Archiv Včelařské konference

>osobně si myslím, že pro včelaře s vyššími stavy včelstev nemá ČSV význam až na lobbing

Co ale ti velkovcelari delaji ve vysokych funkcich CSV to nechapu? Pokud CSV prerozdeluje dotace a rozhoduje v otazkach vcelareni vicemene jako statni organ (kterym NENI), tak je to jasny stret zajmu. Je to stejne ci podobne jako kdyby sef financniho uradu byl zaroven sefem velke firmy. To je pro vlastni podnikani nesmirne vyhodne.

soukromý zemědělec musí do svého účetnictví započítat všechny zemědělské produkty které uvede na trh jak prodejem ze dvora tak i přes výkupní organizace a to platí pro veškerou živočišnou a rostlinnou výrobu a také záleží na tom jakým spůsobem je registrován a jk zní registrace Nejméně omezující je registrace u OÚ a více vymezující se dá zařídit u ŽÚ
TAKÉ JE ROZDÍL V POPLATKU ZA REGISTRACI

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:25:46
> ----------------------------------------
> >Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu
>
> Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
> aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
> Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.
>
> Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
> musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
> svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
> byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?
>
>
>

Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:34:22
> ----------------------------------------
> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.
>
>
>

>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 10:11:15
> ----------------------------------------
> >A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články
> na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby
> se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??
>
> >Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou
> schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu
> vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat
> opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
> MartinS
>
> Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.
>
> Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj.
> pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada
> tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj.
> ti co pouze vytaceji med.
>
> Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).
>
>
>

Jestli to je nebo není špatně, to je věc názoru a stejně s odpuštěním houby
platná :-). Předpisy jsou takové, jaké jsou, a Vy i já s tím těžko něco
naděláme - a už vůbec ne prostřednictvím této konference :-).
S pozdravem a úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:42 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba,
protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak
siroky jako podnikani samotne.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3425 (20080908)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

VZAL SMĚ TO Z HUBY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Je to v?ela?
> Datum: 08.9.2008 10:28:00
> ----------------------------------------
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
>
> Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
> Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
> zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
> prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
> dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
> řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
> ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
> kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
> proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
> mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
> Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
> nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
> nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
> začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
> krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
> lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
> dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
> snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
> otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
> sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
> Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
> přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
> zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
> nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
> plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
> lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
> žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
> extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
> prakticky nic.
> Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
> slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
> využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
> období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
> smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
> podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
> medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
> nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
> červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
> strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
> napasovala medovicová snůška.
> Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
> Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
> to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
> svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
> souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
> kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
> hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
> převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
> různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
> dlouhodobých rostlinných stanovištích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
> Subject: Re: Je to v?ela?
>
>
> > >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
> >
> > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> > radost a ne pro nejaky privydelek.
> >
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
> > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.
>
>
>
>

a proč by měl zemědělec přiznávat med z dědova včelína . jsou to dvě osoby. pozoruji , že jsi se zasekl a neuznáváš svůj omyl a hledáš důvody

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 11:37:32
> ----------------------------------------
> >V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli
> osevář nebo sadař má pár včelstev
>
> Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava
> stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet
> jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?
>
>
>

Kedy je dobrý čas na preliečenie? Včielky lietajú no a nedajú sa prefúknuť. Ako ich prinútiť aby ostali v úli?

Za 1) je čas do poloviny října
2) počkat do pozního večera nebo brzy ráno a pak pustit ven

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <jozef.kurcina/=/ppg.com>
> Předmět: Lie?enie
> Datum: 08.9.2008 13:28:48
> ----------------------------------------
> Kedy je dobrý čas na preliečenie? Včielky lietajú no a nedajú sa prefúknuť.
> Ako ich prinútiť aby ostali v úli?
>
>
>

Podle statistik pokud si to dobře pamatuji, je zavčelení Německa asi 5 -
10x menší než zavčelení ČR. Komerčních včelařů je tam dost, ale zájmoví
vesměs se včelami skončili. V Nizozemí to bude podobně. U nás to bude do
takových 20 - 30 let. Rozdíl mezi zájmovým a komerčním včelařem je ten, že
zatímco zájmový dává včely tam, kde on chce, na zahradu a tak, komerční
dává včely tam, kde vydělá. Proto v zemích, kde chybí zájmoví včelaři,
zavčelení v intenzívně využívaných zemědělských oblastech je minimální,
protože komerčním se tam včely chovat nevyplatí. Proto musí zemědělci v
těchto oblastech včely objednávat a platit za ně.
Na druhé straně o kolik bude mít zemědělec menší výnos, když neopylí
kulturu včelami, záleží na hodně věcech. Pokusy na záhoncích v uzavřených
sklenících vycházejí dost špatně, venku na polích a sadech ale místo včel
nastupují záložní způsoby opylování. Čmeláci, jiní opylovači, mouchy a jiný
hmyz, které na květech láká nektar nebo pyl nebo prostě vítr. Zrovna u
řepky, pokud nejsou včely, se má hodně prosazovat vítr. Ovocné stromy,
jablka, hrušky třeba mají při normálním opylení včelami obrovský nadbytek
nasazených plodů, na jedno uzrálé jablko bývá až 10 - 20 opylených květů, od
května po září 9 - 19 nezralých plůdků jablek opadne a zůstane jen ten
nejlepší. Proto stačí opylit jen malou část květů na víceméně stejnou úrodu.
Bez opylení včelami je snížení výnosů na reálném poli nebo sadu poměrně
malé, v žádném případě to není 50 - 70 %, spíše tak 5x méně. Pro zemědělce
to možná výhodné je i u nás dovážet včelstva na opylení, ale řekl bych, že
za prvé ta výhodnost je tak malá, že v praxi obvykle nejde dokázat, když
jakési opylení vždy zajistí zájmoví včelaři v zahradách. Za druhé ještě
nevznikl trh s opylením, na jedné straně nenabízí běžně včelaři přisunutí
včelstev podle přání zemědělce a na druhé straně zemědělci nepoptávají
včelstva na přisunutí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční
> včelaře,
> co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
> opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště
> zájmových
> včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
> jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
> musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
> jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
> zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
> je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
> kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
> zemědělci nechtějí.
>
> Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
> Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
> Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.
>
> Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos.
> Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd.,
> ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I
> takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde
> dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.
>
> Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda
> merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a
> plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede
> byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny
> psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek
vcelstev.

No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
neznám to tak dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
>
> Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
potirani
> roztoce.

No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
úlů na nějakém levném podvozku padá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

Pepane udělej něco pro svůj rozhled a nech se poučit právníkem na sekretariáltu ČSV p. Machovou. (jestli tam ještě sedí) Jestli tedy jseš členem v ČSV, využij jejích služeb a pošli jí dotaz okolo tohoto a ona Ti pokud bude moci odpoví. Ale i ona se může mýlit nebo mít nepřesný pohled. ;-) Hlavní je pohled FÚ nebo MF.


........
Pepan:>Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé<

Zájmový včelař i když je nezaměstnaný mající 6 nebo 40 včelstev nemusí nic přepisovat . Je veden u pracovního úřadu a ta doba se mu započítává jako hlavní zaměstnání Je také pravdou , že jsou země kde nezaměstnaný nesmí ani si provést malou opravu na domku. natož mít na zahradi 40 včelstev

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 14:20:06
> ----------------------------------------
> No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
> se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
> na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
> toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
> Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
> neznám to tak dobře.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> > > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> > kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
> >
> > Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> > vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> > nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
> potirani
> > roztoce.
>
>
>
>

vt om máš pravdu to není jen ten traktor ale ještě vozidlo z majáčkem ne li dvě Podle toho jak se právě úředník na inspektorátu vyspí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 14:36:20
> ----------------------------------------
> No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
> často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
> předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
> techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
> ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
> takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
> moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
> včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
> rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
> vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
> úlů na nějakém levném podvozku padá.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> >>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<
>
> Jen jsou nastavená jiná pravidla
>
> Pepan
>
>
>
>

Zdravím všechny včelaře.
Obracím se na vás s ( pro někoho možná hloupými ) netypickými dotazy. Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční matky??? Nikdy jsem to nezkoušel, protože jsem k tomu neměl důvod. Letos koncem srpna ( 22.8... poznámka pro životopisce ) jsem sestavil teoretický rámek nové protirojové metodiky, kterou nazývám: MV přelétákový protirojový systém. Chci ho příští rok vyzkoušet a porovnat s LBV-metodou nadbytku trubců. PP-systém vyžaduje speciální matku, tzv. pomocnou matku, která se umisťuje do přelétáku k zachování pracovitosti včel ( mateří látka významně podporuje aktivitu dělnic, stmeluje včelstva, zabraňuje vzniku fyziologických trubčic, ovlivňuje ,,vůni,, včel,... ). Včelstvo s matkou a bez plodu ( respektive přeléták s matkou v izolačním rámku nebo její feromonální náhražkou ) krátkodobě podá výnos daleko vyšší než při standardním stavu... to by měl být druhotný efekt PP-systému. Prvotní význam metody je předejití vzniku rojové nálady opakovaným provedení přelétáku v určitém časovém odstupu v návaznosti na aktuální stav včelstev a přírody. Proto se zajímám, zda lze pomocné matky v mezipřelétákovém období přechovávat v normálních včelstvech. Samozřejmě, že lze jakoukoliv matku umístit např. do oplodňáčků, tam jaro a léto vydrží, ale vyžaduje to materiál a čas navíc. Izolačních rámků mám spousty, v létě prakticky nevyužívaných. Ideální by byla aplikace náhražky mateří látky (... neudrží-li se staré matky do začátku jara, musí se doplnit brzkým jarním chovem, každopádně je nutné při absenci feromonální náhražky uchovávat pomocné matky, má-li se dostavit zvýšení výnosů kompenzující navýšené časové náklady kvůli vlastnímu provozu PP-systému ). Syntetická mateří látka se používá v paketách k opylování skleníků. Nevíte, kde by se ampule s mateří látkou dali sehnat???
Mockrát děkuji za odpovědi.

S pozdravem...M. Václavek...

Zdravím všechny včelaře.
Obracím se na vás s ( pro někoho možná hloupými ) netypickými dotazy. Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční matky??? Nikdy jsem to nezkoušel, protože jsem k tomu neměl důvod. Letos koncem srpna ( 22.8... poznámka pro životopisce ) jsem sestavil teoretický rámek nové protirojové metodiky, kterou nazývám: MV přelétákový protirojový systém. Chci ho příští rok vyzkoušet a porovnat s LBV-metodou nadbytku trubců. PP-systém vyžaduje speciální matku, tzv. pomocnou matku, která se umisťuje do přelétáku k zachování pracovitosti včel ( mateří látka významně podporuje aktivitu dělnic, stmeluje včelstva, zabraňuje vzniku fyziologických trubčic, ovlivňuje ,,vůni,, včel,... ). Včelstvo s matkou a bez plodu ( respektive přeléták s matkou v izolačním rámku nebo její feromonální náhražkou ) krátkodobě podá výnos daleko vyšší než při standardním stavu... to by měl být druhotný efekt PP-systému. Prvotní význam metody je předejití vzniku rojové nálady opakovaným provedení přelétáku v určitém časovém odstupu v návaznosti na aktuální stav včelstev a přírody. Proto se zajímám, zda lze pomocné matky v mezipřelétákovém období přechovávat v normálních včelstvech. Samozřejmě, že lze jakoukoliv matku umístit např. do oplodňáčků, tam jaro a léto vydrží, ale vyžaduje to materiál a čas navíc. Izolačních rámků mám spousty, v létě prakticky nevyužívaných. Ideální by byla aplikace náhražky mateří látky (... neudrží-li se staré matky do začátku jara, musí se doplnit brzkým jarním chovem, každopádně je nutné při absenci feromonální náhražky uchovávat pomocné matky, má-li se dostavit zvýšení výnosů kompenzující navýšené časové náklady kvůli vlastnímu provozu PP-systému ). Syntetická mateří látka se používá v paketách k opylování skleníků. Nevíte, kde by se ampule s mateří látkou dali sehnat???
Mockrát děkuji za odpovědi.

S pozdravem...M. Václavek...

a

Uvažuji o kočování se včelstvy, máte někdo nějakou radu, jak se dá kočovat, popř. zkušenosti z kočováním.

Nebo využít služeb distributora a ten dodá až do domu včetně složení, což je vzhledem k hmotnosti téměř půl tuny dost problém.

Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční (plodujúcej) matky???

Ak som dobre porozumel Vašej otázke, tak odpoveď znie, že matka v produkčnom včelstve dokáže prežiť a zároveň odovzdávať materskú látku včelám nekonečne dlho bez jej poškodenia. V praktickom živote včelstvo s matkou v IZO dokáže pracovať, teda prinášať nektár, ale prakticky je tento stav obmedzený prirodzeným úhynom starých včiel. Dá sa to zlepšiť postupným pridávaním plodových plástov aj s včelami.

Už tretí rok využívam vyletené roje pre agátom (ináč to nemá zmysel, včelstvá musia mať zdroj nektáru) na znášku. Je to lepšie, ako robiť protirojové opatrenie. Vyleteniu roja sa nesnažím zabrániť, ale ho po strasení osádzam do nadbytočných debničiek, na staršie rezervné plásty a na medzisteny. Debničku posadím aj npr. na vlnitý plech priamo na zem, zhora uteplím do jednej alebo aj troch debničiek nad sebou a osadím aj tri roje.

Po konsolidácii roja resp. rojov, na druhý-tretí deň matku vyhľadám a vložím do klietky ANTI a tú do medziplástovej uličky, ktorá má rozmery 14x40x120mm, na obidvoch užších stranách (14mm) je vložená materská mriežka, jeden prielez. Totiž do IZOlátora sa musia včely k matke bez prekážok, od ktorejm odoberajú materskú látku (ML). Včely v takomto prípade sa chovajú ako včelstvo s voľnej sa pohybujúcou matkou, a zúčatňujú sa znáške. Po vytočení medu, M môžem vypustiť (po agáte je beznáškový stav) aby naplodovala a včelstvo môžem vrátiť bez alebo spôvodnou M do materského včelstva, prípadene ostane na včelnici ako rezervné včelstvo.

TP využívania rojov na znášku s uzatvorenou matkou, si môže dovoliť len včelár, ktorý má primeraný počet debničiek, plástov resp. Ms, úľové dná (tu sa dá improvizovať), pretože je to len dočasné. Rarita, rovnováhu vo včelstve som udržal i mŕtvou matkou v IZO, ktorá ešte dlhodobo produkuje ML. Možno sú to len ojedinelé prípady, ale sú reálne.
Priemerný výnos sa týmto spôsobom dá zvýšiť o 10-15 kg. Je to vždy obmedzené včelárovými možnosťami.

V určitom smere sa dá na teto TP použiť i prirodzená materská látky, získaná v etanolovom roztoku, v ktoroom nehávam vyluhovať vyradené nepotrebné -vyradené oplodnené matky. Roztok s ML sa dá použiť na dočasné udržanie rovnováhy vo včletsvách bez voľnej matky a to napustením do savého materiálu, npr. prúžok kože 5x5x20-30mma cvoľne

Pro G. Pazderku a Radima Poláška.
Skutečnosti o čestném prohlášení, čestnosti včelaře atd. jsou Bohapusté mýty a nesmysly. Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal pořádek, je na omylu. Nebudeme si přece "přátele" poštvávat proti sobě. Na druhou stranu na schúzích ZO neustále slyším, kde je binec - hlašte to, kde někdo zakočoval - hlašte to. A jaký je pak výsledek ??? Výše jsem popsal. Kamarády nebudeme přece "buzerovat". Na něco si tu neustále hrajeme a výsledky jsou zřejmé. Nepomůže ani hlášení počtu včelstev každý měsíc. Jediným řešením bude, jak prohlásila jedna profesionálka, ukončení výplácení dotací. A pak se teprve ukáže české včelařství v pravé kráse. Skončí přežívání ideí v ČSV z minulého režimu a s nimi odejdou snad i dinosauři z této doby. Pak už tu zbydou skutečně profesionálové a možná pár nadšených hobbyvčelařů. Čím dříve to bude, tím lépe a bude to i méně bolet.
Folie, sítě atd. jsou naprosto k ničemu. Uniklo pozornosti obou Vás, že dotace 1.D se vyplácí na včelstva, která splnila v běžném roce opylovací účel. Vyjádření mluvčího MZe Vorlíčka v této věci najdete na webu ČSV. Tedy nějaké včelstvo splnilo opylovací činnost a koncem září padlo třeba na varroázu. A dostane včelař dotaci 1.D ??? Dostane. Takže o čem to píšete,k čemu ty folie, nebo sítě ??? Zřejmě Vám uniklo, že už se včelstva nehodnotí podle obsednutých uliček a skýtání záruky zajištění opylování v příštím roce. Kdo za to může, nevím, ale taková je realita. Pokud se někdo ohání evidenci v Hradišťku, je to další státní moloch, který si živíme ze svých daní. Stačilo by, aby ČSV dle vybraných příspěvků nahlísil na statistický úřad kolik je v republice včelstev.
Bohužel zjišťuji a musím konstatovat, že řada diskusí, které se zde vedou ve finále nikam nevedou. Málokdy se jich účastním, protože nemm zase tolik volného času, ale např. diskuse o plastovém rámku, ta tedy "psala".

1. teréní auto, vozík, palety , jako např. J. Kolomý, K. Kurtin, nebo něco obdobného dle vlastního gusta
2. nákladní auto na převážení palet buď s hydraulickou rukou, nebo na vozíku za nákladákem převážený vysokozdvižný vozík na pásech (do terénu))
Je to samozřejmě otázka financí, dotace na to jsou minimální (50% - do 300 tisíc a to ještě bez auta)
3. kočovné vozy provoz stojí mnoho pokut a bodů

Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal pořádek, je na omylu.<
..........

Vy nečtete asi to, co píšu. I přesto, že má ČSV ve své směrnici výzvu, aby věnovala každá ZO zvýsenou pozornost k číslům hlášených včelstev, jedná se hlavně o kontrolu čísel a chyb ZO, vzhledem ke znění titulů dotace 1d.

Hlavní je, že žadatel - chovatel včelstev podepíše sám za sebe prohlášení a zodpovídá za údaje, které poskytl.

Jestli nic neudělá ZO ČSV, určitě máte možnost si nalést informace na internetu na okresní pobočku Mze, pod kterou územně spadáte nebo přímo kontrolní úsek MZe - vyplácení dotací Praha. Jestli dokážete zde psát takové litánie o nezpravedlnosti na internetu, dokážete zformulovat takovou informaci určitě i pro MZe.

Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
Frantisek

Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere
dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo
včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší
špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal
pořádek, je na omylu.<

Som len začiatočník, tak sa veľa dozvedám na tejto konferencii. Priatelia vobec sa mi nepáči obvinovanie, podozrievanie...to je len slepá závisť !!!
Ak sa niekto hrdí že je včelár tak mu držme palce, ak niekto zneužíva oslovenie včelár tak to nemyslí so včeličkami vážne.
Z morálneho hľadiska z 99% sú včelári úprimný ľudia, dobrodajmý, priateľský....
Ako som napísal že som začiatočník tak chcem podporovať včelárstvo vo všetkom, lebo včela je kus prírody od ktorého sa máme čo učiť. Ja pri nich naberám kus energie no a medík čo mi prinesú tak to je moja sladká odmena.

Musím sa priznať, ze vlani som mal 13 včelstiev, no a po zime som až skolaboval, keľ mi ostali 2 a to aj tak jedny slabé. Nenechal som nič na náhodu, 2 som si kúpil, urobil jeden odielok, chytil 3 roje, dostal 3 roje no a dnes mám 11.
Na žiadne dotácie ani nepomyslím, lebo peniaze mi nenahradia včielky.

Jozef:>Na žiadne dotácie ani nepomyslím, lebo peniaze mi nenahradia včielky. <
..........
Jestli dotace nepotřebujete, nežádejte o ně. Zrovínka jsem četl ty bariéry v byrokracii na Slovensku, resp. těch potvrzení a papírech místo jednoho prohlášení co máme v Česku.

Jinak. Já zase hodnotím velmi kladně každý možný přístup k financím, jestli je finanční hodnota produktu - medu nestabilní. Třebas za dotace 1D, pravidelně nakupuji materiál, z kterého vyrábím úly, nebo částečně hradím benzín. To jsou dost vysoké položky a jestli takové injekce nebudou musel bych zvolit jiné možné alternativy, a jestli bych je nenalezl, nevím jakou úroveň v takových podmínkách bez dotace, by měl můj chov.

Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 9:04:52

> Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich
> komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a
> revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
> Frantisek
>
> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
>
>

Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 9:04:52

> Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich
> komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a
> revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
> Frantisek
>
> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
>
>

Uznejte, že to ale může odradit. Resp. takovéto chování a kamarádíčkování
je špatné. Je třeba mít rovný metr a ne ho ohýbat jak se nám
líbí. Na druhou stranu je třeba toto nějakým způsobem dát dohromady
ať již s OV nebo dokonce s UV. Povinností kontrolní komise je i
tato činnost. Odpovědnost sice nese včelař, ale funkcionář vyplácí,
musí mít zpětnou vazbu o tom zda správně vyplatil, pak nese odpovědnost
on. Myslím si, že se to musí funkcionáři naučit (nedávat jen
tak zadarmo - bez práce). Musí si uvědoomit a hlavně nést odpovědnost.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotace na obnovu vcelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 8:39:31

> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
> .........
>
> Vy nečtete asi to, co píšu. I přesto, že má ČSV
> ve své směrnici výzvu, aby
> věnovala každá ZO zvýsenou pozornost k číslům
> hlášených včelstev, jedná se
> hlavně o kontrolu čísel a chyb ZO, vzhledem ke znění
> titulů dotace 1d.
>
> Hlavní je, že žadatel - chovatel včelstev podepíše
> sám za sebe prohlášení a
> zodpovídá za údaje, které poskytl.
>
> Jestli nic neudělá ZO ČSV, určitě máte možnost
> si nalést informace na
> internetu na okresní pobočku Mze, pod kterou územně
> spadáte nebo přímo
> kontrolní úsek MZe - vyplácení dotací Praha.
> Jestli dokážete zde psát
> takové litánie o nezpravedlnosti na internetu, dokážete
> zformulovat takovou
> informaci určitě i pro MZe.

Dobrý den.Souhlasím s Ferdou že skutečně až zrušení dotace ukáže komu o co šlo!Opylení plodin je skutečně životně důležitá věc ale na druhou stranu-kdo dá soukromníkovi půlku na auto,váhu,pokladnu atd.Děláme snad včelařinu pro radost a sladkou odměnu,nebo pro to abychom zbohatli?Někteří z vás asi ano.Jsem i rybář a taky nechytám ryby abych měl ale pro radost.Pokud je pro někoho ta dotace tak důležitá tak ať se na to raději ......(víte co)!
Míra

Mám nárok na dotaci 1.D.d a spadám do okresů vyjmenovaných na formmuláři, když loni v zimě jsem zazimoval 2 včelstva a do jara jsem měl jen jedno, ikdyž jsem měl výsledek spadu zimní měli negativní 0. Teď budu opět zimovat 2 včelstva, druhé mám vytvořené s oddělku.Jak se to bude dokazovat, že opravdu uhynula na varroázu.V návodu pro dotaci jsem to nenalezl.

Ak som dobre porozumel Vašej otázke, tak odpoveď znie, že matka v produkčnom včelstve dokáže prežiť a zároveň odovzdávať materskú látku včelám nekonečne dlho bez jej poškodenia.
______________________________________________________________

Takhle jsem onu otázku sice nemyslel, ale přesto děkuji za odpověď. Vaše metoda zužitkování nadbytečných rojů je zajímavým námětem, jak lze při dostatku materiálu a času využít rojový potenciál.

Moje otázka byla směřovaná na uchování pomocné matky ( tj. matky, která je určena přelétáku jako zdroj mateří látky pro zachování jeho pracovitosti ) za přítomnosti matky produkční. Jinak řečeno, jest-li je možná koexistence dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka ) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Blíže k PP-systému:
Při tvoření přelétáku se pomocná matka s klíckou přemístí do medníkové části, kam přelétají létavky a starší úlové včely. V plodové části včelstva stále pobývá produkční matka, která klade ( sice po pár dní od provedení přelétáku omezeně, ale to nevadí, v konečném důsledku spíše naopak ), takže je zajištěna náhrada za staré včely. Pomocná matka nemůže klást, protože se stále nachází v izolační klícce ( i v přelétáku, kde se pak včely plně zaměří na snůšku, protože nechovají plod ). Na základě dosavadních zkušeností s přelétákovými metodami jsem dospěl k názoru, že je žádoucí provést propojení a návrat do standardního stavu včelstva nejlépe za 2 týdny ( v krajním případě až za 3 týdny ), nikoliv do 10 dní, jak se klasicky postupuje. Je nutné dbát na dostatek prostoru v plodové části ( každý týden se vylíhne +/- 15 000 včel , v plodišti zůstává 25 000-35 000 včel... je třeba poskytnout prostor alespoň 80 včel / dm2 rámku... přidat nástavky ). Princip přelétáku spočívá v přetvoření nadbytečných krmiček ( potenciálních nebo již anatomických trubčic) v létavky ( případně starší úlové včely ). Tento proces je pozvolný a neprobíhá naráz během pár dní ( proto v PP-systému navrhuji prodloužit etapu přelétáku na 2 týdny ). Tím se jednak efektivně předchází rojové náladě a jednak zvyšuje produktivita včelstva. Podmínkou je však, aby byl v přelétáku přítomen zdroj mateří látky ( živá matky či její syntetická náhrada ( matečník nestačí – nevylučuje mateří látku )).

S pozdravem...M. Václavek...

srovnává se počet zimovaných včelstev v zimě 2007-8 a hlášení vizimovaných včelstev k 1 květnu 2008

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 09.9.2008 19:14:39
> ----------------------------------------
> Mám nárok na dotaci 1.D.d a spadám do okresů vyjmenovaných na formmuláři,
> když loni v zimě jsem zazimoval 2 včelstva a do jara jsem měl jen jedno,
> ikdyž jsem měl výsledek spadu zimní měli negativní 0. Teď budu opět zimovat
> 2 včelstva, druhé mám vytvořené s oddělku.Jak se to bude dokazovat, že
> opravdu uhynula na varroázu.V návodu pro dotaci jsem to nenalezl.
>
>
>

Uchování i několika oplozených matek v klíckách v medníku je možné. Včely se
o matky starají i při přítomnosti kladoucí matky pod mřížkou ( v plodišti ).
Dokonce i v případě, že do klícky je několik včel nenávistně "zaťato".
Je třeba jen zajistit, aby matky nemohly k sobě navzájem. V mnoha případech
lze takto uchovat oplozené matky po dobu několika dnů (možná i týdnů).

Např. v zasílacích klíckách (bez doprovodných včel) bez pozorovatelné újmy
přečkaly matky téměř 14 dnů, aniž by se plodištní matka vyrojila. Asi i
proto je to bezpečnější provádět právě v období snůšky ( o což Vám asi
především šlo ).
Používám to někdy např. při výměně matek, kdy vychycenou matku ponechám žít
v medníku jiného včelstva, dokud není v původním včelstvu s jistotou nová
matka přijata a dobře klade. Když se nepovede, matku vrátím a zkusím výměnu
za čas znovu. Vím, že v medníku vlastního včelstva matku takto uchovat
nelze! Nová by nebyla přijata.

S neoplozenými matkami v tomto směru zkušenosti nemám.
J.Kala



Dotaz M.Václavek: ......jest-li je možná koexistence
dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka
) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Oplozená matka v klícce s 10 - 15 včelami vydrží i mimo včelstvo v pokojové
teplotě až 3 týdny, zaručeně nejméně týden. Je třeba, jak doprovodné včely
začnou hynout, mrtvé i živé opotřebované doprovodné včely vyhodit a do
klícky k matce nabrat z úlu nové doprovodné včely. Potřetí už to obvykle
nejde. Včely v klícce musí mít v dosahu krmivo - med a vodu, med v obvykle
tuhé podobě přes sítko a vodu nasáknutou ve vatě na sítku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2008 9:47 PM
Subject: RE: Reservní matka náhraka mateří látky


Uchování i několika oplozených matek v klíckách v medníku je možné. Včely se
o matky starají i při přítomnosti kladoucí matky pod mřížkou ( v plodišti ).
Dokonce i v případě, že do klícky je několik včel nenávistně "zaťato".
Je třeba jen zajistit, aby matky nemohly k sobě navzájem. V mnoha případech
lze takto uchovat oplozené matky po dobu několika dnů (možná i týdnů).

Např. v zasílacích klíckách (bez doprovodných včel) bez pozorovatelné újmy
přečkaly matky téměř 14 dnů, aniž by se plodištní matka vyrojila. Asi i
proto je to bezpečnější provádět právě v období snůšky ( o což Vám asi
především šlo ).
Používám to někdy např. při výměně matek, kdy vychycenou matku ponechám žít
v medníku jiného včelstva, dokud není v původním včelstvu s jistotou nová
matka přijata a dobře klade. Když se nepovede, matku vrátím a zkusím výměnu
za čas znovu. Vím, že v medníku vlastního včelstva matku takto uchovat
nelze! Nová by nebyla přijata.

S neoplozenými matkami v tomto směru zkušenosti nemám.
J.Kala



Dotaz M.Václavek: ......jest-li je možná koexistence
dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka
) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Určitou odpovědnost mají i funkcionáři, co vyplácejí dotace. To bylo řevu na
mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev a oni museli vzít
kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
2 - 3.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <mmcc/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2008 11:07 AM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

Pro G. Pazderku, Františka Rouska a další přispivatele : Vážení stůjme pevně nohama na zemi. Neznám žádnou kontrolní komisi ani ÚKRK, která by něco takového vyřešila. A není možné nic od ní něco takového ani očekávat. Nesměle jsem to nadnesl na ZO a nic se nedělo. A to jsou funkcionáři zodpovědni za výplatu dotace. Alibistické fráze. Pokud se dotace 1.D dává za splnění opylovacího účelu v běžném roce, jak jsem psal dříve, není pomoci (viděli jsme to loni, kdy byly celé obce bez včelstev již v září a říjnu 2007 a přesto na dotaci měli nárok a také ji dostali- říkáme tomu dotace na mrtvé včely). Včelař uplatňující dotaci prohlásí, že měl včely, nebo že si chytil roj(e) a tím splnil opylovací účel v daném roce, (porušil tím veterinární zákon, nebo občanský zákoník) a dokažte mu, že ty včely neměl. Důkazní břemeno je na vás a jste v důkazní nouzi. Kontrolní komise i kdyby k němu přišla domů, její kroky končí na hranici jeho pozemku a dále se nedostane, i kdyby měla v zádech Policii ČR. A zkuste dokázat, že neměl včely a uplatňuje dotaci neoprávněně. Neohánějme se tím, že podepsal u přihlášky souhlas s tím, že pustí funkcionáře na pozemek ke včelám. Pokud je pozemek oplocený, končíte a právně je to nevymahatelné. A dokažte mu něco, akorát se vám vysměje. A kde je zodpovědnost funkcionářů ??? Uvědomte si, že i oni musí žít s těmito lidmi v okolí a nebudou si přece dělat nepřátele kvůli nějakým penězům ze státního rozpočtu. Vítejte v Českém absurdistánu. Jediným skutečným řešením je konec dotace 1.D, k němu stejně brzy dojde a tím skončí tito "včelaři". Vždyť při "vlastnictví" 3 včelstev a dotaci 150 Kč mu donesou ještě okolo 200 Kč domů. No neberte to. Tento problém nemá skutečně řešení, vyjma konce této dotace, takže i diskuse k němu vychází jaksi "mimo mísu". Nevím, zda je všude takový "nelad", jako zde, ale vše je v lidech a vše je o lidech a penězích. A tímto už doufám končím. Nazdar.

Pane kolego, klobouk dolů. Byla to velká odvaha, smělost a drzost přiznat nižší stav a chtít tomu odpovídající dotaci. Přestože se dotace musí vyplácet v plné (nezkrácené) výši, nikdy jsem tuto částku neviděl. Zde je vidět, jak ČSV v pokynech k výplatě dotací lže, protože ZO mají program, kde se v jednotlivých kolonkách od dotace rovnou odečítají členský příspěvek 200 Kč, 16 kč na včelstvo a eventuelně čl. příspěvek ZO. Skuste ještě chtít po ZO, aby Vám vyplatila dotaci 1.D, tak jak mají, podle zákona. A myslím, že jste dovčelařil. Zdar a sílu.

Zbohatnout na včelaření, to rozhodně nikoliv. Je to činnost, jako každá jiná. Nevím, proč rybáři chovají kapry a na vánoce je pak prodávají. Mohli by je dávat zdarma. Taktéž zemědělci neosévají pole a nesklízejí pro zábavu. Je potřeba odlišit zájmovou činnost a profesionální. Ta je u rybářů, včelařů, myslivců a dalších za peníze, sloužící k obživě.

Už to nejak nemůžu vydržet a musím se k tomu vyjádřit...
souhlasím že přidělení dotace jen těm ve vybraných okresech je nespravedlivé, ale na druhou stranu jak se zachovali včelaři v těchto okresech aby pomohli se znovu zavčelením : oddělky které do loňska stáli 700-900 Kč najednou stojí 1100-1400. Matky které jsem loni kupoval za 140 letos 220 od toho sameho včelaře. Myslí že na neštěstí druhých docela dobře vydělali. I díky tomu že je letos málo včel= malo medu výkupní cena 50Kč takže kdo má včely zase vydělal. Zatím co já med kupuji od včelře za 70 a prodávám za 80 ( přidám sklenici ) abych nepřišel o zákazníky. Takže mně s toho vychází že pokud bych o včely nepřišel tak jsem na tom byl lépe než když dostanu nějakou dotaci.Když si vzpomenu co jsem musel vše udělat abych se dostal na původní stav včelstev tak i ta dotace je pořád málo, o tom že obnovím včely na původní stav jsem byl rozhodnutý dřív než někdo ze svazu o ni začal prosit.
Řeči o tom že si za to muže každý sám a že kdyby se o včelstva řádně staral a léčil tak o ně nepřišel apod. jsou značně zavádějící. Já jsem ještě koncem září měl všechny, zazimované včely v létě léčeny jen kyselinou mravenčí protože o gabonu KVS v Beněšově do letoška asi nevědela co to je a na co se to používá, jelikož za 15 let co v tomto okrese včelařím se nepoužil, fumigace aerosolem se používá 2 rokem :-). Při léčení fumigací jsem už měl o 4 včelstva méně a v lednu při odběru měli z 20 jen 4 do dubna 2. počet rostočů na 4 včelstva 3 ks. Tak by mně docela zajímalo co jsem udělal špatně já jako jednotlivec ????
Pak mě taky zaráží jak někdo může hlásit jiný počet včelstev než má. Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech.

Tak si jen předdstav jak ti celou dotaci vyplatí u jednohostolku a pak zaplatíč sousednímu pokladníkovi ony částky
Nebo by to mohlobýt obráceně napřed sáhnout do kapsy zaplatit příspěvky. To by jsi si ale pak musel vyřizovat všechno sám
a pak hurá do další fronty pro dotaci .
nezdá se ti zaběhnutá praxe pro tebe jednoduší ? jestli ano tak neremcej a važ si dobrovolné práce funkcionářů.
pak je tu třetí varianta nebýt členem ČSV

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ferda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 00:52:08
> ----------------------------------------
> Pane kolego, klobouk dolů. Byla to velká odvaha, smělost a drzost přiznat
> nižší stav a chtít tomu odpovídající dotaci. Přestože se dotace musí
> vyplácet v plné (nezkrácené) výši, nikdy jsem tuto částku neviděl. Zde je
> vidět, jak ČSV v pokynech k výplatě dotací lže, protože ZO mají program,
> kde se v jednotlivých kolonkách od dotace rovnou odečítají členský
> příspěvek 200 Kč, 16 kč na včelstvo a eventuelně čl. příspěvek ZO. Skuste
> ještě chtít po ZO, aby Vám vyplatila dotaci 1.D, tak jak mají, podle
> zákona. A myslím, že jste dovčelařil. Zdar a sílu.
>
>
>

Ferda:>Skuste ještě chtít po ZO, aby Vám vyplatila dotaci 1.D, tak jak mají, podle zákona.<
...........
Pokud by něco mělo být špatně, tak to, že jste nedostal asi při výplatě dokument s hlavičkou "Rozhodnutí o dotaci". Ale i otom pochybuji. Tam je udaná přesná částka dotace. Potom jste podepsal nebo obdržel vedle tohoto nějaký doklad o této výši.(podepsat seznam vyplacených dotací, šek na poště, výpis s převodem na účet) Ty odpočty se prakticky dělají pořád, ale jsou účetně (dokladem) odděleny od dotací. Pokud se to neřeší na schůzi, příspěvky a odvody dáváte tak i tak.

Dokonce i já co nejsem v ČSV členem jsem pochopil, že za odeslanou složenku v plné výši si bokem může ZO říci o náklady a já nedělám problém. Chce to jen lépe umět chápat směrnice a vyhlášky a zákony.

Běhounek:
....Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
------
Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho moc nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon, vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost, pravomoce, kvalifikace?

Karel

GP:
Dokonce i já co nejsem v ČSV členem jsem pochopil, že za odeslanou složenku v plné výši si bokem může ZO říci o náklady a já nedělám problém. Chce to jen lépe umět chápat směrnice a vyhlášky a zákony.
----
No vidíš a já kromě nákladů na poštovné dávám občas ještě malý sponzorský dar. :-)

Peníze které končí v ZO mi nevadí, ale posílat peníze do nějakého fondu, kde jsem se nikdy o jeho hospodaření nic nedověděl, to mi začalo vadit.

Karel

Vazeny priteli mate pravdu jen castecne dle narizeni krajske veterinarni spravy pro Kralovehradecky kraj: http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756 prectete si prosim clanek 6, odstavec 3 a clanek 7, odstavec 9.

Hezky den Frantisek

>Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho moc
>nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon,
>vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost,
>pravomoce, kvalifikace?

Karel

O komisním přeléčení se obvykle zmiňují vyhlášky veterinární správy. Složení a pravomoc samozřejmě není nikde určena, ostatně jak by mohl člen nějaké zájmové organizace suplovat státní dozor. O komisích a jejich právech se hodně diskutuje na schůzích ČSV, ale praktické dopady jsou minimální. Když včelař nechce, komisi k sobě pustit nemusí a skončí to maximálně oznámením ZO na veterinární správu.

Takže je to na dohodě a místních podmínkách. U nás obvykle "komisi" tvoří člen, který objíždí vesnice s vyvíječem, místní důvěrník mu pomáhá a je u toho obvykle majitel včelstev (ne vždy, víkenďáci se občas domlouvají s důvěrníkem). Ale počty členů a ochota věnovat dva víkendy léčení klesá... Ostatní léčení si dělá každý včelař sám, když špatně, tak pravděpodobně během krátké doby dovčelaří.

A s ovlivněnním okolních včelařů to nevidím příliš dramaticky - V každé vesnici jsou tak dva včelaři a s reinvazí roztočů na podzim se musí počítat tak jako tak z divokých včelstev...

Jiří Bořík

Vazeny priteli mate pravdu jen castecne dle narizeni krajske veterinarni spravy pro Kralovehradecky kraj: http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756 prectete si prosim clanek 6, odstavec 3 a clanek 7, odstavec 9.

Hezky den Frantisek (Rousek)
-----
Dobrý den.
Samozřejmě vím a s nelibostí jsem si všiml, že se to tam v posledních letech objevilo. Navíc je zmiňováno (nějaké :-) ) občanské sdružení a jsou mu přidělovány určité kompetence například povolování kočování atd.

ALe za tím je dost otazníků, které jsem už napsal:
Jaký je status té komise? Zodpovědnost, pravomoce, kvalifikace? Je SVS zmocněna je zřídit jen tak obecně.

Můžu léčit včely ještě před příchodem této komise, nebo naopak musím aerosolovat již v říjnu (jak se někde děje)?
Je zodpovědná za efekt a případné následky léčení? Jaké jsou její práva?

Zmiňovaná vyhláška SVS již několik posledních let ukládala povinosti ZO ČSV - sledovat nákazovou situaci v souvislosti s VD, monitorovat a situaci řešit. Tohle se minimálně v loňském roce nedělo. Pokud ano, nemohlo dojít k takovým "neočekávaným" úhynům. Nehledě na povinnost ZO zajistit včelařům na svém území včas (termíny dané vyhláškou) léčivo podle jejich požadavků.

Tím nechci něco rozbíjet, jen upozornit, že pokud vyjde vyhláška, která zmiňuje ČSV a ukádá ji práva a povinnosti, mělo by po tomto "A" přijít "B".

Možná někde v předpisech ta komise uvedená je, ale v praxi od nepaměti tyto
věci dělal vždy jediný člověk, buď důvěrník nebo člověk, co měl přidělený
přístroj na aerosol. A dneska už to běžně funguje tak, že důvěrník vyzve
včelaře a ti si přijdou k němu domů pro nakapané pásky, pěkně oddělené v
jednom balíčku pro úly ve dvou nastavcích a v druhém pro úly v jednom
nastavku. Co se týká aerosolu, přijede jeden, někdy s pomocníkem, který má
ten přístroj půjčený tak na jeden den, takže napere do "bedniček" léčivo,
nechá si podepsat formulář a už musí jet k dalšímu. Takže fumigaci si dělá
včelař, který může nahlásit prakticky libovolný počet včelstev při fumigaci,
nikdo ho nekontroluje a aerosol se často dělá v takovém spěchu a stresu, že
klidně mohou přehlédnout v nevlídném počasí na začátku prosince, že v
některých bedničkách je třeba jen pár starých rámků a žádné včely.
Jenže to je logický důsledek toho, že lidi, co léčení provádějí, dostávají
za ně jen jakousi almužnu strženou z dotací na včely a ne plnou úhradu
práce, času a nákladů. Za cenu toho, že léčení je pro obyčejné včelaře
"zadarmo" se tyto náklady srazily na minimum a nyní se divíme, že se léčí
lajdácky. Léčit zadarmo fungovalo dobře v době socialistické, kdy si většina
lidí oddělala svých 8 (nebo 4 hodinypráce + 4 ulejvačky) a měla v podstatě
nucené volno, protože tehdy si většinou nemohli oficiálně v práci nadělávat,
aby si vydělali více. Takže čas po práci neměl prakticky cenu a mohl být
využit pro práci zdarma třeba pro základní organizace. Dneska je doba úplně
jiná, kdekdo dělá v práci více než 8 hodin, aby měl více peněz nebo po 8
hodinách v jedné práci si přivydělává ještě další prací. Lidi, co oddělali
8 hodin v práci a potom měli volno, které mohli třeba trávit dobrovolnou
prací zadarmo v ZO, většinou vymizeli, protože v dnešní době mají legální
možnost tento čas využít k dalšímu výdělku. Takže dneska vesměs léčí lidi,
co musí kvůli léčení odložit jiné a výdělečné aktivity, logicky omezují čas
vynaložený na léčení na minimum. Navíc je tady rozpor v penězích, které ZO
získává na léčení jako procentuální část dotace D1 stržená při vyplácení
včelařům a nutností léčit všechny včelstva, nejenom ty přihlášená k dotacím.
Já jsem třeba stabilně delší dobu používal technologii, kdy jsem oddělky
vždy připojoval ke včelstvům až okolo vánočních svátků v prosinci. Z pohledu
ZO jsem potom měl na léčení až dvojnásobný počet včelstev, než na kolik si
strhla na léčení z mých dotací a taky potom velké "úhyny" včelstev během
zimy. Dokonce to loni došlo tak daleko, že když jsem se nějak nepohodl s
tehdejším předsedou, vydal důvěrníkovi zákaz ošetřit aerosolem moje
stanoviště v lese. Popravdě řečeno, oni zřejmě zmršili organizaci
aerosolování, protože šachovali s možností použít u včelstev u baráků levný
kompresor na elektřinu tak dlouho, až by kvůli mým asi 4 včelstvům v lese
museli zvlášť dovézt přístroj a zvlášť rozdělat jednu lahvičku léčiva. Takže
jsem se nakonec dohodl s důvěrníkem a v polovině prosince jsem aspoň
fumigoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2008 9:17 AM
Subject: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.


> Běhounek:
> ...Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda
> v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
> ------
> Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho
moc
> nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon,
> vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost,
> pravomoce, kvalifikace?
>
> Karel

Zkuste si vygooglovat heslo "Queen bank" a "bee". Je toho spoustu a od lidí, kteří s tímto mají mnohem větší zkušenosti než my.
Ivan

Vážení návštěvníci včelařské konference, dovoluji si Vás pozvat k návštěvě stránky http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ kde můžete získat odpověď na tuto zásadní otázku. Také se můžete seznámit s naší reakcí na námitky oponentů nové teorie rojení, v sekci Reakce na připomínky odborné veřejnosti. Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky. S přáním mnoha včelařských úspěchů RNDr. R.Linhart

komisionálně se již neléčí asi tak 10 let


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 09:17:15
> ----------------------------------------
> Běhounek:
> ...Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně a snad každý pozná zda
> v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
> ------
> Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný včelař. O komisích toho moc
> nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda. Tu komisi některý zákon,
> vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status té komise? Zodpovědnost,
> pravomoce, kvalifikace?
>
> Karel
>
>
>

Souhlasím s Vámi, ale je podmínkou jarního léčení VD, že toto
léčení vykoná komise. V naší ZO jednatel(předseda), důvěrník
a včelař (vlastník) tvéří dost často komisi. Uvědomme si, že
je to ze zákona povinnost, léčit (bránit šíření nebezpečných
nákaz). Je pravda, že pokud mi včelař odmítl léčit (odkázal
důvěrníka na jisté místo), tak jsem jen vzkázal částku o pokutě
a včelař sám volal, abychom přišli léčit.
Vím, že to je trochu dělání zle, ale nelze se sebou jako funkcionářem
nechat vláčet a nemít jeden metr na všechny.
Další otázkou byla odměna za léčení aerosolem, protože přesně
jak píšete, je to otázka soukromého času a energie. Proto po vzoru
jedné ZO, jsme zavedli odměnu za čas strávený u léčení a odměnu
za včelstvo ošetřené někomu v ZO a zároveň kilometrovné. Platba
za čas je účtována jen v případě prodlevy - nepřipravenosti
včelaře. Je to sice malá náplast, ale alespoň něco za ochotu,
čas a práci.
Snad inspirace i pro ostatní. Je třeba si uvědomit, že za všechno
je třeba dnes platit. U sportů a hlavně dětí se částky pohybují
dost vysoko za daný sport a nikdo nehudruje, že to tolik stojí. U
včelařů je snad vše problém - peníze, PC, internet a nakonec i
vztahy.

Marek Medve


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
Datum: 10.9.2008 - 10:33:04

> Možná někde v předpisech ta komise uvedená je,
> ale v praxi od nepaměti tyto
> věci dělal vždy jediný člověk, buď důvěrník
> nebo člověk, co měl přidělený
> přístroj na aerosol. A dneska už to běžně funguje
> tak, že důvěrník vyzve
> včelaře a ti si přijdou k němu domů pro nakapané
> pásky, pěkně oddělené v
> jednom balíčku pro úly ve dvou nastavcích a v druhém
> pro úly v jednom
> nastavku. Co se týká aerosolu, přijede jeden, někdy
> s pomocníkem, který má
> ten přístroj půjčený tak na jeden den, takže
> napere do "bedniček" léčivo,
> nechá si podepsat formulář a už musí jet k dalšímu.
> Takže fumigaci si dělá
> včelař, který může nahlásit prakticky libovolný
> počet včelstev při fumigaci,
> nikdo ho nekontroluje a aerosol se často dělá v
> takovém spěchu a stresu, že
> klidně mohou přehlédnout v nevlídném počasí
> na začátku prosince, že v
> některých bedničkách je třeba jen pár starých
> rámků a žádné včely.
> Jenže to je logický důsledek toho, že lidi, co
> léčení provádějí, dostávají
> za ně jen jakousi almužnu strženou z dotací na
> včely a ne plnou úhradu
> práce, času a nákladů. Za cenu toho, že léčení
> je pro obyčejné včelaře
> "zadarmo" se tyto náklady srazily na minimum a nyní
> se divíme, že se léčí
> lajdácky. Léčit zadarmo fungovalo dobře v době
> socialistické, kdy si většina
> lidí oddělala svých 8 (nebo 4 hodinypráce + 4 ulejvačky)
> a měla v podstatě
> nucené volno, protože tehdy si většinou nemohli
> oficiálně v práci nadělávat,
> aby si vydělali více. Takže čas po práci neměl
> prakticky cenu a mohl být
> využit pro práci zdarma třeba pro základní organizace.
> Dneska je doba úplně
> jiná, kdekdo dělá v práci více než 8 hodin, aby
> měl více peněz nebo po 8
> hodinách v jedné práci si přivydělává ještě
> další prací. Lidi, co oddělali
> 8 hodin v práci a potom měli volno, které mohli
> třeba trávit dobrovolnou
> prací zadarmo v ZO, většinou vymizeli, protože
> v dnešní době mají legální
> možnost tento čas využít k dalšímu výdělku.
> Takže dneska vesměs léčí lidi,
> co musí kvůli léčení odložit jiné a výdělečné
> aktivity, logicky omezují čas
> vynaložený na léčení na minimum. Navíc je tady
> rozpor v penězích, které ZO
> získává na léčení jako procentuální část
> dotace D1 stržená při vyplácení
> včelařům a nutností léčit všechny včelstva,
> nejenom ty přihlášená k dotacím.
> Já jsem třeba stabilně delší dobu používal technologii,
> kdy jsem oddělky
> vždy připojoval ke včelstvům až okolo vánočních
> svátků v prosinci. Z pohledu
> ZO jsem potom měl na léčení až dvojnásobný počet
> včelstev, než na kolik si
> strhla na léčení z mých dotací a taky potom velké
> "úhyny" včelstev během
> zimy. Dokonce to loni došlo tak daleko, že když
> jsem se nějak nepohodl s
> tehdejším předsedou, vydal důvěrníkovi zákaz
> ošetřit aerosolem moje
> stanoviště v lese. Popravdě řečeno, oni zřejmě
> zmršili organizaci
> aerosolování, protože šachovali s možností použít
> u včelstev u baráků levný
> kompresor na elektřinu tak dlouho, až by kvůli mým
> asi 4 včelstvům v lese
> museli zvlášť dovézt přístroj a zvlášť rozdělat
> jednu lahvičku léčiva. Takže
> jsem se nakonec dohodl s důvěrníkem a v polovině
> prosince jsem aspoň
> fumigoval.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 10, 2008 9:17 AM
> Subject: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
>
>
> > Běhounek:
> > ...Pokud vím tak léčení se má provádět komisionálně
> > a snad každý pozná zda
> > > v úlu včely jsou nebo né... je to všecho v lidech....
> > > ------
> > Já myslel že za léčení svých včel je zodpovědný
> > včelař. O komisích toho
> > moc
> > nevím. A je to podle mě nějaká tradovaná legenda.
> > Tu komisi některý zákon,
> > > vyhláška nařizuje? Pokud ano, tak jaký je status
> > té komise? Zodpovědnost,
> > > pravomoce, kvalifikace?
> >
> > Karel
>

Souhlasím s Vámi, ale je podmínkou jarního léčení VD, že toto
léčení vykoná komise. V naší ZO jednatel(předseda), důvěrník
a včelař (vlastník) tvéří dost často komisi. Uvědomme si, že
je to ze zákona povinnost, léčit (bránit šíření nebezpečných
nákaz). Je pravda, že pokud mi včelař odmítl léčit (odkázal
důvěrníka na jisté místo), tak jsem jen vzkázal částku o pokutě
a včelař sám volal, abychom přišli léčit.
-----------------

Zvláště po letošních zkušenostech mám silné důvody o všech dosavadních pravdách/vírách pochybovat. A rovnou říkám, že já žádnou pravdu neznám. Tedy nějaká zobecnitelná fakta. Ale spousta, které dosavadní pravdy zpochybnňují.


Takže:
Je to číslo, které má udávat počet roztočů v zimním vzorku vypovídající o počtu přeživších roztočů? A o nutnosti náseldného léčení. A co ta 1/4 nulových vzorků v okrese = povinný plošný nátěr.
Jestliže jsme stejnými léčivy léčivy léčili o Vánocích a nezabrala, proč nby ty samé látky měly účinkovat o Velikonocích.
Je pravda, že včelstva o Vánocích plodovala (a proto nemělo podzuimní a zimní léčení účinnost), jestliže lidé co nečekali a natírali už v únoru nacházeli teprve velmi malá množství plodu? Kdy je tedy ta plodová mezera?
Jak to, že při vyšším nálezu ve vzorku a nenatírání plodu na jaře nenacházím ve včelstvech roztoče a na jiném stanovišti, kde bych podle nálezu nemusel natírat (podle standardů z minulých let) je roztočů dostatek?

Je k něčemu informace o podílu nulových vzorků z okresu, jestliže nezohledním průměrnou velikost vzorků v okrese? Nebo se jen dobře počítají nuly. Počítat průměry už je komplikované.

Uvítám hlavně fakty podložené informace.


A pomozte mi s jedním hlavolamem. V loni a předlonijsem léčil púodle předpisů (pokud to šlo) a na podzim mě začaly včely hynout. Letos jsem začal o pravdách pochybovat a (a podle toho i jednat) a neuhynulo mi zatím žádné. Pokud je pravda o tom, že je to tak jednoznačné (dobrý včelař léčí tak jak nařizuje SVS a má včely, špatný neléčí podle SVS a nemá je), tak se mám na co těšit. (Doufám že i v příštím roce budou podpory na úhyny:-) )

Karel

Radim Polášek napsal:

To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev a oni museli vzít
kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak 2 - 3.
...............

To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9. zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi nahlásil do žádosti?

V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k 1.9. obsedají nejméně 7 rámků 39x24.

Nebo je někde psáno něco jiného?

Radek Krušina

Příteli, když musíte spolupracovat s někým, s kým jste jinak na kordy a kdo
se chová absolutně nevypočitatelně, tak si dáváte pozor, aby jste mu nebo
jim nedodal žádnou další munici. Takže když se stalo, že během doby od
nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
dotace patřičně snížil. Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni
nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně
kontrolu stran dotací.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2008 3:30 PM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


> Radim Polášek napsal:
>
> To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev
a
> oni museli vzít
> kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
> byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
> buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
> 2 - 3.
> ..............
>
> To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9.
> zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi
> nahlásil do žádosti?
>
> V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k
1.9.
> obsedají nejméně 7 rámků 39x24.
>
> Nebo je někde psáno něco jiného?
>
> Radek Krušina

Radim Polášek napsal:

>Takže když se stalo, že během doby od
nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení dotace patřičně snížil.
>Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
..............

No právě o to mě šlo.
To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.

Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání dotace je stav k 1.9.
I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak alespoň částečně obsedají 7 rámků.
Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak nevyplývá.

Radek Krušina

NENÍ NAPSÁNO obsednutí ale zimování nejméně na 7 rámcích k 1.9
Jak je vidět kdo myslí něco vymyslí A také je vidět jak je v nás zakořeněno vymýšlet proč něco nejde obraťe svoje myšlení pozitivně a vymyslete jak to udělt aby to šlo . NETÝKÁ SE TO JEN DOTACÍ!!

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 16:58:42
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >Takže když se stalo, že během doby od
> nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> dotace patřičně snížil.
> >Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny,
> že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
> .............
>
> No právě o to mě šlo.
> To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.
>
> Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání
> dotace je stav k 1.9.
> I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
> Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak
> alespoň částečně obsedají 7 rámků.
> Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak
> nevyplývá.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Děkuji za zastání :-)

Další věc je že naprosto nefunguje spolupráce mezi ČSV se státní vet. správou. než se rozhoupou tak je většinou pozdě.
Nevím proč se strhávají příspěvky na svaz, když se z toho pak nezaplatí těch 5 nejduležitějších lidí v základní organizaci. Kdyby z toho něco měli a né jenom starosti tak by to taky fungovalo jinak. Což je pro mně jako zajmového včelaře důležitější než nejaký bafuňáři na svazu.
Jen tak pro zajímavost náš nákazový referen ještě 2.8. nevěděl jestli se bude léčit gaboném a pak ho najednou měl kolem 15., ale nějak zapoměl obvolat všechny včelaře takže já jsem ho do včel vkládal až 1.9. Je mi jasný že my budete tvrdit že zajímat se má včelař, ale pokud se bude každý zajímat sám tak by se taky mohlo stát že jednomu človeku bude volat 60 lidí najednou a pokud se sním nedomluví tak by mohli všichni volat na OVS že chtějí povolit léčení a pak zase bude těch 60 lidí schánět vetrináře a chtít recept aby si mohli sámi léčivo koupit v Dole. Tak ať tedy rovnou uvolní trch s léky a ať si proti varoáze každý léčí podle sebe a pak je to teprv zodpovědnost na každým včelaři.

MĚLI TĚ POSLAT DO PATŘIČNÝCH MEZÍ.Dotace 1.D se vyplácí za období k 1,9.Včely již svoji práci udělaly a za ni je odměna. Stav po prvním nemá na nic vliv, nebo tvoje včely opylují i v zimě? 1.D není na zimování ale za opylení v uplynulé sezoně. Těch sedum rámečků předpokládá ze ji byly schopny již po valnou část sezony dělat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 15:53:08
> ----------------------------------------
> Příteli, když musíte spolupracovat s někým, s kým jste jinak na kordy a kdo
> se chová absolutně nevypočitatelně, tak si dáváte pozor, aby jste mu nebo
> jim nedodal žádnou další munici. Takže když se stalo, že během doby od
> nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> dotace patřičně snížil. Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni
> nastaly ve výboru změny, že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně
> kontrolu stran dotací.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 10, 2008 3:30 PM
> Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
>
>
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > To bylo řevu na mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev
> a
> > oni museli vzít
> > kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
> > byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
> > buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
> > 2 - 3.
> > ..............
> >
> > To sis příteli až při vyplácení dotace dodatečně uvědomil, že jsi k 1.9.
> > zazimoval jiný počet včelstev obsedajících 7 a víc rámků 39x24, než jsi
> > nahlásil do žádosti?
> >
> > V metodice je psáno, že dotace se dává na včelstva zazimovaná, která k
> 1.9.
> > obsedají nejméně 7 rámků 39x24.
> >
> > Nebo je někde psáno něco jiného?
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

omlouvám se není napsáno po 1.9 ale k 1.9.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 10.9.2008 18:03:11
> ----------------------------------------
> NENÍ NAPSÁNO obsednutí ale zimování nejméně na 7 rámcích k 1.9
> Jak je vidět kdo myslí něco vymyslí A také je vidět jak je v nás zakořeněno
> vymýšlet proč něco nejde obraťe svoje myšlení pozitivně a vymyslete jak to udělt
> aby to šlo . NETÝKÁ SE TO JEN DOTACÍ!!
>
> pEPAN
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> > Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> > Datum: 10.9.2008 16:58:42
> > ----------------------------------------
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > >Takže když se stalo, že během doby od
> > nahlášení po vyplácení dotací mně některá včelstva zeslábla nebo uhynula
> > více, než jsem počítal a měl rezervu, tak jsem počet včelstev pro vyplácení
> > dotace patřičně snížil.
> > >Vůbec nemám jistotu v tom, nebo jsem neměl, loni nastaly ve výboru změny,
> > že někdo z výboru ZO zvedne telefon a pošle na mně kontrolu stran dotací.
> > .............
> >
> > No právě o to mě šlo.
> > To by tam přece tu kontrolu museli přece poslat 1.9.
> >
> > Z metodiky, jak jsem ji četl, mi vyplývá, že rozhodující pro přiznání
> > dotace je stav k 1.9.
> > I to obsedání rámků je přece myšleno ne v zimním chumáči.
> > Podle mě jen ty nejsilnější včelstva v chumáči zabírají 8 uliček, a tak
> > alespoň částečně obsedají 7 rámků.
> > Ale že by to byly uličky v zimním chumáči, podle mě z metodiky nijak
> > nevyplývá.
> >
> > Radek Krušina
> >
> >
> >
>
>
>

No oni mě posílali do patřičných mezí mnoho let. Vždycky když jsem na schůzi
v diskuzi s něčím vystoupil. Lidi, co byli ve výboru už od doby, kdy jsem
před necelými 20 lety z výboru odcházel. Stačilo mi to odkazování na
schůzích, nechtěl jsem ještě poslouchat další narážky a kdovíco stran
dotací. To, že ty dotace jsou za uplynulé období a ne za následující, by
nejspíš bylo úplně jedno. Ovšem je docela možné, že už je po problému, čas
udělal svoje a příslušní lidé už ve výboru nejsou, tak jsem na to trochu
zvědav.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2008 6:17 PM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


MĚLI TĚ POSLAT DO PATŘIČNÝCH MEZÍ.Dotace 1.D se vyplácí za období k
1,9.Včely již svoji práci udělaly a za ni je odměna. Stav po prvním nemá na
nic vliv, nebo tvoje včely opylují i v zimě? 1.D není na zimování ale za
opylení v uplynulé sezoně. Těch sedum rámečků předpokládá ze ji byly schopny
již po valnou část sezony dělat

Pepan

Příležitost byla před volbami a pokud vím ta I2J byla silou umlčena. Koho jsme si zvolili, toho máme.

A víme skutečně jistě že nemají??? Na druhou stranu, obnova včelího díla s periodou dvou roků má zcela jistě pozitivní vliv na zdravotní stav včelstev. Dosavadní a ve starší včelařské literatuře doporučená praxe obnovy díla v jedné třetině p l o d i š t ě je skutečně nedostatečná. Používání starého zčernalého díla (někdy i po předcích) i když jen do medníků je zločinem, který včelař páše na svých včelstvech. Přesto si nedokážu představit, že včelstvo obnoví v průběhu včelařského roku polovinu díla. Alespoň mě se to nikdy nepodařilo. Při extrémě dobrých snůškových podmínkách mi včelstva obnovila dílo ze 40-ti %. Jinak ale běžně každým rokem je 30-ti procentní obnova díla v celém úle (nikoli jen plodišti) reálná i v horších snůškových podmínkách. Je však možné, že v krajině přetékající medem včelstva dokáží 50% díla obnovit.
V každém případě je článek pozoruhodná práce a měl by ji nikoli přečíst, ale prostudovat každý včelař a především se dle navozených poznatků řídit.
Pepča

Jsem zděšen, co tu na diskusi čtu v otázce léčení včelstev na varoázu. Letos bylo pro všechny povinné natírání plodu na jaře, alespoň u nás. Tuším, že to bylo povinně po celé republice. Taktéž použití Gabonu bylo preventivně nařízeno povinně. Gabon se vkládá do včel dle dr. Kamlera v době mezi 20.7 až 20.8. Nejlépe ihned po vytočení medu. Letos i loni to mohlo být hned počátkrm července. Nákazový referent nevěděl 2.8., zda se bude u vás používat Gabon. Nechápu !!! Jeho použití nařizuje jednak SVS a jednak místně příslušná KVS a to už někdy v květnu. Letos to bylo povinné, tak nad čím zdravotník přemýšlel ??? Pokud se aplikuje počátkem července, v druhé polovině srpna může dojít k reinvazi a je nutné Gabon aplikovat ještě jednou. Je možné požít ten samý, ale dávat zpět ten samý, který ve včelstvu byl. Aplikace Gabonu 1.9. nahrazuje již první fumigaci a neslouží k ochraně ziních včel. Ty jsou, je-li tam roztoč,již poškozené a jsou z nich včely krátkověké !! Nevím nad čím přemýšlíte. Pokud se vám množí roztoč v půlce července, máte jít za veterinářem, toto mu sdělit a chtít předpis na Gabon. Rád bych viděl veterináře, který vám nedá předpis. A Dol, dle tvrzení léčivo odešle obratem a můžete ho do včel okamžitě dát. Dále nevím proč by mělo 60 lidí volat na SVS. Léčí všichni stejně v ZO i v okrese. Takže je to úkol pro zdravotníka, ale musí mu to někdo říci. ČSV nikomu nebude organizovat léčení. To si dělá každý sám, dle konkrétní situace. Vy chováte včely, Vy se o ně staráte, Vy je léčíte atd. Nedovedu toto pochopit. Každý, kdo má doma prase a nežere mu, hned volá veterináře. Proč to nedělají včelaři ? Vy, když máte přemnožené roztoče máte volat zdravotníka a ten za všechny kontaktuje veterináře. A uvolnit trh s léčivy ??? Pro Bůh jenom to ne. Někteří aktivní jedinci by léčili i prázdné úly z venku, nemluvím o dávkování, dodržování termínů, rezidua v medu, rezidua ve vosku a odtud je jenom krok k rezistentnímu roztoči. A jsme tam, kde jsou Amíci. Když jsém to četl, vaše ZO jste adepti na další hromadný úhyn na jaře příštího roku. Děláte přes kopírák to, co dělali loni jiní, co letos zavčelují. Čtěte návody na léčivo a pozvěte si na přednášku dr. Kamlera nebo ing. Titěru, aby všechny poučili o postupech léčení. Je k tomu i DVD.

Někdy mi bývá z diskusí a nejen včelařských velmi divně.Každý svůj názor prosazuje za jediný správný a zevšeobecňuje .Naše ZO je velká - dokonce má včelstev více než 17 okresů a základních organizací na okrese je 9.Máme problémy především s jednotlivci a do čela je třeba si zvolit takové lidi, s kterými lze komunikovat a jsou tam z přesvědčení o věc a ne pro peníze. O domluvu se musí snažit obě strany.A nyní k některým věcem.
Dotace jsou potřebné a také správné a dalo by se říci za službu veřejnosti - opylování. Přiznat nižší stav je většinou běžné a někteří včelaři opravdu vrací peníze, když jim včelstva od srpna do výplaty uhynula, ačkoliv mají na ně nárok.
Dotace se opravdu vyplácí v plné výši, k tomu slouží listina, kterou podepíše. Členské příspěvky, vyšetření měli, léčivo a léčení a další služby jako poštovné... může zaplatit z jiných peněz a peníze z D1 si může schovat U nás zaplatí každý včelař 40 Kč na poštovné, pro bafuňáře na odměny, pronájem mistností / a to platíme 400Kč na hodinu/.. 20 Kč na měl a léčivo přesně kolik si objednal /30%/.Funkcionáři včetně důvěrníků to dělají poctivě a obětavě.Snaha o zneužívání a podvádění se vždy vyskytne, ale je to v rámci 50tisíc včelařů opravdu nepatrná část, jsou to jednotlivci a nemusí se vést taková diskuze jakoby to dělali všichni.
Nevím,proč píšete, že nečleni sponzorují ZO, já zase píši, nevím proč by členi ČSV měli sponzorovat nečleny, proč by za ně měli platit poštovné, léčivo, vyšetření měli, důvěrník platil cestovné...
Komisionelní léčení nespatřujeme v tom, že budemě dělat nádeníka někomu, zač je sám podle vyhlášky či zákona zodpovědný, ale přísně dohlédneme, aby to chovatel udělal tak jak má, aby měl včas léčivo a pod Léčení nenařizujeme, ale snžíme se , aby chovatel vše dělal z vlastního přesvědčení, že dělá dobro pro vlastní včely. Bez nařízování jsme měli úhyny do 10%, tedy v rámci normálu.Na př. Gabon a Formidol jsme vydávali včelařům 6. července a 5. června jsme ho objednávali ve VÚVč a podávali objednávku peněz na 70% dotaci na základě objednávek samotných včelařů/ tak jak říká vládní nařízení k dotacím/.
Mrzí nás, že naši včelaři nemají nárok na dotaci D1d. Ale nějaké rozhodnutí bylo třeba přijmout, bereme na vědomí.
S KVS OI je třeba spolupracovat , ne čekat na nařízení. Je to opět otazka komunikace.Jak to bude vypadat v létě, víme hned po vyšetření zimní měli.
Závěr: vše je v lidech.

Pane Tichý, můžete to trochu rozvést? Já se s touto otázkou dokáži vyrovnat a rovnou navrhuji nějakou náhradu za snahu s dotacemi. Obtěžuje mne ale, jestli místo normální konverzace okolo tohoto slyším právě ten Váš zmíněný nářek.
Dle toho co mohu zjistit okolo plateb ze včelstev člena ČSV (případy s umístěním na území jiných ZO) je pro každou ZO výhodnější komunikovat s nečlenem ČSV než odjinut z ČSV, od kterého si už ani nemůže vzít jen tak nějaké peníze.

Co jste chtěl tedy tímto říci?
.............
Nevím,proč píšete, že nečleni sponzorují ZO, já zase píši, nevím proč by členi ČSV měli sponzorovat nečleny, proč by za ně měli platit poštovné, léčivo, vyšetření měli, důvěrník platil cestovné...

Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV. Dotace jsou také pro tebe velíce jednoduchou záležitostí. Z internetu si vytiskneš žádost a tu odevzdáš v některé ZO a pak se jdeš pro peníze a to je vše. Snad si nemyslíš, že ten kdo dotace dává, že bude jednat s "X" počtem neorganizovaných včelařů, uvědomte si, že nejste pro ně partnneří. To si pak založte OS pod nějakým názvem. Souhlasím s tím, že v dotacích je doslovně bordel. Včelař se o včely nestara. Na jaře nahlásil kolik měl včel. Pak nachytal několik rojů a na dotace má nárok a to by rozhodně nemělo být. Kontrolovat takové včelaře není vůbec jednoduché, jakým způsobem a kdo ? Pak zůstává pouze to čestné prohlášení.
Někde jsem četl, že ministr zemědělství nařídil zpracovat nějakou metodiku na dotace a ta by měla zahrnovat také podmínku, že včelař musí léčit a o včely se řádně starat. Vím, že to nebude jednoduché uvést do praxe.

Když bude skutečně "potřeba" včelaře kontrolovat, to znamená až někdo bude
chtít v tom udělat pořádek, tak příslušné peníze budou uvolněny a za ně se
vždy někdo najde. Neoplocená stanoviště mimo obec dokonce bude možné z
vnějšku zkontrolovat i úplně bez vědomí a účasti včelaře. Stačí, když se
budou uvádět GPS souřadnice stanoviště, ty se dají získat bez problémů z
internetových map a jimi je místo určeno s přesností na desítky metrů. Takže
záměny stanovišť nebo problémy s jejich vyhledáním kdesi v lese už
neexistují. Jeden člověk tak může zkontrolovat za den desítky stanovišť.
Stanoviště na oploceném soukromém pozemku přirozeně bude třeba zkontrolovat
za účasti včelaře nebo majitele pozemku, atd, to bude zdržovat. Taky když
bude politická vůle, prosadí se takové změny data, ke kterému budou dotace
vypláceny, že počet včelstev bude skutečně kontrolovatelný a včelaři bude
možné dokázat, že k příslušnému datu +- třeba 14 dní skutečně měl nebo neměl
příslušný počet včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 8:39 AM
Subject: Re: Dotace, léčení a ve kolem


> Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to
> pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV. Dotace jsou také
> pro tebe velíce jednoduchou záležitostí. Z internetu si vytiskneš žádost a
> tu odevzdáš v některé ZO a pak se jdeš pro peníze a to je vše. Snad si
> nemyslíš, že ten kdo dotace dává, že bude jednat s "X" počtem
> neorganizovaných včelařů, uvědomte si, že nejste pro ně partnneří. To si
> pak založte OS pod nějakým názvem. Souhlasím s tím, že v dotacích je
> doslovně bordel. Včelař se o včely nestara. Na jaře nahlásil kolik měl
> včel. Pak nachytal několik rojů a na dotace má nárok a to by rozhodně
> nemělo být. Kontrolovat takové včelaře není vůbec jednoduché, jakým
> způsobem a kdo ? Pak zůstává pouze to čestné prohlášení.
> Někde jsem četl, že ministr zemědělství nařídil zpracovat nějakou
> metodiku na dotace a ta by měla zahrnovat také podmínku, že včelař musí
> léčit a o včely se řádně starat. Vím, že to nebude jednoduché uvést do
> praxe.

Radime to je síce pravda na tom stanoviští někde v lese pokud nebude oplocené, ale dívat se přímo do úlů zda jsou tam včely je už problematické. Na stanoviští může mít postaven x počet úlů, ale včely tam nemusí být. V letě se to pozná dobře, ale teď pozdějí už hůře. Těch volných stanovišť až tak moc není.

Pepa:>Gusto. Když někdo uvede ČSV, ty máš zbytečně hned ruce nad hlavou. Je to pouze opravdu tvá věc či budeš a nebo nejseš členem ČSV.<
..........

Co Tě žere Pepo? Má snaha sdělovat zkušenosti okolo komunikace s ČSV? To jsou psané životní zkušenosti. Jestli mají někoumu co říci, tak určitě zájemcům a chovatelům s mnoha včelstvy na mnoha stanovištích. Nic určitě pro Tebe.

Dobrý den Pane Křapka,
věc se má tak, že vlastě pro tlumení nákaz není třeba aby byla vystavěna polovina díla. To proto, že nám jde o jednorázový zimní přesun zimního hroznu na čisté dílo. A v zimním období hrozen obsedá tak polovinu nástavku, další 2-3 panenské plásty může včelař skladovat pro brzké jarní rozšíření a pak pokračovat mezistěnami:8-10 panenských plástů vystaví každé zdravé včelstvo. Polovinu díla tedy snadno obnoví dvouprostoroví včelaři. Divoká včelstva žijí na menších plástových plochách a tak jim obnova poloviny díla problém nečiní-viz obrázky. Pokud jde o mor u volně žijících včel, pak mi jeden veterinář tvrdil, že se poznatek o rezistenci volně žijících včel roky učí na Vysoké veterinární škole v Brně. Oslovil jsem již (zde nejmenovaného) pedagoga, který toto prý učí se žádostí o vyjádření. Ale je dosud (si 3 týdny) ticho....proč asi? Každopádně MVDr. Hovorka na jehož článek odkazuji byl také osloven a necítil potřebu tento svůj výrok zdraví volně žijících včelatev jakkoli dementovat. Nebylo by špatné, požádat ho o vysvětlení. Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!), jde o kategorický výrok který nepřipouští jiné verze vysvětlení. Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L

R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
..........

Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých "ozvěn" organismu na vnější okolí.

Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství, tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a odnesli si do úlu.

Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření" dutiny. (před zimováním)

Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem, může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele včelstev?
Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost - selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě, jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.

To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou sociologickou schopnost na časové ose při výběru.

Ještě je nutné brát v úvahu bariéru vzdálenosti. Př. unás bylo před 20 roky 12 včelařů a asi 60 včelstev dnes je nás 6 apočet včelstev 76 proto je také ryziko přenosu chorob mnhem větší u divokých rojů je mezi jednotlivými včelstvy mnohem větší vzdálenost počítaná nejméně na stovky metrů a v chvech jsou to decimetry

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazde <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 11.9.2008 10:08:18
> ----------------------------------------
> R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
> .........
>
> Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého
> názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých
> "ozvěn" organismu na vnější okolí.
>
> Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval
> u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané
> mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství,
> tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou
> nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují
> (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a
> odnesli si do úlu.
>
> Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj
> takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou
> tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření"
> dutiny. (před zimováním)
>
> Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem,
> může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele
> včelstev?
> Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé
> může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost -
> selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít
> přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který
> přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen
> převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě,
> jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.
>
> To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické
> jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou
> sociologickou schopnost na časové ose při výběru.
>
>
>

Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
--------
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Můj názor:
V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci, hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po lese:-)
V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz očistí.

Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A převčelováním určiých míst.

To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.

Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let likvidovat.

Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.

Karel Jiruš

Souhlas. Já si myslím, že dřívější chovy v zadovácích byly zdravější a
odolnější než leckteré dnešní intenzívní chovy v nástavcích. Před 20 - 40
lety kdysi bylo obvyklé, že včely měly přirozenou snůšku v přírodě až do
poloviny, konce srpna, dostatek sladiny a pylu. Dnes v nástavcích někde
včely trpí hladem už v červenci, proto se už v červenci začíná s krmením
cukrem. Je to věc diskuze, ale myslím si, že taková stanoviště jsou mnohem
více převčelenější než ty dřívější. Včely jsou až o 2 letní měsíce déle na v
podstatě umělé potravě. Možná že taky nárazové krmení velkého množství
roztoku svým způsobem snižuje odolnost. Taky mezi krmeními, když není nějaká
trvalá, třeba i menší snůška, včely intenzívně slídí a o to lépe najdou
nějakou dutinu se zbytky medu a vonící propolisem, popřípadě se vzájemně na
stanovišti vylupují a tím rozšiřují nákazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 11:14 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
> --------
> V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci
> zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém.
> Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."
>
> Můj názor:
> V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí
> většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci,
> hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají
> sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo
> neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po
> lese:-)
> V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
> A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz
> očistí.
>
> Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
> o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které
> včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A
> převčelováním určiých míst.
>
> To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním
> zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A
> problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale
> nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.
>
> Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po
> stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z
> odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let
> likvidovat.
>
> Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
> Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.
>
> Karel Jiruš

R. Linhart...Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!)...
__________________________________________

Prý? Potom byste asi měl vědět jakým výzkumem a kde jsou jeho výsledky. Pokud tedy chcete na těchto informacích typu "jedna paní (pardon veterinář :-)) povídala" stavět pseudovědecké články o imunitě včel. Jinak si pletete pojmy s dojmy.

Vloni jsem viděl krásné včelstvo s nově vystavěnými bělounkými plásty a skončilo v ohni - diagnoza Mor v.p. Závěr?: Mor dostávají včelstva s novým dílem. Samozřejmě je to blbost.

Ale nic ve zlém, názory můžeme mít každý jakékoli, ale neměli bychom je vydávat za vědecké závěry.

Souhlasím s názorem Karla:
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Aby nebyla mýlka, s pravidelnou obměnou díla ve včelách samozřejmě souhlasím, extrém je norské zimování, ale nemusím k tomu mít za sebou žádné vědce.

Vážení přátelé,přiznávám že nevím jakým výzkumem bylo potvrzeno že včely mor nemají a není to moje chyba. Já jsem zdroj této informace uvedl a musíte uznat že nejde o zdroj ledajaký, nýbrž vysoce důvěryhodný. To že není třeba vědeckého přístupu si také nemyslím. Jak sami vidíte, nejde tu jen o míru obnovy díla, nýbrž také o zcela jiný systém. Je rozdíl přidávat nové plásty mezi staré a nebo nechat jednorázově včely přejít na dílo nové! To že mohou také včelstva na panenském díle dostat mor je možné-proč také ne? Pokud si z mrtvého včelstva zárodky po milionech donesou, mohou onemocnět. Plane z toho snad že je tato metoda bezcenná? Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.

Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.
----
Nechci hnidopyšit, ale včely se nenakazí, protože mají proti sprám MVP obranyschopnost.
Larvy se nakazit asi budou moci, ale pravděpodobnost kontaminace jejich potravy bude v případě existence spor ve starém díle určitě menší.

Takto (jak navrhujete) některá včelstva zimuji, ale omlouvám se jim. Ne proto, že světlé dílo je studené, ale protože v něm je minimum pylu.
Raději podstavuji zkombinované nástavky - mezistěny + starší plásty ze spodních nástavků a na nich pak včely zimují. Jsou naplněné pylem.
Zřejmě i dobrá výživa má vliv na odolnost larviček.

Problém je, že podle výzkumů existuje určitá hranice infekčního tlaku, od které podlehla všechna včelstva v pokusu. Pod touto hranicí byly velké rozdíly podle původu včelstev. Tak nějak jsem pochopil jednu přednášku Ing.Čermáka.
Takže to, co je pod touto hranicí můžemne trochu ovlivnit sami.
Aby nebyl ten smrtící inf. tlak - tedy nějaké silně pozitivní stanoviště stále doplňované "starostlivým" včelařem, to už je spíše o systému.
Osobně si myslím, že ani tak nepřibývá moru, jako objeveného moru. Díky většímu zájmu o problém, lepší diagnostice (z podložek) atd. A vzniká ztoho nový problém - nastupují noví fanatičtí Koniášové, co by nejraději pálili preventivně i zdravá včelstva. Rozum ustupuje zásadám.

Karel.

Vazeni pratele,

jeden pritel ze Zo mne pozadal, zdali bych mu nezjistil ,
zda nekdo z prodejcu matek nema jeste 3-4 ks volne sparenych matek na prodej.

Vim, ze to tu nekteri ctou, takze pokud mate, poslete mi prosim tel. kontakt (
na email ) - predam.

Dekuji.

Honza

Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu.Tolik mšic i na 3 letém dřevě jsem v tuto dobu nikdy neviděl,škoda že to v neděli skončí.

Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky.R.Linhart

Páči sa mi, že pre včelstvá žijúce svojím vlastným životom v dutinách stromov alebo iných dutín nepoužívate termín "divoká včelstvá, slov.divoké včelstvá, ale termín "voľne" žijúce včelstvá. Predsa sú to geneticky tie isté včelstvá, ako "domáce" včelstvá, žijúce vďaka človekovi žijú v úľoch, ktoré im ponúkol.

K vývodom autorom mám niekoľko pripomienok, stačí keď uvediem aspoň dve:

- možno som zle čítal, ale tvrdiť, že obnova diela v prírode zabezpečila včely v prírode proti ich zničeniu včelími chorobami npr. stavbou včelieho diela vždy pod starým dielom, teda smerom dole. Konajú tak pudove, čím chránia prostredie aj stavbou nového diela, čím sa tlak spór MVP znižuje- riedi. Skôr platí, že včelstvo po zaplnení dutiny včelím dielom, po 2-3 rokoch dutinu opúšťa (rojí sa až do sebazničenia) a dielo aj so spórami dokonale zlikviduje víjačka a dutina môže prijať nové včelstvo a potom je nezmyselné tvrdiť, že včelstvá v prírode sú prosté MVP.

-obnovu diela v úľoch som praktizoval už pred 35 rokmi, keˇtúto 100=-nú metódu odporúčali "pokrokoví" včelári doporučovali. Plodisko sa presúvalo 40-50 dní pred hlavnou znáškou "hore" a debnička sa podložila vystrojená debnička
Ms a včely sa mali "pretrhnúť" pri ich stavbe. Nestalo sa tak ani vtedy keď som včely povzbudzoval dávkami cukrového roztoku, preto som s tým skončil a nielen ja. Po týchto skúsenostiach som zmenil taktiku a pri vkladaní Ms preložím M do debničky vystrojenej MS a od plodiska oddelím materskou mriežkou a včely či chcú alebo nechcú Ms vystavajú. Taká je skutočnosť.

- potom kde sa tie typické choroby vlastné včelám vzali? Hádam nechcete veriť tomu, že včely ako také pred érou osádzania včiel do úľov boli bez chorôb?

Je to skôr na smiech, ako to brať pravdivé tvrdenie. Choroby či už žili včely v dutinách, pod skalnými prevismi a či voľne na stromoch, trpeli ako každý tvor chorobami typickými pre jednotlivé skupiny a tieto choroby si preniesli i u do lepšieho prostredia (samozrejme z ľudského hľadiska).
Plne súhlasím s poznámkou G. Pazderku, ktorý poznamenal, že včelie chovy najviac ohrozuje človek, ktorý sústredil na jedno miesto oveľa viac včelstiev (dedina), ako je pre včely zdravé (veľká konkurencia na potravu).

Už pred 20 rokmi som na tento fakt upozorňoval v článkoch o význame prostredia, v ktorom včely žijú. Zdá sa, že v stredoeurópskych pomeroch, kde dediny sú npr. na Slovensku v priemere vzdialené od seba 2,2 km, sa nedá dosiahnuť dostatočnú izolovanosť včelníc, aj z dôvodu, že nie každom mieste sa dá pre každého včelára nájsť.

Pred 17 rokmi som praktizoval technológiu chovu včelstiev v troj až štvor nadstavkovej zostave. V každom včelstve na včelnici (v tých časoch 50-60 kmeňových včelstviev) som rok čo rok (celkom 14 rokov) nechal vo včelstvách vystavať nové plodisko úľa B 10, zároveň každý rok som vytavil 10 ks trojročných plástov. A výsledok? Ku koncu tejto neustálej práce s výmenou plástov, včely začali hynúť na (nosema cerané) na krásnych nových plástoch. Teraz včelám dám v každej sezóne tri Ms a nič sa nedej. Akurát som si zjednodušil namáhavú prácu s prípravou nových a vytápaním trojročných plástov. Teraz je OK. Konečne mám čas aj pozorovanie včiel.

Dnes ráno byla snůška z dubu.Tolik mšic i na 3 letém dřevě jsem v tuto dobu nikdy neviděl,škoda že to v neděli skončí.

To ale ešte neznamená (výskyt vošiek), že budú produkovať aj medovicu. A ak, k znáške sú potrebné aj včely. V úľoch samozrejme sú, ale sú to mladé a dlhoveké včely. Škoda by ich bolo do zimy zničiť, prípadne skrátiť životnosť. Nechajme to na prírodu.

Sršeň:
Počasí se zbláznilo.Dnes ráno byla snůška z dubu....
----
To jsem rád že to čtu. Už jsem myslel, že blázním já.
Napřed jsem si myslel, že jde o loupež, tak jsem vše pozužoval.
Pak jsem si myslel, že ty moje někde loupí a vraždí.
Ale na to, to trvalo moc dlouho.
Přistávaly s těžkými zadečky, s pylem jich bylo velmi málo.

Ale tady to trvá už dva týdny. Možná déle, protože jsem krmil a bylo mi divné, že kolem některých je takový bzukot. Včera jsem byl doma už kolem třetí a úplně mě to vyděsilo když jsem to slyšel. Hukot jak v čevenci.

Škoda, že jsem si neoznačil ty aktivní.

Karel

Pane Pazderko, nebudu odpovídat a nic rozvádět. Nebyl bych stejně pochopen. Diskuze se mi v mnohém nelíbí pro zaujatost proti ČSV. Možná, že existuje mnoho nedostatků, ale bez ČSV by v podstatě byl již konec včelaření.Zůstalo by jen několik velkých včelařů, ale to sem nepatří.
V naší ZO žijeme s drtivou většinou chovatelů včel,tedy včelařů organizovaných i neorganizovaných v souladu. Domnívám se, že při návštěvě včelína byl bych vřele přivítán a byl nucen přijmout i pohoštění a většinou by se chtěli pochlubit svými včelstvy i praxí i zařízením a nic by nezatajovali. Věřím jim..Ovšem existují také bordeláři, ale nejsou závistiví, nepodvádí a ten svůj pořádek berou jako normální ve včelíně, dílně,autu a možná i v kuchyni.
Sponzorování byla odpověď na příspěvek KaJI, ale po znovupřečtwní jsem zjistil, že jsem ho špatně pochopil.Domnívám se, že řada rozporů způsobují peníze.Dotace se skutečně všude vyplácí do haléře či dnes do koruny, nepřekrucujte skutečnost.Členské příspěvky a další poplatky se musí zaplatit , a je mi jedno, zda z vydaných peněz nebo jiných, které má v peněžence - peníze jako peníze.Uvedl jsem, jak v naší ZO vybíráme peníze pro ZO / nepíši o členskkém příspěvku do Prahy, svépomocném fondu..200 + 16 Kč/.Včely nejsou členy naší ZO, proto nevybíráme poplatky na včelstvo v žádné výši. Každý včelař, kterému poskytujeme služby zaplatí 40 Kč, to je vše. Ostatní si každý zaplatí podle skutečnosti - např. 25 za měl, 9 za Varidol,13 za pásky,, za včelařský zájezd
podle km,za aerosol podle domluvy s dotyčným pracovníkem, když máme schůzi, neplatíme žádné nechutné guláše ani řízky, ale když si dá pivo nebo něco jiného, platí osobně a hned.Tedy na odměny, poštovné, pronájmy nám opravdu stačí těch 40 Kč a to ode všech ,ať má jedno nebo 300 včelstev.
S panem Ferdem v řadě věcí souhlasím. Ale nejsem s Vámi zajedno, že ve včelařství je český absurdistán.
Další připomínka: jistě to bylo správně myšleno, ale fumigace se nedělá aerosolem.Fumigace i aerosol jsou samostatné způsoby léčení, za určitých podmínek zcela se stejným účinkem.Byl bych rád, kdybychom se méně pomlouvali, méně si záviděli a více včelařili, napravovat nedostatky ano, ale také ukazovat dobré věci a příklady.

Příteli Tichý,
děkuji za upřímný popis situace u vás v ČSV. V zásadě je to u nás z mého pohledu stejné. To je také důvod, proč setrvávám v organizaci. Jakmile by se situace zhoršila nad snesitelnou mez, vystupuji z ČSV, tak jako jsem v klidu odešel ze ZO, s jejímiž způsoby fungování jsem nesouhlasil a finančně ji odmítl podporovat. Vážím si nečlenů, solidních včelařů, stejně jako členů a nedělám u nich žádné rozdíly na rozdíl od některých funkcionářů ČSV. Na horší včelaře i nečleny je potřeba po dobrém působit. Je jich zanedbatelné procento a tak nám snad ani nestojí za to je nějak "kasírovat" za naše služby - odměnou nám by měl být jejich respekt k práci organizace, a vědomí, že jsme pro ně užiteční při zajišťování léků, dotací a spolupráce se SVS. Nesetkal jsem se zatím s nějakým nepřátelstvím a bráněním v přístupu ke včelám. Vyhlášky a sankce SVS jsou jako visící hrozba, která není vyplněna.

Souhlasím, že naše včelařství není český absurdistán, a je takové, na jaké úrovni jsou lidi. Většinou je to dobré a výjimky jsou všude na světě. Kdo seje vítr, sklízí bouři a akce vyvolává reakci. Lidi ze ZO by ale měli být ti moudřejší co mají do jisté míry pochopení.

Mám k tomu Vašemu popisu jen pár připomínek.
1. Bordelář je dosti vágní termín. Co je pro jednoho solidní pořádek, pro druhého to může být "bordel". Nejsou nikde definovány konkrétní minimální požadavky na vedení chovu.
2. Léčiva a vyšetření měli by se měla asi správně účtovat bez přirážek. Jinak by to byl prodej se ziskem a problém s daněmi (nevím). Služby by se měly oddělit a zahrnout do členského příspěvku pro ZO nebo sponzorského poplatku za služby.

================================

Tichý (80.188.56.170) --- 11. 9. 2008
Vztahy mezi včelaři, kteří si říkali dříve přátelé.

Pane Pazderko, nebudu odpovídat a nic rozvádět. Nebyl bych stejně pochopen. Diskuze se mi v mnohém nelíbí pro zaujatost proti ČSV. Možná, že existuje mnoho nedostatků, ale bez ČSV by v podstatě byl již konec včelaření.Zůstalo by jen několik velkých včelařů, ale to sem nepatří...................
............

Souhlasím. U nás je to stejné. Zřejmě je to o přístupu lidí. Jednou ročně objíždím členy i nečleny při léčení aerosolem a všude vřelé uvítání. Pak vidím, kolik má kdo včel, v jakém pořádku a pokud je někde nedostatek, vždy se domluvíme. A nikdo u nás nechová včely, aby fingoval dotace. Příspěvky taky vybíráme na člena, ne na včely, protože je to nesmysl. Oběd ale na výroční schůzi platíme. Každý má možnost přijít.
Tonda

>V naší ZO žijeme s drtivou většinou chovatelů včel,tedy včelařů organizovaných i neorganizovaných v souladu. Domnívám se, že při návštěvě včelína byl bych vřele přivítán a byl nucen přijmout i pohoštění a většinou by se chtěli pochlubit svými včelstvy i praxí i zařízením a nic by nezatajovali. Věřím jim..Ovšem existují také bordeláři, ale nejsou závistiví, nepodvádí a ten svůj pořádek berou jako normální ve včelíně, dílně,autu a možná i v kuchyni.

Vážení včelaři,
vidím sice že v zásadě s nosnou myšlenkou souhlasíte, ale máte některé výhrady. Pokusím se krátce reagovat. Předně nemohu za to, že MVDr. Hovorka neuvádí nic bližšího o výzkumu který dle jeho článku potvrdil, že volně žijící včelstva nemají mor. Já zdroj této myšlenky uvádím (jeho článek)a je na něm, aby uvedl kde k této informaci přišel.Ostatně měl to formou citace učijnit ve svém článku již dávno... Pokud se to ale učí i na veterinárních školách jako fakt, asi to pravda bude a je to na pováženou! To že je třeba za každou cenu obnovit polovinu díla neberte doslova. To se týká úlů dvouprostorových a včelstev volně žijících-tam to funguje, díky malé plástové ploše. U vícenástavkových úlů to včely logicky nedokáží! O to ale vůbec nejde. Zimní hrozen při postupu za zásobami využívá tak polovinu plástů nástavku. K ozdravnému přesunu tedy stačí nějakých 7-8 panenských plástů. Ty další dva mohou být doplněny formou mezistěn po zahájení stavby v jarním období. Tak snadno včely převedeme kompletně na panenské dílo. Je to metoda lepší než Norské zimování, kdy se včely na mezistěny násilím ometají...To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní. Naše metoda je nenásilná a umožní včelstvu v pohodě plodovat a vychovávat mohutnou populaci zimních včel. To, že pak včely ukončí plodování a do květu lísek či olší neplodují je skvělé-nebo to snad není náš cíl? Nezefektivní plodová přestávka aplikaci fumigace? Odpověď je myslím jasná. Co by za to letos mnozí včelaři dali, pokud by měli na jaře včelstva sice slabší, ale živá a zdravá? Také jsme nikdy netvrdili že volně žijící včely nehostí původce chorob, pouze tvrdíme, že tito původci jsou ozdravným přesunem na panenské dílo účinně regulováni a chorobu-např. mor nepůsobí. To je v souladu s článkum MVDr. Hovorky a on si jistě tento údaj nevymyslel. MVDr. Hovorka není běžný veterinář a je považován za včelařského odborníka. Jistě ví co říká a proč. Každopádně je jisté, že volně žijící včelstva mají mechanismy které jim umožňují dlouhodobě vzdorovat nemocem. Zdá se, že včelstva chovaná spíše mnohdy přežívají včelaři navzdory. Nechceme nikoho k ničemu přemlouvat-každý se musí sám rozhodnout jak dál. V této volbě Vám přeji šťastnou ruku-já mám sám pro sebe po 4 letech testování panesnkého zimování jasno. Myslíme si, že tvorbě každé funkční metodiky včelaření musí nutně předcházet pochopení přírodního stavu věcí. Berte tedy náš článek jako inspiraci a učiňte si vlastní pokusy-nic jiného jako autorský kolektiv nežádáme.Snad jen to, abyste nám jako autorům a také svým kolegům sdělili své výsledky.Pěkný den Vám všem R.L

Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe. Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař, který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se ztrátami.

máš také ¨pravdu normální vývoj včelstva v přírodě je vlastně přibližně tříletý. včelstva s tříletou matkou se dokáží zrojit až do svého vlastního zničení
Jsou ale i včelstva která jsou v úlu již 25 let s tichou výměnou matek málo se rojí, spíše vůbec a lze od nich získat potomsvo jen odběrem matečníků z tiché výměny ( vlastní zkušenost)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 12.9.2008 18:43:52
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe.
> Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící
> včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným
> mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího
> jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu
> volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo
> dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm
> naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař,
> který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se
> ztrátami.
>
>
>

Také já Vás zdravím Pane Linhart.
Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím, zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela, která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde doma. Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni tamtéž. Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně každoročně obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám se také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě existují. Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci. Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel, bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40 plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto dílem naučit pracovat.
Pepča

Já si myslím, že aby divoká včelstva přežila, musí mít obydlí na bohatším
stanovišti, kde v srpnu a červenci přinese ještě dost zásob. Divoké včelstvo
se bude na začátku května ještě rozvíjet, dá se čekat, že nebude tak silné
jako včelstva zimovaná včelařem, potom v květnu a červnu musí donést zásoby
na zimu, takových 15 - 20 kilo. V červenci a srpnu musí donést tolik zásob,
aby z nich vyžilo, případně aby buňky po vylíhlém plodu ještě zaplnilo
medem, med z května a června musí nechat. Více než 10 - 20 kilo se do
dutiny divokého včelstva nejspíš nevejde, pokud by tedy včelstvo žilo v
červenci a srpnu z dříve donesených zásob, nezbylo by dost na zimu. Teprve
od září by včelstvo mohlo žít z zimních zásob. A to ještě pokud bude teplý
podzim, včely budou dlouho do zimy hodně plodovat a spotřebují hodně zásob,
které jim mohou v zimě chybět, takže teplý podzim bez včelí snůšky přežití
ulétlých včelstev ještě zhoršuje. Takže na dnešním průměrném stanovišti,
kde včely bez krmení trpí v červenci a srpnu nedostatkem, ulétlá včelstva
nejspíš nepřežijí. Větší šanci na přežití by mohla mít včelstva umístěná v
extrémně velké a zároveň uteplené dutině, což v praxi budou hlavně
zapomenuté a otevřené staré úly. Tam mohou včely v květnu a červnu nanosit
klidně 30 kilo i víc, mohou si potom dovolit brát ty zásoby už v srpnu nebo
dokonce červenci a nechat jich dost na přežití zimy.
Co se týká toho, že divoká včelstva nejspíš nemají mor, já si myslím, že tam
spíše dochází k extrémní obnově včelstev. Pokud je v blízkosti nezkušený
nebo lajdák včelař, včely se mu rojí už v první polovině května a protože je
vhodných dutin pro včely nedostatek, dá se čekat, že dutinu v blízkosti roj
obsadí. Včelař potom zjistí, že už v první polovině května létají z dutiny
včely a může si myslet, že přezimovaly. Včely potom jsou v dutině přes léto,
už v září mohou klidně uhynout a včelař si může myslet, že včely jen nejsou
vidět, protože v té době už létají málo. Voští potom zlikvidují zavíječi a v
zimě ptáci, myši, kuny atd. Na jaře zase včelaři uletí roj a osídlí dutinu.
Pokud je dutina zamořená morem plodu, příchozí roj ho nemá, včelstvo i přes
to, že se postupně nakazí zbytky voští z minula, přesto přežije zase až do
toho září, kdy už je tolik zima, že včely z včelařových včelstev už dutinu
nevyloupí a mor nepřinesou. Na jaře zase dutinu se zbytky medu nenajdou a
nevyloupí, protože na jaře je dost snůšky, takže včely neslídí. Takže do
dutiny zase přijde ulétlý roj a cyklus se opakuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2008 10:13 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Také já Vás zdravím Pane Linhart.
> Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím,
> zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela,
> která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v
> daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných
> zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého
> století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s
> přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit
> a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde
doma.
> Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc
> let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou
> Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já
> jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil
> zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě
> v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni
tamtéž.
> Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně
každoročně
> obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec
> skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této
> nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již
> létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani
> nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje
> šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli
> rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel
> včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v
> naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez
> přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v
> jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že
> prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým
> přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám
se
> také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez
> výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si
> tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě
existují.
> Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a
> záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci.
> Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití
> včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce
> přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy
> omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické
> stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji
> neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel,
> bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40
> plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a
> praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si
> uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto
> dílem naučit pracovat.
> Pepča

Chtěla bych se zeptat,jaká by měla byt kapacita žaků v mateřské škole na jednu kuchařku,jednu vedoucí kuchyně a jednu pomocnou sílu.

Potřeboval bych někde koupit parafín na nástavky. Kde jej kupujete v okolí Brna. Předem děkuji za tipy.

Jedna kuchařka 40 dětí

Pane Linhart máte nějakoupředstavu o modifikaci vašeho systému na jiné úlové systémy. O NN zde již byla řeč, co kombinované úlové systémy nebo přímo Dadant?

Loni jsem kupoval z Parama, maji mezisklad u Zlina, do Brna
zajizdeji, doprava v cene. Kontakt:
Stanislav Kucera [stanislav.kucera/=/paramo.cz]
PARAMO, a.s.
vedoucí DS Lípa u Zlína
FAX: 577901087
TEL:736507041

> Potřeboval bych někde koupit parafín na nástavky. Kde jej
> kupujete v okolí Brna. Předem děkuji za tipy.

Martin Olšák:
Loni jsem kupoval z Parama,...
---
Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil.

Díky.
Karel

Dobrý den Jano,pan Sršeň Ti odpověděl jasně,ale od Radima se možná dočkáte konkretnější a vyčerpávající odpovědi na tuto tématiku.Takže počkat,všechno bude ke spokojenosti a pochopení této specielní problematiky.

KaJi:
Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil.
---

http://www.parafin-wax.cz/html/cenpar.htm

Nedočká se, včely do kuchyně na obědy nechodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "dlouhý" <dlouhyposta/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 14, 2008 9:30 AM
Subject: práva a povinnosti pracovníků v kuchyni


> Dobrý den Jano,pan Sršeň Ti odpověděl jasně,ale od Radima se možná dočkáte
> konkretnější a vyčerpávající odpovědi na tuto tématiku.Takže
počkat,všechno
> bude ke spokojenosti a pochopení této specielní problematiky.

> Loni jsem kupoval z Parama,...
> ---
> Kolik je tak orientačně cena. Abych se připravil
Neco kolem triceti korun za kilo, jestli se nepletu. Cenik maji na netu.


Martin

jak daleko od obydli muze stat vcelin ?

Není ničím upraveno. Pouze doporučen výlet na vlastní pozemek, ev. "zvedat" včely živým plotem nebo porostem. Doufám, že nechcete v rámci ovládnutí krajiny vytlačit včely ne jinou planetu.

Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém se právě pohybujete
Př. na 1m? rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou je asi tak stejné

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> Předmět: v?el?n a obydl?
> Datum: 14.9.2008 22:00:57
> ----------------------------------------
> jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
>
>
>

Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš včelu beztrestně odehnat z květu. Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
Odesláno: po 15.9.2008 8:22
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:v?el?n a obydl?

Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém se právě pohybujete
Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou je asi tak stejné

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> Předmět: v?el?n a obydl?
> Datum: 14.9.2008 22:00:57
> ----------------------------------------
> jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
>
>
>

Já mám na mysli normální chování a ne, že se půdeš sousedovi vrtat do česna A mám jeden příklad Má dcera má alergii na včelí bodnutí doma se pohybuje kolem včel s ohledem na svůj hendikep a včela ji doma nebodla.. ale práce v zahradnictví musela nechat neb se jí to tam stalo dvakrát a odvezla ji sanitka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: v?el?n a obydl?
> Datum: 15.9.2008 09:09:10
> ----------------------------------------
>
> Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš včelu beztrestně odehnat z květu.
> Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti,
> obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.
>
> Pepa
>
>
> -----Původní zpráva-----
> Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Odesláno: po 15.9.2008 8:22
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re:v?el?n a obydl?
>
> Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá temím "Aby neotěžovaly
> okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého z nás a pro prostředí v jakém
> se právě pohybujete
> Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená na 1ha 10 000 létavek v v
> roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při procházce vám to ani nepřijde a
> uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere amok, nebezpečí napadení včelou
> je asi tak stejné
>
> PEPAN
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> > Předmět: v?el?n a obydl?
> > Datum: 14.9.2008 22:00:57
> > ----------------------------------------
> > jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
> >
> >
> >
>
>
>
>

ZUc. Mile prijato na vedomi ze na Morave zalozen krajinsky spolek-Pohoran-ktery se prihlasil za clena naseho ustredi.(z moravy prijaty 4 krajinske spolky)

Spolek Pohoran verejna schuze v Jaromericich.Predseda spolku Dolezal zahajil schuzi vrelym uvitanim,vylozil,ze ucelem spolku jest rozsirovani a zvelebovani vcelarstvi a cim chce sveho ucelu dosahnouti.Vybidnul ctene shromazdeni,by hojnym pristupovanim za cleny spolku hledely cinnost spolku vzpruziti a tak spolku pomahali.Rozbredla se debata by Zemsky brnensky spolek ustanovil se jako v cechach za spolek ustredni,aby mohly ostatni spolky krajinske se tvoriti a k tomuto pristupovati.Dotkl se pochybneho uceni tak zvanych mladovcelaru,jimz stoji v cele farar Gerstrung a vyvratil padnymi důvody mylne nahledy noveho uceni,jenz na mnoze podstaty nema a mezi ceskymi vcelari nenajde zajiste zadne pudy.
Ku konci schuze dal predseda setrnymi slovy najevo,ze z tak cetne navstivene schuze dalo se ocekavati 40-50 novych clenu a ze 16 nikterak cetnemu shromazdeni neodpovida.Apeloval na pritomne rolniky,k vuli nimz schuze a prednaska poradana- bylo vsak marne.Takovym jednanim bude nucen zariditi schuze clenske a nikoliv verejne.

Brnensky spolek,predseda Korcian zdeluje dopis spolku Pohoran.Poukazuje ke dvema velkym prekazkam: dvojjazycnost a hmotne postaveni spolku.Sekretar rakouskeho ustredniho spolku odhalil umysl tohoto:aby spolek brnensky ovladli nemci a spolkovy dům stal se majetkem spolku rakouskeho.

Pohoran Budisov pritomno 45 vcelaru. Predseda vita pritomne a oduvodnuje schuzi poradanou jednak tim,aby se vcelarstvi zvelebilo,jednak,by se novych clenu spolku ziskalo-ziskano 7 novych clenu.

Jak již psal Ferda, není to nijak upraveno v žádné normě. Obecně
mám zkušenost, že je jedno jaká je vzdálenost od domu, ale spíše
otázka světových stran, vábidel kolem domu (bazén, tekoucí voda,
nebo jiná lákadla ...). Mám včely hned za domem, příbuzenstvo
je velmi alergické a je minimální problém, ale mmusejí se vyhýbat
letové straně včelína, cesta k druhým příbuzným vede na severní
straně za včelínem a nebyl zatím problém. Při rojení (jen málokdy),
krmení (slídění) apod. musejí být opatrnější, ale jinak není
žádný problém. K sousedům jsou včely vzdáleny cca 10 - 15 m a
mají před sebou porost stromů, takže se musejí hned při vzletu
vznést celkem vysoko. Tolik z mé zkušenosti.
V otevřeném prostoru bez překážek se dá počítat se vzdáleností
od 50 m. Oni totiž brání svá česna řádově do 20 m (zkušenost
při sekání trávy sekačkou ve špatnou dobu), ale hlavně když
je horší snůška a slídění a nebo jsou něčím rozdrážděni
(prací ve včelách apod.).

Snad jsem na nic nezapomněl, ale asi tak. Takže pokud jste sám včelař,
je třeba upozornit při práci či poodráždění včel a pokud je
to soused, nejlépe se společně dohodnout (i když to nemusí být
jednoduché) na společném řešení (posun úlů, výsadba živého
plotu, umělé plotové výplně kvůli zvednutí letové dráhy včel
apod.)

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: v?el?n a obydl?
Datum: 15.9.2008 - 9:23:39

> Já mám na mysli normální chování a ne, že se
> půdeš sousedovi vrtat do česna A mám jeden příklad
> Má dcera má alergii na včelí bodnutí doma se
> pohybuje kolem včel s ohledem na svůj hendikep a
> včela ji doma nebodla.. ale práce v zahradnictví
> musela nechat neb se jí to tam stalo dvakrát a odvezla
> ji sanitka
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: v?el?n a obydl?
> > Datum: 15.9.2008 09:09:10
> > ----------------------------------------
> >
> > Bohužel nemáš pravdu. Na rozkvetlé louce můžeš
> > včelu beztrestně odehnat z květu.
> > > Zkusil jsi odehnat včelu z česna? Včely brání
> > své obydlí do určité vzdálenosti,
> > > obvykle pár desítek metrů, africké i více, než
> > 200m.
> > >
> > Pepa
> >
> >
> > -----Původní zpráva-----
> > Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > > Odesláno: po 15.9.2008 8:22
> > Komu: vcely/=/v.or.cz
> > Předmět: Re:v?el?n a obydl?
> >
> > Hed vedle není nikterak upraveno Obecně se používá
> > temím "Aby neotěžovaly
> > > okolí nad míru obvyklou" Taje pak jiná pro každého
> > z nás a pro prostředí v jakém
> > > se právě pohybujete
> > Př. na 1m2 rozkvetlé loky je 1 včela to namená
> > na 1ha 10 000 létavek v v
> > > roskvetlém sadu to můžeb ýt i 10 x více Při
> > procházce vám to ani nepřijde a
> > > uvidíteli v sousedově zahrádce úl tak vás bere
> > amok, nebezpečí napadení včelou
> > > je asi tak stejné
> >
> > PEPAN
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: triskova <olgatriskova/=/seznam.cz>
> > > Předmět: v?el?n a obydl?
> > > Datum: 14.9.2008 22:00:57
> > > ----------------------------------------
> > > jak daleko od obydli muze stat vcelin ?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >

HLEDAM NEKOLIK SPOLECNIKU-NIC VE VEKU +- 35 LET,ABSOLVENTY ZEMEDELSKE SKOLY,UCILISTE V OBORU CHOVATEL KONI,ZOOTECHNIK,VCELAR,SADAR ATD.PRO ZALOZENI EXTENZIVNI EKOFARMY NA ZAKLADECH PERMAKULTURY A BAUBIOLOGIE VE SPANELSKU V OBLASTI POHORI MAESTRAZGO A MATARANA.CHTEL BYCH VYBUDOVAT EXTENZIVNI, SMISENOU,CO NEJVICE SOBESTACNOU EKOFARMU S CHOVEM KONI,AGROTURISTIKOU A MENSIM AGROHOTELEM.JE MOZNO PESTOVAT BEZNE I MENE BEZNE ( PRO CECHY ) HOSPODARSKE ZVIRECTVO,ZALOZIT PLANTAZ LECIVYCH ROSTLIN,KERU A K NI VCELINY.SAM VSAK LOGICKY NA TO NEMOHU STACIT, PROTO HLEDAM SOLIDNI,SPOLEHLIVE A OPRAVDOVE ODBORNIKY V DANEM OBORU.INFORMACE : bufaloo/=/seznam.cz 722773988

BUFFALO, nabízím spoustu včelínů na cestu do Španělska,jen si nejsem jistý zda jsou ještě úplně EKO za ty roky gabonování,fumigování a areosolování.Bohužel jsou již téměř bez včel.Přesun možný po vyplacení dotace v CZ.

Zdenek


ps.doufám, že mě vezmeš sebou,v tomhle státě to stejně v poslední době za moc nestojí. 64/18O/78

Pane, oco Vám jde? Mladým se musí dávat, nedělat z nich osly a oblbovat nějakými prodělečnými chytáky pod hlavičkou pseudo-bio -eco -perma, s výsledkem snadné recyklace jejich peněz. Je Vám 50 (podle Vašich inzercí jinde na webu) a sháníte peníze. Také prý tam žijete, ale to jsou pouhé klamy.(stačí se podívat na IP)

Přesvěčte mne, že nejste najivní nebo podvodník na tomto místě. Rád se nechám poučit.


............
HLEDAM NEKOLIK SPOLECNIKU-NIC VE VEKU +- 35 LET,ABSOLVENTY ZEMEDELSKE SKOLY,UCILISTE V OBORU CHOVATEL KONI,ZOOTECHNIK,VCELAR,SADAR ATD.PRO ZALOZENI EXTENZIVNI EKOFARMY NA ZAKLADECH PERMAKULTURY A BAUBIOLOGIE VE SPANELSKU V OBLASTI POHORI MAESTRAZGO A MATARANA.CHTEL BYCH VYBUDOVAT EXTENZIVNI, SMISENOU,CO NEJVICE SOBESTACNOU EKOFARMU S CHOVEM KONI,AGROTURISTIKOU A MENSIM AGROHOTELEM.JE MOZNO PESTOVAT BEZNE I MENE BEZNE ( PRO CECHY ) HOSPODARSKE ZVIRECTVO,ZALOZIT PLANTAZ LECIVYCH ROSTLIN,KERU A K NI VCELINY.SAM VSAK LOGICKY NA TO NEMOHU STACIT, PROTO HLEDAM SOLIDNI,SPOLEHLIVE A OPRAVDOVE ODBORNIKY V DANEM OBORU.INFORMACE : bufaloo/=/seznam.cz 722773988

O vykendu jsem kontrovat množstvi zasob ve včelstvech,a zdase že dost proplodovaly tak nevim jestli nemam ješte přikrmit 3kg v rostoku,plodu uš vyrazne ubylo a včelstva by zasoby uložila do zimniho sedliska ma druhou stranu nechci opotřebovat zimni včety tak me zajima nakotik podzimni přikrmeni zatežuje dekuji za odpovet.

To se tady o tom asi bude zase diskutovat. Párkrát jsem nechal zpracovat
téměř všechny zásoby na zimu včelám v říjnu a listopadu, 10 - 12 kilo a taky
to šlo, žádné velké problémy s opotřebováním včel a oslabením včelstva přes
zimu nebo na jaře jsem nepozoroval. Je možné, že kdyby jsem půlku včelstev
nakrmil v srpnu a potom porovnával, že bych u těch nakrmených v říjnu a
listopadu zaznamenal na jaře slabší včelstva tak o čtvrtinu, třetinu, větší
rozdíl ale rozhodně ne. Je jenom třeba dodržet pár zásad. Nesmí se krmit
stylem jako v srpnu, navalit co největší množství cukru najednou, ale
postupně po menších dávkách, včely musí dávky spotřebovat přes noc nebo do
druhého dne a potom je nechat nějaký den odpočinout. Takhle se může klidně
krmit až hluboko do listopadu, jenom včely musí mít po ukončení krmení
nejméně 14 dní relativně teplého počasí, kdy mohou vylétávat, mohou najít
ještě nějaký pyl v přírodě nebo budou mít dostatek pylu v úlu a kdy po
zpracováváni zásob regenerují. Pak mohou klidně v prosinci přijít i mrazy.
V druhé polovině září se klidně můžou tři kila doplnit, pokud to je potřeba.
Doporučuji dávku tak jedno kilo cukru v roztoku tak jednou za 3 - 5 dnů,
musí ale to být v krmítku, kde včely roztok ještě berou, to znamená krmítko
musí být izolované a umístěné ideálně nad plodem včelstva, kde samotné
včelstvo roztok udržuje teplý. Studený roztok včely neberou. Asi by bylo
vhodné počkat, až se oteplí, u nás je teď přes den 12 st C, v noci 6 st C,
tedy teploty spíše tak pro listopad a tomu by odpovídalo i krmení.
Podle mně jsou poučky o opotřebování zimní generace včel spíše nepodložené a
jen papouškované domněnky od včelaře ke včelaři. Vzniklo to podle mně tím,
že včelaři na převčelených stanovištích, kde včely neměly v červenci a srpnu
dostatek potravy, zakrmovali až později, třeba po polovině srpna. Včely v
červenci a srpnu proto neplodovaly a krmení později už to nezachránilo. Když
potom včelaři nakrmili už v červenci, včely na dostatku cukru najednou
plodovaly a vychovaly silnou zimní generaci. Tak z toho se odvodilo, že
nakrmení na zimu po polovině srpna už opotřebovává a ničí zimní generaci
včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2008 7:48 AM
Subject: Zasoby na zimnu


> O vykendu jsem kontrovat množstvi zasob ve včelstvech,a zdase že dost
> proplodovaly tak nevim jestli nemam ješte přikrmit 3kg v rostoku,plodu uš
> vyrazne ubylo a včelstva by zasoby uložila do zimniho sedliska ma druhou
> stranu nechci opotřebovat zimni včety tak me zajima nakotik podzimni
> přikrmeni zatežuje dekuji za odpovet.

O víkendu jsem kontroval množství zásob ve včelstvech a zdá se, že dost proplodovaly...
--------------------------------------------------------------
Ak Ste usúdili, že zimných zásob vo včelstvách je málo, je zbytočné filozofovať, či im ešte zásoby doplním alebo nie. Predsa, ak by nedostatok zásob existenciu včelstva ohrozil neprežitím zimy, je vždy výhodnejšie včely zaťažiť odberom a inevertovaním sacharózy a včelstvo ako také prezimovať, aj kešd možno niekoľko včiel sa nedožije jari. Ale to vlastne ani nehrozí, lebo vo včelstvách je ešte stále dostatok starších včiel (tie sa zimy aj tak nedožijú), ktoré podaný roztok spracujú a dlhoveké- zimné sa na odbere nezúčastnia.

Čo je dôležité, podajte včelám teplý roztok (tak do 40˚C) v pomere cukor:voda 1 kg:0,8 litra. Noci sú chladné a ešte budú, preto pri úprave letáča môžu cukrový roztok odoberať i cez deň, ale to je podmienené aj od typu kŕmidla. Dobré je povalové-stropové kŕmidlo, aj typické balónové kŕmidlo. V tejto chvíle je možno najvhodnejším kŕmidlom 1 litr. fľaša- pohár a roztok podať na 4-5 krát. Správne usudzujete, že včely po vyliahnutí plodu uložia zásoby na správne miesto, ktoré im vydržia do prvých jarnýchz preletov.

Aj keď je už po "funuse", predsa len zopakujem technologický postup doplnenia zásob ako to robím roky ja: Začiatkom augusta-srpna zhodnotím množstvo vlastných zásob každého včelstva a zbytok ktorý treba dodať včelstvu podám do 25.8 2/3 a zbytok 1/3 do 10.9, potom zásoby sa vždy dostanú na to správne miesto. Príklad: do nezúženého včelstva B 10 dopĺňam zásoby na 15 kg, pri taxácii zistím 6 kg vlastných zásob, zbytok 6 kg dodám v auguste a 3 kg v septembri, spolu majú 15 kg, t.j. 1,5 kg na každý ponechaný plást.
Udávané kilogramy sú myslené ako čistá váha cukru a nie roztoku.

Ekonomická hodnota opylovačů je obrovská!

Německým a francouzským vědcům se poprve podařilo vyčíslit ekonomický přínos z činnosti opylujícího hmyzu jako jsou včely: tento má činit vyjádřeno v penězích 150 miliard Euro ročně. Pokud by tato zvířata zmizela, vznikne ještě mnohem větší škoda – nehledě na ohrožení biologické rozmanitosti. Tento údaj vypočítaný německým Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung (UFZ) v Halle odpovídá skoro desetině celkové hodnoty světové produkce potravin.
Pokud by opylující hmyz úplně vymizel, vznikne podle studie škoda 190 až 310 miliard Euro ročně. Obzvláště těžce by byli zasažení producenti zeleniny a ovoce se ztrátou každý 50 miliard Euro, následovali by producenti jedlých olejnatých plodin jako je řepka, slunečnice nebo olivy se škodou 39 miliard Euro.
Celosvětová zemědělská produkce by v tomto úplně nejhorším případě úplně nezkrachovala, došlo by ale k závážným ztrátám. Postiženi by byli obzvláště dovozci jako je Evropská unie. Výzkum přitom bere v úvahu jen rostliny, které jsou přímo využívány v lidské výživě.
Na výzkumu se podíleli vědci národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA), centrum pro vědecký výzkum (CNRS) ve francouzském Avignonu a Helmholtzovo centrum pro výzkum životního prostředí (UFZ). Studie vyšla v odborném časopise „Ecological Economics“.

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní.

______________________________________________________________

Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí... s tímto názorem se střetávám poprvé, ale ve správných souvislostí. Na brzký nástup plodování mají zásoby pylu vliv určitě ( podobně jako přítomnost panenského díla ve včelím sedisku ). Zajímavé je, jak si včelaři umí protiřečit. Např. Jeden ze synů Otce racionálního včelaření považoval pyl jako nezbytnou součást včelstva pro jeho dobré vyzimování a dokázal to i pokusy. Hold: co včelař, to jiný pohled na věc ( a dodávám: jiné zájmy, podmínky a situace ).

S pozdravem...M. Václavek...

Má-li kaktus bujným životem oplývati, musí v suchém a chladném zimním rouše pobývati.
A co ovoce? Shnije-li, pozdě jest!

Novinky ve výzkumu moru včelího plodu

Tým vědců německé Freie Universität Berlin objasnil záhadu, kterou se zabýval už řecký filozof Aristoteles. Baktérie způsobující závažné onemocnění včelího plodu se množí již ve střevě larvy a ne až v okolní tkáni, jak se dosud věřilo tvrdí berlínská univerzita.

Poněvadž se baktérie do střeva dostávají potravou, existují nyní možnost celosvětově se vyskytující mor včelího plodu léčit změnou výživy larev. Podrobnější informace nechtěla veterinární lékařka Elke Genersch ze zemského institutu pro výzkum včel poskytnout. Jedná se o ochranu patentových práv. Doposud platila praxe, že infikovný plod nebo včelstvo muselo být utraceno.

Tato záhadná choroba způsobovala úhyny včelstev již v době antického Řecka. Aristoteles onemocnění popisuje ve své knize „Historia animalis“.

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
....
Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí...
------
A co se na věc kouknout skepticky.
1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co když proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se získává dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam pyl a zásoby.
2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství plodu, ale opotřebování kojiček.
Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u savců.

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je to jen názor. Pozoroval to někdo?


Karel

Čo je dôležité, podajte včelám teplý roztok (tak do 40˚C) v pomere cukor:voda 1 kg:0,8 litra. Noci sú chladné a ešte budú, preto pri úprave letáča môžu cukrový roztok odoberať i cez deň, ale to je podmienené aj od typu kŕmidla. Dobré je povalové-stropové kŕmidlo, aj typické balónové kŕmidlo.

Zatím 6 včelařů vlastní nový typ krmítka, které je skleněné. Do krmítka se nasype cukr, a může tam byt celou zimu. I když ztvrdne, tak má vlhkost a včely pokud teplota v krmítku překročí 12°C , venku může být mráz , odebírají i v zimě. Ne každé to potřebují. Slunce se využívá na ohřívání stropního krmítka. Je to jako kolektor na ohřívaní vody pro včely a využití slunečního svitu.Jinak se zakryje. Používám na zakrytí černý pytel na odpad /šířka 50cm/ s trochou vody v něm.
B.V.

>Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu. Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.

Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari, nejspise protoze nedokazali roji uniknout.

Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji nebylo pomoci.