Včelařská konference

No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
Je to ale taky zásah, který musí být přesně načasován na stav včelstva i
vzhledem k době snůšky. Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho, jak včelstva zimuje. Údaj "v období
raného rozvoje, kdy začíná v přírodě stálá nabídka nektaru" neříká nic,
protože nevíme spoustu věcí. Nevíme, jestli ve zmíněné oblasti jsou lednové
mrazy - 20 st C stejně jako u nás a krmí se v srpnu nebo ještě v červenci
a potom v polovině března je počasí pár stupňů nad nulou nebo třeba jestli
to není oblast, kde jsou lednové teploty stejné jako naše březnové, ale
kvůli dešťům a plískanicím příroda v prosinci, lednu a únoru odpočívá a nic
nekvete, krmí se na zimu, pokud se krmí a včelám jenom nenechává med z
poslední snůšky, v listopadu a v březnu, kdy začnou hromadně kvést jakési
tamější včelařské rostliny a je snůška, jsou teploty odpovídající našim
květnovým až červnovým.... Na rozdíl od naší krajiny, kdy je léto podstatně
kratší a rostliny musí začít kvést podstatně dříve i za nízkých teplot, mají
li stihnout mít semena a ještě se zásobit živinami na další rok... Taky by
bylo dobré znát podrobnější údaje o způsobu krmení, jak jsou po nakrmení
rozloženy zásoby, jak jsou včelstva silné v době provedení zákroku, kolik v
té době mají zásob, jaké rámky to jsou atd. A konečně bude třeba vzít v
úvahu, že na rozdíl od ČR je v Americe chována včela s velkou příměsí
italské vlašky, která se chová přes zimu trochu jinak, je zvyklá na teplou
zimu, kterou proploduje a udržuje přes zimu znatelně vyšší počet včel ve
včelstvu než naše kraňka, takže začátek jarního rozvoje probíhá z podstatně
větší síly včelstva...
Podle tohoto popisu bych odhadoval, že u nás by se takový zákrok hodil tak
někdy od poloviny dubna po tak polovinu květu řepky, v závislosti na počasí
a toho, jestli je pro včely snůška.
Jinak jsem tady už o tom několikrát psal, včelaři se nadchnou pro nové
poutavě popsané metody a s nadšením je začnou zkoušet, jenže aby byla taková
metoda opakovatelná se stejnými výsledky u různých včelařů, je nutné splnit
spoustu věcí, aby výchozí podmínky byly stejné. Popis vlastní metody je
potom maximálně desetina toho, co by zabral popis výchozích podmínek metody,
které se ale musí dodržet, aby zkoušení zavedené metody bylo opakovatelné a
vycházely shodné výsledky. Jenže to obvykle včelaři neuvádějí, amatérští
včelaři obvykle proto, že to jsou pro ně nezajímavé a samozřejmé věci, o
kterých ani nestojí za to psát a profesionální včelaři taky proto, protože
nechtějí popsat konkurenci podrobně svoje úspěšné metody, aby se z nich
poučila. Výsledek je pak ten, že spousta včelařů tu novou metodu začne
nadšeně zkoušet, kdo se trefí do správných výchozích podmínek, tomu to vyjde
úspěšně a metodu potom oslavuje, kdo se do nich netrefí, ten o ni píše a
diskutuje negativně. Přitom podle mně ve velice mnoha případech stačí
přečíst všechno, co o metodě autor píše, podrobně zapátrat třeba v jiných
článcích autora nebo se třeba rovnou zeptat a nemusí se zkoušet už jiným
včelařem vyzkoušené, prostě se jen splní výchozí podmínky, za kterých tomu
objeviteli ta metoda fungovala....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 07, 2009 5:49 PM
Subject: RE: Zeborvání


Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
J.T.

Článek nazvaný "Nectar management" vyšel na pokračování v posledních třech
číslech MV na 21 stranách A4. Na přání pana Pazderky, který si přál vědět o
čem konkrétně se zde diskutuje, jsem jednou větou pouze vyjádřil podstatu
zásahu, nazývaného "zebrování". Prosím nebazírujte proto na této větě,
respektive na jejích částech. Všech 21 stran článku v MV je právě o
odůvodnění zásahu a jeho načasování. Načasování zásahu je v článku
vztahováno vzhledem k prvnímu výskytu panenského vosku, konkrétně 6 týdnů
před jeho výskytem. V našich podmínkách je to zhruba období prvních jarních
prohlídek. Nejzazší termín je právě období, kdy začíná nabídka nektaru.
Každý včelař si musí ve své oblasti toto datum určit sám.
Každopádně doporučuji si celý článek prostudovat, ať už s ním budete
souhlasit, či nikoliv.
J.T.


> Údaj "v období
> raného rozvoje, kdy začíná v přírodě stálá nabídka nektaru" neříká nic,
> protože nevíme spoustu věcí.
...
> R. Polášek
>
>
>> Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
>> V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
>> našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
>> tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
>> takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
>> J.T.

RP:
No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
------
Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho okopírovat. Stojí to za to. :-))
-------
Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
---------------
To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na deset řádek.
:-))
--------


Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny byly dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.

Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý. Včas (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné) dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))

Karel


Karel

sypu si popel na hlavu

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 08, 2009 11:32 AM
Subject: Re: Zeborvání


> RP:
> No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se
jedná
> o mezistěny.
> ------
> Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho
> okopírovat. Stojí to za to. :-))
> -------
> Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
> autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
> počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
> ---------------
> To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na
> deset řádek.
> :-))
> --------
>
>
> Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny
byly
> dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už
> včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm
> šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
> Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.
>
> Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý.
Včas
> (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné)
> dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a
> podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))
>
> Karel
>
>
> Karel

RP:
No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
------
Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho okopírovat. Stojí to za to. :-))
-------
Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
---------------
To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na deset řádek.
:-))
--------


Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny byly dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.

Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý. Včas (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné) dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))

Karel


Karel

Dokud není v přírodě k dispozici stálejší nabídka nektaru, není podle pana
Wrighta na zebrování pozdě, protože není čím zaplňovat prázdné buňky.
Časnější provedení není patrně na závadu, ale dokud není vůbec žádná nabídka
nektaru, je to asi předčasné. Sám se na to chystám až u mne začne plně kvést
jíva (momentálně zde začíná líska a olše). Staří praktici však jakékoliv
zvětšování prostoru nad plodem v této době z tepelného hlediska odmítají.
J.T.

>
> Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny
> byly
> dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už
> včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm
> šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
> Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.
>
> Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý.
> Včas
> (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné)
> dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a
> podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))
>
> Karel

Treštík:
Dokud není v přírodě k dispozici stálejší nabídka nektaru, není podle pana
Wrighta na zebrování pozdě, protože není čím zaplňovat prázdné buňky.
----
Tak přesně je to tam psáno.
Ale já to udělal proto, že to byla poslední šance u tohoto jediného včelstva to udělat podle autora.
A to proto, že toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na výšku nástavku.
Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo) zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.

Tam bude asi rozdíl, protože Wrigth slyšel, že prý někde na severu jsou takové zimy, že včely zalézají do prázdných buněka a to on nezná. :-))

Ale ať se vyjádří jiní, jestli znají situaci, že by včely v době trvalého přínosu nektaru měly nad sebou neproplodovaný nástavek.
U nás je to nestandardní situace, ale za normálních okolností mám na jaře všechny včely viditelné zhora. Někdy jsou až k loučce, nekdy jsou jen vidět v uličce. Málokdy se z nějakého důvodu usídlí dole, paradoxně se jedná o slabší včelstva.

Ale myslím si, že ani není tak nutné, aby se zebrovalo, tedy střídaly zásobní s prázdnými, jako že musí mít nad sebou místo aby měly kam jet. Když se jim tam dají plásty z boků, tak jim to asi vadit nebude.

Moje včely stačilo rozředit dole a rojení jsem si moc neužil. Ale programově jsem tam dával mezistěny, a tak to nemělo nijak enormní vliv na výnos.

Karel

Svá včelstva zimuji ve 4 NN (15,9) a pravděpodobně všechna skončí pod
stropem jako v loňském roce. Pro zebrování proto budu moci využít jen
nezaplodované plásty z 3. a 4.NN a prázdné z 1.NN. V loňském roce jsem jen
prohodil nástavky a při řepce jsem chytal roje. Pan Wright svou metodu
prezentoval na systému Dadant 1NN-1VN+2NN. Domníval jsem se, že jeho
včelstva neprochází ke stropu právě z tohoto důvodu - patrně se raději drží
ve VN a nemají tendenci projít zásobami (mednou komorou) nad tímto VN. Váš
příklad nasvědčuje, že tomu tak nemusí být. Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
J.T.

> ... toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z
> podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva
> nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na
> výšku nástavku.
> Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely
> 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře
> plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo)
> zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.
> ...
>
> Karel

Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
______________________________________________________________


Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
//\/\\//

Mají už plod, takže uvnitř topí na 35 st C, zatímco venkovní teplota je jen
málo nad nulou a teplota uvnitř na krajích úlu je odhadem jen tak o 10 st C
vyšší než je venkovní. A včely se musí rozvolnit, protože plod a včely
vyrábějící teplo potřebují vzduch. Takže nad sezením včel stoupá sloupec
výrazně teplejšího a vlhčího vzduchu než je jinde v úlu, takže tím i výrazně
lehčího, navíc je ten sloupec ještě chráněn proti rozptýlení svislými rámky.
Ten sloupec dorazí prakticky bez rozvolnění až ke strůpku a teprve tam se
rozlije do stran, postupně se ochladí, vysráží vlhkost a podle stěn zase
klesá dolů. Tak nějak si to představuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek " <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 9:07 AM
Subject: Re: Zebrování


> Co je nutí projít zásobami ke
> stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
> výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
> ______________________________________________________________
>
>
> Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
> //\/\\//