Archiv Včelařské konference

Obrátila se na mne včelařka z naší organizace,která má včely umístěny pod vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.Má proto obavy,že budou včely hlukem ohroženy.Nemáte s tím někdo zkušenost,jestli je nějaká vyhláška ,která toto upravuje - zejména obdobím.

Klidně Je tovré pak na ten plot zavěsit třeba nějakou folii aby se letová dráha zvedla nad výšku člověka a česna se orientují pokud možno od východu až po západ ve směru co nejdelším k sousedovu pozemku. Žádná vzdálenost není daná zákonem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: SEWIORA <SEWIORA/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: P?STOV?N? V?EL
> Datum: 12.2.2009 13:02:43
> ----------------------------------------
> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.
>
>
>

která má včely umístěny pod vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.

Ak nespadne spílený strom priamo na včelstvo. nič sa im zato nestane. včely vydržia aj horšie veci, ako "kácení" stromov. Skôr budú z miesta kde sú včely utekať lesní pracovníci, vysoké tóny, ktoré my nepočujeme včely áno a začnú útočiť.

Co se týče období tak teď je to v pořádku.Kácet smějí dokud nemají stromy narašeno.Je to stanoveno i přesným datem ale nepamatuji si ho.Včelám by to vadit nemělo pokud se nestane to co píše pan Turčani.

Nic se neděje, ale bude li to blízko a nebude mrznout, včelky to může na.... Protože pod VN stromy ale nerostou, jen mláďata, vzal bych pilku s kaleným zubem a v okruhu 30 m. bych to probral sám. Jde to rychle. Pak bych ještě měsíc počkal a pařízky bych natřel koncentrovaným Roundopem. No a pak v tomto okruhu budou růst převážně ostružiny a maliny a jiné býlí, které už nikdo kácet nebude. Navíc existují keříčkovité vrby a zaměstnanci RZ by se pak mohli nechat ukecat.

V rámci mého povolání, jsme prováděli kácení silných topolů přesně v tomto období (stejné počasí) v bezprostřední blízkosti asi 30 včelstev u kolegy z organizace. Vliv to nemělo žádný pokud se nestane to co píše Anton. Kácet se může po celý rok žádný předpis to neomezuje ani zákon č. 114/1992 Sb. ve znění p.p., o ochraně přírody a krajiny. Jen se přijímá obecná dohoda, že by to mělo být v mimovegetační době tj. od 1.11. do 31.3. Údržba pod VN se provádí celý rok. Pokud si bude chtít Vaše kolegyně provést vlastní probírku - ručně, tak ať rozhodně nečeká s namazáním koncetrátu Roundapem až za měsíc. To je úplný nesmysl- natřít nejpozději do 6 hodin po kácení.

Kácet smějí dokud nemají stromy narašeno.

V tomto prípade sú udržiavacie práce pod vysokým napätím, plynovody, diaľkové vodovody sú vyňaté z lesného fondu a riadia sa výškou porastu. Preto odstraňovanie porastov môže byť robené aj v čase vegetácie.

predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho, že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych cyklech 50 na 50 % H

Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

______________________________________________________________

Naprosto souhlasím s tím, že rojení není založeno na náhodě. Domnívám se, že anatomické trubčice jsou konečnou odpovědí na problematiku latentní rojové nálady. Dosažení vrcholu, po němž nevyhnutelně vzniká latentní rojová nálada, je náhodné? Naproti tomu to, jak podmínky ( genetické předpoklady, vlastnosti matky, interiér úlu, klimatické a vegetační vlivy ) konkrétně udají onu hranici vypuknutí zjevné rojové nálady, jasné není. Nicméně určitě to není založené na náhodě. Rozmnožování, jakožto dílčí fáze vývoje organismu, nikdy není řízeno schody okolnostmi. To by byla vážná evoluční chyba.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Honza:
... že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ....
-----
Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné - stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně včelaření.

Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva. Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní neexistuje.
A asi žádná 100% protirojová metoda.

Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.

Já to časem řešil, ale ne 100%:

- dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
- dost trubčiny
- matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za rojením byla evidentně moje chyba.
- když je čas tak tvořit oddělky a včas.
- a pak je třeba spojovat.
- a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď měnit.

I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o rojení a oddělcích tam bylo dost.
Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď přijde rozuzlení a pointa. :-))

Karel

>SEWIORA (84.244.93.3) --- 12. 2. 2009
PĚSTOVÁNÍ VČEL
JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.<
------------------------------------------------------------
Prosím néééééééééé, to bolíííííííí,
včely se nepěstují. Pěstují se růže, muškáty,.....
Včely se chovají, prosím chovajííííí.
JK

>ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit,<
-----------------------------------------------------------
anebo některé provedou tichou výměnu.
JK

Pokud prasata jedí a psi umírají tak nevím proč by se včely nemohly pěstovat.Dnes je možné vše i hrnce už budou mít uši.

Stromy se musí kácet v období vegetačního klidu, tj. do konce března.
Vyhlášku neboi zákon ted presne nevím, ale jiste to zodpovědí na zivotním
prostredí na príslusném místním urade, popr. na magistrátu města. Myslím si
že hluk včelám vadit nebude, spíš aby to na ně nespadlo.
Martin


----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 2:59 PM
Subject: Kácení stromů


> Obrátila se na mne včelařka z naší organizace,která má včely umístěny pod
> vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.Má
> proto obavy,že budou včely hlukem ohroženy.Nemáte s tím někdo
> zkušenost,jestli je nějaká vyhláška ,která toto upravuje - zejména
> obdobím.

Stromy se musí kácet v období vegetačního klidu, tj. do konce března.
Vyhlášku nebo i zákon ted presne nevím, ale jiste to zodpovědí na zivotním
prostredí na príslusném místním urade, popr. na magistrátu města.
V tomto případě nemáte pravdu viz můj příspěvek níže!!!

JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).
-------
Pokud to bude míň jak 10 metrů od vlastního domu, tak to bude slušné.
Dát si ale včely co nejdál od sebe až k sousedovu plotu česny k němu považuji za neslušné.

Vím o čem mluvím, jako malý kluk jsem vyrůstal v domku, kde měl soused postavený včelín tak, že byl právě 5m od plotu česny k plotu. Naše poloviční zahrádka oproti byla z poloviny pro mě zakázané pásmo.
Přesto z nějakého důvodu chovám včely. Asi mě nakazily:-)

Umístění včel, psů, koček a podobně upravuje hlavně zákon slušnosti. Psaný zákon ani vyhlášky o umístění včel - speciálně nejsou. Jen občasnký zákoník atd.

Karel

> Nic se neděje, ale bude li to blízko a nebude mrznout, včelky to může
> na.... Protože pod VN stromy ale nerostou, jen mláďata, vzal bych pilku s
> kaleným zubem a v okruhu 30 m. bych to probral sám. Jde to rychle. Pak
bych
> ještě měsíc počkal a pařízky bych natřel koncentrovaným Roundopem. No a
pak
> v tomto okruhu budou růst převážně ostružiny a maliny a jiné býlí, které
už
> nikdo kácet nebude. Navíc existují keříčkovité vrby a zaměstnanci RZ by se
> pak mohli nechat ukecat.

Souhlas. V různé míře vysekávání nevhodných stromků a opatření k rozšiřování
těch vhodných stromků a rostlin by se mělo dělat na každém trvalejším lesním
stanovišti, ale bezpodmínečně se souhlasem správce pozemku. Pod VN vidím
jeden problém. Nevadí, když zaměstnanci v zimě budou kolem včelstev nějakou
hodinu hlučet, pokud už včelstva nejsou "načatá" a s přeplněnými výkalovými
váčky, to by je potom mohlo dorazit. Vadilo by asi, kdyby byla včelstva
umístěna u výjezdu z nějaké takové větší plochy, takže by ten hluk kolem
včelstev trval dny. To by se pak asi muselo nějak domluvit...Tak mě napadlo,
má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
paseky od nežádoucích plevelů ?

R. Polášek

Sledují celé tyto příspěvky. Mám hodně zkušeností řešení těchto případů u soudů případně ve správním řízení u příslušných obecních úřadů. Že není žádný zákon - to není pravda. Není síce přímo o včelách, ale řídí se to obč. zákonníkem a platí to u všech zvířet včetně včel. Chovem včel a jiných zvířat nesmí chovatel bránit vykonávat obvyklou činnost jiných osob, tedy sousedů atd. Má zkušenost je, že nejméně v 90% nejsou na vině včely, ale sousedské vztahy. Pak nepomůžou ani ploty, keře atd. Nezapomente stanoviště včel projednat předem se sousedy a hlavně sklenice medu dokáže zázračným způsobem řešit spory po žihadle

Roky, kdy se automaticky rojí všechny starší matky a hodně mladých, rojení
nelze zvládnout a včelaři musí strkat roje do různých provizorních bedniček
atd, jsou jen jednou za několik let. Ostatní roky není problém běžnými
opatřeními, hlavně dostatkem prostoru minimálně oddálit rojení z května na
červen a v té době už budou letošní nové matky pro výměnu k dispozici.
Nějaké procento včelstev se ale bude rojit vždy i přes jakákoliv opatření a
je třeba s tím počítat. Zavedené provozní metody počítají všechny s
pravidelnou výměnou matky, některé dokonce s automatickou výměnou už
loňských matek za letošní. Chov nové matky přímo ve včelstvu a to z plodu
původní staré matky, aby se držela genetická linie, je dneska metoda velice
málo používaná. Nejpoužívanější je koupit 1 - 2 inseminované nebo jinak
šlechtěné matky, z těchto včelstev vychovat v malých oplodňáčcích nebo
větších oddělcích mladé přirozeně oplozené matky a ty potom v produkčních
včelstvech měnit.
Problém vidím v tom nedostatku zkušeností, trvá několik let, než se člověk
naučí včelaření a po tuto dobu je učením výnos ze včelstev hodně snížen,
chtělo to po tuto dobu mít jen menší množství včelstev. Radím v první řadě
silně investovat do školicích materiálů nebo kurzů, kde se neprobírá jedno
téma vytržené ze souvislosti, ale kompletní celoroční technologie ošetřování
včelstev pasující na úly a prostředí a kompletně ji převzít. Případně,
protože se jedná o velké množství včelstev, takže ztráta v případě chyb by
byla velká, by se na některé klíčové úkony určitě vyplatilo sehnat
odborníka, který by za nějakou úplatu toto poprvé provedl a tím zaučil.
Hlavně mám na mysli odchov matek, případně jejich výměna ve včelstvech.
Jinak, pokud nebudeš měnit matky, nebudeš dělat protirojová opatření, pokud
budou mít včely dostatek prostoru, dostatek mezistěn ke stavění, nanesený
med bude pravidelně vybírán, tak v běžném roce se vyrojí z loňských matek
odhaduji tak 20 %, z předloňských matek tak 60 %, 30 % udělá tichou výměnu a
10 % půjde se starou matkou do dalšího roku, Z předpředloňských matek, které
by ve včelstvu už neměly být, se vyrojí takových 20 %, 60 % provede tichou
výměnu a 20 % se ani nedostane do nějaké větší síly, přes léto budou
skomírat a v podletí nebo v podzimu odejdou. Z celkového počtu vyrojených
včelstev za rok takových 20 % se vyrojí "do mrtě" nebo se při proletu matka
ztratí a včelstvo skončí. Dá se zhruba říct, že při takovém včelaření bude
vždy cca 1 /3 včelstev v plné síle, která přinese plnou snůšku, zbývající
dvě třetiny budou včelstva, které se rojí nebo která se vzpamatovávají z
rojení z loňského roku, takže nepřinesou nic, přitom náklady budou "požírat"
všechny tři třetiny.
U vyrojených včelstev se obvykle ještě získá první snůška z řepky a ovocných
stromů, počítá se s prvním rojem tak ke konci května. Jestliže po prvním
roji včelař rojení zastaví, ztratí se snůška konce května a většiny června,
ale červencová snůška už může být. Jestliže se rojení nezastaví, zůstane v
úlu včelstvo v síle oddělku, které už z letošní snůšky nepřinese nic.
Kolikrát se nedostane do plné síly ani na zimu...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 7:55 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se
včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H

Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice - ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se pracuje a včely tam nemají co dělat.
...........
RP:>Tak mě napadlo,
má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
paseky od nežádoucích plevelů ?<

Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se potom
zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a potom
se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to jsem
se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:55 AM
Subject: Re: Kácení stromů


> Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> pracuje a včely tam nemají co dělat.
> ..........
> RP:>Tak mě napadlo,
> má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> paseky od nežádoucích plevelů ?<

Na Slovensku musela vzniknout ideální včelsřská oblast v místech polomů
tatranským lesů po orgánu Kyril? nebo jiném, co polámal ty vrcholové lesní
partie. Loni nebo předloni v létě byly záběry v televizi a místa těch polomů
byla intenzívně červená z kvetoucí tuším vrbovky. To musela být snůška!!!!

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 9:20 AM
Subject: Re: Kácení stromů


> Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se
potom
> zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
> sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a
potom
> se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
> stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být
na
> takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to
jsem
> se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
> snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
> dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.
>
> R. Polášek

Tak v tomto případě bych na začátku snůšky v jednom nástavku oddělil od veškerého plodu mezidnem (stačí kus sololitu ) matku se včelami která by normálně kladla a včely by pak se zbývajícího plodu matku vychovaly novou Později bych starou zrušil a mezidno odstranil Včelstvo si spolehlivě matku vychová a ne jednu Když je pak zavčas matečníky odělíš do oplodnčků nebo je izoluješ Budeš těh matek mít z jednoho včelstva víc já to pak mám takto spodní je plod 1 - 2 nástavky - mezidnou a pak odčelek s matkou Jakmile se nová matka rozklade starou zruším a spojím Nepřijdu tak o žádnou snůšku. Někdy je to však takové , že ať děláš co děláš stejně nestačí stromy v zahradě.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 19:55:18
> ----------------------------------------
> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H
>
>
>

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 20:53:35
> ----------------------------------------
> Honza:
> .. že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě
> rojit, ....
> -----
> Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné -
> stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně
> včelaření.
>
> Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva.
> Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní
> neexistuje.
> A asi žádná 100% protirojová metoda.
>
> Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.
>
> Já to časem řešil, ale ne 100%:
>
> - dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
> - dost trubčiny
> - matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za
> rojením byla evidentně moje chyba.
> - když je čas tak tvořit oddělky a včas.
> - a pak je třeba spojovat.
> - a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal
> svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď
> měnit.
>
> I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o
> rojení a oddělcích tam bylo dost.
> Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí
> a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
> SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text
> musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď
> přijde rozuzlení a pointa. :-))
>
> Karel
>
>
>

JEŠTĚ PŘESNĚJI

Rostliny pěstujeme
Živočichy chováme
U obojího pak můžeme křížit ( šlechtit ) různá plemena nebo odrůdy.
Oboje pak můžeme také pěstit. Případně stříháním (živý plot nebo psíček)
Tyto pojmy se velmi často zaměňují i v tisku a jiných mediích
DOKONCE TO ZAZNAMENÁVÁM I V ODBORNÝCH STATÍCH

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?STOV?N? V?EL
> Datum: 12.2.2009 21:48:44
> ----------------------------------------
> >SEWIORA (84.244.93.3) --- 12. 2. 2009
> PĚSTOVÁNÍ VČEL
> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.<
> ------------------------------------------------------------
> Prosím néééééééééé, to bolíííííííí,
> včely se nepěstují. Pěstují se růže, muškáty,.....
> Včely se chovají, prosím chovajííííí.
> JK
>
>
>

Vysázená paseka není školka Ve školce se rozmnožují stromky na záhonech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 13.2.2009 08:55:20
> ----------------------------------------
> Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> pracuje a včely tam nemají co dělat.
> ..........
> RP:>Tak mě napadlo,
> má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> paseky od nežádoucích plevelů ?<
>
>
>

Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!!
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 09:11:57
> ----------------------------------------
> Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se potom
> zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
> sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a potom
> se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
> stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
> takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to jsem
> se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
> snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
> dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 8:55 AM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> > Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> > ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> > ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> > pracuje a včely tam nemají co dělat.
> > ..........
> > RP:>Tak mě napadlo,
> > má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> > jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> > paseky od nežádoucích plevelů ?<
>
>
>
>

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu
Pepan
------------
To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na včelnici. Třeba na 10 včelstev.
Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10 včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné udržet rojení na malém zlomku.
Ale rád si to nechám vyvrátit.

Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá. A ven s ní. Ať si letí. :-)

Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro mě svátek.

Karel

Jen na okraj: Co je a co není vhodný porost? :-)
Přítel Holodniok ve Špindlerově Mlýně nechal pokusně schválně vzrůst vydatně
kopřivy před česny úlů. Tvrdil, že v těch úlech bylo výrazně méně roztočů.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
Subject: Re: Kácení stromů


Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
sám!!
Pepan

To není tak jednoduché. Na cizím pozemku to je vždy věc dohody s majitelem
pozemku. Vytvoření holiny jen s malým porostem možná ztíží usazování
mravenčích hnízd v blízkosti úlů, případně ztíží život myším v blízkosti úlů
a podobným škůdcům. Na druhé straně třeba ve volné krajině odkryje úly
nežádoucím pohledům z větší dálky. Taky možná přitáhne cizí létavky s
dávkou nových roztočů na těle. Zatímco možná naopak úly zarostlé v buřeni
způsobí, že létavky oslabené roztoči nebo jinou nemocí nedoletí a neoslabí
včelstva... Já čistím včelám výletový prostor od vysokých rostlin a
přečnívajících větví, aby na česna nějakou dobu ráno svítlilo slunce a potom
likviduji porost za úly jako manipulační a cca metr kolem úlů, protože tam
chodím. Potom úplně a intenzívně likviduji porost pod úly, protože ten
usnadňuje přístup mravencům do úlů. Jinak to nechávám, případně ještě
vysazuji keře, aby byly úly schovány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
Subject: Re: Kácení stromů


Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
sám!!
Pepan

Co je natom složitého pronajímám si pozemek za určitých podmínek, kde se to již předem dohodne Nejlépe pak písemně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 15:08:00
> ----------------------------------------
> To není tak jednoduché. Na cizím pozemku to je vždy věc dohody s majitelem
> pozemku. Vytvoření holiny jen s malým porostem možná ztíží usazování
> mravenčích hnízd v blízkosti úlů, případně ztíží život myším v blízkosti úlů
> a podobným škůdcům. Na druhé straně třeba ve volné krajině odkryje úly
> nežádoucím pohledům z větší dálky. Taky možná přitáhne cizí létavky s
> dávkou nových roztočů na těle. Zatímco možná naopak úly zarostlé v buřeni
> způsobí, že létavky oslabené roztoči nebo jinou nemocí nedoletí a neoslabí
> včelstva... Já čistím včelám výletový prostor od vysokých rostlin a
> přečnívajících větví, aby na česna nějakou dobu ráno svítlilo slunce a potom
> likviduji porost za úly jako manipulační a cca metr kolem úlů, protože tam
> chodím. Potom úplně a intenzívně likviduji porost pod úly, protože ten
> usnadňuje přístup mravencům do úlů. Jinak to nechávám, případně ještě
> vysazuji keře, aby byly úly schovány.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
> sám!!
> Pepan
>
>
>
>

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 14:33:59
> ----------------------------------------
> ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom
> roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr
> menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče
> pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k
> dalšímu chovu
> Pepan
> ------------
> To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
> Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na
> včelnici. Třeba na 10 včelstev.
> Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10
> včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné
> udržet rojení na malém zlomku.
> Ale rád si to nechám vyvrátit.
>
> Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s
> jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá.
> A ven s ní. Ať si letí. :-)
>
> Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro
> mě svátek.
>
> Karel
>
>
>

No to by nemusel být marný postřeh. Možná by se takových rostlin našlo i víc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 14:34:21
> ----------------------------------------
> Jen na okraj: Co je a co není vhodný porost? :-)
> Přítel Holodniok ve Špindlerově Mlýně nechal pokusně schválně vzrůst vydatně
> kopřivy před česny úlů. Tvrdil, že v těch úlech bylo výrazně méně roztočů.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
> sám!!
> Pepan
>
>
>
>
>
>

Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

RP:>Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev.<
........
Blbost. Vezmeš si stříkačku s herbicidem, mačetu a motyku aby jsi to zmáknul? Včelaři s vozem to strčí kam se mu to líbí a často nepřemýšlí. Dělat tak abych nevytvářel problém je princip. Včelař co by se bil v prsa jeménem ZO, že tu nemám co dělat není problém, ale majitel lesa, který dělá nebo platí dělníky problém je, jestli mu mé včely znepříjemňují a obtěžují při práci.

Takže nasadit brýle jestli se nevidí. A jestli se strčí včely k lesní školce nebo k mladé lesní výsadbě je snad pánové jedno. Dělat naní včelař nikdy, tak jak se na lesního dělníka patří, nebude. A pochybuji že by si tu práci navíc zaplatil.

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz- polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno aký má vek.

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

JÁ VÍM ŽE MATKY SE NEROJÍ ALE VČELSTVO ,AVŠAK JE TO BĚŽNĚ POUŽÍVANÝ TERMÍN VE SMYSLU ROJIVOSTI
Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější Problém proč tomu tak je nechám vám výskumníkům. Pak s tímto faktorem počítám v chovu a snižuji si tak rojivost a zvyšuji výnos. Proč tomu tak je je mi celkem jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 17:54:15
> ----------------------------------------
> Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v
> prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny.
> jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.
>
> Pepan
>
> Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz-
> polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už
> povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa
> snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju
> chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno
> aký má vek.
>
>
>

Zdravím, kácení pod el. vedením jsem zažil během celého roku, takže nevím jestli v tomto případě platí nejaká vyhláška a termíny-spíše ne. Souhlasím s přítelem, který doporučuje vzít pilku a vyřezat si to do určité vzd. sám, s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý pařízek mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně. Umístění včelstev v lese je dobré si nechat požehnat nejenom majitelem, ale i správcem (hajným), na vysázené pasece bych to jako problém neviděl, pracuje se na ní párkrát do roka a kolem včel se to může udělat ráno, když ještě nelétají, nebo může včelař přiložit ruku k dílu. Horší je umístění na místě kde bývají třeba skládky dřeva, nebo kde se otáčí nebo kudy jezdí technika, může se jednat o jedinou přístupovou cestu kamsi, kterou budu potřebovat 2x do roka, ale budu ji potřebovat-konzultovat s hajným. Lesní školka je často ideální stanoviště, ale je tu poměrně velký objem prací na jednom místě během celého roku a z toho důvodu tam včely nebývají (vlastní zkušenost- mám malou školku 70x30 m, kolem dokola stromy, 7 včelstev-byly tam dva roky, většinu prací jsem dělal sám, lidi mi tam nechtěli dělat).

To je možné, že pojmy chov a pšstění mohou druzí zaměňovat, ale včelaři by to dělat neměli.

Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole - viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ? Za kolik budete prodávat letos ?

Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější

Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý rok 80 až 90%.

V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1 ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás, lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.

Asi bych ještě posečkal s prodáváním medvěda, který ještě běhá po lese - a
nevím, jestli ho vůbec chytím, jak bude velký a kolik jich pochytají
sousedi :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Skrblík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:38 PM
Subject: Za kolik budete prodávat letos ?


Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o
prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s
cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo
méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole -
viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a
jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je
hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ?
Za kolik budete prodávat letos ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3852 (20090213)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Omlouvám se že to nepatří do včelaření, ale protože se jedná o nesmyl musím reagovat
... s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý pařízek mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně.
Pokud chce mít dotyčný více práce a větší náklady ať postupuje dle výše uvedeného návodu. Ten kdo ale s Roundupem už něco zažil, tak výše uvedené považuje za nesmyls vč. mě. Namazat po poražení do 6 hodin po poražení je nejlepší prevence zmlazků, malá část vyraší - tu je třeba zahubit v červnu až trochu povyroste a obalí se listy. Na první pohled se jedná o vyšší pracnost, ale nestojí to nic než trochu do skleničky a štětec. Látka je aplikována cíleně přímo na místo a ne okolo. Stříkat zmlazky bez namazání v blízkosti včelstev není nic moc navíc takovým jedem jako Roundup. Stačí jen trochu jemného fouknutí a je to tam kde to nemá být.

P.S. Tyto "ihned" nátěry provádíme více než 10 let na všech našich hrázích, protože dnes už nejsou lidi na zbytečnou práci.

>Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!! Pepan <
---------------------------------------------------------
No jo, ale jak potom poznám, že se mi vyrojili včely a které, když nebude před příslušnými česny zválení tráva???
JK

No já pod 95kč nepůjdu.Sice ve vedlejší vsi prodávali loni starší včelaři (dědulové)sklenici za 60kč ale tím jsou jenom sami proti sobě.No a jestli ho bude "moc" čehož se neobávám tak budu radši dělat medovinu a kořalku než abych prodal pod cenou.To se prodá vždycky.

Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám zásobu.

Až vytočím, tak udělám slevu, ale nazvu ji slevou (120,- -30% AKCE 5kg á 80 apd), abych se dorovnal na cedule u cesty a pak pojedu po své ceně.
Jestli to půjde špatně, vždycky můžu vyhlásit akce x+1 (například 3+1 zdarma), ale je blbost cenu shodit, když je konečně nahoře.

I když vloni jsem jezdil v létě kolem jedné cedule "med za 80" a chystal jsme se tam, zastavit, že si nakoupím forotu a než jsem se k tomu rozhoupal, tak cedule zmizela.

Včera jsem koukal v Jednotě. Český med Elmek tam byl v půlkilovkách za 120 - světlý, tmavý a Včelpo v 1/4kg vycházelo logicky dráž. A to byl nejlacinější český med co jsem viděl ve velkých obchodech.

V Lidlu mívali pastovaný z a mimo EU 1/2kg za 65 (130/kg) a už není.
Takže jsem toho náležitě propagačně využil, že prodávám ještě laciněji než v Lidlu. (60)

A pokud se podívám po jiných cenách, tak ono to stím zlevňováním nebude tak horké.
Koruna šla ze 24 na 30, tedy dovozy jsou o 25% dražší jen kurzem a vývozy se budou o to víc rentovat.

Když nepočítám auta, tak o nějakém zlevnění ani slechu. Jestli splaskne bublina komodit a máslo bude znova na 20Kč za 250g, Euro za 30 a Dolar za 22, tak to bude návrat k normálu. Vyplatí se vyvážet (i med) a s dovozem to bude horší.

Lo%nský rok přesvědčil snad část včelařů, že je možné prodávat za stejnou cenu jako v obchodech.
Takže jsem optimista.

Karel

Je to hodně věc domluvy s konkrétními lidmi. Někdo nenechá sáhnout pomalu
ani na ten plevelný černý bez, někdo klidně souhlasí s vyklučením všeho
plevelného kolem včelstev. Někomu včely nevadí, dokonce jsem nějakou dobu
měl včely na pozemku jednoho dědy, který tvrdil, že bodnutí včely vítá,
protože mu dělá dobře na revma, s někým se dá domluvit jen tak, že mu
slíbím, že do 30 metrů od včelstev všechny ty smrčky budu obžínat sám. Lesní
školku jako ideální místo nevidím, pokud se tam včely neumístí kvůli
oplocení nebo i trvalému hlídání nebo dobré přístupové cestě, protože půda
je tam intenzívně obdělávaná a tudíž kvetoucích rostlin pro včely tam bude
málo. Školkou ovšem někteří lidé u nás myslí taky osázenou plochu hlavně
listnáči chutnými pro zvěř pečlivě oplocenou proti vniknutí zvěře, aby
sazenice nezničila, to je něco jiného, tam ale bude problém vstup přes to
oplocení. Co se týká přístupové cesty, v lese přístupová cesta jsou vyjeté
koleje, ve kterých neroste starší porost než asi 2 - 4 roky a ani takhle
zarostená cesta není záruka, že nějaký majitel kousku pozemku vzadu tam
nebude chtít projet, takže je vhodné vždycky stavět včely v dostatečné
vzdálenosti od takových kolejí. Zvláště když to je les, kde kdysi bylo
přístupových cest plno, jenže zemědělci přístupy přes pole rozorali a tak se
tam majitel přijede jenom tehdy, když se přes pole dá projet, do takových
lesů zase ale včelaři moc včlstev nedávají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Roman Ovsik" <giobi/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:08 PM
Subject: Re: Kácení stromů


> Zdravím, kácení pod el. vedením jsem zažil během celého roku, takže nevím
> jestli v tomto případě platí nejaká vyhláška a termíny-spíše ne. Souhlasím
> s přítelem, který doporučuje vzít pilku a vyřezat si to do určité vzd.
sám,
> s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý
pařízek
> mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně. Umístění včelstev v lese
> je dobré si nechat požehnat nejenom majitelem, ale i správcem (hajným), na
> vysázené pasece bych to jako problém neviděl, pracuje se na ní párkrát do
> roka a kolem včel se to může udělat ráno, když ještě nelétají, nebo může
> včelař přiložit ruku k dílu. Horší je umístění na místě kde bývají třeba
> skládky dřeva, nebo kde se otáčí nebo kudy jezdí technika, může se jednat
o
> jedinou přístupovou cestu kamsi, kterou budu potřebovat 2x do roka, ale
> budu ji potřebovat-konzultovat s hajným. Lesní školka je často ideální
> stanoviště, ale je tu poměrně velký objem prací na jednom místě během
> celého roku a z toho důvodu tam včely nebývají (vlastní zkušenost- mám
> malou školku 70x30 m, kolem dokola stromy, 7 včelstev-byly tam dva roky,
> většinu prací jsem dělal sám, lidi mi tam nechtěli dělat).

Odborníci tvrdí, že ceno komodit začínají jít nahoru, pokud to ovšem nebyli
naháněči investorů komodit. Káva, čaj, cukr a podobně, producenti se už
údajně přizpůsobili krizi a její menší spotřebě a produkují o něco méně za
vyšší cenu??!! Pokud to je správná logika, ani maso, mléko, máslo atd nebude
nijak moc zlevňovat!? Pro včelaře potom bude konkurence med prodávaný v
létě a na podzim, to znamená med, který zrovna nyní včelky sbírají někde na
jižní polokouli v Argentině nebo v tropickém pásmu někde v Mexiku.... A
který se bude obchodovat někdy v dubnu až červnu. Za jakou cenu, se uvidí??
Koruna už oslabila dost a snad má ještě oslabovat?? Takže dovezený med by
mohl být za poměrně vysokou cenu??

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2009 8:24 AM
Subject: Re: Za kolik budete prodávat letos ?


> Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám
> zásobu.
>
> Až vytočím, tak udělám slevu, ale nazvu ji slevou (120,- -30% AKCE 5kg á
80
> apd), abych se dorovnal na cedule u cesty a pak pojedu po své ceně.
> Jestli to půjde špatně, vždycky můžu vyhlásit akce x+1 (například 3+1
> zdarma), ale je blbost cenu shodit, když je konečně nahoře.
>
> I když vloni jsem jezdil v létě kolem jedné cedule "med za 80" a chystal
> jsme se tam, zastavit, že si nakoupím forotu a než jsem se k tomu
> rozhoupal, tak cedule zmizela.
>
> Včera jsem koukal v Jednotě. Český med Elmek tam byl v půlkilovkách za 120
> - světlý, tmavý a Včelpo v 1/4kg vycházelo logicky dráž. A to byl
> nejlacinější český med co jsem viděl ve velkých obchodech.
>
> V Lidlu mívali pastovaný z a mimo EU 1/2kg za 65 (130/kg) a už není.
> Takže jsem toho náležitě propagačně využil, že prodávám ještě laciněji než
> v Lidlu. (60)
>
> A pokud se podívám po jiných cenách, tak ono to stím zlevňováním nebude
tak
> horké.
> Koruna šla ze 24 na 30, tedy dovozy jsou o 25% dražší jen kurzem a vývozy

> se budou o to víc rentovat.
>
> Když nepočítám auta, tak o nějakém zlevnění ani slechu. Jestli splaskne
> bublina komodit a máslo bude znova na 20Kč za 250g, Euro za 30 a Dolar za
> 22, tak to bude návrat k normálu. Vyplatí se vyvážet (i med) a s dovozem
to
> bude horší.
>
> Lo%nský rok přesvědčil snad část včelařů, že je možné prodávat za stejnou
> cenu jako v obchodech.
> Takže jsem optimista.
>
> Karel

To je sice pravda, ale kolegovi budou kácet teď a teď mrzne. Účinnost Roundopu závisí na teplotě a ráno je -10. Je tedy lepší počkat. Stříkat na list je sice nejúčinější, ale pak se na to dívat, spálená zem není nic hezkého, navíc kolonizace neprostupným ostružiním, nebo maliním pak nebude a bude se muset sázet. Cenu budu určitě držet, vždyť zákazníků přibylo, hlavně aby bylo medu alespoň jako vloni. Zdraví R. Stonjek

Přidejte 308 ml

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo objemové.
Hmotnostní koncentrace znamená, že 85 kyselina mravenčí má hustotu okolo 1,2
gramů na cm3, takže v litrové láhvi bude asi 1200 gramů směsi, z toho 1020
gramů čisté kyseliny. Jestli má být 1020 gramů čisté kyseliny 65 %, odpovídá
to celkovému množství 1570 gramů směsi kyseliny a vody, takže bude třeba
přilít 1570 - 1200 asi 370 gramů vody. Objemová koncentrace znamená, že v
1000 militrech 85 % kyseliny je 850 mililitrů kyseliny. Jestli má být
kyselina naředěná na 65 %, 850 mililitrů má být 65 %, 100 % je potom1308
militrů, takže k litru 85 % kyseliny mravenčí je třeba přilít cca 308
mililitrů vody. Píšu cca, protože 1000 mililitrů kyseliny mravenčí
smíchaných s 308 mililitry vody nebude mít celkem objem 1308 mililitrů, ale
může být o něco, řádově mililitry menší, potom by se vody muselo přilít o
trošku víc.
Takže buď 370 gramů vody nebo 308 mililitrů vody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 4:01 PM
Subject: Kyselina mravenčí


> Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
> litru 85% kyseliny mravenčí?

Vážený příteli,
v minulém roce jsem si ve včelařské prodejně v Brně objednal odpařovače
kyseliny mravenčí. Na tištěném návodu bylo rukou připsáno - přilitím 0,3 l
vody do 1 l kyseliny mravenčí (85%) dostaneme 65%. Jednalo by se tedy o
objemovou koncentraci kyseliny. Já jsem se k obou číslům 0,3 a 0,36 taky
dopočítal a tak jsem zvolil kompromis - průměr obou čísel. Přidával jsem
tedy 0,33 l vody. Ředění jsem provedl následovně : použil jsem 1,5 l PET
lahev a nalil do ní odměřený 1 l vody a výšku hladiny jsem označil páskou.
Potom jsem přilil dalších 0,33 l a zvýšenou hladinu jsem opět označil
páskou, čímž jsem si vytvořil přípravek na ředění kyseliny. Pro plnění
kyseliny z kanystru do PET lahve jsem použil něco na způsob velké injekční
stříkačky opatřenou na konci hadičkou. Na 3 až 4 nátahy naplním do PET lahve
potřebný 1 l kyseliny a doplním po horní značku vodou. Odpařovače plním
přímo z PET lahve, jejich plnička mi moc nevyhovuje.
Mnoho úspěchů v léčení včel kyselinou mravenčí přeje HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2009 1:51 PM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo
> objemové.
> Hmotnostní koncentrace znamená, že 85 kyselina mravenčí má hustotu okolo
> 1,2
> gramů na cm3, takže v litrové láhvi bude asi 1200 gramů směsi, z toho 1020
> gramů čisté kyseliny. Jestli má být 1020 gramů čisté kyseliny 65 %,
> odpovídá
> to celkovému množství 1570 gramů směsi kyseliny a vody, takže bude třeba
> přilít 1570 - 1200 asi 370 gramů vody. Objemová koncentrace znamená, že v
> 1000 militrech 85 % kyseliny je 850 mililitrů kyseliny. Jestli má být
> kyselina naředěná na 65 %, 850 mililitrů má být 65 %, 100 % je potom1308
> militrů, takže k litru 85 % kyseliny mravenčí je třeba přilít cca 308
> mililitrů vody. Píšu cca, protože 1000 mililitrů kyseliny mravenčí
> smíchaných s 308 mililitry vody nebude mít celkem objem 1308 mililitrů,
> ale
> může být o něco, řádově mililitry menší, potom by se vody muselo přilít o
> trošku víc.
> Takže buď 370 gramů vody nebo 308 mililitrů vody.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 4:01 PM
> Subject: Kyselina mravenčí
>
>
>> Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
>> litru 85% kyseliny mravenčí?
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3852
> (20090213) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Skrbl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Za kolik budete prod?vat letos ?
> Datum: 13.2.2009 20:38:46
> ----------------------------------------
> Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o
> prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s
> cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo
> méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole -
> viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a
> jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je
> hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ?
> Za kolik budete prodávat letos ?
>
>
>

Účinnost Roundupu závisí na teplotě a ráno je -10.

- To platí v případě aplikace na list ne na parez. Nebo si myslíte že asimiláty v rostlině při těchto teplotách neproudí???

Pán Turšány nepíšete o jaké matky jde jestli jsou to matky z vlastního chovu své vlastní ustálené linie, nebo matky odchované z nějakých nakoupených chovů a zvláště jednalo li by se o potomstva od matek F1. Je to dost důležité ALe nic si s toho nedělejte mě se také rojí . Já také netvrdím , že jsem nějak moc úspěšný v bránění se rojům. Jsou léta kdy beru roj s povděkem a jsou roky kdy nestačí stromy v zahradě. Co je však zajímavé 3 zahrady ode mne je kolega s 12 včelstvy, a u něj je to právě naopak mu se to rojí jak o závod a já nic. Na druhý já nemám čas ani ze stromů slézat a on by rád nějaký ten roj. Ty návody jak bojovat proti rojení jsou jen nespolehlivá snůška pozorování daná pro určitý kraj a způsob včelaření
Jistá pravidle se tady pak objevují a mohou se prolínat. Je však rozdíl mezi matkami rojovými a z rojivých včel a to dosti podstatný. Rojová matka může být z nerojivého včelstva Ale z rojivého včelstva si matka pravděpodobně ponese tu vlastnost dále do dalších generací. Zrovna tak potomstvo v druhé generaci po F 1 pokud se nedělá negativní selekce může být spolehlivě rojivé.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 20:44:49
> ----------------------------------------
> Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a
> včelstvo je také útočnější
>
> Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám
> podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
> Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných
> včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý
> rok 80 až 90%.
>
> V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1
> ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v
> komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z
> agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To
> je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
> Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás,
> lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že
> teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec
> budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.
>
>
>

Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 13.2.2009 21:48:31
> ----------------------------------------
> >Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!!
> Pepan <
> ---------------------------------------------------------
> No jo, ale jak potom poznám, že se mi vyrojili včely a které, když nebude
> před příslušnými česny zválení tráva???
> JK
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedli <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 14.2.2009 21:20:09
> ----------------------------------------
> Účinnost Roundupu závisí na teplotě a ráno je -10.
>
> - To platí v případě aplikace na list ne na parez. Nebo si myslíte že
> asimiláty v rostlině při těchto teplotách neproudí???
>
>
>

Argentina má jen malé procento medu.Je tam úplná katastrofa a zhroucení celého včelařství.Teď se měl vytáčet první med,jenže včely jsou hladové a hladem umírají.Je tam sucho,nic nekvete,jen někteří včelaři v údolí něco mají.Jak je na tom Brazilie nejsou zprávy.




.

Ze ZŠ si vzpomínám, že kyseliny jako roztoky by se měly ředit molekulárním ředěním. Tj, přes g/mol. Ale také jsem to moc nechápal a ředil hmotnostně a nebo objemově a to byly koule jak Brno.
..........
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo objemové.

Oni se z toho určitě vylížou. ;-)

Může to být dobrou i obchodní taktikou. Je lepší přeci držet cenu medu výš než pouštět levné kvanta medu na trh. Všichni včelaři a jejich vlády chcou produkovat světové medy, nejen v Česku. V Argentině šly hodně do kvality a mají dobrou informační základnu a mají již pevnou legislativu a normu shodnou prakticky se standardy EU. Právě (od 1/2009)se rozjíždí nejen velké komerční projekty jak na záchranu včelařských farem kvůli proměnlivýmu klimatu v některých oblastech(ne celá Argentina se potýká se suchem a záplavami), ale hlavně zároveň stímto se i rozjíždí plány na bankovní bonusy a neomezené a hlavně výhodné i neomezené úvěry a to za přímé podpory jejich vlády, i pro včelařství. (procentuální bonusy)


Argentína je stále na včelařské špici vysoko. Můžeme se od nich akorát učit a opisovat.




........
sršeň (88.146.207.2) --- 14. 2. 2009
Re: Za kolik budete prodávat letos ? (34162) (34167) (34168) (34170)

Argentina má jen malé procento medu.Je tam úplná katastrofa a zhroucení celého včelařství.Teď se měl vytáčet první med,jenže včely jsou hladové a hladem umírají.Je tam sucho,nic nekvete,jen někteří včelaři v údolí něco mají.Jak je na tom Brazilie nejsou zprávy.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0902/situace-na-svetovem-trhu-medu
---------

Když si to přebeu. USA dováží 50% spotřeby i bez CCD, EU dováží obdobně.
Argentina má momentálně problém (asi o trošku větší než my vloni) a až my budeme vytáčet, tak čísla budou jasná.
A na severní polokouli moc producentů není - Vynechám Čínu,Vietnam atd. Pak je tady Turecko.

Jen aby se urodilo:-)

Myslím, že ti co budou chtít dávat do výkupu dostanou rozumnou cenu a nebudou plašit s medem za 60 na ulici a koncová cena bude v pohodě.

Karel

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
-----------------------------------------------------------
Zní to jako vtip a já to jako vtip také napsal. Avšak, bylo to ještě v dobách, kdy i u nás bylo možno chovat včely na zarostlých kopečkách pod listnáči bez nebezpečí jejich poškození. Zde byl poměrně nízký porost směsky rostlin dorůstající cca 20 - 25 cm výšky. Včelstva byla umístěná na stojanech z lešenových rour cca 15 - 20 cm nad zemí. Při rojení byly před těmito česny rostliny vždy zválené a některé včely na stoncích a listech opravdu "chodily pěšky". Ty se potom poslušně vracely zpět do mateřského úlu, již letem, když ztratily zájem vyrojené včelstvo někde hledat. Pokud jsem včelnici navštívil v době, kdy se rostliny ještě nestačily zvednout, věděl jsem přesně, které včelstvo, nebo včelstva se vyrojila. Toto uvádím na vysvětlenou, že se nejedná pouze o vtip.

V současnosti chovám včelstva na oplocené zahradě, před česny manželka pěstuje nízký barvínek, břečťan a keříky kdoulovce. Včelstva již také nepoužívají výhradně česna, nýbrž otevřená očka ve 3 - 4 nástavcích nad sebou a tak již nemám šanci tímto způsobem poznat jediným pohledem, které to bylo, které se rojilo. A tak musím potvrdit, že i moje včely při rojení pouze létají.
JK

Jo, to je pak ještě další způsob udávání koncentrace, v takzvaných molech na
jednotku hmotnosti nebo objemu neboli molární koncentrace. A z toho odvozená
"normální" koncentrace To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.
Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 12:09 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Ze ZŠ si vzpomínám, že kyseliny jako roztoky by se měly ředit molekulárním
> ředěním. Tj, přes g/mol. Ale také jsem to moc nechápal a ředil hmotnostně
a
> nebo objemově a to byly koule jak Brno.
> .........
> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154)
>
> Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo
> objemové.

Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.<

...........
No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze základní školy.

Nechápu, jak podle sebe. Toto jsou exaktní výpočty, kde pokud jsou vstupní
předpoklady správně, je výpočet správně. Pokud jsou vstupní předpoklady
chybně, je výpočet nesmysl. A to platí, ať už to počítá Franta nebo Tonda.

Já bych to uzavřel, bude asi nejrozumnější chtít od výrobce různých
odpařovacích zařízení, které se kyselinou plní opakovaně, chtít v rámci
návodu příslušnou tabulku ředění. Koncentrace prodávané kyseliny mravenčí
stejně jako většiny chemikálií je uváděná v hmotnostních procentech, lépe se
tak kontroluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 11:44 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
> chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo
> naředí litr kyseliny 308
> mililitry a druhý 370 mililitry.<
>
> ..........
> No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a
> potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze
> základní školy.

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
> -----------------------------------------------------------

Jak jsou včely nasáté, těžce létají a tak po výletu z česna klesnou dolů,
než "nasadí let" Spousta jich často klesne a sedne až na trávu, odkud potom
postupně vzlétají. Taky jsem to pozoroval. Ale na nějakou zválenou trávu
jsem se zvlášť nedíval.

R. Polášek

Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku poradí děkuji Karl.

V první řadě musí být na včelaření vhodná plocha. Takže nějaká velká zahrada
nebo jiný oplocený pozemek nebo místo v lese či jinde v přírodě se snadným
přístupem po lesní nebo polní cestě a zárověň někde zastrčené mimo dohled
nenechavců a vandalů vracejících se z hospod nebo diskoték.
Dále potom musí být v okolní přírodě dostatek zdrojů sladiny a pylu pro nově
přibyvší včelstva. Projeví se to obvykle tím, že včely strádají v červenci a
srpnu a v tuto dobu musí být pravidelně každý rok na cukru. V srpnu to
tolik nevadí a dá se to považovat za víceméně standart, taky v této době se
včely nakrmují cukrem na zimu, ale červenec je něco jiného. Je třeba potom
zvážit rentabilitu chovu takových včelstev, jestli květnové a červnové
snůšky z řepky nebo jiných včelařských rostlin, tedy jestli včelstva se
snůškami jen za dva měsíce z 12 v roce dokáží být rentabilní. Je totiž
rozdíl, když včelař od dubna po srpen kromě protirojových opatření ( a
dneska protivaraózních) jenom chodí ke včelstvům a jednou za 14 dní až měsíc
vybírá med a v srpnu po posledním výběru včely nakrmí na zimu, oddělky v
květnu udělá a v srpnu taky jen nakrmí na zimu a když sice po 1 - 2
snůškách za rok vybere med, ale potom chodí ke včelstvům každý týden a
zjišťuje, kolik mají zásob a dává jim podle potřeby cukr... To může být
způsobeno jednak krajinou chudou na snůšku a jednak převčelením okolí. Proti
situaci před třeba 30 lety zdrojů včelí snůšky, různých kvetoucích plevelů a
buřeně téměř všude ubylo, zatímco leckde, kde dědové nebo otcové měli 5 - 10
zadováků, má dneska syn 30 nástavkových úlů. Dopředu se to dá ale jen
odhadnout, přesně se to pozná až po pár letech chovu.
Potom je to otázka vhodných typů úlů a rozměrů rámků. Pokud máš doma ze
starého chovu větší množství rámků 39x24, podle mně je vhodné je využít do
nových úlů. Jiné staré rámkové míry asi ne. Co se týká úlů, jednoznačně
nastavky. S defakto standartizovanou šířkou zevnitř 38 cm pro 10 rámků,
zvenku těch 42 cm nebo víc podle tloušťky stěny a s rovnýma dosedacíma
plochama. Takhle je možné totiž kombinovat v jednom úlu rámky délky 39,
délky 42 i délky 44,8 jen prostým položením příslušných nastavků na sebe,
případně maximálně jednoduchým přibitím těsnicích latěk. Je možné třeba
začít s rámky 39x24, potom přikoupit nebo přidělat nastavky třeba langstroth
délky 44,8 a nějaké doporučené výšky, provozovat vedle sebe roky úly čistě s
rámky 39, úly kombinované 39 a 44,8 i úly čistě langstroth s rámky 44,8
rámky 39 nechat dožít ... nebo se jedněch nakonec zbavit a nechat jen jednu
míru....
Docela kvalitní článek vyšel ve včelařství 2/2009 v rubrice "Jak to dělám
já" kde včelař popisuje celoroční včelaření v nastavcích na rámkové míře
39x17, sice podle fotek tam má nastavky falcované, takže kombinovat v jednom
úlu nastavky s různými rámky by byl problém, to je ale detail.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karl" <k.salvet/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 1:39 PM
Subject: Re: začinající včelař


> Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak
> postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě
> včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci
> pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco
> již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není
> mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku
> poradí děkuji Karl.

Karle dotací z EU na nákup nových úlů nemůžeš dostat jako začínající včelař. Některé kraje tyto dotace pro včelaře na nákup nových úlů poskytují, ale musíš si to zjistit. Používat staré úly je velíce nebezpečné. Z nějakého důvodu někdy někdo přestal v těchto úlech včelařit.

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? mate je nekdo vyzkousene? dekuji

,, Je to pro ty včely v něčem dobré? ,, ...
Nevidím důvod, proč by to mělo včelám prospět.
Obyčejné tenkostěnné dřevěné nástavky správně vedeným včelstvům zcela stačí. Dobrá volba – dobrá investice.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? paja

Včelám je úplne jedno z čoho je úľ. Moje dlhoročné skúsenosti ma v tom utvrdzujú, síce nepožívam typický kovový plech (hrúbka 0,3mm), ale plech hliníkový. Poznám aj ďalšieho včelára, ktorý doteraz zhotovoval úle na báze hliníkového plechu, kostra drevená a výplň stien polystyrén.

V tomto prípade uteplenie 2cm polystyrén má asi význam. Za vyše 20 rokov používania týchto úľov, som nezaznamenal ani jednu negatívnu vlastnosť, akurát sú ľahšie oproti sololitu. Ak takýto úľ uteplíme z hore vzdušným materiálom, ani vlhkosť včely neohrozuje.

Vyskúšal som i umakartové hrúbka 1mm steny, ktoré sú rovnocenné plechu, možno i lepšie zvlášť lacné, pretože posledné roky u nás sa tradičné bytové jadrá- kúpeľne prerábajú (steny tvárnice) a steny sa povaľujú pri bytovkách. Steny z bytového jadra som použil na výrobu úľov, len po obvode- kant prírezov vypíliť polystyrén do hĺbky 26mm, je potrebné vložiť drevné hranolky profilu 20x25 mm, aby sa mohli dokonale na rohoch spojiť skrutkami a vypíliť sedlo pre uloženie rámikov. Debničky sú ľahké a naozaj lacné a dokáže ich vyrobiť včelár, ktorý vlastní okružnú pílu.

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem.
-----
Kdyby byly úly někde v honitbě, tak to není marný. Mohlo by to pár včel zachránit. Zvlášť teď, co EU nařídila ocelové broky, by to mohlo lovce nemile překvapit ostrým bzukotem.
:-)

Karel

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v bunkách plásta.
Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr získate umakart.
Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú žiaden problém takýto med sprostredkovať!

Na www. vcelarství.nazory.cz je fotoalbum kde na obr. 1 máte hliníkový úl. Výroba je snadnější, odpadá složitá práce se dřevem. Vzduchová mezera mezi stěnami. Jedna boční stěna je skleněná , aby bylo vidět mezi rámky. Takové úly si navrhnul a používá vnuk. Jeden jsem vyrobil pro sebe.
B.V.

Řádí roztoč. Často používaným podpůrným prostředkem proti němu je
formidol - tedy kyselina mravenčí. Její přítomnost způsobuje korozi kovových
částí v úlech (drátkování mezistěn, kovové mateří mřížky....). Tak proč jí
tam dávat ještě vnitřní oplechování, které je navíc neprodyšné a podporovalo
by patrně vlhkost v úlech? (Je to ale jen můj názor, sám jsem to nezkoušel).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 8:22 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z neho npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Docela žasnu nad tím že měníte matky z 90% každý rok.No nezlobte se na mne zabývám se chovem matek cirka 20 let a zdá se mi to trošku zbytečné.Pokud nepočítám rok narození matky tak měním kvalitní matku v jejím druhém roce v podletí,což znamená rok narození nepočítám a pak mi matka slouží dvě sezony a v druhé sezoně je rabována.A musím konstatovat že kvalitní matka má po celé období svého dvouapůlletého života stejnou kvalitu.Samozřejmě že malé procento matek je třeba vyměnit dříve z nějakého důvodu a samozřejmě se ani rojení nevyhnu.No měnit každý rok v mém případě 50 matek to asi není to pavé.Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Inseminované matky chovám jen ve skleněných úlech, abych je měl pořád pod kontrolou.
B.V.

Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí se podívat do učebnic fyziky,
jaké množství tepla těleso o teplotě 35 st C vyzařuje....Kladný účinek
stříbřenky a dneska toho hliníkového plechu je v tom, že přes sebe do stěny
úlu nepropustí vlhkost, suchá stěna má o to více izolační schopnost, takže
včely jsou podstatně více v teple. Použití stříbřenky - nátěru na vysoké
teploty dovnitř úlu je taky problémy z hygienického hlediska.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 9:42 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký
účinek,no
> nevím.J.
>
> Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na
> vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali
> menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len
> autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom
> teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny
> vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
> Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z
neho
> npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Byl to jeden z nápadů který se propagoval na konci 20 století, ale byla to jen práce navíc, tak jako každé natírání úlu zevnitř. Pak se takováto nápad znovu a znovu objevují v pravidelných cyklech a vzbuzují diskuse.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:14:54
> ----------------------------------------
> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no
> nevím.J.
>
>
>

Doposavad hliník patří mezi potravinářské materiály i když se občas o něm pochybuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:31:16
> ----------------------------------------
> Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže
> dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?
>
> Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým
> filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v
> bunkách plásta.
> Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr
> získate umakart.
> Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú
> žiaden problém takýto med sprostredkovať!
>
>
>

Jako kov bych doporučoval potravinářský nerez. Jde přeci o styk s potravinami.:-)))).
Ale teď vážně, mrkněte sem
http://www.apidomia.cz/index.php?p=vcelnice05.

""Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí....""
To není nesmysl. Na horní loučky a do podmetu je vhodné dávat alobal. Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí. Odrazná plocha zrcadla je schopna vrátit více než 50% sálavého tepla. Tento efekt se masově využívá ve stavebnictví a tepelné technice. Na tom není nic neobvyklého. Absolutní parotěsnost fólie není na závadu, ba naopak. Propolisový povlak je také parotěsná zábrana. "Srážení vody" čili kondenzace na vnitřním povrchu úlu není na závadu, je to prospěšné pro včely, chodí si do těchto míst pro vodu. Mnohým z vás se asi nezamlouvá plesnivění některých krajních rámků, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.

Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
To u standardní šíře 39 a víc.
U Brennerů jsem měl 30 cm a domníval se, že je problém právě ta chybějící "izolační schopnost dlouhé loučky" o které se básní.
Po pár letech s Langstrothy toto tvrzení zařazuji mezi teoretické skazky, kam patří i ta stříbřenka atd.

Teď v zimě včely nedopustí, aby teplo unikalo z chomáče ven, povrchová teplota byla 10st a včely drží teplo uvnitř. A až to pak rozjedou, tak u Brennerů budou klást doslova do čtverce a skoro centimetr od bočních louček.
A tady je skutečně dobré, když úl udrží mikroklima.
Myslím, že právě očka je něco co má význam u oddělků atd.
Dobré asi bude, teď na jaře, když jsou těsně pod dolní hranicí obsednutého prostoru. Aby to včely neměly pěšky daleko :-)

Karel

> Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
> Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně
> úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
> To u standardní šíře 39 a víc.

Přesně tak. Záření tělesa o teplotě a velikosti zimního chumáče je
absolutně zanedbatelné, takže jakýkoliv odrazný materiál nemá prakticky co
odrážet. To by musely mít ty včely podstatně vyšší teplotu .... . Přiznivý
účinek hliníkové fólie nebo i té stříbřenky je v tom, že do stěn ulu
nepropustí vlhkost, stěny úlu jsou pak stále suché a jejich tepelná izolační
schopnost potom neklesá. Na rozdíl od běžné stěny úlu. která přes propolis v
zimě navlhne, takže schopnost takové stěny izolovat jde podstatně dolů.
Podle mně je odrážení tepelného záření zpátky do úlu hlavně marketingová věc
prodejce příslušných úlů polepených zevnitř hliníkovou fólií.

R. Polášek

Kdo dělal přímo ze "surové" nerezi medomet nebo něco podobného, jaké máte zkušenosti s výběrem materiálu? Stačí na plech a konstrukční díly "obyčejná", nerezová potravinářská chromniklová ocel 1.4301 ( X5CrNi 18-10 ), po staru ČSN 17 240 o která předpokládám, že by měla být nejdostupnější i nejlevnější nebo je vhodnější z hlediska použití i ceny něco jiného?

, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
___________________________________________________________

Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ), nebo je to další povídačka z dob budečáků?
S pozdravem M. Václavek

Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí.

Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
- úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je vo práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená. Teploty nad stredovou uličkou boli len o 3˚C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.

- Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči sa pohybuje od 22 do 24˚C.

- v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35˚C, pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je potrebná.

Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.

Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába, možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove výhody odrazovej fólii.

to jsou povídačky ještě ze starších dob kdy se přecházelo ze špalký na rozběrné dílo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 16.2.2009 11:03:51
> ----------------------------------------
> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

ZU Brno val.hromada pritomno 12predsedu pobocnych spolku, 22delegatu.28primych clenu.Spolek ve zdejsi dilne dal zhotoviti 50stojanu.Revise vykonana obema revisory navrhuje aby pokladnikovi udeleno absolutorium.Volby:predseda Schlesinger,1nam.Adamec,2nam.Simicek...

Spolek v Uhrinevsi val hromada: prijem 280K, vydani 267K, zhotoveno dosud 6289 ulu.

Pisecka jednota:jednatel Medlin dekuje vsem,kdo se svedomite pricinil o to,aby mu funkci znechutili tak,ze vice ji neprijme. Take pokladnik podava zpravu posledni.Zvoleni skoro vsichni dosavadni cinovnici,i delegati do ZU Medlin a Jaks.

ZU Praha: Vestnik Vyrocni zprava bude nejdele do 25.4. kazdemu spolku dodana v tolika exemplarich,kolik ma delegatu val.hromady,aby vsichni jiz predem se zpravou obeznameni byli.Pratelska porada vsech delegatu kona se den pred..8hod.vecer v restauraci Sochurkove v Templove ulici v Praze.
ZU Praha17.5. Valna hromada,reditel Vancura vita shromazdene jmenem vyboru zemedelske rady a uvadi,ze snahou je,by tato korporace ve vsem vysla vstric a slechetne snahy jeho ku zvelebeni ceskeho vcelarstvi.Zprava jednatelska schvalena s dodatkem,by priste byla uverejnena pro vsechny cleny.O zprave pokladni zavedena cila debata.Recnici zadaji aby zprava byla vice rozvedena...projednana zprava revisorů, nacez o kazdem jejich navrhu oddelene bylo jednano a hlasovano.
1)Kazda jednotliva polozka mela svuj ucet-na uctech potvrzeno kdo vec obdrzel.Administrator ma pouze dozor. Pokladnik povede knihu pokladni,prijima a vydava penize, jednou,popripade dvakrat v tydnu zasila doklady kancelari. Kancelar vede dennik uctu.Sbornik v nemz jednotlive polozky roztriduje a knihu hlavni.Mimo to se od pristiho roku povede kniha vecnych uctu,aby byl prehled.

Sdruzeni v Kolci podalo navrh k zalozeni Svazu slovanskych vcelarskych spolků(pritom zustati ve Svazu rakouskem). Posobiti na Slovince,Polaky Rusiny.Pravnim zastupcem zvolen dr.Melichar.

XXVII.Sjezd ceskoslavanskych vcelaru v Dobre u Prydku.
Prvni sjezd ve Slezku uchyliti se musel do horske vesnice z pricin narodnostnich.Martinovsky:..tesi se ze vzajemnosti slovanskych vcelaru a projevil prani,aby narod nas konecne domohl se a dosel sve samostatnosti a vitezstvi nasi veci narodni.

Pohoran valna schuze:Ucastenstvi bylo slabe,jak se po smutnem vysledku letosniho ani jinak ocekavati nedalo.Clenu celkem 124.Zpravu pokladnicni podal p.predseda :celkovy prijem 177 K,vydani 182 K,Ponevadz dosavadni revisor Mares ze spolku vystoupil zvolen Zlatuska.Tyz-nove zvoleny- zrevidoval ihned ucty a shledav je v poradku navrhl pokladnikovi(predsedovi) absolutorium.Druhy revisor se nedostavil.

Stav vcelstev:Cechy 235.393, Morava 103.687, Slezsko 12.105,

Koupím maringotku,nabídky pouze z jižních čech na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Včelařím třetím rokem , ale myslím si že v každém případě dochází k přestupu
tepla z chomáče do prostoru úlu. K přestupu dochází sáláním, vedením,
prouděním vzduchu a dýcháním včel. Velikost přestupu tepla je odvislá od
rozdílu teplot mezi středem chomáče a okolním prostorem. Nejmenší tepelné
ztráty jsou sáláním a vedením. Vedením je myšlen přestup přes plásty. K
proudění vzduchu v úlu dochází ohřevem o chomáč (vzduch stoupá) a ochlazením
stěny (vzduch klesá).Tepelné ztráty prouděním vzduchu jsou mimo rozdíl
teplot zavislé i na povrchu chomáče. Pokud je chomáč sevřenější je hladší a
přestup tepla je menší. Největší tepelné ztráty jsou podle mně dýcháním.
Mimo kysličník uhličitý ohřátý na teplotu včel odchází z chomáče i vodní
pára v které je vázáno specifické teplo.Na studené stěně úlu pára kondenzuje
a teplo se uvolňuje. Z uvedeného vyplývá ,že pokud včelstvo ploduje je
větší rozdíl teplot a chomáč produkuje více vodní páry a tím jsou tepelné
ztráty chomáče větší.
Hlavní tepelné ztráty chomáče nastávají především nadměrným větráním úlu.
Buď máme zateplené úly málo větrané s plísní na plástech a nebo zateplené s
velkým odvětráním a s tepelnou ztrátou jako úly nazateplené.
Včelařím v Optimálech (4 úly), vloni jsem měl první med a ulítl mi jeden
roj.
Zdraví Váš dědula - Zdeněk HB.





----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 16. února 2009 11:10
Předmět: Re: uly uvnitr s kovem


> Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel
> ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že
> 30% sáláním a 70% konvekcí.
>
> Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
> - úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je
vo
> práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším
> zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil
> meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím
> uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená.
Teploty
> nad stredovou uličkou boli len o 3&#730;C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal
> som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku
> tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.
>
> - Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú
> (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s
> tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva
> neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči
> sa pohybuje od 22 do 24&#730;C.
>
> - v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35&#730;C,
> pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v
> rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na
> kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág
> je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže
> voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je
> potrebná.
>
> Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť
> relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
> Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na
> svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho
> dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.
>
> Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába,
> možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove
> výhody odrazovej fólii.

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Někdy na přelomu roku jsem psal o váze a tenzometrech.Našel se někdo a psal,že se pokouší upravit osobní váhu digitální na úlovou a,že dá vědět jak se mu to podaří.Ve Velké Británii jsem viděl obyčejnou osobní váhu zasunutou obráceně pod úl/nohama vzhůru/a údaj se četl v zrcadle pod váhou.

U budečáků podle mých zkušeností dochází k silnému úniku vlhkosti kolem
zadních okýnek, ta se potom sráží na filcových nebo podobných uteplivkách.
Vlhkost se potom dostává ven pravidelným obrácením uteplivek, kdy jejich
nejvlhčí část u okýnka se přehodí s těmi suchými z venkovní strany. Uvnitř
úlu je potom poměrně sucho. Aspoň já jsem se nikdy nesetkal s tím, že by v
zadováku někdy zplesnivěl nějaký rámek jako se běžně setkávám v nastavcích.
Vzácně se vyskytla plíseň v koutech úlu. Proto není třeba v zadovácích
nějaké další provětrání a pokud ho někdo zkoušel, logicky dostal horší
výsledky než když nevětral. A kdysi u špalků si troufám odhadnout, když jsem
je viděl v reálu, jak jsou rozpraskané, praskliny přes zimu zřejmě do určité
míry pracovaly, propolis, co je tmelil, popraskal a tak včelstva ve špalcích
měla vždy v zimě nějaké větrání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 16, 2009 10:56 AM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek

Mám odpozorováno, že důkladné větrání včelám prospívá! Těžko říci co je
nadměrné větrání. V mém případě jde při 3 nízkých nást. Optimalu o
otevřená dvě očka a úplně otevřené dno dole, u včel na včelnici (jiné by
to bylo ve včelíně, koč. voze - tam se nemusí takové ventilace bát nikdo).
Dodatek k věčnému tématu: Je třeba mít na mysli, že včely si v zimě,
když jsou v chomáči, dovedou dobře regulovat teplotu (ví se že vydrží až
-80 st.C), ale vůbec ne vlhkost vzduchu - ta se musí snižovat
odvětráváním přes česno, resp. difuzí par - ale u malého česna je to
silně omezeno. Čím více včel a plodu v zimě, tím více par vzniká. Tak
podle mého názoru vznikly před lety (hlavně 50. a 60. léta) silně
izolované úly - aby včelám nebylo zima, zužovala se česna i úlový
prostor, to vedlo zase k slabým včelstvům (u mnohých násilně - musely se
tam vejít, takové byly metodiky ošetřování) a také nosematickým !
(tenkrát to byl zdravotní problém č.1) a byl zase důvod proč uteplovat,
atd. - začarovaný kruh...
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max. 1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef

Hydraulickou asi za 1600,- u VastOil

Váha s tenzometry je vlastně jakýsi voltmetr měřící malé rozmezí.

Na úrovni hlídacího mikrochipu té váhy je to asi určitě nepřekonatelné. Muselo by to mít interní trvalou zapisovací flash, reálný čas a hlídacího psa(angl. watchdog) kvůli probouzení a záznamu dat do té paměti. No a potom programátor a programátora, který by to napsal a naprogramoval to a znovu celé oživil.

Jediné a primitivní řešení mne napadá, že se změří odpor tenzometrů v nezatíženém stavu a ten odpor se dá na přepínač. Druhá varianta, že se zakoupí minimálně dvě stejné váhy a z jedné se vezmou (nebo jen na výstup přepojí) tenzometry jako falešné. Před zapnutím se to přepne na odpor nebo falešné tenzometry a po naběhnutí a po taře se to přepne na tenzometry ve váze. Tenzometry jestli jsou dva, tak jsou určitě v sérii a jestli jsou čtyři, tak jsou zapojeny určitě do můstku, takže vždy jsou jen dva dráty. Odpor by měl být co nejpřesnější vůci teplotě a měl by mít možná do série další trimr na doladění kvůli přesnosti, ten by neměl být zas tak důležitý, jestli se ví, jaká je odchylka na té které váze. Převodník jde vždy po přesných kilech a to je výchozí při dlouhodobých záznamech váhy resp. rozdílů.

Může to být ale i jinak. ;-)
...........
> Josef (88.100.226.94) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223) (34226)

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef<

Doporučuje se překážka 2 metry vysoká a alespoň 7 metrů na stranu od posledního úlu. Pak ještě aby letáky byly nasměrovány do pozemku majitele úlů. Prozatim si sousedi nestěžovali, že by jim včely nalétávaly do obličeje. Jsou nuceny se zvednout nahoru a je klid. No a pak sklenka medu pro souseda po vytáčení, pro dobré sousedské vztahy :o)

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit používat tavení párou.Dík J.

Pěstují se kytičky a další rostliny. Včely se chovají! Žádný plot a ani jiná překážka nepomůže pokud budou špatné sousedské vztahy !

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila
------
Mlelo se to tady asi před měsícem. Funguje to.

Karel

> Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám
> zásobu.
>
Tak tak :-)

Vážení, chci upozornit zvláště začátečníky včelaře kteří navštěvují tuto konferenci na nebezpečí které hrozí zimujícím včelstvům v tomto období. Nyní zde kácíme stromy, honíme roje které ještě nevylétli, zhotovujeme plechové nástavky, vážíme úly plné medu který ještě není, ale zapomínáme, že to vše děláme v období kdy zimující včelstva potřebují díky poměrně vysokým lednovým teplotám a současnému ochlazení naši zvýšenou pozornost.
V sobotu 14-tého jsme zachraňovali dvě včelstva u začínajícího včelaře na pokraji smrti hladem. Při poslechu charakteristické šustění. Chov v Moravských univerzálech (dědictví po otci). Zavíčkovaný plod pod horními loučkami na dvou rámcích (při pohledu shora bez rozebírání včelstev), patrně toho plodu bude větší plocha. Dostaly placky po 1 kg MC těsta. Asi po dvou hodinách již pouze silněji hučely, druhý den hučení v normálu. V pondělí 17-tého přijel také začínající včelař (Krušné hory), přivezl 2 plásty 39 x 30 - zavíčkovaný plod cca 5 dm, otevřený plod nebyl, kolem věnec suchých buněk cca 3 cm a zalezlé mrtvé včely, dále věnec zásob - bohužel pro včely nedostupných. Došlo k odtržení zimujícího včelstva od zásob. Vymetl (obsah včel) cca 1 širokou lopatku na smetí-tedy odhadem asi 70 dkg mrtvých včel. Měl pouze jedno včelstvo. Co myslíte, může toto potkat v nastávajícím předjaří pouze začátečníky??
JK

On Tuesday 17 of February 2009 06:50:34 Joska wrote:
> Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak
> se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat
> vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom
> musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit
> používat tavení párou.Dík J.

uz to tu bylo - ja pouzivam plastovy sud omotany starou dekou, papinak jako
zdroj pary, misto toho piskatka pro regulaci tlaku je teflonova hadicka do
sudu, v sudu je potreba vyresit nejake sito na zachytavani necistot, kosilek.
cele za cca 150 Kc.

nebo pokud mate hodne mista inspirace z vychodu:

http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Nebo hotove reseni od p. Sedlacka www.vcelarstvisedlacek.cz

Honza

Jde to i bez počítače a velmi levně:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of PavelT
Sent: Monday, February 16, 2009 6:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úlová váha

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max.
1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

že to vše děláme v období kdy zimující včelstva potřebují díky poměrně vysokým lednovým teplotám a současnému ochlazení naši zvýšenou pozornost. JK

Priemerná teplota v mesiaci január-leden v tomto roku je presne tá istá ako vlani +1,6 kg a február I.dekáda je teplejší taktiež ako vlani +2,2˚C t.r. 3,2˚C, Plodovať začali u mňa 17.1, doteraz sú len menšie plody, teda veľká spotreba by nemala byť. Pravda je ale taká, že spotreba za január bola 1,6 kg a aj vo 14.2 je do včerajšieho dňa vyššia ako vlani.

Preto jednoznačne môžem napísať, že včelári (títo dvaja určite) podcenili tachnológiu zimovania včelstiev.Zásob podali včelám málo a boli na nesprávnom mieste.

Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit.

Před časem se zde probíralo použití elektrického vyvíječe páry k vytavování vosku z rámků. Ve VP Ještěd jsou velmi ochotní a tak mi objednali jako náhradní díl hadičku, kterou se vpouští pára do nádoby (včetně závitové koncovky). Cena je 200,-Kč bez DPH a poštovného. Myslím, že ve VP Ještěd ochotně vyhoví i dalším zájemcům.

Já vám nechci brát iluze o tom, že nízká relativní vlhkost v úlu je to nejlepší.
Ale i člověku prospívá relativní vlhkost vzduchu okolo 50%.
Příklad: teplota u stěn úlu je 2°C, teplota uvnitř chomáče v místě začínajícího plodování je 34,5°C
venkovní teplota je -5°C, relativní vlhkost je 80%
potom v úlu u stěn v případě, že je intenzívně větrán a nebudou včely a med toto prostředí dotovat vodní párou, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%.
U méně větraného úlu dojde ke kondenzaci na nejstudenějších plochách, dejme tomu že mají teplotu 1°C, je tam tedy v tomto místě 100% rel. vlhkost. Uvnitř chomáče i při teplotě 25°C (bez plodování) bude rel. vlhkost teoretická pod 5%. Prakticky do k tomuto stavu nedojde a včely to dotují vodou a více než o udržení teploty se snaží o udržení relativní vlhkosti (jedná se výhradně o zimní období!!!). Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat - možná s ohledem na varroózu výhoda, vůči jejich přirozenosti nevýhoda. Už ze své přirozenosti vylepují stěny úlu parotěsnou zábranou - propolisem.

Údaje o teplotách a relativních vlhkostech odvozeny z Mollierova diagramu vlhkého vzduchu.

K odrazové ploše sálavého tepla:
Jedná se o odraz tepelného záření a diskuse s těmi, co si myslí, že např. 20°C teplé těleso do prostoru o nižší teplotě 0°C nevyzařuje nemá smysl.

Moje profesionální zaměření je tepelné a vlhkostní mikroklima budov.