76176

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33630) (33640)

R.Krušina:>Ať chceme nebo ne, je to monitoring, který se dělá jednoduše i pro ty, kdo nemají varroadna. Jak to je zkreslené, a kolik mám roztočů si můžu u sebe ověřit než to pošlu. A údaj o ostatních ze ZO je podle mě dobrý pro každého, pokud mě to zajímá a dostanu ho. <
..........

Takže chronologicky ... ZO má data o spadech. Zajímá mne jak se tedy reaguje kupříkladu v ZO na takovou vyjímečnou situaci.

Předpokládám, že ZO je organizace více včelařů, kteří se sdružují právě proto aby kolektivně reagovali na určité situace. A aby se ty situace proto že jsou pospolu, snázeji zvládali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33634)

KaJi napsal:

>Pokud z toho zdravotník něco vyvodí je otázka, ale je to poměrně náročná a nákladná statistika velmi nepřesných čísel.
................

Ani jsem to nemyslel jako statistiku.
Ale zdravotník je u toho, kolik včelařů nedalo vzorek vůbec (ti určitě poctivě léčili :))
Kolik včelařů má měli pro deset včelstev na dně malé krabičky od sirek ( to určitě poctivě vypovídá o stavu roztočů :))
A kolik vzorků mělo nepočítaně roztočů, přes to, že poctivě odevzdali vzorek.

Mě to třeba nijak nevadí, spíš tak trochu "obdivuji" tyto včelaře, že se dobrovolně vydali cestou vyřazování svých varroanetolerantních včelstev formou úhynů a snaží se jako jedni " z mála" v republice šlechtit na varroatoleranci tímto způsobem.

Ale je to pro mě zajímavý údaj, co na svých stanovištích můžu čekat od reinvaze.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33630)

G. Pazderka napsal:
>Já s ním v podstatě souhlasím. Jestli by totiž k něčemu při otázkách varroázy byl jeho zimní rozbor z období 2006-2007, vědělo by se, že se něco bude dít.(ne loňsko ale z rozbor předloňska)
.....................

Jenže právě ty předloňské rozbory byly zkreslené - upozorňovali na to ze všch stran: Že je teplo, včely létají, vynáší měl. A zdravotníci by mohli svědčit, kolik vzorků mělo nadstav roztočů :)

Ať chceme nebo ne, je to monitoring, který se dělá jednoduše i pro ty, kdo nemají varroadna. Jak to je zkreslené, a kolik mám roztočů si můžu u sebe ověřit než to pošlu. A údaj o ostatních ze ZO je podle mě dobrý pro každého, pokud mě to zajímá a dostanu ho.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (83.208.198.12) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554)

jsem začátečník a stál jsem před stejnou otázkou. sledoval jsem názory na internetu i v časopisech a úly jsou provozně asi srovnatelné. každý si chválí ten svůj.
nakonec jsem se rozhodl pro langstroth, protože výběr (nabídka) dílů k němu je větší a obvykle patří k levnějším nebo jsou rozdíly zanedbatelné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re:Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku (33631)

Měli postavit 1 až 1 1/2 nástavku
Raději bych kupoval úly celé, nejméně 3 nástavky na úl. U nás sériová výroba neexistuje a nemusel by ses s tím pak domluvit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku
> Datum: 21.1.2009 18:38:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude
> (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení
> oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku , když je tam kolem
> června 09 dám? Chtěl bych mít alespoň představu jak by to mohlo v průběhu
> roku 09 vypadat, ať se popřípadě vyvaruji nakoupení a ročnímu skladování
> nepotřebných nástavků...je mi jasné, že může, v nejhorším případě, nastat
> situace, že i jeden bude moc :-), ale řekněme, že by se včelám velmi dobře
> dařilo. (předpoklad spodní rámky 232mm (2 nástavky), horní rámky 159mm)
> Děkuji
> R.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (92.52.29.242) --- 21. 1. 2009
"Pracujúci " nízkonadstavkový úľ

Zdravím,
U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri zimnej obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento problém vôbec nesledovali.
S pozdravom
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re:Vyeten? m?li (33628)

Nejde říci ,že je to nanic
Úhyn včelstev na varoázu je dán stavem rostočů v podletí kdy včely vychovávají zimní generaci včel a lze ovlivnit od druhé poloviny července do první dekády září
Zimní vzorky měli ukazují až stav po všech podzimních léčení až do poloviny prosince
Tyto dvě věci spolu nesouvicí a upozorňují nás na stav pro nastávající sezónu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa V. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyeten? m?li
> Datum: 21.1.2009 16:46:00
> ----------------------------------------
> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: (33626)

Je to všechno co spadne na dno úlu .K vyšetření se to zasílá bez mrtvých včel, vzorek za 30dní

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: v?ela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 21.1.2009 16:06:20
> ----------------------------------------
> ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629)

Monitoring zimní měli je podle mě docela dobré opatření.
Pokud není nějak zkresleno, může nám to ríct, jak moc musíme léčit v dalším roce.
V rámci ZO to dá zdravotníkovi přehled, jak to vypadá u jednotlivých včelařů.

Radek Krušina
----------
Pokud se chce včelař orientovat v únoru jak má léčit na jaře, může si je sám a zadarmo udělat. Včelstvo po včelstvu. Sám posoudí jestli byl prolet, jak má/nemá nástavky a sám ví, za jak dlouho má vzorek a další faktory.

Pokud z toho zdravotník něco vyvodí je otázka, ale je to poměrně náročná a nákladná statistika velmi nepřesných čísel.

Pokud by si pár zodpovědných včelařů v jeho rajonu udělalo samo vyšetření,získal by asi lepší obrázek.
1/ nikdo by to nedělal
2/ ti co by to dělali by měli přesnější čísla po včelstvech - tedy nezprůměrovaná a dělali by to dobrovolně z přesvědčení. Po loňských povinných nátěrech oblastí s malým počtem nulových vzorků letos "NUL" asi přibyde.

A to nemluvím o tom, že by ti včelaři sledovali včely i v sezoně. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631)

Radim:
... rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku
----------
Ahoj, ještě poddotaz, co to znamená 6 rámkový oddělek?
Kolik je to rámků plodu?
----
V pravděpodobně ne víc jak 2 nástavky. Předpokládám Langstroth 45*232.
A dával bych je do jednoho nástavku, další bych teprve po obsednutí jednoho přidával. Ne že by se do jednoho nemohly vejít, ale aby bylo na příští jaro trochu díla.
Asi nemáš plásty, takže budeš muset krmit aby stavěly. A případné přidávání dalšího nástavku bych v tomto případě dělal s překládáním plástů. Ono i v tom jednom nástavku bude lepší trochu vytažené mezistěny postupně prostrkávat do středu, aby v pozdějším období matka neplodovala jen na tmavších a panenské neignorovala.
-------
Docela by mě zajímaly zkušenosti včelařů s loňskými nákupy oddělků. Jaké tam byly rámky (staré/nové)a plásty (tmavé/světlé). Kdy a jak silné koupily, jak se do zimy udělaly atd. A jestli nakonec bylo dost oddělků, či se nedostávalo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 21. 1. 2009
Re: jaký úl (33611) (33613)

To je z praxe.Měl jsem německé úly po německém včelaři míry 42x19,to byla hrůza práce do r.1987,mám jich pár jako raritu prázdné.Udělal jsem úly na 39x24 ale na 11rámků,zkoušel jsem pak vyšší.Ty mne přesvědčily jako nejlepší.Loni jsem chtěl skončit se včelama,nakonec jsem udělal za měsíc a půl nových 17 i s nástavky a to bylo jiné pohodlí.Nemám zrovna dobré podmínky pro snůšku po obrovských polomech v r.2001 a 2005 kdy padly zrovna ty starší stromy a v okolí nejsou pole.Přesto loni na tu bídu jsem měl průměr 30kg i s tím že jsem včely v červnu přendaval při snůšce.Jak jsem psal včelař musí pochopit a cítit co se děje s počasím a součastně se včelama.Určitě jste si všimli,slepice když začne pršet schovají se-přestane pršet, neschovají se bude pršet celý den,přijde bouřka pampelišky jsou otevřené-přestane pršet a včely si vás nevšimnou,pampelišky se zavřou pokud bude pršet celý den,pampelišky zůstanou zavřené den, dva i kdy je pěkně,nebude snůška všechno po ránu zaschne,nebudu tedy do včel přidávat mezistěny ani jinak rušit,vodní hladina je do 7h skoro bez hnutí čekáme krásné počasí aspoň 3 dny stvořené pro snůšku,mšice se stahují z listu k větvičkám bude zřejmě pršet a chladno,pavouci staví sítě bude déle sucho atd.Ono i když máme satelitní snímky,není zaručeno že tak bude zrovna kde mám včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (89.176.129.198) --- 21. 1. 2009
Obsazenost nástavků v průběhu roku

Dobrý den,
rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku , když je tam kolem června 09 dám? Chtěl bych mít alespoň představu jak by to mohlo v průběhu roku 09 vypadat, ať se popřípadě vyvaruji nakoupení a ročnímu skladování nepotřebných nástavků...je mi jasné, že může, v nejhorším případě, nastat situace, že i jeden bude moc :-), ale řekněme, že by se včelám velmi dobře dařilo. (předpoklad spodní rámky 232mm (2 nástavky), horní rámky 159mm)
Děkuji
R.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629)

R.Krušina:>S tímto tvrzením nesouhlasím.

Jednak nevím o tom, že někomu, kdo měl ve vzorku zimní měli průměr vloni 2 roztoče, padly do jara včely na varroázu. <
.......

Já s ním v podstatě souhlasím. Jestli by totiž k něčemu při otázkách varroázy byl jeho zimní rozbor z období 2006-2007, vědělo by se, že se něco bude dít.(ne loňsko ale z rozbor předloňska) Převážná většina včelstev přežila proto, protože byla lokálně nízká úroveň VD na jaře spolu s nízkou reinvazí, nebo zkrátka včelaři léčili podle detekce a monitoringu zamoření a neorientovali se podle zimního rozboru, který je jako detekce v červenci v podstatě zastaralý údaj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628)

Standa V. napsal:
>I když budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na varoázu padly a nemáš nic.
>To byla loňský rok běžná praxe u značné části včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.
.............

S tímto tvrzením nesouhlasím.

Jednak nevím o tom, že někomu, kdo měl ve vzorku zimní měli průměr vloni 2 roztoče, padly do jara včely na varroázu.
Ale vím o tom, že na oslabené včely zaútočila ještě nosemóza.
Loni byla větina včelstev pryč do konce roku 2007. Už nebylo co vyšetřovat.

Monitoring zimní měli je podle mě docela dobré opatření.
Pokud není nějak zkresleno, může nám to ríct, jak moc musíme léčit v dalším roce.
V rámci ZO to dá zdravotníkovi přehled, jak to vypadá u jednotlivých včelařů.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa V. (94.125.216.34) --- 21. 1. 2009
Vyšetení měli

V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I když budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: (33626)

Ahoj,

můžeme říci, že to jsou zbytky voskových víček, částečky pylu,
cukru z medu a i nečistot na dně úlu. Jedná se o "spad" v období
jednoho kalendářního měsíce. A tato směs (bez částí uhynulých
včel) se dává na rozbor - stanovení množství jedinců roztoče
Varroa destructor a také na mor lze "orientačně" testovat. Orientačně
proto, že klinické příznaky se nemusí objevit.


Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "v?ela" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 21.1.2009 - 16:05:57

> ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

včela (89.29.84.242) --- 21. 1. 2009

ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 21. 1. 2009
Re: Materiál na úle (33607) (33618) (33624)

"cementových" úlech
-----
Na vcelařských novinách.cz publikoval někdo 2 zajímavé články jak v nástavkových úlech dřevocementových desek chová včely na divoké stavbě.
Na nástavky poněkud těžké, ale na dna by se voděodolné desky docela hodily. Zvlášť když to jsou odřezky ze stavební výroby.
Betonové úly se prý používají v tropických oblastech.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 21. 1. 2009
RE: Materiál na úle (33607) (33618)

Pro experimentátory s materiálem na úly je zde seriózní článek o
"cementových" úlech, včetně srovnání s dřevěnými úly.

http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0103-90162004000600002&script=sci_artte
xt

Nejedná se samozřejmě o betonové úly, ale cement je tam jako pojivo
expandovaného vermakulitu, což je obdoba perlitu. Kdo si v minulosti vyráběl
tvárnice na stavbu rodinného sídla to třeba uvítá :-)

J.T.



> Ono je taky rozdíl, kde se suší. Jestli někde na půdě nebo nahoře ve
> stodole
> pod střechou rozpalovanou v létě sluncem nebo někde na zahradě ve stínu
> pod
> ořechem kryté plachtou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:51 PM
> Subject: Re: Materiál na úle
>
>
> > Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp.
> 2
> > roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár
> > úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu,
> ktoré
> > stačí schnúť.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608) (33619) (33621)

Faktem je, že když se jde jenom pár desítek let do historie, tak každá
evropská země měla v té době několik svých originálních rámkových měr a
úlových systémů, stanovených vedle nějakých polovědeckých výpočtů snad podle
délky nože, kterým kdysi první včelař první tyto rámky vyráběl nebo klacku,
ze kterého je dělal, či snad podle průměru kmene, ze kterého dělal první
úl....Dneska jsou tyto systémy jen v muzeích. Z Ameriky je známý langstroth,
ale co my víme o jiných včelařských farmách, které tam někdy před 100 lety
používaly své rámky a úlové systémy. Svět se čím dále zmenšuje, informace
cestují čím dále rychleji a dále. Pro následující generaci bude, jak je pro
nás normální sledovat informace a články o dění v České republice a možná
ještě trochu na Slovensku, normální sledovat informace a články v EU plus
možná ještě dění někde u včelařských lídrů, jestli to bude za 20 - 40 let
USA, Nový Zéaland, Čína, Austrálie, Jižní Afrika, Argentina, kdo ví?
Fakt je, že ještě před takovými 30 lety byl u nás včelař včelařící výměnou
celých nástavků bez práce s jednotlivými rámky bílou vránou a míra 39 x 24
byla nějak v 80 - 90 % včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Jaký úl?


> Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné
> řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je
> staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží
> prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám
> některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze
> přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v
> Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak
> neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli
> smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a
> zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si
> myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 21. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33620)

Ve Stražisku mají řezačku a nařežou mezistěny kdykoliv na jakoukoliv míru. Nemají je na skladě. Ve Včelpu to tak není. Mají dané rozměry a jiný rozměr udělají jen když budou mít víc času.
Tonda

>Já beru mezistěny ze stražiska a na míru 39 x 17 nají běžně na skladě což znamená jedno používá se hodně .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608) (33619)

Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Já beru mezistěny ze stražiska a na míru 39 x 17 nají běžně na skladě což znamená jedno používá se hodně . Pak se také dnes klade důraz při úlové otázce jen na jdednotnou míru délky rámku. V dnešní době se mi zdá že snahy o nějakou normalizaci která začala probíhat koncem 19 století po 100 letech skončily a jednotliví výrobci dělají svoje výrobky tak aby šlo používat zase jen jejich zboží, a všichni právě to označují za to světové s perspektivou.
Podívejte se kolem sebe a zjistíte , že se to týká veškeré výroby a nejen úlů . Z toho vyplývá jedno>>jde jen o obsazení trhu právě svými výrobky &lt;&lt;
Já pak jako zákazník si musím zjistit co se nejvíc prodává včetně následných zařízení.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 21:00:00
> ----------------------------------------
> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608)

Není to tak dlouho, kdy převládajícím způsobem včelaření byla manipulace s
jednotlivými rámky, zatímco dneska to je manipulace s celými nastavky. To
vyžadovalo dost jiné včelařské myšlení. Mít dva různé rámky v jednom úlu
byla zásadní nevýhoda, proto bylo mnohem výhodnější stanovit kompromis a na
všechno používat stejné rámky. 39x24 je právě jeden z těch kompromisů. Na
druhé straně, při včelaření s jednotlivými rámky, odpadá většina nevýhod,
která se objevuje při včelaření s velkými rámky s manipulací s celými
nastavky a zvýrazňují se nevýhody velkého počtu nízkých rámků. Proto dříve,
když se včelařilo s jednotlivými rámky, se na nižší rámky než 24 obvykle
nešlo, spíše byla snaha jít na rámky vyšší a větší. Rámkové míry Optimálu a
Dadantu tady víceméně přišly až s rozvojem nástavkového včelaření, takže na
těchto mírách se jaksi stalo normální používat různé výšky rámků, zatímco
na rámku 39 zůstali hlavně včelaři starší, co se drželi jedné výšky rámku.
To se odráží i v nabídkách hotových úlů, nikdo nebude dopředu dělat ty míry,
co prodávají málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:59 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase
přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně
pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou
rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Materiál na úle (33607)

Ono je taky rozdíl, kde se suší. Jestli někde na půdě nebo nahoře ve stodole
pod střechou rozpalovanou v létě sluncem nebo někde na zahradě ve stínu pod
ořechem kryté plachtou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:51 PM
Subject: Re: Materiál na úle


> Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2
> roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár
> úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu, ktoré
> stačí schnúť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: zimování rezervních matek (33602)

Možná. V 10 centimetrů silném polystyrenu. Pokud nezahyne na špatné větrání
a nadměrnou vlhkost a plísně. Nebo v nějakém speciálu. Nebo pokud bude tak
teplá zima jako před dvěma roky.
Ale na 5 - 7 rámcích 39x24, pokud jsou v srpnu plně obsazeny, přežije v
prknech téměř jakoukoliv zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 7:33 PM
Subject: zimování rezervních matek


> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Co se deje v sousednim Nemecku? (33587) (33591)

Vzhledem k "úspěšnému" blbnutí německých zelených ideologistů, co se týká
větrníků a odmítání atomové energie a určitě i dalších věcí bych se nedivil,
kdyby lidi podobného světového názoru ovládli i německý svaz včelařů. To
jsou věci, za které bude Německo a díky průniku těchto lidí do byrokracie EU
celá Evropa včetně nás jednou tvrdě platit a že by se nějak měnil kurs to
zatím vidět není.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku (33588)

Na očka zatím názor nemám. Co se týká zasíťovaného dna, to podle mně na
podzim a v zimě sjednocuje režim v úlech na studený a větraný. Pokud je
totiž zespoda v úlu otevřené síto, je v pozdním podzimu a v zimě víceméně
jedno, jestli jednotlivé nastavky jsou uteplené nebo jednostěnné, je jedno,
jestli nastavek se trochu kroutí a tím trochu netěsní nebo je jedno, jak je
uteplený strůpek. Teplotu a větrání od vlhkosti víceméně určuje to síto. V
rámci jednoho včelaře se tím odstraní rozdíly mezi včelstvy, pokud nějaký
nastavek je nekvalitně vyrobený a tím netěsný, případně pokud nějaké
včelstvo má sklony k plodování v pozdním podzimu nebo v nějakém bezvýznamném
přechodném zimním oteplení, kdy by bylo následujícími mrazy při výchově
plodu oslabeno. Celkově mezi včelaři se tím odstraní rozdíly v chování
včelstev. Jako vedlejší efekt tím byla zminimalizována diskuze o uteplení
ulů či provedení strůpků v zimě. Naopak potom v předjaří a na jaře, kdy už
včelstva se nedají odradit chladným úlem od plodování, hlavně u slabších a
slabých včelstev náběh plodování a tím jarní rozvoj zpomaluje, u silných
včelstev nemá takový vliv. Zasíťované dno a velké spodní česno podle mně pro
zimování není nijak zvlášť nutné, včely klidně přezimují i v úplně utěsněném
úlu bedničce s česnem velikosti očka. Z dřívějška v zimování v zadovácích si
ale pamatuji různé "excesy" včelstev, pravidelně tak 1 - 2 včelstva z 10 -
20, někdy ale i většina se v lednovém oteplení docela intenzívně rozkladla a
potom, než přišlo skutečně teplé jaro, dostala pořádně na frak kvůli velké
spotřebě zásob i kvůli velké vlhkosti úlů. Něco určitě udělalo to, že tehdy
byly včelstva na jednom stanovišti geneticky mnohem různorodější než dnešní,
asi se v tom hodně projevila i tehdy obvyklá příměs včely italské, ale velký
vliv má i to zasíťované dno. Takže kdyby se nepoužívalo zasíťované dno,
zvýšily by se určitým způsobem počty zimních úhynů a oslabení včelstev o ty
včelstva, která by se v zimě rozplodovala zároveň by ale se zvýšil počet
přeživších včelstev o ty slabé, které by v úle se zasíťovaným dnem nezvládly
předjaří a jaro.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 12:11 PM
Subject: Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku


Dobrý den,



standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech
nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné
zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří
včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a
očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na
používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.



Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 1. 2009
Re: jaký úl (33611) (33613)


Mám malý dotaz?? To je jen názor, nebo zkušenost z praxe ??
Možná by to chtělo vyzkoušet a ne jen zavrhovat. Ale záleží také na snůškových podmínkách. Tam, kde medují i plaňky v plotu má vysoký rámek výhody o kterých hovoříte. Tam, kde je snůška spíše slabší a nárazová ???....

Na www.vcelarstvi.nazory.cz je fotka zamrzlého skla na úle a je tam po dnech vyznačeno víčkování medu na posledním rámku v úle a datum prvního vytáčení v minulém roce. To je důkaz toho, že silné včelstvo v době snůšky zanese úl do týdne, ale včelař nesmí přidávat nástavky a rušit včely, a celé rozebírat. Odeberu jen zavíčkované rámky, včely to ani nepoznají, a neoslabuji včely odebíráním celých nástavků, protože včelařím a bydlím na severním svahu a musel jsem tomu přizpůsobit i včelaření.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 20. 1. 2009
Re: jaký úl (33611)

>Jestli přendavám polonástavky a nebo převěšuji pár rámků z plodiště je časově jedno.Já jsem viděl včelaře s 500 úly s jedním pomocníkem při medobraní,39x30 na 11 rámků.Nedovedu si představit těch polonástavků,skladovat a převážet a rámků vytáčet.< sršeň
----------------------------------------------------------
Mám malý dotaz?? To je jen názor, nebo zkušenost z praxe ??
Možná by to chtělo vyzkoušet a ne jen zavrhovat. Ale záleží také na snůškových podmínkách. Tam, kde medují i plaňky v plotu má vysoký rámek výhody o kterých hovoříte. Tam, kde je snůška spíše slabší a nárazová ???....
Tak dobrou noc přátelé. Jdu chrnět. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Materiál na úle (33607)

On Tuesday 20 of January 2009 20:51:07 Milan Krokavec wrote:
> Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2
> roky.

Mozna mam spatne informace, ale muj truhlar to pocital jako Vy, ale centak z
hora a centak ze spoda byl podle nej cca 1 rok na suseni. Pro mne tak staci.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 20. 1. 2009
jaký úl

600m. Zkoušel jsem také různé míry.Nakonec nejlepší je plodiště na 14 rámků 39x28,podmet 8 cm.Když je snůška zanesou medník i dva po 10 rámkách,vystaví i v podmetu divočinu.Méně rámků,stejný rozměr.Plné rámky váhově po 2,5kg,přenáším po 5-6 v hliníkových přepravkách.Medníky nezvedám,překlápím.V létě ,kdy není jako loni snůška se po prvém vytáčení zuží medník přepážkou.Záleží na včelaři ,který umí vystihnout jaké bude počasí ,sílu včelstva,zda bude snůška,co pokvete,jestli stačí plochu zavíčkovat.To samé se dělá na zimu.Nechá se jen 10 rámků a přepážka.10 května mám vystaveny 3 mezistěny někdy i 4.V březnu podporuji rozkladení tím,že jeden plný zavíčkovaný rámek odvíčkuji a přendám do druhého včelstva k plodu.Cizí chutná lépe.Na této rámkové míře nezůstanou včely bez zásob.Na 39x24 dojdou nahoru a i když mají zásoby stane se, že je nepřenesou.Jestli přendavám polonástavky a nebo převěšuji pár rámků z plodiště je časově jedno.Já jsem viděl včelaře s 500 úly s jedním pomocníkem při medobraní,39x30 na 11 rámků.Nedovedu si představit těch polonástavků,skladovat a převážet a rámků vytáčet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608)

HI:>Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou.<
..........
Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (78.141.102.191) --- 20. 1. 2009
Škola nadstavkového včelárenia

Priatelia, PSNV-SK organizuje Školu nadstavkového včelárenia, viac informácií na: http://www.n-vcelari.sk/view.php?cisloclanku=2009011301. Určené je ako pre začínajúch včelárov, tiež pre tých, ktorí sa len rozhodujú, ale aj pre skúsenejších, ktorí sa chcú dozvedieť viac o nadstavkovom včelárení a porovnávť technológie včelárenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (81.90.163.84) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583)

RP:
"Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."

Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech rozšiřovat.
Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17 zbavit.
Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu vyrostly ty vysoké komíny?
Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových měr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (78.141.102.191) --- 20. 1. 2009
Re: Materiál na úle

Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2 roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu, ktoré stačí schnúť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598)

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké.

Začal jsem včelařit v roce 1975 a čerpal z učených knih. Komentář manželky k výsledkům mého včelaření byl jednoznačný:“ Nebude lepší, když si tu trochu medu radši koupíme?!? Vyjde nám to levněji a budeš mít více času na jiné činnosti.Jenom roje po stromech chytáš.
Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní nasazují medníky a my už vytáčíme. Polovic práce a komentář manželky byl: „ Už přestaň vytáčet, protože to nemám kde dávat“. To bylo takové překvapení. Potom se můžu věnovat hlavně obnově díla. Ke svým zvedákům se nebudu vyjadřovat. Nechám to na ostatních, co je využívají.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598)

a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 18:35:26
> ----------------------------------------
> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2009
RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku (33588) (33592) (33594)

na sítech výhody nevidím. Lépe řečeno nevidím rozdíl mezi uzavřenými a síťovanými dny. Ovšem u oček výhody jsou Již z příchodu jsou vidět různé stavy včelstva aniž se do nich díváte a když se vám síto nebude líbit položíte naň popndekl a do očka špunt

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku
> Datum: 20.1.2009 16:12:37
> ----------------------------------------
>
> Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
> který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
> nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
> na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
> Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
> jej uměl používat.
>
> Josef Třeštík
>
> > trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> > všech nástavcích.<
> > .......
> >
> > Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> > pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> > nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> > podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> > o
> > jeho modifikacích.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re:zimov?n? rezervn?ch matek (33602)

slišel jsem že dokonce tojde i na dvou ale nevím jak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimov?n? rezervn?ch matek
> Datum: 20.1.2009 19:34:09
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 20. 1. 2009
zimování rezervních matek

Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v produkčních včelstvech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.146.176.2) --- 20. 1. 2009
dotace na včely

munuly tyden jsem psala jak je to s dotacem na letosni rok v olomouckem kraji a odpovedeli mi, ze na letosni rok zatim zadna dotace neni ale mozna bude zatim se jeste nevi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 20. 1. 2009
RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku (33588) (33592) (33594) (33596)

Nepřemýšlím, zda úly s očky a se zasíťovaným dne ano, či ne. Když už úly s
očky a zasíťovaným dnem mám (jedná se momentálně o 15 úlů) a nějakým
způsobem je používám, rád bych se poučil ze zkušeností ostatních, zda něco
nedělám špatně. Třeba mi většina starých praktiků po svých zkušenostech
poradí, abych očka ucpal a síto měl po celý rok zakryté. žádné jiné
technologii se apriori nebráním, včetně té vaší a rád bych ji poznal.
J.T.

> trestik:>Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit?<
> ......
> Sám za sebe říkám ano. Neprohlašuji to za autority a ani za výrobce. Mám
> své standardy a svůj úl, rád ho ukazuji a přitom říkám, že to co se dnes
> nabízí jako úl, je moc složité. Doufám, že si můžu dovolit používat svůj
> standard postavený na rámku 39x24 cm. To, že někdo zabředne do otázek
> jestli očko ano nebo ne, dno které vlastně kvůli monitoringu zakryje ...
> Nevím. Snadněji se s méně úlovými závislostmi potom včelaří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 20. 1. 2009
RE: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598)

Mne osobně zaujal tento článek:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a
V 80 letech obsluhovat 200 včelstev - něco na té nízkonástavkové technologii
asi bude.
J.T.


> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových
> zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577)

Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
______________________________________________________________

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků, pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále učím.

S pozdravem...M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 20. 1. 2009
Re: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku (33588) (33590) (33595)

V sezóně nechávám otevřená spodní tři. Je to plodiště. Na zimu otevírám všechny. Zimuji do čtyřech nástavků, takže všechny čtyři.
Tonda

>Očka používat neumím. V prvním roce jsem je nechal všechna otevřená,domníval jsem se, že je to ve vysokých úlech nezbytné. V minulém roce jsem je ponechal otevřená jen u nástavku 1-4. Zdá se mi však, že se matka příliš cpe nahoru (mřížku nepoužívám). Letos chci ponechat otevřená jen spodní dvě očka. Očka každopádně včely používají rády a raději jdou očkem než hlavním česnem (2cm v celé šířce úlu).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 1. 2009
Re: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku (33588) (33592) (33594)

trestik:>Mám se tomuto trendu jako
začínající včelař bránit?<
.......
Sám za sebe říkám ano. Neprohlašuji to za autority a ani za výrobce. Mám své standardy a svůj úl, rád ho ukazuji a přitom říkám, že to co se dnes nabízí jako úl, je moc složité. Doufám, že si můžu dovolit používat svůj standard postavený na rámku 39x24 cm. To, že někdo zabředne do otázek jestli očko ano nebo ne, dno které vlastně kvůli monitoringu zakryje ... Nevím. Snadněji se s méně úlovými závislostmi potom včelaří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 20. 1. 2009
RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku (33588) (33590)

> Já osobně v zimě nechávám podložku nad sítem a podle mých zkušeností
> stačí, když je větrací plocha 2-4dm2. Považuji za výhodné když je i vzadu.

Mám vysoká dna a zimuji v 5NN. Podložku pod sítem mám po celou zimu a na
jaře. Odstraňuji ji až v období intenzivního rozvoje. Mám úly volně na
zahradě a ponechat síto otevřené přes zimu mám strach kvůli větru, který se
na volném prostranství různě točí a úly by patrně profukoval. Podložku během
sezóny zakládám jen když monitoruji spad a když ošetřuji kyselinou. Zimuji
takto druhou zimu a zdá se, že jsou produkční včelstva v pohodě.

> Očka jsem kdysi považoval za "povinná" a pracně je dodělával. Dnes si
> myslím, že pro větrání nejsou nutná.

Očka používat neumím. V prvním roce jsem je nechal všechna otevřená,
domníval jsem se, že je to ve vysokých úlech nezbytné. V minulém roce jsem
je ponechal otevřená jen u nástavku 1-4. Zdá se mi však, že se matka příliš
cpe nahoru (mřížku nepoužívám). Letos chci ponechat otevřená jen spodní dvě
očka. Očka každopádně včely používají rády a raději jdou očkem než hlavním
česnem (2cm v celé šířce úlu).

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 20. 1. 2009
RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku (33588) (33592)


Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
jej uměl používat.

Josef Třeštík

> trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> všech nástavcích.<
> .......
>
> Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> o
> jeho modifikacích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33581) (33585) (33589)

asi bude záležet na nastavení toho zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 12:44:56
> ----------------------------------------
> Moje zase nadávala na vysoké.
> Tonda
> >To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 1. 2009
Re: Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku (33588)

trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích.<
........

Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale o jeho modifikacích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 1. 2009
Re: Co se deje v sousednim Nemecku? (33587)

>Z rozsáhlého veřejného dopisu svazu:
Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů po léta kritizoval nedostatečné metody při povolování rostlinných ochranných prostředků, především tzv. neonikotinoidů.<
.......
Politika.

Co je dostatečná a nedostatečná metoda? O jaké ztráty v důsledku čeho jde?

Není je primární a sekundární vliv, ale v podstatě jde o otázku vlivů typu "zástup" a "dav".(až decimální tj. 10 položka v řadě nebo vedle jiného může hrát hlavní úlohu při projevu nějakého zdravotního problému.)

V zástupu může být dlouhodobé používání chemie nejen na polích, ale také ve včelstvech viditelné při ukládání např v půdě nebo u včelařství ve vosku. Stím se jakýkoli svaz jaksi nechce ve skutečnosti propírat, protože ví, že jde o moc tenký led. Potom tu je chemie v pojetí davu. Ano, nejen ve včelařství ale v celém potravinářství se používá dnes chemie ve všech odvětvích současně a jestli je nějaká vůle aby se prozkoumal vliv toho či onoho chemického přípravku, můsí dojít věda. Ovšem ne ta, co takové přípravky vyrábí. Vidím, že stejně jako Dol, má Bayer podobné problémy s uvědomělými včelaři s tím rozdílem, že Dol naši včelaři v nějakém poměru vlastní, takže si za politiku používání svých léčiv, jejich ukládání atd, eventuální úhyny v důsledku jejich použití mohou v podstatě samy. Co kdyby včelaři v Německu měli vlastní podnik na léčiva jako my máme Dol? Myslím si, že by si tak "nevyskakovali" protože by jednali samy o sobě a stěžovali si na svém hrobě. Takže léčiva a zemědělská chemie jsou v podstatě politika.

Exituje nějaký důkaz, že Bayer může za špatné používání chemie? Protože stejně jako balič medu když mu najdou nepovolené léčivo nebo nadlimitní léčivo v medu, tak i Bayer nemůže nést odpovědnost za farmáře, který přípravky špatně aplikuje.(stejně jako u včelaře, který aplikuje léčiva zbytečně) Myslím si, že proto existují pojistky na škody způsobené při výkonu povolání. Nelogické a navozováné davové nenávistné psychózy ohledně určitých léčiv se mi zdají moc pionýrské. Ty zachraňují produkci např. řepky, ale při špatném používání mohou způsobit problémy včelám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 20. 1. 2009
Re: Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku (33588)

Ing.Třeštík:
standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.
----------
U zasíťovaných den je třeba rozlišovat kdy jde o větrání a kdy o sběr měli.
Někdy lze tyto funkce spojit.
Větrání je důležité, hlavně v zimě. Tam je síto ve dně výhodné, protože jej sníh a led nezacpe.
Chomáč včel v zimě je třeba chránit před intenzívním průvanem. Ale to zajistí dostatečná vzdálenost chomáče od kraje plástů. Takže pokud včely nemusí viset nad síto a jsou uvnitř plástů tak otevřené dno nevadí. (u jednoprostorových úlů 39*24 by to naopak asi mohlo vadit). Já osobně v zimě nechávám podložku nad sítem a podle mých zkušeností stačí, když je větrací plocha 2-4dm2. Považuji za výhodné když je i vzadu.
Očka jsem kdysi považoval za "povinná" a pracně je dodělával. Dnes si myslím, že pro větrání nejsou nutná.
Užitečná ale jsou - pro tvorbu oddělků, podle mě usnadňují včelám přístup do úlu atd.
V podletí umožní "tvarovat" chomáč. Plod potřebuje vzduch a včely drží plod u nich. Já osobně v podletí zavírám hlavně horní, abych udržel včely dole pod zásobama.
Očka a mráz. Docela dobrá regulace, protože při velkém mrazu se očko a plásty za ním ojíní a podstatěn zmenší plochu. Očka a myši - komplikace. Očka a léčení - jak se to pojme. Ucpávání oček které jsme vybavil mřížkou je pracné, kolečka - uzávěry česen zamrzají a včel yje zalepují, jejich otvory jsou malé. Nakonec jsem si je vyráběl sám s průměrem díry 25mm.
S očkem bych si hlavu nelámal, vždycky jdou zacpat.
Očka vyrobená jako drážka na dolní hraně mi umožnila nejlépe sledovat na jaře postup včel. Očka proti širší části hofmanova rámku to naopak neumožňují, zato chrání proti větru. To se říká, já to považuji za nepodstatné.

Osobně si myslím že:
Dobré větrání s možností nějaké regulace (já reguluji podložkou) - ANO!
Očka - to je věc provozní metody a tu si každý musí udělat vlastní, aby mu vyhověla, pro samotné včely nevýznamné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33581) (33585)

Moje zase nadávala na vysoké.
Tonda
>To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Josef Třeštík (e-mailem) --- 20. 1. 2009
Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku

Dobrý den,



standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.



Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 20. 1. 2009
Co se deje v sousednim Nemecku?

Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů požaduje okamžitou změnu myšlení v zemědělství

Z rozsáhlého veřejného dopisu svazu:
Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů po léta kritizoval nedostatečné metody při povolování rostlinných ochranných prostředků, především tzv. neonikotinoidů.

Svaz se ve svém snažení necítí být osamostatněn. I evropská komise má za cíl redukci pesticidů a finanční podporu ekologického zemědělství.

Problematiku vidíme v extrémně silné lobby agrochemického průmyslu, která je na všech úrovních dobře proorganizovaná.

Pro ekosystém a zemědělství jsou včely nesmírně důležité. Čistě ekonomicky vyjádřeno má jedno včelstvo hodnotu nákladů na nahrazení jednoho vykrmeného prasete nebo celkovou hospodářskou hodnotu dvou prasat pokud k tomu připočítáme ještě medovou snůšku.
K tomu je nutné ještě přičíst celkovou společenskou a ekologickou hodnotu opylování a také léčebnou hodnotu včelích produktů, kterou také nelze podceňovat.

Včely a tím i včelaři se cítí být stále více ohrožení ve své existenci.
Smutným vyvrcholením byly úhyny včelstev v roce 2008, kde oficiální čísla hovoří o 11500 včelstev, my ale vycházíme z neoficiálních čísel, která jsou mnohem vyšší.

Příčinou oněch katastrofálních úhynů byl insekticid Clothianidin firmy Bayer CropScience.

Němečtí včelaři si také hodně slibovali od monitorování včel, projektu financovaného převážně zemědělským průmyslem. Bohužel zde byla výzkumu vlivu pesticidů věnována minimální pozornost.
Firma Bayer CropScience předložila ono monitorování včel dokonce i ve Francii, aby dosáhla povolení prodávat Clothianidin. Francouzské úřady však tyto výsledky monitorování označili za pro povolení nevhodné.

Roztoč varroa je zvládnutelný.
Aby nedošlo k nedorozumění: roztoč varroa je zodpovědný za řadu zimních úhynů včel. Při odborném postupu je ale dobře zvládnutelný.
Názor šířený průmyslem a někdy i výzkumnými instituty, že za úhyny a oslabení včelstev na jaře mohou z největší míry roztoč varroa a sekundární infekce, tento názor profesionální včelaří NESDÍLEJÍ.

V této souvislosti jsme toho názoru, že nosema ceranea nepředstavuje závažné ohrožení včelstev. Je podle našeho mínění absolutně zbytečné vydávat peníze daňových poplatníků na vývoj takových léků.

Svaz profesionálních včelařů uzavírá svoje prohlášení z prosince loňského roku řadou požadavků na zákaz používání neonikotinoidů, především clothianidinu, zodpovědnou diskuzi o používání neonikotinoidů a pesticidů a také na státní podporu kvalifikovaného rozšíření monitoringu včelstev s důrazem na pesticidy.

Celé prohlášení svazu profesionálních včelařů lze stáhnout zde:
http://neu.berufsimker.de/files/DBIB_PosPapier1208_Schrift%20klein.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33581) (33585)

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
--------
To jsem pochopil ale nevím jak to dělá. Na šířku nebo na výšku. :-)
Podle mě jsou nízké rámky na odvíčkování lepší. Ale ženský mají prý radši vysoké. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33581)

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 10:27:56
> ----------------------------------------
> S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
> vidět jak jak manželka brble.
> -------
> Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to
> běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly
> kratší       koncipovány na normální polohu rámku.
> A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu
> vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to
> srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
> Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
> Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo
> odvíčkování a ne včelám.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 1. 2009
Byly vcely ve vyvoji nuceny se naucit zimovat nebo to uz od zacatku umely?

Jinak řečeno bylo dříve vejce nebo slepice? :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578)

Už čtvercový nastavek na 11 rámků 39x24 je ergonometricky nevyvážený,
těžiště na bočních stěnách, kde je třeba takový nastavek držet, zvláště když
je plný medu, je poněkud více vzdálené od těla než je zdrávo. Dost energie
se spotřebuje na balancování při zvedání takového nastavku. Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:27 AM
Subject: Re: Jak? ?l?


S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4
nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více
práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí
jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak
odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb
je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku (33521) (33528) (33534) (33566) (33575) (33579)

No, nechtěl jsem to nějak podrobněji sepisovat. Nějaké rámky bez plodu by se
daly vybrat z úlu třeba den předem a v klidu přeřezat a umístit do nového
úlu. Potom by se z úlu vybralo pár rámků s plodem, včely otřepaly zpátky do
starého úlu, rámky s plodem bez včel přeřezaly a umístily do nového úlu jako
jádro včelstva. Potom by se už všechny rámky setřepávaly na přeřezané rámky
do nového úlu. Ale s tím rojáčkem a smykem to je možná ještě lepší. Jinak
podle mých zkušeností skládání plástu z hotových kousků bývá někdy dobré dát
pod rámek nějakou podložku, třeba kus sololitu a rámek na ležato na to. Kusy
plástu se potom rozloží dovnitř rámku na podložku a celý rámek v šikmé
poloze i s podložkou se omotá drátkem, tak, aby v něm kusy plástu držely.
Rámek se potom postaví svisle a podložka zpod drátků vytáhne, drátky se
případně utáhnou a rámek vyplněný kusy plástu třeba s plodem je připraven
pro vkládání do včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:34 AM
Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku


Při překládání je dobré mít rojáček s smykem a všechny včely napřed do
rojáčku plásty které je nutné vyřezat ty zpracovat a včely pak do již
připraveného nástavku nasypat

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76176 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33582 do č. 33642)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu