Archiv Včelařské konference

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus. V létě je tvar
včelám úplně jedno kromě extrémů a v zimě je spíše výhodnější tvar z
hlediska úniku tepla a posunu chumáče v zimě obdélníkový půdorys s rámky v
delším rozměru než čtvercový. Protože ve směru rámkových uliček je únik
tepla znatelně větší než ve směru na rámky příčném. Výhoda čtvercového
půdorysu mít v úlu podle libosti studenou nebo teplou stavbu, kdysi jsem to
považoval za výhodu, ale časem s čtvercovými nastavky 39x24 jsem zjistil, že
jaksi studenou a teplou stavbu nikdy nepotřebuji měnit, takže tato výhoda je
zbytečná. Stabilita při vnější šířce nastavku 42 cm je docela dobrá i u
dřevěných nastavků pro rámky 39 snad kromě silných dvoumatečných včelstev,
ty jsem nezkoušel a u langstrotha s rámky 44,8 bude stejně objemný úl
znatelně nižší a stabilita tak bude stačit. Dále potom pro mě specifický
rozměrový argument, zatímco do dvoukoláku jakožto pro mě běžný dopravní
prostředek do včel se vejdou vedle sebe dva nastavky nebo dokonce dva úly o
venkovní šířce 42 cm pro rámky 39 i rámky 44,8 , čtvercový optimal nebo
dokonce jen čtvercový nastavek na rámky 39 se vejde jen jeden. Argument pro
stabilitu čtvercového nastavku bych viděl jen pro lehký čtvercový nastavek z
polystyrenu, tak by asi ta šířka 42 - 45 cm pro nějaký nahoru přidávaný
nastavek s mezistěnami nemusela v silnějším větru stačit.
A tak nějak mně připadá, že obdélníkový nastavek je přirozenější i pro ruční
manipulaci, při stejné hmotnosti je lepší do ruky, jednodušeji se přenáší
třeba přes nějaké užší dveře, kde je málo místa a podobně než čtvercový, i
když zatím to jsou zkušenosti jen s nastavkem s rámky 39x24 s vnějším
půdorysem čtvercového cca 46 - 50 x cca 48 - 52 cm oproti obdélnikovému s
půdorysem 42 x cca 50.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 11:46 AM
Subject: Re:


> Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec
/optimal/
> jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč
> bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je
> prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což
> je pro mě dost podstatné.
> Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v
> praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem
> přešel na optimal

Asi to byl součet více důvodů. Možná, že by se nástavkový úl u nás tehdy
ujal, kdyby se zdůraznilo to, že to byly vlastně použité bedničky... Viděl
jsem nákres toho Hospodáře v knize o včelaření. Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. Kromě jiného měl takový úl vystavený venku asi mnohem
nižší životnost než almárka nebo dokonce klát. Almárka, pokud byl úl venku,
šla mnohem snadněji uchránit nějakým obalem proti vlivu povětrnosti než
nastavkový a když ne, voda po dřevě s vlákny svisle sklouzává, zatímco do
dřeva s vlákny vodorovně se vcucává a dřevo trpí mnohem více.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 12:20 PM
Subject: Re: Re:


> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům
velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel

Mam dotaz ohledne přesunu včelstev .Jsem v situaci takove že vam na stanovišti u maleho lužiiho lesiku 100 vč snužka minimalni ted jsem dokončil 3 kočovne V a chistam se tam přemistit zhruba 80 Vč z uly nadstavkovyma tachov a zbivajicich 20Vč seskupit k sobe at nejsou všude možne po zahrade .A co mne teda trapi jeou visoke venkovni teploty kdyš ktomu zasviti slunce včely se /pruletuji/ a jde oto jestji po přemisteni se nebudou vracet na puvodni misto .protu jsem chtej všechny vozy odvezt i ze Vč na nova stanovište us po novem roca .a ted jsem čety v diskuzy že převoz neni vtuto dobu njvhodnejši tak se ptam když pouze přemistim Vč u par desitek metru dale budou se vracet jestli ne tak necham kočovani na jaro.... 26 let 3 roky vcelařska prakce.... DDD

Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24 ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a to co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím úlů mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
Míra

Rozhodující není datum, ale tak do března dubna teplota. Musí být prostě
teplo, aby rozlezené po převozu nezkřehly, ale stihly se zase stáhnout do
chumáče. A raději po proletu, aby je při převozu netížily plné výkalové
váčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 2:36 PM
Subject: Re: Přesun včelstev


> Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem
února.24
> ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových
> úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a
to
> co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím
úlů
> mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale
> pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině
> listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v
> pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
> Míra

Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl rád bez problémů.
Dík Míra

Problém mezi výrobou Langstrothu a Hospodář je jasný. Potencionálně nemá šanci nějaký Hospodář být levný, jestli se může počítat s "pár" jedinci mezi zájemci. Možná by to uměla dnes Ikea. Truhláři si moc vymýšlí a často ty výsmysly jsou právě na úlu to drahé. Protože výroba úlu ve velkém (desetitisíce ks) jako taková, potřebuje linkovou technologii a vybavení a hlavně hodně výrobního krytého prostoru. Vezmu-li životnost nástavku tak 15 let, je potřeba u 500 včelstev ročně obnovit přesně 100 nástavků z masivu. Pokud jde o sololit, obnova je nutná dříve. Stejně jako dna, které při zanedbání v obnově vykazuje po rámcích viditelně jasně nejvyšší zátěž v podobě biologického rizika. Taková obnova nyní neprobíhá a výhodnější je počkat až dojde veterinář a ten to přebere a nechá to spálit a včelařovi MZe vyplatí odškodné. Taková je realita v úlech. Místo obnovy pro cca 500 tis včelstev při přepočtu 100tis vyrobených nástavků ročně u nás (už je to oficiálně míň) se čeká na peníze a neinvestuje. To dělají opravdu jen nadšenci a kolegiálně řečeno blázni. (jsem jeden z nich) Vždyď ani Dol nemá zájem na svých instruktážních videiích nějak prezentovat nově vyrobené úly. Tak proč zavádět nějaké jednotné standardy, když se natom vlastně prodělává a zbytečně a jasně vyhazují peníze. ;-)


>Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. <

Míro zjišťuješ to na nesprávné podatelně pro odpověď. Napiš na Ministerstvo dopravy a dej to potom jako odpověď sem pro ostatní.
Podle mého názoru.
Ono se to jako zákon totiž každý rok novelizuje a v kategorii ZEMĚDĚLSKÝCH PŘÍPOJNÝCH ÚČELOVÝCH ZAŘÍZENÍ snad existují nějaké vyjímky. Pravdou je, že bude nutné alespoň nějaké POVINNÉ POJIŠTĚNÍ než registrace na dopravce. To pojištění bych volil třeba jen na PÁR DNÍ v roce. Při nehodě pojištění určitě hodně pomůže, když není nic jiného.
..........
Míra.P (213.192.58.253) --- 13. 12. 2008
převoz maringotky
Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl rád bez problémů.
Dík Míra

Je to nějak půl roku, se tady o tom psalo. Pokud si to dobře pamatuji, bez
záruky, maringotka musí jednoznačně splňovat dopravní předpisy , to znamená
světla, odrazky, brzdy a nesmí ničit a znečišťovat vozovku. Jako zařízení
bez technického průkazu se převoz hlásí, dále by přítomnost takového
zařízení na silnici měla být indikována tuším minimálně puštěným výstražným
oranžovým blikajicím světlem na vozidle. Asi tak nějak. Ptal bych se na
dopravním oddělení nejbližšího místního úřadu, konkrétně co a jak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 5:30 PM
Subject: převoz maringotky


> Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo
> se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl
rád
> bez problémů.
> Dík Míra

Zná někdo lepší cenu (nového!)medometu na rámky 40x30,na 6 rámků,zvratného?Já vím o ceně 1.175 EU,+ doprava asi do 2 tisíc.

Spotřeba cukru s tím neměla nic společného med se odebíral až na jaře až do 1 světové. krmení cukrem na zimu se začíná propagovat koncem 19 století. Právě krmení cukrem umožňovalo vytočit na konci léta i drahý med a nahradit ho levnějším cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 13.12.2008 12:20:24
> ----------------------------------------
> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel
>
>
>

Dej nám sem odkaz ať se taky mrknem jak to vypadá.Poptám se hned příští týden na místním oddělení na ten převoz.Tuhle jsem viděl přejíždět vyvážečku z lesa a za ní jela dodávka a měla puštěný výstražný světla takže ten vlek vyvážečky kterej nemá světla jel v koloně a tudíš nemusel být osvětlený.
No nechám se překvapit.Dík Míra

raděj pomlč
>Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24
> ůnora bylo k
Nic si stoho nedělej já jsem taky takový
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?esun v?elstev
> Datum: 13.12.2008 14:36:44
> ----------------------------------------
> Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24
> ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových
> úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a to
> co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím úlů
> mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale
> pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině
> listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v
> pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
> Míra
>
>
>

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus.
______________________________________________________________

Když jsem přecházel z Tachováku na Optimal, jako jeden z argumentů PRO jsem považoval čtvercový půdorys nástavků. Vycházel jsem přitom z ideologie p. Čermáka, který je jeden z autorů Optimalu.
Viz http://www.optimalklub.cz/INDEX6866.HTM?typ=OMA&showid=79

Nebral jsem tehdy v potaz nerovnoměrné izolační schopnosti úlového prostoru vlivem díla. Teplo se znatelně lépe šíří podél uliček, než-li napříč plásty. Z tohoto důvodu seskupení včelstva do koule není(!) tepelně výhodné.

Tedy vyplatí se vůbec vlastnictví čtvercových nástavků? Z hlediska tepelného šíření nikoliv.

Výhodu skýtají při chovu matek. Oplozovací oddělky lze posadit na sebe tak, aby jednotlivá patra česny směřovala na různé strany. Toto uspořádání matkám znatelně ulehčí orientaci a sníží jejich ztrátovost na minimum. Mimo to se tímto systémem šetří místo, což uvítají především ,,včelaři-zahradníci,,.

Další výhoda potěší včelaře, kteří umisťují úly k sobě ( např. ve včelíně či pod včelnicovou střechou, to je jednoduší a účelnější ) a přitom včelaří s dílem na studenou stavbu ( teplá stavba je pro život včelstev naprosto nevhodná! ). Kdo má čtvercové úly, může si nástavek před jeho rozebíráním otočit na teplou stavbu, čímž si podstatně ulehčí otravné ,,rámečkování,,.

Kromě těchto dvou mě žádné další významnější výhody čtvercového nástavku nenapadají. Daleko důležitějším než čtvercový půdorys shledávám počet rámků v nástavku ( 10 nebo 11 ) a délka rámků ( nejméně 42 cm ), což má jednak biologické a jednak praktické opodstatnění.

S pozdravem M. Václavek

>ježek.obecný (e-mailem) --- 13. 12. 2008
>Re: Trubec na sn?hu (32815) (32816)

>koupím matky .......... :)

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet.
>
> pepan
----------------------------------------------------------
Prodej matek by nebyl problém. Problém je v tom, že nemohu zaručit stabilitu jejich vlastností. Sám jsem je získal v Liptákově od jednoho včelaře, kde se dědí již po několik generací včelařů. Ale i tam nejsou zaručeny jejich kladné vlastnosti, jako jsou: a) bouřlivý rozvoj právě v období zimního slunovratu, b) vynikající snůška z jehličńanů právě v tomto období, c) předopylení ovocných stromů za lednových mrazů kdy nehrozí, že květy ohrozí škůdci. Úplně fascinující je sledovat snubní prolety matek mezi 22 - 31 prosincem. Bohužel, takto se projevují pouze některá včelstva nepravidelně v rozmezí ne vždy určitelných roků. Co však vím jistě, že se nejedná o Apis Sibirica, jak zde bylo zmíněno. Jedná se o ne zcela nový, ale poměrně málo známý kmen Apis Dachsteinia da Cimermann. Právě takto pojmenovali Liptákovští včelaři tuto včelu po významném Českém vědci Járovi da Cimermannovi. Skutečnost, že Jára da Cimermann byl také úspěšným genetikem v oboru včelařství, nebyla dosud vědecky podložena. Je známa pouze z ústního podání Liptákovských včelařů. Tato včela vznikla údajně náhodou, když rozlícení "muderlanti" z Tanvaldu nepochopili novátorské metody kantora Járy da Cimermanna ve výuce jejich "haverlantů" na místní obecné škole. Od té doby je znám také jako Jára da Cimermann běžící. Běžel a to velmi usilovně až na dolnorakouské území kde v té době působil také vrchní nadučitel z Müstelbachu Quido Sklenar. Ten prý Járovi poskytl přístřeší a po vyslechnutí jeho anabáze mu věnoval dvě včelstva s doporučením, aby se co nejrychleji zdejchnul. Jára se tedy zdejchnul na Dachštajn, kam na samý vrcholek vynesl na svých vlastních bedrech obě včelstva. Tam v podmínkách krutých alpských zim za láskyplné péče Českého vědce získala včelstva výše uvedené pozoruhodné vlasnosti. Jelikož však Járovi bylo na Dachsteinu zima a smutno, vývoj tohoto pozoruhodného kmene předčasně ukončil a tajně se vrátil i se včelstvy právě do Liptákova. Odtud se kmen Apis Dachsteinia da Cimermann rozšířil po celém území toku říčky Kamenice od Tnvaldu po Železný Brod. Bohužel, musím konstatovat, že své vynikající vlastnosti vykazují jednotlivá včelstva velmi nepravidelně a někdy vůbec ne.

Vážení přátelé,
s přáním klidného a hezkého prožití nastávajících svátků a klidného a úspěšného zimování vašich včel do nastávající sezóny Josef Křapka

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-PRAVNI_kocovne.doc
přímý odkaz na podmínky provozu kočovných vozů.



Radim Polášek napsal(a):
> Je to nějak půl roku, se tady o tom psalo. Pokud si to dobře pamatuji, bez
> záruky, maringotka musí jednoznačně splňovat dopravní předpisy , to znamená
> světla, odrazky, brzdy a nesmí ničit a znečišťovat vozovku. Jako zařízení
> bez technického průkazu se převoz hlásí, dále by přítomnost takového
> zařízení na silnici měla být indikována tuším minimálně puštěným výstražným
> oranžovým blikajicím světlem na vozidle. Asi tak nějak. Ptal bych se na
> dopravním oddělení nejbližšího místního úřadu, konkrétně co a jak.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 13, 2008 5:30 PM
> Subject: převoz maringotky
>
>
>
>> Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo
>> se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl
>>
> rád
>
>> bez problémů.
>> Dík Míra
>>
>
>
>

Moje úcta pane Křapko,
moc jste mě potěšil svoji odvahou zveřejnit tak závažné informace o našem špičkovém vědci, pedagogovi, dramatikovi a hlavně genetikovi kterému celé vědecké včelařské společenství v čele s VÚD nemůže přijít na jméno. Diky nepochopení jeho velikosti jsme přišly tedy o velmi cenné vlastnosti, které budeme už jen těžko hledat u "naší" včely kraňské v blížící se době ledové.
Šlechtitelům zdar - nazdar.
Honza

Po přečtení příspěvku sem ihned volal do Liptákova (Šlechtitelský chov
včely Apis Dachsteinia da Cimermann - Liptákov) s cílem objednat
inseminované matky (nic pod vánočním stromečkem nepotěší včelaře víc,
než v přepravní klícce zabalená inseminovaná matka z kvalitního chovu).
Bohužel už jsou všechny pro letošní rok vyprodané nebo zamluvené - jdou
prý velice dobře na odbyt.


petr j.


> ----------------------------------------------------------
> Prodej matek by nebyl problém. Problém je v tom, že nemohu zaručit
> stabilitu jejich vlastností. Sám jsem je získal v Liptákově od jednoho
> včelaře, kde se dědí již po několik generací včelařů. Ale i tam nejsou
> zaručeny jejich kladné vlastnosti, jako jsou: a) bouřlivý rozvoj právě v
> období zimního slunovratu, b) vynikající snůška z jehličńanů právě v tomto
> období, c) předopylení ovocných stromů za lednových mrazů kdy nehrozí, že
> květy ohrozí škůdci. Úplně fascinující je sledovat snubní prolety matek
> mezi 22 - 31 prosincem. Bohužel, takto se projevují pouze některá včelstva
> nepravidelně v rozmezí ne vždy určitelných roků. Co však vím jistě, že se
> nejedná o Apis Sibirica, jak zde bylo zmíněno. Jedná se o ne zcela nový,
> ale poměrně málo známý kmen Apis Dachsteinia da Cimermann. Právě takto
> pojmenovali Liptákovští včelaři tuto včelu po významném Českém vědci Járovi
> da Cimermannovi. Skutečnost, že Jára da Cimermann byl také úspěšným
> genetikem v oboru včelařství, nebyla dosud vědecky podložena. Je známa
> pouze z ústního podání Liptákovských včelařů. Tato včela vznikla údajně
> náhodou, když rozlícení "muderlanti" z Tanvaldu nepochopili novátorské
> metody kantora Járy da Cimermanna ve výuce jejich "haverlantů" na místní
> obecné škole. Od té doby je znám také jako Jára da Cimermann běžící. Běžel
> a to velmi usilovně až na dolnorakouské území kde v té době působil také
> vrchní nadučitel z Müstelbachu Quido Sklenar. Ten prý Járovi poskytl
> přístřeší a po vyslechnutí jeho anabáze mu věnoval dvě včelstva s
> doporučením, aby se co nejrychleji zdejchnul. Jára se tedy zdejchnul na
> Dachštajn, kam na samý vrcholek vynesl na svých vlastních bedrech obě
> včelstva. Tam v podmínkách krutých alpských zim za láskyplné péče Českého
> vědce získala včelstva výše uvedené pozoruhodné vlasnosti. Jelikož však
> Járovi bylo na Dachsteinu zima a smutno, vývoj tohoto pozoruhodného kmene
> předčasně ukončil a tajně se vrátil i se včelstvy právě do Liptákova. Odtud
> se kmen Apis Dachsteinia da Cimermann rozšířil po celém území toku říčky
> Kamenice od Tnvaldu po Železný Brod. Bohužel, musím konstatovat, že své
> vynikající vlastnosti vykazují jednotlivá včelstva velmi nepravidelně a
> někdy vůbec ne.
>
> Vážení přátelé,
> s přáním klidného a hezkého prožití nastávajících svátků a klidného a
> úspěšného zimování vašich včel do nastávající sezóny Josef Křapka       
>
>

On Saturday 13 of December 2008 18:14:21 Radim Polášek wrote:
> Je to nějak půl roku, se tady o tom psalo. Pokud si to dobře pamatuji, bez
> záruky, maringotka musí jednoznačně splňovat dopravní předpisy , to znamená
> světla, odrazky, brzdy a nesmí ničit a znečišťovat vozovku. Jako zařízení
> bez technického průkazu se převoz hlásí, dále by přítomnost takového
> zařízení na silnici měla být indikována tuším minimálně puštěným výstražným
> oranžovým blikajicím světlem na vozidle. Asi tak nějak. Ptal bych se na
> dopravním oddělení nejbližšího místního úřadu, konkrétně co a jak.
>
> R. Polášek


Zdravim, pokud si dobre pamatuji, tak musite
1. prevazet traktorem (ponevac k traktoru je mozno pripojovat i privesy bez
Osvedceni o Technicke zPusobilosti , pojisteni je pak snad z pov. ruceni
traktoru - alespon u ruznych vazacu, vozu na seno a pod. to tak je)
2. povina vybava - viz vyse
3. (podle mne blbost, ale plati) pozadat VSECHNY majitele komunikaci o
povoleni a to mit pri prevozy ssebou , nebo si trochu zariskovat.



Honza

Mám tu jeden dlouhodobě nepoužívaný. Ale ne nový. Je to pocínovaný, zvratný, domácí výroba, koupil jsem ho z pozůstalosti, dva roky používal a zato co jsem to koupil i prodávám. Přecházel jsem tehdy z ručního tříramkového na toto. Má to motor z tatramatky i s ovládáním a časovým spínačem. Chybí akorát v páru hliníkový dekl, ten mi ulítl když jsem to převážel za autem a už nenašel. Neměl by být sním nějaký problém ohledně funkčnosti.

gupa(ctrl+alt+v)seznam.cz
........
sršeň (88.146.207.2) --- 13. 12. 2008
medomet

Zná někdo lepší cenu (nového!)medometu na rámky 40x30,na 6 rámků,zvratného?Já vím o ceně 1.175 EU,+ doprava asi do 2 tisíc.

A příští roky to prý nebude lepší, Sibirjanky vyžadují v letních měsících úl
obkládat jako tepelnou izolaci chladu suchým ledem, ten ovšem silně zvyšuje
stávající emise oxidu uhličitého do ovzduší, takže jejich chov byl jako
neekologický předpisy z Bruselu silně omezen. Jedině že by se z Číny místo
medu dovezly povolenky na ten oxid...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 PM
Subject: Re: Trubec na sn?hu


>
>
> Po přečtení příspěvku sem ihned volal do Liptákova (Šlechtitelský chov
> včely Apis Dachsteinia da Cimermann - Liptákov) s cílem objednat
> inseminované matky (nic pod vánočním stromečkem nepotěší včelaře víc,
> než v přepravní klícce zabalená inseminovaná matka z kvalitního chovu).
> Bohužel už jsou všechny pro letošní rok vyprodané nebo zamluvené - jdou
> prý velice dobře na odbyt.
>
>
> petr j.

> Další výhoda potěší včelaře, kteří umisťují úly k sobě ( např. ve včelíně
> či pod včelnicovou střechou, to je jednoduší a účelnější ) a přitom
> včelaří s dílem na studenou stavbu ( teplá stavba je pro život včelstev
> naprosto nevhodná! ). Kdo má čtvercové úly, může si nástavek před jeho
> rozebíráním otočit na teplou stavbu, čímž si podstatně ulehčí otravné
> ,,rámečkování,,.
>
> S pozdravem M. Václavek


Obdélníkový nastavek se ve včelíně, kde je málo prostoru a kde by vadila
manipulace s rámky, prostě z toho prostoru vytáhne a položí na nějakou
manipulační plochu, kde je k nastavku dobrý přístup a světlo. Vlastně je
potom víceméně jedno, jestli to je nastavek čtvercový nebo obdélníkový, až
na ten zabraný prostor ve včelíně. Mám vyzkoušeno s čtvercovými nastavky z
nástavkových úlů, které jsem měl položené na zadovácích a tudíž kvůli výšce
se do nich na rámky nedalo dostat. Druhá možnost ve včelíně, ještě
nevyzkoušená, je nástavkový úl z řady úlů vyšoupnout po podlaze po nějakých
lyžinách dovnitř včelína, případně vysunout na nábytkových levných
kolečkách. Přehodit čtvercový nastavek ze studené stavby na teplou a nechat
to na úlu a potom v něm manipulovat s rámky podle mně rozrušuje včely ve
spodním nastavku mnohem více než když se nastavek prostě pro manipulaci
přemístí někde jinde, to se tam provede a upravený nastavek s rámky se zase
vrátí.
Teplá stavba není pro život včelstva nevhodná, jenom vyžaduje trochu jiný
způsob včelaření a celkově je pro chov včelstev méně vhodná, ne ale
nevhodná.

R. Polášek

Radimovi a ostatním. Sibirjanky už dávno u nás zmutovaly na Moravě. Dokážou celoročně žít u ventilačních otvorů vinných sklepů, které obsazují ve velkém. Zatím není jejich kmen terminován. Vznikají při determinacích (jak jinak než u pití vína) totiž obrovské hádky a také jsou včely jinak zabarveny u bílého a jínak u červeného vína. Takže i v jednom sklepě mohou být barevné odchylky.
K její migraci.
Vyhlídly si ventilační otvory snad už u všech vinných sklepů po celé Jižní Moravě. Včelaři spolu s vinaři jásají. Najdou se ale i nedostatky. Včely totiž velice rychle umí odhadnout, kdy se jde do sklepa popíjet víno a kdy se jde pro jejich med. Výnosy medu se zatím jako víno pod ním oficiálně neudávají, ale nebude to nezajímavé. Ten trubec na chodníku je jen důkazem jak nelehká je situace kolem Vánoc, když je frmol. Nově se zjistilo, že jim nevadí ani vysoké koncetrace oxidu uhličitého unikající při kvasu z burčáku. Roje často i pokrývají dřevěnné soudky a vinaři už musí zajišťovat sudové zátky.

Najdou se i jiné poznatky.
Někteří zoufalí vinaři sice Sibirianku ohraničily pletivy aby neměli degustéři problém ve sklepách s degustací vín, ale ten pohled na mihající se včely na klenbě sklepa při zvednutí sklenky a ochutnání vína bývá někdy doprovázen nezkušenými výkřiky a úprky. Na druhou stranu vzniká nový trend při konzumaci vína ve sklepích. Najdou se totiž náruživci, co si odlamují z bohatého strdí kousky a spolu s vínem si tak zvyšují chuťový požitek z konzumace vína. Ještě se ale pracuje na novém sklepním vybavení pro citlivějí, ale odhodlané - včelařská kukla pro degustéry.

O plánech vinařů vyrábět medovinu přímo ve sklepě se monitoruje. :-)
............
A příští roky to prý nebude lepší, Sibirjanky vyžadují v letních měsících úl
obkládat jako tepelnou izolaci chladu suchým ledem, ten ovšem silně zvyšuje
stávající emise oxidu uhličitého do ovzduší, takže jejich chov byl jako
neekologický předpisy z Bruselu silně omezen. Jedině že by se z Číny místo
medu dovezly povolenky na ten oxid...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný"
To:
Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 PM
Subject: Re: Trubec na sn?hu


>
>
> Po přečtení příspěvku sem ihned volal do Liptákova (Šlechtitelský chov
> včely Apis Dachsteinia da Cimermann - Liptákov) s cílem objednat
> inseminované matky (nic pod vánočním stromečkem nepotěší včelaře víc,
> než v přepravní klícce zabalená inseminovaná matka z kvalitního chovu).
> Bohužel už jsou všechny pro letošní rok vyprodané nebo zamluvené - jdou
> prý velice dobře na odbyt.
>
>
> petr j.

Jak spolu vycházejí Sibirjanky a VD?

Na stránkách ČSV je článek, který tuto problematiku řeší v plném rozsahu.

Napadá mě další výhoda čtvercového půdorysu, zatím v čistě teoretické úrovni.

U čtvercových nástavků lze při rozšiřování medníku stavební nástavek posadit teplou stavbou na plodiště ( samozřejmě se stavbou studenou ). Odhaduji, že tím docílí rovnoměrného a urychleného zastavění.

Vůbec jsem to nikdy nezkoušel a neznám nikoho, kdo to praktikoval. Chci se zeptat, jestli máte někdo s tím zkušenosti?
Děkuji za příspěveky do diskuze.

S pozdravem M. Václavek

Napadá mě další výhoda čtvercového půdorysu, zatím v čistě teoretické úrovni.

U čtvercových nástavků lze při rozšiřování medníku stavební nástavek posadit teplou stavbou na plodiště ( samozřejmě se stavbou studenou ). Odhaduji, že tím docílí rovnoměrného a urychleného zastavění.
...
A nejen rovnoměrné ( možná i urychlené ) zastavění... také i rovnoměrné uložení medu!

S pozdravem M. Václavek

Příspěvky co píšete jsou o kmeni Sibirika.Jé jsem psal o Sobirjance a to dovezl již někdy před asi 100 lety Kája Mařík na Příbramsko a rozchovával ji v Brdských lesích kde jsou dodnes volně žijící včelstva v přírodě.Co je zajímavé nemají varroazu důvod se zatím nepodařilo objasnit,zdá se ,že nemají dobrou krev.To je zatím,ale jen spekulace.

Posílám adresu této konference panu Svěrákovi, bude mít inspiraci na další taškařici.

Na této konferenci se dá opravdu čerpat všechno možné.Možná by se dal vytvořit nějaký humoristický časopis " Včelařský dikobraz" nebo něco takového.Dopisovatelů je tady hodně a kreslíř by se určitě také našel. Co vy na to?

Nikdo tedy neví,tak pište a podívejte se.

Honey extractor and control unis Szent Istvan

units

Rovnoměrně? To v žádném případě. Včely téměř vždy preferují některá místa v nástavcích víc a některá méně. Tak se liší pravá a levá strana , nebo alespoň střed oproti krajům.

Děkuji za Vaše rady, neměl jsem čas dříve odepsat. Mám ještě jeden dotaz ohledně poslední věty. Když teda přemístím včelí úl o pár desítek metrů dál po dejme tomu 14 denním ochlazením teploty okolo nuly nebudou se teda včely vracet na původní místo? V polovině listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě. Chci se jenom ujistit prosímtě Míro jetli tuto větu chápu dobře. Děkuji Dalibor


Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24 ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a to co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím úlů mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu. V polovině listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
Míra

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1092592063-pod-poklickou/408236100091041-10.12.2008-17:30-cely-rok-jedu-na-produkty-z-medu-co-vsechno-nevime-a-vime-o-tom-co-pijeme-a-jime.html

Přesně tak.Pokud už sedí tak až si udělají prolet tak si myslím že se znova zorientujou a vrátí se na to nové místo a né tam kde byli dřív.Chce to ale aby seděli delší čas pak to asi jako zapomenou.

jak ohřát med?

Mám ještě jeden dotaz ohledně poslední věty. Když teda přemístím včelí úl o pár desítek metrů dál po dejme tomu 14 denním ochlazením teploty okolo nuly nebudou se teda včely vracet na původní místo?
------------------------------------------------------------
Včely majú fotografickú pamäť a preto nezabúdajú na miesto odkiaľ prvýkrát vyleteli z letáča. Preto i po dlhej zime sa pri jarnom prelete vracajú na pôvodné miesto, ak tam nenájdu čo majú zakódované vo svojej pamäti, vrátia na svoje miesto a včelár to ani nezbadá.
Včely totiž majú dobrú biologickú vlastnosť a pri prvom výlete na novom neznámom mieste každá včela po vyletení z úľa znovu orientuje a zafixuje do svojej fotografickej pamäti a preto nemajú problém vyhľadať svoj letáč na ktorý sa druhýkrát orientovali.
Zásada presunu včelstiev na krátku či väčšiu vzdialenosť: -včelstvo presúvame vždy večer keď prestane letová aktivita (to platí v sezóne), v čase keď včely nelietajú, tak presun urobíme hocikedy. Dôležité je aby sme nespanikárili a na miesto odkiaľ sme úľ premiestnili dávali nejaký úľ, miesto by malo ostať prázdne. Aj keď tam nejaké včely priletia a svoj úľ nenájdu, začne u nich prevládať nová orientácia na nové miesto a vrátia sa "poslušne" k ostatným včelám.

-presun včelstiev je aj teraz možný (miesto pripraviť dopredu) veď teploty sa držia nad nulou ale dá sa to aj vtedy keď keď by cez deň bolo pod nulou. Človek s pomocníkom dokážu preniesť v rukách celý úľ naraz a posadiť ho na podstavec. A zaručujem, že sa nič nič včelám ani včelstvu nič nestane.
Včely totiž majú v zálohe aj ďalšiu dôležitú vybavenosť, t.j. včely pri každom vyrušení sa rozrušia, pričom vytvárajú vasokú teplotu, ktorá sa šíri aj do medziuličiek a tá potom včelám vrátiť sa do chumáča a postupne sa ukľudnia, bez akéhokoľvek úhynu.
Pri fotografovaní včelstva v I. mesiaci som nameral teplotu v strede chumáča 22˚C a po rozrušení behom dvoch hodín teplota chumáča sa zvýšila v uličke nad chumáčom na 32˚C, po ďalších 24 hodinách sa teplota znovu ustálila na 22˚C. Žiadne odpadnuté včely som na podložke nenašiel, všetky rozlezené včely sa naozaj vrátili do chumáča!

Túto skúsenosť má zo záchrany bezmatečného včelstva v Decembri- prosinci, keď som tomuto včelstvu pridal matku a včely zo zásobného včelstva pomocou smyku cez hlavný letáč )včely hromadne padali priamo do letáča), za pomoci teplého dymu. Včely som zmetal na letáč a usmerňoval do úľa ( včely sú schopné pohybu asi 5 min., sledoval som včelu, ktorá zo zimujúceho včelstva pri -3˚C, vyletela do výšky asi 3 m a preletela vodorovným letom asi 45 m a spadla mŕtva na sneh).

Spojené včelstvo som po 48 hod. kontroloval na očistenej podložke, nenašiel som žiadnu mŕtvu včelu, včelstvo sa spojilo bez problémov, prezimovalo a v znáške bolo jedno z najlepších včelstiev.

Vyberte si z ponúknutých rád, máte možnosť presúvať na jar alebo ešte teraz. Ak nie je včelstvo vyslovene žobrák, ja by som premiestnil ešte teraz.

Cetlm jsem, ze p.Langsroth byl vojak a na uly pouzival bednicky od granatu.

Moje zkušenosti jsou takové, že během chladného počasí zapomenou a potom při
prvním výletu se znova orientují. Mělo by na to stačit i jen týden, 14 dní
špatného počasí. Nejlepší doba je tedy chladný pozdní podzim a začátek zimy,
kdy s téměř prázdnými výkalovými váčky dobře snášejí rozrušení při opatrném
přesunu. Potom je taky možnost časně na jaře, když už nějakou dobu po
prvním proletu létají, mají už nějaký dm2 plodu a je po první prohlídce
včelstev, jak vyzimovaly. Tehdy se někdy hodí uspořádat stanoviště, třeba na
místa po uhynulých včelstev na kovové paletě ke kočování přesunout včelstva
z nějakého provizorního podstavce z desek nebo uspořádat včelstva a uvolnit
tím nějaké palety na stanovišti třeba k úpravě nebo nátěru, dokud zase
nebudou potřeba v květnu na nové oddělky jako základ nových včelstev, dát
vedle sebe stejně silná včelstva a slabochy nechat někde bokem atd. Jak
dlouhodobá předpověď počasí ukáže, že týden, 14 dní bude takové počasí, že
nebudou létat, je čas na tyto rošády. Původní stanoviště si po těch 14
dnesch možná pamatují, ale rozhodně se zalétají a létají potom už na nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 14, 2008 7:53 PM
Subject: Přesun včelstev


> Děkuji za Vaše rady, neměl jsem čas dříve odepsat. Mám ještě jeden dotaz
> ohledně poslední věty. Když teda přemístím včelí úl o pár desítek metrů
dál
> po dejme tomu 14 denním ochlazením teploty okolo nuly nebudou se teda
včely
> vracet na původní místo? V polovině listopadu holky seděli a tak sem
> přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě. Chci se jenom ujistit prosímtě
> Míro jetli tuto větu chápu dobře. Děkuji Dalibor

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lorenzo_Langstroth

Racionalizaci zdar!

S pozdravem M. Václavek

Protokolservis, se kterou je smlouva o propagaci medu v ČR a jak je vidět, tak to funguje. Smlouvaje na několik let a je podporavaná z peněz EU a ČSV částečně. Viz www.vcelarstvi.cz

a vy jste viděl nějaký výsledek??

Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem.

A co když dojde med i u Pečenků? Co potom budete říkat kopě, byť nových zákazníků? Pošlete Ty nové zákazníky vlastně zpět do supermarketu kam patří jako kupující a jako každá normální potravina. Nechápu jak se pořád někdo ve včelařství stále chce porovnávat s organizovanými řetězci obchodů se zbožím všeho druhu, kde je zákazník promyšleně a dlouhodobě plánován. Toby jste musel mít velký sklad s medem. Zatím vidím jen chaotické včelaře s prodejem medu, co si snaží nadrobit med na velkou práci místo malé. Asi nevíte jak se vyrábí Raciolky. :-))
..........



Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 15. 12. 2008
Re: Jak se jmenuje firma, ktera bude propagovat med? (14110) (32874) (32879) (32880)

Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem.

Neznámý napsal.
Cetlm jsem, ze p.Langsroth byl vojak a na uly pouzival bednicky od granatu.

Nové nápady vznikají taky náhodou. Když jsme měnili okna a bylo mi líto hodit sklo do kontejnerů. Tak vzniklo skleněné dno, které je ve Včelařství 9/2007/243. Následovaly skleněné úly, skleněná krmítka a skleněné stříšky. Pokud se úl nerozbije, odpadají nátěry, snadná údržba, přehled o včelách oceňují začátečníci, má velkou životnost... Hygienický úl atd. Plánky už nerozdávám po zkušenostech např.s panem Dolínkem a dalšími.

Racionální rámek vznikl pro mladé včelaře, když jsem viděl jaké mají s původními rámky potíže při včelaření. Praxe ukázala, že to je pro ně snadnější. Je na webu www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Felix Pečenka:
"Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem."
----
Letos je poptávka po medu, protože díky úhynům je podstatně míň medu u včelařů, následně poplašné zprávy v tisku co pouštělo vedení ČSV udělalo své. Předpokládám, že tohle nebylo součástí propagace medu protokolservisem :-).
Taky se podstatně zdvihly výkupní ceny. Zaregistroval jsem, že snad nebyl problém prodávat do výkupu za 50. Takže hodně včelařů, kteří předtím prodávali v drobném lehce nad toto cenou se nevyplatilo stáčení a celou produkci prodali do výkupu.

Ale běžte se podívat třeba do Tesca (tam mají poměrně široký sortiment včetně českého medu i se speciální nálepkou český med) a tam lidi na toto označení neberou ohled. Vybírají očima (barva medu, tekutost) a peněženkou.

Nehledě na to, že EU přidaklo 1/3 peněz zabránilo propagaci českého medu, ale jen medu z EU. A to je skoro každá sklenice v obchodech. Směs EU a mimo EU.

Takže je dost těžké určit, jestli při letošním snížení produkce (nejen u nás, ale i v zahraničí) je za tím nedostatek medu u včelařů a drahá konkurence v obchodní síti.
Takže by jsme potřebovali vědět, za kolik med prodáváte, aby se to dalo vyhodnotit. Pokud jen lehce nad 100Kč za kilo, nebo i míň, tak za váma chodí lidi protože jste nejlacinější.

A až se do obchodů vrátí med kilo za 70 a míň, tak se pak teprve dá vyhodnotit úspěšnost akce. A jestli zákazníci vytrvají u českého medu od včelaře.
Ale ona žádná akce na propagaci českého medu neběží - ani ta co platí členové ČESKÉHO svazu včelařů. To je propagace spotřeby medu. Myslím, že velkoobchodníci jsou za ní českým včelařům vděčni:-) Určitě cítí zvýšený odbyt medu EU na který je program cílen.

Karel

Tím že mne to neživí, dokážu celou produkci prodat ze dvora za cenut kolem 90/100,-Kč, takže nemám problém. Jen že jsem tu podporu nikde v médiích nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou formou.

U nás (Trutnovsko) naopak pozoruji výrazně vyšší zájem o med oproti minulým
rokům, a domnívám se, že je to právě dík médiím, ze kterých se lidé dověděli
jednak o kvalitě medu od včelaře i jako takového, ale hlavně pak o úbytku
včelstev a tím omezenému množství vyprodukovaného medu.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 16, 2008 9:07 AM
Subject: Re: Jak se jmenuje firma, ktera bude propagovat med?


Tím že mne to neživí, dokážu celou produkci prodat ze dvora za cenut kolem
90/100,-Kč, takže nemám problém. Jen že jsem tu podporu nikde v médiích
nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou
formou.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3694 (20081215)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ono o med v podstatě v tomto případě nejde. Dodnes ČSV není vůbec veřejně u této společnosti brán jako partner. Asi se za ČSV stydí. Nastává otázka, kdo si Protocol Service vybral, protože o výběrovém řízení v ČSV mi uniká informace. Možná to bylo obráceně, Protocol Service si vybral ČSV jako nějakou bokovku.

Více možná přiblíží článek na odkaze:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23264&

..............
vsusicky:>Jen že jsem tu podporu nikde v médiích nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou formou.<

Vojtěch:
...Plánky už nerozdávám po zkušenostech např.s panem Dolínkem a dalšími. ...
=================

Pane Bernátku, je to již delší dobu, ale pokud se nepletu, domluvili jsme se, že za Vaše plánky Vám zašlu peníze v obálce poštou. Což se stalo. Pokud s tím je (resp. byl) nějaký problém, nechápu, proč jste to se mnou neřešil v době, kdy to bylo aktuální a dovídám se to náhodně až nyní z konference...?

Kontaktujte mne prosím na mém emailu, abychom celou záležitost urovnali.

Zdraví JD

Je to tak pozoruji, že zákazníci jsou oproti jiným letům až podezřele dobře informováni, takže si myslím, že ta propagační akce funguje. Plno nových zákazníků je překvapeno, jak to že mám plný stav včelstev a v magacínu /špajzce/ stále med. Z řetězců nemám strach, kdo jednou ochutná můj med z panenského plástu, přijde zase. A plno odběratelů mluví o podezřelých sr.....v řetězcích.Já si myslím, že letošní rok je super a je to také důkaz toho co tvrdím: Na takhle malém území je nás hodně a pěkně nahusto a stačilo by nechat selekci na přírodě a ne se jí stavit do cesty zcela scestnými dotacemi "na obnovu včelstev". Prostě za blbost se musí platit a ne jí podporovat. Další poznatek z letošního kupčení je ten, že největší zákazníci by byli včelaři sami, aby si udrželi svůj kšeftík. Samozřejmě jsem pomohl 2 kamarádům a ostatní jsem vyhnal s doporučením ať se to naučí, nebo toho nechají.Rovněž mimo pomoci začínajícím jsem žádný odělek neprodal ze stejných důvodů a že bylo zájemců!Takže zákazníci mě brzo donutí zbudovat novou včelnici,do kočování se mi nechce kvůli nemocem. Když to půjde takto příští sezonu, nebudu se zlobit. Zdraví R. Stonjek

Zdravím.Dávám vědět jak jsem slíbil.Dnes jsem zašel na místní oddělení a ptal se službu konajícího policisty jestli mohu převést maringotku bez světel za traktorem.Správně bych ji měl naložit na podvalník a převést ale když jsem mu řekl že bych jel za ní aby jsme tvořili ve předu s traktorem kolonu tak mi to odsouhlasil a dohodli jsme se že v den převozu se tam stavím a dám jim pro jistotu vědět.Řekl mi že pokud by mě nezastavili dopraváci tak oni mi problémy dělat nebudou.Je vidět že se dá lecos domluvit a že rozumný lidi ještě pořád jsou.

jak prosím vypadá ten racionální rámek?
na uvedeném odkazu "nelze soubor nalézt"

Sledují několi rad jak převážet maringotku. Tím, že bude nějaký policista souhlasit / není k tomuto souhlasu oprávněn/ To je hezké pokud se nic nestane !
Všeobecné pokyny jsou na webu ČSV a pok si vzpomínám je nutné mít nejdřív souhlas odboru dopravy příslušného magistrátů a nebo městského úřadu. Dále je nutné mít souhlas majitele komunikace a mohou to vázat ještě na stanovisko příslušného dopravního inspektoratu policie ČR. Takže ty rady, které tam někteří poskytujete jsou hezké, ale zcestné. Co bude po vás policie chtít, nejspíš že to musí mít předepsáé osvětlení, brzdy blinkry atd. a nebo doprovodné vozidlo před a hlavně za maringotkou.
Takže stačí se podívat na všeobecné pokyny a není co dále řišit!

web:www vcelarstvi.cz, kliknout na právní předpisy a pak najít kočovné vozy

Nedokážu tento článek přeložit, http://www.avisenagder.no/artikkel_print.asp?ArtID=7801

Ale ty pohyblive obrazky hovori samy.
Je treba zajimave, jak ty kosnice vytaci.

odkaz :
http://www.iwf.de/iwf/do/mkat/listing.aspx?Action=Schnell&SearchStr=skep

pote kliknout na odkaz u obrazku a pote pod obrazkem v pravo vybrat DEUTSCHE
VERSION nebo ENGLISCHE VERSION a pote Windows Media a bud low - nizka
kvalita - horsi pc spojeni k internetu, high - vysoka, narocnejsi na
pripojeni k internetu (technicky zdatnejsim se omlouvam za tento navod).

Honza

jak prosím vypadá ten racionální rámek?
na uvedeném odkazu "nelze soubor nalézt"

Jsou tam dva obrázky. Jak se do skládacího rámku vsouvá mezistěna. Na druhém frézuje konce horních a spodních louček, které jsou stejné délky i tloušťky. Z prkna tl. 25 mm, délky 3,5m, podle kvality/suků/ se vyrobí až 100 rámků. Horní a spodní loučka je 11x17mm. /25mm na ½ + řez zůstane 11mm/. Boční loučky jsou 25x 7mm. Mezerníky na rámcích nepoužíváme. Kliknutím na obrázek se dá zvětšit.Kliknutím na VČELAŘENÍ otevřete jeřáby.
B.V.

Omlouvám se panu Dolínkovi, pokud se tak stalo jak uvádí. Připomněl jste se mi v pořadu o včelách v televizi, kde Vám to slušelo. Jinak jsem na to už zapomněl.
K nám doručovatelka na samotu nechodí. Pošta dnes za nic neručí.
Je to čím dál lepší, cesta autobusem k lékaři do Zlína už 50 Kč + 30 u lékaře, ale dobře mi tak, měl jsem zůstat ve městě.
B.V.

Je to čím dál lepší, cesta autobusem k lékaři do Zlína už 50 Kč + 30 u lékaře, ale dobře mi tak, měl jsem zůstat ve městě.
B.V.
-----

Nejlépe v Praze, tam je blaze :-)

Karel

Druzstvo na zuzitkovani medu v Trebici...nechte co nejdrive vylitat mury ze svych srajtofli a sezente je vsecky na podepsaneho,ten si snimi uz poradi Ludvik Dolezal.Jeden podil 40K (dosud slozeno 1370 K)

Kladensky spolek val.hromada.Zrizena spolkova prodejna ..Delegati naseho spolku na schuzich ZU v nekterych vecech lisily se od nazoru ustredi.Vznikla tim oposice ktera mnohdy byla sice dosti ostra,avsak vzdy vecna,majic vzdy na zreteli prospech naseho vcelarstvi.Organisace musi byt verna pravde uvnitr i na venek,nesmi slouziti nikomu za plastik osobnich zajmu.

ZU Brno Zprava o cinnosti byla poprve vydana tiskem,volby vykonany aklamaci.Opet zvoleni aklamaci:predsedou Janousek, 1)nam.Simicek,2)nam.Adamec. Hanak dal na uvazenou pomer clenu ve vyboru ustredi.Clenove primi maji snadnou prevahu. -slibeno ze prilezitostne se to zmeni. O medove druzstvo nejevi se zajem,rozhodne se az po prozkoumani Dolezalem zavodu v Belgii.

ZU Praha valna hromada schvaleni novych stanov.Puvodni umysl omeziti spolky v jejich autonomii a upevnit vladu nekolika osob se nezdaril.Zadnych primych clenu nebude,budou jen krajinske spolky,jednoty zdruzene v ZU.Neprijemnost byla,ze nebyl k dopideni zapis z minule val.hromady.Vdp.predseda Kebrle mluvil ze neni protomen jednatel Ferstr,ktery pry se vzdal funkce-Byl pritomena ani se nepokusil aby se ocistil-.Revisori uctu maji nyni pravo i povinost zkoumati vedle uctu i cinnost jednotlivych funkcionaru ZU.

Ustavujici valna hromada Svazu nemeckych vcelaru moravskych v Brne.Vytvoren samostatny zemsky svaz.

Organisace prodeje medu a vcelarskych potreb v Praze.jeden podil je mozno splatit bud hotove nebo medem,obnasi 2K+1K zapis.

Sjezd slovanskych vcelaru v Prerove. Jelikoz ZU vBrne jiz v mnohem nynejsim pomerum nevyhovuje,preji si zastupci spolků: Olomouc,Holesov,Kromeriz,Blansko,Prerov,Velky Ujezd,Napajedla,Zidlochovice,Krumlov.Zreorganisovani ZU na autonomnich zakladech,po zpusobu ustredniho spolku ucitelskeho.Do prozatimniho vyboru zvoleni: dp.F.Adamec, Brazdil,Dolezal,Eichler,Krestyn.

Sjezd nemeckych vcelaru v Liberci.Starosta Korbl uvital pritomne ceske vcelare,ze jest mozno s ceskym ZU spolupracovat.

Nemáte někdo toto zařízení, které se dováží ze Slovinska a v ČR to prodává jedná firma za cca 40.000.- Kč. Jaké s tím máte zkušeností ? Kupovat - nekupovat !?

Odvíčkovací stroje mají význam někde od 500 včelstev. Ono totiž k jednomu odvíčkovacímu stroji potřebujete odpovídající kapacitu míst rámků medometu nebo medometech. Do toho počtu je výhodnější odvíčkovávat.

Odvíčkovávám med vidličkou od pana Sapáka. Mám ji tři sezony a teprve letos ikdyž jehly drží jsem se rozhoupal koupit si záložní. Objednávka funguje po telefonu. Vyberu z jeho webu typ

http://www.sweb.cz/vcelpotreby/

zavolám a zrovna objednám.

Prozatím jeho jediná vidlička trumfla přesně 9 vidliček plechových se zacínovanými jehlami (asi v.d. Ještěd) a jak jsem napsal výše, stále perfektní. Cena je tudíž velmi výhodná oproti starému typu. Samozřejmě, že i s takovou vidličkou se musí umět dělat a nerýt dřevo a mít větší počet včelstev. Jinak je nadosmrti, když se nepůjčuje. ;-)


........
Josef (90.176.2.8) --- 17. 12. 2008
stroj na odvíčkování plástů (32899)

Nemáte někdo toto zařízení, které se dováží ze Slovinska a v ČR to prodává jedná firma za cca 40.000.- Kč. Jaké s tím máte zkušeností ? Kupovat - nekupovat !?

Gusto těch 499 včelstev dělat vidličko, tak nevím. Snad jenom železné zápěstí by to řešilo. Ono to ke "štěstí" ta stovka ze kterých odebírám cca 25 až 25 rámků /39x24/ najednou bohatě stačí.

V pohodě. A to ještě navíc v jedné osobě. Je to poněkud náročnější v sezoně na synchronizaci se spánkem, ale jde to vydržet. Ruka bolet může, ale pozor, nesmí se strhat. Po asi pěti prvních dnech v sezoně přestane. Inicie jakou vidličku jsem dal aby ta ruka nebolela. Není totiž vidlička jako vidlička. Potom časový pravidelný pracovní režim v sezoně. Také poloha všech věcí u práce v medárně. Zatím to stačí a veškeré jiné investice v tomto směru pod číslo 500 včelstev jsou zbytečné. Pokud někdo přemýšlí o odvíčkovači nebo lince na sto včelstev, je to kravina. Na komára nepotřebuji důlní náklaďák.

........
Josef:>Gusto těch 499 včelstev dělat vidličko, tak nevím.<

Gusto já jsem svou otázku pokládal trochu jiným směrem. Nejde o to kolik jsme schopní odvíčkovat vidličkou a od jakého počtu včelstev potřebujeme nějaký stroj.
Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval. Může to být pouze můj subjektivní náhled. V minulostí jsem si už nějakou blbost ruční pořídil, která je k ničemo. Chtěl jsem se pouze zeptat zdá někdo nemá tento stroj a jak je spokojen. Pokud vím nebylo toho moc do ČR dovezeno a navíc jsou tam nějaké potíže s elektro, které nesplňuje podmínky EU.
Osobně se domnívám, že je každého věc od jakého počtu včel si nějaké zařízení pořídí.

Ak Ste v počte včelstiev tak ďaleko, že si neviete poradiť s odviečkovaním plných plástov, tak sa vám to isttotne oplatí. Ak nie, vyhľadajte si na portále www.vcely.sk tému TECHNOLÓGIA článok Odviečkovač plástov- jeho výroba, tak si ho spravte a budte spokojný. Výroba nie je až taká zložitá, ja som použil elaxovaný hliník, teraz sa vyžaduje antikorový plech, k tomu zvárača a ostatné dokážete sám. Ja ho používam už 15 rokov a je to najlepšia pomôcka akú som za 50 rokov včelárenia používal.
Podklady na výrobu tejto pomôcky má aj výrobca medometov p. Bereza, určite vám ho vyrobí.

Josef:
...Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval ....
-----
Bavíme se o takové elektrické mašině asi tak na stůl? Viděl jsem její fotky myslím v reportáži ze Slovenské výstavy. Asi zrovna od Gusty. Ale detailů tam moc nebylo.

Karel

Anton:
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195
V úvode som zdôraznil, aby horná ulička bola oproti štandardu t.j. 25mm užšia o 4mm teda 21mm, alebo do medníka vkladáme o jeden rámik menej.

Asi se myslí užší horní loučka, tedy ne 25 ale 21mm.

To je asi problém veškeré mechanizace pro odvíčkování, která jede "skoro" sama.
Automatizovaná výroba- přesně stejné rozměry všeho - jeden rámek jako druhý a navíc přizpůsobený technologii.
Tedy většinou bez mezerníků, pevné aby snesly strojovou manipulaci. Tedy asi čepované hofmany a velkoseriově vyráběné stejně seřízené na mašině.

Nevím, jestli to nebude problém našich národních měr.

Karel

Zcela určitě nemáš úplné informace o této problematice nebo nejsem in. ;-)

Zaprvé. Co vím, tak dotace se poskytují na české výrobky. Pokud tomu už tak není ostatní mne prosím informujte.

Zadruhé, jestli jde o tuto linkovou komponentu,
http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/img_2190.html
tak jak jsem napsal, k tomu patří lože před a za, nebo křížový lože, podtím vana na odkapávání,alespoň jeden vysokokapacitní medomet, vysouvák rámků při vkládání, atd. Zkrátka mít odvíčkovač na profi úrovni znamená mít celou linku za statisíce, bez problému i milióny.

Zatřetí. Také nelze takový komplex ovládat v jedné osobě. Nic tutíž pro mne.

Okolo Tvého "Kupovat - nekupovat !?" jsem doufám směrný a sdělil docela dost.

...........
Josef:>Gusto já jsem svou otázku pokládal trochu jiným směrem. Nejde o to kolik jsme schopní odvíčkovat vidličkou a od jakého počtu včelstev potřebujeme nějaký stroj.
Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval. Může to být pouze můj subjektivní náhled. V minulostí jsem si už nějakou blbost ruční pořídil, která je k ničemo. Chtěl jsem se pouze zeptat zdá někdo nemá tento stroj a jak je spokojen. Pokud vím nebylo toho moc do ČR dovezeno a navíc jsou tam nějaké potíže s elektro, které nesplňuje podmínky EU.
Osobně se domnívám, že je každého věc od jakého počtu včel si nějaké zařízení pořídí.<

Před nějakými lety bylo ve včelařských překladech použití elektrického
stříhacího strojku buď na vlasy nebo na stříhání ovcí na odvíčkování rámků.
Přiznám se , že ten stříhací strojek na vlasy za pár stovek jsem se na to
neodvážil použít, možnost zanešení jemného ústrojí voskem je velká. Ale
třeba silnější strojek na stříhání ovcí nebo nějaký starší profi strojek z
holičství by možná šel. Zkoušel toto někdo?

Jak tomu rozumím já, jedná se hlavně o rychlost za všech podmínek. Vidlička
je rychlá třeba u víček ze starších rámků, které jsou teplé právě vytažené
ze včelstva, dále potom u vychladlých rámků je vidlička rychlá u panenských
plástů, ale jinde není a to potom silně zdržuje. Snad jedině ta lomená, tu
jsem ještě nezkoušel....Je proto třeba něco, co rychle odvíčkuje úplně
všechny rámky, nové i starší, teplé i vychladlé, aby bylo vytáčení medu
dostatečně rychlé.

R. Polášek

Na Agrotechu v Brně byla jedna taková šikovná mašinka i za zajímavou cenu, ale... Ve výbavě musí také být separátor medu od víček buďto na bázi šnekového lisu, nebo odstředivky, pak to všechno propojit dohromady a problémy se začnou vršit. Dávám přednost vidličce a dávají ji přednost i podstatně větší včelaři než já a ti dobře ví proč. Na výstavě v Letňanech se určitě odvíčkovače budou vystavovat, možná pújde i sehnat nějaká adresa spokojeného uživatele. Jednou už jsem byl na vážkách koupit takový často vystavovaný odvíčkovač pracující na bázi rozškrabání, ale protože jsem nenašel nikoho, kdo s ním byl spokojený, tak jsem se na to vykašlal a makám vidličkou. Výborná je německá, ale přišel jsem o ní. Teď již několik let používám žlutou plastovou je výborná, ale mohla by pasovat lépe do ruky. Se širší od Sapáka to jde také dobře, ale tu žlutou mám daleko raději.Zdraví R. S.

Je proto třeba něco, co rychle odvíčkuje úplně všechny rámky, nové i starší, teplé i vychladlé, aby bylo vytáčení medu dostatečně rychlé.
------------------------------------------------------------
Momentálne nemôže nič byť rýchlejšie, pohodlnejšie a realizovanejšie ako moja kontinuálna linka na získanie čistého medu, ktorý môžete ihneď použiť na predaj.

Kontinuálna linka pozostáva:
- odviečkovač plástov (vložením rámika do otočného stojana mám prístup aj k druhej strane plásta, odviečkovací nôž s facetami dokáže naraz zrezať celú plochu zaviečkovaného plásta, plást nemusím pridŕžať, ani ho ručne otáčať, objem stola je až na 400 ks viečok, med steká úplne čistý do vane pod sitom, v ktorej sa jednorazove uloží až 70 kg medu). Kôš medometu musí byť bezchybný, aby sa plásty netrhali.Pri stole je dokonalá čistota.

- trojrámikový tangenciálny medomet na voľnobeh. (kôš sa točí len doľava, plást sa otáča v medomete len jedenkrát. viacrámikový medomet je len opticky výhodný, 6-stim rámikom musíte venovať viac minút ako trom. Kým sa pri voľnobehu vytočia tri rámiky, odviečkujem ďalšie tri. Doba na vybratie plástov 9 ks z úľa, strasenie včiel, odvoz do medárne (asi 30-40 m), odviečkovanie, vrátenie plástov do prepravky a vloženia do úľa v priemere trvá od 25- do 35 sekúnd- bez pomocníka.

- Veľkoobjemové cedidlo, použitý medometový bubon, na 140 kg
medu, čistenie medu okamžité cez vložený mušelínový rukáv, upevnený na veľkom lieviku- trychtíř, čistí sa po vytočení 400-500 plástov (ak med kryštalizuje v plástoch je to horšie, ale to v každom cedidle).

JÁ ZASE KOUPIL ZA DRAHÝ PENÍZ CELO S NEREZU A JE PO NÍ PRD NEREZ JE MOC MĚKKÝ A JEHLY A I JEJICH HROTY SE OHÝBAJÍ

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stroj na odv??kov?n? pl?st?
> Datum: 17.12.2008 21:35:52
> ----------------------------------------
> Na Agrotechu v Brně byla jedna taková šikovná mašinka i za zajímavou cenu,
> ale... Ve výbavě musí také být separátor medu od víček buďto na bázi
> šnekového lisu, nebo odstředivky, pak to všechno propojit dohromady a
> problémy se začnou vršit. Dávám přednost vidličce a dávají ji přednost i
> podstatně větší včelaři než já a ti dobře ví proč. Na výstavě v Letňanech
> se určitě odvíčkovače budou vystavovat, možná pújde i sehnat nějaká adresa
> spokojeného uživatele. Jednou už jsem byl na vážkách koupit takový často
> vystavovaný odvíčkovač pracující na bázi rozškrabání, ale protože jsem
> nenašel nikoho, kdo s ním byl spokojený, tak jsem se na to vykašlal a makám
> vidličkou. Výborná je německá, ale přišel jsem o ní. Teď již několik let
> používám žlutou plastovou je výborná, ale mohla by pasovat lépe do ruky. Se
> širší od Sapáka to jde také dobře, ale tu žlutou mám daleko raději.Zdraví
> R. S.
>
>
>

Zdravim, mel bych dotaz.

Mam doma 50l bily - prouhledny plastovy sud s cernym sroubovacim vikem, ktery by mohl byt na vodu (pouzivaji ho vodaci)z roku 19XX. Ja bych ho chtel pouzit na medovinu. Vyrobce byl Plastimat, ale bohuzel na nem neni zadna potravinarska znacka - drive se to mozna neresilo, nebo tam je ale ja ji neznam. Jsou tam jakasi cisla apod a mozna i norma PNP 7309 ?? - nikde jsem ji nenasel.

Myslite, ze je to bezpecne pouzit? Chapu, ze tezko posoudit na dalku, ale nejsem takovy pametnik a tudis ani presne nevim na co byly ty sudy vyrabeny - predpokladam ze na pitnou vodu?? A take je to asi otazka co se z toho muze uvolnit po tak dlouhe dobe.


A jeste jedna vec. V Dolskem navode k vyrobe medoviny je v jedne vete zminka, ze lze pouzit vatu misto kvasne zatky?

Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o uskladneni cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)

Diky

T.H.

Jednoznačně se to říct nedá. Předpokládám, že v sudu nebyly skladovány
nějaké toxické chemikálie, které by mohly ten plast zamořit. Tehdy se
používal k výrobě relativně kvalitní a masívní plast, na druhé straně se
nesledovaly změkčovadla, takže v průběhu kvašení by se vlivem lihu v
medovině mohly nějaké ftaláty nebo něco podobného objevit. "Plastový" smrad,
který se v těchto sudech objevuje ještě dnes, když jsou pár měsíců zavřené,
by nějakému vyššímu obsahu nějakých změkčovadel nasvědčoval. Tyto sudy se
třeba běžně používaly na kvašení kvasu, ale tam se dá čekat, že případná
uvolněná změkčovadla zůstala v kvasu a nepřešla do vypálené pálenky....
Takže nevím... Jedovaté v tom smyslu, že by po vypití láhve medoviny člověk
během krátké doby padl, to nebude, ale ty změkčovadla budou vytvářet nějakou
dlouhodobou zátěž organismu vedle kouření, pojídání některých éček v potravě
nebo čuchání smradu ze spálených plastů v kotlech v zimě a podobných
faktorů.....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 8:33 AM
Subject: plastovy sud - medovina


> Zdravim, mel bych dotaz.
>
> Mam doma 50l bily - prouhledny plastovy sud s cernym sroubovacim vikem,
> ktery by mohl byt na vodu (pouzivaji ho vodaci)z roku 19XX. Ja bych ho
> chtel pouzit na medovinu. Vyrobce byl Plastimat, ale bohuzel na nem neni
> zadna potravinarska znacka - drive se to mozna neresilo, nebo tam je ale
ja
> ji neznam. Jsou tam jakasi cisla apod a mozna i norma PNP 7309 ?? - nikde
> jsem ji nenasel.
>
> Myslite, ze je to bezpecne pouzit? Chapu, ze tezko posoudit na dalku, ale
> nejsem takovy pametnik a tudis ani presne nevim na co byly ty sudy
vyrabeny
> - predpokladam ze na pitnou vodu?? A take je to asi otazka co se z toho
> muze uvolnit po tak dlouhe dobe.
>
>
> A jeste jedna vec. V Dolskem navode k vyrobe medoviny je v jedne vete
> zminka, ze lze pouzit vatu misto kvasne zatky?
>
> Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o
uskladneni
> cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)
>
> Diky
>
> T.H.

Diky Radime

mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem usetrit :-).

Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.

Diky
T.H.


> Jednoznačně se to říct nedá.>
> R. Polášek
>
>

U nového musí být od výrobce přímo uvedeno, ideálně nějakým certifikátem, že
je možné v něm skladovat potravinářský líh, v koncentraci dané koncentrací v
medovině. Ovšem ten smrad to nevylučuje, to asi chce udělat první dávku jako
kvas na pálení nebo nechat otevřený sud přes léto někde, kde je horko nebo
aspoň pořádně (a opatrně) vypařit horkou vodou.
Nebo udělat medovinu v tom starém, potom vzít vzorek a nechat v laboratoři
prozkoumat. Dokud se toto věci reálně neproměří, jsou to jen takové
teoretické řeči, že by něco mohlo být a možná nemusí. Ovšem co se týká
starých ještě socialistických výrobků, může to být rozdílné kus od kusu
podle surovin, co jim zrovna padly pod ruku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 9:42 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


Diky Radime

mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem
usetrit :-).

Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je
zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.

Diky
T.H.


> Jednoznačně se to říct nedá.>
> R. Polášek
>
>

On Thursday 18 of December 2008 08:33:31 tomas wrote:

> Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o uskladneni
> cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)

Zdraim,
pokud chcete uskladnit 1 litr na kratkou dobu, bohate staci plastova lahev od
dobre vody a byd pravidelne otevirat uzaver, nebo utahnout tak akorat :) .

Honza

On Thursday 18 of December 2008 09:42:02 Tomáš Heřman wrote:
> Diky Radime
>
> mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem
> usetrit :-).
>
> Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je
> zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.
>
> Diky
> T.H.
>
> > Jednoznačně se to říct nedá.>
> > R. Polášek

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz (od cocacoly
neberte, i pri vyvareni vosku parou je tam ten oder trochu citit).


Honza

Nechápu tyhle stránky... =D

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají časem ?

Jiří

Nic jim to nevadí jen je potřeba před použitím je nechat prohřát studené jsou velmi křehkéještě je potřeba uvést , že při skladování se nanich ojevují jemné krystalky šupinek vosku ktré vypadají jako plíseň . Také to ničemu nevadí za vyšších teplot to zmizí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: skladov?n? mezist?n
> Datum: 18.12.2008 18:43:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří
>
>
>

Nic jim to nevadí jen je potřeba před použitím je nechat prohřát studené jsou velmi křehké ještě je potřeba uvést , že při skladování se na nich ojevují jemné krystalky šupinek vosku které vypadají jako plíseň . Také to ničemu nevadí za vyšších teplot to zmizí.

Pepan
P.S.O DESLAL JSEM TO NEZKONTROLOVANÉ

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: skladov?n? mezist?n
> Datum: 18.12.2008 18:43:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří
>
>
>

A co takhle z 15 kg mezistěn udělat svíčky a jít je prodávat na Vánoční trhy. Proč takové zásoby, které nevyužiji? Budou snad mezistěny v roce 2009 zdražovat?

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz.
--------
Máte někdo zkušenosti se skladováním medu v takových 120litrových sudech?

Jinak jsou prý dobré na skladování souší:-)

Karel

Ferdo, máš lepší nápady, jak kominík, určitě je to lepší nápad, jak s těmi sírnými knoty. Jinak Ti přeji pěkné svátky a dostatek medovinky na stole.

Jiří

No, několik let skladování se na mezistěnách projeví, stanou se křehčí.
Nějaké zhoršení přijímání včelami jsem ale nepozoroval. Při skladování bych
spíše než na teplotu dával důraz na vlhkost, ve vlhčím sklepě mohou
zaplesnivět a myslím, že takový vosk by včely vykousaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 6:43 PM
Subject: skladování mezistěn


> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě
teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří

Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky: tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".

Starší mezistěny drátkuji na jaře na ostrém slunci, na několik minut je nechám jednotlivě rozložené na trávě. Sluncem se ohřejí, až zmizí ten šedivý nádech a pak již tak křehké nejsou. Hlídat, aby nezměkly moc.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Thursday, December 18, 2008 9:54 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: skladování mezistěn

No, několik let skladování se na mezistěnách projeví, stanou se křehčí.
Nějaké zhoršení přijímání včelami jsem ale nepozoroval. Při skladování bych spíše než na teplotu dával důraz na vlhkost, ve vlhčím sklepě mohou zaplesnivět a myslím, že takový vosk by včely vykousaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 6:43 PM
Subject: skladování mezistěn


> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě
teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří

Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných automatů /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní sud, ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Co se týká "odsmradění" nátěrů, v úplně zaschlém nátěru zůstává po pár dnech
pořád uzavřeno až několik % ředidla, které postupně vyprchává. Po měsících,
půl roce atd tam zůstává taková desetina procenta ředidla. Jsou to obvykle
speciální výševroucí složky ředidla, které se do barvy přidávají v rozsahu
jednotek procent a upravují takové speciální vlastnosti barvy jako třeba
lesk, slévání povrchu při stříkání a nátěru, dobu, po kterou je povrch barvy
živý, množství pórů, které zůstanou v zaschlé barvě a tím odolnost proti
korozi... a které jsou často intenzívně nepříjemně páchnoucí na rozdíl od
hlavních složek ředidel. Kromě jiného taky fungují jako změkčovadla, barva
natřená na nekvalitně očištěném povrchu rok, dva roky drží, protože tyto
látky v malém množství vrstvu barvy změkčují. Jak úplně vyprchají, barva se
stane křehkou a začne se odlupovat....
Zapomeňte na to vytáhnout v květnu medomet a jak je rezavý, natřít ho,
nechat barvu týden nebo měsíc zaschnout a potom vytáčet med. Pokud se má
medomet natírat zevnitř barvou, je to třeba udělat co nejdřív v létě po
ukončení sezóny a do dalšího roku nechat vyvětrat.
S tím nátěrem vnitřku sudu teplým medem je to velice praktický postup, to si
zapamatuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 7:31 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu
> být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový
> sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru
> záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho
> páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných
automatů
> /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní
sud,
> ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Radime, dík za expertní osvětu. :-)

Mám dotaz. Co soudíš o vypalovaných práškových nátěrech. Formálně nemají atest (alepoň ty co se tady okolo používají)na styk s potravinami, ale myslím, že právě vypálením se z toho většina věcí dostane a pak se z toho už nic moc neuvolňuje.

Dík za info.

Karel

Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.

Stonjek:
Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.
-----
Nemyslím na renovaci. Myslím na nové věci. Když se tak podívám na ceny nerezu, tak si říkám, že věci, které přijdou do styku s medem na pár minut nemusím mít z nerezu. při současných cenách. Navíc sortiment a dostupnost černého železa, svářečka se nemusí přestavovat na nerez.

Tady okolo je dost malých pružných lakoven. Nám dělaly věci do interiéru ( a velmi rozměrné) a kolega do jiné vozí své zakázkové věci. U některých "divokých" věcí si to člověk musí dodat i se stojanem co si vyrobí, aby to mohlo do linky.

Myslím, že při konstrukci by se muselo počítat s tuhostí aby to nepružilo a neodskakovalo.

A myslím, že nastávající ekon. potíže zvýší flexibilitu dodavatelů k těm, co nosí práci a hotové peníze. :-)
Optimální čas se dovybavit technikou.



Například jeden velký dalekohled byl, pokud si vzpomínám, postaven jen díky krizi ve 30.letech. Ve fondu byly připraveny peníze a za konjuktury by o takovou spec. zakázku žádná firma neměla zájem.

Karel

Přesně tak, jsou i v potravinářské verzi. Teplota vypalování je běžně okolo
200 st C, dá se u běžných prášků snížit na 180 až 150 st C za cenu
znatelného prodloužení vypalovací doby, ale to záleží na tom, jestli si v
lakovně takhle přeštelují, respektive rozštelují sušárnu. Není to tak
jednoduché změnit vypalovací teplotu a na první pokus rovnou ten prášek
správně vypálit. Jsou i nízkovypalovací prášky, kde by měla být ta teplota
ještě nižší. Problém je v tom, že nejmenší krabice prášku je od nějak 10
kilo prášku výš, takže na jeden medomet nezbývá nic jiného než najít
práškovnu zrovna s rozdělanou potravinářskou barvou s atestem a použít
zrovna ten prášek, co mají rozdělaný. Jinak nákup a výměna prášku v boxu
vyjde na jeden medomet draho . U běžně cínovaných věcí je to stejně jedno,
protože jednak teplota může být místně vyšší a jednak i při 150 st C běžná
cínová pájka sice netaje, ale její pevnost je minimální. Stačí velice malé
vnitřní pnutí a dílec se rozpadne. Díly pájené cínem se dají lakovat
práškem, pokud jsou primárně ještě spojené třeba nýty nebo plech různými
"klempířskými" záhyby a podobně a cín je jen doplňkový k zvýšení tuhosti a k
utěsnění spár, takže se dílec při vypalování nerozpadne. Zároveň ty spáry
musí být malé, aby se v nich roztavený cín kapilárnímu silami udržel a
nevytekl při vypalování ven.

U nových věcí je to vcelku nadějné, udělat koš medometu z obyčejného černého
materiálu a napráškovat ho. Musí se ale stejně řešit očištění toho
materiálu, od rzi a mastnoty to je logické, ale očištění od okují se leckde
zanedbává. Ideální je, když je lakovna vybavena ještě předúpravami, nějakým
odmaštěním a odmořením a potom nějakým fosfátem pod prášek, podstatně se tak
zvýší dlouhodobá přilnavost.
Dlouhodobě ale stejně má nerezový koš vyšší užitnou hodnotu. Sice prášek je
proti oklepnutí a oťuknutí nějakým kovovým či jiným tvrdým předmětem z
dostupných barev nejodolnější, ale časem k tomu stejně bude nějakými
hloupými náhodami docházet. Řekl bych, že pro vlastní spotřebu a rodinu
klidně stačí napráškovaný koš, pro rozsáhlejší prodej medu je takový medomet
spíše jen přechodné řešení, než včely vydělají na nerezový. Já myslím, že i
ceny nerezových medometů půjdou kvůli krizi dolů.
Jinak by mě zajímaly zkušenosti, jestli někdo bude pájený koš dělat, kde a
za kolik sehnal potravinářskou pájku, to znamená pájku bez olova, protože ta
běžná levná pořád obsahuje mnoho olova a pro styk s potravinami je nevhodná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 10:06 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace
> probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při
> vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím,
> jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho
> partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a
> nesmrdí. Zdraví R. S.

Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně spí ?

Omlouvame se ctenarum /2/30/kteri se tesi,ze v tomto cisle najdou zpravodajstvi z vetsich akci...S ohledem na zavaznost situace jsme dali prednost materialum tykajici se ztrat vcelstev.

2008/6/144/Zasedani UV CSV brezen (z UKRK nic neni !!)
UV : Cinnost financni komise-varianta II.predlozena Ing.Dvorskym,s drobnou upravou Ing.Gazdy,bude schvalena s tim,ze slozeni komise bude schvaleno na srpnovem zasedani UV
Bere na vedomi zpravu o cinnosti UKRK.
Redaktor: V prubehu zasedani predstavil F.Rousek jeden z nejaktivnejsich realizatoru projektu v ekologicke vychove 2publikace-Mala vceli kralovna-

(UKRK kontrolu na sekretariatu UVCSV s vysledkem seznamil p.Rousek,rozhodnuto predat zapis a opatreni k provedeni napravy tajemnikovi a na vedomi predsedovi CSV)

Vcelarstvi 2008/11/284/srpnove Zasedani UV CSV (opet z UKRK nic !)
UV schvaluje Ekonomickou komisi:Dvorsky,J.Prokes,Hrabak.Brezina,Gruncl.
Bere na vedomi:1)zpravu UKRK,4)informace o Vcele Predboj a.s Neschvaluje : Odskodneni akcionaru Vcely Predboj a.s.
Vcelarstvi/8/199/redaktor: Cinnosti redakce za obdobi cervenec 2007 do cervence 2008 se zabyvalo predsedn ictvo UV.Vyjadrilo spokojenost s urovni casopisu-Vcelarstvi-
(UKRK akce 2008/3 kontrola komisi a redakcni rady-rozhodnuto predat zapis s navrhem doporucujicich opatreni predsedovi CSV.)

Peroutka:Ohledne administrativy dotacnich titulu bylo na sekretariatu UV provedeno letos 7.kontrol,vcetne Nejvyssim kontrolnim uradem.Takove mnozstvi za obdobi sve funkcionarske cinnosti 23let funkce tajemnika pritel Peroutka nepamatuje.

Cinnost ve funkcich ktere zastava MVDr.Peroutka CSc. -predseda informaci komise-predseda redakcni rady-tajemnik CSV.ve sve komlementarnosti umoznily v r.2008 vytvorit peknou -darebnost-
franta

Spi kdyz je tma, takze v ulu stale :-))

Je to uplne jedno kdy pracovat s podlozkou, spis je potreba byt rychly, tj. zbytecne to neprodluzovat a jemny, tj. nebouchat podlozkou o steny apod. a nedelat si hlavu z toho kdyz uz nahodou bouchnu :-) Ve vicenastavkovych ulech kde maji hnizdo ve vyssim patre si manipulace s podlozkou ani nevsimnou, pripadne lehce zasumi.

Neni nad tim treba spekulovat, spis nezapomenout podlozky cca mesic pred odberem meli ocistit, aby nebyl vzorek zkresleny o roztoce, kteri padnou tesne po leceni.

T.H.


> Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr
> měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně
> spí ?

Diky
to je prakticke, jeste jsem si tak premyslel ze by se ta zatka dala z hadicky vytvorit cela, pomoci dratu udelat z hadicky esicko a nahoru dat nejakou cepicku tak aby mohl vzduch unikat....

Nebo je na kvasne zatce jeste nejak jina dulezita vychytavka, ktere jsem si nevsiml?

T.H.


> Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu
> bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky:
> tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu
> tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".
>
>
>

Zatím používám na bouřlivé kvašení i čerení skleněné demižony a skleněné kvasné rourky. V drogerii stojí kolem 30,-Kč kus a tak myslím, že není co řešil. Myslím, že i "domácí" vinaři ppužívají pro bouřlivé kvašení skleněné demižony. Teprve dozrávání vína je v dřevěných soudcích. Máte někdo zkušenosti se zráním medoviny v devěných sudech?

Kvasné rourky jsou k dostání, ale nejsou vždy k mání / ve velkých městech je hej/, ale hlavně jsou skleněné a tudíž rozbitelné. Nouzové řešení se stalo pravidlem.Používám injekční jedlu na propíchnutí korku /pozor na ucpání/, aspoň 30 cm hadičku, nádobku - malou inj. stříkačku
a aby se to nevylilo, je možno nasadit i táhlo, ale nutno ho trošku naříznout, aby plyn mohl unikat /nová čistá souprava kapačky./ Z delší hadičky udělám velké S a nádobku /stříkačku/ přiváži na hrdlo demižonu.
Používám několik 50 l skleněných dem.. ale zabírají mnoho místa, a musí se brát na ně ohled. Domluvil jsem si udšělat větší nádoby z plastu - jsou to neprůhledné bílé desky, které se dají ohýbat a svařovat. / jeden přítel si z nich vyrobil celý medomet - jestli diskuzi čte, ať napíše svoji zkušennost/.
Dřevěný sud jsem používal ještě za socilizmu, byly s ním stále potíže, nepatrně prolínala tekutína, dřevěná pipa, také problém. Do nového sudu není vhodné dát medovinu /možná udělat medovinu a dát vypálit/. Je třeba sud dát "zavinovat" vinařem. Medovina je pak výborná, ale sud se špatně čistí, ale vinaři je používají a jsou spokojeni, takže doporučuji.
Připíjím na zdraví Vám všem dobrou medovinou a do nového roku vše nejlepší a ať se vše daří.

Je to úplně jedno včely zřejmě nespí ve smyslu nám známém

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ferda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Podloky na m?l
> Datum: 19.12.2008 12:01:59
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr
> měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně
> spí ?
>
>
>

>Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě >lze skladovat mezistěny.... Jiří
---------------------------------------------------------
V zimě 1991/1992 jsem díky "zasr.... tmavočechům" (to není rasizmus, to jsou zkušenosti z Mostecka) přišel o 65 včelstev. Mezistěny z vytaveného vosku jsem používal ještě v letošním roce (2008). Byly uskladněny na policích ve skříních v suchém sklepě za průměrné teploty asi 15 st.C, zabaleny po 5-ti kg, zabalené v papíru tak jak je zasílá Stražisko. Mezistěny byly bez šedého povlaku, žluté barvy a po prohřátí na pokojovou teplotu cca 21-22 st.C se nelámaly. Včely na nich stavěly bez problémů. Při letošním úklidu jsem přišel na mezistěny cca 1/2 kg rámkové míry 240 x 150 mm, tmavšího zbarvení, velmi tenké, které získal ještě můj otec z pozůstalosti včelaře v roce 1972. Ten včelař choval včely ještě v "almárkách". Dle mého názoru jsou stále použitelné. Tak směle do toho. Pouze je neskladujte ve vyšší vrstvě na sobě nebo jinak nezatěžujte aby se neslisovaly.
JK

Já myslím, že se zde dělá z výroby medoviny hrozná věda a hledají se problémy tam, kde žádné nejsou a opomíjí se zcela ty podstatné. Já si myslím že je třeba si dávat pozor na dvě zásadní věci. V první řadě je třeba používat kvalitní kvasinky a to nejdůležitější je vyrobit si kvalitní rozkvas. Kvasinky z Dolu, těm je potřeba se vyhnout obloukem, jsou takové nijaké. Doporučuji jednou vyzkoušet od fy. Schimanski nebo Lalvin a pak mě suďte za ta odvážná slova. To je úplně o něčem jiném. U rozkvasu je potřeba se neřídit návodem z Dolu, ale vyrobit ho podstatně víc a skutečně počkat až pracuje, tzn, musí z něj vycházet poměrně silné šumění a bublání a počkat do doby až se intenzita začne zklidňovat a na dně se začíná usazovat kal. To je ten správný okamžik. Pak nemůžou být problémy. S kvasnou zátkou se nezatěžuji, zmuchlám sterilní obvaz do koule a nacpu ho do demižonu, to samé i druhé kvašení. Pak stačí mikroten a slabá gumička a žádné velké napětí. Co se týče rozkodování zda vařit či ne, měním názor a pomalu se přikláním k vaření i když zdaleka ne tak dlouhému jak požadují v Dole. Letos jsem udělal pokus a jednu várku vařil a druhou ne, ve stejné době a úplně obě stejně. Vařená má jemnější a lepší chuť, navíc u nevařené nejde přehlédnout, že archivace nic neumocňuje, spíš je to mírně naopak. Nejlepší je dát ochutnat např zákazníkům oba vzorky o kterých nic nevědí a jejich volba je jasná, vítězí vařená. Samozřejmě je to pouze můj názor a je jasné že mnozí z vás to vidí jinak. Zdraví R. Stonjek

zkuste fén....a pochlubte se

Zkoušel někdo dělat medovinu z pivních kvasinek a z jakých? Kvasinky na
svrchní kvašení, spodní kvašení, ležák?

R. Polášek

Dolské kvasinky se mě vůbec neosvedčily.Kvasily jen občas a velmi špatně ,medovina se čistila velmi problematicky.Nyní používám kvasinky Schimanský a mám medovinu bez problému.Co se týče vaření,vařím jen velmi krátce seberu, pěnu a hotovo. Doba varu je asi 5-10 min.
Milan

Jaká je záruční doba u kvasinek Schimanský
Díky Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 20.12.2008 20:38:50
> ----------------------------------------
> Dolské kvasinky se mě vůbec neosvedčily.Kvasily jen občas a velmi špatně
> ,medovina se čistila velmi problematicky.Nyní používám kvasinky Schimanský
> a mám medovinu bez problému.Co se týče vaření,vařím jen velmi krátce
> seberu, pěnu a hotovo. Doba varu je asi 5-10 min.
> Milan
>
>
>

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Přímo v sídle firmy-Ševcova 1365/13,Brno,tel:731463469.
Více na www.schimanski.cz

Pred istým časom sa na Konferenci diskutovalo o nahradení drôtika na pri výstuhe rámiku pri zatavení Ms.
Prosím o konkrétne rady kolegu, ktorý tento spôsob propagoval a využíva ho:
- aký vlasec (značka) je najlepší,jeho hrúbka, prípadnú nosnosť, jeho farba. Dá sa kúpiť aj farebný?
- sila napätie silonu v rámiku, spôsob zasúvania do otvorov, spôsob zatavenia (koliesko, ostrôžka?)
- skúsenosti s prijímaním vlasca včelami, pevnosť vlasca pri bežnom používaní - chovanie v úli pri plode a väčších zásobách, ale hlavne pri vytáčaní medu.
- máte nejakúfintu,ktorá uľahčuje túto prácu?
Ďakujem za rady a ochotu. Anton

Mrkni na ww.schimansky.cz

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
??ma
Sent: Saturday, December 20, 2008 9:14 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné
kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Na www.vcely.kvalitne.cz, je ukázka rámku. Rámek je vytažen ze slunečního tavidla. Klučina zasunuje mezistěnu.
Je to jenom nová varianta, která nemusí každému vyhovovat.
Zájem mají začínající včelaři. Každému předvedu starou metodu a svoji, ať si vybere.Po předvedení a poučení základ každý zvládne,a potom je více možností výpletu.
Ve včelařských prodejnách i od různých výrobců si můžeme zakoupit zatavovače mezistěn. Jejich cena je pro drobné včelaře s několika včelstvy nerentabilní.
Jako nouzové řešení se používají různé nabíječky automobilních akumulátorů i upravené transformátory z jiných elektrozařízení. Zde při neodborné úpravě hrozí úraz elektrickým proudem.Všechny tyto zatavovače potřebují přípojku elektrické energie. Je to odborná práce, kterou musí provádět zkušený včelař.Kutila včelaře, čím složitější práce, tím více ho to baví a snaží se to dělat stejně, ale i lépe.Např. na uvolněné drátky používá vroubkovač.Drátek nemá vlastní pružnost, pak napnutím se prohýbají loučky. Používá k tomu i moderní prostředky. Pokud si chceme ulehčit a zjednodušit práci, tak ji musíme dělat jinak. Využít jiných moderních poznatků a zkušeností. Pokud nahradíme drátek dvojitým rybářským vlascem, který je pružný, nemusíme zatavovat.. Navlékaní vlasce háčkem může dělat každý kdekoliv i více lidí najednou, a taky děti to baví. Na Mikuláše už mám nachystáno pro další včelařský rok 50% rámků. Děti kolem pátého věku chtějí pořád v něčem pomáhat, ale práce musí být přizpůsobena tak, aby se jim dařila a to je pak baví. Potom pořád chtějí v něčem pomáhat, není jednoduché to vymýšlet, ale jedině tak se jim včelaření může časem stát i koníčkem, protože už začaly aniž si to uvědomují.

B.V.

Já asi nějaký rámek s tím vlascem udělám, protože se mně to jeví výhodné pro
využití třeba menších kousků rozbité mezistěny pro rámek s částečnou
trubčinou, zatím jsem takové kousky, když se mně chtělo, lepil roztaveným
voskem a nebylo to moc ono. Nejlepší vlasec na toto je vlasec, který je
zadarmo - toho mám poměrně dost ze svých procházek po břehu místní vodní
nádrže a okolí. Třeba naposledy jsem namotal na klacek nejméně 50 metrů
vlasce, který vlál z keře ve výšce 1 - 3 metrů v těsné blízkosti cesty, kde
jezdí poměrně dost cyklistů a motocyklistů....

R. Polášek

Pane Polášku nejen pro využití třeba menších kousků rozbité mezistěny, ale např. při předělávaní voštin z menších rámků do větších atd. Platí zde po zkušenostech určité zásady. Průměr 0,3 mm, nosnost 8,5kg. Letos jsem si připravil s 0,31mm, nosnost 12,5 kg. Silnější jsou méně vhodné kvůli napínaní a dalších důvodů. Pokud používám vlasec dvojmo, svazuje se na začátku a konci vždy dvěma suky, pak drží a o 5cm kratší kvůli napnutí.Čili je dvojnásobná pevnost.
B.V.

pěkně zdravím,

jakým způsobem uchytíte začátek a konec vlasce na rámek? Nelámou se
mezistěny při vkládání mezi vlasec?


petr j.



Vojtěch napsal(a):
> Pane Polášku nejen pro využití třeba menších kousků rozbité mezistěny, ale
> např. při předělávaní voštin z menších rámků do větších atd. Platí zde po
> zkušenostech určité zásady. Průměr 0,3 mm, nosnost 8,5kg. Letos jsem si
> připravil s 0,31mm, nosnost 12,5 kg. Silnější jsou méně vhodné kvůli
> napínaní a dalších důvodů. Pokud používám vlasec dvojmo, svazuje se na
> začátku a konci vždy dvěma suky, pak drží a o 5cm kratší kvůli napnutí.Čili
> je dvojnásobná pevnost.
> B.V.
>
>

Kvasné rourky jsou k dostání, ale nejsou vždy k mání / ve velkých městech
je hej/, ale hlavně jsou skleněné a tudíž rozbitelné. Nouzové řešení se
stalo pravidlem...........................

Dobry den,
jsou i plastové - nerozbitne a nejsou drahe..................
jan

Včely nikdy fakticky nespí, pouze omezují svoji aktivitu. Proto je zbytečné se obávat jejich ,,probuzení,,. Případné rozhučení zimujícího včelstva při vkládání podložek brzy pomine, takže, pokud přitom nesvalíte úl či do něj ,,omylem desetkrát,, nepraštíte pěstí, není třeba mít z rozrušení včel strach. Poškození včelstva hrozí při opakovaném rušení zimního klidu ( např. činností myší, ptáků, nárazy větru ), při bezmatečnosti nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu. Klidné spaní bez výčitek si může dopřát ten, kdo byl při krmení štědrý, včelstva má v kontaktu se zásobami, vzdušně zimovaná a tvořená alespoň 1 kg včel.

V neděli byl zimní slunovrat. Tedy kromě toho, že začala kalendářní zima, započal postupný příchod jara. Přeji všem, aby zima nebyla opět ,,italská,,.

Veselé Vánoce a šťastný nový rok, ať se všem daří nejenom ve včelařině, ale i v běžném životě!
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//