
září, až si včelky zvyknou na nový úl než nějaké pomalé rozmýšlení kam s
čím.
Já bych ale spíš přehazoval do nového úlu včely na jaře po rozplodování.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 1:35 PM


> Máte prosím někdo zkušenost s přechodem z teplé na studenou stavbu? Hodlám
> ještě před zimou přeložit včely ze starých úlů na teplou stavbu do nových
> na studenou. Budu to dělat v nejbližších dnech, ještě než je úplně
dokrmím,
> aby si zásoby mohly uložit aspoň trochu po svém (jsou na dvou plodištích
> 39x24, zkouším teď polystyreňáky). Jde mi ale hlavně o správné umístění
> plástů s větším množstvím pylu, aby nezplesnivěly, byl k nim přístup když
> budou potřebovat, ale nedělaly problémy přes samotnou zimu.
>
> Pak jsem se ještě chtěl zeptat, jak máte řešeno větrání úlů, jestli je
> lepší nechat otevřená očka, čím uteplit strůpek (nebo jestli je lepší
> fólie, když už by byla otevřená ta očka), a taky jak je to s
diagnostickými
> podložkami, když jim dám celozasíťované dno - nerozhodí jim to ten systém
> větrání, když tam vrazím na určité období tu podložku?
>
> Předem díky za rady, ať se daří.
> Honza Indra

>Dalších pět jsem jich koupil a nasadil abych zjistil, že kdybych si na krmení bral pivní kelímky, vydržely by možná víc.<
------------------------------------------------------------
Také jsem v roce 1985-6 nakoupil zmíněná krmítka. Pracně jsem pro ně zhotovil opláštění, nařezal sklo (zkrátka DODOS) se stejným výsledkem, který zde popisují účastníci konference. Zkrátka, měl jsem ještě náklady (práci) s jejich likvidací. Pak jsem si všim zděděného "Ukrajinského krmíta". Nakoupil jsem za 26,50 Kč tehdejší ceny plastové kontejnerky, novodurovou trubku prům. 40 mm plastovou síťovinu a vyrobil podobná krmítka, která se navíc dala přikrýt tabulkou skla. V 2004 jsem toto krmítko publikoval ve Včelařství - vyšlo to až v roce 2006. Používám je dodnes. Jediná nevýhoda je nutnost použití prázdného nástavku. Podobná krmítka z pixel (nebo piskel ?) od ryb vyrobil a používá účastník této konference Míra P. Dnes není nutné vsazovat komínek pro průlez včel. Stačí hrst sena nebo slámy. Jste ale ve styku se včalami.
Snad tento příspěvek dodá někomu inspiraci.
Zdravím JK

Mně připadá ještědské krmítko už vcelku překonané. Nízký nástavek shora
zakryju muší silonovou síťovinou a do nástavku potom mohu dávat na cukr
jakoukoliv nádobu. Můžu tam mít na míru dělanou šikmou misku z plechu či z
plastu, které prázdné zapadají do sebe a které využijí na roztok většinu
objemu nástavku, takže na jedno nalití je nakrmeno stejně tak jako
několikalitrovou velkou misku pod květináč stejně tak jako třeba jen
litrovou misku od masa ze supermarketu, když mně to takhle stačí a krmím v
září nebo v říjnu. Ještědské krmítko by mělo být zabudováno v rámu, takže je
mnohem neskladnější a druhé využití takového ještědského krmítka v utepleném
rámu - časně na jaře dodávaní vody ohřáté plodováním včel se myslím málokdy
nevyužívá. Rámky potom hodně plesniví a jak se objem ještědského krmítka
zvýšil z původních 3 - 5 litrů na víc, je dobré uteplení takového krmítka
dost hůře dosažitelné a drahé
R. Polášek

Dnes není nutné vsazovat komínek pro průlez včel. Stačí hrst sena nebo slámy. Jste ale ve styku se včalami.
Snad tento příspěvek dodá někomu inspiraci.
--------
Nástavků a dalšího základního hardwaru mám konečně dost a letos v zimě přijde na řadu konfekce.
M.j. právě rám a v němsíto. Pro víc účelů, uskladnění souší, chci vyzkoušet jako mezidno (to mě docela zajímá) a taky jako víko, abych skrz to mohl nalévat roztok. Jako Mirek zelený do rámkových i do kontejnerů.
Takže už na mě nebudou startovat.

Jinak kontejnery atd, to funguje na silná včelstva za tepla,
pak rámková krmítka pro malá a skutečně by se šiklo něco na strop pro 1N oddělky, co nenaruší tepelný režim a nezabírá v nástavku místo.

Tam experimentuji krmením husím krkem co vede z očka nástavku do kanystru. Ale to tak funguje, když je venku teplo. Teď už moc ne, roztok je studený a včely křehnou.

V husím krku je třeba mít provázek, obinadlo, atd aby po tom lezly, dole ucpávku, aby pak při dobrání nevylezly do kanystru. Zatím to řeší kus molytanu.

Vrátil jsem se k tom po letech, když jsem s tím experimentoval a asi tudy povede cesta - ale to je hlavně pro krmení - podněcování oddělků.

Karel

Pán Polášek, príliš to dramatizujete, z jednoduchého preloženie včelstva robíte horor.Čo je na tom zvláštne, že zo studenej stavby včelieho diela prejdú na teplú. Čo to spoločné s vôňou včelstva, ta predsa ostane tá istá. č sa zmení bude tvar letáča a vnútorného usporiadania plástov, pretože včely majú v zabehanom včelstve vyhradené a doržiavané výletové cesty. Včely sú orientované na na svoje stanovište a úľový letáč polohovo-očami a zmenu znovu zaznamenajú do fotografickej pamäti.
Preto prácu s prekladaním si dobre zorganizujte, pripravte si dobrý dym, obrňte sa trpezlivosťou, prácu s prekladaním si naplánujte keď včely prestávajú lietať, alebo už nelietajú npr. je chladnejšie a je husto zamračená obloha bez slnka, včely sú doma. Na druhý deň po preložení do nových úľov sa včely znovu zorientujú a po prvej hodine začnú prinášať prvý peľ a vodu.
Preložené včely si dokážu poradiť so sliedičkami, stačí do letáčového otvoru vložiť latáčovú zástrčku s otvorom 7x150 mm. Tento úkon sa dá urobiť aj premiestením stanovišťa, ak je to potrebné.

Horor z toho nedělám, jen jsem pečlivý a píšu o všech drobnostech, které by
mohly účinnost toho přeložení snížit. Protože i když to jsou drobnosti,
které většina včelařů považuje za samozdřejmé může se stát, že ten, kdo se
ptá, je za samozdřejmé nepovažuje a potom je nemusí dodržet. V součtu,
pokud těch nedodržených drobností bude hodně, to může znamenat na 10
přeložených včelstev třeba 3 včelstva zeslabené nebo v krajním případě
zničené loupeží, zatímco při dodržení toho všeho bude zničení jakéhokoliv
včelstva velkou náhodou. Kromě slabocha, kterému takové stěhování zasadí už
jen ránu z milosti.
. R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 21, 2009 12:43 PM
Subject: Re: 37457


> Pán Polášek, príliš to dramatizujete, z jednoduchého preloženie včelstva
> robíte horor.Čo je na tom zvláštne, že zo studenej stavby včelieho diela
> prejdú na teplú. Čo to spoločné s vôňou včelstva, ta predsa ostane tá
istá.
> č sa zmení bude tvar letáča a vnútorného usporiadania plástov, pretože
> včely majú v zabehanom včelstve vyhradené a doržiavané výletové cesty.
> Včely sú orientované na na svoje stanovište a úľový letáč polohovo-očami a
> zmenu znovu zaznamenajú do fotografickej pamäti.
> Preto prácu s prekladaním si dobre zorganizujte, pripravte si dobrý dym,
> obrňte sa trpezlivosťou, prácu s prekladaním si naplánujte keď včely
> prestávajú lietať, alebo už nelietajú npr. je chladnejšie a je husto
> zamračená obloha bez slnka, včely sú doma. Na druhý deň po preložení do
> nových úľov sa včely znovu zorientujú a po prvej hodine začnú prinášať
prvý
> peľ a vodu.
> Preložené včely si dokážu poradiť so sliedičkami, stačí do letáčového
> otvoru vložiť latáčovú zástrčku s otvorom 7x150 mm. Tento úkon sa dá
urobiť
> aj premiestením stanovišťa, ak je to potrebné.

Takovéhle zásahy i samotné krmení dělám vždycky večer, kvůli loupežím, tak to zorientování se "sveze" s tím.
S tím plodem do horního nástavku uvidím, jak se ještě zařídí po tom, co jsem jim sebral mřížku. Nějaké větší čachry s přehazováním rámků radši dělat moc nebudu, šlo mi hlavně o ty plásty, které jsou skoro celé plné pylu.
Ještě nemám úplně jasno s tím větráním zasíťovaným dnem, když je tam strčená podložka. No ale s tou změnou větracího systému po jejím vložení to nebude tak horké, asi jí tam stejně nechám strčenou napořád.
Díky za odpovědi,

Honza Indra

U zasíťovaných podmetů s podložkou je to jedno. U integrovaného dna se dělá studená nebo teplá stavba jenom v podmetu uvolněním skla na boku nebo zpředu. Do včel se vůbec nemusí zasahovat. Dnes večer se chladí v podmetu.Mohu tak sledovat všechny úly.
Viz. : nhttp://leteckaposta.cz/752865135

B.V.

Vzhledem k již pokročilému podletí, kdy včely již rozmísťují zásoby, upravují zimní sezení dle přístupu vzduchu do úlu, vzhledem k slídivosti a loupežím, obraně před útočníkem (včelařem nebo zlodějem) a podobným radovánkám bych šel na jistotu. Ponechal bych včely přezimovat v úlovém prostoru kde jsou dosud zvyklé a nerušil bych jejich přípravy na zimování. Přeložení včel do jiných úlů a změnu směru stavby z příčné na podélnou bych si ponechal na dobu jarního rozvoje. Avšak, netvrdím, že přeložení včel není možné provést v každém ročním období. Jde o to je-li nutno toto provást ausgerechnet včil a za jakou cenu. Jedno staré včelařské přísloví praví: "včely přežijí každou snahu včelaře jim pomoci". Ale ten zmatek v několika deítek tisíc včelích hlavičkách, který to nadělá za to nestojí.
Zdravím JK

S tím plodem do horního nástavku uvidím, jak se ještě zařídí po tom, co jsem jim sebral mřížku. Nějaké větší čachry s přehazováním rámků radši dělat moc nebudu, šlo mi hlavně o ty plásty, které jsou skoro celé plné pylu.
Ještě nemám úplně jasno s tím větráním zasíťovaným dnem,...

Ja tento spôsob praktizujem už 25 rokov, všetky prázdne plásty, sú pod plodiskom (nikdy nezužujem, vždy je v ňom 10 plástov), bezpečne chránené pred plesnivením peľu ak je v nich uložené a vijačkou (ani raz sa nestalo, aby poškodili čo i len jeden plást). Tohoto ruku keď panuje totálne sucho, v týchto plástoch nie je žiaden peľ.
Vetranie priestoue v úli je vyriešené cez povalu-strop úľa, bez PE fólie, nahradená je priepustnou (pre vodné pary) vrecovinou-pytlovinou.

Pane Polášku z Vašich obsáhlých slohových prací by jeden, a obzvláště pak začátečník měl pocit, že včelaření je až kdovíjaká, složitá, záludná a stěží pochopitelná věda. Vaše obsáhlé příspěvky jsou vzhledem k vysokému počtu slov informačně prázdné, matoucí a dovolím si také tvrdit, že kolikrát píšete hovadiny. Naposledy jsem šel do kolen, když jste "doporučoval uzavřít česno a nutit včely létat do horního nástavku očkem"...atd,atd...Uvědomte si prosím, že kdekdo neobeznámený bude po Vás ty hovadiny opakovat a včelám nakonec ublíží víc, než kdyby se na ty Vámi doporučované drobnosti vykašlal....Z Vašeho příspěvku ohledně přeložení včel do jiných úlů byla tedy jediná hodnotná informace ta, že byste to osobně nechal na jaro, a zbylých 21 řádků textu bylo jen mlácení prázdné slámy, jako třeba Vaše příspěvky o ještědských krmítkách....Občas se mi zdá že zde píšete texty, protože prostě psát můžete, hlavně že je toho hodně a vypadá to učeně a důležitě, přičemž hodnota informace se ztrácí, nebo není vůbec. Ale jinak nic proti Vám....Tak, a teď do mě. (-: Libor.


> Radim Polášek napsal:
> ....jen jsem pečlivý a píšu o všech drobnostech, které by
> mohly účinnost toho přeložení snížit....
> Protože i když to jsou drobnosti,které většina > včelařů považuje za samozdřejmé může se stát, že ten, kdo > se ptá, je za samozdřejmé nepovažuje a potom je > nemusí dodržet. V součtu, pokud těch nedodržených > drobností bude hodně.....

U zasíťovaných podmetů s podložkou je to jedno. U integrovaného dna se dělá studená nebo teplá stavba jenom v podmetu uvolněním skla na boku nebo zpředu. Do včel se vůbec nemusí zasahovat. Dnes večer se chladí v podmetu.Mohu tak sledovat všechny úly. Pokud uvidím na některé včele kleštíka, hned dělám opatření.
Viz. : http://leteckaposta.cz/752865135
Omlouvám se za chybu, nhttp tam nepatří.
B.V.

Myslím Libore, že jsi to popsal dokonale přesně, s jistou až značnou dávkou diplomacie. Já bych k tomu pouze dodal, že když někdo nerozpozná čítankový popis konce včelstva na roztoče a asi i virózy a to v roce 2009 tak se dá o takovém ...... poze říct, že nezná ani nejnutnější základy včelařství a tak místo rozsáhlých užvaněností by měl zalézt někam do kouta a studovat. Doporučuji nové vydání Včelařství, tam má všechno pokupě. zdraví R. Stonjek

No, já nejsem vševědoucí, abych poznal na základě jedné věty nebo několika
vět úplně stoprocentně, co nějakému včelstvu někde kdesi daleko v úplně
neznámém prostředí, navíc když je stav včelstva popsaný někým neznámým, u
kterého nevím, jestli třeba hodně včel znamená pro něho totéž jako pro mně
hodně včel, jestli já bych to třeba nepopsal středně hodně nebo dokonce málo
včel. Taky nejsem bůh, který dá někomu vnuknutí, třeba slovy postav město a
následně on na tom místě postaví krásné náměstí, plno uliček, krásné baráky
s krásnou výzdobou a na otázku, kdo mu to poradil, řekne bůh. Já, když chci,
aby někdo něco udělal a tak, aby to bylo skutečně to, co já myslím, tak to
musím podrobně poctivě popsat se všemi detaily a se všemi pravděpodobnými
možnostmi.
Takže žádná slohová práce, žádné informačně prázdné matoucí příspěvky, jen
prostá přesnost a detailnost. Která v dnešní uspěchané době chybí čím dál
více lidem. A komu dělá potíže přečíst více než první dvě věty z příspěvku,
tak by prostě neměl ty delší příspěvky číst a měl by se soustředit jen na
čtení těch krátkých. Nebo by měl založit třeba SMSkovou včelařskou
konferenci, tam já zaručeně přispívat nebudu, protože SMSky nepoužívám.
R. Polášek

Libor (62.168.45.106) --- 22. 8. 2009
drama
Pane Polášku z Vašich obsáhlých slohových prací by jeden, a obzvláště pak začátečník měl pocit, že včelaření je až kdovíjaká, složitá, záludná a stěží pochopitelná věda. Vaše obsáhlé příspěvky jsou vzhledem k vysokému počtu slov informačně prázdné, matoucí a dovolím si také tvrdit, že kolikrát píšete hovadiny. Naposledy jsem šel do kolen, když jste "doporučoval uzavřít česno a nutit včely létat do horního nástavku očkem"...atd,atd...Uvědomte si prosím, že kdekdo neobeznámený bude po Vás ty hovadiny opakovat a včelám nakonec ublíží víc, než kdyby se na ty Vámi doporučované drobnosti vykašlal...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Libore ,zdravím,konečně ještě někdo našel odvahu našemu lektorovi něco vytknout.On tu již po několika letech má monopol na své sáhodlouhé příspěvky,které spíše odrazují mladé a začínající včelaře,ano,on je vlastně zastrašuje,jaká ta včelařina je věda,kolik oborů by měl včelař ovládat,fyziku,chemii,elektroniku,agrotechniku,terapii léčení a já nevím ještě co jiného aby dobře včelařil. Bylo mu to i když velmi zřídka v minulosti vytýkáno,že včelaři jsou obyčejní lidé,většinou se základním vzděláním / stáří / ale on si říci nedá a je pořád stále svůj a vypadá že bude i nadále.
Rozhled který bezesporu má se snaží uplatnit alespoň na této konferenci.Ti staršího data kterých je tady pomálu na této konferenci si o tom myslí svoje ,neodpovídají , nu a ti mladí mu to asi baští,pokud nemají někoho,kdo by jim v jejich začátcích radil. Tudíž nejde také o to toho našeho lektora zlikvidovat,pouze bychom byli rádi,kdyby se trochu usměrnil a konečně pochopil,že včelaři jsou jenom většinou obyčejní lidé,které chov včel zaujal a není proto záhodno je matoucími sáhodlouhými příspěvky oblažovat.
Již asi většina včelařů má letos nakrmeno , vše je dříve a na pozdější snůšku z lesa čeká asi jen málokdo. Přišlo nové číslo Včelařství,nic moc,inu okurková sezona se i do včelařiny promítá.

>> No, já nejsem vševědoucí, abych poznal na základě jedné věty nebo několika vět úplně stoprocentně.....

Pane Polášku, ale vy na ty příspěvky reagujete a píšete doporučení, jako když vševědoucí jste.


>> ...tak to musím podrobně poctivě popsat se všemi detaily a se všemi pravděpodobnými možnostmi....jen prostá přesnost a detailnost...

Pane Polášku, i v tom posledním příspěvku si mezi jeho začátkem a koncem silně odporujete.. Přečtěte si po sobě svůj poslední sloh: Vy totiž: "přesně a detailně" reagujete, doporučujete řešení "na základě jedné věty nebo několika vět, co nějakému včelstvu někde kdesi daleko v úplně neznámém prostředí, navíc když je stav včelstva popsaný někým neznámým, u kterého nevím....."

A to je přesně to, o čem mluvím. Učeně tu přispíváte k situacím, o kterých máte zatraceně málo informací, a Vaše sáhodlouhé spekulace kolikrát hraničí s nesmysly. Přece když si něčím nejsem jistej, tak to sem buď vůbec nepíšu, nebo svůj výplod konzultuji s někým, kdo o tom něco ví....


>> A komu dělá potíže přečíst více než první dvě věty z příspěvku tak by prostě neměl ty delší příspěvky číst....

Pane Polášku, toto není Readers Digest, toto je včelařská konference a konkrétnost až strohost nebývá od věci. Případně pokud delší sloh obsahuje užitečné informace nebo třeba vtip, rád si je přečtu, ostatně takových je většina, až na ty Vaše.

A co se ještě prázdné slámy týče, znovu říkám, přečtěte si po sobě například příspěvky o ještědském krmítku.....tolik vymlácené prázdné slámy o tom, že to krmítko nestojí za mnoho, jsem už dlouho neviděl.

Podle Vašich dosavadních výtvorů bych soudil, že jste sedmnáctiletý kluk sedící u počítače, zasněný do včelařství a nabušený teorií, na čemž by ostatně nebylo nic špatného, jen to přiznat. Nebo to tak není a "pouze" si nevidíte do vlastních úst.....a to by byla ta horší varianta, protože v tom případě tady tu prázdnou slámu mlátím já.

Přátelé nezapomínejme, že tato internetová stránka se nazývá "včelařská konference" a nikoliv "zaručené praktické návody". Tudíž zde mají místo příspěvky obsáhlé i méně obsáhlé. Potažmo je na každém účastníku, aby si vybral informaci, kterou považuje ve svých podmínkách za nejpřínosnější. Co by se zde objevovat nemuselo jsou slova vulgární.
Zdravím a přeji včelstva v pohodě.
Jaroslav Bureš

Dobrý den.
Asi zřejmě zase zařežu do "živého",ale hodně věcí vidím jinak než většina a tuším,že se vám sem do těch "krmítek a staveb" moc nehodím!.Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz?Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní!Prosím,zda by mě mohl takový nějaký včelařský gigant poučit.Pravidelně se mě stává,že když zde na konferenci napíši příspěvek(který většině nezní libozvučně),tak první,co se odpovídající zeptá,kolik máte včelstev?Já se dozvídám s určitou nadřazeností a samochválou,že dotyčný má 70-100-500včelstev.Před asi osmi roky v začátcích jsem si dovezl od jednoho farmáře z Bučovic několik odělků a tu varoázovou pohromu nikomu nepřeji.To byla apokalypsa v úlech.Mě se to nějak hned nezdálo,že vyzimovaný označený "silný oddělek" obsedal při koupi na jaře 2-3 nízké rámečky.Ale jsem přesvědčen,že většina z vás bojujete s roztočem důsledněji.I když při tom kvatnu o tom trochu pochybuji.P.Z.

To je blbá otázka. To bych se mohl zeptat, jak zamezují v součtu malí chovatelé, celkem třeba s 500-sty včelstvy tomu rojení oni?

...........
Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Šiřitelé nemocí.
Dobrý den.
>
...
Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz?P.Z.<

28.7. jsem si na dobírku objednal oplozenou matku Vigor. Obdržel jsem ji 30.7. a den na to jsem ji přidal do oddělku, ze kterého jsem odebral původní matku a všechen plod ( jeden plást jsem přehlédl ). Po vypuknutí známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ), protože ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).

Při vracení plodu 4.8. jsem byl nemile překvapen, protože jsem zjistil, že jsem v úlu zapomněl jeden plást s mladými larvičkami. Bylo na něm naraženo několik nouzových matečníků ( ty jsem vylomil ). Naštěstí matka Vigor byla stále na živu ( procházela se na dotyčném plástu ), avšak včely o ni nejevily velký zájem... matka prakticky nekladla ( jen pár vajíček na plástu s matečníky ).

Při kontrole 9.8. byla matka stále přítomna. Kladla jen nepatrně, její plod byl roztroušený po několika plástech... žádné ucelené plochy. Nalezl jsem a zrušil jednu misku s vajíčkem ( tichá výměna ).

Kontrola 15.8. dopadla s obdobným výsledkem. Matka již kladla více, nicméně plodová plocha byla stále roztroušená. Nalezl jsem jeden matečník a misku ( další pokus o tichou výměnu ). Ty jsem opět vylomil v naději, že s tím včely přestanou, až matku zcela příjmu. Neměl jsem dobrý pocit z chování matky... pomalý malátný pohyb.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Něco podobného se mi stalo před 3 roky, když jsem začínal včelařit v Optimalech. Jeden úl jsem osadil smetencem. Krmil jsem a včelstvo začalo stavět a matka plodovat. Za týden jsem v úlu nalezl misku s vajíčkem. Tichou výměnu jsem nechal probíhat, ale matka záhy během pár dní zemřela ( dříve, než se vylíhla matka nová ). Nalezl jsem ji polomrtvou na dně. Byla obklopena několika včelami, které se o ní do poslední chvíle staraly. I tato matka neměla žádné vnější známky poškození, vypadala zcela v pořádku.

Proč se to stalo???

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem M. Václavek

28.7. jsem si na dobírku objednal oplozenou matku Vigor. Obdržel jsem ji 30.7. a den na to jsem ji přidal do oddělku, ze kterého jsem odebral původní matku a všechen plod ( jeden plást jsem přehlédl ). Po vypuknutí známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ), protože ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).

Při vracení plodu 4.8. jsem byl nemile překvapen, protože jsem zjistil, že jsem v úlu zapomněl jeden plást s mladými larvičkami. Bylo na něm naraženo několik nouzových matečníků ( ty jsem vylomil ). Naštěstí matka Vigor byla stále na živu ( procházela se na dotyčném plástu ), avšak včely o ni nejevily velký zájem... matka prakticky nekladla ( jen pár vajíček na plástu s matečníky ).

Při kontrole 9.8. byla matka stále přítomna. Kladla jen nepatrně, její plod byl roztroušený po několika plástech... žádné ucelené plochy. Nalezl jsem a zrušil jednu misku s vajíčkem ( tichá výměna ).

Kontrola 15.8. dopadla s obdobným výsledkem. Matka již kladla více, nicméně plodová plocha byla stále roztroušená. Nalezl jsem jeden matečník a misku ( další pokus o tichou výměnu ). Ty jsem opět vylomil v naději, že s tím včely přestanou, až matku zcela příjmu. Neměl jsem dobrý pocit z chování matky... pomalý malátný pohyb.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Něco podobného se mi stalo před 3 roky, když jsem začínal včelařit v Optimalech. Jeden úl jsem osadil smetencem. Krmil jsem a včelstvo začalo stavět a matka plodovat. Za týden jsem v úlu nalezl misku s vajíčkem. Tichou výměnu jsem nechal probíhat, ale matka záhy během pár dní zemřela ( dříve, než se vylíhla matka nová ). Nalezl jsem ji polomrtvou na dně. Byla obklopena několika včelami, které se o ní do poslední chvíle staraly. I tato matka neměla žádné vnější známky poškození, vypadala zcela v pořádku.

Proč se to stalo???

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem M. Václavek

Mě se ta otázka zase až tak blbá nezdá.Já si opravdu nedovedu představit,jak udržuji svých100- 500 včelstev v naprosté kondici a v bezvadném zdravotním stavu.A to i kdybych byl v důchodu nebo svč.Jestli jsou včelstva v nějakých starších dvouprostorových úlech,bez větratelného dna,s tlouštkou stěn 8-10cm,kde nemáte ani možnou kontrolu přirozeného spadu,no tak to v okolí těchto včelstev nemůže dobře dopadnout!O tom mě v žádném případě nepřesvědčíte.No snad už nikdo dnes ve větším počtu v takových úlech včely nechová.Vždyť ty roje přece nemůžete v žádném případě uhlídat!!A to jak v úlech samotných,tak i vylítlých venku!Včelař zájmový o 10-20včelstvech pracuje s každým včelstvem prakticky samostatně a měl by ho znát a jestli chce mít výnos,tak rojení zabranuje.Vím,že to tak ale vždy a všude není.Užitek chce snad mět každý. Popřípadě těch pár vylítlých rojů,které najde na stromě si rád usadí a dál léčí a obhospodařují.V tomto já spatřuji výhodu nás malovčelařů,že důsledněji své včely "hlídáme" a nepodporujeme tím šírení nemocí.P.Z.

Takový včelař všechny roje pochytá a usadí? Nebo likviduje? Nebo oblézá stromy a síří? Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz? Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní! Petr

Som chovateľov 74 včelstiev, 68 som preveril kontrolou odpadu Vd, toto je moja odpoveď, ako sa väčší (nie veľký) včelár vie vysporiadať s Vd. Tento technologický postup používam už od roku 2001. Pritom všetky roje využijem na znášku!

21 a 22.8 som robil prvú odľahčovaciu fumigáciu proti Vd s použitím Takticu, v množste 3 kvapky na včelstvo.
Odpad som spočítaval po 12 hod. od prevedenia FUM, použil som celoplošné podmetové podložky, rozdelené fixkou na 8 segmentov, zjednodušuje a spresňuje prácu. Pri nízkom odpade to ide spoľahlivo a presne.

Výsledok zberu: celkove odpadlo v 68 včelstvá: 1564 ks Vd
Priemer na včelstvo: 25,0 ks Vd
Priemer v r. 2008 15,3 ks Vd

Odpad sa vo včelstvách pohyboval od nuly po 180 Vd, tento extrémny prípad je podmienený asi nerojenín sa včelstva, preto klieštik sa vyvíjal bez časového obmedzenia, ostatné včelstvá túto prestávku mali. Aj rojenie je na niečo dobré. Na základe tohoto výsledku sa dá aj prognózovať celkový priemerný odpad v počte kolo 100 klieštikov na včelstvo (25x4).
Fumigácia ide rýchlo, ak sa technicky dobre pripraví, jednému včelstvu sa venujem 2 min. Je to aj vďaka tomu, že úle sú do podmetu prístupné zozadu do 8 cm vysokého dna. Fumigovať sa dá aj bez podložiek na zachytenie Vd, ale skutočné hodnoty, včelára usvedčia, či boj zvláda v prospech včiel.
II. fáza bude pokračovať 1.10, ako odľahčovacia, pretože ešte stále bude v niektorých včelstvách zaviečkovaný plod.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.
Smiešaný plod bol od trúdic a od M pravý plod, viečkovaný na plocho (to sa stáva pravidelne pri prijatí M do spoločenstva trúdic, ale postupne trúdice sa vytratia, prestanú klásť svoj podvrh, takže na to pozor), len tá nemala šancu preraziť blokádu trúdic a stále prežívali trúdice. Matka nebola ohrozená žiadnou chorobou.
Trúdice poznať v reále včelstva, to je vysoká škola pre včelára. Skúste si prečítať názory na vcela.sk

Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.

____________________________________________________________

Tuto možnost mohu vyloučit, protože včelstvo v čase výměny matky nebylo trubcokladné ( bylo to normální zkonsolidované včelstvo s normálním dělničím plodem, trubci z hrboplodu se ve včelstvu nevyskytovali ). Původní matku z oddělku jsem jako záložní vložil do plemenáče. Stále žije a má normální plod. Je poměrně kvalitní, ale plemennou matku mi nenahradí.

S pozdravem M. Václavek

PS
Nemáte někdo ještě na prodej oplozenou matku Vigor?
kontakt: klub.rv/=/seznam.cz