Včelařská konference

No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
Je to ale taky zásah, který musí být přesně načasován na stav včelstva i
vzhledem k době snůšky. Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho, jak včelstva zimuje. Údaj "v období
raného rozvoje, kdy začíná v přírodě stálá nabídka nektaru" neříká nic,
protože nevíme spoustu věcí. Nevíme, jestli ve zmíněné oblasti jsou lednové
mrazy - 20 st C stejně jako u nás a krmí se v srpnu nebo ještě v červenci
a potom v polovině března je počasí pár stupňů nad nulou nebo třeba jestli
to není oblast, kde jsou lednové teploty stejné jako naše březnové, ale
kvůli dešťům a plískanicím příroda v prosinci, lednu a únoru odpočívá a nic
nekvete, krmí se na zimu, pokud se krmí a včelám jenom nenechává med z
poslední snůšky, v listopadu a v březnu, kdy začnou hromadně kvést jakési
tamější včelařské rostliny a je snůška, jsou teploty odpovídající našim
květnovým až červnovým.... Na rozdíl od naší krajiny, kdy je léto podstatně
kratší a rostliny musí začít kvést podstatně dříve i za nízkých teplot, mají
li stihnout mít semena a ještě se zásobit živinami na další rok... Taky by
bylo dobré znát podrobnější údaje o způsobu krmení, jak jsou po nakrmení
rozloženy zásoby, jak jsou včelstva silné v době provedení zákroku, kolik v
té době mají zásob, jaké rámky to jsou atd. A konečně bude třeba vzít v
úvahu, že na rozdíl od ČR je v Americe chována včela s velkou příměsí
italské vlašky, která se chová přes zimu trochu jinak, je zvyklá na teplou
zimu, kterou proploduje a udržuje přes zimu znatelně vyšší počet včel ve
včelstvu než naše kraňka, takže začátek jarního rozvoje probíhá z podstatně
větší síly včelstva...
Podle tohoto popisu bych odhadoval, že u nás by se takový zákrok hodil tak
někdy od poloviny dubna po tak polovinu květu řepky, v závislosti na počasí
a toho, jestli je pro včely snůška.
Jinak jsem tady už o tom několikrát psal, včelaři se nadchnou pro nové
poutavě popsané metody a s nadšením je začnou zkoušet, jenže aby byla taková
metoda opakovatelná se stejnými výsledky u různých včelařů, je nutné splnit
spoustu věcí, aby výchozí podmínky byly stejné. Popis vlastní metody je
potom maximálně desetina toho, co by zabral popis výchozích podmínek metody,
které se ale musí dodržet, aby zkoušení zavedené metody bylo opakovatelné a
vycházely shodné výsledky. Jenže to obvykle včelaři neuvádějí, amatérští
včelaři obvykle proto, že to jsou pro ně nezajímavé a samozřejmé věci, o
kterých ani nestojí za to psát a profesionální včelaři taky proto, protože
nechtějí popsat konkurenci podrobně svoje úspěšné metody, aby se z nich
poučila. Výsledek je pak ten, že spousta včelařů tu novou metodu začne
nadšeně zkoušet, kdo se trefí do správných výchozích podmínek, tomu to vyjde
úspěšně a metodu potom oslavuje, kdo se do nich netrefí, ten o ni píše a
diskutuje negativně. Přitom podle mně ve velice mnoha případech stačí
přečíst všechno, co o metodě autor píše, podrobně zapátrat třeba v jiných
článcích autora nebo se třeba rovnou zeptat a nemusí se zkoušet už jiným
včelařem vyzkoušené, prostě se jen splní výchozí podmínky, za kterých tomu
objeviteli ta metoda fungovala....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 07, 2009 5:49 PM
Subject: RE: Zeborvání


Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
J.T.