Včelařská konference

fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009

Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To snad není možný,co je to tu za hovada


fery
soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí stačit tak při normální zimě o ně přijde.
To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
ke mně loupit,asi nabraly málo.

1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo. Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/voln?.cz>
> Předmět: fery
> Datum: 05.4.2009 22:57:51
> ----------------------------------------
> fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
>
> Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> snad není možný,co je to tu za hovada
>
>
> fery
> soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> ke mně loupit,asi nabraly málo.
>
>
>

Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho včelstva
minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase předpokládá
totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20 kilo
medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo zásob
včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
nástavkovým velkým česnem.
Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila nebo
maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly i
u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové krmítko.
Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní pokusy,
kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké, takže
včely přírodní snůšku nevyužily.


R. Polášek