Archiv Včelařské konference

Já vám nechci brát iluze o tom, že nízká relativní vlhkost v úlu je to nejlepší.
Ale i člověku prospívá relativní vlhkost vzduchu okolo 50%.
Příklad: teplota u stěn úlu je 2°C, teplota uvnitř chomáče v místě začínajícího plodování je 34,5°C
venkovní teplota je -5°C, relativní vlhkost je 80%
potom v úlu u stěn v případě, že je intenzívně větrán a nebudou včely a med toto prostředí dotovat vodní párou, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%.
U méně větraného úlu dojde ke kondenzaci na nejstudenějších plochách, dejme tomu že mají teplotu 1°C, je tam tedy v tomto místě 100% rel. vlhkost. Uvnitř chomáče i při teplotě 25°C (bez plodování) bude rel. vlhkost teoretická pod 5%. Prakticky do k tomuto stavu nedojde a včely to dotují vodou a více než o udržení teploty se snaží o udržení relativní vlhkosti (jedná se výhradně o zimní období!!!). Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat - možná s ohledem na varroózu výhoda, vůči jejich přirozenosti nevýhoda. Už ze své přirozenosti vylepují stěny úlu parotěsnou zábranou - propolisem.

Údaje o teplotách a relativních vlhkostech odvozeny z Mollierova diagramu vlhkého vzduchu.

K odrazové ploše sálavého tepla:
Jedná se o odraz tepelného záření a diskuse s těmi, co si myslí, že např. 20°C teplé těleso do prostoru o nižší teplotě 0°C nevyzařuje nemá smysl.

Moje profesionální zaměření je tepelné a vlhkostní mikroklima budov.

¨Myslím že nemáš pravdu mám kamráda na horách a ten včelaří v mor.univerzálech.Modernizoval a koupil deset nástavkovejch úlůna rm.42,5x27.5 a bylo po včelaření tak se vrátil k moravákům a včelaří dodnes s docela slušnými výsledky.Samozřejmě nelze srovnávat jižní moravu nebo nížiny kde je nástavkoví úl jedinečný ovšem tam kde bývá sníh ještě začtkem května tam jsou asi jinačí podmínky takže bych nechal na každém jednom včelaři v čem včelaří a ještě bych mu poděkoval že se včelaření věnuje.A co se týče problému že jsou hladová včelstva hledal bych příčinu úplně jinde.Každý včelař jistě ví kde.J

Dneska jsem udělal krmítko z krabice od pečenáčů.Pokud se chcete podívat na fotky a popis tak tady.
http://pupek73.blog.cz/
Jestli máte k tomu nějaké výhrady či nápad tak pište.Budu rád.
Všechen materiál je z odpadu tudíž nic nestojí.Krabice seženete od prodavaček v potravinách.

Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
.......
Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste na toto došel?

Ta ky mne to napadlo, ale třebaje zimuje sušené co víš ,
Instantní včely? proč ne?
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 18:54:04
> ----------------------------------------
> Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
> ......
> Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste
> na toto došel?
>
>
>

Myslím že nemáš pravdu mám kamráda na horách a ten včelaří v mor.univerzálech.Modernizoval a koupil deset nástavkovejch úlůna rm.42,5x27.5 a bylo po včelaření tak se vrátil k moravákům a včelaří dodnes s docela slušnými výsledky.
______________________________________________________________

Kromě toho, že je rozdíl, zda jarní rozvoj začíná v březnu či v květnu, je také rozdílné vlastnit nástavkové úly a včelařit v nich nástavkově.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Pavel
Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

Zrealizovat nové poznatky není jednoduché. Objevit novost je někdy náhoda. Bionika - Technologie budoucnosti. Přírodní vynálezy totiž nelze do techniky přepsat přes kopírák, je nutné zpracovat je do použitelné podoby, aby to nebyl jen předkládaný mýtus. Např. kresba proudění vzduchu mrazem je důkaz atd. Jenže ono je to dýchání, pokud to neměníme svými zásahy na základě vlastních pocitů, opačně než je popsáno. Ještě nikdy jsem nenaměřil CO 2 pod chomáčem, protože nejkratší cestou je nasáván čerstvý vzduch do chomáče. Ohřáté páry včetně plynů jdou nahoru, ochlazované klesají po stranách chomáče.Chladné stěny proudění urychlují a vlhnou. Rychlost proudění se mění rozdílem teplot pod stropem a zasíťovaným dnem. Pro přirozené proudění včely zalepují díry u stropu. Pokud včely dýchají, tak stěny vlhnou, aby neplesnivěly, musí stěny, polepit propolisem. Pokud to tak funguje, včely jsou spokojené Je to snad vidět i na webové fotce. Jsou materiály u kterých impregnace včelám odpadá, jsou tam raději než ve dřevě. Výzkum je taky na to, aby se nedělala zbytečná práce, využilo nových materiálů atd…., zvýšil užitek. Proto je lépe, když si ověřujeme jednoduché předkládané poznatky, ale zase je otázkou, jestli to umíme? Např. když včely si vybraly na zimování skleněný nástavek v blízkosti dřevěněných, tak mi odpověděly na otázky použití tohoto materiálu a uteplování.Nejde jenom o kuriozity a pokusy, jak uvádíte. Sledování rozdílu spadlých mrtvolek u typů úlů atd.Příroda si umí říkat co jí vyhovuje, ale umíme to vysledovat?.O vlivu vlhkosti na zdravotní stav včel v úle přednášel ing. Titěra.
Moje profesionální zaměření nyní důchodce, ale bylo měření plynů, větrání, klimatizace.
Na poznávání přírody je to velmi málo.

Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
______________________________________________________________

K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.

Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší efekt ,,včelý jarovizace,,?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
______________________________________________________________


Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.

Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší efekt ,,včelí jarovizace,,?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.Tady je spíše rozdíl včelaření v klimatických podmínkách.I názor k čemu nám jsou zimní včeli je zavádějící .Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.Držím se zásady při dostatečném nakrmení čím dříve tím lépe.Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J

Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí....

Myslím si, že majú, už tým, že posilnia generáciu dlhovekých včiel a spolu sa starajú o jarnú generáciu včiel, ktoré sú určené na znášku. Čas po zime až do hlavnej znášky využívajú na prínos nektáru, peľu, žiaľ s nimi súvisí aj rojenie, pretože spojenie dlhovekých a mladých včiel vyliahnutých v zime sa prejavuje v rýchlejšom raste včelstva na jar, čo si ani neuvedomujeme, ale istotne na rojenie má značný vplyv.
Plodovanie v zime neovplyvníme žiadnymi zásahmi (veď včelstvo v prírode vždy nežilo v úľoch) a ak sú pre včelstvo vhodné plusové teploty (nočné plus denné), tak M kladú vajíčka, či sa nám to páči alebo nepáči.

Už to začíná i u zkušených včelařů, že jsou úhyny včelstev na zásobách, kdy se nemohou přesunou za zásobami. Myslím, že diskuze se vede planě. Je třeba diskutovat co s tím. Jak včelstva napravit. Ostatní diskuse je plané tlachání, ze kterého si nikdo nic ze začínajících včelařů nevezme. Věnujme se předjaří, výsledkům vyšetření měli a co jak postupovat v jarním léčení,jak dlouho čekat než se veterináři rohodnou vydat opsané nařízení z předešlých let jak mít dostatek léčiva pro včasný jarní zásah apo. Felda

Nesnažíme se některé problémy hodit na varou?Co když je příčinou něco jiného?Co včelaři kteří se potýkají s varoou a přesto nepřicházejí o žádná včelstva léčí a včlaří.Jsou včelaři kteří měli ve vzorku 0 a přesto přišli o 50% včelstev a příčinu nazvali jak se jim to zrovna hodil.Pak včelaři kteří měli více několikanásobně jak 3 samičí jedinci a nepřišli ani o jedno včelstvo po léčení dále včelaří tak říkajíc bezstrát.Kde je ten zakopanej pes?Varoa je opravdu dareba parazit ovšem svádět na ní každý neůspěch asi není fér.J

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 22:05:31
> ----------------------------------------
> Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
> ______________________________________________________________
>
> K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?
>
> Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování (
> lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším
> stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné
> mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době
> nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.
>
> Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě
> nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší
> efekt ,,včelý jarovizace,,?
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Dostaly placky po 1 kg MC těsta. Asi
> po dvou hodinách již pouze silněji hučely, druhý den hučení v normálu. V
> pondělí 17-tého přijel také začínající včelař (Krušné hory), přivezl 2
> plásty 39 x 30 - zavíčkovaný plod cca 5 dm, otevřený plod nebyl, kolem
> věnec suchých buněk cca 3 cm a zalezlé mrtvé včely, dále věnec zásob -
> bohužel pro včely nedostupných. Došlo k odtržení zimujícího včelstva od
> zásob. Vymetl (obsah včel) cca 1 širokou lopatku na smetí-tedy odhadem asi
> 70 dkg mrtvých včel. Měl pouze jedno včelstvo. Co myslíte, může toto potkat
> v nastávajícím předjaří pouze začátečníky??
> JK       

Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?

Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul.

Diky
T.H.

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ).
--------
Jsem skeptický, že nastavením nějakých poměrů lze včely ovlivnit v počátku plodování. Včely hnízdily v různých dutinách a průvanech (samozřejmě bez rámků) takže se na nějaké klima můžou vybodnout. Umí si vytvořit svoje klima. Za různou cenu!
Pamatuji časy, kdy v této době bylo dlouhodobě pod mínus 20 a včely plodovaly.

Stejně tak si myslím, že podzimní dlouhé plodování má jiné příčiny, než teplé počasí. Podle mě stav včelstva a stav zásob. Tedy včelstvo plné dlouhověkých včel a včas vytvořených zásob podle ploduje v podletí a na podzim míň. Bez ohledu na počasí.

Karel

Jak kde. Nástavkový úl je optimální pro dnešní převažující prostředí. Takové
prostředí, kdy je třeba nabrat v poměrně intenzívních snůškách v květnu a
ještě v červnu co nejvíc sladiny, aby vytočeným medem bylo včelaření vůbec
rentabilní a potom nějak přežít nouzi v červenci a srpnu, o září ani
nemluvím, kdy dneska na většině míst v přírodě není taková nabídka, aby se
včelstva uživila. Navíc když nástavky mohou mít proti starším úlům mnohem
menší spotřebu času na ošetřování včelstev, včelaři, kteří u včelaření
zůstávají, se snaží ze včelaření vytěžit více zvyšováním počtu svých
včelstev. V takovém prostředí si včelstva v nástavkových úlech vedou výrazně
lépe než včelstva ve starých úlech se zadním přístupem. Naopak v místech s
"přírodnějším" prostředím, kde je intenzívní nabídka snůšky spíše výjimka,
ale je k dispozici v podstatě souvislá snůška z mnoha menších zdrojů od
konce dubna po konec srpna se rozdíly mezi nástavky a zadováky prakticky
smazávají. Ještě před takovými 30 - 40 lety bylo takové prostředí prakticky
všude v ČR, včelař se mohl spolehnout na kvetoucí plevely v plodinách i
potom na strništích, na snůšku z extenzívně pěstovaných travních porostů i z
různé buřeně a z plevelných stromů v lesích, které na rozdíl od dnešních
soukromých majitelů nikdo nevysekával, dneska je snad jen v nějakých
rozlehlejších chráněných oblastech nebo ve městech s množstvím parkových a
podobných relaxačních ploch.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2009 2:48 PM
Subject: Re: Časné předjaří


> Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už
> nemyslitelné dnes včelařit.

Můžeš dokázat, že včelám vyhovují stejné mikroklimatické podmínky jako lidem?

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již zničeny .
Byly tak dobře chráněny , že je po nich.
Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek



Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Časné předjaří
> Datum: 18.2.2009 10:04:40
> ----------------------------------------
> Jak kde. Nástavkový úl je optimální pro dnešní převažující prostředí. Takové
> prostředí, kdy je třeba nabrat v poměrně intenzívních snůškách v květnu a
> ještě v červnu co nejvíc sladiny, aby vytočeným medem bylo včelaření vůbec
> rentabilní a potom nějak přežít nouzi v červenci a srpnu, o září ani
> nemluvím, kdy dneska na většině míst v přírodě není taková nabídka, aby se
> včelstva uživila. Navíc když nástavky mohou mít proti starším úlům mnohem
> menší spotřebu času na ošetřování včelstev, včelaři, kteří u včelaření
> zůstávají, se snaží ze včelaření vytěžit více zvyšováním počtu svých
> včelstev. V takovém prostředí si včelstva v nástavkových úlech vedou výrazně
> lépe než včelstva ve starých úlech se zadním přístupem. Naopak v místech s
> "přírodnějším" prostředím, kde je intenzívní nabídka snůšky spíše výjimka,
> ale je k dispozici v podstatě souvislá snůška z mnoha menších zdrojů od
> konce dubna po konec srpna se rozdíly mezi nástavky a zadováky prakticky
> smazávají. Ještě před takovými 30 - 40 lety bylo takové prostředí prakticky
> všude v ČR, včelař se mohl spolehnout na kvetoucí plevely v plodinách i
> potom na strništích, na snůšku z extenzívně pěstovaných travních porostů i z
> různé buřeně a z plevelných stromů v lesích, které na rozdíl od dnešních
> soukromých majitelů nikdo nevysekával, dneska je snad jen v nějakých
> rozlehlejších chráněných oblastech nebo ve městech s množstvím parkových a
> podobných relaxačních ploch.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 17, 2009 2:48 PM
> Subject: Re: Časné předjaří
>
>
> > Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už
> > nemyslitelné dnes včelařit.
>
>
>
>

No já jsem měl na mysli to, že v obilí i jiných plodinách v květnu červnu
kvetlo místy tolik plevelů, že pro včely to bylo spolehlivé zajištění v
případě, že někde nebyla snůška. Potom se obilí sklidilo a strniště nechalo
tak někdy i přes zimu do jara, kolikrát bylo potom pole na konci srpna a v
září žluté od ohnice a hořčic a to se na něm nevysévalo nic. A i když se
pooralo, kolikrát ještě to oraniště stihlo na podzim zežloutnout z květů
hořčice a ohnice. A když nebylo žluté, byly jiné plevely, takže zase to byla
nějaká snůška, která aspoň kryla spotřebu včelstev. Dneska je maximálně 3
týdny v roce obrovská snůška v místech, kde zemědělci zasadí řepku nebo
hořčici a na pár místech, kde zasadí jiné kvetoucí plodiny a po zbytek roku
z chemicky ošetřených polí není nic. Hořčici a jiné zelené hnojení
nepočítám, protože to je časově uděláno tak, aby pole vykvetla v říjnu a
listopadu, kdy už to včelám nijak nepomůže, možná spíše uškodí. Aby dnešní
včelař žil jen z polí, musel by několikrát za rok kočovat k řepce, hořčici,
máku, pohance a k ještě pár kvetoucím plodinám, jenže těch je v průměru tak
málo a kočování k nim není zavedeno.... zatímco dříve stačilo sedět na
jednom místě, plevely se v běžném roce postaraly o krytí celoroční spotřeby
včelstva a včelařovy byly potom přebytky v případě příznivého roku a počasí
nebo snůška navíc z jiných zdrojů, medovice, luk, javorů, lip..... v
okolí. Potom , aspoň u nás, byly velké plochy pastvin a trvalých travních
porostů, trvalé nehnojené travní porosty byly před první sečí na začátku
června samé květy a zdrojem dost intenzívní snůšky, potom taky před druhou
sečí v srpnu toho spousta kvetla, sice o něco méně, ale na srpnovou snůšku
pro uživení včelstev to taky stačilo. Na pastvinách jako stále spásaných a
pošlapávaných travních ploch se zase prosadily jiné kvetoucí rostliny, různé
nízké nebo obtížně stravitelné pro dobytek a na vlhkých pastvinách se
prosadil hodně jetel bílý, který je dost medonosný. V 70 a 80 letech se tyto
plochy hromadně rozorávaly a dělaly se z nich obdělávané pole a tak to kromě
neplodných pozemků a pár hektarů výběhu za místním kravínem je doteďka. V
lesích se tehdy běžně hospodařilo tak, že se na vykácenou paseku zasadily
smrčky a potom se to nechalo 20 let tak, takže tam bylo první roky spousta
kvetoucí buřeně, maliní, ostružin a za 20 let tam byly pro včely stromy z
náletů, mezi nimi hodně kvetoucích javorů a lip. Dneska soukromí majitelé
paseky pečlivě vyžínají, aby smrčky či jiné sazeničky přežily a vzrostlé
lesíky byly obvykle od lip a javorů společně s dalšími plevelnými dřevinami
vyčištěny a přeměněny coby palivové dřevo na teplo.
Ti drobní chovatelé, podle mých zkušeností, měli vliv hlavně v intravilánu
obcí, sice sekali a obžínali i občas příkopy kolem cest daleko od vesnic,
nebo myslivci občas vysekali nějakou lesní loučku, aby měli seno pro zvěř,
ale to byly zanedbatelné rozlohy proti lesním pasekám nebo proti nedostupným
okrajům lesíků v polích, protože polní cesty k těmto plochám byly kompletně
rozorány a jednotlivé menší políčka proměněny v souvislé pole. Obsekané
možná bylo úplně všechno v době, kdy ještě nebyly JZD, potom už ne.
Souhlasím ale, že je diskutabilní, co bylo pro včely lepší, jestli ty
vysekávané okraje lesů, příkopů a různé zastíněné vlhké kousky pozemků mezi
lesíky s kyselou travou, kde po pravidelném vysekávání mohlo něco pro včely
vykvést nebo nechat tyto plochy po desetiletí přírodě, kde potom leckdy
narostly houštiny kopřiv a podobných pro včelaře neužitečných rostlin, ale
leckde potom narostlo houští maliníku, ostružiníku, šípků, hlohů nebo na
vlhkých místech jenom obyčejný štěrbák (endivie) a různé miříkovité atd.
Navíc jsem si všiml, že dneska při postřikování polí zemědělci běžně
přestřikují pás široký až metr přes plochu polí právě do těch ozeleněných
rozhraní pole a lesa. Vypadá to, že na tyto dávky herbicidů jsou
nejodolnější kopřivy, pýr a podobná vzrůstná nekvetoucí buřeň, která se z
oddenků po těchto postřicích regeneruje podstatně rychleji než různé
kvetoucí rostliny a tudíž je z těchto míst rychle vytlačí. Snad z kvetoucích
rostlin jedině pcháčům (pcháč rolní - oset) to vadí o něco méně a potom
podbělům (podběl lékařský) .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 18, 2009 12:24 PM
Subject: Re: Časné předjaří


Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety
byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V
druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů
kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách
pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes
po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé
plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly
kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo
různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již
zničeny .
Byly tak dobře chráněny , že je po nich.
Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek



Pepan

Ty ruské stránky jsem vidél a povím vám primitivní,ale princip ok.....K p.Sedláčkovi:vyvíječ i sud perfektní,ale ta cena!Obojí 2850 kč(cca),takže 5700 kč!U vyvíječe bych tu cenu ještě bral,(ikdyž vd ještěd ho má za cca1700),ale plast. sud za 2850 to je už moc předražené!(zastanu se p.sedláčka:říkal,že tolik zato chce i dodavatel z německa)To ale soudruzi z Ndr udělali chybu!český včelař je vynalézavý a najde levnější variantu!Viz. pisatel přede mnou.Zkrátka vemte nějaký plast. sud,papiňák s kusem hadičky a máte totéž za pár korun.(ta hadička za 200 kč se mi taky zdá drahá,určitě by šla nahradit levnější variantou)pokud chcete něco výkonějšího,tak místo papiňáku vemte zavařovací hrnec,mírná úprava a máte turbovyvíječ.

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.
______________________________________________________________

Ano, ale nač chovat včely pro chov včel? Výsledkem zimního plodování zpravidla nebývá výrazné zesílení včelstev. Právě naopak... může dojít i k citelnému zeslabení ( v závislosti na stavu včel, zásob a počasí ). ,,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné ( kromě toho, že panují nejnižší teploty v roce, touto dobou jsou krmičky při tvorbě kašiček odkázány na své vlastní tělesné tuko-bílkovinné zásoby, čímž si razantně zkracují životnost ).

Zimní krmičky brzy z jara, či již v zimě, zahynou a tím přicházíme o to nejcennější, co v předjaří můžeme mít... vitální dlouhověké včely schopné v produkčním období vyprodukovat kvanta dalších včel a poté se ještě aktivně zapojit do snůšky. Lednové a únorové včely toto nedovedou ( prostě nejsou natolik fyzicky zdatné ). Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou. Růst ,,zpožděných včelstev,, je jistější a vytrvalejší. Tato včelstva ,,prolenošila,, zimu, a tak mají dostatek energie na vrtochy předjarního počasí. Co se týče zdravotního hlediska, v tom ,,včely plodařky,, nemají šanci zvítězit.

Stále se nemohu zbavit dojmu, že zimní plodování je spíše než přirozeností včel, které bychom neměli klást odpor, daleko spíše evolučním pozůstatkem z dob života v deštných lesech, kde včelstva plodují po celý rok. Souhlasím s tím, že touto dobou ( koncem února ) je výskyt plodu ve včelstev běžný ( ale v jaké míře a v jakých včelstev? ). V souvislosti s touto problematikou by bylo na místě zmínit se také o zimování na panenském díle.

Pro připomenutí: p. Linhart tvrdí, že včelstva zimovaná na panenském díle začínají chovat plod až s příchodem předjaří.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Joska:
Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.
______________________________________________________________

Uměním nástavkového včelaření je zimování snůškově silných včelstev ( od 30 000 a více včel ).

______________________________________________________________
Joska:
Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.
______________________________________________________________

Parafrázujete zákon 40 dnů... ten neplatí ( stejně jako bludy o předjarním a podletním podněcování ).

____________________________________________________________
Joska:
Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J
____________________________________________________________

Větší argument pro chov silných včelstev snad být již nemůže.


Stále mi unikají důvody, proč nástavkové technologie ( samozřejmě s jistými úpravami ) nejsou vhodné také ve vyšších polohách?
S pozdravem M. Václavek

>Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?
Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul. Diky T.H.<
------------------------------------------------------------
Abych pravdu řekl, jedná se o poslední zoufalý pokus o záchranu takového včelstva. Pokud jsou včely na horních loučkách jako tomu bylo v tomto případě(případ MU), dostanou se do styku s MC těstem a nakrmí ostatní strádající včely. Preventivně dodávat zimujícím včelstvům zásoby takovým způsobem pokud to není nevyhnutelné, se mi nejeví jako nejšťastnější. Pokud včelstva MC těsto nemají potřebu okamžitě konzumovat, kndenzovaná voda je začne rozpouštět a může dojít i k narušení zimního hroznu stékajícím MC těstem. Spokojené zimující včelstvo při poslechu hadičkou nepříliš silně šumí. Občas se zde i vyskytují zvuky jednotlivých včel, takové krátké zakvílení. Hladové včelstvo nehučí, včelstvo hučí v případě, že se mu něco nelíbí. Např. nedostatek vzduchu, vyrušování,... Hladové včelstvo vydává zvuk, který je možno přirovnat ke zvuku který vydává ve větru suché podzimní listí - případně osikové listí. Zde je nutný zásah. Jinak vyznávám zásadu "nešťourej se v tom zbytečně". Vše ti poví hadička, podložka a trocha zkušeností.

Ve druhém případě popisuji, že zásob bylo dost ale pro "slabé" včelstvo odmítající opustit plod byly již needostupné. Včelstvo by bylo nutné včelstvo rozebrat z obou boků zimujícího včelstva a dodat jim vlastní zásoby ze stran výměnou krycích plástů a narušit víčka. U plástů nad plodovým tělesem také narušit víčka např. háčkem aby uvolněné vytékající zásoby byly včelám okamžitě dostupné. Včely na původních krycích plástech setřást na prostřední plásty aby mohly sestoupit přez takto uvolněné zásoby k zimnímu hroznu. To ale u mrtvých včel nelze. Tento začátečník přišel již pozdě.

>Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit. Petr<

To se snadno napíše ale nejsem přesvědčený, že to příteli myslíš vážně. Co se týče pálení, pokud se nejedná o mor nebo opuštěné včlařské hospodářství - semeniště chorob, nepokládám pálení za opodstatněné, zvláště pokud jsou tyto úly ve velmi dobrém stavu jako tomu je v tomto případě. Tatínek tohoto včelaře v MU dosahoval vcelku dobrých výsledků až do svého náhlého skonu. Jak a v čem bude pokračovat syn to ještě uvidíme. Rozhodnutí ale musíme ponechat na něm.

Vážení, svým původním příspěvkem jsem chtěl pouze upozornit, že v tuto dobu našim včelám hrozí i jiné nebezpečí než jsou zimní roje, nudící se včelaři a plechové úly. Nepředpokládal jsem diskusi na toto téma. Zkušení se zajisté usmívají. Přeji dobrý jarní rozvoj.
JK

Josefe, souhlasím s tebou, fakt máš pravdu, ale chce se mi spát, tak už se měj a zítra ahoj.

,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné

O čom to píšete, veď podľa Vás "zničené" včely sa rok čo rok veselo roja, jednoducho včelstvu "táto obeť" zimného plodovania prospieva.

Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou.

Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).

Jedného času sme sa na takéto reči dali nachytať a urobili sme praktický pokus (a ten môže urobiť každý), aby sa presvedčil, že je to inak. Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.Včely aj M tento pokus prežili, ale znížené plodové cykly včelstvu chýbali a len s ťažkosťami zaplnili úľový priestor, aj to len pozdejšie. Neprinieslo to čo sme s nádejou očakávali a viac sme to nerobili.

Prenesme to na človeka, naozaj si človek predĺži život tým, že nebude pracovať? Ak sa pýtajú storočných ľudí ako dosiahli taký vysoký vek, dodajú, že to bola práca čo ich podržala pri živote.

Sypu si popel, mám to z lékárny ověřené. Ivan má pravdu. R.Polášek zbytečně kecá kolem dokola a mlží.

zdravím
Přidejte 367 ml.

Křížové pravidlo platí, ale vycházejí váhové díly.

chemik (77.236.208.18) --- 14. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158)


Přidejte 308 ml

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

Učivo chemie za našich dob středních škol, dneška už asi i základních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Chemik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 10:02 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Sypu si popel, mám to z lékárny ověřené. Ivan má pravdu. R.Polášek
zbytečně
> kecá kolem dokola a mlží.
>
> zdravím
> Přidejte 367 ml.
>
> Křížové pravidlo platí, ale vycházejí váhové díly.
>
> chemik (77.236.208.18) --- 14. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158)
>
>
> Přidejte 308 ml
>
> Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154)
>
> >Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
> litru 85% kyseliny mravenčí?
>
> Přidejte 367 ml.

Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

To zas niekto začína včeláriť , ale bez základných vedomostí o včelách, ktorých je dostatok vo včelárskej literatúre.

Ahoj. To ti nikdo neporadí, dokud nebude vědět, jaké máš úly. Je jich hodně
typů a rozměry rámečků se liší podle nich. Nejlépe by bylo navštívit
nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
Přeji hodně úspěchů. Petr.

----- Original Message -----
From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 12:19 PM


Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3867 (20090219)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

I na správné pokládání těch správných otázek je nutné něco nastudovat. Rámky
za prvé buď zvolit ty, co jsou rozšířené v okolí, protože pak je usnadněn
nákup nebo i prodej oddělků a včelstev. Nebo za druhé zvolit světově,
evropsky či obecně rozšířenou rámkovou míru, v včelařských obchodech jsou
úly a pomůcky na takové rámky rozšířené a levnější.
Důležité otázky jsou potom taky, kolik do toho hodláš vrazit peněz a na to
navazuje, co všechno, úly, rámky, bedny můžeš udělat sám nebo přes známé a
co budeš kupovat jako hotové nové zboží v obchodech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 1:29 PM
Subject: Re:


> Ahoj. To ti nikdo neporadí, dokud nebude vědět, jaké máš úly. Je jich
hodně
> typů a rozměry rámečků se liší podle nich. Nejlépe by bylo navštívit
> nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
> Přeji hodně úspěchů. Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 19, 2009 12:19 PM
>
>
> Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

Konzultace s nejbližším včelařem nemusí být nejlepší postup, protože každý
zpravidla obhajuje svou rámkovou míru, aniž by měl dostatečné praktické
zkušenosti s jinou. Nastudujte nejprve vše z časopisů a z internetu.
J.T.

>> ...
>> Nejlépe by bylo navštívit
>> nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
>> Přeji hodně úspěchů. Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
>
> Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?
>

Nechoď jenom k jednomu ale třeba ke třem a pak si to promysli co bude lepší.Časopisy a internet ti dá dost ale né tolik jako praktická ukázka s výkladem kde se rovnou můžeš zeptat na co potřebuješ.Když jsem já začínal tak dvě hodiny ve včelíně u včelaře mi dali tolik co časopisy za měsíc.
Studuj ale paxí.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/filestorage/ramky.pdf

Tady nejdeš přehled rozměrů rámků.

Je to jednoduché nezateplený úl,velká rámková míra na horách kde se točí med tak jednou nejvíše dvakrát do roka se rovná nakrmit nejméně 25 kg cukru pro udržení silného včelstva.Pokud znám včelaře kteří včelaří v taříkajíc viších patrech,včelaří nebo se pokoušejí včelařit nástavkově tak používají zateplené nástavky na 9 rámků 39x24 a polonástavky 39x17 jsou to malovčelaři do 10 úlů a chovají většinou včely pro radost a med pro svou potřebu.A mají můj obdiv jistě by bylo pro ně jednoduší sjet dolu a koupit si pár kilo medu.Někde je to třeba jinak když to včelaři vyhovuje tak ať včelaří třebas v krabici od banánů.Proto si myslím že by včelař nikdy neměl říct spálit úl jen pro to že pro něj je nejlepší včelařit zrovna jinak.J

http://www.aukro.cz/item559348497_varny_kotel.html

Tady máte německý kotel. Fotka je o 90st otočená. Na vyváření celých rámků jako dělané. I se sítem na vyndavání košilek. Ještě ždímačku pod ventil A JE TO :-)

Oproti plastovým vehemntům za 5 litrů je toto věčné:-)

A medovina by v tom šla vařit taky:-)


Karel

Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.
__________________________________________________________________________

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február ). To je rozdíl dost zásadní. Samozřejmě tím, že takto přerušíte jarní rozvoj, který v březnu začíná, dosáhnete snůškově nedozrálých včelstev a to nevyhnutelně povede ke snížení výnosu z první snůšky.

___________________________________________________________________________
Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).
___________________________________________________________________________

Životnost včel se významnou mírou odvíjí od množství tuků a bílkovin a dalších biogenních sloučenin uložených v těle jedince. Tuky a bílkoviny společně se sacharidy představují látky, jež se souhrnně označují jako živiny. Bez nich nemůže probíhat metabolismus, tedy život je úzce svázán s jejich přítomností. Tzv. ,,upracování včel,, je založeno na vyčerpání tělesných reserv. Včely létavky bílkoviny a tuky nepřijímají, konzumují pouze sacharidy ( zdroj energie ), což jim pro jejich funkci plně stačí, ale ne pro celkové uspokojení metabolismu, a tak je čeká smrt po pár týdnech strávených snůškovou činností. Od velikosti tělesných zásob tuků a bílkovin ( vytvořených ve fázi mladé úlové včely ) se odvíjí čas, kdy klesnou pod určitý strop biologické potřeby. Poté se zastavuje metabolismus a včela umírá. Takto pracuje mechanismus smrti dělnic a trubců. ( Tvrzení, že létavka si létáním roztřepí křidélka, až pozbude schopnosti letu, je nesmysl prvního řádu... rada pro nevěřící: Zkuste dělnici či trubcovi ustřihnout čtvrtinu obou křídel a uvidíte sami, že přesto lítat budou ).

Krmičkám za normálních okolností upracování nehrozí, protože neustále konzumují pyl. Ale v zimě tomu tak není. Proto si nadměrné plodování v lednu a únoru ( alias zimní rozvoj ) zpravidla ( opakuji: zpravidla ) vybírá daň ve formě předčasné smrti části ( opakuji: části ) zimních včel, tedy včelstvo tolik nezesílí v porovnání s vklady vloženými do výchovy plodu a ještě k tomu se může projevit rizikovější rozvoj následkem oslabení zimní generace. Avšak taky k tomu dojít nemusí ( záleží na mnohém: především na počasí, zásobách a snůšce ) a včelstvo získá nedostižný náskok. Přesto bych byl raději za včelstva v zimě neplodující než plodující.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

velká rámková míra na horách kde se točí med tak jednou nejvíše dvakrát do roka
______________________________________________________________

A od toho jsou nízkonástavkové úly a s nimi svázaná technologie chovu silných včelstev. Jestli zakrmím o 10-15 kg cukru více není takový rozdíl jako rozdíl 30-60 kg medu ve výnosu. Jakési ,,nástavkové,, včelaření s r. m. 39x24 cm opravdu není to ,,pravé ořechové,,.

S pozdravem M. Václavek

Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství? Mám dojem, že v poslední době jeho úroveň klesá. Dnes jsem obdržel březnový výtisk a z podnětných věcí mimo inzerce se zde nachází pouze článek o mateří kašičce a příspěvek k úlům p. Čermáka. Jinak nic moc.
Ve dvojce včelařství v sekci svazové sklenice je napadána nepřímo včelařská konference, konkrétně p. Gustimilián Pazderka a spol. Nevidím důvod, proč by někdo nemohl mít jiný názor než pracovník sekretariátu ČSV. Mi třeba také 1/2 litrové sklenice nic neříkají, mí zákaznici žádají med v 5 l. sklenicích.

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február).

Ale ja písal o 20. únoru, kedy sme M "oslobodili " od plodovania a včely od vyčerpania tukového telesa. Jednoducho nie je v našich silách zabrániť tomuto fenoménu.
Nemôžem si pomôcť, teplo a dostatok potravy je hybnou silou rozmnožovania a včelstvo vždy bude na teplo reagovať plodovaním či sa nám to páči alebo nie a zimu z tohoto kolobehu nemôžeme vyjmúť.

Spomínam na roky, keď v červnu bolo v jednom kuse dlhodobo ( 2 týždne) chladné počasie, bez možnosti výletu za vodou a potravou, matky prestali plodovať a dokonca dochádzalo k odstraňovaniu plodu (kanibalizmus) a často sa to stávalo na horskej znáške, kde bolo ešte chladnejšie.

No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?

Nespokojen. Snazim se ho poctive cist, ale brzy prestanu, za straceny vecer to nestoji - bohuzel :-(

T.H.

>Viete mi niekto .... Jozef<
----------------------------------------------------------
Zkus i tyto stránky

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/zacit.html

JK

> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?


A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))

Karel

> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem?

Ja doposud velmi i kdyz je za penize - mozna prave proto :-)) Verim, ze nastavena latka bude udrzena ci jeste zvysena - co myslis Karle? :-)

Stale tam nachazim zajimave clanky, ke kterym se vracim. To se mi ve vcelarstvi bohuzel nestava :-(

T.H.

Včelařství je odborný a společenský časopis ČSV. Hledat tam jen odbornosti je holý nesmysl. Ono se také nic převratného od vynálezu nástavkových úlů , včelí mezery a vynálezu hruškova medometu nic nového nestalo. Již více jak 150 roků se pracuje jen s jejich modifikacemi . A těch je věru nepočítaných .
Ohledně kol G Ppazderku , Také se mi velmi často jeho výpady na ČSV a dokonce i po odborné stránce jeví hodně extrémní Jako by tady vyvětrával svoje pocity . Nelze mu však upřít , že nás nutí k zamyšlení nad a tím jak tyto věci měnit. Za to mu lze zase jen poděkovat!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 19.2.2009 22:53:52
> ----------------------------------------
> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství? Mám dojem, že v poslední době
> jeho úroveň klesá. Dnes jsem obdržel březnový výtisk a z podnětných věcí
> mimo inzerce se zde nachází pouze článek o mateří kašičce a příspěvek k
> úlům p. Čermáka. Jinak nic moc.
> Ve dvojce včelařství v sekci svazové sklenice je napadána nepřímo včelařská
> konference, konkrétně p. Gustimilián Pazderka a spol. Nevidím důvod, proč
> by někdo nemohl mít jiný názor než pracovník sekretariátu ČSV. Mi třeba
> také 1/2 litrové sklenice nic neříkají, mí zákaznici žádají med v 5 l.
> sklenicích.
>
>
>

On Friday 20 of February 2009 06:06:02 Míra.P wrote:
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

No a nebude to tim, ze sefredaktor (tusim) neni vcelar, ale novinar ?

Honza

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 06:06:22
> ----------------------------------------
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.
>
>
>

TAKÉ NIC MOC
ALE POCTIVĚ ČTU OBA

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:21:55
> ----------------------------------------
> > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
>
>
> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
>
> Karel
>
>
>

třeba http://www.imkerei.com/_menus_fr/index.htm?menu.htm&0

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:49:32
> ----------------------------------------
> TAKÉ NIC MOC
> ALE POCTIVĚ ČTU OBA
>
> Pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> > Datum: 20.2.2009 08:21:55
> > ----------------------------------------
> > > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
> >
> >
> > A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Nevíte jestli letos budou dotace na zdvihací zařízení?

Pokud mohu srovnávat oba časopisy (čtu oba), tak si myslím, že Včelařství je lepší a to nejen grafikou a použitým papírem (i zde je prostor pro zlepšení např. každý ročník Včelařství by mohl být na CD). Je to jako s každým časopisem či deníkem, čtenář si z obsahu vybere to, co jej zajímá, ostatní buď nečte nebo jen letmo. Každý má možnost přispět do obsahu svým odborným článkem či novým objevem, ale jakým, když nové objevy nejsou každý den.

Česno jako zdroj čerstvého vzduchu mělo velký vliv na umístění posledního
plodu a tím zimního chumáče v úlech s pevným dnem bez síta. Kdysi, když jsem
včelařil v zadovácích a zimoval s rámky 39x24 v plodišti a v medníku,
nezanedbatelné procento včelstev se rozhodlo mít poslední plod v rámcích
dole u česna, zatímco zásoby uložily nahoru do horní poloviny rámků v
medníku, což kromě obzvlášť teplé zimy znamenalo poměrně spolehlivě úhyn
včelstva. U teplé stavby v takovém úlu, když je česno umístěno symetricky k
rámkům, se taky může stát, že se zimní chumáč usadí taky symetricky přesně
uprostřed rámků, potom se může stát, jak dojde ke strůpku, že chumáč celý
zamíří na jednu stranu a tím až třetinu zásob na druhé straně nemá šanci v
zimním chladném počasí využít, takže zásoby mohou v dlouhé zimě chybět.
Tímto způsobem podle mně uhynulo hodně včelstev v zimě před cca 3 roky ( a
bylo na to vyfasováno plno dotací), kdy souvislá zima a mrazy trvaly od
prosince po začátek dubna i v nížinách, kde jindy bylo za tuto dobu 1 - 2
pořádné oteplení a kde proto takové umístění včelstev jiné roky nedělalo
žádné problémy. Taky se může stát, že se zimní chumáč pod strůpkem rozdělí,
potom oba díly mají znatelně menší než optimální počet včel a slabší nebo i
oba díly potom mohou taky uhynout protože jednotlivé včely musí vyrobit více
tepla a tím zpracovat více zásob.
Zasíťované dno v podstatě tento vliv česna převzalo, pokud na podzim není
síť zakryta třeba podložkou, ale kvůli většímu průřezu síta proti česnu a
tím mnohem většímu množství dodávaného vzduchu mají včely dostatek čerstvého
vzduchu, i když se usadí až v nejhořejším nastavku. Takže případy, kdy se
včelstvo usadilo dole zásoby umístilo nahoře a včely potom v zimě uhynuly se
staly úplně zanedbatelné. Nebrání ovšem umístění posledního plodu a tím
usazení zimního chumáče v geometrickém středu rámků v teplé i studené
stavbě. Ten vliv je menší, pokud včely dostanou větší množství cukru, takže
i když využijí v zimě jen jednu polovinu zásob v rámku, obvykle to stačí. V
poslední době včelařím na studenou stavbu a poslední plod a tím umístění
zimního chumáče upravuji k čelní stěně horního nastavku otevřeným očkem a
zůžením až uzavřením spodního česna.
Potom česno u standartního nástavkového úlu dole společně se zasíťovaným
dnem silně znevýhodňuje slabší včelstva, taková, která nedokáží obsadit
aspoň jeden nastavek v podletí. Ćesno dole je v takovém případě totiž
nehlídané včelami včelstva, takže jím volně pronikají zlodějky dovnitř úlu,
silné včelstvo má potom linii, kterou musí před zlodějkami střežit, danou
průřezem nastavku, zatímco slabé včelstvo, které krajní rámky v nastavku
neobsadí, má tuto linii danou průřezem nastavku plus neobsazenými plochami
kolem obsazených rámků včelstva až ke strůpku, což je plocha několikanásobně
větší, přitom "zdroje" včel k obraně má takové slabší včelstvo znatelně
menší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 9:34 PM
Subject: Vliv česna na zimování včelstev


> Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování
> včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení
> zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby
> včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

Včelařství je spíše společenský a organizační časopis než odborný, kromě
jiného je na něm vidět, že na jeho výrobu je dostatek peněz a že zpětná
vazba ohlasy jednotlivých čtenářů je minimální. U Moderního Včelaře je to
naopak. Ideální včelařský časopis by byl oba dohromady v jednom.

R. Polášek

Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
přístupné, ale to nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

Pán Mira dakujem veľmi pekne, tak som sa rozhodol na 42 x 27,5 Slovenské B.
Možno idem z opačnej strany, ale podľa rámikovej miery vyrobim úle.
Ako sa Vám ostatný darí na B-čkovej miere?
Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Predsa na tých najvhodnejších, slovenské B-čka, akurát, že sú modifikované na mieru 420x270, pretože používam spodnú latku rámika š.21 a v.10 mm. Na normalizovanom rámiku ja spodná latky š.8 a V.12 mm. Táto úprava bola prijatá komisiou, lebo vraj pri dolnej latke rámika šírka 25 mm môže zapríčiniť zamedziť prístupu vzduchu k chumáču včiel napadaným melivom a včelstvo sa udusí.
Choďte na portál www.vcely.sk a pošlite otázky cez súkromnú poštu. Anton

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?

Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

Kdo dneska pracně obchází známé, aby někde ve skříni vyhledali nějaké číslo
Včelařství, co vyšlo před dvěma nebo 10 roky? Podívá se na internet, zadá do
vyhledávače heslo a co tam vyleze, to si přečte a má to za dvě hodinky a
další neshání. Ale takhle články ve Včelařství přístupné nejsou. Ono ani
nemá moc smyslu si dneska Včelařství schovávat v papírové podobě, koho po
letech zajímají staré směrnice nebo to, že v Karlovarském kraji zrovna došly
dotace ( vzhledem k výrobním termínům před 3 měsíci) a většina dalších
článku je jen opisování a recyklace starších článků. Smyl by mělo právě
uveřejnění článků ze Včelařství na internetu nebo aspoň vydání na CD, aby
místo hromady křídového papíru stačilo jedno CD někde v šuplíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 12:02 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je
můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to
schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když
je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém
napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod
a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

Pán Turčani, nejak mi to nefunguje cez tu stranku. Mate e-mail? Na www.vcely som sa zaregistroval ako jozef 123.

Zdravíčko
Přemýšlím nad koupí refraktometru a rád bych si nechal poradit který je "lepší".Mám dva kandidáty za stejnou cenu 1600kč .
První z VP Ještěd http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/ typ1782 který má rozpětí 58-90%vody,ale nikde jinde jsem ho prodávat neviděl, takže nevím ani výrobce.
Druhý se prodává na http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester za stejnou cenu taky s rozpětím 58-90%vody ,ale ten používají snad všichni včelaři ve světě,aspon co mi vyskočilo na google. http://images.google.cz/images?hl=cs&q=honey%20refractometer&lr=&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=wi

Zajímaly by mě zkušenosti vtastníku refraktometru z VP Ještěd a taky jestli má stejnou stupnici při pohledu do kukátka jako na tomhle dlouhém odkazu. http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://i331.photobucket.com/albums/l458/easylifeproduct/products/refractometer_honey/refractometer_honey_trad_screw.jpg&imgrefurl=http://engineerthailand.com/ch085.html&usg=___dcYsH08nDLllDDwrnAx-62gRJA=&h=449&w=500&sz=77&hl=cs&start=20&um=1&tbnid=G-BEEdAFO8i1PM:&tbnh=117&tbnw=130&prev=/images%3Fq%3Dhoney%2Brefractometer%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DN


Díky za vaše připomínky a názory
Pepek

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?
-------
Myslel jesm to naprosto vážně. Nemít již nerez vanu a 7kW propanbutanový hořák, tak o tom vážně přemýšlím.

A jestli ti příteli nenaosí včely tolik medu, aby jsi jim jednou zaplatil 10hodin á8Kw á 2,50 noční sazby, tak jim domluv. Počítám, že za těch 10 hodin by se dalo vyvařit tak 500 a víc rámků. Tedy tak z 50 včelstev. Ze včelstva 4 Kč na elektrivký proud, to je při dnešních cenách medu skoro nepředstavitelná částka. Aby se chudinky nezhroutily strachem z dluhů. Né. :-)

Ale pára je ještě rychlejší a míň pracná. Jdu touto cestou. A vana bude spíše na parafín a medovinu.

Karel

Ptejte se na automatickou teplotní kompenzaci nebo se podívejte do katalogových listů na teplotní rozsah, to bude v polních podmínkách užitečná vlastnost, za kterou bych dal pár stovek navíc.

Ten klasický refraktometr z Meopty kompenzovaný je:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=30&id=1210113438

Ivan

máte někdo zkušenosti tímto lisem
http://www.medova.cz/?135,licí-forma-na-mezistěny

Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi 12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Licí formu na mezistěny jsem si u pana Trundy objednal v listopadu.Celé zařízení mi přišlo na dobírku,mělo však několik závažných nedostatků.
Rám byl zhotoven ze syrového dřeva,zkroucený do vrtule.
Rastr s buňkami byl hrbatý,takže tloušťka mezistěny byla
na jedné straně O,5 mm a na druhé straně 3 mm.
Požadovaný rozměr mezistěny se lišil asi o 1cm.
Celkové řemeslné zpracování na velice mizerné úrovni.
Lis sem příteli Trundovi vrátil a od listopadu s ním řeším
vrácení peněz,popř.zaslání nového výrobku,na kterém by se dalo alespoň trochu slušně pracovat.
Při telefonickém rozhovoru mi pan Trunda sdělil,
že na tomto zařízení se dá vyrobit cca,50 mezistěn za hodinu.Po té,co jsem si práci na lisu vyzkoušel,
myslím,že 10 mezistěn za hodinu by byl velký úspěch.
Myslím si,že investice do zařízení této kvality není
to nejlepší.
Hodně zdaru a šťastnou ruku při nákupu včelařských potřeb
přeje Jan.

Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!

Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15 lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík

Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra?
______________________________________________________________

Že by úl Slezan? ( tenkostěnný nízkonástavkový úl s patry na 12 rámků 45x17 cm )

S pozdravem M. Václavek

Omlouvam se ale take muzete ho koupit u pani Koppove v Olomouci take za
podobne ceny.
jan
----- Original Message -----
From: "Löffelmann" <info/=/honey-well.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 5:59 PM
Subject: Re: Refraktometr


Bohuzel Meopta uz refraktometry nevyrabi, dovazime vsak refr. ve stejne
kvalite i s teplotni kompenzaci. ( rekl bych ze v kvalite ATAGO ) Nesmite
vsak zapomenout na kalibraci a kalibracni kapalinu, kterou pro nas refr.
vyvinul Ing. Titera z Dolu. Pokud by Vas zajimala cena refr. tak je 1589,- s
moznosti slevy na 1509,- Ten nas refr. testoval take DOL a zaroven s nim i
pracuje a take ho tam muzete i koupit za podobnych podminek. Zavolejte primo
Ing Titeru.
Dekuji
jan


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 3:58 PM
Subject: Re: Refraktometr


Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě
pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi
12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Bohuzel Meopta uz refraktometry nevyrabi, dovazime vsak refr. ve stejne
kvalite i s teplotni kompenzaci. ( rekl bych ze v kvalite ATAGO ) Nesmite
vsak zapomenout na kalibraci a kalibracni kapalinu, kterou pro nas refr.
vyvinul Ing. Titera z Dolu. Pokud by Vas zajimala cena refr. tak je 1589,- s
moznosti slevy na 1509,- Ten nas refr. testoval take DOL a zaroven s nim i
pracuje a take ho tam muzete i koupit za podobnych podminek. Zavolejte primo
Ing Titeru.
Dekuji
jan


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 3:58 PM
Subject: Re: Refraktometr


Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě
pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi
12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Slezan býval 24 x 17 za mých mladých let Hospodařil na ním můj děda

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P???ezy 45x17
> Datum: 20.2.2009 18:53:28
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra?
> ______________________________________________________________
>
> Že by úl Slezan? ( tenkostěnný nízkonástavkový úl s patry na 12 rámků 45x17
> cm )
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Díky za reakce a info ohledně refraktometru. Když to teda veznu po lopatě tak tenhle http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/0502-refraktometr/
a tenhle http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester
jsou bez kompenzace teploty a musím před měřením zahřát nebo zchladit med na určitou teplotu abych měl přesný údaj o množství vody?
Jinak díky za nabídku Löffelmann, ale nějak se mi nepovedlo najít www stránky,obrázek refraktometru,adresu,nebo nějaký kontakt. Ale hodně jste mi pomohli,protože co se týká refraktometru tak o tom nevim celkem nic tak je lepší si nechat poradit.
Díky Pepek

Ono to s tím Langstrotem není tak jednoduché Prohlédneme li si různé světové katalogy tak zjistíme , že se používá několik délek rámků a to od 441 mm až po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm V Evropě se ustálilila míra metrická zaokrouhlená na celé cm tj. 450 mm a zrovna tak je to i s výškou. Takže v případě tohoto úlu se příliš nedá hovořit o světovosti. I naše Adamcova míra je právě jednou z modifikací přechodu na tento způsob včelaření v Amerikánech.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: LB <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P???ezy 45x17
> Datum: 20.2.2009 18:01:53
> ----------------------------------------
> Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15
> lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík
>
>
>

se používá několik délek rámků a to od 441 mm až po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm
-----
448mm měří právě ten amerikánský Langstroth. A pokud někdo nevěděl, že obměřuje palcovou míru, tak to prostě změřil jako 450mm. 2mm je běžná tolerance při práci se dřevem, respektive při běžné výrobě úlů. Nebo to neviděl jako problém.
Slezan vznikal za socialismu, takže v té době si asi těžko mohl požádat okresního tajemníka o výjezdní doložku a jet se podívat, jak to tam ve světě dělají. A představa, že by si někdo dovážel z USA rámky a rámková krmítka byla šílená. Takže proč honit milimetry, když nás od dovozu dělila dobře bráněná vlasti hráz. Prostě se asi řeklo, že to bude 45cm a dobře se to pamatovalo.
A 12 rámků prý používal už Farrar. Je to čtverec, vnitřek 465*465.
Jako Dadant systém to zkouší snad Dol. Já mám dost díla už postaveno v 10rámkových nástavkách a v dílně první čela pro 12rámků 45*30. Takže na jaře překládám první včelstva. Doufám. :-))

Karel

Máte někdo zkušenosti s přelarvovácím systémen MICot?Podělte se s ostatními!Díky čárlí

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan

Tak to mám starým včelařům, který si pošle zpětnou obálku i se známkou napsat do ní, ať si trhne …….Stupidita 21.století v trhu a podvodů.Patentový zákon je k ničemu a soudy…?
Včelaření ve skleněných nástavcích vzniklo na Moravě v Hřivínově Újezdě.
Rozšířily se až za Plzeň a dnes už to ukazují výrobci na netu v Německu i na Slovensku. Zatím nepochopili podstatu této myšlenky, ale je to rychlost, a potom většina si bude myslet, že to vzniklo v Německu.
B.V.

To je omyl. Na 99,9% a podle historie byly skleněné pozorovací úly známy dávno před vznikem samotného Hřivínova Újezdu jako prvotní osady. Vychází to i z logiky a podstaty vzniku a vynálezu výroby tabulového skla jako takového.
...........
>Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 2. 2009
Včelaření ve skleněných nástavcích vzniklo na Moravě v Hřivínově Újezdě.<

Mimo toto téma. Divily by jste se, jak dokáže taková domácí mezistěna změnit vůni medu. Ono totiž každá mezistěna projde komletní úpravou kusadly stavitelek a to při stavbě a jako konstukční materiál pro uchování medu je porézní. Je to jako plastová ovoněná nádoba, která část toho co má v sobě předá obsahu. Funguje na tomto principu výroby hodně kvalitních tekutin. Sám tu změnu aroma přisuzuji tomu, že vosk je zbaven mnohem více aromatických látek než při šetrnější ruční domácí výrobě. Sterilizace vosku není náročná, pokud se ví, jak nato. Požadavky na sterilizaci se podle zákona také změnily. (může se při vyšší teplotě zkrátit doba a jsou ověřeny i jiné kyseliny než sírová)


K fotce toho udělátka.
To není lis k práci. Za prvé to nemá vyřešené chlazení a za druhé bych si to nechal od pana Trundy předvést, protože to co říká o množství za hodinu, je pěkně nadsazené a je to klamavou výmluvou a reklamou. Jinak dát za takový klumprt takové peníze může snad jen neznalý. Jestli někdo chce lisovat mezistěny, ať se koupí válce. Výrobce často po domluvě umí předvést postup a to je druhá polovina úspěchu. Nové válce vystavovalo Polsko a němci také mají na výběr. Koupit a zainvestovat do nových válců je rozumnější než do starých a často poškozených a nesmyslně předražených.


............
>(81.90.173.228) --- 20. 2. 2009
Re: list na mezistěny (34308) (34310)
Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!<

Máte někdo zkušenosti s přelarvovácím systémen NICOT? Podělte se s ostatními! Díky čárlí

Je to Francúzka obdoba Jenterovho rámika, v ktorých M kladie v izolátore s prístupom včiel vajíčka do odoberacích materských misiek, do ktorých kladie vajíčka cez profil robotníčej bunky (5mm) a po troch dňoch keď sa larvičky vyliahnu, prekladajú sa na chovnú latku do chovného včelstva. Ostatný postup je rovnaký.

Popis Langstrothu je třeba na
http://www.n-vcelari.cz/lagstrothuv-system.htm

Adamcova míra snad měla vzniknout ze tří úzkovysokých rámků šířky 13 a výšky
24 položených k sobě, ty se snad měly používat původně jako úprava pro
rozběrné dílo do klátů a později v úzkovysokých zadem přístupných almárkách.
S langstrothy a obecně "Amerikány" nemá míra 39x24 nic společného, Adamcův
rámek byl vytvořen pro zadováky, cílem bylo podle mého názoru zmenšit počet
rámků ve včelstvu a umožnit v omezených prostorech včelínů nebo včelníků
vytvoření až 3 řad úlů nad sebou.

Ćistě pro informaci, používá někdo do Langstrothu jinou výšku rámku než ty
standartizované? ( 137, 159, 185, 232, 285, )

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 7:57 PM
Subject: Re:P???ezy 45x17


Ono to s tím Langstrotem není tak jednoduché Prohlédneme li si různé světové
katalogy tak zjistíme , že se používá několik délek rámků a to od 441 mm až
po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm V Evropě se ustálilila míra
metrická zaokrouhlená na celé cm tj. 450 mm a zrovna tak je to i s výškou.
Takže v případě tohoto úlu se příliš nedá hovořit o světovosti. I naše
Adamcova míra je právě jednou z modifikací přechodu na tento způsob
včelaření v Amerikánech.

Pepan

Asi by do úlů pasovaly klasické langstrotí rámky 448 x 168, to ale je nutno
vyzkoušet. Měly by být normálně v prodeji ve včelařských prodejnách. Já
osobně bych koupil pár kusů jako vzor a pak si doma udělal svou verzi. Jako
cenově výhodná verze by asi bylo nakoupit surové mokré dřevo, nechat několik
let někde pod střechou pořádně vyschnout a potom nechat z něho udělat
přířezy podle vzoru u nějakého místního dobrého stolaře. Je potom výhodné
topit dřevem, z metráků nenaštípaného palivového dřeva se potom vždy dá
vybrat pár kusů dobrých polen, které by neměl být problém někde dát
rozříznout na polotovar a po vysušení zpracovávat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "LB" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 6:01 PM
Subject: Přířezy 45x17


> Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15
> lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík

To je omyl. Na 99,9% a podle historie byly skleněné pozorovací úly známy dávno před vznikem samotného Hřivínova Újezdu jako prvotní osady. Vychází to i z logiky a podstaty vzniku a vynálezu výroby tabulového skla jako takového.
...........
Ukázky na výstavách byly a jsou pořád. Ale, že by už znali nástavkové včelaření? První skleněný nástavek, včetně podmetu, krmítka vystavoval Mgr. B. Tichý v Třebíči.
B.V.

Od loňska vlastním parní generátor spolu s bubnem na tavení plástů. Jde o velmi užitečné zařízení, co se šetření časových a materiálních nákladů spojených se zpracováním vosku týče.

Uvažuji o alternativním uplatnění této techniky. Napadlo mě využít toto zařízení při těžbě propolisu. V souvislosti s tím se chci zeptat, zda pára nepoškozuje polynet-síť ( http://www.vcelarenihrou.cz/17.005-polynet-sit-na-tezbu-propolisu-role-50-m-s-80-cm-cena-za-1-m ) a zda se vlivem vysokých teplot ( blízkých teplotě varu ) či odmáčení ve vodě nesnižuje kvalita ( biologická hodnota ) propolisu? Vydrolování propolisu ze sítí mě už přestává bavit!

Děkuji za odpověď.

S pozdravem M. Václavek

Náhodně jsem se sem dostal. Správně je 308 ml. Pokud použijete 367 ml budete mít 62 % kyselinu. Pokud někdo vypráví o molárních koncentracích pak jsou v molech a ne procentech.

Pan Adamec po vzoru amerikánů navrhl úl Hospodář o čtvercovém půdorysu Míra byla navržena na využití plástů ze tří u nás tehdy nejvíce používaných úlů , to Moravský, Slezký a¨Německý stojan všechny měly právě délku 24 cm ÚL Hospodář byl navržen z 2 " prken nebo izolovaný z 3 - 6 cm izolací a měly po vzoru Amerikánů odnímatelné dno.
Dnešní prodávané úly nejsou vlastně nic jiného než zcizený nápad
Bohužel se právě tyto úly neujaly a začal se vyrábět Budečák. Z celého toho nápadu zůstala je ta míra 39 x 24

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:P???ezy 45x17
> Datum: 21.2.2009 12:03:57
> ----------------------------------------
> Popis Langstrothu je třeba na
> http://www.n-vcelari.cz/lagstrothuv-system.htm
>
> Adamcova míra snad měla vzniknout ze tří úzkovysokých rámků šířky 13 a výšky
> 24 položených k sobě, ty se snad měly používat původně jako úprava pro
> rozběrné dílo do klátů a později v úzkovysokých zadem přístupných almárkách.
> S langstrothy a obecně "Amerikány" nemá míra 39x24 nic společného, Adamcův
> rámek byl vytvořen pro zadováky, cílem bylo podle mého názoru zmenšit počet
> rámků ve včelstvu a umožnit v omezených prostorech včelínů nebo včelníků
> vytvoření až 3 řad úlů nad sebou.
>
> Ćistě pro informaci, používá někdo do Langstrothu jinou výšku rámku než ty
> standartizované? ( 137, 159, 185, 232, 285, )
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 7:57 PM
> Subject: Re:P???ezy 45x17
>
>
> Ono to s tím Langstrotem není tak jednoduché Prohlédneme li si různé světové
> katalogy tak zjistíme , že se používá několik délek rámků a to od 441 mm až
> po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm V Evropě se ustálilila míra
> metrická zaokrouhlená na celé cm tj. 450 mm a zrovna tak je to i s výškou.
> Takže v případě tohoto úlu se příliš nedá hovořit o světovosti. I naše
> Adamcova míra je právě jednou z modifikací přechodu na tento způsob
> včelaření v Amerikánech.
>
> Pepan
>
>
>
>

I Gregor Mendl si pro pozorování života včel nechal takový úl vyrobit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 21.2.2009 13:07:13
> ----------------------------------------
> To je omyl. Na 99,9% a podle historie byly skleněné pozorovací úly známy
> dávno před vznikem samotného Hřivínova Újezdu jako prvotní osady. Vychází
> to i z logiky a podstaty vzniku a vynálezu výroby tabulového skla jako
> takového.
> ..........
> Ukázky na výstavách byly a jsou pořád. Ale, že by už znali nástavkové
> včelaření? První skleněný nástavek, včetně podmetu, krmítka vystavoval Mgr.
> B. Tichý v Třebíči.
> B.V.
>
>
>

Pan Adamec po vzoru amerikánů navrhl úl Hospodář o čtvercovém půdorysu
-------
mYSLÍM ŽE PÁR PĚKNÝCH A FAKTOGRAFICKÝCH ČLÁNKŮ BYLO V MODERNÍM VČELAŘI ROČNÍK 2004. bYLO TO PRÁVĚ 100 let od "sjezdu" českyých včelařů, kde Adamec přednesl nejméně 2 možnosti - první převzít originál, druhý byly právě ty tři voští na výšku. Pokud se nepletu, tak se hlasovalo a i návrhy snad byly předzpracovány v komisi. Takže Adamcova míra je spíš jen označení času,předsednictví než autora.
Úl navrhl a vyráběl někdo úplně jiný. Pro nezájem o Hospodář začal vyrábět pro české pokrokové včelaře Budečáky.
Tedy hybrid (spíše mutant) mezi almárkou a langstrothem. Osobně si myslím, že než budečák na plodiště a medník 39*24 byly ty původní almárky pro včely lepší.
V MV byl tehdy taky otiště dopis krajana, který včelařil v Jižní Africe a doporučoval právě vzorový nákup Langstrothů od Rootse do každého "kraje" a převzetí originálu.
Ale je to již tradicí, my se od nějakých emigrantů nenecháme poučovat. Svět se učí od nás a tak mu nyní nezbyde než převzít tu nejlepší ze světových měr. 39*24.
Jinak nás nikdy nedožene! :-)))

Karel

A stále dokola.Umíte číst? Jestli ne, požádejte někoho z Obecné školy.Je to ve V4elařství na které zde právě nadáváte, je to na internetu ČSV. Trochu přemýšlet by nevadilo.

P. Tichý, vážím si Vás jak odborníka, ale sám musíte uznat, že pokud chci být organizován u ČSV, jsou podmínkou členství platby příspěvků organizaci. Na to nic nenamítám, každá organizace potřebuje pro svou činnost fin. prostředky. Ale časopis včelařství musím odebírat ať chci anebo nechci, nemám možnost výběru. Zde na konferenci jsem se pouze dotázal, jak to vidí ostatní, nebo jestli je to jen můj názor, že se časopis ubírá ne zrovna nejlepší cestou. Nikomu jsem nenadával a neurážel. Dle vyjádření některých redaktorů časopisu je patrno, že tuto konferenci navštěvují. Zde mohou vidět odezvu, případně na mi reagovat nebo se nad odezvou zamyslet. Nemyslím si, že konference je samé negativum, občas se zde dají pochytit zajímavé nápady a odkazy, i když stále dokola a dokola. Vždyť opakování je matka moudrosti.

Dneska nejdůležitější vlastnost úlu, to je schopnost nárazově pojmout velké
jednorázové snůšky, protože po zbytek roku se včely sotva uživí, a tím
udržet jakousi rentabilitu včelaření, tehdy byla úplně zbytečná. Při
tehdejším zemědělství musela být z plevelů v plodinách, na mezích, na
úhorech a různých pastvinách pro chudší být téměř souvislá snůška od dubna
po září, takže stačilo co 14 dní, tři týdny vybírat včelstva a vytáčet med.
Roje byly spíše vítanou možností ke zvýšení počtu včelstev než problémem.
Při takovém včelaření je prakticky jedno, jestli se včelaří v nástavkovém
úlu nebo zadováku. Nástavkový úl Hospodář, pravděpodobně násobně dražší než
zadovák a tehdy obtížně vyrobitelný doma sliboval životnost venku těch 10 -
15 let a pod přístřeškem podobným, pod jakým se dávaly kláty tak 25 let.
Zadovák na 2x12 rámků 39x24 umístěný v krytém včelíně sliboval životnost
50 - 100 let a při umístění úlů v řadách nad sebou sliboval z jednoho metru
čtverečního kryté plochy včelína výnos 50 - 100 kg medu. Když se k tomu
ještě připočte to, že na většině našeho území se odjakživa včelařilo v
klátech, které jsou přirozeně zadovákovými úly, jenom na malém území, kde
nebyly lesy, se dělaly úly z prstenců z proutí nebo slámy, tudíž přirozeně
nástavkovými úly a "staří zkušení" ve vedení jednotlivých včelařských
spolků, kteří o tom rozhodovali, asi většinou začínali na těch klátech, je
jasné, že nástavkové včelaření tehdy nemělo šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 21, 2009 8:37 PM
Subject: Re: Re:P???ezy 45x17


> Pan Adamec po vzoru amerikánů navrhl úl Hospodář o čtvercovém půdorysu
> -------
> mYSLÍM ŽE PÁR PĚKNÝCH A FAKTOGRAFICKÝCH ČLÁNKŮ BYLO V MODERNÍM VČELAŘI
> ROČNÍK 2004. bYLO TO PRÁVĚ 100 let od "sjezdu" českyých včelařů, kde
Adamec
> přednesl nejméně 2 možnosti - první převzít originál, druhý byly právě ty
> tři voští na výšku. Pokud se nepletu, tak se hlasovalo a i návrhy snad
byly
> předzpracovány v komisi. Takže Adamcova míra je spíš jen označení
> času,předsednictví než autora.
> Úl navrhl a vyráběl někdo úplně jiný. Pro nezájem o Hospodář začal vyrábět
> pro české pokrokové včelaře Budečáky.
> Tedy hybrid (spíše mutant) mezi almárkou a langstrothem. Osobně si myslím,
> že než budečák na plodiště a medník 39*24 byly ty původní almárky pro
včely
> lepší.
> V MV byl tehdy taky otiště dopis krajana, který včelařil v Jižní Africe a
> doporučoval právě vzorový nákup Langstrothů od Rootse do každého "kraje" a
> převzetí originálu.
> Ale je to již tradicí, my se od nějakých emigrantů nenecháme poučovat.
> Svět se učí od nás a tak mu nyní nezbyde než převzít tu nejlepší ze
> světových měr. 39*24.
> Jinak nás nikdy nedožene! :-)))
>
> Karel

Takže já to shrnu, na servru ČSV to není , stránky se upravují a na starých to nemohu najít. Ve Včelařství 3/2009 , které mám před sebou , a na které nenadávám , i když tam zrovna nic není , také není nic o dotacích na zdvihací zařízení. Poslední dobou opravdu nerad čtu, zvláště bláboly které se tisknou stále dokola(netýká se včelařství). Pověřil jsem tedy dětičky z té obecné školy , ale nic.

V posledním vydánín Včlařství je uvedeno, že informace a tiskopisy k čerpání tzv. evropské dotace tedy dle nařízení vlády č. 197/95 Sb. budou v dalším vydání. (strana 60).

I Gregor Mendl si pro pozorování života včel nechal takový úl vyrobit

Pepan

Využívaní skla, pozorovací úly, okýnka atd. existuje už dlouho. Jde úplně o něco jiného. Jde o vytvoření systému výroby skleněných nástavků, celých úlů a jejich využití v praxi.Např. pro začátečníky. Přijdou učitelé včelařství, kteří už něco vědí o včelách a diví se, že to může existovat. Byl tu učitel a prohlásil, že poprvé v životě si prohlídl včely večer s baterkou jak zimují o vánocích. Vývoj jde dál a hledají se další možnosti využití.
B.V.

To tedy v poslední době tato včelařská konference dopadla. Svoje stálé slovo má zde ponejvíce 4 - 5 neúnavných dopisovatelů i když v poslední době přibudl na posilu J.M. Dlouhodobý učitel včelařství,přítel B.T. taky tady brzy skončí,i když poměrně pozdě začal a snažil se uvádět věci na pravou míru,jenže nepochopil,že pro něj tudy cesta nevede. Na druhé straně je ale zapotřebí říci,že by byla škoda , aby v budoucnu tato rubrika zanikla. Ukazuje totiž na to,že nejsou v této zemi pouze registrovaní včelaři,ale i ti,co si myslí,že jakákoliv organizace pro ně je přítěží , která je zve na členské schůze a podobné aktivity a jim to není zapotřebí,protože jsou volnomyšlenkáři a nezávislí.To pramení z jejich letory,oni ani za to nemohou,takoví byli a i do budoucna budou a není na škodu si je vyslechnout. My také nejsme nadšeni z našeho současného vedení,ale takový je život a v budoucnu si snad zvolíme vedení nové a možná i lepší,které vydobude pro včelaře jinou pozici nežli ji má dneska,ale to záleží na nás všech,jak se k tomu postavíme.

Dík, tak si počkám.

Nemyslím si, že by ČSV fungovala zásadně špatně. Určitě by bylo potřeba omladit členstvo v ústředních orgánech, přineslo by to nový vítr. Možná by stálo zamyslet se nad současnou org. strukturou, např. zda neopustit okresní model a spíše regovat na krajská zřízení tedy vytvořit krajské organizace s právní subjektivitou (ty dnešní krajské koordinační výbory subjektivitu nemají) možná i s poloplaceným funkcionářem.
Myslím, že je krajně neseriózní říci, že ČSV funguje špatně. Podívjte se každý do své ZO, jak funguje, kdo a za co pracuje a jak jsou ostatní členové ochotni něco pro organizaci dělat.
Kritizovat je příliš jednoduché, něco skutečně vytvořit je však již složitější.

Jsem rád, že jsem trošku vyprovokoval.V odpovědi se mi nejednalo o Včelařství ani o MV. Oba časopisy, které máme, jsou potřebné, odbírám je od samého počátku, podrobně je čtu, vážím si jich protože v obou najdu vždy nějaké poučení či podnět. Protože je čtu, tak také něco vím o datacích čili o Nařízení vlády č. 197 / 2005.... bylo tam i vysvětlení ředitele Státního zemědělského investičního fondu /SZIF/ při MZ ke všem § t.zv dotace EU. Tuto Diskuzi sleduji pravidelně každý večer, smiřuji se i s jednoduchými otázkami na které lze najít odpovědi v každé včelařské knize, ale mohou vést i z hlubšímu zamyšlení. O dotacích od Nového roku bylo zde několikrát psáno a zejména o § 4 - vytáčení medu- tzv. technická pomoc a § 6 - kočování, jde o investice nad 20 tisíc, a je to necelý týden, co zde někdo odpovídal, že lze obdržet 50% a zvedací zařízení je zrovna vyjmenováno mezi předněty na které lze dotaci čerpat.. Jedná se mi o to, že stále omílat jedno a to samé je ztráta času.

Podrobnosti o dotaci EU najdete:Český svaz včelařů,, stskněte 6. řádek po straně - Podpora včelařství, najděte si Nařízení vlády 197 / 2005 ne 2007 - tam jsou jen úpravy, dále kočování skoro na konci , Druhy kocovných zařízení, Velké písmeno D odstavec 2
Doufám, že jsem to popsal podrobně, v předcházejících odstavcích jsou popsány termíny a další podrobnosti. A´t se Vám to podaří získat, škoda každé koruny, kterou by moloch EU spolkl a nevydal potřebným.

No jo... Ale s malou trochou nadsázky by se dalo říci, že bez toho omílání
by konference zela prázdnotou - a tak si raději řekněme: "Opakování , matka
moudrosti" :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2009 5:28 PM
Subject: Dotace a únor bílý


Jsem rád, že jsem trošku vyprovokoval.V odpovědi se mi nejednalo o
Včelařství ani o MV. Oba časopisy, které máme, jsou potřebné, odbírám je od
samého počátku, podrobně je čtu, vážím si jich protože v obou najdu vždy
nějaké poučení či podnět. Protože je čtu, tak také něco vím o datacích čili
o Nařízení vlády č. 197 / 2005.... bylo tam i vysvětlení ředitele Státního
zemědělského investičního fondu /SZIF/ při MZ ke všem § t.zv dotace EU.
Tuto Diskuzi sleduji pravidelně každý večer, smiřuji se i s jednoduchými
otázkami na které lze najít odpovědi v každé včelařské knize, ale mohou
vést i z hlubšímu zamyšlení. O dotacích od Nového roku bylo zde několikrát
psáno a zejména o § 4 - vytáčení medu- tzv. technická pomoc a § 6 -
kočování, jde o investice nad 20 tisíc, a je to necelý týden, co zde někdo
odpovídal, že lze obdržet 50% a zvedací zařízení je zrovna vyjmenováno mezi
předněty na které lze dotaci čerpat.. Jedná se mi o to, že stále omílat
jedno a to samé je ztráta času.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3877 (20090222)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Určitě by bylo potřeba omladit členstvo v ústředních orgánech, přineslo by to nový vítr. Možná by stálo zamyslet se nad současnou org. strukturou, např. zda neopustit okresní model a spíše regovat na krajská zřízení tedy vytvořit krajské organizace s právní subjektivitou (ty dnešní krajské koordinační výbory subjektivitu nemají) možná i s poloplaceným funkcionářem.
------
Jako bych už to někde slyšel:-)
Svazové sklenice, podpora prodeje medu, ..... a taky krajské výbory. Kolego, najdi si Včelařství, předsjezodvý ročník a počti si. Jak masy odsuzovaly takové nesmysly mladých kariéristů toužících po korytech :-)

Například jak angažovaní soudruzi aniž by se jednání zůčastnili psali rozhořčené dopisy do redakce a ta je v bohaté předsjezdové diskuzi otiskovala.

Cože se to vlastně odsoudilo?
http://N-VCELARI.CZ například zde
pod
6.3. " Byl jsem v Brně minulý víkend nebo před 20 lety ? "

m.j.
Krajské koordinační rady
- nemají oficiální statut (IČO) – vždy jedná „aktivní okres“
- nejsou partnery pro krajskou státní správu
návrhy:
- zřídit regionální (krajská) včelařská centra
- placený pracovník (fundovaný vztah ke státní správě) +)
- odborné řešení dotační politiky na regionální úrovni (SROP, INTERREG)
- oficiální spolupráce s MZe, Min. životního prostředí, Min. školství, SVS na regionální úrovni
- regionální včelařské vzdělávání (semináře, kurzy, akademie, atd.)
- regionální včelařské vzdělávací středisko

+) na úrovni kraje (regionu) zaměstnat odborného pracovníka (možná na začátek na ½ úvazku) pro fundované vedení regionu ve vztahu ke státní správě, krajským dotacím z EU (SROP, INTERREG), k ZO v kraji, k regionálnímu vzdělávání, k léčení apod. Měl by se stát pravidelným dopisovatelem do ústředního časopisu a regionálního tisku apod.

--------

Pochybuji že v příštím volebním období bude nějaký zájem uvolňovat funkce mladým a mám takový dojem, že i ten zájem mladých opadl. Ale je to už takový pohled z venčí. Přesto přeji příjemné sny. Co jiného se teď dá v únoru dělat. :-))


Karel

Podívej ´ se do katalogů firem které vyrábí nebo lépe řečeno nabízí výrobky pro včelař každý národ má svoji národní míru jako standart A AŽPOTOM NÁSLEDUJÍ langtrosrot atd, Tady jde již jen o způsob včelaření a jedno na jakémkoliv rozměru rámků.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:P???ezy 45x17
> Datum: 21.2.2009 20:37:37
> ----------------------------------------
> Pan Adamec po vzoru amerikánů navrhl úl Hospodář o čtvercovém půdorysu
> -------
> mYSLÍM ŽE PÁR PĚKNÝCH A FAKTOGRAFICKÝCH ČLÁNKŮ BYLO V MODERNÍM VČELAŘI
> ROČNÍK 2004. bYLO TO PRÁVĚ 100 let od "sjezdu" českyých včelařů, kde Adamec
> přednesl nejméně 2 možnosti - první převzít originál, druhý byly právě ty
> tři voští na výšku. Pokud se nepletu, tak se hlasovalo a i návrhy snad byly
> předzpracovány v komisi. Takže Adamcova míra je spíš jen označení
> času,předsednictví než autora.
> Úl navrhl a vyráběl někdo úplně jiný. Pro nezájem o Hospodář začal vyrábět
> pro české pokrokové včelaře Budečáky.
> Tedy hybrid (spíše mutant) mezi almárkou a langstrothem. Osobně si myslím,
> že než budečák na plodiště a medník 39*24 byly ty původní almárky pro včely
> lepší.
> V MV byl tehdy taky otiště dopis krajana, který včelařil v Jižní Africe a
> doporučoval právě vzorový nákup Langstrothů od Rootse do každého "kraje" a
> převzetí originálu.
> Ale je to již tradicí, my se od nějakých emigrantů nenecháme poučovat.
> Svět se učí od nás a tak mu nyní nezbyde než převzít tu nejlepší ze
> světových měr. 39*24.
> Jinak nás nikdy nedožene! :-)))
>
> Karel
>
>
>

Až se skutečně začnou masově využívat současné techniky, internet atd,
objeví se prostor pro spojování a slučování základních organizací ve větší
celky nebo možná k zrušení základních organizací a jejich nahrazením jednou
organizací v okresu, Tím se zlevní činnost ČSV a zrychlí odezva jednotlivých
členů k vedení. Otázka je, kdy to bude a jestli současné vedení bude tyto
kroky podporovat nebo jim naopak bránit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2009 6:43 PM
Subject: Re: únor bílý,pole sílí


> Určitě by bylo potřeba omladit členstvo v ústředních orgánech, přineslo by
> to nový vítr. Možná by stálo zamyslet se nad současnou org. strukturou,
> např. zda neopustit okresní model a spíše regovat na krajská zřízení tedy
> vytvořit krajské organizace s právní subjektivitou (ty dnešní krajské
> koordinační výbory subjektivitu nemají) možná i s poloplaceným
> funkcionářem.
> ------
> Jako bych už to někde slyšel:-)
> Svazové sklenice, podpora prodeje medu, ..... a taky krajské výbory.
> Kolego, najdi si Včelařství, předsjezodvý ročník a počti si. Jak masy
> odsuzovaly takové nesmysly mladých kariéristů toužících po korytech :-)
>
> Například jak angažovaní soudruzi aniž by se jednání zůčastnili psali
> rozhořčené dopisy do redakce a ta je v bohaté předsjezdové diskuzi
> otiskovala.
>
> Cože se to vlastně odsoudilo?
> http://N-VCELARI.CZ například zde
> pod
> 6.3. " Byl jsem v Brně minulý víkend nebo před 20 lety ? "
>
> m.j.
> Krajské koordinační rady
> - nemají oficiální statut (IČO) – vždy jedná „aktivní okres“
> - nejsou partnery pro krajskou státní správu
> návrhy:
> - zřídit regionální (krajská) včelařská centra
> - placený pracovník (fundovaný vztah ke státní správě) +)
> - odborné řešení dotační politiky na regionální úrovni (SROP,
> INTERREG)
> - oficiální spolupráce s MZe, Min. životního prostředí, Min.
> školství, SVS na regionální úrovni
> - regionální včelařské vzdělávání (semináře, kurzy, akademie, atd.)
> - regionální včelařské vzdělávací středisko
>
> +) na úrovni kraje (regionu) zaměstnat odborného pracovníka (možná na
> začátek na &#189; úvazku) pro fundované vedení regionu ve vztahu ke státní
> správě, krajským dotacím z EU (SROP, INTERREG), k ZO v kraji, k
> regionálnímu vzdělávání, k léčení apod. Měl by se stát pravidelným
> dopisovatelem do ústředního časopisu a regionálního tisku apod.
>
> --------
>
> Pochybuji že v příštím volebním období bude nějaký zájem uvolňovat funkce
> mladým a mám takový dojem, že i ten zájem mladých opadl. Ale je to už
> takový pohled z venčí. Přesto přeji příjemné sny. Co jiného se teď dá v
> únoru dělat. :-))
>
>
> Karel

POKUD SE TÝKÁ DOTACÍ TAK SE VŽDY TÝKALY ZÁKLADNÍHO VYBAVENÍ PRO ZAČÍNAJÍCÍ VČELAŘE . ZVEDACÍ zařízení to asi těžko bude tím standartem?
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 22.2.2009 11:00:51
> ----------------------------------------
> Takže já to shrnu, na servru ČSV to není , stránky se upravují a na starých
> to nemohu najít. Ve Včelařství 3/2009 , které mám před sebou , a na které
> nenadávám , i když tam zrovna nic není , také není nic o dotacích na
> zdvihací zařízení. Poslední dobou opravdu nerad čtu, zvláště bláboly které
> se tisknou stále dokola(netýká se včelařství). Pověřil jsem tedy dětičky z
> té obecné školy , ale nic.
>
>
>

Podívej se do katalogů firem které vyrábí nebo lépe řečeno nabízí výrobky pro včelař každý národ má svoji národní míru jako standart A AŽPOTOM NÁSLEDUJÍ langtrosrot atd
----
No právě proto, že každý národ (alepoň tady v Evropě) má alespoň jednu národní míru (u nás i jednu federální) a pak až ten langstroth, tak první plast. rámek s mezistěnou u nás je právě pro ten Langstrot. Plastová mřížka je pro Langstroth (a národní míru po odříznutí) a plastové rámkové krmítko pro langstroth. Když do formy někdo dává své prachy, tak si pozorně spočítá návratnost. Smaozřejmě jsou státy, kde mají jen jeden úl a jednu míru a tam je to taky dobrá investice. Ale na naše národní míry by to byla pořádná a asi nenávratná investice.
I když kdyby se za těch 20Milionů nenávratné půjčky Včele nechalo udělat dvacet forem na národní míry, alepoň něco by z nich zůstalo:-))

Karel

KaJi:>I když kdyby se za těch 20Milionů nenávratné půjčky Včele nechalo udělat dvacet forem na národní míry, alepoň něco by z nich zůstalo:-))<
..........

Hold vyšší zájem.

Ze začátku včelaření jsem byl nucen všechno zařízení si kupovat. Během mnoha let včelaření, zařízení zastaralo a už by vůbec neodpovídalo dnešní době a dnešním potřebám.Začalo to nejen rezavěním medometu, ale natíraní jsem vyloučil. U těch kupovaných se toho tolik nezměnilo, mimo ceny včetně složitosti, a proto jsem si začal všechno vyrábět podle toho co vyhovuje včelám a taky požadavkům moderní doby.Složitosti se vyhýbám. To mě přinutilo všechny operace od výroby medometu, úlů, rámků, jeřábů až po včelaření si zjednodušit. Náklady na včelaření snižovat. Složité systémy např. Langstrothu opustit. /Používáme vynálezy Langstrotha z roku 1852,a jeho mezery budou platit pořád, ale dnes už doba pokročila. Doba ergonomie, bioniky, nové techniky, nemocí včel a čím dál dražšího materiálu na výrobu atd. Už i vnuk tvrdí, že mu včely raději staví dolů než do šířky. Je to jejich přirozený pud, ale přinutit je můžeme ke všemu. V našich podmínkách naprosto vyhovuje šířka 39 cm a výška co největší./
Nevlastním žádné jiné výrobní prostředky než běžný kutil. Náklady na výrobu přepočítávám na cenu medu. Např. náklady na jednoduchý jeřáb mne vyšly na 10 kg medu. Medomet na 15kg medu. Dotace pro toho, kdo je určitě potřebuje a nechytračí, jsou potřebné. Je většina šikovných kutilů, kteří se obejdou. Sám jsem využil dotace v jiném oboru než je včelaření.
Je to ztráta svobody a respektování stanovených pravidel, které by se měly dodržovat. Vyházelo se taky hodně peněz na špatné podnikatelské záměry. Na špatné včelaření. Tam kde by peníze prospěly potřebným, nebo na výzkum se nedostaly.
B.V.

Ale když to přece není pravda. Například dotace na medomet a jiná zařízení,
na kočování, na léčení a vůbec ....to jsou všechno dotace pro všechny.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2009 7:26 PM
Subject: Re: dotace


POKUD SE TÝKÁ DOTACÍ TAK SE VŽDY TÝKALY ZÁKLADNÍHO VYBAVENÍ PRO ZAČÍNAJÍCÍ
VČELAŘE . ZVEDACÍ zařízení to asi těžko bude tím standartem?
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 22.2.2009 11:00:51
> ----------------------------------------
> Takže já to shrnu, na servru ČSV to není , stránky se upravují a na
> starých
> to nemohu najít. Ve Včelařství 3/2009 , které mám před sebou , a na které
> nenadávám , i když tam zrovna nic není , také není nic o dotacích na
> zdvihací zařízení. Poslední dobou opravdu nerad čtu, zvláště bláboly které
> se tisknou stále dokola(netýká se včelařství). Pověřil jsem tedy dětičky z
> té obecné školy , ale nic.
>
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3877 (20090222)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Příteli Polašku.Vaše fantazírování ohledně zjednodušení činnosti ČSV je dle mého názoru,jenom nepromyšlený blábol.Vždyt´Vy tímto popíráte práci(dobrovolnou)všech funkcionářů ZO ČSV,v prvé řadě důvěrníků a i členů výboru zo.Konkretně o Vás jsem si mýslel,že máte organizační problematiku ČSV v malíčku.Co se týka odborných příspěvků,tak musím uznat,že jste jedním z nejlepších na této diskusi.Ale to zjednodušení práce až na jeddnu organizaci místo OV jste kapku přehnal.Je pravdou,že v UV by to už chtělo výměnu aspon 2/3členů aby prace tohoto orgánu oživla.Nebránil bych ani jiným vylepšením,ale zásadně jsem proti nějaké likvidaci ČSV.kAždý model se dá vylepšit.

Pane, to není fantazírování. Pan Polášek jistě neměl na mysli zrušení ZO ve smyslu společenském (společnost včelařů v místě) ale organizačním a administrativním. V tom jsou mnohde velké problémy, nemají k dispozici kvalifikované účetní a vedení ZO a nadšení tu nepomůže. FÚ zatím mhouří oči, ale vše do času.

Zdravim vsechny vcelare,mel bych prozbu shanim vcelarskou maringotku prazdnou bez vcelstev v Olomouckem kraji.Predem dekuji za Vasi pomoc.
S pozdravem
Marek

Kolem ČSV se dá lecos změnit, ale to, jak je činnost a struktura nastavena především pro zájmové včelaře, je výchozí. Proto vznikly a vznikají další profesionální aktivity, spolky a společnosti přátel práce ve včelaření, atp. Musím zde i samochvalně napsat, že i Gustimilián Pazderka se oficiálně písemně zapisuje, coby jako negativní dojem jednoho pohlavára ČSV do čas. Včelařství. :-)

To je tou hlavní změnou.

Jinak konstruktivně. Jakmile by se přístupy v ČSV demokraticky změnily, je vždy naděje, že se celá činnost zjednoduší a v systému počítačových sítí a databází se těžko někdo schová, když neplní například zákonné povinnosti, který ten systém může v případě aktivního členství mít jako funkční prvek. Ten systém by mohl sám hlášení posílat po nějaké odezvě za členy a tím se jim může papírově odlehčit. Jde to mnoha způsoby, ale ty zde nebudu už vytrubovat, protože jsem je tu kdys psal a byl jsem jen pro smích tak jak se tu teď snaží zesměšňovat p.Poláška p. vosař.

Divily by jste se, ale jsou zatím ještě členové ZO, které ani neví co to je hlášení stanoviště na obec nebo do registru. To není o dobrovoslnosti ale otom, jak to v ZO a tím i celé ČSV pro členskou a administrativu s tím spojenou zjednodušit. Ale to je o nových přístupech v ZO a o členech, o komunikaci s okolím a jako chovatel včelstev a i nečlen jak plnit povinnosti s přehledem bez zbytečné úřední zátěže. Pochopit to snad jde.


............
>vosař (82.150.166.38) --- 23. 2. 2009
Re: únor bílý,pole sílí (34339) (34341) (34345) (34347)
Příteli Polašku.Vaše fantazírování ohledně zjednodušení činnosti ČSV je dle mého názoru,jenom nepromyšlený blábol.Vždyt´Vy tímto popíráte práci(dobrovolnou)všech funkcionářů ZO ČSV,v prvé řadě důvěrníků a i členů výboru zo.Konkretně o Vás jsem si mýslel,že máte organizační problematiku ČSV v malíčku.Co se týka odborných příspěvků,tak musím uznat,že jste jedním z nejlepších na této diskusi.Ale to zjednodušení práce až na jeddnu organizaci místo OV jste kapku přehnal.Je pravdou,že v UV by to už chtělo výměnu aspon 2/3členů aby prace tohoto orgánu oživla.Nebránil bych ani jiným vylepšením,ale zásadně jsem proti nějaké likvidaci ČSV.kAždý model se dá vylepšit.<

V našich podmínkách naprosto vyhovuje šířka 39 cm a výška co největší.
---------------------------------------------------------
Jsou nějaké zkušenosti z kombinaci vysokých a nízkých nástavků rámkové míry 39x24? Líbila by se mi kombinace výšek 29 a 19 cm.

Gusto nic ve zlém. Je hezké, že dnes se sposta záležitostí nechá vyřídit elektronickou poštou. Je spousta funkcionářů v ZO, kteří se na počítač dívají jako na "strašáka" a nechtějí mít s počítačem nic. Hodně funkcionářů ZO v minulostí /dnes jsou to převážně důchodci/ podepísovalo pouze výplatní listinu a to bylo všechno. Nelze to nikomu vyčítat, neměl by to kdo dělat. Včelaření není tak atraktivní, aby o to měl někdo větší zájem a už nějaké funkce, to vůbec ne.
Takže evidence v ZO se dělají klasikou, "propíska a nějaké tabulky" Pak to někdo musí vkládat do počítače do nějakých programů - chce to EU.
Bude to ještě nějakou dobu trvat, minimálně jednu generací, než to opravdu půjde jednoduchým způsobem.

Nic ve zlém, příteli, ale třeba jen k těm plesům. Všiml jste si, že plesů už
vůbec tak nějak ubylo? Doby, kdy plesy byly prostředkem poměrně snadného a
jistého zisku pro pořádající organizace, jsou už dávno pryč. Dnes je to
většinou ztrátová záležitost.... Nevím také, jaké Vy máte zkušenosti se
svými funkcionáři a důvěrníky, ale alespoň u nás jsou to obětaví lidé, kteří
neváhají "za hubičku" obětovat svůj čas ve prospěch ostatních, a už vůbec
bych je neosočoval lpěním na starých metodách léčení za svědomité dodržování
všech nařízení KVS...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 24, 2009 8:20 AM
Subject: Re: únor bílý,pole sílí


Já mám právě s dobrovolnými funkcionáři ZO špatné zkušenosti. S jejich
namyšleností a nemožností přijmout jiný názor a lpěním na starých způsobech
třeba při organizaci léčení. Ty zkušenosti se spíše zhoršují než zlepšují a
vypadá to skutečně na to, že časem se stanu nečlenem Svazu. Zároveń taky
vidím, že společenská funkce ZO v místě, běžná přes pořádání včelařských
plesů, prodejních výstav atd, protože tato za socialismu výdělečná činnost
už dávno vydělečná není, v podstatě zmizela. Pár placených okresních
funkcionářů by tuto činnost zvládlo podstatně lépe a efektivněji než horda
dobrovolných funkcionářů ZO.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vosař" <sedmilha*/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 23, 2009 9:37 PM
Subject: Re: únor bílý,pole sílí


> Příteli Polašku.Vaše fantazírování ohledně zjednodušení činnosti ČSV je
dle
> mého názoru,jenom nepromyšlený blábol.Vždyt´Vy tímto popíráte
> práci(dobrovolnou)všech funkcionářů ZO ČSV,v prvé řadě důvěrníků a i členů
> výboru zo.Konkretně o Vás jsem si mýslel,že máte organizační problematiku
> ČSV v malíčku.Co se týka odborných příspěvků,tak musím uznat,že jste
jedním
> z nejlepších na této diskusi.Ale to zjednodušení práce až na jeddnu
> organizaci místo OV jste kapku přehnal.Je pravdou,že v UV by to už chtělo
> výměnu aspon 2/3členů aby prace tohoto orgánu oživla.Nebránil bych ani
> jiným vylepšením,ale zásadně jsem proti nějaké likvidaci ČSV.kAždý model
se
> dá vylepšit.



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3883 (20090224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

V našich podmínkách naprosto vyhovuje šířka 39 cm a výška co největší.
---------------------------------------------------------
Jsou nějaké zkušenosti z kombinaci vysokých a nízkých nástavků rámkové míry 39x24? Líbila by se mi kombinace výšek 29 a 19 cm.

Určitě a dokonce si to vychvalují. Vadila mi ta práce navíc s počty rámků, mřížek, vysoké pracnosti kombinováním, a už se k tomu nikdy nevrátím. Včely vydrží všechno, ale dnes mne zajímá taky výnos na 1 rámek, obměna díla a kvalita medu.
B.V.

Příteli Polašku.Vaše fantazírování ohledně zjednodušení činnosti ČSV
-------------
Příteli Vosaři,
co navrhuješ ty?

Já si myslím, že než dvacet mírně placených unavených funkcionářů vyplňujících papíry a polovinu času trávicích sledováním a studováním předpisů, by mohl nahradit okresní, nebo několikaokresní poloprofesionál. O využití počítačů a jejich propojení je zbytečné mluvit. To byla tak doba před deseti lety, dnes je to jasné.
Členové platí dostatečně velké příspěvky aby měli právo na kvalitní servis a my nečlenové by jsme to zacálovali.
Nevidím důvod, abych chlapovi (slečně, paní) co mi pomůže s vyřízením dotace neposkytl honorář. Daňové přiznání taky nikdo nevyplňuje zadarmo.

Problém je, že stávající systém je nezměnitelný. I kdyby byla nějaká vůle.

Jednoduší je většinou vybudovat něco nového, než staré změnit. :-)

Takže Vosaři, a další, co stím uděláte?

Karel