Archiv Včelařské konference

Akce dotace na odvíčkování,medomet je tady-http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsList&iCategory=41&sName=Akce-dotace

Můžeš si sestavit dokonce vlastní dotovaný balíček ale asi je tam nutná hranice min.20 000kč.
Mrkni na to a domluv se přímo s nima.

Děkuji pane Texl, že jste to sem napsal. Odkaz jsem sem dal pro ostatní aby viděli, že když něco ke včelaření potřebují tak si to prostě koupí. Nemusí nic řešit a vymýšlet. To je velká výhoda pomůcek pro úlové soustavy které jsou nejrozšířenější. Ačkoli to na první pohled nevypadá, tak zakoupení takovéhle pomůcky je levnější než ji vyrábět.

Pavel:>Ačkoli to na první pohled nevypadá, tak zakoupení takovéhle pomůcky je levnější než ji vyrábět.<
........
Můžeš mi Pavle napsat, kolik že to stou aku vrtačkou stojí?

http://www.novinky.cz/krimi/165331-divka-v-tabore-zkolabovala-po-vcelim-bodnuti.html

Redaktor se to snažil trochu odborně okomentovat a pár věcí si vycucal z prstu.

Za kolik ho prodává výrobce pan Koch netuším ale zkuste mu napsat info/=/apilift.de . Já jsem ho objevil v katalogu francouzké firmy Ickovicz za 2560,-
http://www.ickowicz-apiculture.com/moduleadmin/gfx_catalogue/popup_prod.php?id_prod=3737&PHPSESSID=bcab442339cdb98b9c7d846dfe0adc80

http://www.youtube.com/watch?v=BOIP0UPiLvA&feature=related

Dobrý den, na podložkách registruji krystalky zásob, je to normální nebo je třeba nějak zasáhnout? Děkuji

Nebyl by jiný odkaz? Přes cizí administraci se těžko do normálního katalogu dostanu. (bez PHPSESSID a přes /moduleadmin/)
> Pavel (88.146.7.98) --- 1. 4. 2009
Re: rudlik(34947,34936,34946,34935 (34953) (34954) (34960) (34962) (34965) (34968) (34972) (34973) (34977) (34978)

Za kolik ho prodává výrobce pan Koch netuším ale zkuste mu napsat info/=/apilift.de . Já jsem ho objevil v katalogu francouzké firmy Ickovicz za 2560,-
http://www.ickowicz-apiculture.com/moduleadmin/gfx_catalogue/popup_prod.php?id_prod=3737&PHPSESSID=bcab442339cdb98b9c7d846dfe0adc80<

Dobrý den, na podložkách registruji krystalky zásob, je to normální nebo je třeba nějak zasáhnout? Děkuji

Pani Magda, všetko je v poriadku. Med v bunkách skryštalizoval, včely riedky med vysali a kryštalky spadli na podmetovú podložku. Možno už zajtra aj u vás sa mraky stratia z prekrásnej modrej oblohe. Aj nad mojou včelnicou do 11,00 hod. bola obloha zamračená s mierny priesvitom slnka, ale včely cítili dobré počasie a vyletovali za vodou a peľom, o hodinu sa nad včelnicou otvorilo doslova okno v mrakoch a v ňom nádherná modrá obloha. Ak bude slnko a v tieni 12 a viac stupňov, môžete smelo prekontrolovať včelstvo a zhodnotiť zásoby, ich kvalitu a množstvo a ak chýbajú, doplniť roztok v pomere 1:1. Pekný deň na zajtra.

na WWW.Ickowicz vstupte ENTREZ prodej VENTE EN LIGNE a ppoté vyberte               
              
       TRANSHUMANCE & MANUTENTION a tam už apilift vidíte

Už to vidím díky a také vidím jakýsi apilift master za 2275.00 €.

Popravdě dát za 27 kg železa - stočeného plechu, trochu profilů, dvě bamtamové kola a kladku do desíti kladek a zinkování, vrtajdu s brzdou a cívku kolem 60 tisíc trochu přehnané.(dnes konventor říká: 2275.00 EURO nakoupíte přibližně za 64906 CZK) Neřekl bych pepř, kdyby to nešlo za pomocí hyprsupr a skladu hutního materiálu zbaslit.(jako třebas u válců ne mezistěny nebo vstřikovací formu na plastový rámek)

Erko neerko, nevím, za kolik to prodává pan Koch, ale toto zaty peníze je zlodějina. Raději si to udělám podle sebe. Zinkárnu mám poblíž. ;-)

Pokud by jsi se Pavle mi to rozhodl koupit a věnovat mi ho, rád Ti udělám nato recenzi a porovnání s jinými růdly. (asi tak působí namne Tvé unáhlené sdělení "hotové je výhodné - kupte si to", chci ti jen sdělit, že právě to, co máš v hlavě je to cenné a stojí zato popřemýšlet a vydělat hlavou je um a ne uvalit guču peněz za pěkně nabízený krám)

Vše dobré.
.................

> Pavel (88.146.7.98) --- 1. 4. 2009

na WWW.Ickowicz vstupte ENTREZ prodej VENTE EN LIGNE a ppoté vyberte

TRANSHUMANCE & MANUTENTION a tam už apilift vidíte<

2275.00 EURO nakoupíte přibližně za 64906 CZK
-----
V Lysé vystavovala na podzim firma, co měla benzínový trakař - nevím jak to nazvat, vozík s motorem 4 bantamová kola a rukojeti jak u trakaře asi za 40 000.
Je to na stavební suť a materiál, vyvážení dřeva z lesa atd.

Prý se to něco takového dělá i na akumulátory. Pokud by někomu vadil rachot motoru u včel.

Věřím že za zbylých2 5 tisíc by se našla firma co by na to udělala vidle. Osobně bych viděl koncepci UNC, aby se s tím daly házet nástavky i na korbu přívěsu, do auta a do medárny.
Možná by se to pak dalo dostat i do dotací na pomůcky pro kočování - pokud nějaká taková dotace existuje.

Letos to snad moje záda ještě vydrží, jak si říkám každé jaro :-))

Karel

Letos to snad moje záda ještě vydrží, jak si říkám každé jaro :-)

Či trpia váš chrbát-záda, záleží i od zvoleného systému úľovej zostavy. Včera som za 1 hodinu skontroloval 15 včelstiev, zisťoval som množstvo zásob, rozlohu plodu, počet obsadnutých uličiek, kvalitu úľového prostredia a pod. a to mi stačilo nadvihnúť striešku a uteplenie.

Totiž ja prekladám na najvyššie miesto debničku v ktorej je plodisko už v 8 mesiaci, pod ním je jedna- dve debničky zo zásobnými plástami až do kvitnutia vŕb. Tým som dosiahol, že časť obsadenú včelami mám pod priamo pod nosom.

Popravdě dát za 27 kg železa - stočeného plechu, trochu profilů, dvě
> bamtamové kola a kladku do desíti kladek a zinkování, vrtajdu s brzdou a
> cívku kolem 60 tisíc trochu přehnané.(dnes konventor říká: 2275.00 EURO
> nakoupíte přibližně za 64906 CZK) Neřekl bych pepř, kdyby to nešlo za
> pomocí hyprsupr a skladu hutního materiálu zbaslit.(jako třebas u válců ne
> mezistěny nebo vstřikovací formu na plastový rámek)

No, někdo nad tím musel přemýšlet, někdo to musel vyzkoušet a strávit nad
tím spoustu hodin. Navíc to je spíše kusová výroba, to si nějaký malovčelař
nekoupí, jen velkovčelaři, takže každý rudl v sobě nese velkou část těch
nákladů. To by potom mohl udělat každý, zhlédnout video a fotky nebo dokonce
předváděčku a potom říct, že je v tom hloupých 27 kg železa, které koupím za
pár tisíc, takže 60 tisíc za to nedám. Mimochodem 60 tisíc je plus minus
jeden západní měsíční plat, jestli se nepletu, tak to zas tak moc není.
Vzhledem k tomu, co ten rudlík umí. Materiál třeba na nerezový medomet taky
stojí jen pár tisíc a každý včelař za něho zaplatí 20 tisíc i víc, jen to
hvízdne, přitom to je zařízení cca 2x jednodušší než rudlík. Nadáváme na to,
že k nám nikdo nevozí takové nové věci a že se to u nás neprodává, jenomže
proč by to měli obchodníci k nám vozit, když to český člověk nekoupí, jen si
to prohlídne na internetu a na výstavě a potom bude doma ze starého železa
šušnit svou verzi. Neumíme zaplatit a nevážíme si cizí práce, tak je to. V
takové novátorské věci nevidíme spoustu práce a nápadů, ale jen pár kilo
železa stejně jako naši spoluobčané živící se sběrem šrotu.
Neříkám, že bych takový rudl, když já bych se rozhodl ho mít, zakoupil a
nedělal doma, ale za určitých podmínek bych o zakoupení uvažoval. Hezkých
pár let jsem spolupracoval s konstruktéry a vím, co to znamená takovou věc
vyvinout a vyzkoušet nebo co to znamená mít takovou konstrukční dovednost,
aby napoprvé až nadruhé byla vytvořena verze dostatečně lehká a ne drahá,
ale taky dostatečně kvalitní a s dostatečnou životností neboli verze
použitelná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 01, 2009 11:29 PM
Subject: Re:


> Už to vidím díky a také vidím jakýsi apilift master za 2275.00 €.
>
> Popravdě dát za 27 kg železa - stočeného plechu, trochu profilů, dvě
> bamtamové kola a kladku do desíti kladek a zinkování, vrtajdu s brzdou a
> cívku kolem 60 tisíc trochu přehnané.(dnes konventor říká: 2275.00 EURO
> nakoupíte přibližně za 64906 CZK) Neřekl bych pepř, kdyby to nešlo za
> pomocí hyprsupr a skladu hutního materiálu zbaslit.(jako třebas u válců ne
> mezistěny nebo vstřikovací formu na plastový rámek)
>
> Erko neerko, nevím, za kolik to prodává pan Koch, ale toto zaty peníze je
> zlodějina. Raději si to udělám podle sebe. Zinkárnu mám poblíž. ;-)
>
> Pokud by jsi se Pavle mi to rozhodl koupit a věnovat mi ho, rád Ti udělám
> nato recenzi a porovnání s jinými růdly. (asi tak působí namne Tvé
unáhlené
> sdělení "hotové je výhodné - kupte si to", chci ti jen sdělit, že právě
to,
> co máš v hlavě je to cenné a stojí zato popřemýšlet a vydělat hlavou je um
> a ne uvalit guču peněz za pěkně nabízený krám)
>
> Vše dobré.

Naprosto s vámi souhlasím. Já si ani nechci doma budovat nějakou fabriku či zámečnickou dílnu. Proč? Vždyť už to někde vyrábí a ať je mu přáno když to vymyslel. Mojí jedinou starostí je pak sehnat peníze, zajistit dopravu a pokusit se z dotací získat slušnou část peněz zpět. Nemusím nic doma bastlit a vyvíjet dalšího basterda. Ušetřím za vybavení dílny a mám potom i spoustu času. Proč je u nás asi produktivita práce na tak nízké úrovni. Zajet do Alsaska mě vždy potěší. Mají tam vynikající vína, je tam krásně. Město Colmar je skvost mezi městy a vezmu-li s sebou na takový výlet přítelkyni bude jen ráda. Ne každý kdo udrží v ruce svářečku je konstruktér. já se na to necítím. Radši včelařím než zámečničím. Přeji hezký den vám i vašim včelkám.

Dát takové peníze za zařízení jednostranně využitelné je na pováženou. Otázka návratnosti ? Můj rudlík je rovněž do terénu, protože má kola z kola Ukrajina, materiál šrotový, zvedání jednoduché/vřetenové/, ruční včetně pojezdu. Za cenu času, kterou jsem tomu věnoval mi slouží už mnoho let. Do budoucna jsem uvažoval o využití na pojezd a zvedání ukuvrtačky, ale zatím k tomu nedošlo. Je to otázka času a nutné nezbytné potřeby k používání. Zbytečně složitým a drahým věcem se vyhýbám.
B.V.

"Bastlíři všech zemí světa, spojte se"
Nic ve zlém, ale nevím co bych dodal. Připadá mi to jako na zájezdech do zahraničí,kdy musím vždy české včelaře nabádat, aby nic na návštěvě samy nerozebírali a hlavně aby návštěvě neradili, jak má včelařit. V poučování a radit jiným jsme mistři.

ZU Praha vybor Melichar omlova predsedu a dalsich 6clenu. Projednana odpoved vyboru p. Jaksovi na jeho-Zaslano-. Pivnicka clen hospodarske komise navrhuje,aby vse provedeno cestou legalni ve schuzich:predsednictva, vyboru,valne hromady.Jednateli spolku vyslovena jednomyslna duvera,vytky jsou neoduvodnene,zakladajici se na neinformovanosti.

ZU Brno Valna hromada.Se zajmem sledovan vyklad o akci zrizeni prodejny medu,pritomni prohlasili,ze by jeste ted s to dodali 40q medu.Volby aklamaci:predseda Schlesinger,1)nam.Adamec,2)nam Simicek.Vybor se konstituoval takto:tajemnik Kyselka,pokladnik Paukert,red. Zridkavesely. Ostatky Fr.Zivanskeho prevezeny na ustredni hrbitov,predseda navrhuje zridit pomnik.

ZU Praha Valna hromada:98 delegatu,zastupujici 87 spolku,s 178 hlasy.Predseda Kebrle taze se zda muze v Moskve uciniti navrh,aby pristi sjezd poradan v Praze. Jaks navrhuje,aby dulezite veci ktere mohou pockat,nenavrhoval vybor,nybrz ponechal to val.hromade.Reditel Vancura prosi aby se mirnili:Ve vyboru jsou lide,kteri jsou si vedomi plne svych povinnosti,zadny z nich nemuze nesti na sobe to odium,ze by zajmy ustredi poskozoval.O navrhu p.Jakse se hlasovalo(ne o vytce vyboru k-Zaslano-).Melichar sklada funkci mistopredsedy a clenstvi vyboru.rovnez Wohnout,Sepl a jini.Rissky poslanec dr.Velich: Prosim pany kolegy,aby netrvali na svem prohlaseni a resignaci.Pri hlasovani pro duveru 163hlasu, 4hlasy neduveru.
Zprava pokladni a ucetni nebyla rovnez ctena.Jaks upozornuje na nesrovnalosti.Konrad:Val.hromada nema pravo kritizovati zpusob ucetnictvi,nybrz ciniti pouze dotazy. Revisor p.Beran a Fiser: Shledali jsme ze ucetnictvi je tak rozsahle,ze neni napeosto mozno kszdou polozku prozkoumati.Revisor Zurek vykonal revisi po nas: dokonala revise pri velke obsahlosti neni mozna,kdyz nepujci se revisorum ucty a knihy domů,naklad na revisory byl veliky,zpusob uctovani neni dosti prehledny.Po nekonecnem jednani navrzen konec debaty. Zprava schvalena,ucty budou prehlednuty znalcem..Neprijat navrh Jakse na zruseni kancelaře,nove sile kancelarske vymereno sluzne 960 K.

Sjezd ceskoslovanskych vcelaru v Boskovicich
Navrh o zalozeni -Svazu ceskoslovanskych vcelaru-pojednal tajemnik ZU Praha V.Smidlik.Predseda ZU Brno Schlesinger, vylicil rozdvojeni vcelaru na Morave.Pri hlasovani mali se tato myslenka v jednotlivych ustredi projednavat,byla mensina pro.Pri hlasovani opacnem se neozval nikdo.

ZU Praha Vybor: Veskere ucty podrobeny nalezite revisi A.Slapaka prednosty revisniho oddeleni Ustredni jednoty hospodarskych spolecenstev.:zapisy v uctech po strance ciselne jsou spravne,doporucuje,aby ucetnictvi zalozeno na zakladech novych,tak aby bilancovani bylo jasne a presne,k cemuz jest treba zalozeni novych knih.
O najmu novych spolkovych mistnosti referoval Melichar: Mistnosti 2+1 v Hybernske ulici proti nadrazi v palaci Ustredni jednoty hospodarske.Usneseno najmouti je za 600 K a cinzovni gros.Zprava 1912: spolku 238 s 8305 cleny+286 primich,vcelstev 90.000

Zprava 1912 ZU Brno (Radce vcelaru)postrada zpravu pokladni-ucet rozvazny jenz by doplnil aktivitu i pasivitu spolkovou.Smutna zprava o umrti p.Paukerta postmistra v Telci,jenz dlouha leta poklanikem ZU .Pri (soucasnych) rozmiskach je usetren(odmital predat pokladnu).Delegatem do Zemedelske rady byl L.Dolezal,prideleny mu do referatu i zadosti o udeleni subvenci pro pobocne spolky.

Větší kola se vterénu snadněji pohybují , zvláště je-li potřeba tlačit. A NA MŮJ VKUS JE DO TERÉNU I MALÝ ROZCHOD KOL

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 02.4.2009 10:00:33
> ----------------------------------------
> Dát takové peníze za zařízení jednostranně využitelné je na pováženou.
> Otázka návratnosti ? Můj rudlík je rovněž do terénu, protože má kola z
> kola Ukrajina, materiál šrotový, zvedání jednoduché/vřetenové/, ruční
> včetně pojezdu. Za cenu času, kterou jsem tomu věnoval mi slouží už mnoho
> let. Do budoucna jsem uvažoval o využití na pojezd a zvedání ukuvrtačky,
> ale zatím k tomu nedošlo. Je to otázka času a nutné nezbytné potřeby k
> používání. Zbytečně složitým a drahým věcem se vyhýbám.
> B.V.
>
>
>

Stačí na to dvoukolová káru vyráběná za pár korun v minulém režimu pro
drobné chovatele. Navštvívil mně s ní přítel včelař a zmizelo pár včelstev.
Tak ať se Vám nic podobného nestane, zdraví HaF


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 02, 2009 12:34 PM
Subject: Re: Re:


Větší kola se vterénu snadněji pohybují , zvláště je-li potřeba tlačit. A
NA MŮJ VKUS JE DO TERÉNU I MALÝ ROZCHOD KOL

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 02.4.2009 10:00:33
> ----------------------------------------
> Dát takové peníze za zařízení jednostranně využitelné je na pováženou.
> Otázka návratnosti ? Můj rudlík je rovněž do terénu, protože má kola z
> kola Ukrajina, materiál šrotový, zvedání jednoduché/vřetenové/, ruční
> včetně pojezdu. Za cenu času, kterou jsem tomu věnoval mi slouží už mnoho
> let. Do budoucna jsem uvažoval o využití na pojezd a zvedání ukuvrtačky,
> ale zatím k tomu nedošlo. Je to otázka času a nutné nezbytné potřeby k
> používání. Zbytečně složitým a drahým věcem se vyhýbám.
> B.V.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3983 (20090402)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Obyčejnou dvoukolákovou károu včelstva stěhuju (svoje) a můžu potvrdit, že i
při plném zatížení dvěma úly, řekněme tak do 80 - 120 kilo celkové hmotnosti
je průchodnost dvoukoláku na normálně hrbolatém povrchu v přírodě, louce,
lese a poli docela dobrá a to i v rozumném svahu. Akorát ta manipulace s
úlem z vozíku na stojan je ruční práce, při větším počtu nástavků vedle
nutnosti dojet dvoukolákem až přímo na místo limitující. Na rudl bych ale
použil pneumatiky širší, opakované pojiždění na jednom místě s mopedovými
pneumatikami by trochu vlhčí půda nevydržela.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Hazdra" <f.hazdra/=/centrum.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 02, 2009 12:40 PM
Subject: Re: Re:


> Stačí na to dvoukolová káru vyráběná za pár korun v minulém režimu pro
> drobné chovatele. Navštvívil mně s ní přítel včelař a zmizelo pár
včelstev.
> Tak ať se Vám nic podobného nestane, zdraví HaF
>

Nevím, ale zřejmě vám uniklo co se s tím rudlem dá dělat. Natočte prosím svoji práci s dvoukolovou károu jako metodickou ukázku. Velmi by mě zajímalo jak takové kousky zvládnete. Porovnáváte neporovnatelné.

Uz lietajú

Je to krásné nic proti tomu ale svoje mouchy to má i přednosti fotky jsem studoval velmi důkladně
Nevýhody
Malá kola: stalo se ti někdy se stavebním kolečkem, že jsi vjel do dolíku asi tak velikosti jedné cihly? Máš li ho naložené není snadné z něj vyjet
Úzký rozchod: v nerovném terénu se to bude hodně naklánět.
Kladkostroj: vyžaduje stále dobře napnuté lano jinak vyskakuje z kladek. Pro spouštění prázdného zvedáku musí tento být dostatečně těžký.
CENA
Výhody.
Úzký rozchod. na rovném a zpevněném povrchu musí být velmi snadná manipulace
Pohon akuvrtačkou. Skvělý nápad.
Kladkostroj: je velmi jednoduchý a účinný převod

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 02.4.2009 14:05:57
> ----------------------------------------
> Nevím, ale zřejmě vám uniklo co se s tím rudlem dá dělat. Natočte prosím
> svoji práci s dvoukolovou károu jako metodickou ukázku. Velmi by mě
> zajímalo jak takové kousky zvládnete. Porovnáváte neporovnatelné.
>
>
>

Je to krásné nic proti tomu ale svoje mouchy to má i přednosti fotky jsem studoval velmi důkladně
Nevýhody
Malá kola: stalo se ti někdy se stavebním kolečkem, že jsi vjel do dolíku asi tak velikosti jedné cihly? Máš li ho naložené není snadné z něj vyjet
Úzký rozchod: v nerovném terénu se to bude hodně naklánět.
Kladkostroj: vyžaduje stále dobře napnuté lano jinak vyskakuje z kladek. Pro spouštění prázdného zvedáku musí tento být dostatečně těžký.
CENA
Výhody.
Úzký rozchod. na rovném a zpevněném povrchu musí být velmi snadná manipulace
Pohon akuvrtačkou. Skvělý nápad.
Kladkostroj: je velmi jednoduchý a účinný převod

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 02.4.2009 14:05:57
> ----------------------------------------
> Nevím, ale zřejmě vám uniklo co se s tím rudlem dá dělat. Natočte prosím
> svoji práci s dvoukolovou károu jako metodickou ukázku. Velmi by mě
> zajímalo jak takové kousky zvládnete. Porovnáváte neporovnatelné.
>
>
>

Z fotky se špatně hodnotí. Zkusil jste někdy rudl či kolečko táhnout místo tlačit když vjedete do rygolu. Úzký rozchod je naprosto v pořádku s ohledem na poloměr otáčení. Podívejte se na vysokozdvižný vozík či paleťák. Samozřejmě že je tam spoustu kompromisů, ale řešení je to geniální. Velká kola jsou také nevhodná s ohledem na páku, tady si naopak můžete měnit těžiště a rudl perfektně vyvažovat a nemusíte tu tíhu vléci na sobě. Je to triviální fyzika ne jak tu někdo psal vkus. Ten je v divadle a na výstavách.

a na závěr snad jen
" Největší držgrešle byla Lakomá Barka. Schraňovala šlupky od buřtů a šila z nich záclony."
Jan Werich - Fimfárum

Čo to táraš za nězmysly!

Uz jich mam aj 6 v sobe :]

2009/4/2 Fero <e-mail/=/nezadan>

> Čo to táraš za nězmysly!
>

Taky jsem dnes fasoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 02.4.2009 20:14:29
> ----------------------------------------
> Uz jich mam aj 6 v sobe :]
>
> 2009/4/2 Fero <e-mail/=/nezadan>
>
> > Čo to táraš za nězmysly!
> >
>
>
>

R.Polášek:>Mimochodem 60 tisíc je plus minus
jeden západní měsíční plat, jestli se nepletu, tak to zas tak moc není.
Vzhledem k tomu, co ten rudlík umí. Materiál třeba na nerezový medomet taky
stojí jen pár tisíc a každý včelař za něho zaplatí 20 tisíc i víc, jen to
hvízdne, přitom to je zařízení cca 2x jednodušší než rudlík.<
.............
Mne západ nezajímá, mne zajímá má ekonomika chovu a peníze za komponenty na můj medomet jsou dražší než nějaký předražený rudl. Je to i špatné porovnání. Medomet je takřka nezbytný, ale bez rudlu se dá produkovat med. Dokážu porovnávat a tvořit, ale to jak hodně, znamená i mou životní úroveň. Opakuji, na 90% stanovišť je to nepoužitelné.

K bastlení.
Neopovrhuji a nesměji se bastlířům, protože je to nedůstojne a hlavně hloupé. Obzvláště ve včelařství.

A k životní úrovni.
Životní úroveň se nezvedá sehnáním nějakých peněz a potom s tím muset vydělat a splácet. Životní úroveň se zvedá např. uvážlivou investicí. A to je spojeno s hodnotou a hodnocením.

GP:
A k životní úrovni.
Životní úroveň se nezvedá sehnáním nějakých peněz a potom s tím muset vydělat a splácet. Životní úroveň se zvedá např. uvážlivou investicí. A to je spojeno s hodnotou a hodnocením.
------
Dneska jako by tě všechny burzy vyslyšely. DObré zhodnocení. :-))

Karel

Dobrý den,mám problém a potřebuji poradit.Při vyšetření měli byl můj výsledek 0 roztočů,ale už teď mám před úlem hodně mladušek s poškozenými křídly. léčivo na nátěr plodu jsem nedostal tak se chci zeptat jestli mám použít formidol,nebo fumigaci.Hezký den všem.

Ty kola, která tam jsou použita, jsou podle odhadu ze stavebního kolečka a
tudíž právě tak dostatečně velké, aby se dalo i s nákladem vyjet z každého
normálního rigolu. Rigol velikosti jedné až dvou cihel na ležato je normální
rigol. Se stavebním kolečkem jsem se svého času najezdil dost, takže něco o
tom vím. Na čerstvě poorané pole asi včely nikdo stavět nebude a na nějaké
jiné ploše, ať už obdělávané nebo neobdělávané někde v lese nebo na okraji
lesa větší rigoly nejsou. Spíše bych viděl omezení v případě ranní rosy
nebo vlhčího počasí, na jílovitějších půdách by se na ty kola nalepila
vrstva zeminy, která by vadila dost. Taky by se tam musely použít boty s
kvalitními traktory, aby to neklouzalo, to by znamelo při práci s tím
rudlíkem dost riziko. Při kočování se včelstvy, nakládání a skládání úlů a
jejich zavážení od vozíku na vlastní stanoviště, které se děje obvykle přes
noc, by to mohl být určitý problém
Úzký rozchod, podle mně by ani tak moc nevadilo, kdyby tam to kolo bylo jen
jedno. Jde jen o to se naučit to balancování. Problém je v takovém případě v
tom mít úl pevně přichycený k tomu přepravnímu prostředku, aby při naklopení
nebo při nečekaném vjetí do díry úl neodstartoval z dopravního prostředku
saltem na zem. To u toho rudlíku je. U stavebního kolečka, protože když já
převážím úly od baráku do lesa, nemůžu je ze zahrady na dvorek dolifrovat
jinak než na kolečku, jsem se po smutné zkušenosti naučil úl vždycky
připevnit popruhem ke kolečku. Úl o dvou nástavcích 39x24 plus vysoké dno a
polonástavek nahoře, svisle uložený na stavebním kolečku a převážený není po
určité praxi a pozornosti při převážení žádný problém. Na rudlíku je při
převážení v šikmé poloze, tudíž jeho stabilita je mnohem vyšší. To, že tam
jsou ty kola dvě a ještě odsazená od sebe stabilitu ještě zvyšuje. Přirozeně
za cenu vyššího odporu hlavně v nerovném terénu. Na druhé straně ty kola
jsou pořád blízko u sebe, takže se s nimi dá v přírodě využít každá trochu
širší vyšlapaná pěšina, která je logicky mnohem rovnější než nevyšlapaný
terén. Jde tedy hlavně o to práci s tím rudlíkem si zažít a naučit se to
balancování. Než se to naučí nebo v případě nepozornosti se nějaký vysypaný
úl objeví, nevidím to ale jako větší problém.
Pohon akuvrtačkou je spíše nouzové řešení, protože naviják o dostatečné
výdrži, dostatečně malém výkonu a dostatečně i s baterií malé hmotnosti se
běžně nedělá. Běžně se dá sehnat naviják zhruba od hmotnosti 10 kilo a při
napájení 12 volty se spotřebou několik stovek watt a to je pro ruční rudlík
příliš "velká ráže". Možná je někde v obchodech pro filmové špiony a v ceně
nového luxusnějšího automobilu...Jako každé řešení "samodoma" má menší
spolehlivost a neustále se na něho musí dohlížet, jinak nefunguje
spolehlivě.


R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 02, 2009 4:59 PM
Subject: Re: Re:


Je to krásné nic proti tomu ale svoje mouchy to má i přednosti fotky jsem
studoval velmi důkladně
Nevýhody
Malá kola: stalo se ti někdy se stavebním kolečkem, že jsi vjel do dolíku
asi tak velikosti jedné cihly? Máš li ho naložené není snadné z něj vyjet
Úzký rozchod: v nerovném terénu se to bude hodně naklánět.
Kladkostroj: vyžaduje stále dobře napnuté lano jinak vyskakuje z kladek. Pro
spouštění prázdného zvedáku musí tento být dostatečně těžký.
CENA
Výhody.
Úzký rozchod. na rovném a zpevněném povrchu musí být velmi snadná manipulace
Pohon akuvrtačkou. Skvělý nápad.
Kladkostroj: je velmi jednoduchý a účinný převod

Pepan

> Mne západ nezajímá, mne zajímá má ekonomika chovu a peníze za komponenty
na
> můj medomet jsou dražší než nějaký předražený rudl. Je to i špatné
> porovnání. Medomet je takřka nezbytný, ale bez rudlu se dá produkovat med.
> Dokážu porovnávat a tvořit, ale to jak hodně, znamená i mou životní
úroveň.


Jenže ten rudl se neprodává tady, ale "tam" a tak je cena nadstavena podle
"nich" a ne podle nás. Akorát zbývá otázka, co by se stalo, kdyby se někdo
rozhodl ten rudl dovážet k nám. Pravděpodobně by prodejce tlačil na to, aby
dosáhl na podstatně nižší cenu s ohledem na místní kupní sílu. Je otázka,
jak moc by to mohl udělat, aby západní včelaři nejezdili ty rudlíky
vykupovat k nám.

R. Polášek

Dobrý den,mám problém a potřebuji poradit.Při vyšetření měli byl můj výsledek 0 roztočů,ale už teď mám před úlem hodně mladušek s poškozenými křídly.

Najskôr si treba ich prítomnosť potvrdiť. Odviečkovacou vidličkou odstrániť viečka nad plodom a zistiť ich prítomnosť.
Ak sa predpoklad potvrdí, treba konať.
Na zaviečkovanom plode treba urobiť náter M 1, ale možno drastický, ale účinný spôsob, Všetok plod odviečkovať a dôkladne a okamžite urobiť fumigáciu Varidolom. Plodu ešte nie veľa a ten je i tak poškodený a včelstvo nezachránite, takto určitá nádej je, ale jeho dobrý jarný rozvoj závisí od množstva včiel v úli.
Sú i ďalšie možnosti, ale Vy potrebuje zachrániť včelstvo, navyše ak to neurobíte, budete ohrozovať svoje a iné včelstvá vo svojom okolí.

Typoval bych spíše poškození plodu nízkou teplotou než varaózu, ta by se
musela automaticky objevit v měli na podložce velkým množstvím roztočů.
Vedle živých poškozených včel by se v podmetu nebo před úly měly objevit i
zbytky kukel nebo i celé kukly před vylíhnutím, když plod v buňkách chladem
rovnou uhynul. Mladší uhynulý plod včely konzumují, takže se v měli
neobjeví
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 03, 2009 7:41 AM
Subject: varroáza


> Dobrý den,mám problém a potřebuji poradit.Při vyšetření měli byl můj
> výsledek 0 roztočů,ale už teď mám před úlem hodně mladušek s poškozenými
> křídly. léčivo na nátěr plodu jsem nedostal tak se chci zeptat jestli mám
> použít formidol,nebo fumigaci.Hezký den všem.

Podle toho co jsem včera viděl ve včelstvech při první prohlídce tak na česnech snad ani mladušky být nemohou Zřejmě se jedná o zimní mrtvolky které se líhly v srpnu ještě před nasazením gabonu a včely je vynášejí z úlů. Některé jsou lenivé a nechávají mrtvolky ležet na česnech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varro?za
> Datum: 03.4.2009 07:41:30
> ----------------------------------------
> Dobrý den,mám problém a potřebuji poradit.Při vyšetření měli byl můj
> výsledek 0 roztočů,ale už teď mám před úlem hodně mladušek s poškozenými
> křídly. léčivo na nátěr plodu jsem nedostal tak se chci zeptat jestli mám
> použít formidol,nebo fumigaci.Hezký den všem.
>
>
>

Koupím Hliníkové konve na med 20 ks.Nejlépe Brno a okolí do 50 km. jsurovec/=/seznam.cz

Koupím hliníkové konve na med,20 ks.Nejlépe Brno a okolí do 50 km. jsurovec/=/seznam.cz

No jestli nejmenovaný včelař má snahu něco udělat a okolí je z toho na zvracení, je to jeho věc. Rovněž běhá li někdo na výstavě po betonové rovné pološe jako srnka s rudlem a on žasne, dobře mu tak. Jedna moje včelnice je na opravdu hrbatém terénu a tak s převážením cca 120 kg mám doopravdy zkušenosti a vím, že to není tak snadné. Já se snažím, aby věci za mnou vypadaly a také k tomu mám dobře vybavenou dílnu, dříve jsem tam stavěl motorová ull a rogala. A šikovných včelařů je spousta, tak nevím, proč nad nimi ohrnovat nos. Proto, že na to nemám??? Zdvihací rudl u mě funguje několik let, není to špatné, ale převedu ho na systém velké kolečko, protože zdolávání terénu bude podstatně snadnější. Zdvihání akušou je chytré a až uvidím někde vhodné komponenty, vyrobím a vyzkouším. Zdraví R. S.

Ahoj Pavle,
nevěš hlavu a doporučuji ti zavolat na varroalinku v Mladé Boleslavi na číslo 776 113 069.
Hlavně na jaře neodvíčkuj plod vidličkou ve snaze naléz tam těch několik samiček jak ti někdo radí!
Honza

Zachovej klid.
Může to být cokoli, pozoruj, čti a ptej se.

Pokud máš na dně podložky, vymeť je, očisti plochu před česny. dej si tam nějakou desku aby jsi viděl zda to pokračuje a zbytečně včely neruš.

Ne každé takové poškození způsobuje roztoč.

Až zjistíš, hlavně na podlořce pod česny kolik toho je a jak to vlastně vypadá, dá se o tom spekulovat.
Včely nevyhazuj, nejlépe vyfoť.

Karel

na druhem programu čt

Hlavně na jaře neodvíčkuj plod vidličkou ve snaze naléz tam těch několik samiček jak ti někdo radí!
Honza

Ten "někdo" to už robil a zachránil včelstvo pred skazou práve rýchlym rozhodnutím klieštika zničiť ešte predtým, ako on zničí včelstvo. Otvorenie niekoľkých buniek je vždy rozumnejšie (to včelstvo nepoškodí), či to tak nie je, ako nechať včelstvo z ruinovať, p.Jindra.
Mladé včely s poškodenými krídlami, by ešte mohli byť pri napadnutí plástov víjačkou voštinovou, ale teraz to vylučujem.

Bylo by to dobré, kdyby ty včeličky měly křídla deformovaná chladem. S větší ptavděpodobností to může být i virové onemocnění deformovaných křídel(jako by se nevyvíjela). Zdá se mi, že se na včelách začínaji objevovat i virové paralýzy. Pokud to někdo pozorujete podejte zprávu.To nás bude více sužovat než varroa. Protože toto většina včelařů nezná.Felix Pečenka

dobré ráno.Děkuji všem za rady. Je docela možné že mladušky byly poškozeny chladem,asi týden před tím bylo na podložce vyhozeno asi 20 larev,nebo snad i zavíječ byly tam i 2 velké housenky zaviječe.Ješte bych chtěl dodat že jsem to včelstvo koupil na podzim v dost špatném stavu,po první fumigaci byl spad asi 400 roztočů,ale včelstvo bylo už skoro bez plodu.Včera jsem ho prohlížel,je docela silné,už má 6 rámků plodu,ale taky hodně zásob které tak z poloviny tvoří cementový med,původní majitel je choval u lesa kde bylo hodně modřínů.Jinak jsem Už žádné delší poškozené včely nepozoroval.Hezký den všem.

V tuto dobu jsou téměř všechny zásoby včelstva zkrystalované, nemusí to být
cementový med. A v tuto dobu, pokud je včelstvo v rozumném stavu, ani
cementový med nijak nevadí, pokud není tak cementový, že včely obsah buněk
nedokáží vytáhnout ven a vyčistit je, tam by musel pomoct včelař.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 04, 2009 8:26 AM
Subject: varroáza


> dobré ráno.Děkuji všem za rady. Je docela možné že mladušky byly poškozeny
> chladem,asi týden před tím bylo na podložce vyhozeno asi 20 larev,nebo
snad
> i zavíječ byly tam i 2 velké housenky zaviječe.Ješte bych chtěl dodat že
> jsem to včelstvo koupil na podzim v dost špatném stavu,po první fumigaci
> byl spad asi 400 roztočů,ale včelstvo bylo už skoro bez plodu.Včera jsem
ho
> prohlížel,je docela silné,už má 6 rámků plodu,ale taky hodně zásob které
> tak z poloviny tvoří cementový med,původní majitel je choval u lesa kde
> bylo hodně modřínů.Jinak jsem Už žádné delší poškozené včely
> nepozoroval.Hezký den všem.

Pavel:>Ješte bych chtěl dodat že jsem to včelstvo koupil na podzim v dost špatném stavu,po první fumigaci byl spad asi 400 roztočů,<
......
Ten počet po spadu hovoří o dobrém zdravotním stavu včelstva a invazích z okolí. Koupil jste dobře. Plod nebyl na nějakých místech loňského roku z důvodu sucha. Také při pozdních lesních snůškách (s převahou medovice) pozoruji menší plodování. Zřejmě kvůli absenci pylu nebo zkrátka plodový šmytec.

Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo mám ještě chvíli vyčkat.

Podle mně je, pokud se rosničkáři nespletli a nepřijde 14 dní březnového
počasí s nízkými teplotami i přes den. Kvůli nočním teplotám bude třeba moc
nerozšťourat plodové hnízdo a nový úl uteplit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 05, 2009 11:56 AM
Subject: Přeloení včel do nového úlu.


> Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo
> mám ještě chvíli vyčkat.

Mam dva úly na váze a chtěl bych se podělit o tyto informace od 30.09.08---60-----63
6.11.08---56-----59
30.11.08---54,6---57
14.12.08---54,4---56,7
21.01.09---52.5---53
22.03.09---48,5---48,5
1.04.09---46-----46
Dnes je 5 Dubna,neděle 10hodin,váhy se o dva kg posunuly, na 48 kg

A ty žluťoučké pylové rousky na nožičkách včel přistávajících na česnu, jen radost pohledět. Další dobrá zpráva, sousedovi padly hladem všechna včelstva, šetří na cukru a med prodával za 60,- Kč - konkurence je pryč - když se daří tak se daří.

Na chalupě si včely oblíbili pískoviště pro děti.
Prosím o radu, jak se jich šetrně zbavit.
Děkuji

Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To snad není možný,co je to tu za hovada

Stačí aby prámky byly složeny ve stejmém pořadí a je li jich na více nástavků pak musí hnizdo být nahoře

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přeloení včel do nového úlu.
> Datum: 05.4.2009 12:25:08
> ----------------------------------------
> Podle mně je, pokud se rosničkáři nespletli a nepřijde 14 dní březnového
> počasí s nízkými teplotami i přes den. Kvůli nočním teplotám bude třeba moc
> nerozšťourat plodové hnízdo a nový úl uteplit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 05, 2009 11:56 AM
> Subject: Přeloení včel do nového úlu.
>
>
> > Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo
> > mám ještě chvíli vyčkat.
>
>
>
>

jAKMILE VYSCHNE VČELY BUDOU PRYČ.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: EZR <miroslav.ezr/=/seznam.cz>
> Předmět: dotaz
> Datum: 05.4.2009 18:01:17
> ----------------------------------------
> Na chalupě si včely oblíbili pískoviště pro děti.
> Prosím o radu, jak se jich šetrně zbavit.
> Děkuji
>
>
>

překládat lze bezpečně od 12°C

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?eloen? v?el do nov?ho ?lu.
> Datum: 05.4.2009 11:56:24
> ----------------------------------------
> Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo
> mám ještě chvíli vyčkat.
>
>
>

http://photos1.meetupstatic.com/photos/member/9/1/f/8/highres_3157368.jpeg

Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu ostatním.

Jiří

váhy se o dva kg posunuly, na 48 kg
-------
Díky za info. Možná nejenom mě by zajímal způsob zazimování - asi víceprostorové, poloha a jen tak ze zvyku uteplené - neuteplené?

Děkuji, do dneška jsem se domníval, že jen já jsem panikář, kdterý počítá s variantou, že když přijde pozdě jaro, tak silné včely spotřebují i 20kilo. Hlavně po vánocích. :-)

Karel

Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod.
------
Naštěstí nemám sousedy včelaře, takže nemohu sloužit vlastními zkušenostmi.
Ale tohle jsem už mnohokrát slyšel a nemám na to bez vlastních zkušeností názor.
Takže jaké jsou názory zdejší učené společnosti na to, že i dobře připravený oddělek můžou shánčivé včely vyloupit.

Karel

fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009

Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To snad není možný,co je to tu za hovada


fery
soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí stačit tak při normální zimě o ně přijde.
To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
ke mně loupit,asi nabraly málo.

Dříve při včelaření v zadovácích bylo jednou z hlavních činností v podletí
zužování česen, aby včely nebyly vyloupeny. Jak převládly nástavky, začaly
se v nich používat mnohem větší česna a spousta včelařů je nechávala
otevřená i v podletí. Jak jsou všechny včelstva v dosahu silná nebo stejně
silná, tak to vícemně nevadí. Ale i tak si myslím, že ty česna jsou tak
velké, že takové úly trpí chronickou skrytou loupeží. Znamená to, že
včelstva z okolních stanovišť jsou na stanoviště cizích včelstev zalétána,
takže když není snůška, automaticky zamíří za sladinou tam. Zvlášť kritické
je, když na stanovišti jsou nějací slaboši nebo třeba slabý oddělek nebo
oplodňáček, který se musí furt přikrmovat, protože zlodějky skrytou loupeží
z něho furt berou zásoby. No a v podletí stačí potom slabý podnět a skrytá
relativně neškodná loupež přejde v likvidační otevřenou loupež. A malé úlky
oplodňáčků nemají na rozdíl od velkých včelstev žádné včelí rezervy, jak
zlodějky povraždí včely v česnu, nejsou žádné další včely.
Co se týká krmení, připadá mi, že nenakrmený úl loupí zhruba stejně jako
nakrmený úl, pokud jsou v něm ještě nějaké volné buňky. Pokud ten nenakrmený
úl má aspoň těch 5 kilo zásob a včely plodují. Pokud nemají žádné zásoby a
už neplodují, tak jsou apatické a neloupí, naopak jim bývá ten zbytek, co
donesou uloupen. Nejvíc asi loupí včely, kterým včelař v podletí vybere med
a nedoplní jim zásoby, ale asi jen krátkou dobu pár dnů. Naopak neloupí
včely, které jsou právě krmeny nebo které týden, 14 dnů po krmení ještě
zpracovávají zásoby.
Oddělek nebo oplodňáček v podletí bych klidně nechal na česnu s průchodem
třebas jenom pro jednu včelu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 05, 2009 8:22 PM
Subject: Re:


> Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze
> sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro
> sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v
> háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež,
> kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých
> normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně
> pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco
> donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou
> se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu
> ostatním.
>
> Jiří

V březnu jsem vyměnil vosk za mezistěny, něco je ze Včelpa, něco ze Stražiska. Nyní jsem zjistil, že je Stražisko nařízením ze září 2008 zahrnuto do ochranného pásma moru včelího plodu (ohniskem nákazy obec Okluky). Chtěl jsem se zeptat, zda se zdejší osazenstvo domnívá, že tyto mezistěny (předpokládám, že z kontrolované výrobny) jsou bezpečné? Mám se bát, nebo se uklidnit tím, že se zde vyrábí z vosku z celé ČR, a tudíž odsud vlastně neplyne větší riziko než odkudkoliv odjinud? Existuje někde seznam dozorovaných kontrolovaných výroben mezistěn, tedy takových, kde lze s alespoň elementární jistotou předpokládat dodržování bezpečnostních opatření? Je mezi nimi i výrobna Stražisko?

1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo. Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/voln?.cz>
> Předmět: fery
> Datum: 05.4.2009 22:57:51
> ----------------------------------------
> fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
>
> Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> snad není možný,co je to tu za hovada
>
>
> fery
> soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> ke mně loupit,asi nabraly málo.
>
>
>

Na Stražisku se vosk sterilizuje v autoklávech teplotou 117 °C + kyselinou sírovou není třeba se obávat. To mnohem nebezpečnější je domácí výroba mezistěn z vosku od zdánlivě zdravých včelstev.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mezist?ny
> Datum: 06.4.2009 00:04:04
> ----------------------------------------
> V březnu jsem vyměnil vosk za mezistěny, něco je ze Včelpa, něco ze
> Stražiska. Nyní jsem zjistil, že je Stražisko nařízením ze září 2008
> zahrnuto do ochranného pásma moru včelího plodu (ohniskem nákazy obec
> Okluky). Chtěl jsem se zeptat, zda se zdejší osazenstvo domnívá, že tyto
> mezistěny (předpokládám, že z kontrolované výrobny) jsou bezpečné? Mám se
> bát, nebo se uklidnit tím, že se zde vyrábí z vosku z celé ČR, a tudíž
> odsud vlastně neplyne větší riziko než odkudkoliv odjinud? Existuje někde
> seznam dozorovaných kontrolovaných výroben mezistěn, tedy takových, kde lze
> s alespoň elementární jistotou předpokládat dodržování bezpečnostních
> opatření? Je mezi nimi i výrobna Stražisko?
>
>
>

(e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re:fery (35037)

1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo. Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako
> Předmět: fery
> Datum: 05.4.2009 22:57:51
> ----------------------------------------
> fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
>
> Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> snad není možný,co je to tu za hovada
>
>
> fery
> soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> ke mně loupit,asi nabraly málo.
>
>Pro lamako:
_Nějak mi ušlo co já tomu ´´sousedovi´´ přeju,jen jsem se pohoršoval nad tím,jak někdo může mít radost když někomu padnou včely,to je všechno.tečka

Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho včelstva
minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase předpokládá
totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20 kilo
medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo zásob
včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
nástavkovým velkým česnem.
Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila nebo
maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly i
u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové krmítko.
Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní pokusy,
kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké, takže
včely přírodní snůšku nevyužily.


R. Polášek

promiň já si neuvědomil , že neodpovídám na původní příspěvek ale reaguji na reakci

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fery <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pro Lamaka
> Datum: 06.4.2009 06:44:52
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 6. 4. 2009
> Re:fery (35037)
>
> 1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více
> cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám
> svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo.
> Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lamako
> > Předmět: fery
> > Datum: 05.4.2009 22:57:51
> > ----------------------------------------
> > fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
> >
> > Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> > snad není možný,co je to tu za hovada
> >
> >
> > fery
> > soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> > stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> > To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> > když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> > ke mně loupit,asi nabraly málo.
> >
> >Pro lamako:
> _Nějak mi ušlo co já tomu ´´sousedovi´´ přeju,jen jsem se pohoršoval nad
> tím,jak někdo může mít radost když někomu padnou včely,to je všechno.tečka
>
>
>

Otázka loupeží včelstev je otázkou inteligence a vědomostí chovatele včelstev. Pokud něco podporuje loupež, je otázkou jak včelař pečuje o unikající úlovou vůni v dobách slídění a když není snůška. Navíc jestli se blbě a nevhodně krmí a ponechává navíc před krmením (po medobraní) k vylízání plásty a víčka na stanovištích .... tak nevím kdo je vylízaný.

Začíná mne iritovat nářek a pochybuji o inteligenci dlouholetých odborníků - chovatelů s takovými báchorkami.

........
>Jiří (195.39.6.30) --- 5. 4. 2009
Re: (35029)
Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu ostatním.<

řekl bych ,že mají top kvalitu....

24.2.09 Funkcionar ktery vede,rozhoduje,mysli za jine a posouva zivot vcelarsky v pred.Vsichni mate moznost byti dobrymi funkcionari a pohnout celym svaze.Uz vidim jak se vsichni hlasite.A vubec,aby jste prisli na ty volebni schuze,kde se bude rozhodovat o dalsi budoucnosti.Preji Vam hodne chute do prace,aspon takovou jakou mate ke psani tech planych filosofii-Filcka.

Predseda svazu Ludek Sojka:Po pomerne dlouhem rozhovoru jsem ho vyzval k tomu,aby ustrednimu vyboru dal tuto skutecnost na vedomi pisemne.Pokud se tak stane a budou pisemne znamy duvody Dobiskova nahleho rozhodnuti,O rezignaci bede jednat breznove zasedani UV.

Pro naseho predsedu svazu,je to nahle osobni rozhodnuti a duvodem si toho nevsimat. Kolik ostatnich clenu je vsak presvedceno,ze je to naopak jeho bezmocnost a bezradnost jak pohnout z nefunkcnosti a neucinnosti komisi UKRK a nevsimavosti nad -Zpravami-o nedostatcich praci tajemnika a jeho sekretariatu u predsedy svazu L.Sojky.

Ano my vsichni mame moznost byt dobrymi funkcionari,ale ti nejvyssi nemuseji,mohou provadet intriky a hybat celym svazem.Predseda svou neucasti vlastního postoje k rezignaci presedy Z.Dobiska zastupuje zajmy tajemnika a je proti zajmum vetsiny clenu CSV.

franta

Tak to jsem rád. Šlo mi hlavně o to, jestli jsou s touto výrobnou dobré zkušenosti z hlediska dodržování prevence proti moru (tj. minimálně převaření 117°C alespoň po dobu 60 min). Jsem rád, že jste mě s Pepanem trochu uklidnili. Ono je totiž Olomoucko z hlediska moru poměrně problematické a člověku to dělá vrásky. Na druhou stranu jsem s překvapením zjistil, že Obora (VČELPO) leží od Stražiska jen asi 25km a byla v ochranném pásmu asi tak před rokem. Ono si člověk asi nevybere a musí se holt nevyhnutelně spoléhat na pečlivost a dodržování zásad u zpracovatelů, jistotu asi nemůže mít nikdy (protože na druhou stranu vím, že samovýroba mezistěn není také dobré řešení)... ach jo.
Jen ještě otázku, pokud někdo ví - Stražisko patří taky pod ČSV, jak je tomu u Včelpa, anebo je to podnik na ČSV zcela nezávislý?

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie medzistienok do včelstva?
Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie medzistienok do včelstva?
Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

stavební pud obvykle začíná okolo začátku kvetení třešní, pokud máte nástavky klidně je můšete rozšířit ze spoda.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 06.4.2009 11:44:22
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie
> medzistienok do včelstva?
> Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu
>
>
>

On Monday 06 of April 2009 11:30:02 Jozef Kurčina wrote:
> Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie
> medzistienok do včelstva?
> Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

dd,
jak tu jiz napsal p. Mensik, v dobe kvetu tresni, nebo vlozte stavebni
(prazdny - bez mezisteny) ramek a jakmile zacnou stavet - vkladejte
mezisteny. Pozor na to vyrojeni - pokud napr. vlozite mezisteny do plodiste
tak se stane bud, ze je vcely vystavi a matka zaklade, nebo ze je vystavi a
zanesou sladinou a protirojovy efekt mizi .....

Honza

Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso by sa rozdelilo

Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso by sa rozdelilo

stavební rámky se vkládají při rozkvětu třešně ptačky kvete drobek dříve jak třešeň normální
Běžně se řídíme rozkvětem těchto rostlin
1) Jíva: první prohlídka a úprava tak aby včely plodovaly v horním nástavku
2) Ptačka nebo Angrešt: vkládání stavebních rámků.
3) začátek rozkvětu Řepky. nasazení medníku a vložení mezistěn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 06.4.2009 15:34:05
> ----------------------------------------
> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso
> by sa rozdelilo
>
>
>

Je to možné, ale nedělal bych to.
Není důvod včelstvo nyní rozdělávat a překládat do nového úlu. Nejlepší to je spojit s jinou činností. Já to dělám a budu dělat při rožšiřování včelstev, tvorbě oddělků nebo při medování.
Ale jsou včelaři, kteří do včel "lezou" obden a včely to přežijí.

Koupím hliníkové konve na Med ,Brno a okolí do 50 km.Tel:723476249.

Stavební rámky jsem vkládal do včelstev 28.03.2009. Dnes jsem to nevydržel a do jedněch jsem se na jeden podíval. Kolem drátků vystavěná pěkná srdíčka a včelky dál staví. Rámek jsem dal jako sedmý z jedenácti. K plodovému hnízdu jsem dal radši souše pro kladení matky. Teplo je, včelky nosí pyl i nektar, tak se domnívám, že stavební pud se rozjel.

Zdraví Jiří

A ještě jedna otázečka, překládaly by jste včelky ráno, nebo večer? díky za odpověďi.

Já krmím včely malými dávkami tak jak popisujete tento způsob krmení u dříve
používaných úlů. Zimuji včelstva ve dvou nástavcích úlové soustavy K 39.
Zhotovil jsem si rámkové krmítko obitím běžného rámku sololitem a
impregnovaným horkým voskem. Do tohoto rámku se vejde 1,5 l roztoku. Zimoval
jsem 35 včelstev včetně oddělků a každý den jsem si připravil osm až deset
1,5 l lahví roztoku. Krmení jsem prováděl cyklicky, takže přibližně každý
čtvrtý den dostalo včelstvo 1,5 l roztoku. To vše probíhalo zhruba 1 měsíc a
zkrmil jsem 300 kg cukru. V druhé polovině září jsem vyndal gabonové pásky a
zároveň zkontroloval stav zásob ve včelstev. Některá včelstva, která se mi
zdála nedostatečně nakrmena, jsem dokrmil. Všechna včetstva mi bez potíží
vyzimovala. Je možné, že podle Vaší teorie lépe využívají skromné snůšky,
které včelám poskytuje letní příroda při pomalém postupném krmení včelstev.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 7:55 AM
Subject: Re: fery


> Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
> plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
> spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
> den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
> počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
> napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
> spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
> polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho
> včelstva
> minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase
> předpokládá
> totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
> kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20
> kilo
> medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo
> zásob
> včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
> oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
> starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
> nástavkovým velkým česnem.
> Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
> obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
> zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
> slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
> krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
> včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
> takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
> polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
> kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
> teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
> Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila
> nebo
> maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
> Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
> těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly
> i
> u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové
> krmítko.
> Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
> nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
> každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
> měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní
> pokusy,
> kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
> krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
> pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké,
> takže
> včely přírodní snůšku nevyužily.
>
>
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3988
> (20090404) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

V jihlavské prodejně Včelařských potřeb jsou použité konve na med v prodeji.
viz: www.vcelarskepotreby.eu

V případě, že staví stavební rámky, přidal bych další nástavek, ať nedojde k rojové náladě. Počasí má být podle předpovědi OK, za týden pokvetou ptačí třešně, za tři týdny tu máme řepku.

Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2 kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo nějakou zkušenost ?

Musím se přiznat, že ke dvěma včelstvům jsem už třetí nástavek dal asi před týdnem. Jedněm jsem dal celý nástavek s 11-ti mezistěnama dolů - jako první a druhým jsem dal nahoru jako třetí, opět celý s mezistěnama bez přeložení plodu. Chuděrky včelky, snad to přežijou, ale domnívám se, že za tohoto počasí jsem až tak velkou chybu neudělal.

Jiří

Dělá se to s převozem na mezistanoviště (nejméně 6 km asi na dva týdny a pak
teprve tam, kde je chcete mít).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 10:09 PM
Subject: Převoz včelstev


Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet
ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
nějakou zkušenost ?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3990 (20090406)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3990 (20090406) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

nejdříve pro feryho

asi jsem špatně formuloval větu,myslel jsem tím sebe a toho mého souseda.


nyní pro pepana

ad1
nebavme se o tom co bylo v 50tých letech.Byla jiná včela a teď máme kromně včely i jiné provozní metody jež naši dědové a tátové neznali.Nikdy jsem nevčelařil tak,abych musel na jaře přikrmovat,to raději zásoby vyndavám a použiji jinak.To je těch nesmyslných 18-20kg.
Dávám jim raději pořádnou čepici,za kterou mi děkují.

ad2
já jsem nepsal ,že mi sousedovy včely některé moje vyloupily.Když byly na suchu,zkoušly kde se dalo.
Včelka asi pozná kdy má málo.Proč nejdou moje?


ad3
mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu i před Vámi.

lamako



1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více
> cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám
> svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo.
> Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
>
> Pepan

> ad3
> mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
> Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti
> zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu
> i před Vámi.


Pekneeee, to mate asi dost casu :-)

Takovy luxus si vetsina z nas nemuze dovolit...

Jinak toto je nejlepsi a nejpozoruhodnejsi pribeh o vcelach. Vcas nakrmene vcelstva (tudiz "slabe") se nechaji vyloupit sousedovymi nenakrmenymi ( tudiz "silnymi") vcelstvi :-))

A nejste rozhodne prvni od koho to slysim... :-(

T.H.

Zdravím.
Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů? Přidal bych jim nástavek mezistěn a třeba i nějaké zásoby pokud to bude třeba.Začínají se pěkně rozvíjet a tak bych jim chtěl včas udělat prostor pro další rozvoj.Myslím si že asi nahoru přidat ten nástavek s mezistěnami ale nejsem si jistý.
Poraďte mi jak to bude správně.
Dík Míra

loupí ty nejsilnější a dobře vybavené včely,jsou tak nacucané toho cukru že jakmile ho někde cítí tak to zkouší,váš příklad je jak kdyby san marino vytáhlo do války s USA....nebo vosy,ty s prominutím agresivní svině,dokážou rozpoutat loupež u silných včelstev a na celé včelnici,předminulej rok sem si to vyzkoušel....sousedův několika arovej skleník plnej vos,nejdřív napadli jedno,to hučení přitáhlo snad všechny vosy ,které byly v okolí,ty napadli i zbylá včelstva spolu už s přidávájícíma se včelama, které to hučení lákalo jak medující lípa,....pár hodin a na tomto stanovišti sem vyzimoval jediné včelstvo,nepomohlo nic ,zůžené vchody,hadica s vodou ,prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)

hmm,je to to sice oldchool,ale pridej druhej až tam bude rano brada(snad okolo třešně nejpozděj),plod se rozdělí do obou nad sebe na stranu k česnu,....dáš rámek zásob,pak pyl,pak plod,pak pyl,volný mezistěny(pokud nemáš souše) a zas rámek zásob vše nad sebou,potom čerstvě vystavené mezistěny zanášené medem,převěsíš do medníku(3 nástavek) a plodiště i medník doplníš mezistěnami s tím ,že ve snůšce můžeš dát třeba 2 přímo mezi plod-ale ne vedle sebe,atd ..

intenzivní chov!!!

kdysi jsme v JZD převážely včely po katastru obce a a bylo to v pořádku. vždy jsme jim dali na česno hrst trávy a tak je donutily se znovu zorientovat
Neb také otec šel brzy ráno od úlu k úlu a na každý zabouchal také se vždy zorientovaly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evoz v?elstev
> Datum: 06.4.2009 22:09:42
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet
> ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
> kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
> nějakou zkušenost ?
>
>
>

a nebo vsadit na počasí,které je podrží nějakej den v úle,je duben

pokud nerozházel plod,nic se nestane...

je to jedno,včely zajmá to místo!, kde maj souše,plod,matku, ne ta bouda okolo,maj to na háku když je složite tak jak byly a na původním místě

stražisko je podle mě vyhlášené a jeden z největších zpracovatelů a tradice snad stoletá,zajeďte se tam podívat,klidná náves provoněná voskem schoulená pod zeleným kopcem s kapličkou,včely mezistěny výborně přijímaj a já sám bych nekoupil jinde....navíc mám pocit ,že sem slyšel ,že ted maj nejnovější technologii v ČR...tak kam jinam?

> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso
> by sa rozdelilo
>

oni ho budou stavět,ale radši ho dejte na kraj plodu,matka pak ploduje jen v jedné půlce (z 80 procent-podrazíte si rozvoj,tento rámek není nutné tlačit do stavby,je pozorovací a informuje nás o tom ,že včelstvu je už dost včel co produkují vosk a dá se pořádně rozšířit....

Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ?

Žiadna neexistuje, len treba poznať biologické možnosti včely medonosnej. Už tu viackrát písal o tom, ako jednoducho a bezpečne premiestniť včelstvá na iné stanovište.

Aké sú to biologické možnosti včely? Včely, ktorým zmeníme stanovište, pri prvom výplete zisťujú zmeny svojho prostredia a preto sa každá nanovo orientuje, a detaily na novom stanovišti si zaznamenajú do svojej "fotografickej" pamäti. Stále však v tejto pamäti majú aj detaily z pôvodného stanovišťa, preto z blízkeho okolia sa dokážu vrátiť späť!

Včela na novom stanovišti vylieta, zorientuje sa, čiže robí orientačný prelet (prvé výlety môžete pozorovať vlastnými očami) ako každá mladá včela. ktorá robí svoje prvé orientačné prelety a až potom odlieta hľadať zdroj vody, peľu či nektáru. Včela sa vracia, ak sa nachádza v prostredí, ktoré dobre pozná vracia sa do úľa (stará pamäť), ak prostredia nepoznáva, vracia sa na svoje nové stanovište (nová pamäť) a bezpečne sa vráti do svojho úľa. Takto včela robí vždy, či ju premiestnime o 5 m alebo o 100, 200 a viac metrov.

Technologický postup premiestnenia včelstiev: na novom stanovišti si pripravíte stojany pre úle, zabezpečíte si pomoc a spôsob prepravy, letáče zabezpečte sieťami proti výletu včiel a VEČER alebo RÁNO aby všetky včely boli v úli, odvezte úle na nové stanovište. Na záhrade jednoducho preneste s pomocníkov v rukách. Ak to premiestnenie robíte večer, siete odstráňte hneď alebo ráno.

Dôležité je, aby na mieste neostal žiaden úľ!, nedajte sa pomýliť včelami, ktoré tam prilietajú, je to prirodzené, hľadajú svoje miesto podľa starej pamäti, ale keď tam nenájdu nič čo im pripomína staré miesto, začne funguvať nov nová pamäť získaná po jej prvom výlete na svojom stanovišti. Pri prvých pokusoch pred 15 rokmi som čakal ráno pri premiestnených včelstvách, prvá včela po orientácii na prostredie, priletela s peľom o 26 minút.

O 2-3 dni sa včely ojedinele ešte vracajú na staré miesto, ale včelstvá na novom stanovišti už žijú svojím vlastným pracovným rytmom. . Na veci nič nemení, ani vtedy keď premiestnite aj jedno včelstvo, len zdôrazňujem, že miesto musí ostať prázdne. Nesmiete spanikáriť hneď im podstrčiť úľ s plástami, všeko tým pokazíte.

Ja som takto prevážal na vzdialenosť 450m celú včelnicu 70 včelstiev) a nemal som absolútne žiadne problémy s vracaním sa včiel a správnosť tohoto postupu využili desiatky včelárov, čo potvrdili aj osobne alebo na webe, aj z ČR.

Ak som niečo zabudol, pýtajte sa , odpoviem.

Nepředělávám včelstva často, takže zas takové zkušenosti nemám. Přeložené
včelstvo bude mít určitý několikadenní propad v plodování a jiné činnosti,
než si zvykne, než napajcuje stěny propolisem atd. Je třeba vybrat takovou
dobu, aby se kvůli tomu nepromeškala třeba část snůšky. Z hlediska pracnosti
je nejlepší doba teď, je málo včel, málo plodu a včely jsou klidné a bude to
hotovo a bude od toho klid. Pokud by to mělo zasáhnout třeba řepkovou
snůšku, chtělo by to asi přeložit po vytočení medu, práce s tím bude ale
dost horší.
Jestli překládat ráno nebo večer, je teď myslím vcelku jedno, pokud není
večer tak zima, že by včely během hledání zkřehly. Zase při překládání v
červnu a později bude vhodnější jednoznačně večer, protože v té době už je v
snůškových přestávkách nebezpečí loupeže. Včelstvo v novém úlu se přes noc v
klidu zkonsoliduje a zvykne si a ráno by už mělo bránit nový úl jako svůj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 5:16 PM
Subject: Re: Přeloení včel do nového úlu.


> Je to možné, ale nedělal bych to.
> Není důvod včelstvo nyní rozdělávat a překládat do nového úlu. Nejlepší to
> je spojit s jinou činností. Já to dělám a budu dělat při rožšiřování
> včelstev, tvorbě oddělků nebo při medování.
> Ale jsou včelaři, kteří do včel "lezou" obden a včely to přežijí.

Teoreticky je nad 5 kilometrů. V praxi na jaře a pozdě na podzim mají dolet
mnohem menší, hned v předjaří po proletu jen tak cca do 100 metrů. Teď
odhaduji tak kilometr, dva. Potom to závisí na místních podmínkách. Pokud
to je v rovině, z jednoho místa je na druhé vidět a mezi místy je jenom
rozkvetlé pole s řepkou nebo nějaká jiná snůška, na které by létaly z obou
dvou stanovišť, bude se jich vracet hodně. Pokud je mezi těmito místy třeba
les nebo kopec beze snůšky, bude se jich vracet málo, i když budou ty místa
od sebe třeba jen kilometr, dva kilometry a to i v létě. Zase záleží, jaké
je původní místo. Jestli to je někde mezi lidmi, kde bude pár poletujících
včel už vadit nebo jestli to je někde na samotě, kde těch včel může létat
hodně. Nějaká stovka létavek na včelstvo ztracená při převozu nic pro sílu
včelstva neznamená. Taky je možnost při převozu na krátkou vzdálenost nechat
na původním místě 1 - 2 nejslabší včelstva nebo oddělky, vracející létavky
je posílí.
Já včelstva převážím asi kilometr a půl daleko a nikdy jsem žádné vracející
se včely nezaznamenal , ani při převozu na konci května ne. Stanoviště jsou
od sebe oddělena lesem a kopcem, na původním stanovišti vždy nějaká včelstva
zůstanou. Občas se po převozu na původním stanovišti objeví hledající včely
v počtu jednotek, ale nic víc.
Spíše bych radil co nejdřív převézt přímo do včelína., dokud ještě nelítají
moc daleko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 10:09 PM
Subject: Převoz včelstev


> Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci
převažet
> ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
> kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
> nějakou zkušenost ?

Ty rostliny jsou jen pomocný ukazatel. Hlavní je stav včelstva, musí být
dostatečně silné, aby mělo dost včel k stavění i k udržování tepla kolem
stavebního rámku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 4:35 PM
Subject: Re:


stavební rámky se vkládají při rozkvětu třešně ptačky kvete drobek dříve
jak třešeň normální
Běžně se řídíme rozkvětem těchto rostlin
1) Jíva: první prohlídka a úprava tak aby včely plodovaly v horním nástavku
2) Ptačka nebo Angrešt: vkládání stavebních rámků.
3) začátek rozkvětu Řepky. nasazení medníku a vložení mezistěn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 06.4.2009 15:34:05
> ----------------------------------------
> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové
teleso
> by sa rozdelilo
>
>
>

a nebo vsadit na počasí,které je podrží nějakej den v úle,je duben

Omyl, včela to má uložené v pamäti natrvalo a nezabudne na svoje miesto a vracia sa naň i po dlhej zime a nie 2-3 dni nevhodného počasia, len nová skúsenosť-orientácia zmení jej konanie. Nakoniec včela až tak dlho nežije, aby to bolo pre ňu také dôležité.

p.k.>prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)<
..........

To je nesmysl takto včelařit. Někde byla udělána chyba a ta nebyla nepopsána. Existuje nějaký fotografický záznam nebo video? Co děláte se sladinou před takovými loupežemi? Mluvíte o cukru, to znamená, že se tak dělo při krmení? Hledejte chybu u sebe a ne skleníku plný vos. Ty maj rády nedopité pivní láhve. Ale to tu Anton radil, takže stačí myslet.

Genetiku bych při otázkách loupeže dal tak na 5% hodnoty vlivu.

pk:>,že sem slyšel ,že ted maj nejnovější technologii v ČR...tak kam jinam?<
........
No já to samý slyšel o Oboře a ne o Stražisku. Tam se prodal ten původní starý lis z Obory a Obora má nový stroj. Takže nevím, co je ve Stražisku tak suprdupr.

Taky si myslím, že to byla nějaká chyba. Výsledná chyba je nakonec příliš
malé včelstvo na příliš velký úl s příliš velkým česnem, které se loupeži
nedokáže ubránit. Proti vosám se včelstvo brání podstaně hůře než proti
včelám, ale taky to jde. Kdo má včelstva často vylupované, měl by si upravit
svoje úly tak, aby šlo česna zůžit klidně až na průchod jen jedné včely,
případně se nestydět ty česna zůžovat preventivně v nejhorším období jenom
na několik včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 7:58 AM
Subject: Re: fery


> p.k.>prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se
> včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se
> vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)<
> .........
>
> To je nesmysl takto včelařit. Někde byla udělána chyba a ta nebyla
> nepopsána. Existuje nějaký fotografický záznam nebo video? Co děláte se
> sladinou před takovými loupežemi? Mluvíte o cukru, to znamená, že se tak
> dělo při krmení? Hledejte chybu u sebe a ne skleníku plný vos. Ty maj rády
> nedopité pivní láhve. Ale to tu Anton radil, takže stačí myslet.
>
> Genetiku bych při otázkách loupeže dal tak na 5% hodnoty vlivu.

V padesátých letech na Běleckém mlýně byla Kraňka . ta se na území celé ČR již rozchovávala již od let 20 tých.
Území Moravy kde se tato stanice nachází je také původním výskytem tohoto plemene (celý karpatský oblouk až po řeku Moravu)
Proti loupežím se dá bránit i bez té pohotovosti.
1) nenechávat včelstvu nadbytečný prostor který pak nejsou schopny ubránit
2) stáhnout česna
3) Kolem úlů v době slídění odklidit vše co by včely lákalo a to i napajedla, prázdné nástavky atd
4) nepoužívat ke krmení teplé roztoky ( nejlépe se osvědčuje prosakování) To lze dělati po celý den
5) v době slídění pracovat ve včelstvu brzy z rána nebo až v pozdních odpoledních hodinách (ale to již bodají)
6) Pečlivě dbát, aby při krmení nabylo celé okolí pocákáno cukernými roztoky
7) v případě napadení včelstva se mi osvědčilo přehodit přes úl mokrou plachtu ( odpařující se voda překryje jeho vůni a útočící včelstvo ztratí orientaci) zrovna tak lze je-li možnost, celou včelnici důkladně zkropit vodou
8) každé stanoviště má jinou potřebu na zimu to se musí odpozorovat když jednomu stačí 8 a druhý dává 20 mělo by tam stačit 13 - 15
My se ze sousedem také podpichujeme kdo komu krmí včely. již to patří k našemu podletnímu koloritu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/volny.cz>
> Předmět: fery
> Datum: 06.4.2009 23:24:25
> ----------------------------------------
> nejdříve pro feryho
>
> asi jsem špatně formuloval větu,myslel jsem tím sebe a toho mého souseda.
>
>
> nyní pro pepana
>
> ad1
> nebavme se o tom co bylo v 50tých letech.Byla jiná včela a teď máme kromně
> včely i jiné provozní metody jež naši dědové a tátové neznali.Nikdy jsem
> nevčelařil tak,abych musel na jaře přikrmovat,to raději zásoby vyndavám a
> použiji jinak.To je těch nesmyslných 18-20kg.
> Dávám jim raději pořádnou čepici,za kterou mi děkují.
>
> ad2
> já jsem nepsal ,že mi sousedovy včely některé moje vyloupily.Když byly na
> suchu,zkoušly kde se dalo.
> Včelka asi pozná kdy má málo.Proč nejdou moje?
>
>
> ad3
> mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
> Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti
> zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu
> i před Vámi.
>
> lamako       
>
>
>
> 1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> > jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani
> více
> > cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> > dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> > pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> > dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> > 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař
> sám
> > svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to
> nestalo.
> > Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> > 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
> >
> > Pepan
>
>
>

Rozšiřij dolů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: roz??en?
> Datum: 07.4.2009 07:03:06
> ----------------------------------------
> Zdravím.
> Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v
> jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a
> mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
> Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů? Přidal bych jim nástavek
> mezistěn a třeba i nějaké zásoby pokud to bude třeba.Začínají se pěkně
> rozvíjet a tak bych jim chtěl včas udělat prostor pro další rozvoj.Myslím
> si že asi nahoru přidat ten nástavek s mezistěnami ale nejsem si jistý.
> Poraďte mi jak to bude správně.
> Dík Míra
>
>
>

Antoni:>Omyl, včela to má uložené v pamäti natrvalo a nezabudne na svoje miesto a vracia sa naň i po dlhej zime a nie 2-3 dni nevhodného počasia, len nová skúsenosť-orientácia zmení jej konanie. Nakoniec včela až tak dlho nežije, aby to bolo pre ňu také dôležité.<
..........

Bylo by zajímavé si spojit u takového sociologického hmyzu pár souvislostí a může nám vyjít, že si včely mohou nejen pamatovat přes celou zimu místo, kde bylo místo loupeže, ale jestli existuje-li speciální sorta dělnic pátraček z podletí, které se mohou podílet i na jarním pokračujícím slídění a ty budou tančit a předávat informace jarní a letní generaci pátraček, vždy se najde pár jedinců dělnic ve včelstvu, které ve svém repertoáru budou mít označené během hlavní sezony (květen-červenec) jedno místo z mnoha, které bylo loupeno někdy v srpnu až listopadu roku předchozího.

Technicky vzato:

červenec - září(listopad): Dělnice včelstva předává informace tanci včelstvu, informace se tak šíří mezi více dělnic a podílí a učí se místo loupeže.

březen-květen: Taková(é) dělnice co přijmuly informacë z podletí a ověří po proletu vydatnost zdroje, přežívají ve včelstvu až do května i v latentní formě a stále učí nové generace dělnic místa zdrojů potravy formou tanečků. Nyní rozhoduje hlavně atraktivita zdroje, protože začíná nektarová snůška. Bohužel často zpracované zdroje plus úlová vůně plástů má často ještě vyšší atraktivitu než nějaká mizivá nektarová snůška. Pátračky tak mohou navštěvovat místo loupeže po dobu od května do července.


červenec(tj, do cca osmi týdnů od konce května)- pátračky dostávají stále informace od jarních pátraček o zdrojích potravy, které mohou být kvůli lidské chybě stále aktuální a přesměrovává postupně létavky, protože ustávají zdroje potravy. Kolik létavek záleží pouze na jiných zdrojích, protože při tancích záleží na atraktivitě. Atraktivita stoupá i při silných snůškách během plného léta a hlavně v začátku podletí. V podletí se již vyhledává hlavně jakkýkoli zdroj potravy s obrovskou masou dělnic, ty se učí o zdrojích potravy, vznikají u takových dělnic stálenové fixace paměti z kterých se část dožije až května.

Sumarum. Pátračky a pátrání jsou základem sociologického chování. Nikdy bych tuto část chování při chovu včel nepodceňoval. To, že dáváte k vylízání plásty nebo víčka nebo při neopatrné manipulaci se sladinou neznamená, že pátračky na to místo zapomenou. Nezapomenou, vždy jde jen o přesun informací od někud někam, jestli případně dojde i k dělení neb k rozmnožování včelstev.

Proto při velkých probíhajících loupežích pomůže pouze přesun stanoviště na mnohem vzdálenější místo a také je nutné razantní omezení unikání úlové vůně.

Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení, vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva. Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek? Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím, že se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování.
Ať Vám to bzučí, přátelé.
JK

Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........

Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)

Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?

Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.

Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy.

Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém.
...................

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)

Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........

Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)

Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?

Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.

Souhlas s tím vším. Snad jedině, takové včelstvo, kde už proniká plno vos a
podobně se zachránit dají respektive šly v zadovácích. Tam se to dělalo tak,
že se včelstvo radikálně zůžilo, klidně z plného úlu na 5 nebo dokonce 3
rámky. Včely se tak v úlu zkoncentrovaly a pokud bylo jinak včelstvo v
pořádku a mělo podstatně zůžené česno, dokázal se ten zbytek včel ubránit.
Přirozeně místo plného včelstva potom byl jenom jakýsi oddělek.
U nastavků by snad jedině pomohlo setřepání včel do velkého oplodňáčku, jeho
uvěznění s krmením na nějaký den v tmavém sklepě a potom umístění nejlépe na
nějakém jiném stanovišti. Je to ale takové "šušnění", plno práce, výsledek
je nejistý a možná výnos v případě úspěchu jeden oddělek, takže nic moc. U
zadováků to bylo lepší, tam se to zúžení udělalo z chodu bez přípravy, pokud
se při prohlídce včelstva nebo i obhlídce stanoviště objevila potřeba, o moc
pracnější než normální prohlídka to nebylo. A potom se prostě jen čekalo,
jestli se včely zmátoří a přes zimu tam bude oddělek nebo ne a potom bude
volný úl pro vytvoření oddělku na jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 9:21 AM
Subject: Re: fery


> Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení,
> vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to
> jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své
> včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než
> jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva.
> Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek?
> Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy
> chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako
> indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po
> letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u
> některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím,
že
> se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a
> spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však
> vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat
> jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro
> vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo
> oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od
> kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy
> ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je
> hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování.
> Ať Vám to bzučí, přátelé.
> JK

Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf Je mi jasné že jaký si to udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
Díky Pepe

Originál je 3/4". Pak je tzv. evropský Langstroth, který je kotován v mm a rozdílná je jen tlouštka 1" = 25mm.
Důvodem byla konzervativnost včelařů a vyřešeníproblémů slabé čelní hrany.
----
U mě to řeším hmatovou lištou a ostatní dělám i 17-18mm.
Důležitý je vnitřní rozměr včetně drážky.

na webu n-vcelari.cz jsou snad taky informace včetně linku na německý web autorů.

Karel

orginál byla údajně bedna od zboží

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepe <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Langstroth
> Datum: 07.4.2009 12:57:42
> ----------------------------------------
> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku
> langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm
> http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf        Je mi jasné že jaký si to
> udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
> Díky Pepe
>
>
>

Tloušťka by neměla být menší než 3/4", nejčastěji je uváděno 7/8".
J.T.

> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku
> langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm
> http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf        Je mi jasné že
jaký si to
> udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
> Díky Pepe

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?