Včelařská konference

predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho, že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych cyklech 50 na 50 % H

Honza:
... že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ....
-----
Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné - stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně včelaření.

Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva. Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní neexistuje.
A asi žádná 100% protirojová metoda.

Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.

Já to časem řešil, ale ne 100%:

- dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
- dost trubčiny
- matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za rojením byla evidentně moje chyba.
- když je čas tak tvořit oddělky a včas.
- a pak je třeba spojovat.
- a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď měnit.

I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o rojení a oddělcích tam bylo dost.
Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď přijde rozuzlení a pointa. :-))

Karel

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 20:53:35
> ----------------------------------------
> Honza:
> .. že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě
> rojit, ....
> -----
> Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné -
> stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně
> včelaření.
>
> Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva.
> Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní
> neexistuje.
> A asi žádná 100% protirojová metoda.
>
> Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.
>
> Já to časem řešil, ale ne 100%:
>
> - dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
> - dost trubčiny
> - matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za
> rojením byla evidentně moje chyba.
> - když je čas tak tvořit oddělky a včas.
> - a pak je třeba spojovat.
> - a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal
> svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď
> měnit.
>
> I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o
> rojení a oddělcích tam bylo dost.
> Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí
> a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
> SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text
> musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď
> přijde rozuzlení a pointa. :-))
>
> Karel
>
>
>

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu
Pepan
------------
To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na včelnici. Třeba na 10 včelstev.
Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10 včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné udržet rojení na malém zlomku.
Ale rád si to nechám vyvrátit.

Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá. A ven s ní. Ať si letí. :-)

Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro mě svátek.

Karel

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 14:33:59
> ----------------------------------------
> ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom
> roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr
> menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče
> pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k
> dalšímu chovu
> Pepan
> ------------
> To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
> Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na
> včelnici. Třeba na 10 včelstev.
> Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10
> včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné
> udržet rojení na malém zlomku.
> Ale rád si to nechám vyvrátit.
>
> Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s
> jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá.
> A ven s ní. Ať si letí. :-)
>
> Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro
> mě svátek.
>
> Karel
>
>
>

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz- polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno aký má vek.

JÁ VÍM ŽE MATKY SE NEROJÍ ALE VČELSTVO ,AVŠAK JE TO BĚŽNĚ POUŽÍVANÝ TERMÍN VE SMYSLU ROJIVOSTI
Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější Problém proč tomu tak je nechám vám výskumníkům. Pak s tímto faktorem počítám v chovu a snižuji si tak rojivost a zvyšuji výnos. Proč tomu tak je je mi celkem jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 17:54:15
> ----------------------------------------
> Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v
> prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny.
> jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.
>
> Pepan
>
> Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz-
> polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už
> povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa
> snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju
> chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno
> aký má vek.
>
>
>

Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější

Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý rok 80 až 90%.

V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1 ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás, lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.

Pán Turšány nepíšete o jaké matky jde jestli jsou to matky z vlastního chovu své vlastní ustálené linie, nebo matky odchované z nějakých nakoupených chovů a zvláště jednalo li by se o potomstva od matek F1. Je to dost důležité ALe nic si s toho nedělejte mě se také rojí . Já také netvrdím , že jsem nějak moc úspěšný v bránění se rojům. Jsou léta kdy beru roj s povděkem a jsou roky kdy nestačí stromy v zahradě. Co je však zajímavé 3 zahrady ode mne je kolega s 12 včelstvy, a u něj je to právě naopak mu se to rojí jak o závod a já nic. Na druhý já nemám čas ani ze stromů slézat a on by rád nějaký ten roj. Ty návody jak bojovat proti rojení jsou jen nespolehlivá snůška pozorování daná pro určitý kraj a způsob včelaření
Jistá pravidle se tady pak objevují a mohou se prolínat. Je však rozdíl mezi matkami rojovými a z rojivých včel a to dosti podstatný. Rojová matka může být z nerojivého včelstva Ale z rojivého včelstva si matka pravděpodobně ponese tu vlastnost dále do dalších generací. Zrovna tak potomstvo v druhé generaci po F 1 pokud se nedělá negativní selekce může být spolehlivě rojivé.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 20:44:49
> ----------------------------------------
> Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a
> včelstvo je také útočnější
>
> Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám
> podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
> Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných
> včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý
> rok 80 až 90%.
>
> V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1
> ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v
> komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z
> agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To
> je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
> Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás,
> lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že
> teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec
> budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.
>
>
>

Docela žasnu nad tím že měníte matky z 90% každý rok.No nezlobte se na mne zabývám se chovem matek cirka 20 let a zdá se mi to trošku zbytečné.Pokud nepočítám rok narození matky tak měním kvalitní matku v jejím druhém roce v podletí,což znamená rok narození nepočítám a pak mi matka slouží dvě sezony a v druhé sezoně je rabována.A musím konstatovat že kvalitní matka má po celé období svého dvouapůlletého života stejnou kvalitu.Samozřejmě že malé procento matek je třeba vyměnit dříve z nějakého důvodu a samozřejmě se ani rojení nevyhnu.No měnit každý rok v mém případě 50 matek to asi není to pavé.Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Inseminované matky chovám jen ve skleněných úlech, abych je měl pořád pod kontrolou.
B.V.

>ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit,<
-----------------------------------------------------------
anebo některé provedou tichou výměnu.
JK

Roky, kdy se automaticky rojí všechny starší matky a hodně mladých, rojení
nelze zvládnout a včelaři musí strkat roje do různých provizorních bedniček
atd, jsou jen jednou za několik let. Ostatní roky není problém běžnými
opatřeními, hlavně dostatkem prostoru minimálně oddálit rojení z května na
červen a v té době už budou letošní nové matky pro výměnu k dispozici.
Nějaké procento včelstev se ale bude rojit vždy i přes jakákoliv opatření a
je třeba s tím počítat. Zavedené provozní metody počítají všechny s
pravidelnou výměnou matky, některé dokonce s automatickou výměnou už
loňských matek za letošní. Chov nové matky přímo ve včelstvu a to z plodu
původní staré matky, aby se držela genetická linie, je dneska metoda velice
málo používaná. Nejpoužívanější je koupit 1 - 2 inseminované nebo jinak
šlechtěné matky, z těchto včelstev vychovat v malých oplodňáčcích nebo
větších oddělcích mladé přirozeně oplozené matky a ty potom v produkčních
včelstvech měnit.
Problém vidím v tom nedostatku zkušeností, trvá několik let, než se člověk
naučí včelaření a po tuto dobu je učením výnos ze včelstev hodně snížen,
chtělo to po tuto dobu mít jen menší množství včelstev. Radím v první řadě
silně investovat do školicích materiálů nebo kurzů, kde se neprobírá jedno
téma vytržené ze souvislosti, ale kompletní celoroční technologie ošetřování
včelstev pasující na úly a prostředí a kompletně ji převzít. Případně,
protože se jedná o velké množství včelstev, takže ztráta v případě chyb by
byla velká, by se na některé klíčové úkony určitě vyplatilo sehnat
odborníka, který by za nějakou úplatu toto poprvé provedl a tím zaučil.
Hlavně mám na mysli odchov matek, případně jejich výměna ve včelstvech.
Jinak, pokud nebudeš měnit matky, nebudeš dělat protirojová opatření, pokud
budou mít včely dostatek prostoru, dostatek mezistěn ke stavění, nanesený
med bude pravidelně vybírán, tak v běžném roce se vyrojí z loňských matek
odhaduji tak 20 %, z předloňských matek tak 60 %, 30 % udělá tichou výměnu a
10 % půjde se starou matkou do dalšího roku, Z předpředloňských matek, které
by ve včelstvu už neměly být, se vyrojí takových 20 %, 60 % provede tichou
výměnu a 20 % se ani nedostane do nějaké větší síly, přes léto budou
skomírat a v podletí nebo v podzimu odejdou. Z celkového počtu vyrojených
včelstev za rok takových 20 % se vyrojí "do mrtě" nebo se při proletu matka
ztratí a včelstvo skončí. Dá se zhruba říct, že při takovém včelaření bude
vždy cca 1 /3 včelstev v plné síle, která přinese plnou snůšku, zbývající
dvě třetiny budou včelstva, které se rojí nebo která se vzpamatovávají z
rojení z loňského roku, takže nepřinesou nic, přitom náklady budou "požírat"
všechny tři třetiny.
U vyrojených včelstev se obvykle ještě získá první snůška z řepky a ovocných
stromů, počítá se s prvním rojem tak ke konci května. Jestliže po prvním
roji včelař rojení zastaví, ztratí se snůška konce května a většiny června,
ale červencová snůška už může být. Jestliže se rojení nezastaví, zůstane v
úlu včelstvo v síle oddělku, které už z letošní snůšky nepřinese nic.
Kolikrát se nedostane do plné síly ani na zimu...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 7:55 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se
včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H

Tak v tomto případě bych na začátku snůšky v jednom nástavku oddělil od veškerého plodu mezidnem (stačí kus sololitu ) matku se včelami která by normálně kladla a včely by pak se zbývajícího plodu matku vychovaly novou Později bych starou zrušil a mezidno odstranil Včelstvo si spolehlivě matku vychová a ne jednu Když je pak zavčas matečníky odělíš do oplodnčků nebo je izoluješ Budeš těh matek mít z jednoho včelstva víc já to pak mám takto spodní je plod 1 - 2 nástavky - mezidnou a pak odčelek s matkou Jakmile se nová matka rozklade starou zruším a spojím Nepřijdu tak o žádnou snůšku. Někdy je to však takové , že ať děláš co děláš stejně nestačí stromy v zahradě.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 19:55:18
> ----------------------------------------
> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H
>
>
>