Archiv Včelařské konference

Nic jim to nevadí jen je potřeba před použitím je nechat prohřát studené jsou velmi křehkéještě je potřeba uvést , že při skladování se nanich ojevují jemné krystalky šupinek vosku ktré vypadají jako plíseň . Také to ničemu nevadí za vyšších teplot to zmizí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: skladov?n? mezist?n
> Datum: 18.12.2008 18:43:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří
>
>
>

Nic jim to nevadí jen je potřeba před použitím je nechat prohřát studené jsou velmi křehké ještě je potřeba uvést , že při skladování se na nich ojevují jemné krystalky šupinek vosku které vypadají jako plíseň . Také to ničemu nevadí za vyšších teplot to zmizí.

Pepan
P.S.O DESLAL JSEM TO NEZKONTROLOVANÉ

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: skladov?n? mezist?n
> Datum: 18.12.2008 18:43:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří
>
>
>

A co takhle z 15 kg mezistěn udělat svíčky a jít je prodávat na Vánoční trhy. Proč takové zásoby, které nevyužiji? Budou snad mezistěny v roce 2009 zdražovat?

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz.
--------
Máte někdo zkušenosti se skladováním medu v takových 120litrových sudech?

Jinak jsou prý dobré na skladování souší:-)

Karel

Ferdo, máš lepší nápady, jak kominík, určitě je to lepší nápad, jak s těmi sírnými knoty. Jinak Ti přeji pěkné svátky a dostatek medovinky na stole.

Jiří

No, několik let skladování se na mezistěnách projeví, stanou se křehčí.
Nějaké zhoršení přijímání včelami jsem ale nepozoroval. Při skladování bych
spíše než na teplotu dával důraz na vlhkost, ve vlhčím sklepě mohou
zaplesnivět a myslím, že takový vosk by včely vykousaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 6:43 PM
Subject: skladování mezistěn


> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě
teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří

Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky: tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".

Starší mezistěny drátkuji na jaře na ostrém slunci, na několik minut je nechám jednotlivě rozložené na trávě. Sluncem se ohřejí, až zmizí ten šedivý nádech a pak již tak křehké nejsou. Hlídat, aby nezměkly moc.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Thursday, December 18, 2008 9:54 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: skladování mezistěn

No, několik let skladování se na mezistěnách projeví, stanou se křehčí.
Nějaké zhoršení přijímání včelami jsem ale nepozoroval. Při skladování bych spíše než na teplotu dával důraz na vlhkost, ve vlhčím sklepě mohou zaplesnivět a myslím, že takový vosk by včely vykousaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 6:43 PM
Subject: skladování mezistěn


> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě
teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří

Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných automatů /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní sud, ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Co se týká "odsmradění" nátěrů, v úplně zaschlém nátěru zůstává po pár dnech
pořád uzavřeno až několik % ředidla, které postupně vyprchává. Po měsících,
půl roce atd tam zůstává taková desetina procenta ředidla. Jsou to obvykle
speciální výševroucí složky ředidla, které se do barvy přidávají v rozsahu
jednotek procent a upravují takové speciální vlastnosti barvy jako třeba
lesk, slévání povrchu při stříkání a nátěru, dobu, po kterou je povrch barvy
živý, množství pórů, které zůstanou v zaschlé barvě a tím odolnost proti
korozi... a které jsou často intenzívně nepříjemně páchnoucí na rozdíl od
hlavních složek ředidel. Kromě jiného taky fungují jako změkčovadla, barva
natřená na nekvalitně očištěném povrchu rok, dva roky drží, protože tyto
látky v malém množství vrstvu barvy změkčují. Jak úplně vyprchají, barva se
stane křehkou a začne se odlupovat....
Zapomeňte na to vytáhnout v květnu medomet a jak je rezavý, natřít ho,
nechat barvu týden nebo měsíc zaschnout a potom vytáčet med. Pokud se má
medomet natírat zevnitř barvou, je to třeba udělat co nejdřív v létě po
ukončení sezóny a do dalšího roku nechat vyvětrat.
S tím nátěrem vnitřku sudu teplým medem je to velice praktický postup, to si
zapamatuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 7:31 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu
> být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový
> sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru
> záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho
> páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných
automatů
> /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní
sud,
> ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Radime, dík za expertní osvětu. :-)

Mám dotaz. Co soudíš o vypalovaných práškových nátěrech. Formálně nemají atest (alepoň ty co se tady okolo používají)na styk s potravinami, ale myslím, že právě vypálením se z toho většina věcí dostane a pak se z toho už nic moc neuvolňuje.

Dík za info.

Karel

Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.

Stonjek:
Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.
-----
Nemyslím na renovaci. Myslím na nové věci. Když se tak podívám na ceny nerezu, tak si říkám, že věci, které přijdou do styku s medem na pár minut nemusím mít z nerezu. při současných cenách. Navíc sortiment a dostupnost černého železa, svářečka se nemusí přestavovat na nerez.

Tady okolo je dost malých pružných lakoven. Nám dělaly věci do interiéru ( a velmi rozměrné) a kolega do jiné vozí své zakázkové věci. U některých "divokých" věcí si to člověk musí dodat i se stojanem co si vyrobí, aby to mohlo do linky.

Myslím, že při konstrukci by se muselo počítat s tuhostí aby to nepružilo a neodskakovalo.

A myslím, že nastávající ekon. potíže zvýší flexibilitu dodavatelů k těm, co nosí práci a hotové peníze. :-)
Optimální čas se dovybavit technikou.



Například jeden velký dalekohled byl, pokud si vzpomínám, postaven jen díky krizi ve 30.letech. Ve fondu byly připraveny peníze a za konjuktury by o takovou spec. zakázku žádná firma neměla zájem.

Karel

Přesně tak, jsou i v potravinářské verzi. Teplota vypalování je běžně okolo
200 st C, dá se u běžných prášků snížit na 180 až 150 st C za cenu
znatelného prodloužení vypalovací doby, ale to záleží na tom, jestli si v
lakovně takhle přeštelují, respektive rozštelují sušárnu. Není to tak
jednoduché změnit vypalovací teplotu a na první pokus rovnou ten prášek
správně vypálit. Jsou i nízkovypalovací prášky, kde by měla být ta teplota
ještě nižší. Problém je v tom, že nejmenší krabice prášku je od nějak 10
kilo prášku výš, takže na jeden medomet nezbývá nic jiného než najít
práškovnu zrovna s rozdělanou potravinářskou barvou s atestem a použít
zrovna ten prášek, co mají rozdělaný. Jinak nákup a výměna prášku v boxu
vyjde na jeden medomet draho . U běžně cínovaných věcí je to stejně jedno,
protože jednak teplota může být místně vyšší a jednak i při 150 st C běžná
cínová pájka sice netaje, ale její pevnost je minimální. Stačí velice malé
vnitřní pnutí a dílec se rozpadne. Díly pájené cínem se dají lakovat
práškem, pokud jsou primárně ještě spojené třeba nýty nebo plech různými
"klempířskými" záhyby a podobně a cín je jen doplňkový k zvýšení tuhosti a k
utěsnění spár, takže se dílec při vypalování nerozpadne. Zároveň ty spáry
musí být malé, aby se v nich roztavený cín kapilárnímu silami udržel a
nevytekl při vypalování ven.

U nových věcí je to vcelku nadějné, udělat koš medometu z obyčejného černého
materiálu a napráškovat ho. Musí se ale stejně řešit očištění toho
materiálu, od rzi a mastnoty to je logické, ale očištění od okují se leckde
zanedbává. Ideální je, když je lakovna vybavena ještě předúpravami, nějakým
odmaštěním a odmořením a potom nějakým fosfátem pod prášek, podstatně se tak
zvýší dlouhodobá přilnavost.
Dlouhodobě ale stejně má nerezový koš vyšší užitnou hodnotu. Sice prášek je
proti oklepnutí a oťuknutí nějakým kovovým či jiným tvrdým předmětem z
dostupných barev nejodolnější, ale časem k tomu stejně bude nějakými
hloupými náhodami docházet. Řekl bych, že pro vlastní spotřebu a rodinu
klidně stačí napráškovaný koš, pro rozsáhlejší prodej medu je takový medomet
spíše jen přechodné řešení, než včely vydělají na nerezový. Já myslím, že i
ceny nerezových medometů půjdou kvůli krizi dolů.
Jinak by mě zajímaly zkušenosti, jestli někdo bude pájený koš dělat, kde a
za kolik sehnal potravinářskou pájku, to znamená pájku bez olova, protože ta
běžná levná pořád obsahuje mnoho olova a pro styk s potravinami je nevhodná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 10:06 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace
> probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při
> vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím,
> jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho
> partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a
> nesmrdí. Zdraví R. S.

Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně spí ?

Omlouvame se ctenarum /2/30/kteri se tesi,ze v tomto cisle najdou zpravodajstvi z vetsich akci...S ohledem na zavaznost situace jsme dali prednost materialum tykajici se ztrat vcelstev.

2008/6/144/Zasedani UV CSV brezen (z UKRK nic neni !!)
UV : Cinnost financni komise-varianta II.predlozena Ing.Dvorskym,s drobnou upravou Ing.Gazdy,bude schvalena s tim,ze slozeni komise bude schvaleno na srpnovem zasedani UV
Bere na vedomi zpravu o cinnosti UKRK.
Redaktor: V prubehu zasedani predstavil F.Rousek jeden z nejaktivnejsich realizatoru projektu v ekologicke vychove 2publikace-Mala vceli kralovna-

(UKRK kontrolu na sekretariatu UVCSV s vysledkem seznamil p.Rousek,rozhodnuto predat zapis a opatreni k provedeni napravy tajemnikovi a na vedomi predsedovi CSV)

Vcelarstvi 2008/11/284/srpnove Zasedani UV CSV (opet z UKRK nic !)
UV schvaluje Ekonomickou komisi:Dvorsky,J.Prokes,Hrabak.Brezina,Gruncl.
Bere na vedomi:1)zpravu UKRK,4)informace o Vcele Predboj a.s Neschvaluje : Odskodneni akcionaru Vcely Predboj a.s.
Vcelarstvi/8/199/redaktor: Cinnosti redakce za obdobi cervenec 2007 do cervence 2008 se zabyvalo predsedn ictvo UV.Vyjadrilo spokojenost s urovni casopisu-Vcelarstvi-
(UKRK akce 2008/3 kontrola komisi a redakcni rady-rozhodnuto predat zapis s navrhem doporucujicich opatreni predsedovi CSV.)

Peroutka:Ohledne administrativy dotacnich titulu bylo na sekretariatu UV provedeno letos 7.kontrol,vcetne Nejvyssim kontrolnim uradem.Takove mnozstvi za obdobi sve funkcionarske cinnosti 23let funkce tajemnika pritel Peroutka nepamatuje.

Cinnost ve funkcich ktere zastava MVDr.Peroutka CSc. -predseda informaci komise-predseda redakcni rady-tajemnik CSV.ve sve komlementarnosti umoznily v r.2008 vytvorit peknou -darebnost-
franta

Spi kdyz je tma, takze v ulu stale :-))

Je to uplne jedno kdy pracovat s podlozkou, spis je potreba byt rychly, tj. zbytecne to neprodluzovat a jemny, tj. nebouchat podlozkou o steny apod. a nedelat si hlavu z toho kdyz uz nahodou bouchnu :-) Ve vicenastavkovych ulech kde maji hnizdo ve vyssim patre si manipulace s podlozkou ani nevsimnou, pripadne lehce zasumi.

Neni nad tim treba spekulovat, spis nezapomenout podlozky cca mesic pred odberem meli ocistit, aby nebyl vzorek zkresleny o roztoce, kteri padnou tesne po leceni.

T.H.


> Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr
> měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně
> spí ?

Diky
to je prakticke, jeste jsem si tak premyslel ze by se ta zatka dala z hadicky vytvorit cela, pomoci dratu udelat z hadicky esicko a nahoru dat nejakou cepicku tak aby mohl vzduch unikat....

Nebo je na kvasne zatce jeste nejak jina dulezita vychytavka, ktere jsem si nevsiml?

T.H.


> Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu
> bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky:
> tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu
> tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".
>
>
>

Zatím používám na bouřlivé kvašení i čerení skleněné demižony a skleněné kvasné rourky. V drogerii stojí kolem 30,-Kč kus a tak myslím, že není co řešil. Myslím, že i "domácí" vinaři ppužívají pro bouřlivé kvašení skleněné demižony. Teprve dozrávání vína je v dřevěných soudcích. Máte někdo zkušenosti se zráním medoviny v devěných sudech?

Kvasné rourky jsou k dostání, ale nejsou vždy k mání / ve velkých městech je hej/, ale hlavně jsou skleněné a tudíž rozbitelné. Nouzové řešení se stalo pravidlem.Používám injekční jedlu na propíchnutí korku /pozor na ucpání/, aspoň 30 cm hadičku, nádobku - malou inj. stříkačku
a aby se to nevylilo, je možno nasadit i táhlo, ale nutno ho trošku naříznout, aby plyn mohl unikat /nová čistá souprava kapačky./ Z delší hadičky udělám velké S a nádobku /stříkačku/ přiváži na hrdlo demižonu.
Používám několik 50 l skleněných dem.. ale zabírají mnoho místa, a musí se brát na ně ohled. Domluvil jsem si udšělat větší nádoby z plastu - jsou to neprůhledné bílé desky, které se dají ohýbat a svařovat. / jeden přítel si z nich vyrobil celý medomet - jestli diskuzi čte, ať napíše svoji zkušennost/.
Dřevěný sud jsem používal ještě za socilizmu, byly s ním stále potíže, nepatrně prolínala tekutína, dřevěná pipa, také problém. Do nového sudu není vhodné dát medovinu /možná udělat medovinu a dát vypálit/. Je třeba sud dát "zavinovat" vinařem. Medovina je pak výborná, ale sud se špatně čistí, ale vinaři je používají a jsou spokojeni, takže doporučuji.
Připíjím na zdraví Vám všem dobrou medovinou a do nového roku vše nejlepší a ať se vše daří.

Je to úplně jedno včely zřejmě nespí ve smyslu nám známém

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ferda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Podloky na m?l
> Datum: 19.12.2008 12:01:59
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr
> měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně
> spí ?
>
>
>

>Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě >lze skladovat mezistěny.... Jiří
---------------------------------------------------------
V zimě 1991/1992 jsem díky "zasr.... tmavočechům" (to není rasizmus, to jsou zkušenosti z Mostecka) přišel o 65 včelstev. Mezistěny z vytaveného vosku jsem používal ještě v letošním roce (2008). Byly uskladněny na policích ve skříních v suchém sklepě za průměrné teploty asi 15 st.C, zabaleny po 5-ti kg, zabalené v papíru tak jak je zasílá Stražisko. Mezistěny byly bez šedého povlaku, žluté barvy a po prohřátí na pokojovou teplotu cca 21-22 st.C se nelámaly. Včely na nich stavěly bez problémů. Při letošním úklidu jsem přišel na mezistěny cca 1/2 kg rámkové míry 240 x 150 mm, tmavšího zbarvení, velmi tenké, které získal ještě můj otec z pozůstalosti včelaře v roce 1972. Ten včelař choval včely ještě v "almárkách". Dle mého názoru jsou stále použitelné. Tak směle do toho. Pouze je neskladujte ve vyšší vrstvě na sobě nebo jinak nezatěžujte aby se neslisovaly.
JK

Já myslím, že se zde dělá z výroby medoviny hrozná věda a hledají se problémy tam, kde žádné nejsou a opomíjí se zcela ty podstatné. Já si myslím že je třeba si dávat pozor na dvě zásadní věci. V první řadě je třeba používat kvalitní kvasinky a to nejdůležitější je vyrobit si kvalitní rozkvas. Kvasinky z Dolu, těm je potřeba se vyhnout obloukem, jsou takové nijaké. Doporučuji jednou vyzkoušet od fy. Schimanski nebo Lalvin a pak mě suďte za ta odvážná slova. To je úplně o něčem jiném. U rozkvasu je potřeba se neřídit návodem z Dolu, ale vyrobit ho podstatně víc a skutečně počkat až pracuje, tzn, musí z něj vycházet poměrně silné šumění a bublání a počkat do doby až se intenzita začne zklidňovat a na dně se začíná usazovat kal. To je ten správný okamžik. Pak nemůžou být problémy. S kvasnou zátkou se nezatěžuji, zmuchlám sterilní obvaz do koule a nacpu ho do demižonu, to samé i druhé kvašení. Pak stačí mikroten a slabá gumička a žádné velké napětí. Co se týče rozkodování zda vařit či ne, měním názor a pomalu se přikláním k vaření i když zdaleka ne tak dlouhému jak požadují v Dole. Letos jsem udělal pokus a jednu várku vařil a druhou ne, ve stejné době a úplně obě stejně. Vařená má jemnější a lepší chuť, navíc u nevařené nejde přehlédnout, že archivace nic neumocňuje, spíš je to mírně naopak. Nejlepší je dát ochutnat např zákazníkům oba vzorky o kterých nic nevědí a jejich volba je jasná, vítězí vařená. Samozřejmě je to pouze můj názor a je jasné že mnozí z vás to vidí jinak. Zdraví R. Stonjek

zkuste fén....a pochlubte se

Zkoušel někdo dělat medovinu z pivních kvasinek a z jakých? Kvasinky na
svrchní kvašení, spodní kvašení, ležák?

R. Polášek

Dolské kvasinky se mě vůbec neosvedčily.Kvasily jen občas a velmi špatně ,medovina se čistila velmi problematicky.Nyní používám kvasinky Schimanský a mám medovinu bez problému.Co se týče vaření,vařím jen velmi krátce seberu, pěnu a hotovo. Doba varu je asi 5-10 min.
Milan

Jaká je záruční doba u kvasinek Schimanský
Díky Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 20.12.2008 20:38:50
> ----------------------------------------
> Dolské kvasinky se mě vůbec neosvedčily.Kvasily jen občas a velmi špatně
> ,medovina se čistila velmi problematicky.Nyní používám kvasinky Schimanský
> a mám medovinu bez problému.Co se týče vaření,vařím jen velmi krátce
> seberu, pěnu a hotovo. Doba varu je asi 5-10 min.
> Milan
>
>
>

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Přímo v sídle firmy-Ševcova 1365/13,Brno,tel:731463469.
Více na www.schimanski.cz

Pred istým časom sa na Konferenci diskutovalo o nahradení drôtika na pri výstuhe rámiku pri zatavení Ms.
Prosím o konkrétne rady kolegu, ktorý tento spôsob propagoval a využíva ho:
- aký vlasec (značka) je najlepší,jeho hrúbka, prípadnú nosnosť, jeho farba. Dá sa kúpiť aj farebný?
- sila napätie silonu v rámiku, spôsob zasúvania do otvorov, spôsob zatavenia (koliesko, ostrôžka?)
- skúsenosti s prijímaním vlasca včelami, pevnosť vlasca pri bežnom používaní - chovanie v úli pri plode a väčších zásobách, ale hlavne pri vytáčaní medu.
- máte nejakúfintu,ktorá uľahčuje túto prácu?
Ďakujem za rady a ochotu. Anton

Mrkni na ww.schimansky.cz

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
??ma
Sent: Saturday, December 20, 2008 9:14 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné
kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Na www.vcely.kvalitne.cz, je ukázka rámku. Rámek je vytažen ze slunečního tavidla. Klučina zasunuje mezistěnu.
Je to jenom nová varianta, která nemusí každému vyhovovat.
Zájem mají začínající včelaři. Každému předvedu starou metodu a svoji, ať si vybere.Po předvedení a poučení základ každý zvládne,a potom je více možností výpletu.
Ve včelařských prodejnách i od různých výrobců si můžeme zakoupit zatavovače mezistěn. Jejich cena je pro drobné včelaře s několika včelstvy nerentabilní.
Jako nouzové řešení se používají různé nabíječky automobilních akumulátorů i upravené transformátory z jiných elektrozařízení. Zde při neodborné úpravě hrozí úraz elektrickým proudem.Všechny tyto zatavovače potřebují přípojku elektrické energie. Je to odborná práce, kterou musí provádět zkušený včelař.Kutila včelaře, čím složitější práce, tím více ho to baví a snaží se to dělat stejně, ale i lépe.Např. na uvolněné drátky používá vroubkovač.Drátek nemá vlastní pružnost, pak napnutím se prohýbají loučky. Používá k tomu i moderní prostředky. Pokud si chceme ulehčit a zjednodušit práci, tak ji musíme dělat jinak. Využít jiných moderních poznatků a zkušeností. Pokud nahradíme drátek dvojitým rybářským vlascem, který je pružný, nemusíme zatavovat.. Navlékaní vlasce háčkem může dělat každý kdekoliv i více lidí najednou, a taky děti to baví. Na Mikuláše už mám nachystáno pro další včelařský rok 50% rámků. Děti kolem pátého věku chtějí pořád v něčem pomáhat, ale práce musí být přizpůsobena tak, aby se jim dařila a to je pak baví. Potom pořád chtějí v něčem pomáhat, není jednoduché to vymýšlet, ale jedině tak se jim včelaření může časem stát i koníčkem, protože už začaly aniž si to uvědomují.

B.V.

Já asi nějaký rámek s tím vlascem udělám, protože se mně to jeví výhodné pro
využití třeba menších kousků rozbité mezistěny pro rámek s částečnou
trubčinou, zatím jsem takové kousky, když se mně chtělo, lepil roztaveným
voskem a nebylo to moc ono. Nejlepší vlasec na toto je vlasec, který je
zadarmo - toho mám poměrně dost ze svých procházek po břehu místní vodní
nádrže a okolí. Třeba naposledy jsem namotal na klacek nejméně 50 metrů
vlasce, který vlál z keře ve výšce 1 - 3 metrů v těsné blízkosti cesty, kde
jezdí poměrně dost cyklistů a motocyklistů....

R. Polášek

Pane Polášku nejen pro využití třeba menších kousků rozbité mezistěny, ale např. při předělávaní voštin z menších rámků do větších atd. Platí zde po zkušenostech určité zásady. Průměr 0,3 mm, nosnost 8,5kg. Letos jsem si připravil s 0,31mm, nosnost 12,5 kg. Silnější jsou méně vhodné kvůli napínaní a dalších důvodů. Pokud používám vlasec dvojmo, svazuje se na začátku a konci vždy dvěma suky, pak drží a o 5cm kratší kvůli napnutí.Čili je dvojnásobná pevnost.
B.V.

pěkně zdravím,

jakým způsobem uchytíte začátek a konec vlasce na rámek? Nelámou se
mezistěny při vkládání mezi vlasec?


petr j.



Vojtěch napsal(a):
> Pane Polášku nejen pro využití třeba menších kousků rozbité mezistěny, ale
> např. při předělávaní voštin z menších rámků do větších atd. Platí zde po
> zkušenostech určité zásady. Průměr 0,3 mm, nosnost 8,5kg. Letos jsem si
> připravil s 0,31mm, nosnost 12,5 kg. Silnější jsou méně vhodné kvůli
> napínaní a dalších důvodů. Pokud používám vlasec dvojmo, svazuje se na
> začátku a konci vždy dvěma suky, pak drží a o 5cm kratší kvůli napnutí.Čili
> je dvojnásobná pevnost.
> B.V.
>
>

Kvasné rourky jsou k dostání, ale nejsou vždy k mání / ve velkých městech
je hej/, ale hlavně jsou skleněné a tudíž rozbitelné. Nouzové řešení se
stalo pravidlem...........................

Dobry den,
jsou i plastové - nerozbitne a nejsou drahe..................
jan

Včely nikdy fakticky nespí, pouze omezují svoji aktivitu. Proto je zbytečné se obávat jejich ,,probuzení,,. Případné rozhučení zimujícího včelstva při vkládání podložek brzy pomine, takže, pokud přitom nesvalíte úl či do něj ,,omylem desetkrát,, nepraštíte pěstí, není třeba mít z rozrušení včel strach. Poškození včelstva hrozí při opakovaném rušení zimního klidu ( např. činností myší, ptáků, nárazy větru ), při bezmatečnosti nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu. Klidné spaní bez výčitek si může dopřát ten, kdo byl při krmení štědrý, včelstva má v kontaktu se zásobami, vzdušně zimovaná a tvořená alespoň 1 kg včel.

V neděli byl zimní slunovrat. Tedy kromě toho, že začala kalendářní zima, započal postupný příchod jara. Přeji všem, aby zima nebyla opět ,,italská,,.

Veselé Vánoce a šťastný nový rok, ať se všem daří nejenom ve včelařině, ale i v běžném životě!
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Poškození včelstva hrozí při .......... nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu.

Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov:

Prvý: pred niekoľkými rokmi som 15.10 fumigoval včelstvo, letače boli utesnené hustým molitanom, po zadymení som molitan odobral. 3.12 som kontroloval včelstvá či niekde nevnikli do úľa, keď som zbadal, že jeden letáč je stále zaistený molitanom. Bolo to presne 45 dní, srdce mi prestalo na chvíľu "biť". odbehol som pre odpočúvaciu hadičku a zasunul do letáča. Počul som ten najkrajší a tichý šelest včiel, včelstvo žilo. Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Veríte tomu?

Druhý: získal som porézny materiál tzv africkú trávu AFRIK, používaný ako výplň do gaučov. Afrik som odskúšal ako prevenciu proti vnikaniu piskorov a myší do zimujúcich včelstiev. Včelstvo som pozoroval 1,až 5 dní a včelstvo ticho zimovalo, uzatvoril som aj ostatné letáče (asi 50 včel.), Afrik som odstránil až tesne pred jarnými preletmi. Všetky prežili zimu v pohode, spotreba zásob o niečo nižšia. Včely kamikadze (vyletujú aj za mrazu, akoby necítili, že idú pre istú smrť) nemohli z úľa vyletovať ostali v úli.
Nechcem tým nabádať čitateľov na opakovanie mojich pokusov, len chcem poukázať na rady v smere ponechania veľkosti letáčov na zimu, ktoré sa nesú v radách od doby ako som začal včeláriť (1954). Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú. V praxi tom znamená, že včelstvo v zime nemusí uhynúť od nedostatku vzduchu, ale pre nejakú inú príčinu!

Teraz už niekoľko rokov letáčové otvory ponechávam na zimu o ploche 1,5 až 2,0 cm2, včely bez problémov zimu prežijú, spotreba zásob je o niečo málo menšia, čo však nie je podstatné. Ešte raz zdôrazňujem, nemá to byť návod.

jakým způsobem uchytíte začátek a konec vlasce na rámek? Nelámou se
mezistěny při vkládání mezi vlasec?
petr j.

Když si zvětšíte obrázek/Nová varianta rámků na www.vcely.kvalitne.cz/,jak vsouvá půlky mezistěny, tak na boční loučce jsou vidět zajištění drátkem o průměru 1mm délky 20mm.Lze použít i sirku. Stačí jedno zajištění vytáhnout a je celý vlasec volný.Jedna varianta vkládání půlené mezistěny středem a roztažení do boků je na obrázku.Nebo se mezistěna vkládá v zatahovacím obalu.
B.V.

Když jsme u té medoviny, nevíte jak docílit kvalitní mandlové chuti? Kdysi dávno na kurzu v Dole říkali, že se musí použít potrav. příchuť, Od dvou výrobců jsem jí zkusil a nic moc. Vyrábím zatím pouze přírodní bez příchutí, ale potřebuji trochu rozšířit sortiment. Zdraví R. Stonjek

Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.

existují také plastové kvasné uzávěry uzávěry

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov: (...)
______________________________________________________________

Naprosto tomu věřím. Není to nic divného. Vysvětlení jste podal sám: ,,Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú.,,

Situace by byla jiná v případě opravdového utěsnění ( neprodyšné! ). Slyšel jsem o jednom včelaři, který ve snaze ,,uchránit,, včely před chladem ucpal česna v Moravských univerzálech... a tak dovčelařil.

Obzvláště, pokud se používají očka nebo prodyšné stropy, požadavky na velikost česen nejsou veliké. Ale to neznamená, že poskytnutí nadbytku vzduchu v průběhu zimy včelám uškodí. Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje.

S pozdravem M. Václavek

Všem návštěvníkům Včelařské konference chci popřát hezké prožití Vánoc a šťastný Nový rok 2009. To také přeji i těm, kteří se zasloužili o to, že tyto stránky existují. Nám všem dále přeji, dobré vyzimování našich včelstev a úspěšnou nastávající včelařskou sezónu a aby se neopakovala apokalypsa úhynů z minulého roku.

Vážení, tyto stránky jsem počal navštěvovat teprve v letošním roce, kdy i k nám dorazil internet. Návštěvami těchto stránek jsem se mnohé dověděl o tom jak to děláte Vy, včelaři z různých oblastí Čech i Slovenska. Vaše názory jsou pro mne přínosné v tom, že mi pomáhají utřídit vlastní myšlenky, vrací mne do dob mých vlastních začátků, připomínají zasuté a zapomenuté vědomosti a vytvářejí nové podněty jak dále pokračovat v chovu včel. Je skutečně důležité, konfrontovat své názory s názory ostatních. Velmi se mi líbí, že na těchto stránkách se neobjevují vulgarity výsměch a osočování. Líbí se mi, že přispěvatelé se snaží pomoci radou těm, kteří o to prostřednictvím těchto stránek žádají. To svědčí o tom, že tyto stránky navštěvují slušní lidé, kteří si mají co říci o předmětu svého zájmu. Za to Vám přátelé, aktivním přispěvatelům i těm pasivním srdečný dík. Srdečný dík patří také všem, kteří se podíleli a podílí na tom, že tyto stránky vůbec vznikly a že tyto stránky fungují a věřím, že budou i nadále v dalších letech fungovat.
Josef Křapka

Chce to trochu Cyankály(kyanid draselný)prudký jed s příchutí hořkých mandlí.Raději bych tuto cestu opustil a šel na bylinky ty lidé berou a budou čím dál víc.

Nedávno jsem kupoval skleněné přímo v prodejně sklárny Kavalier a stála 130kč.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Tak bylinkami se hlavně napravuje nic moc chuť, aby se to vůbec dalo pít.Otázka ale zněla jak docílit mandlové chuti, např jak chutná Dolská mandlová. Přírodními mandlemi to zřejmě nepůjde. Všem na Konferenci přeji hezké svátky a hlavně hodně zdraví. To ostatní si za prodaný med můžeme koupit! Zdraví R. Stonjek

Toho je dost v každé lepší drogerii.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 23, 2008 10:29 AM
Subject: Re: kvasn? rourky


Nedávno jsem kupoval skleněné přímo v prodejně sklárny Kavalier a stála
130kč.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Na to jsou dvě metody
1) Macerace plodů a bylin v lihu a pak se přidá do do hotového výrobku
2) rozdrcené plody nebo byliny se do kvasící tekutiny zavěsí v plátěném sáčku a necá po celo dobu kvašení
Do medoviny se musí vždy něco přidat me oobsahuje minimm kyselin a jiných huťových látek a medovina by byla velmi mdlé cuti
Doba kvašení též závicí na množství živných solí med sám osobě nemé téměř žádné Proto se tam přidávají.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 23.12.2008 10:59:59
> ----------------------------------------
> Tak bylinkami se hlavně napravuje nic moc chuť, aby se to vůbec dalo
> pít.Otázka ale zněla jak docílit mandlové chuti, např jak chutná Dolská
> mandlová. Přírodními mandlemi to zřejmě nepůjde. Všem na Konferenci přeji
> hezké svátky a hlavně hodně zdraví. To ostatní si za prodaný med můžeme
> koupit! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje

Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú. Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy od denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.

Včely chovám teprve jeden rok a chtěl bych se v této souvislosti zeptat
na jarní podněcování teplem. Mám čtyři nástavkové úly Optimát a v době jarní
snůžky teprve nabíraly na síle.
Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
Děkuji Zde. Som.


----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 23. prosince 2008 17:02
Předmět: Re: Podloky na m?l


> Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím
> rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje
>
> Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú.
> Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského
> hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy
od
> denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.

Pěkné svátky a hlavně pevné zdraví.

G.P.

Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
_____________________________________________________________

Ano.
Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum, nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.

Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
S pozdravem M. Václavek

Šťastné a veselé Vánoce, radost a pohodu po celý příští rok.

Karel Jiruš

Stále se to skloňuje, ale já to nepozoruji.

Na podzim jsem si při čištění podložek po léčení ani nyní při přípravě na odběr nevšiml náznaků plodování.
Jak jste na tom vy?

Karel

Ano.
> Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz
> stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není
> výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o
> výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou
> stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum,
> nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.
>
> Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
> S pozdravem M. Václavek

To jsou schématické poučky. U včelína záleží zase na stěně a izolaci. Pokud
je včelín spíše tenkostěnný a je vystavený v předjaří slunečnímu záření, je
taky uvnitř včelína přes den znatelně teplo a to teplo se přes tentostěnné
úly dostává i ke včelám. Není to sice tak výrazné, jako když je úl venku,
ale je to. Oteplení ve včelíně je méně intenzívnější ale trvá o hodinu, dvě
hodiny déle, dokud po ukončení slunečního svitu nevychladne hmota včelína.
Včely ho neregistrují první den jako u tenkostěnného úlu umístěného venku,
ale až po více dnech pěkného počasí, což bývá někdy kvůli výletům včel na
sníh dobře, někdy na jaře méně dobře. Proto se nedá jednoznačně říct, že ve
včelíně jsou tenkostěnné úly nevýhodné. Ve včelíně s neizolovanými jižními
stěnami osvěcovanými v předjaří sluncem a se suchou podlahou izolovanou od
zemního chladu a vlhkosti jsou tenkostěnné úly taky výhodnější. V nějakém
studeném včelíně jsou výhodnější asi izolované úly, včely si potom dobu, kdy
mají začít na jaře plodovat určují podle vnitřních hodin a délky dne a noci
a ne podle tepla ze slunce. Zase pokud má včelín podlahu třeba přímo na
zemi a tudíž má tím přímo se zemí kontakt a stěny včelína jsou ještě navíc k
tomu izolované, je to zase výhoda ve velkých zimních mrazech, kdy přes
podlahu jde do včelína teplo ze země a mrazy jsou potom uvnitř včelína
mírnější. Záleží tedy, jak počasí konkrétní zimy sedne na konkrétní
uspořádání stanoviště, včely se ale dokáží vyrovnat téměř se vším.
Ve včelíně, kde je hodně včelstev na malý objem včelína je potom ještě další
výhoda, včely si svým teplem zvyšují teplotu ve včelíně, zvláště když se v
předjaří rozplodují a produkují více tepla. Tím jsou omezeny vlivy prudkého
kolísání počasí, například prudkého ochlazení v předjaří.

R. Polášek

Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami), pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených slnku?

Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v neuteplenom úli.

Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú, najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného priestoru.

Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený, ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod stromami.
Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým polystyrénom, s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.

Děkuji všem za odpověď a přeji příjemné a spokojené prožití vánočních
svátků.
Zde.Som.

----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 24. prosince 2008 11:59
Předmět: Re: Podloky na melivol


> Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde
> sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami),
> pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými
> stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených
slnku?
>
> Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou
> hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a
> vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen
> fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého
> teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v
> neuteplenom úli.
>
> Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite
> rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú,
> najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po
> oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného
> priestoru.
>
> Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený,
> ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú
> silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod
> stromami.
> Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy
> netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je
> dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti
> prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým
polystyrénom,
> s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.

Přejí Vám pěkné vánoční svátky s do nového roku hodně štěstí zdraví a osobní pohody a také, aby se Vám všem vedlo na včelínech.

Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato diagnostika nějakou smyslnost?

Ma, ale bohuzel uz bylo pozde, vcely byly poskozene.

2008/12/24 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?
>

Jeste sem zapomnel, mel sem na mysli sledovani spadu po cely rok. Zimni mel
uz je takove "Pozde bycha honiti".

2008/12/24 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>

> Ma, ale bohuzel uz bylo pozde, vcely byly poskozene.
>
> 2008/12/24 Petr <e-mail/=/nezadan>
>
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
>> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 -
>> 1,5
>> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
>> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
>> diagnostika nějakou smyslnost?
>>
>
>

Sice nejsem jedno ani druhé, přesto bych se k problému rád vyjádřil...
Někteří včelaři (i zde na konferenci) jsou s příčinami velkých úhynů hotovi
v cukuletu - včelař byl lajdák a netlumil správně varroázu . Obhajoba
postižených, že nic nezanedbali, je bezúspěšná. Při tom některé lokality
jsou postiženy hůře, jiné méně, a nedomnívám se, že by svědomitost včelařů
byla tam či onde natolik odlišná. Osobně se domnívám, že za úhyny stojí
další, dosud neidentifikované vlivy. Například naše lokalita patří mezi ty
málo postižené. Nemyslím, že bychom byli v léčení důslednější, než kdekoliv
jinde. Pouze k nám prozatím ony neznámé patogenní vlivy dosud nepronikly a
beru to za naše štěstí, ne za naši zásluhu.
S přáním radostného prožití nastávajících svátků a v Novém roce mnoha
úspěchů, zdraví, radosti ze včeliček a spousty tolerantnosti k ostatním
Petr

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
diagnostika nějakou smyslnost?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

V minulém mailu jsem se tak rozpovídal, ze jsem ani neodpověděl na původní
otázku, takže tak činím teď :-)
Smyslnost možná ne, ale smysl určitě ano. Každá informace napovídající něco
o zdravotním stavu je důležitá - jen je nutné si uvědomit, že
diagnostikování jednoho problému ještě neřeší všechny možné ostatní...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
diagnostika nějakou smyslnost?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry dělají,ne?

Dobrá, ale odkud berete jistotu, že je včelstvo zdecimované právě roztočem?
Včelstva přece občas padla, i když tu ještě varroa destructor nebyl.
Petr

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 3:05 PM
Subject: Re: Vyetření na měl. (2)


Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a
napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry
dělají,ne?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Já osobně si myslím, že význam sluníčka se v předjaří silně nadhodnocuje a v této rétorice si až přehnaně libují majitelé nezateplených úlů. Škoda, že přítel Václavek si nezměří na hodinkách, jak dlouho slunéčko tu jednu stěnu ohřívá a jak dlouho tomu tak není. Ale dobře zazimovat včelstvo v podstatě není žádný problém a tak si myslím, že včelám je mírně nahřátá stěna pouze na 2-3 hodiny uplně jedno,zvl. když převážnou část dne je kolem nuly, nebo pod. Problém nastává v létě a to i bílá nezastíněná stěna se běžně na sluníčku rozpálí přes 50 stupňů. Proto je nutné alespoň polostín a tím se zase snižuje to zahřívání v předjaří: Prostě každý úlový systém tvoří nějaký kompromis a záleží na každém jak si vybere. Ale chceme li vynášet pouze výhody a o nevýhodách taktně pomlčíme tak to u včelaře z jehož příspěvků je jasné, jak je jeho metoda "syrová a nedotažená", to působí dost komicky . Zdraví R. Stonjek

Já si dovedu představit i stanoviště, kde tenkostěnný úl v kombinaci se
sluníčkem vysloveně škodí. Například na nějakém prudším nezastíněném svahu
obráceném k jihu, případně ještě chráněném proti větru. Zatímco jinde, v
zimě, když je pod mrakem, padá sníh a když je sluníčko, tak týden. 14 dní
pod jedovatým sluncem sníh taje a bláto pozvolna schne, na takovém místě,
protože se tam zimní slunce opírá do země při vhodném ostrém svahu prakticky
kolmo, sníh staje za 2 - 3 dny, bláto vyschne do sucha za další 2 - 3 dny a
potom je na takovém místě i v zimě klidně třeba v poledne na slunci 25 st C
a dá se tam pomalu opalovat. Když jsou na takovém místě umístěné tenkostěnné
úly, stačí poměrně běžná dvoutýdenní obleva na konci ledna, aby včely začaly
intenzívně plodovat. Potom stačí delší ochlazení v únoru nebo jenom i
všelijaké střídání sněhového počasí pod nulou a oblev s inverzemi kolem nuly
a rozplodované včely dostanou pořádně zabrat Na jaře jsou potom vyčerpané a
ve špatném stavu. Na takovém místě vychází potom v průměru lépe izolovaný úl
anebo úly schované ve včelíně.

R. Polášek

1 - 2 roztoče na včelstvo znamená tak 10 živých roztočů v jednom včelstvu,
zatímco na kritické poškození včelstva roztoči je "třeba" tisíce roztočů. V
poslední době to vypadá, že se k roztočům přidal ještě další faktor, který
ještě není jednoznačně definován a není proti němu vypracována nějaká
metodika. Nejpravděpodoněji to vypadá podle mého názoru na nějaký virus,
který možná dříve přežíval ve včelách v nějaké hodně izolované oblasti a
kterému životní cyklus a rozšiřování roztoče mnohonásobně urychlil šíření,
případně umožnil nějakou mutaci či prokřížení mezi dříve oddělenými viry. A
kterému vedle varaózy nahrává taky podstatné snížení genové divezity
chovaných včelstev za posledních cca 30 let a možná taky nějaké současné
metody intenzívního chovu včelstev. Možná během pár let bude chov některých
liní matek zastaven nebo k nim budou muset být "přimnoženy" geny zajišťující
vyšší odolnost proti těmto úhynům a možná budou některé nyní běžné postupy
ve včelaření pozměněny. Myslím ale, že ještě ani nejsou sbírány informace, z
jakých chovných linií uhynulá včelstva byla a jak se s nimi zacházelo. Je
taky docela možné, že během krátké doby ten další faktor zmnohonásobující
úhyny prostě zmizí a nikdo stoprocentně nebude vědět, co to bylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 -
1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?

Těžko soudit něco z informace, že někde byl ve vzorku 1,5 VD.

To je číslo dobré tak do některých statistik co se vedou pro papírovou válku.

O spolehlivosti vyšetření vzorků toho bylo dost napsáno, ale to je podle mě až na posledním místě.
O spolehlivosti odběrů vzorků si udělá představu každý, kdo to chvilku sleduje.

I kdyby výše uvedené bylo 100%, tak průměr za stanoviště je právě jen průměr. Když odejde 1/4 včeltev, může to být ta 1/4 zo má 5 VD a ostatní nulu. A je to průměr 1,25:-)

Zimní spad možná vypovídá o účinnosti léčení.

Ale bez informace, jak to padalo po prvních léčeních je to informace jen k tomu, aby se nařídilo jarní léčení.

Jedna věc je VD, druhá infekce kde nákazu spouští VD - a to je myslím problém loňska.

Když onemocníš klíšťovou encefalitidou, nebo lymskou boreliozou, tak už na sobě taky klíště nemáš.

Takže sebe musíš sledovat po každé návštěvě přírody a včely po celý rok. :-)
Takže zimní vzorek má smysl hlavně pro úřady a systém, pro včelaře je důležité, co vidí na podložkách i jinde ON SÁM.
On je sám odpovědný, ne systém. Pokud mu systém pomůže, tím líp.
To je podle mě "poučení z krizového vývoje" ve včelařství vloni. :-) Včelami tvrdě zaplacené:-(.

Karel

Já se omlouvám,ale stále mě zde uniká ta podstata věci,kterou bych chtěl slyšet bez té "omáčky" kolem.
Proč musím po posledním podzimním či zimním léčení dát do včelstev podložky,směsnou měl za určitou dobu smést,vysušit,zabalit,zanést důvěrníkovi,odeslat a zaplatit,když z deseti včelstev na stanovišti mě najdou v laboratoři ve vzorku patnáct roztočů,což dělá v průměru 1,5 roztoče na včelstvo Tohle číslo nedosahuje ani na průměr třech roztočů,čímž by teoreticky včelstva měla být zdravá a v relativně v dobré kondici.A ejhle,na jaře zůstává několik zbědovalých včelstvíček a možná ani ty ne.Nebojím se tvrdit a ze zkušenosti včelařů zde v okolí,z výsledků laboratorních vzorků,že tady tato situace nastala u převážné větsiny včelařů,kteří o včelstva přišly,kdy jejich vzorky vykazovaly minimum,ale přes to vše včely na jaře v úlech nebyly.Jsem pro,aby se dělala důsledná kontrola podložek včelstev v průběhu roku(monitoring),případné léčení a snad to i většina včelařů provádí,ale nač je pak výše již uvedená procedura spojená s odběrem ,placení a zasílání vzorků někam do laboratoře,tak to nechápu.Ale neštěstí většina z nás má včely ráda a tak to z obětavostí a ze zaujetím provádíme.
s pozdravem.

Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím. Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy i uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
Zdraví R. Stonjek

Vesele Vanoce Vsem

Petr:
.... Jsem pro,aby se dělala důsledná kontrola podložek včelstev v průběhu roku(monitoring),případné léčení a snad to i většina včelařů provádí,ale nač je pak výše již uvedená procedura spojená s odběrem ,placení a zasílání vzorků někam do laboratoře,tak to nechápu.Ale neštěstí většina z nás má včely ráda a tak to z obětavostí a ze zaujetím provádíme.
-----
Odpověděl jsi si sám :-))

K těm úhynům na jaře. Mě hynuly včely taky i na jaře. Ale roztoče jsem měl na podložkách už v červenci před rokem.
Ovšem s kolegou jsme jediní co jsme monitorovali tady okolo, kolega spad neměl a tak jsem to špatně vyhodnotil. Gabon se distribuoval až v srpnu a žádný VMS neexistoval abych věděl co se děje jnde. A roztoči s virozama to přišlo ke mě prvně.
Samotný počet VD by byl tak na hranici, podle toho co jsme pak na podložkách viděl. ALe včely měly minimálně vir pytlíčkového plodu, co jsme pak na jaře viděl.

Takže jsem se poučil, na nikoho nespoléhám, Gabon, odpařovače KM, KM a dalšé výzbroj mám připravenou v almaře a ve volných chvílích truhlařím/bednařím - nová dna atd.
Takže, až zjistím, že je moc VD ve včelách, tak budu reagovat, bez ohledu na nějaký systém.

Ten systém na který se ptáš dlouho fungoval a proti samotnému VD stále funguje. ALe vše se vyvíjí a nákazy taky. A pro spoustu včelařů nezbude než aby na něj dál spoléhaly. Oni si podložku do úlu nestrčí pomalu ani v zimě, Včelařství a nic dalšího nečtou, protože už všechno vědí a ke včelám chodí pro med. No a pro ně je tenhle systém s důvěrníky jediný možný. Spíš chrání okolí od nich než je a v tomhle funguje. A 20 let fungoval. A čtyři sezony z pěti taky funguje i dnes.

Ale je to teď v ústavě. Každý je zodpovědný sám za sebe, velká strana už to nemá pod kontrolou. :-)) Jsme v džungli. A tady platí, bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic. Ale to neplatí pro každé stádo. Některá nepřežijí.

Takže tady to máš s delší omáčkou :-))


Karel

Má smysl Vzorek zimní měli nám ukazuje stav rostočů po všech léčeních v podletí a na podzim Je hlavní signálem pro postup léčení v nadcházející sezóně
Kdešto úhyny včel v zimě jsou způsobeny několika faktory.
1) Úplavice s
2) nosema Tyto dvě spolu souvisí
3) Varroa je nejčastějším důvodem a je způsobena obvykle špatným léčením hned po sundání medníků. Zimní včely se pak líhnou poškozeny varroázou a nedožijí se jara
.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyet?en? na m?l.
> Datum: 24.12.2008 13:21:46
> ----------------------------------------
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?
>
>
>

Za přirozený úbytek včelstev po zimě se považuje DO 10%

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vyetření na měl. (2)
> Datum: 24.12.2008 15:19:53
> ----------------------------------------
> Dobrá, ale odkud berete jistotu, že je včelstvo zdecimované právě roztočem?
> Včelstva přece občas padla, i když tu ještě varroa destructor nebyl.
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, December 24, 2008 3:05 PM
> Subject: Re: Vyetření na měl. (2)
>
>
> Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
> Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a
> napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry
> dělají,ne?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

V naší ZO bylo hlášeno už v červnu 2007,že padly včely.Mě pak 4.7.protože jsem monitoring dělal jen namátkově.Od této zkušenosti monitoruji pořádně aby se to neopakovalo.Ve většině jsme plnoletí a tak se musíme starat sami.Tady bych použil heslo MDČR "Nemyslíš zaplatíš"!Hodně včelařů teď léčí jak o závod,ale chyba lávky roztoči nejsou.Jsem zvědav za rok dva,to bude nadělení.
Jsem docela zvědav jaká bude zdravotní situace na jaře.Pred týdnem jsem dělal aerosol a všiml jsem si pěkně podělaných letáků u většiny včelařů,když jsem na to ukázal většina řekla ti nic není.Je to omyl je to nosema apis a ta dovede věci.Bohužel se po čase doslechnu,že tam mám asi bordel.Franto máš tam něco?To víš Tondo,že nemám moje včely jsou výborný a co nanosí medu.Některý rok mám i vokurčák od každých jen letos to nebylo ono les nedal nic!

To silné ovlivňování nebude skoro nikde. Takové místo vyžaduje souběh
několika místních podmínek. Ale na druhé straně já jsem třeba místo, co
jsem popisoval stran té vysoké teploty při oblevě v zimě tady v okolí našel.
Místo, kde bylo při oblevě úplně sucho a teplo, zatímco o 50 - 100 metrů
dál - níže leželo ještě 20 centimetrů sněhu. A přitom bylo to místo
víceméně v závětří. A když bude cca 4 hodiny denně kolem poledne venkovní
teplota v okolí úlu 15 - 20 st C a čelní stěna tenkostěnného úlu rozehřáta
sluncem na 30 - 40 st C. to je i v lednu u tmavší kolmé dřevěné stěny
reálná teplota, tak prostě po pár takových dnech se včely v plodování
rozjedou. Taky to není každý rok, řekněme tak jednou za 2 - 5 let, po
ostatní roky ten vliv obvykle není vidět, protože není v zimě výrazná
obleva.
Co se týká silně teplé minulé zimy a reakce včel na ni, myslím si, že
nejspíš včely ale i kytky budou k těm změnám překvapivě pružné. Když bude
více teplých zim po sobě, přizpůsobí tomu plodování, prostě nebudou brát
teplo tolik v úvahu. Například já si pamatuji kdysi, že nebylo prakticky
předjaří, kdy včely nevyletovaly na sníh, jak byly divoké na začátek jara a
rozběh plodování. To ale byla prakticky každý rok skutečná zima, od
listopadu po únor, březen 20 - 40 cm sněhu a obleva jen občas. Dneska se už
to stává velice zřídka. včely až na výjimky "počkají", až sníh před úly
sleze a teprve potom vylétají ven. I když možná to je i změnou rasy a úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 25, 2008 9:00 AM
Subject: Re: Podloky na melivol


> Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím.
> Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů
> let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy
i
> uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a
> podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to
> nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
> Zdraví R. Stonjek

Měl má dnes smysl hlavně u problému s morem. Varroáza je jen pro přehled o zamoření V.d. a nutnosti jarního ošetření proti němu.

Ke vzorkování.

Hodně se dělaly a dělají chyby nebo nedopatření či z jiných důvodů, že se varroázy ukáže např. 200ks roztočů/včelstvo a to ze stanoviště o 5 včelstvech. To vypovídá přesně a oficiálně o zamoření varroázou. Jenže se mohla stát i oficiálně chyba, kdy se podložka strčí a zaléčí a to co spadne se pěkně nacpe do kelímku. Nechci popisovat ty reakce když to má řešit veterinář. Je vlastně jasné, že se musely upravit směrnice pro sběr měli v tom smyslu, aby se nejprve po posledním zaléčení očistily podložky a z toho se teprve dělaly vzorky. Aby měli veterináři a včelaři klid. Jenže bych právě takové spady ihned po zaléčení jako veterinář vyžadoval a takové spady jsou důkazně na větší výši o počtu zimujících roztočů těsně po posledním zaléčení než potom očištění a během následných cca 20 dnech. Následný 20ti denní vzorek je velmi orientační hodně zkrátka zkreslený. Stejně jako s dotacema je tu "bordel ze setrvačnosti" i v této otázce.

Tedy pro pratický význam má právě toto.

Spad z podložek vložených na tři dny ihned z posledního zaléčení. Takové spady jsou od 0 po 200 i 500 roztočů.(a více) Jsou to přesně ty vzorky, které když včelař z nevědomosti dá do sběru měli a veterinářovi vstávají hrůzou vlasy (když je má) na hlavě. Přesně ty mají tu hodnotu o stavu včelstva a situaci. Znám od včelařů hodně návodů jak upravují totiž ty ve výsledku čisté vzorky. Fantazie v separacích vzorků měli od roztočů nezná mezí, hlavně že včelaři mají klid. Pak se diví jak v Kocourkově že měli 1,5 roztoče a včely v háji. To se děje kvůli právě nastavenému veterinárnímu systému a stím i logicky nepochpitelné ztráty po "čistém vzorku".


Takže toliko prakticky očima praktika vzevrubně o dnešních vzorcích na V.d.

..........
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?

Já vidím jarní výrobu směsných vzorků pouze jako vytahování peněz z účtů ZO a platí to pouze pro varroázu. Naopak kdyby bylo povinných několik vzorků z každé ZO na mor plodu s tím bych souhlasil a tleskal bych k tomu. Proč? Z Dolu nám chodí velmi nepřesná čísla, někdy až scestná viz předminulé jaro, kdy byl cca týden před sběrem podložek s mělí prolet a podložky bez měli. Tak jsme si počkali ještě 14 dní a obdrželi z Dolu nějaké číslo a na podzim začal ten smutný tanec. Začátek toho průšvihu byl totíž v obdržení zcela špatných a nepoužitelných čísel, za které se navíc muselo zaplatit a o čemž se dnes taktně mlčí. Také mi není jasné jakou má vypovídací hodnotu zprůměrizovaný počet roztočů na úl např u včelaře se 100 včelstvy, např když mu vyjde 2. Na oleji mu plave 200 roztočů a on neví jestli to není poze ze dvou včelstev co mají po 100, nebo od 10 vč. po 10 apod. Tedy má li to na háku, léčit nemusí a při troše smůly mu padne pár včelstev. A jako viník se bude hlásat nějaká silně přiblblá teorie, hlavně aby to nebylo na něm. Nebo se do úlu u pečlivky zbytečně do včelstev bez roztočů cpe chemie. Většího včelaře jsem si vzal pouze za vzor na ukázku toho, co dostáváme z Dolu za čísla a že zas toho tak moc neříkají. Dost kritický jsem i k VMS, ale chce li si hrát parta nadšenců s vcelku nic nevypovídajícíémi čísly proč ne. Podle mě by byl ideální stav, aby za svoje včelstva si byl odpovědný každý sám, včetně monitoringu, povinný by byl třeba 1 vzorek na mor od 200 včelstev ze ZO. ZO by to zastřešovala pouze organizačně a zajišťovala, aby se to s léky nepřehánělo. Během dvou let by příroda včelaře proselektovala a ekonomický tlak by donutil ty nepřizpůsobivé toho nechat. Protože vedení Svazu má přesně opačný názor a po svazácku vše nejraději řeší kolektivně, zásadním vylepšením situace by bylo povinné nařízení zakrytých podložek nebo varroa den, aby ne levná čísla dodávaná z Dolu měla alespoň nějaký smysl. Současně by jsme se měli přestat oslavovat, že jsme nejlepší na světě, ale někdy se nechat od něj i poučit. Zdraví R. S.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vyet?en? na m?l. (2)
> Datum: 25.12.2008 16:32:14
> ----------------------------------------
. Dost kritický jsem i k VMS,
> ale chce li si hrát parta nadšenců s vcelku nic nevypovídajícíémi čísly
> proč ne. Podle mě by byl ideální stav, aby za svoje včelstva si byl
> odpovědný každý sám, včetně monitoringu, povinný by byl třeba 1 vzorek na
> mor od 200 včelstev ze ZO. ZO by to zastřešovala pouze organizačně a
> zajišťovala, aby se to s léky nepřehánělo. Během dvou let by příroda
> včelaře proselektovala a ekonomický tlak by donutil ty nepřizpůsobivé toho
> nechat. Protože vedení Svazu má přesně opačný názor a po svazácku vše
> nejraději řeší kolektivně, zásadním vylepšením situace by bylo povinné
> nařízení zakrytých podložek nebo varroa den, aby ne levná čísla dodávaná z
> Dolu měla alespoň nějaký smysl. Současně by jsme se měli přestat oslavovat,
> že jsme nejlepší na světě, ale někdy se nechat od něj i poučit. Zdraví R.
> S.
>
>
> Nesouhlasím ve všem co tada pane Stonjek říkáte. Myslím, že VMS je dobrý, mám alespoň přehled jak to vypadá u sousedů v okrese i celostátně, jste dost velký odpůrce věcí veřejných. Franta

Docela dobrý postřeh má Váš příspěvek.Poslední rok ,kdy se včelstva likvidovala,mi našli z 15 úlů 1 roztoče pak o 10 km také jednoho.Jinak v okolí 20km nic,jak 10 let před tím a 5 let poté..To byl zázrak najít z tolika vzorků 2 kousky.Pochybuji i dnes o přesnosti nálezu.Kdo ,(ne-li nikdo) provádí nějakou kontrolu? Selekce se brzo dočkáme už po r.2012, kdy nebudou zřejmě žádné dotace.Jsem zvědav kdo bude ochoten platit funkcionáře na všech stupních,v plné ceně léky,vyšetření vzorků atd.
600m pučí nejrannější jívy.Dobrý Nový rok.

Již mi přišly výsledky vyšetření na mor, nozemu a akaripidozu. Mor - negativní, nozema - protti ninulým létům trojnásodná, i když u mne ani ne do 20 % / je to otázka čistoty a stavby/
Úhyny včelstev v loňském roce nebyly jen závislé na počtu VD v měli, ale na dřívějším poškození včel - twdy na dlouhověkosti, celozimním plodování včel tedy značném opotřebební,odtržení od zásob,na nozémě, viroze a možná i na tom sluníčku o kterém se psalo/měl jsem loni úhyny (9) a oslabení jen v řadě 18 včelstev, které měly česna na jihovýchod a na mírném svahu k jihu, u ostatních sedmdesáti včelstev pod stromy podle literatury na méně vhodném místě ani jeden úhyn/
Vyšetření na mor z 200 včelstev je k ničemu- vzorek by byl natolik naředěný, že by nic neukázal. Průkazné vyšetření je jen u směsného vzorku do 25 včelstev
Přeji příjemné i po svátcích.

Fando, ty informace z tvého okolí na VMS jsou ti naprosto k ničemu, když se svým včelám věnuješ. Jestli ne, tak informace z něj jsou silně zavádějící až nebezpečné, protože se spoléháš na něco co nemůže spolehlivě fungovat. Nikdy jsi se nezabýval čím to je,že někde ne příliš daleko jsou od sebe včelstva z nichž některá uhynula a některá bez potíží vegetí dál? Na výroční schůzi si udělěj statistiku, kolik členů je schopno využívat Internet. V podstatě mě je jedno jak vypadá situace v sousední vsi, protože může být úplně jiná, ale zajímá mě pouze stav na mých včelnicích, protože pouze to mohu ovlivnit. Takže kdo má včely v cajku, tak VMS nepotřebuje. Kdo ne, tak informace jak to vypadá o 10 km vedle je sice zajímavá ale to je všechno. A nejsem nepřítelem věcí veřejných.Jen mám rád jednoduché a funkční postupy vedoucí k úspěchu nic víc. Problém s podzimními úhyny v minulém roce samozřejmě začal špatnými čísly v únoru, díky jim odfláklé jarní léčení a navzdory silnému varování ve Včelařství žádné, pozdní nebo odfláklé letní léčení. Může se stát, že během 10 dní včelky opět vyletí a opět dostaneme drahá čísla jejichž vypovídací hodnoty budou k nepoužití. Ale to není moje starost. Zdraví R.S.

Vážený příteli,u nás to nebylo odfláknuté léčení.V roce 2006 jsme měli vzork v pořádku po podletním Gabonu.Tedy veterinář nenařídil jarní nátěr plodu.Po několika měsících se roztoč tak namnožil,že padaly včelstva již začátken července.Bohužel na mou žádost o napsání Gabonu veterinář odmítl s tím,že je snůška a gabon tedy nelze použít.Formidol,který jsme použili po vytočení květ.medu moc nepomohl,spadlo okolo 50 roztočů.Použit byl mezi nástavky a bez reg.obalu!Později když veterináři v celé ČR viděli malér napsal nám i náš Gabon.To však bylo na nic protože bylo 32% včelstev v háji a dalším moc nechybělo.To bylo v druhé polovině srpna.Jak tady může někdo chtít zachraňovat zimní generaci moc nechápu.Celkem u nás padlo 48,9% včelstev.Daleko od naší organizace byla situace podobná a na okrese PZ to nebylo lepší,že?Později se dovídám rady máš se vyprdnou na veterináře a zavolat Kamlera on ti pošle gabon.Nebo jiná rada nad zlato máš mít léčivo našetřené a použít kdy je potřeba já dělám fumigaci hned po medobraní v červnu.Tak tuto radu dnes už říká snad každý druhý včelař!To ten náš med bude brzy opravdu hodně dobrý.Letošní léčení také paráda.Veteriná nařídil a všichni dělají tak jak je nařízeno podle datumů léčení.Že tak mají plod jim nevadí.Já nemá dlouho žádný a 5km o mého stanoviště je plodu jako v cervenci!Proč mají v doletu svazenku a tak nosí nektar a pyl.To co popisuju je říjen a listopad.Teď už to je jinak.

Máte někdo líheň na matky nebo inkubátor Lucky Reptile Herp Nusery II.Jaké máte zkušenosti?

- Ale to není moje starost. Zdraví R.S.

Konečně od něj jedno rozumné slovo k VMS

>- Ale to není moje starost. Zdraví R.S.
>Konečně od něj jedno rozumné slovo k VMS
-------------------------------------------------------
Docela bych uvítal, kdyby v mém okolí bylo více včelařů zapojených do systému VMS, a ti kteří se přihlásili, skutečně toto dobrovolnou povinnost poctivě plnili. Neznalost situace blízkého i vzdálenějšího okolí je jako tápání ve tmě. To že moje včely v této chvíli nevykazují enormní spad neznamená, že nemůže přijít z jiné oblasti blízkého okolí reinvaze přemnoženého kleštíka se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Je to ale o lidech, nebo včelařích???
JK

R.S.>Fando, ty informace z tvého okolí na VMS jsou ti naprosto k ničemu, když se svým včelám věnuješ.<
..........
VMS má hlavně i výchovný význam. Nevím kdo Tě příteli naučil být v obraze, ale znalosti se získávají hlavně praktickým poznáním. Kdyby účastníci VMS měli pochybnosti, VMS zanikne už v počátku sám. Akarologie a forenzní akarologie má své místo ve včelařství. Bez ní by jsi byl namydlený. Jestli má včelař pochopit význam sledování počtů roztočů, VMS je dobrou učební pomůckou. Doufám, že Ti svitne a dojdeš nato, že v hodnocení VMS máš jisté mezery ve výkladu k jeho významu. Vše má totiž nějaký význam, jde oty cesty každého, jak a za pomocí čeho dojdeš k poznání. Výsledek u tebe je ten, že můžeš považovat sám sebe za mistra. Já mám také nějaké včelařské praktikum, ale sám od sebe mi nepřišlo pod ruky.

Je zajímavé,že VMS má své odpůrce a ti bedlivě sledují jak to vypadá v jejich okolí,naštěstí má i příznivce a je jich stále víc a víc.Jen naši představitelé v ÚV ČSV to nějak nemohou pochopit a nebo,že by čekali na nějaká doporučení nadřízených? Ne to určitě ne,vždyť to jsou námi vybraní ti nejlepší z nás ti přece mají svůj rozum a zkušenosti.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vyet?en? na m?l. (2)
> Datum: 26.12.2008 09:36:47
> ----------------------------------------
> >- Ale to není moje starost. Zdraví R.S.
> >Konečně od něj jedno rozumné slovo k VMS
> -------------------------------------------------------
> Docela bych uvítal, kdyby v mém okolí bylo více včelařů zapojených do
> systému VMS, a ti kteří se přihlásili, skutečně toto dobrovolnou povinnost
> poctivě plnili. Neznalost situace blízkého i vzdálenějšího okolí je jako
> tápání ve tmě. To že moje včely v této chvíli nevykazují enormní spad
> neznamená, že nemůže přijít z jiné oblasti blízkého okolí reinvaze
> přemnoženého kleštíka se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Je to ale
> o lidech, nebo včelařích???
> JK
>
> Pane Křapka plně s Vámi souhlasím, máte rozumný názory když Vás čtu. F.
>

Máte někdo líheň na matky nebo inkubátor ......

Nepochybujem o tom, že liaheň matiek je dobrá vec, ale len vtedy, keď na včelnici má aj elektriku.
Ja ju nemám a chovám ročne asi 140-160 matiek. Toto všetko zvládnem bez liahne a pravidelný cyklus prelarvovania na chovné latky mám každých 5 dní, ale vďaka tomu, že využívam dva škôlkovacie rámiky, každý na 20 MB. Dôležité je vedieť,že odobraté zaviečkované MB asi na 5-6 deň od vloženia série do chovného včelstva, z chovného rámika odoberiem, vložím do škôlkovacieho rámika a vložím MEDZI otvorený alebo zaviečkovaný plod, kde je teplota medzi 32-35˚C! To znamená, že to môže byť i plodisko, v ktorom M ploduje. Matky sa liahnu bez poškodenia krídiel alebo bez uhynutia od chladu a tak to je i v liahni-inkubátore.
Uvedená teplota je potrebná práve v období, keď sa larvy zvliekahú. Zdalo by sa, že škôlkovací rámik stačí vložiť do medníka nad plodisko. Nestačí to, teplota aj čase leta v medníkoch bez plodu v noci klesá aj na 18-21˚C a to je málo.

Ja chov matiek robím v ležane-harmonika na 32 rámikov , v ktorom mám pohodlnú prácu a robím v ňom všetky úkony potrebne pri chove matiek a úspešne.

Líheň mám, ale přestal jsem s tím před mnoha léty. Ono je to s tou líhní stejné jako když slepice sedí na vejcích a také nemá pod sebou teploměr. Vejce opustí i na několik hodin a nic se neděje. V líhní vajíček a také matek to neplatí. Stačí nějaká teplotní kolíze a vše je pryč. Je lépe to líhnout přímo v klíckách přímo u včel a ještě lépe přímo v plemenáčí a nebo v oplodňáčku bez klícek a za 14 dnů se podívat a bude tam kladoucí matky. Matek jsem odchoval za více než 25 let už několik tisíc takovým způsobem. Matečníky před vylíhnutím přímo vkládám do plemenáče kde je nějaký plod a nemám s tím žádné potíže. Plemenáče nemají žádné uteplení je to pouze prkno 15 mm a bohatě to stačí.

Tomu rozumím,ale myslel jsem,že s líhní se posunu o něcu dál jak v množství tak v kvalitě.Pro mě je i dost podstatná ekonomika,každá návštěva včelnice znamená 16 km cestu a s líhní bych to měl doma pod kontrolou.

Pepíku jednoduše : Najít si včely ve kterých to půjde chovat. Na několik hodin vložít úmělé matečníky, pak oblásek mateří kašičky zředěnou vodou /ale jenom potřít dno, MK bez vody by rychlé zaschla/, nalarvit pokud možno jednodenní larvičky. Za 11 dnů to naškolkovat přímo do plemenáčů nebo do včel bez matek. Za 14 dnů /pokud je trochu slušné počasí/ bude tam už nová kladoucí matka. Už to snad se nedá dělat jednoduchším způsobem. Podrobný popis včetně foto naleznete ve včelařské knihovně v učebnicí, které jsem autorem "Chov matek při matce". Když se vám podaří alespoň 25 procentní úspěch v začátcích, považujte se za "dobrého". Larvení je pouze cvik. Tak hodně úspěchu.

Tušil jsem, že jsem si nevyzdvižením VMS jako špičkového prostředku v boji s roztočem trochu zavařím. Takže příklad jak VMS funguje v praxi. Je z naší ZO v které všechny podklady o léčení jdou přes mě a tak se nebude jednat o příběh vycucaný z palce a náležitě upravený jak je u některých včelařů zcela běžné. Máme u nás výborného včelaře, učitele včelařství a chovatele matek. Ten v kritickém podletí minulého roku neléčil, protože roztoč mu padal nepatrně. To že neléčil vím, protože si neodebral potřebné léky a věřím mu. V jeho těsném sousedství cca 200m vzdušnou čarou, včelařka 60% úhyn další soused 100% a cca 600m přes údolí 100% úhyn a plošné odvčelení, samozřejmě u včelařů, kteří se na svoje včelstva vyflákli. Zmíněný včelař to přežil beze ztrát. Představte si, že onen včelař dá svoje pozitivní výsledky na VMS , prosím poučte mě jaký by to byl skvělý zdroj informací pro nejbližší okolí a předpokládejme že v té době budou všichni každý večer na Internetu. Těším se na odpovědi. VMS je jistě zdrojem zajímavých informací, ale až tehdy až když mám jistotu, že u mě je to na 100% a víc už udělat nemůžu. A tím samozřejmě nemyslím bezmyšlenkovité cpaní chemie do úlu. Zdraví R. S.

Já doufám,že tady není důležité jestli si někdo zavaří nebo ne.Důležité je ujasnit si různé pohledy na věc.Mě jdou také všechny informace rukama a léčiva také.V minulosti jsem se snažil některé včelaře na nebezpečí upozornit,ještě se dalo lecos zachránit.Jak říká klasik "je to marný ,je to marný"To je už za námi teď je důležité jaro atd.

Je z naší ZO v které všechny podklady o léčení jdou přes mě a tak
--------
Myslím, že většina soudných lidí bere VMS jako doplňující informaci.
Tam kde to funguje tak jak má, tedy že každý včelař si může na jaře objednat léčivo co chce a ZO mu je do konce června dodá, tak tam není důležitost VMS podstatná.

Je ale dost ZO (a je otázka, jestli to je dobře, či ne) kde se léčení nařizuje a zařizuje shora.
Tedy kde se věří v osvícenost funkcionářů a nutnosti letního léčení najednou a dohlédnutí nad včelaři jak a kolik léčí. Někde se to nařizuje podle návodu k lékům a nařízením SVS, někde podle situace u některých funkcionářů.

Jiná je situace dlouholetého včelaře s kontakty a větším množstvím včelstev který se k léčivu dostane a menšího, mnohdy začínajícího včelaře, kterého nebudou brát starší a zkušení (co jim včely nikdy nehynou - třeba proto že mají lepší stanoviště - z hlediska VD) a rozhodnou, že se léčit nebude, protože někdo ještě nevytočil atd.
Tady mu může VMS třeba jen k argumentaci a k přesvědčení ostatních.
Jak si vytipovat stanoviště, když nemám přístup k výsledkům léčení atd.

VMS je v podstatě opět sranda jako svazové sklenice.
Každý rok byly ve Včelařství články nezpochybňovaných autorit o tom, že je třeba monitorovat, dokonce metodiky SVS to nařitují, ať už včelařům, tak funkcionářům ČSV to vyhodnocovat a když se na to kašle, takl se dělá jako že je vše v pořádku a jen hynou včely. A ještě se těm ůhynům dělá v tisku reklama. Přitom šlo nejmíň z poloviny o selhání systému.
A pak někdo okopíruje zahraniční podložky z časopisu (a ten určitě znají i jinde) udělá podložky a pak zprovozní internetovou aplikaci, aby to šlo jednodušeji.

A najednou nikdo nechápe proč, i když už několik let by to měli všichni dělat. A dokonce je ČSV (ZO) vyhláškami veterinární správy tímto přímo už několik let úkolována. A nikdo nikdy neřešil, jestli ten odstaveček co v těch vyhláškách je nemohl zabránit takovým úhynům. A okres s nejmíň funkčním systémem dostaly dotace.
Kolik funkcionářů, co by vlastně měli jít příkladem ostatním vlastně plní vyhlášku, která jim nařizuje sledovat spad VD v létě?

Kdyby všechno skutečně fungovalo tak jak má, tak je VMS skutečně na h.... .
Ale podle mě je zatím důležitý. Minimálně propagačně.

Karel

Chci se zeptat prodal by někdo na jaře 2009 několik včelstev ? Pokud možno z jižních čech ? Nabídky na email : fajmon.včelař/=/seznam.cz

Stonjek napsal(a):
>To že neléčil vím, protože si neodebral potřebné léky a věřím mu.

Je dost velký rozdíl v tom, jestli něčemu věřím, nebo něco vím...

>Představte si, že onen včelař dá svoje pozitivní
výsledky na VMS , prosím poučte mě jaký by to byl skvělý zdroj informací
pro nejbližší okolí...

Pokud okolo něj uvidím varovná čísla, určitě se nebudu konejšit, že je
jeden včelař v pohodě. Neboli včas mě to může varovat a mohu bedlivěji
sledovat spad u vlastních včelstev. Ze článku, tuším že z předposledního
MV od př. Čermáka vyplívá, že reinvaze u varroózy je velmi ošemetná věc,
takže je hlavně na mně, jak důkladně monitoruji a jak si umím přebrat
výsledky. Podle statistiky bych v tomto případě právě toho jednoho
včelaře vyloučil z průměru, jako krajní hodnotu.

Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Každý píše o odpovědnosti
samotného včelaře, a to platí jak pro léčení, tak pro sledování i
interpretaci zjištěných výsledků. Jen já sám vím, jak dobře jsem léčil,
a jak jsem ošetřoval včelstva. A VMS může včas pomoci k lepšímu
pochopení aktuální situace.

Milan Čáp

Vyjadřuji podporu tomuto stanovisku. Chci se zeptat těch co provádí VMS jestli někdo z vás pojede 11.1.09 do Brana na setkání příznivců a propagátorů VMS. Bylo by dobré, aby se toto setkání konalo také ve středu Čech pro lepší dostupnost pro všechny včelaře.
Franta

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vyet?en? na m?l. (2)
> Datum: 26.12.2008 19:55:35
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal(a):
> >To že neléčil vím, protože si neodebral potřebné léky a věřím mu.
>
> Je dost velký rozdíl v tom, jestli něčemu věřím, nebo něco vím...
>
> >Představte si, že onen včelař dá svoje pozitivní
> výsledky na VMS , prosím poučte mě jaký by to byl skvělý zdroj informací
> pro nejbližší okolí...
>
> Pokud okolo něj uvidím varovná čísla, určitě se nebudu konejšit, že je
> jeden včelař v pohodě. Neboli včas mě to může varovat a mohu bedlivěji
> sledovat spad u vlastních včelstev. Ze článku, tuším že z předposledního
> MV od př. Čermáka vyplívá, že reinvaze u varroózy je velmi ošemetná věc,
> takže je hlavně na mně, jak důkladně monitoruji a jak si umím přebrat
> výsledky. Podle statistiky bych v tomto případě právě toho jednoho
> včelaře vyloučil z průměru, jako krajní hodnotu.
>
> Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Každý píše o odpovědnosti
> samotného včelaře, a to platí jak pro léčení, tak pro sledování i
> interpretaci zjištěných výsledků. Jen já sám vím, jak dobře jsem léčil,
> a jak jsem ošetřoval včelstva. A VMS může včas pomoci k lepšímu
> pochopení aktuální situace.
>
> Milan Čáp
>
>
>
>

Stonjek:>Zmíněný včelař to přežil beze ztrát. Představte si, že onen včelař dá svoje pozitivní výsledky na VMS , prosím poučte mě jaký by to byl skvělý zdroj informací pro nejbližší okolí a předpokládejme že v té době budou všichni každý večer na Internetu.<
...........

No a jaký měl spady při léčení o kalendářní rok dříve? To jde také přes Tebe příteli Stonjeku?

Už v roce 2007 jsem si sám pro sebe dělal malý soukromý VMS,už jen proto abych věděl.To se o VMS ještě nemluvilo.Podle spadu jsem i léčil.Žádný gabon,jen aerosol+voda místo fumigace,po třetí s acetonem.Vše v pořádku.Na jaře bez nátěru a také bez úhynů.Letos to samé,týdenní kontroly,situace,až na roztoče stejná.Letos
nebyli vidět.Mluvím o svém stanovišti.Koncem července příjde přítel,že mu to doma také nepadá,ale na druhém stanovišti je spad značný.Co tedy udělám:začnu monitorovat ještě důsledněji.Díky tomu,že dal své výsledky na internet,měl jsem šanci podchytit případný zvýšený výskyt VD.Kdykoli jsem přišel na schůzi ZO,padly dotazy na výskyt VD.Všechy to ve svém okolí zajímá,ale není dost těch,kteří by se chtěli zůčastnit VMS.Mám rád své včely,mám v nich peníze a dávají mi peníze,nechci o ně přijít a proto je mi potřebná,každá informace.A to mi VMS i přes svou nedokonalost dává.Pokud v mé okolí budou včelaři se stejným přístupem jako máte Vy,ani dokonalejší být nemůže.

Přesně tento inkubátor mám. Nastavenou teplotu drží s přesností 0,2°C. Dá se sehnat zde: http://obchod.acheta.cz/advanced_search_result.php?keywords=herp+nursery&osCsid=46cf0b3708094bcee70ed2d0dc929372. Dříve stál 2800 Kč, teď ho nepatrně zdražili, ale inkubátor z Dolu (Quido), což je prakticky totéž nebo spíše starší verze, stojí 7200 Kč. B. Pravda www.vcelar.com

Letos zavedený (resp. propagovaný) VMS není nic nového. Jak píše KJ je to věc politická a já bych řekl i věc didaktická. Oficiální složky říkají, že se tu monitoruje již 20 let zimní měl a VMS není nic nového. Monitoring u vlastních včel nebudu rozebírat-každý je odpovědný za zdravotní stav svých včelstev (ale propagoval, doporučoval, vyučoval někdo monitoring u vlastních včel?). Ale podělit se s informacemi ostatním včelařům, to už je věc názoru a např. i postojem k využití moderní techniky ve spolkové činnosti. VMS navíc nám odhalil důležité rytmy v biologii V.d., inicioval různé debaty (a konference) jak dál v otázce varroózy atd. Dosud jsme na potírání v.d. znali pouze léky z VUD a dotace na úhyny. Kdo monitoroval v roce 2007 a reagoval má včely, kdo monitoroval v roce 2008 má zase produkty bez reziduí atd. atd. Koho to více zajímá, ať přijede 11.1.2008 do Brna – určitě se dozví mnoho zajímavého. Do nového roku vše nejlepší a díky za konferenci. Petr Texl

>zimě 1991/1992 jsem díky "zasr.... tmavočechům" (to není rasizmus, to jsou zkušenosti z Mostecka) přišel o 65 včelstev.

Mezistena je vosk a ten vydrzi dlouho, desitky let...
Slyseli jste uz neco o muzeu voskovych figurin?

Jestli muze cisty vosk plesnivet tomu moc neverim, zatim se mi to nestalo. Mozna ale jsou nektere mezisteny "neciste" s primesi.

To s temi "tmavocechy" prosim rozvedte. Je to pro vcelare velmi zajimave tema jak prijit o 65 vcelstev!

>Peroutka:Ohledne administrativy dotacnich titulu bylo na sekretariatu UV provedeno letos 7.kontrol,vcetne Nejvyssim kontrolnim uradem.Takove mnozstvi za obdobi sve funkcionarske cinnosti 23let funkce tajemnika pritel Peroutka nepamatuje.

To ze CSV funguje dlouhodobe spatne je fakt. To ze pan Peroutka je ve funkci 23 let mne na celem problemu vadi minimalne, prejme mu v nadchazejicim roce mnoho spokojenosti a dalsich let.
Jaky byl ale smysl tohoto prispevku prosim?

Čistý vosk ne, kromě toho případná plíseň v čistém vosku zas tak moc nevadí,
protože vosk se před použitím přetavuje a plíseň se potom odstraní jako
pevná nečistota.. Ale při lisování mezistěn se používá separátor, aby se
mezistěny odlepily od formy. Nevím přesně, co to je, podle některých návodů
to může být roztok medu ve vodě, možná glycerín... Rozhodně buď to bude více
přírodní látka, která potom může zplesnivět nebo to bude umělá látka a potom
se mezistěna bude méně líbit včelám. Separátor je při lisování zatlačen do
pórů mězistěny, takže ve vlhkém prostředí potom ta plíseň proroste přes ty
póry. Mně se to taky ještě nestalo, mezistěny skladuji ve světnici v prvním
patře a ve včelíně vždy nahoře. Ale včelím je starý a postupně se zanořuje
do půdy, takže odspoda vlhne a barák taky je starší a v garáži nebo v kůlně
ta vlhkost je. Uložit ty mezistěny několik let půl metru, metr nad podlahou,
je tady velká pravděpodobnost toho zplesnivění.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 27, 2008 1:17 AM
Subject: Re: skladování mezistěn


> >zimě 1991/1992 jsem díky "zasr.... tmavočechům" (to není rasizmus, to
jsou
> zkušenosti z Mostecka) přišel o 65 včelstev.
>
> Mezistena je vosk a ten vydrzi dlouho, desitky let...
> Slyseli jste uz neco o muzeu voskovych figurin?
>
> Jestli muze cisty vosk plesnivet tomu moc neverim, zatim se mi to nestalo.
> Mozna ale jsou nektere mezisteny "neciste" s primesi.
>
> To s temi "tmavocechy" prosim rozvedte. Je to pro vcelare velmi zajimave
> tema jak prijit o 65 vcelstev!

No, zdá se že včelstva jsou varaózou nebo varaózou plus něčím jiným
odsouzeny k zimnímu a předjarnímu úhynu ještě dříve než se až dotud myslelo,
v červenci a tak. Včelstvo zřejmě vychová "stanovený " počet dlouhověkých
zimních včel a potom si dává pohov, nerozpozná, že ty včely jsou poškozeny
nebo možná nakaženy virovou nákazou a pro zachování včelstva musí vychovat
nové zimní včely, dokud je ještě teplo. I když možná, že to některá včelstva
později poznají a snaží se to dohonit pozdním plodováním..... Vyšetření
zimní měli na počet roztočů je potom zkresleno účinným léčením v podletí a
na podzim, které je potom úplně zbytečné až škodlivé kvůli zkreslování
výsledků, roztoči se až na pár vymlátí, statistiky zimní měli jsou proto
perfektní, ale včely do jara uhynou.
Řekl bych, že na podletní ošetření by se účinně uplatnil vedle stávajících
prostředků likvidujících roztoče taky nějaký prostředek, který by umožnil
ošetřeným včelstvům rozpoznat zimní včely poškozené varaózou, aspoň z části
a tím podnítit ještě v srpnu zvýšení plodování a "dochov" dalších zimních
včel. Podobně jako to dělá kyselina mravenčí s zavíčkovaným plodem
poškozeným varaózou. Zároveň by se dobře uplatnily metodiky, které podněcují
na konci července a v srpnu plodování a vůbec zvýšenou činnost včel.

R. Polášek

>To ze CSV funguje dlouhodobe spatne je fakt.

Na druhe strane bych to jeste doplnil, ze SNV a podobne odnoze se zas az tak moc od CSV nelisi pokud vubec jsou samostatnymi organizacemi. Mozna jsou tito vcelari mladsi a ambicioznejsi, ale lepsi? Pokud tim vrcholem jejich cinnosti je o par prispevku nize obhajovany "VMS" (proc proboha jakasi nicnerikajici zkratka, proc ne aspon nejaky pekny cesky nazev?) tak to vidim na potvrzeni meho nazoru, ze je to stavem ceskeho vcelarstvi vubec.

Zdenek:
Na druhe strane bych to jeste doplnil, ze SNV a podobne odnoze se zas az tak moc od CSV nelisi pokud vubec jsou samostatnymi organizacemi. Mozna jsou tito vcelari mladsi a ambicioznejsi, ale lepsi? Pokud tim vrcholem jejich cinnosti je o par prispevku nize obhajovany "VMS" (proc proboha jakasi nicnerikajici zkratka, proc ne aspon nejaky pekny cesky nazev?) tak to vidim na potvrzeni meho nazoru, ze je to stavem ceskeho vcelarstvi vubec.
----
Český název? To aby v něm byly čárky a háčky? :-)
VMS funguje i z www.varroamonitoring.eu. Zatím je spíše federální než mezinárodní. Ale vzhledem k tomu, že značná plocha ČR je příhraniční, tedy má blíže k hranicím než ke středočeskému kraji a Praze, tak je logické, když minimálně bude středoevropský. Tak proč dělat zmatek s nějakou nepřeložitelnou zkratkou.

PSNV je samostatnou organizací, ale naprostá většina členů je členy nejen PSNV ale i ČSV a v mnoha těch nižších funkcích, kde není o co stát, ale drží ČSV při životě.

No a činnost PSNV není možná bohatá, ale pokud někomu nestačí, nezbývá, aby si založil lepší.
Vydávání Moderního včelaře, Letní školy nástavkového včelaření které přivádí každoročně mladé do včelařství a seznamují je s trochu jiným včelařením, a teď třeba VMS.
Bude jen dobře, když někdo začne dělat i víc :-)

Takže vzhůru do toho, už nemusí být vše pod Národní frontou. Stačí se sejít a začít:-)
Karel

Pravda:
http://obchod.acheta.cz/advanced_search_result.php?keywords=herp+nursery&osCsid=46cf0b3708094bcee70ed2d0dc929372.

"Další velkou výhodou o které se nikde nepíše je ta skutečnost, že inkubátor můžeme přiloženým kabelem připojit na palubní síť v autě. Do autozapalovače."
-----
Na líhnutí stačí i včely, ale na převážení to bude výborné. Díky za tip.
Karel

Bylo by dobré, aby se toto setkání konalo také ve středu Čech pro lepší dostupnost pro všechny včelaře.
Franta
-------
Koukal jsem jak a odkud jsou lidi ve VMS. Když vynechám Prahu, tak mě tak napadá jako možné místo setkání někde kolem Poděbrad, Pardubic atd. Ale spíše Poděbrady - jsou blíž Praze, mají spojení vlakem i hrbolatou dálnicí. A možná tam mají někde včelaři slevu:-)

Karel

Příteli Zdenku,nevím zda se tvůj příspěvek vztahoval i na mne,ale byl "níže uveřejněný"a navíc jsem fanda VMS.Když napíšu VMS,každý i Ty ví o co jde,český ekvivalent budu psát na řádek.A já se seznamoval s počítačem před 15lety a i dnes mám občas problém s klávesnicí.
Nejsem mladší ani ambiocioznější,když jsem se někdy angažoval,tak jen proto,že jsem byl přesvědčen,že to má smysl a bez ohledu na vlastní ziskový efekt,spíš naopak.Z včelařského věku jsem vlastně "mladý včelař",snažím se řídit vlastním rozumem a nechám se i poučit.Měl jsem jen štěstí na svého"učitele"zastánce nástavkového včelaření.Takže i já dnes mám Langstroty,vlastní varoadna a není pro mne problém bez nějaké větší časové náročnosti hlídat spad.Kdybych měl možná ležany,nebo něco podobného, asi by byl můj přístup trochu odlišnější i když bych dnes se zpožděním byl na tom stejně.VMS informuje,není dokonalý,aby byl,mělo by nás být víc.Informace jsou k nezaplacení a ve VMS jsou zadarmo,jen se zúčastnit.
Příteli Peroutkovi.jako slušný člověk,přeji do Nového roku také vše nejlepší,ale to je asi vše v čem se s tebou shodnu.Jsem skoro stejně starý jako on,vážím si ho jako včelaře,ale jako funkcionář svazu?Bývalý "generální tajemník"nebyl ve funkci tak dlouho jako on.Navíc patří ke"garnitůře"vyšlých ze starých poměrů,a jeho myšlení se nezměnilo.Neznám ho,viděl jsem ho jen v "Galerií"ve Včelařství,mám na něj jen vlastní názor,ale už z principu s lidmi jako on nechci být v jednom "spolku",proto už nejsem členem ČSV.

>To s temi "tmavocechy" prosim rozvedte. Je to pro vcelare >velmi zajimave tema jak prijit o 65 vcelstev!
----------------------------------------------------------
Není to nic světaborného. Stačí žít v oblastech "obdarovaných" těmi tmavočechy. Stačí mít stanoviště včelstev rozmístěna po krajině. Stačí, když se v rámci podnikání v každé obci otevřou sběrny kovů. Stačí, když "kabeláři", tedy zloději kabelů, které kradou na šachtách, na železnici..., mnohdy i pod napětím a za provozu, tyto zbavují izolace ohněm. Těm se v zimním období a za mokra na roztopení ohně velmi hodí suché úly s živými včelami. Stačí, když vám parchanti zporáží taktéž v zimě úly a kovové stojany ukradnou a zpeněží v těch sběrnách. Chodíte snad v zimě ke vzdáleným včelám denně? Při návštěvách stanovišť jednou za čtrnáct dnů nebo tří týdnů je již potom věc odbytá. Stačí, že policie se k těmto problémům stavěla a dodnes staví tak, jak jim umožňoval počáteční zmatek v jejich pravomocech, který přetrvává dodnes, zvláště co se těch privilegovaných tmavočechů týče. Vy postižení musíte prokazovat, že se tak stalo aby PČR mohla "udělat zápis". Tak ještě loňského roku, jako v průběhu minolých let mnohokrát, shořela v sousední ZO maringotka ze které včelař nenašel téměř nic a vše kovové skončilo hádejte kde? Inu, gadžovi ukradnou a gadžovi ve sběrně prodají. Myslím, že pro vysvětlení jaké je soužití s tou u nás privilegovanou vrstvou obyvatelstva to stačí.

Všichni včelaři pražáci nejsou. Do Poděbrad z Moravy moc včelařů asi
nepřijede. Když už spojení vlakem, tak to musí být místo někde nas hlavních
trasách od Brna a od Ostravy, ideálně by vycházela Česká Třebová, jestli k
tomu můžu něco poznamenat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 27, 2008 9:17 AM
Subject: Re: Vyet?en? na m?l. (2)


> Bylo by dobré, aby se toto setkání konalo také ve středu Čech pro lepší
> dostupnost pro všechny včelaře.
> Franta
> -------
> Koukal jsem jak a odkud jsou lidi ve VMS. Když vynechám Prahu, tak mě tak
> napadá jako možné místo setkání někde kolem Poděbrad, Pardubic atd. Ale
> spíše Poděbrady - jsou blíž Praze, mají spojení vlakem i hrbolatou
dálnicí.
> A možná tam mají někde včelaři slevu:-)
>
> Karel

>Bývalý "generální tajemník"nebyl ve funkci tak dlouho jako on.Navíc patří ke"garnitůře"vyšlých ze starých poměrů,a jeho myšlení se nezměnilo.Neznám ho,viděl jsem ho jen v "Galerií"ve Včelařství,mám na něj jen vlastní názor,ale už z principu s lidmi jako on nechci být v jednom "spolku",proto už nejsem členem ČSV.

Tak ja take nejsem clenem CSV, dovedu si predstavit jaka uskali tam na vcelare cekaji a radeji jsem ani nevstoupil.
Ale pouze tim, ze nejaky pan Peroutka uz nebude 24. rokem po sobe predsedou se v tom "svazu" asi moc nezmeni. Kvuli tomu bych tam ja, ale asi ani ty nevstoupili. Ty problemy tam jsou jak se obcas modne rika systemove.

>Český název? To aby v něm byly čárky a háčky? :-)
VMS funguje i z www.varroamonitoring.eu. Zatím je spíše federální než mezinárodní. Ale vzhledem k tomu, že značná plocha ČR je příhraniční, tedy má blíže k hranicím než ke středočeskému kraji a Praze, tak je logické, když minimálně bude středoevropský.

Ja se o ten projekt vlastne ani nezajimam, roztoci v lete vubec nebyli a ted jsou jako vzdycky (stred zeme).
Beru na vedomi, ze Vasim cilem je byt stredoevropsti a ze vetsinova plocha CR je prihranicni (to jako Sudety nebo co se tim mysli :) a nemam potrebu o tom diskutovat. Hodne stesti.

Na skladovaných mezistěnách se tvoří jemné krystalky vosky které vypadají jako plíseň pří višších teplotách pak mizí

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: skladov?n? mezist?n
> Datum: 27.12.2008 01:17:47
> ----------------------------------------
> >zimě 1991/1992 jsem díky "zasr.... tmavočechům" (to není rasizmus, to jsou
> zkušenosti z Mostecka) přišel o 65 včelstev.
>
> Mezistena je vosk a ten vydrzi dlouho, desitky let...
> Slyseli jste uz neco o muzeu voskovych figurin?
>
> Jestli muze cisty vosk plesnivet tomu moc neverim, zatim se mi to nestalo.
> Mozna ale jsou nektere mezisteny "neciste" s primesi.
>
> To s temi "tmavocechy" prosim rozvedte. Je to pro vcelare velmi zajimave
> tema jak prijit o 65 vcelstev!
>
>
>

Před 25 léty se tady pro změnu zkoušel systém varování před nálety škůdcú a chorob v zemědělství a po pár letech se od toho upustilo. Údaje se zveřejňovali v rozhlase a výsledkem byla jen větší spotřeba chemikálií. U VMS to nejspíše dopadne stejně. Jelikož každé stanoviště má jiné podmínky tak i na nich musí být odličné stavy nákazy Chce to správně oplikovat techniku léčení a přesně ji napasovat na konkrétní včelnici při dokonalé znalosti vývojových stádií včelstev a varoázy. A komisionální léčba je za těchto podmínek ten největší nesmysl. Léčiva již v polovině července musí být doma protože i každý rok je jiný. Tady pak již záleží na členech jak to svému nákazovému referentu vysvětlí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Texl <ptexl/=/email.cz>
> Předmět:
> Datum: 26.12.2008 22:46:32
> ----------------------------------------
> Letos zavedený (resp. propagovaný) VMS není nic nového. Jak píše KJ je to
> věc politická a já bych řekl i věc didaktická. Oficiální složky říkají, že
> se tu monitoruje již 20 let zimní měl a VMS není nic nového. Monitoring u
> vlastních včel nebudu rozebírat-každý je odpovědný za zdravotní stav svých
> včelstev (ale propagoval, doporučoval, vyučoval někdo monitoring u
> vlastních včel?). Ale podělit se s informacemi ostatním včelařům, to už je
> věc názoru a např. i postojem k využití moderní techniky ve spolkové
> činnosti. VMS navíc nám odhalil důležité rytmy v biologii V.d., inicioval
> různé debaty (a konference) jak dál v otázce varroózy atd. Dosud jsme na
> potírání v.d. znali pouze léky z VUD a dotace na úhyny. Kdo monitoroval v
> roce 2007 a reagoval má včely, kdo monitoroval v roce 2008 má zase
> produkty bez reziduí atd. atd. Koho to více zajímá, ať přijede 11.1.2008 do
> Brna – určitě se dozví mnoho zajímavého. Do nového roku vše nejlepší a díky
> za konferenci. Petr Texl
>
>
>