Archiv Včelařské konference

>Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu. Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.

Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari, nejspise protoze nedokazali roji uniknout.

Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji nebylo pomoci.

A kdo neveri at se koukne sem:
http://www.youtube.com/watch?v=ZCoNldaqgVs

No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> ...
> Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> zásobách škodí...
> ------
> A co se na věc kouknout skepticky.
> 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
když
> proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
získává
> dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> pyl a zásoby.
> 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> plodu, ale opotřebování kojiček.
> Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> savců.
>
> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?
>
> Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> to jen názor. Pozoroval to někdo?
>
>
> Karel

> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?

Já si myslím, že pokud není v dosahu zimního chumáče vůbec žádný pyl,
začátek plodování se opozdí. Pokud by bylo v sedisku zimního chumáče hodně
pylu, plodování se taky opozdí, protože pyl zabraňuje včelám zalézat do
buněk a tím zimní chumáč vyžaduje pro stejný účinek větší venkovní oteplení.
Ale odpozorované to nijak nemám.
Co mám odpozorované, je to, že pokud je teplý listopad a prosinec, některé
včelstva dost intenzívně plodují. Viděl jsem o jedněch vánočních svátcích,
kdy bylo přes poledne 12 st C zbytky plodu takového rozsahu, které
ukazovaly, že ty včely měly před pár dny 2 dm2 zavíčkovaného plodu. Ale
vajíčka a larvičky nebyly vůbec, za pár dnů se potom ochladilo a za 14 dní
byl potom mráz, sníh a led. Po zimním slunovratu potom stačí týden bez
sněhu, pár slunečných dní a teploty ve dne i v noci nad nulou, aby většina
včelstev začala plodovat, pozná s to potom na larvách na podložkách.
Na to měl kdysi tuším O. Brenner teorii 40 dnů. Ta říkala, že včelstvo i v
zimě potřebuje nějaké včely ne starší než 40 dnů pro výživu matky. Proto bez
ohledu na vnější podmínky, ovšem docela určitě kromě velkých dlouhodobých
mrazů, včelstvo tak jednou za 40 dní nárazově chová desítky až stovky buněk
plodu.

R. Polášek

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

______________________________________________________________

Je to dost diskutabilní, ale více méně na uvedenou otázku odpovídají např. Farrarovy výzkumy, kde srovnával včelstva s malými a velkými zásobami pylu v průběhu zimy. Doslova napsal:
,,Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C.,,

Myslím, že do panského díla včely běžně pyl neukládají, protože na něm až do jara obvykle neplodují ( pyl včely ukládají v blízkosti plodového tělesa a ten je na díle starém ). Avšak i při přesunutí chumáče během zimy na panenské dílo mají v dutině ( tj. při přirozeném uspořádání včelstva ) pylový věnec v dosahu, takže uložený pyl bude alespoň z části po nástupu plodování využit. Možná si uvědomují, že by pyl mohl překážet chumáči.

S pozdravem...M. Václavek...

Vy jste úžasní někdo se ptá , (zřejmě vystrašený z včel. nebo co by bylo ještě horší chce tomu včelaři zatopit) a vy tady píšete takové extrémy a horory

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el?n a obydl?
> Datum: 16.9.2008 22:32:45
> ----------------------------------------
> >Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů,
> africké i více, než 200m.
>
> Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
> Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
>
> Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze
> pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely
> houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj
> vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari,
> nejspise protoze nedokazali roji uniknout.
>
> Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne
> zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na
> zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji
> nebylo pomoci.
>
>
>

Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 00:10:00
> ----------------------------------------
> No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
> plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
> poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
> stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
> zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
> vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
> pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
> rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
> vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
> pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> > To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> > ...
> > Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> > negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> > zásobách škodí...
> > ------
> > A co se na věc kouknout skepticky.
> > 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
> když
> > proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
> získává
> > dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> > pyl a zásoby.
> > 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> > plodu, ale opotřebování kojiček.
> > Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> > savců.
> >
> > Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> > tedy jeho existenci a množství?
> >
> > Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> > malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> > to jen názor. Pozoroval to někdo?
> >
> >
> > Karel
>
>
>
>

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
--------------------------------------------------------------Pepan, Pepan, Zdeněk to má dobre odpozorované u kraňke a nemusí to byť ani africká včela. Neraz som zažil na včelnici, keď si ma včela vybrala za objekt svojho záujmu. Pri nevhodnom zásahu do včelstva npr. pri skladaní debničky a náhodnom pritlačení včiel, vyletí niekoľko nazúrených včiel, so zámerom votrelca potrestať. A nič im v tom nezabráni, žiadne "ticho stoj, neoháňaj sa" a pod., ona musí pichnúť aj keď sa včelár dočasne vzdiali, po návrate si ho nájde, aj na ďalší deň. Svojím príslovečným jedovatým zvukom dáva na vedomie, že sa obeti nevzdá a žihadlo uštedrí. Ak mám možnosť túto včelu je jednoduchšie zabiť ako ju chrániť. Včela sa nevzdá a istotne pichne a zahynie. Ak ju zabijete ušetríte seba.
Niekoľkokrát som zažil atakovanie včelami aj 80-100 m od včelnice a pritom som sedel na bicykli, vtedy som bol rýchlejší. Myslím si, že včela sa v týchto prípadoch orientuje na správny objekt, jeho typickou vôňou.

Trochu veľa "kecania" o jednej včele, ktorá vás chce pichnúť. Mne nevadí ani 10 pichnutí (málokedy som pri práci so včelami oblečený a ochranu tváre nemávam taktiež), vydráždia ma až jedovaté zvuky útočiacich spravodlivo "nahnevaných" včiel. Nakoniec je to ich prirodzený inštinkt- brániť svoje teritórium.

Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
rozloze jako bylo předtím plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

Záleží hodně, jak se se včelami zachází. Když se i evropská včela příliš
rozzuří, napadá týdny potom včelaře kdekoliv v 10 - 20 metrech od úlů.
Myslím, že se takhle dají zkazit i klidné vyšlechtěné včely. Když se se
včelami zachází mírně, i nejdivočejší včelstvo útočí samo od sebe jenom když
jim člověk před česny překáží v letu nebo před česny zpocený pracuje.
Jednou - třikrát za dva, tři roky je v létě taková kombinace počasí, sucho,
horko, větrno, před bouřkou, kdy jednotlivé včely samy od sebe napadají
člověka v okruhu 5 - 10 metrů od úlů nebo od včelína. Tím je zároveň zhruba
určeno, jak daleko od cizího pozemku by měl včelín být. Pokud sousedům cca
jednou za rok jedna, dvě divoké včely nevadí, případné žihadlo je zaplácnuto
"sladkou medovou náplastí" může být včelín blíže. Viděl jsem dost takhle
blízko umístěných úlů nebo včelínů. Nebo pokud vadí, může být dále. Stejně
musí být nějak vyřešen problém rojů, které mohou na 2 hodiny sednout klidně
i 50 metrů daleko od úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 8:14 AM
Subject: Re: včelín a obydlí?


> Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
> Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
> --------------------------------------------------------------Pepan,
Pepan,
> Zdeněk to má dobre odpozorované u kraňke a nemusí to byť ani africká
včela.
> Neraz som zažil na včelnici, keď si ma včela vybrala za objekt svojho
> záujmu. Pri nevhodnom zásahu do včelstva npr. pri skladaní debničky a
> náhodnom pritlačení včiel, vyletí niekoľko nazúrených včiel, so zámerom
> votrelca potrestať. A nič im v tom nezabráni, žiadne "ticho stoj, neoháňaj
> sa" a pod., ona musí pichnúť aj keď sa včelár dočasne vzdiali, po návrate
> si ho nájde, aj na ďalší deň. Svojím príslovečným jedovatým zvukom dáva na
> vedomie, že sa obeti nevzdá a žihadlo uštedrí. Ak mám možnosť túto včelu
je
> jednoduchšie zabiť ako ju chrániť. Včela sa nevzdá a istotne pichne a
> zahynie. Ak ju zabijete ušetríte seba.
> Niekoľkokrát som zažil atakovanie včelami aj 80-100 m od včelnice a pritom
> som sedel na bicykli, vtedy som bol rýchlejší. Myslím si, že včela sa v
> týchto prípadoch orientuje na správny objekt, jeho typickou vôňou.
>
> Trochu veľa "kecania" o jednej včele, ktorá vás chce pichnúť. Mne nevadí
> ani 10 pichnutí (málokedy som pri práci so včelami oblečený a ochranu
tváre
> nemávam taktiež), vydráždia ma až jedovaté zvuky útočiacich spravodlivo
> "nahnevaných" včiel. Nakoniec je to ich prirodzený inštinkt- brániť svoje
> teritórium.

Radim:
Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc.
-------
Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje. Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou. Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob nosí víc pylu.

Karel

Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
--------------------------------------------------------------
Chlapci, zabudli ste i ďalšie faktory, ktoré hrajú dôležitú rolu pri zbere peľu.
- v dosahu včelstiev musí byť zdroj peľu
- k tomu dostatok vhodných lietaviek
- primerané počasie- slnko a vhodná teplota pre let včiel
- voľné úľové dielo pre uloženie peľu
- ja som nezbadal rozdiel v ukladaní peľu do panenského diela alebo staršieho. Ukladanie je ovplyvnené voľnými buňkami, skôr peľ ukladajú do blízkosti plodu, ale nie raz pri dobrom zdroji aj do plástu bez plodu.

Ani pokus s podnecovaným a nepodnecovaným včelstvom nič nedokazuje, veď npr. v čase výdatnej znášky z agátu, včelstvá skoro neprinášajú plod, venujú sa zhromažďovaniu zásob. Skôr sa dá spozorovať pri donáške peľu plus vody, intenzívnejšie plodovanie matky. Aj posledné dni pred vpádom teplého vzduchu na mojej včelnici bol prínos pomerne dobrý prínos peľu a plodovanie matky a ošetrovanie larvičiek. Počas studených dní plodovanie automaticky ustalo, dokonca som spozoroval odstraňovanie týchto larvičiek. Znova dôkaz o súvislostiach s prínosom peľu.

Ešte sa vrátim k predchádzajúcim tvrdeniam, že matka v zime ploduje len preto, že včelstvo má v dosahu uložené peľové zásoby. Ja skôr si myslím, že v prvom a druhom mesiaci v roku, je rozhodujúca plusová denná teplota, kedy v normálnom včelstve s dobrými zásobami v blízkosti položených vajíčok, nemusí mať k dispozícii peľ.
Zabúdate na jeden fakt a to sú dlhoveké zimné včely, ktoré nemajú vyvinuté tukovobielkovinové teliesko, z ktorého podstaty dokážu včely tvoriť kŕmnu kašičku pre zimný plod. Tu sa stotožňujem s tvrdením, že včelstvo ošetrovanie plodu v zime skracuje život zimných včiel, ale to nemusí včelstvop ohroziť, aj keď dĺžka ich života sa skráti, ale v konečnnom dôsledku včelstvo ako také získa, pretože počet včiel sa nové mladé včely zvýši. Veď dobrý jarný rozvoj po teplých zimách priamo predurčuje jarný rast do neobvyklých rozmerov, končiacim silným rojením.
Tak potom nechápem prečo sa vzrušujeme tým, že nám matky v zime plodujú. Nechajme to na prírodu, veď i tak svojím mudrovaním prírodu nezmeníme. Včely v dávnej minulosti to neraz prežili a i teraz prežívajú, preto sa týmto podmienkam dokonale prispôsobili.

Pro sběr pylu musejí být podmínky.
1) kvetení pylodárných rostlin který včely sbírají,
2) Jeho zralost
3) Venkovní teplota
Jen za určitých podmínek rostliny pyl uvolňují.V pozdním létě a na podzim je těchto dní velmi málo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 17.9.2008 11:34:42
> ----------------------------------------
> Radim:
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu,
> nenosí
> žádný pyl navíc.
> -------
> Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte
> množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
> Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou.
> Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
> Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob
> nosí víc pylu.
>
> Karel
>
>
>

ony pyl nenosí proto že již v přírodě vhodný pyl není

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 10:58:33
> ----------------------------------------
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
> žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
> výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
> v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
> zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
> přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
> velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
> buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
> rozloze jako bylo předtím plodu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
> výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.
>
> Pepan
>
>
>
>

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.

Radim rád píše. Ne vždy s ním souhlasím, ale často se leccos dozvím- když ne
něco převratného, aspoň názor k tématu.
Ve včelařině je málo věcí černobílých a jednoznačných, často proto považuji
za přínosný i názor, s nímž nemusí být všeobecná shoda. Myslím, že bez toho
by konference brzy doplápolala, jen by doutnala. Je nezpochybnitelné, že
Radima včelařina zajímá v širokých souvislostech (má dobré znalosti z chemie
a pod.). Za těch cca deset roků, co se konference stala nedílnou součástí
mého zájmu o včely patří mezi nejaktivnější.
A nesetrvává na dogmatech. A tom to je. A myslím, že by i v konferenci mělo
být. Koneckonců je na klávesnici klávesa delete.
Nepochybně je však v konferenci otevřena možnost využít příležitost a
blýsknout se vlastními argumenty k širokému spektru témat. Přínosné pro mne
jsou zejména příspěvky bez emotivních výlevů.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Kartouzek
Sent: Wednesday, September 17, 2008 9:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Rada Radimovi !!!!

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti ,
že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože
pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem.

Děkuji

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem. Kamil
--------------------------------------------------------------

Prečo by to robili? včely napriek tomu, že sa tvrdí, zásoby opustia a zaujmú miesto v zimnom chumáči (záleží to vždy od sily včelstva. Opustené zásoby do zimy odnosia osy, pretože včely sa im už nedokážu brániť. Osy hľadajú potravu pre svoju mlaď aj v chladných dňoch, keď včely už z úľa navyletujú.

Ako včelám pomôcť? Keď bude denná teplota nad 12˚C, hneď ráno zbytky zásob odviečkujte odviečkovacou vidličkou. Včely v takomto prípade zásoby odoberú a umiestnia do plástov po poslednom vyliahnutom plode. Lepšie riešenie je (ak tých zásob je viac), plásty odobrať a uložiť do jari v skrini.

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál?
--------------------------------------------------------------

Ak z tejto stránky vyženiete komentátorov, ostane mŕtva! Ak si myslíte, že z nás niekto píše hlúposti a od veci, skúste mu oponovať a dokážte svojím umom, že píše nezmysly, ale brať mu právo na slobodné vyjadrovanie sa, je pritiahnuté za vlasy.

Kartouzek:
Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.
-----
Příteli,
toto je tvůj první příspěvek (alespoň pod tímto jménem). Tak piš, přispívej. Od toho tato konference je. Třeba Radima zastíníš a budeme se těšit na tvé příspěvky.

Karel

Italska vlada vcera rozhodla a zakazala pouzivani nasledujicich moridel pouzivanych v zemedelstvi: Thiamethoxan, Clothianidin, Imidacloprid a Fipronil.

Tyka se to kultur kukurice, repky a slunecnice.
Italie je tak treti zemi, ktera zakazala pesticidy ze skupiny neonicotinoidu (po Francii a Nemecku).
Vcelari tyto nervove jedy uz delsi dobu obvinuji z uhynu vcelstev.

Zprava italskeho ministerstva zdravotnictvi uverejnena zde: http://www.ministerosalute.it

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS, První o tom začal mluvit Ing. Cimala, já to také zkouším je to v pohodě, ale kvůli pracnosti zase přestanu. Prostě to funguje. Dá se na tom docela dobře demonstrovat rozdíl mezi tím, že si někdo myslí a tím,že je to odzkoušené. Co se týká Radima někdy méně znamená více. Poslední jeho příspěvek o tom, že medařky nosí méně pylu... co k tomu dodat.... Zdraví R. Stonjek

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
--------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo! Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto prípadoch odnosia osy.

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem. Kamil

Stačí si pořídit aspoň jeden skleněný úl a tam je všechno viděti.Vytvoříte si svoje zkušenosti a zjistíte, že jsou některé věci jinak, než se včelaři domnívají.Výhodné pro začátečníky.Je levnější než běžný úl.Včely se nemusí chovat ve tmě. Jsou to milovníci časného slunce a světla. Je jasné, že u nás nedosáhneme běžně 120 kg výnos z úlu jako je třeba na Kubě.Rozhoduje počet hodin svítivosti za rok, sleduji to taky kvůli výrobě elektřiny. Klima se různě mění…….
B.V.

Původní dotaz Kamila byl:
Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem
do horního nástavku nad hnízdem.

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných
způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
--------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo!
Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto
prípadoch odnosia osy.
A.Turčáni

[Josef Kala]:
Když jsem si opatřil červenou LED diodu do čelové svítilny, mohl jsem
pozorovat včely i potmě. Tedy: včely červené světlo nevnímaly, ale já viděl
na včely docela dobře. Zejména v podobně chladných podzimních dnech jsem k
svému údivu viděl na neobsednutých plástech se zásobami a dokonce i mezi
včelami až několik desítek vos. Zřejmě tam v bezpečném úkrytu čekaly na raní
oteplení. Včely si jich vůbec nevšímaly. Po sledování, kolik vos oklame
stráže na česně v průběhu dne i opakovaně věřím, že nějakou část zásob
odnesou. Přes den jsou vosy výrazně mrštnější a nebojácnější, než včely.
A dále:
Dokud jsem včelařil v nástavcích 11 rámků 39x24, nebo Tachovácích ( 9 rámků
39x24) zimoval jsem některá včelstva ve třech patrech. Zakrmil jsem 15 až
18kg zásob. Kontrolou jsem zjistil, že některá včelstva zůstala na zimní
sezení v prostředním nástavku a zásoby uskladnila jak kolem plodu, tak do
nejhořejšího nástavku. Budiž-nic jsem neřešil, nebylo proč.
Několikrát jsem se však "dopustil" tzv." vánočního překládání" včelstev.
( Dělal jsem to proto, abych včelstva přeložil z provlhlých úlů do suchých,
protože některá včelstva zřejmě plodovala i v podzimních mrazech a
metabolická vlhkost v uteplených úlech dokázala špatně větratelný úl zcela
promáčet a učinit pro zdárné vyzimování nevhodným)

Tehdy jsem zjistil, že v nejspodnějším nástavku už nejsou žádné zásoby.
Odhadem hmotnosti nejhořejšího a prostředního nástavku jsem dospěl k názoru,
že značnou část zásob z něj přenesly včely jak do nástavku prostředního, kde
zimoval chomáč včel, tak zjevně i do nástavku nejhořejšího, tedy do jakési
přirozené "krmné komory".

Teprve na základě dotazu Kamila a odpovědí R. Stonjek a A. Turčáni se mi obě
pozorování spojila v moji odpověď na Kamilův dotaz:
Přenesou, pokud mají kam, ale část zásob zejména z neobsednutých plástů asi
odnesou vosy, aniž by jim v tom včely bránily.

J.Kala

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 9. 2008
Re: Med v dolním nástavku (31617) (31622)
Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo! Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto prípadoch odnosia osy.
------------------------------------------------------------
Od JK:
podle mých zkušeností včely med přenosí. V tomto období již vosy mají po sezóně a živí v podstatě sami sebe. Jejich spotřeba medu ve včelstvech je zanedbatelná. To za předpokladu, že včelstvo je v dobré kondici. Není-li včelstvo v dobré kondici, nebrání česno a vosy chodí do úlu jako na procházku. Takové včelstvo, podle mých zkušeností, nemá cenu zimovat. Můžeme říci, že vosy jsou takovým indikátorem zdravotního stavu včelstva.
Pepča

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS, První o tom začal mluvit Ing. Cimala, já to také zkouším je to v pohodě, ale kvůli pracnosti zase přestanu. Prostě to funguje. Dá se na tom docela dobře demonstrovat rozdíl mezi tím, že si někdo myslí a tím,že je to odzkoušené.
.... Zdraví R. Stonjek
------
Jako vždy, ne vždy. Párkrát jsem na jaře vymetl včely, které měly horní nástavek prázdný a pod ním byly nabouchané zásoby.

Karel

Tady asi záleží i na úlovém systému. V DS většinou mají dostatek zásob i v plodišti, takže i když to nepřenosí, tak vydrží do časného jara a podstavený nástavek pak podpoří jarní rozvoj. Jednou mi také uhynuly tímto způsobem, kdy zimovali v polonástavku a ještě při odběru měli koncem ledna byli OK a nakonec uhynuli s plným velkým nástavkem zásob pod sebou. Chce to tedy na podzim kontrolu, kde se rozhodli zimovat.

Není-li včelstvo v dobré kondici, nebrání česno a vosy chodí do úlu jako na procházku. Takové včelstvo, podle mých zkušeností, nemá cenu zimovat. J.K.
--------------------------------------------------------------
Pán kolega, vráťte sa na prvotný vstup otázky Zdenka, on jesne hovorí o včelstve v tomto reálnom čase, keď teploty klesajú k nule a cez deň vystupujú na 9-11˚C. Včely sú viac menej združené do zimného chumáča a môžu byť seba silnejšie,letáč neobsadajú. K tomu jasne dodáva, včely sedia v strednej debničke a spodná je neobsadená so zbytkami zásob.
V takomto prípade sú zásoby pre osy vystavené ako tácku a ja svojím prvým komentárom reagujem na túto situáciu.

a nakonec uhynuli s plným velkým nástavkem zásob pod sebou. Chce to tedy na podzim kontrolu, kde se rozhodli zimovat. Karel.
--------------------------------------------------------------
S týmto názorom sa dá plne súhlasiť, posledná kontrola je dôležitá na prevedenie úprav.
Asi dvakrát v januári- ledna, som zachránil včelstvo, ktoré malo dostatok zásob, ale ono ešte pred zimou presunulo svoj chumáč na stranu (nezužujem-10 plástov), kde tých zásob bolo menej a rýchlo "došli" až k hornej latke a presunúť sa na zásoby nedokázali ani horizontálne ani do boku..

Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením zasvinit panenské souše potřebuji aby si
přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na zimování.

Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.

R. Polášek

Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením zasvinit panenské souše potřebuji aby si
přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na zimování.
----
Tak to zbývá jediná jistota. Odebrat vytočit a znova zkrmit. :-)

Já bych to nedělal. Panenské plásty s medem ze zdola bych uskladnil na příští rok a dokrmil cukrem. Pokud bych nechtěl plásty vystavit léčení.

A ani to bych nedělal, protože pokud bych pozoroval spad a viděl bych, že je to jako na většině území ČR - tedy skoro NULA, tak to nebude s tím léčením v zimě tak horké. A dvě léčení (víc bych jich nedělal pokud to nebude padat ani po léčení), tedy 4 kapky bych si risknul.
Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?

Karel

Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.

R. Polášek
-----------

Jseš prostě osobnost. :-)

Karel

I tak by bylo vhodnější aby zásoby měli nad sebou a na jaře začali plodovat na novém díle
včely postupují po zásobách nahoru a pak na jaře plodují směrem dolů a nad sebou ukládají zásoby pro příští zimu tak se to stále opakuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 19.9.2008 08:23:22
> ----------------------------------------
> Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
> a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením
> zasvinit panenské souše potřebuji aby si
> přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na
> zimování.
>
>
>

nehleď na to jsou to magoři

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rada Radimovi !!!!
> Datum: 19.9.2008 08:27:16
> ----------------------------------------
> Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Včely přestěhují jen ty zásoby, které jsou otevřené. Zavíčkované ne.
Zavíčkované využíjí vosy dělnice, aby přežily co nejdelší dobu do chladných
dní, kdy zmrznou, případně mravenci a možná i další hmyz nebo v zimě myši.
Zbylé zásoby potom ve vlhku přes zimu nabobtnají, a póry ve víčkách začnou
ronit sladinu Potom, hlavně jestli je pod nimi otevřené česno, tak med bude
po jarním proletu využit ostatními včelstvy na stanovišti, které vyletí
dříve než uváděné včelstvo. To je ale běžný jev na stanovišti v časném jaru,
že včelstva na stanovišti "sdílejí" pomocí loupeže svoje zásoby, které po
zimě neobsazují, venku toho zatím kvete hodně málo, větší snůška není,
včelstva zlodějky v časném jaru tolerují a nezabíjejí je a zlodějky na
zásoby, obsazené včelami včelstva nejdou, vybírají jen neobsazené plásty
vzdálené od včel včelstva. Taky vzhledem k velmi malému doletu včel v časném
jaru, do 100 - 200 metrů se tam včely z cizích úlů obvykle nedostanou a
zásoby zůstanou včelaři na stanovišti, navíc taková loupež funguje jako
simulace snůšky podobně jako později komorování a podnítí plodování matek.
Aby nyní na podzim včelstvo zásoby přeneslo z spodních plástů nahoru nad
plod, musely by se buňky odvíčkovat. To se ale pak stanou volně přístupné i
zlodějkám a na rozdíl od jara si pro ně mohou v teplých pozimních dnech
doletět i zlodějky z cizích včelstev. Navíc takové přenášení zásob je pro
včelstvo totéž jako zpracovávání zásob, takže pokud by bylo těch zásob dole
hodně, opotřebuje to zpracováním už jednou zpracovaných zásob zbytečně zimní
včely.
Nejdůležitější je ale nyní, aby včelstva měly dost zásob kolem plodu, aby
přežily zimu a rozvinuly se v předjaří. Takže radím, až se trochu oteplí,
provést prohlídky, plásty z dolního nastavku plné zásob vybrat, nahradit
jimi plásty bez zásob kolem plodového hnízda v horním nastavku nebo případně
uschovat jako zásobní plásty pro nouzové doplnění zásob v zimě a na jaře
nebo pro komorování nebo pro tvorbu oddělků. Plásty s trochou zásob klidně
nechat dole. odhadnout potom množství zásob v horním oddělku a chybející
doplnit co nejdříve krmením.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 18, 2008 2:57 PM
Subject: Med v dolním nástavku


> Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem
> do horního nástavku nad hnízdem.
>
> Děkuji

Tak v takovém případě bych doporučil zavřít česno ve dnu, nechat jen jedno
otevřené očko úplně nahoře a zásoby z plástů dole odvíčkovat. Podle mých
zkušeností z podobných akcí je to ale pro včelstvo trochu nestandartní,
včely vyberou jen tekuté zásoby, krystaly naháží s kousky vosku a jinými
odpady dole na dno, kde budou nasávat vodu, ztekucovat se, lákat cizí včely
a vosy a vůbec dělat paseku. Asi než vyberou větší množství zásob, to taky
bude nějakou dobu trvat, není to jako když za den odeberou x litrů cukerného
roztoku, mohou ty plásty vybírat klidně i měsíc. Tak bych to doporučoval
provést jen na nezbytném množství panenských souší, ostatní bych doporučil
vybrat a uskladnit i se zásobami. Nebo vytočit, co za mix pevných krystalů a
medu z buněk medomet dostane a teprve zbytek dát včelám vybrat. Taková
medovinka z takového medu taky není k zahození.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 8:23 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
> a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením
> zasvinit panenské souše potřebuji aby si
> přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na
> zimování.

Ako včelám pomôcť? Keď bude denná teplota nad 12˚C, hneď ráno zbytky zásob odviečkujte odviečkovacou vidličkou. Včely v takomto prípade zásoby odoberú a umiestnia do plástov po poslednom vyliahnutom plode.
---------------------------------------------------------
Záleží na okolnostech. Toto bych provedl pokud je ve spodním nástavku světlý med. Pokud je tam ale medovice, nebo melecitózní med, tak je takové opatření na pováženou, zvláště pokud se dá předpokládat tuhá zima. Pokud je nad plodem málo zásob, tak je jistější v tomto případě dokrmit cukerným roztokem.

Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone. Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři kteří zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být mohou a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje. Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak odpadají všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež = neschopný včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve včelařině o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem, roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět. Zdraví R. Stonjek

Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
pod plásty plnými zásob uhynou hladem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
kteří
> zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
mohou
> a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
odpadají
> všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
neschopný
> včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
včelařině
> o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> Zdraví R. Stonjek

Ode dneška do neděle je v Ostravě na Černé louce zahrádkářská výstava, podle inzerátů tam má být i včelaření. Nekouknul by se tam někdo z Ostraváků a neporeferoval, co tam bylo?

Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale zanamenal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 11:16:30
> ----------------------------------------
> Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
> mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
> zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
> spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
> rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
> několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
> včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
> včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
> mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
> pod plásty plnými zásob uhynou hladem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> > chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> > odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> > Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> > obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> > ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
> kteří
> > zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> > výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> > osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
> mohou
> > a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> > Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> > obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
> odpadají
> > všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
> neschopný
> > včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
> včelařině
> > o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> > roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> > melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> > sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> > zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> > tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> > nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Možná jde trochu o nedorozumnění. Ing. Cimala včelaří v Dadant systému, takže podstavuje pod plodiště polonástavek, který zpravidla obsahuje jen zásoby, protože plodové těleso je ve velkém plodištním nástavku. Podstavení nástavku se zásobami se dle Řeháčkovi metodiky provádí zpravidla na jaře. Pokud jsem to kdysi správně pochopil, tak ing. Cimala provádí podstavení koncem podletí při poslední prohlídce včelstva a vidí v tom mimo jiné výhodu ve snížení pracnosti než v případě samostatného prohazování nástavků na jaře.
V tomto případě si myslím že není podstatné, zda je v plodišti dílo dostavěno až ke spodní loučce, protože dokud je teplo, včely dokud část zásob přenesou do plodiště a zbytek využijí na jaře pro jarní rozvoj. Pokud jsem se mýlím, určitě mne př. Stonjek poopraví či doplní.

Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho narazit matečníky. Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného roztoku 3:2. Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí matka naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou nástavcích.

Díky za názor

Jiří

s citem včelaře bych to poznal ,ale na dálku ti s jistotou poradím toto: až se matky omezí v kladení tak zhodnoť sílu,pokud nebudou na sedmi uličkách(plných) v chomáči přes chladnější den ,tak je spoj ,je tu i jistá šance ,že přezimují obě matky,kolik cukru zpracovali není podstatné,stane se(minimalně) že i chudák ve třech uličkách na 20 KG přežije ,stejně jak obr na pál kilech,kterej si ani nevšimnul zásob nad sebou

Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v něm určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.

Jenže já jsem viděl, jak včely během minut překonaly mezeru 3 - 4 centimetry
mezi rámky nahoře a dole v zadováku, aby se spojily, a to byl mráz - 10 nebo
víc. Spodní chumáč se prostě vzdul ty 3 - 4 centimetry a spojil se s tím
horním, ten se taky prodloužil dolů. Ani jsem ten úl neměl zavřený a už byly
spojené. Sice je něco jiného, když včely jsou nahoře a dole se přidají rámky
s oddělkem než když včely sedí dole a rámky se zásobami jsou nahoře, ale
pokud včely něco na horních rámcích láká, tak se tam i přes mezeru a i v
mrazech v chumáči dostanou. Možná lépe než po prázdných buňkách, protože v
mezeře jsou všechny včely propojeny v chumáč, zatímco na buňkách jsou
propojeny jen včely v uličce. U těch pásů prázdných buněk i u mezery musí
dojít k souběhu více špatných okolností, aby se včely nepřesunuly za
zásobami. Musí být mráz po celou kritickou dobu, kdy včely ještě žijí, ale
už pociťují nedostatek zásob, 14 dní určitě, 3 týdny, možná měsíc nebo
dokonce víc. Pokud v této době je nějaká obleva a oteplí se, včely překonají
prázdné buňky nebo i mezeru , jdou za zásobami a včelař prakticky nemá šanci
vůbec poznat, že včelstvo bylo blízko úhynu. V teplých oblastech, jižní
Morava, Polabí, okolí Prahy bude asi většina zim "proložena" tolika
otepleními, že tam toto prakticky nevadí, tady na severní Moravě bych to
tipoval tak 1 : 1, někde v horách budou takové zimy prakticky všechny.
Poslední dvě zimy to bylo úplně jedno i tady na severní Moravě, zimy byly
teplé tolik, že včely mohly překonat prakticky kdykoliv jakoukoliv překážku
a přestěhovat se za zásobami. Asi se to projeví vždycky, včelaři si zvyknou
v letech teplých zim všelijak rámky a nastavky se zásobami přehazovat a
nedbat na toto a jak bude potom zima s dlouhým obdobím sněhu a mrazů bez
přestávky, zas budou velké úhyny a včelaři budou před televizními kamerami
naříkat, jak kruté mrazy (varaóza, jiné nemoci...) hubí včely, vytahovat
rámky, na jednom rámku mrtvé včely, na druhém plno zásob a zase se budou
rozdávat dotace na obnovení včelstev.....
Já si toho začal všímat kdysi, když mně včely hynuly v případě, že seděly
dole v zadováku a kromě 2 - 3 kil zásob měly všechny ostatní zásoby nahoře,
tam měly ale překážku i mezeru i pásy prázdných buněk na spodku horních
rámků. Potom se mně stalo, že včely v oddělku neprošly v zimě přes svislý
pruh několik centimetrů silný trubčiny, kde nebyly uložené zásoby a uhynuly.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 12:51 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk
ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až
po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam
kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že
by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale
zanamenal

Pepan

Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje

Jiří napsal:

>Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho narazit matečníky.
>Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného roztoku 3:2.
>Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí matka naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou nástavcích.
.................

Osobně bych neměl žádný strach a nechal je ať, se ukážou.
Maximálně až se oteplí, ještě zkontrolovat zásoby, pokud po nakrmení nové matky naplno plodovaly koncem srpna.
Pokud si mám tipnout, myslím si, že to příští rok budou normální včelstva.
Pokud mají dobré matky, i kdyby přezimovaly slabší, doženou to.
Už nejednou jsem zimoval včelstvo s mladou dobrou matkou, které v chumáči obsedalo 3 uličky, a v červnu dalšího roku bylo na 4 nástavcích 39x24.

Radek Krušina

surový propolis bez vosku neexistuje

Zkusil bych dvě, lépe tři síťky na sebe a pak průdyšnou tenkou uteplivku, to aby se nepřilepila, propolis se znehodnocuje. Žádné víko, jde to jen ve včelínu. Včely to rychle zalepí propolisem. Musí se také vysledovat správný čas a včelstvo.

Nejspíš nestačí. Zvláště když už zpracovaly 17 kilo cukru, Jak moc
nestačí, kolik zimních včel stihnou vychovat bude vidět už v září, kdy
začnou hynout letní včely a definitivně to bude vidět až na začátku
prosince, kdy odejdou poslední letní nebo upracované zimní včely od staré
matky. Přidané mladé matky se budou snažit plodovat co nejvíc, dokud to
nebude omezeno nízkými teplotami a přineseným pylem z venku.
Takže včelstva je nutné až do toho prosince kontrolovat, jakou mají sílu a
pokud se ukáže, že jsou slabá, budou se muset spojit, aby se zachránilo
aspoň jedno. Slabá znamená tak, že zimní chumáč se zmenší až tak na 2 - 2,5
uličky. Pokud se nespojí se s jiným nebo se včelstvo nezruší a včely za
teplého počasí nenechají vžebrat do okolních úlů, zimní včely uhynou a
přijdou vniveč.
Jinak se zkušenostmi se nad těmito věcmi uvažuje už v srpnu. Už v době
přidávání náhradní matky v tuto dobu se počítá s tím, že včelstvo půjde do
zimy slabší nebo dokonce podstatně slabší, proto se mu dává méně cukru než
ostatním, aby se včely tolik neupracovaly nebo se počítá dokonce s tím, že
část zásoby se vezme zpracovaných z jiných včelstev. Taky se v rozumné míře
dopředu zmenšuje prostor úlu, i přesto že včelstvo je dosud dost silné. Toto
všechno zpomaluje odchod letních včel a tím umožní vychovat v září o to více
zimních včel.
Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. Jestli to nebylo tak, že matky
tam byla, ale kvůli tomu, že v červenci nebyla snůška, tyto dvě matky
přestaly plodovat. Rozplodovaly se až řekněme pár dnů, týden po začátku
krmení a z toho byl ten zavíčkovaný plod. Přidané matky byly potom logicky
zabity a rozkladly se původní matky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 5:21 PM
Subject: včelstva bez matky


> Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl
> tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho
narazit
> matečníky. Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce
> oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný
> plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného
> roztoku 3:2. Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí
matka
> naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně
> zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou
> nástavcích.
>
> Díky za názor
>
> Jiří

Propolis se vykupuje neupravovaný, takže se nevyvařuje a vosk v propolisu
zůstane. Včely nadstavují propolis voskem, pokud tmelí příliš velké mezery
nebo pokud mají propolisu v úlu nedostatek. Pokud se něco z propolisu
vyrábí, nějaký tekutý výluh, je nutné dodržet recepturu. Třeba tinktura v
lihu se dělá za studena, takže do lihu se rozpustí rozpustné složky
propolisu a nerozpustný vosk a nerozpuštěné části propolisu se odstraní. Za
horka se do lihu rozpustí i vosk i další části propolisu. Rozpouštědlo, kde
by se rozpustil vosk a propolis zůstal netknutý, neznám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 8:55 PM
Subject: propolis


> Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v
něm
> určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší
> propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za
> dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.

Tohle vůbec neřeším v lihu se rozpustí jen propolis a zbytek nečistot se odfiltruje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: propolis
> Datum: 19.9.2008 20:55:35
> ----------------------------------------
> Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v něm
> určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší
> propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za
> dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.
>
>
>

Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY . DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě ser,,,,,,,,,

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 21:10:10
> ----------------------------------------
> Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
> hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
> zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
> zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> > přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> > vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> > provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> > diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

propolis jako výchozí surovina se rozpouští v každém org.rozpouštědle...pro nás lidi účelně v alkoholu(CH3OH-etanol,doufám že to není kravina pro rejpaly),účinné látky přecházejí do lihu a zbytek převážně vosk a pryskyřice a všechno co najdete v úle zůstane,pokud použijete jiné rozpouštědlo rozpustíte i ty pryskyřice(impregnace)

Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. .....

kdysi sem měl starší tachováky natřený no hnědo-černě ,převezl sem je ,dost tam na ně pražilo,pak přišlo to nejvíc horké léto(polovina prázdnin tehdá),nenašel sem jediné vajíčko plod prostě nic ,matky tam byly až na jednu a jen tak běhaly s doprovodem naprázdno jak dělnice,později zakladly nádherné plochy,včelstva byly pasivní jak v rojovce a i v síle,jedno jediné bylo pak bez matky .....

Existuje mezi kladením matky přestávka kdy matka instaluje nový softfer na kladení vajíček zimní generace někdy bývá až neznatelná nebo taká velmi výrazná. U starších matek bývá dříve . Záleží pak na tom jak se do nich trefíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?elstva bez matky
> Datum: 20.9.2008 10:05:21
> ----------------------------------------
> Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
> zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. .....
>
> kdysi sem měl starší tachováky natřený no hnědo-černě ,převezl sem je ,dost
> tam na ně pražilo,pak přišlo to nejvíc horké léto(polovina prázdnin
> tehdá),nenašel sem jediné vajíčko plod prostě nic ,matky tam byly až na
> jednu a jen tak běhaly s doprovodem naprázdno jak dělnice,později zakladly
> nádherné plochy,včelstva byly pasivní jak v rojovce a i v síle,jedno jediné
> bylo pak bez matky .....
>
>
>

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje


vlastně na masti se mi tam ten vosk hodí ,sliju to vroucí a mám základ někdy to posilním extraktem ten se odvaří(100c)jinak to stačí vychladnout a v oleji zůstanou úč.l.,zbytek ztvrdne i s voskem,pravděpodobně se to nějak rozdělí,tak by bylo možná dobrý ten olej odtáhnout hned jek ztuhne vosk asi 60c

viděl sem ruku i dlaň plnou puchýřů spálenou od hořících plastů,den po popálení si den ruku mazal a další den ŠEL DO PRÁCE DÁL SVAŘOVAT !

matky to byli třetím rokem ...

Tady rejpal, etanol je C2H5OH. Záměna s CH3OH bývá v některých případech
osudná, je to metanol. V případě propolisové tinktury, pokud se použije
zevně, je to ovšem jedno.
Jinak s tím propolisem to není tak jednoduché. Propolis je směs velkého
množství látek, některé z nich jsou dokonce omezeně rozpustné i ve vodě. V
různých organických rozpouštědlech budou různé látky z propolisu rozpustné
různě, nedá se přímo říct, že v etanolu se rozpustí jen část propolisu a v
ostatních organických rozpouštědlech zbytek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 9:56 AM
Subject: Re: propolis


> propolis jako výchozí surovina se rozpouští v každém
org.rozpouštědle...pro
> nás lidi účelně v alkoholu(CH3OH-etanol,doufám že to není kravina pro
> rejpaly),účinné látky přecházejí do lihu a zbytek převážně vosk a
> pryskyřice a všechno co najdete v úle zůstane,pokud použijete jiné
> rozpouštědlo rozpustíte i ty pryskyřice(impregnace)

Přenášení zásob opravdu není problém, pokud včely mají nahoře dost, aby
přežily zimu a na jaře začaly plodovat. Není třeba o tom nijak zvlášť
diskutovat, protože na včely to nemá vliv. Trochu vliv bych viděl během
zimních přechodných oteplení, kdy vybírání zásob dole může simulovat snůšku
a tím zvýší plochu plodu, kterou matka během oteplení zaklade, což potom při
následných mrazech může včelstvo tvrdě zaplatit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 8:33 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou
teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy
když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny
nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO
ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY .
DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě
ser,,,,,,,,,

PEPAN

jinak to co je za oknem je myslím pro matky jasnej signál,byl sem na loukách a kvetou poslední poupata a už nic žlutá zmizí za chvilku pak růžová nakonec bílá a pak mrazy utnou cizince

teplo bude v říjnu


jakou typujete zimu?,já sníh prosinec polovina ledna,obleva druhá polovina ledna,v únoru odvšeho trochu ,od konce února suchá inverzní zima do poloviny března

STÍM LZE JEN SOUHLASIT

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 20.9.2008 10:29:10
> ----------------------------------------
> Přenášení zásob opravdu není problém, pokud včely mají nahoře dost, aby
> přežily zimu a na jaře začaly plodovat. Není třeba o tom nijak zvlášť
> diskutovat, protože na včely to nemá vliv. Trochu vliv bych viděl během
> zimních přechodných oteplení, kdy vybírání zásob dole může simulovat snůšku
> a tím zvýší plochu plodu, kterou matka během oteplení zaklade, což potom při
> následných mrazech může včelstvo tvrdě zaplatit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 20, 2008 8:33 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou
> teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy
> když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny
> nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO
> ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY .
> DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě
> ser,,,,,,,,,
>
> PEPAN
>
>
>
>

Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku 20% nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku jen aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu převařováním?Neničím důležité složky?

Nejlepší bývá nepřemýšlet a držet se receptur Jakákoli výroba v lidovém léčitelství je nepřesná a podle toho jsou postaveny i recetury

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: propolis
> Datum: 20.9.2008 13:14:46
> ----------------------------------------
> Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece
> rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku 20%
> nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a
> pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu
> koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít
> extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření
> vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já
> propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku jen
> aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám
> sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak
> je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu
> převařováním?Neničím důležité složky?
>
>
>

Samotný propolis má rozdílnou účinnost. Ve "velké" komerční výrobě potom se
připraví velká dávka, nějakou laboratorní metodou se zjistí účinnost a
koncentrace se potom doladí na zhruba stále stejnou stejnou účinnost
nějakého koncentrátu. Teprve potom na základě přípravy koncentrátu se zhruba
stále stejnou účinností mohou dlouhodobě fungovat receptury třeba na výrobu
mastí a podobných věcí. Domácí výroba u propolisu i u množství jiných
přírodních látek, bylinek atd je potom jen odhadování, jestli se do toho
vrazilo zhruba optimální množství, není to záležitost nějakého přesného
odvažování před nebo nezpracovaných zbytků potom, protože to prostě není
směrodatné, kolísání kvality propolisu i bez příměsi vosku je prostě velké.
Jinak rozemletí propolisu na prach určitě účinnost zpracování zvýší, protože
proplis jako látka obsahující pryskyřice při zpracování může účinné látky v
kouscích uzavřít a "nepustit" je ven. Jak moc povaření zhorší účinnost
propolisu, netuším. Odhaduji, že znatelně. Co se týká propolisové tinktury,
tak jestli to někdo dělá doma ve větším množství, šlo by vytvořit předpis,
kdy se dá určené množství kapek tinktury do třeba deci vody a koncentrace se
potom nadstavuje na zhruba stejnou chuť propolisu ve vodě mícháním
koncentrovanější a ředěnější tinktury. Je to ale jen nápad, tinkturu ve
větším množství nedělám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 1:14 PM
Subject: Re: propolis


> Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece
> rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku
20%
> nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a
> pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu
> koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít
> extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření
> vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já
> propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku
jen
> aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám
> sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak
> je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu
> převařováním?Neničím důležité složky?

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde
> něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde
> co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje
>

Když se propolis dá do takového 30 - 40 % roztoku alkoholu, tak se v něm
nerozpustí, ale jen nabobtná, změkne a stane se lepivým. Tadyhle ty zbytky
by šly změkčit lihem nebo možná i jiným organickým rozpouštědlem, vmíchat
potom do něho kaolínový prášek nebo mastek či jiný kamenný prášek a potom by
z toho mohl být docela dobrý prostředek na tmelení a lepení kamene, kameniny
nebo i porcelánu. Viděl jsem recepturu na takový tmel používaný za tepla,
tam byl jako lepicí složka včelí vosk a kalafuna plus ten prášek, tady ty
zbytky z propolisu by mohly být na to lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 10:16 AM
Subject: Re: propolis


> když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do
1ooC,zbyde
> něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde
> co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje
>
>
> vlastně na masti se mi tam ten vosk hodí ,sliju to vroucí a mám základ
> někdy to posilním extraktem ten se odvaří(100c)jinak to stačí vychladnout
a
> v oleji zůstanou úč.l.,zbytek ztvrdne i s voskem,pravděpodobně se to nějak
> rozdělí,tak by bylo možná dobrý ten olej odtáhnout hned jek ztuhne vosk
asi
> 60c
>
> viděl sem ruku i dlaň plnou puchýřů spálenou od hořících plastů,den po
> popálení si den ruku mazal a další den ŠEL DO PRÁCE DÁL SVAŘOVAT !

taky nad tím moc nedumám ,jsem antihomeopatik dám tolik co si to vezme,umlet to je dobrý nápad pro lih,v oleji by se to spojilo zpět,vařím vodu a v tom v druhé nádobě olej, určitě ethanol je C2H5OH,druhý v řadě ,jsem to domatlal...a přitom trávím prosincové večery patlála v prádelce....methanol se odpařuje před ethanolem...na tinkturu bych ho nedoporučoval smrdí dost jako kanagon(socialistické lepidlo) a bývá kalný,každé rozpouštědlo rozpouští svoje

co se týče ceny tyto produkty jsou reklamní a drží mi spoustu zákazníků,dřív sem rozdával i propolis než sem zjistil kde všude po ledničkách a komorách apod se zůstal válet nevyužitý....když je to hotové pomůže si už každý...a přijde zas
propolis zahřívám do sta stupnů a účinnost se podle lihového extraktu a zkušeností lidí nesnižuje ....

hmm Ztvrdne to fakt na kámen i s leskem,udělám nějaké pokusy ...mohl bych tím stříkat nové nástavky...

Existuje mezi kladením matky přestávka kdy matka instaluje nový softfer na kladení vajíček zimní generace někdy bývá až neznatelná nebo taká velmi výrazná. U starších matek bývá dříve .

_____________________________________________________________

Pane Menšík, je toto tvrzení dokázáno výzkumem nebo jde o Váš názor na jev, který jste u svých včelstev pozoroval?

Zimní včely nevznikají ze speciálních vajíček. Jejich tvorba a existence spočívá ve kvalitní výživě a strnulosti ve fázi mladších úlových včel. Jsou to v podstatě rojové včely ( nebo-li anatomické trubčice ). Tyto ,,vypasené líné,, dělnice nevykonávají fyzicky namáhavé činnosti létavek a starších úlových včel, které vyčerpávají organismus a vedou k brzké smrti jedince, což činní záměrně, aby si zachovali svoji vitalitu na dobu potřebnou a dožili se ní. Jelikož se po slunovratu zkracuje délka dne, včely cítí, že se blíží zima, a postupně ztratí rozmnožovací pud a začnou se plně připravovat na na období vegetačního klidu. Vznik dlouhověkých včel přímo souvisí s postupným omezovaním rozsahu plodových plod, proto umělé podporování kladení podněcováním nepřináší efekt zvýšení počtu zimních včel a jedná se jen o zbytečné mrhání časovými i materiálními prostředky.

Toto vše jsou obecně uznávaná fakta. O nějaký plodových přestávkách v podletí se nezmiňují. Proč by měly souviset s tvorbou zimních včel? Vždyť je jedno, zda se na krátko zastaví kladení a pak v omezeném množství obnoví, či se plodování postupně snižuje v průběhu celého podletí. Výsledek ( množství a kvalita zimních včel ) bývá stejný. Proč tuto přestávku Vaše včely dělají a například moje ne, v tom vidím ,,jádro pudla,,.

S pozdravem...M. Václavek...

...Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?
Karel

Tak to je hodne amatersky pristup. Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate. Resit se to neda nejspis jinak nez mit vlastni uzavreny obeh vosku.

Zdenek:>Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate.<
..........

Máte nějaké přesnější údaje okolo tohoto tvrzení? Copak se nedají léčiva z vosku odfiltrovat? Pokud vím, existuje přesně na takový problém minimálně i jedna patentová přihláška.

..Máte nějaké přesnější údaje okolo tohoto tvrzení? Copak se nedají léčiva z vosku odfiltrovat? Pokud vím, existuje přesně na takový problém minimálně i jedna patentová přihláška.

Nevim co si predstavujete pojmem filtrace.
Jak odfiltrujete z vody treba sul?
Ale rozpustenou latku jde obecne odstranit chemicky.
Neznam konkretni postup, to je asi ekonomicky neunosne, nic pro vcelare, nic pro vyrobce mezisten.

Pokud jde o patenty, nevim, neznam, nectu, nejsem Edison :)

Nic nevarim ,vemu sklenicku od presnidavky do ni naleju malou francovku pridam propolis .Sem tam protrepu .Propolis se behem kradke doby rozpusti.Potom se vse sleje do nove sklenicky .Nerozpusteny propolis se muze pouzit jako druhak .To znamena vse od zacatku .Verte ze slouzi uz mnoho let na kazdou ranu a hlavne na spaleniny.

Má to ale jeden háček. V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 20:53:48
> ----------------------------------------
> ..Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek
> uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?
> Karel
>
> Tak to je hodne amatersky pristup. Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se
> neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si
> koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate. Resit se to neda nejspis jinak
> nez mit vlastni uzavreny obeh vosku.
>
>
>

Nic nevarim.Vezmu sklenicku od presnidavky do ni naleju malou francovku a pridam propolis.Sem tam protrepu.Propolis se behem kradke doby rozpusti.Potom se vse sleje do nove sklenicky.Nerozpusteny propolis se muze pouzit jako druhak. To znamena vse od zacatku.Verte,ze slouzi mnoho let na kazdou ranu a hlavne na spaleniny.

.. na to potřebuješ autokláv

pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.

Tondo,když budu psát na co zabral propolis,tak napíšu knihu,Tak jen jeden případ.Teta pracovala v kuchyni ,kde se vařily jen knedlíky ze 700kg mouky a to celý život.Jak stárla také tloustla v 50 letech měla docela velké prsa,no a v té páře a vlhku ,kde se nenosila podprsenka, se jí kůže rozmokvala.Nemohla se osprchovat,pálilo to soustavně v noci probouzelo ,doktoři nepomohli.Tak s tím žila 10 let než mi to řekla.Říkám jí zkus propolis,nic za to nedáš.Poprvé skučela a pak za 14 dní přišla šťastná že je zahojená a že se může koupat.Obrovská úleva od bolesti i nervů.

Má to ale jeden háček. V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv

Pepan
---------
Pokud by výrobce dokázal dělat jen z mého vosku, tak je mi to jedno. Protože to bych musel sterilizovat nejen vosk, ale úly atd.
Takže to začne být zajímavé až když si nechám já, nebo někdo z okolí udělat rozbor MVP z měli, medu atd a zjistím, že se to v okolí vyskytuje.
Pokud mám rozbor s nulou, tak je pro mě cenější můj vosk o kterém vím co a jak než z "výměny".

Tady je to otázka trochu propočtů jestli se mi vyplatí řešit zimné ošetření a vosk, nebo to pojmout trochu šířeji.
Kolik stavebních rámků v nástavku, kolik mi vystaví nástavků mezistěn, kolik mám vosku z víšek atd.

Paradoxně tady vypadají zajímavě rámky z plastu. Na jejich povoskování by měl stačit vosk z víček, ostatní si včely dodají:-)

Karel

.. na to potřebuješ autokláv

pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.
-------------
Proč by si každý musel dělat všechno sám. To abych si za chvilku mlel sám mouku.

Pokud mám dost vosku a stačí mi, že mi malovýrobce dá tak 2/3 mého vosku v mezistěnách, zbytek namačkaný do "koule" - tedy odpad po ořezu, který nerecykluje do jiných meistěn, ale nechá mi ho na příští rok, tak je to od určitého minimálního množství poměrně schůdná cesta.

Ruční (na kliku) rotační lisy na mezistěny (ale to je jen základ + další ptákoviny) cca 2500USD. To je už pro farmáře, co se v zimě nudí.

Karel

Zdenek:>...rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim...

Pokud jde o patenty, nevim, neznam, nectu, nejsem Edison :)<
......

Ale jestli mi někdo při diskuzi tvrdí, že nejde kupříkladu bod A, proč se hájí tím, že bodu A nerozumí, protože není Edison?

Snažím se dojít nato, proč by nešlo za pakatel profylakticky odfitlovat z vosku něco jako léčiva, jestli to činí už včelař "aktivním" filtrem A1, při aplikaci aerosolu. Co to tedy je tak aktivního v tom filtru, že to dokáže eliminovat průnik léčiva do plic léčitele? Nebude zrovna taková "aktivní" vrstva tou vrstvou, která umí odstranit i ty "ďábelské" rezidua z jiného skupenství - z tekutého vosku při určité teplotě? Že něco nejde odseparovat nebo odfitrovat přeci nemůžete v dnešním technologickém mini, mikro, nano světě myslet vážně.

Pepan:>V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv<
........

Pepane v domácích podmínkách je běžné zařízení a cenově dostupné k tomu, aby jsi mohl dokonce kontinuálně a bezpečně sterilizovat včelí vosk. Jedná se o fritézu, která má bezpečnostní kryt proti páře zpravidla hliníkovou vanu a termostat do cca 180 °C. Ideální je navíc výpustný kohout a potřebný je teploměr k ověření teploty a minutku do 60 minut. Veterináři mají alternativy a to, že se dá sterilizovat již i za 15 minut při vyšších teplotách. Autokláv je o promíchávání a stejnoměrné teplotě. A celý proces je o snižování původce nákazy a ne o likvidaci. Proto se při výskytu moru pálí (likviduje) i vosk, protože i autokláv a vosk s vysokým obsahem spor nemusí být 100%. (nemluvě o problematické přepravě sporami kontaminovaného vosku)

Myslím, že o léčebných vlastnostech propolisu oproti jiným včelím produktům není třeba pochybovat, protože funguje rychle a hlavně spolehlivě, což v porovnání např. s tím, že pyl je dobrý na játra a prostatu, nebo ovčelená voda působí příznivě na vnitřní orgány tak ta rychlost je bezkonkurenční. Dva příklady: Kdysi jsem přišel o bříško palce. I když se na plastice na Vinohradech snažili, vypadalo to spíš na zkrácení, navíc zpod obvazů se šířil hnusný smrádek. Tak jsem si vzpoměl na svého učitele, který na vše dával propolis a tak jsem si palec máchal v tinktuře. Smrádek okamžitě ustal a hojení záhy nastalo. Když jsem doktorovi řekl čím jsem si palec zachránil a že mu lahev dám na vyzkoušení, tak se na..... a vyhodil mě. Není to tak dávno, co jsem potřeboval něco zavařit a jelikož jsem byl do půl těla, hodil jsem na sebe nějakou bundu co v dílně visela. Že byla silonová mě došlo když na mě vzplála jasným plamenem. Samozřejmě kůže dole a problém. No a propolis a střídání s medovým nátěrem a nikde ani jizva: Já med na poopáleniny a hojení ran hodnotím jako naprostou špičku a střídání s propolisem nemá chybu. A mí zákazníci, když ho chtějí říkají to samé. Zdraví R. Stonjek

Přátelé šedě zabarvení nevzdávejte to. Podzimní spad či spad po fumigaci je stejně důležitá informace, jako těch x předchozích dohromady. Můžete z ní také usoudit, jak odolný kmen chováte. Pokud máte obavy, že Váš spad je vizitka vaší péče o včely, tak já a jistě mnozí další si to nemyslí, je to stav, který včelař jen málo ovlivní. Jsem růžový a žádné potíže s tím nemám.

Problémem by pak mohlobýt zase komulování právě těch zárodků nísto léčiv . Ony ty zárodky se nacázejí i v relativně zdravých včelstvech v podprahovém množství

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 21:51:58
> ----------------------------------------
> . na to potřebuješ autokláv
>
> pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis
> nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy
> pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.
>
>
>

Když přidáš lis na mezistěny který po přepočtu přijde, ten levný, tak na 15000 A PŘI SPOTRŘEBĚ MEZISTĚN MALÉHOVČELAŘE ASI 20 - 30 kusů , tak přidesetiletém včelaření kolik vy stála ta jedna mezistěna 200 Kč nebo i mnohem více _? Nejde o to jaká zařízení to mohou nahradit ale kolik to vyjde ve výsledné ceně. Podle mne velkovčelař by se tou myšlenkou vůbec nezabýval a výkendový včelař s 10 včelstvy si to ani neumí představit . Spousta z nich to dělá jen proto aby pro sebe a svoji rodinu zajistil nezávadnou potravinu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 23:40:35
> ----------------------------------------
> Pepan:>V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ
> autokláv<
> .......
>
> Pepane v domácích podmínkách je běžné zařízení a cenově dostupné k tomu,
> aby jsi mohl dokonce kontinuálně a bezpečně sterilizovat včelí vosk. Jedná
> se o fritézu, která má bezpečnostní kryt proti páře zpravidla hliníkovou
> vanu a termostat do cca 180 °C. Ideální je navíc výpustný kohout a potřebný
> je teploměr k ověření teploty a minutku do 60 minut. Veterináři mají
> alternativy a to, že se dá sterilizovat již i za 15 minut při vyšších
> teplotách. Autokláv je o promíchávání a stejnoměrné teplotě. A celý proces
> je o snižování původce nákazy a ne o likvidaci. Proto se při výskytu moru
> pálí (likviduje) i vosk, protože i autokláv a vosk s vysokým obsahem spor
> nemusí být 100%. (nemluvě o problematické přepravě sporami kontaminovaného
> vosku)
>
>
>

Kolik stojí balík mezistěn za deset let.

balík za deset let příjde v průběhu toho času odhaduji cca v průměru asi na 190kč x 4 kg. Pochybuji, že bude malý včelař s takovým množstvím vařit nebo vracet, a pochybuji, že bude obnovovat tak jak se má, ale zcela hypoteticky. Stálo by ho to ještě více na poštovném.

Takže máme 4kgx190Kčx10let jen za mezistěny. Potom jestli by si je nechal zaslat poštou na dobírku jako balík, máme nejnižší postupně v součtu náklady za 10 let cca 1500 Kč. Vychází mi celkem cena za 10 balíků/10 let tedy někde kolem 9100,-. Beru při této rozvaze již v úvahu zvedající se ceny mezistěn a poštovného a to, že včelař nebude zasílat černé souše ke zpracování.

To je cena za nějaký balík - 4 kg (cca 50-52 ks mezistěn) během 10ti let.






............
Když přidáš lis na mezistěny který po přepočtu přijde, ten levný, tak na 15000 A PŘI SPOTRŘEBĚ MEZISTĚN MALÉHOVČELAŘE ASI 20 - 30 kusů , tak přidesetiletém včelaření kolik vy stála ta jedna mezistěna 200 Kč nebo i mnohem více _? Nejde o to jaká zařízení to mohou nahradit ale kolik to vyjde ve výsledné ceně. Podle mne velkovčelař by se tou myšlenkou vůbec nezabýval a výkendový včelař s 10 včelstvy si to ani neumí představit . Spousta z nich to dělá jen proto aby pro sebe a svoji rodinu zajistil nezávadnou potravinu

Pepan

Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.

Pokud mají už potřebný počet zimních včel na zimování "hotový" tak matka v
tuto dobu klidně kladení vajíček zastaví. Zvláště při takovém prudkém
poklesu teploty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 22, 2008 3:39 PM


> Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani
> stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez
> možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.

To je v pořádku matky již přestávají klást po podzimní rovnodenosti jen při pozních výměnách matek se tplodování můž eprotáhnout až do prosince

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 22.9.2008 15:40:02
> ----------------------------------------
> Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani
> stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez
> možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.
>
>
>

Dnes před 18:00 hodinou jsem zahlédl na ČT1 asi minutový šot Klasa - propagace medu. Sláva. Vysvětluje to nápadně zvýšený otravný sumář dotazů od zákazníků ohledně toho, jestli jako včelař dělám med z pampelišek a z kuchyňského cukru. Odpověď přesto je jasná, můj med vyrábí mé včely. Navíc mé včely ani nekrmím cukrem, jak běžně činí ostatní.

V tuto dobu normální, u velmi dobrých včelstev je tato plodová přestávka žádoucí. Buďte rád, rychleji se zbaví kleštíka. Teď je ideální chvíle pro fumigaci. Jestli tam matka není, to musíte poznat podle chování včel.

V tuto dobu normální, u velmi dobrých včelstev je tato plodová přestávka žádoucí. Buďte rád, rychleji se zbaví kleštíka. Teď je ideální chvíle pro fumigaci

Túto radu je treba upresniť aspoň pre začiatočníkov, v tom smere, rozhodujúcim faktorom aby fumigácia bola úspešná teda 100%-ná, vo fumigovanom včelstve nesmie byť ZAVIEČKOVANÝ PLOD!

Dobrý, neví někdo o digitální váze která by se dala použít ke včelařským učelům, myslím tím mít na ní úl na stanovišti, a přijít po týdnu, napíchnout pc a přenést data. Díky

Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL PROBLÉMY?
Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.

Včely je skutečně nezbytné zaregistrovat, nikoli však u Českého svazu včelařů, ale u Českomoravské společnoti chovatelů - pracoviště ústřední evidence včel. Pokud chcete zaslat formulář, kterým tuto povinnnost splníte napište mi na martin.stark/=/seznam.cz

Já bych řekl, že na to se objeví hodně ohlasů.
V žádném případě vstoupit do Svazu nemusí. Včely má evidované v základní
organizaci Svazu jako včely nečlena, tím má splněnou povinnost evidence pro
léčení a další zákroky, takže všechno je v pořádku. Funkcionáři základní
organizace si jen chtějí ulehčit práci, protože nečleny musejí vykazovat
zvlášť a zvlášť pro ně počítat příspěvek na včely, evidovat jejich platby za
léčení, které členům rovnou strhnou na schůzi a další věci dělat navíc
odlišně od členů. A taky je docela možné, že na funkcionáře tlačí okresní
funkcionáři, kteří si chtějí "vylepšit skóre" a přiblížit se ve svém obvodu
ke stoprocentní organizovanosti. Jinak přirozeně v organizaci je to vždy o
něco veselejší, pokud se do vedení ZO dostanou ti správní lidi a ne nějací
truhlíci, ale v žádném případě to není pro včelaření povinnost být
organizován ve Svazu Včelařů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ANTO" <AntosaciZ28/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2008 2:51 PM
Subject: Re: Langstroth


> Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
> jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
> ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
> Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
> evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i
> zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL
> PROBLÉMY?
> Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.

Psal jsem v srpnu na Českomoravskou společnost chovatelů, mailová adresa
přímo na ně je níž.
E-mailová adresa:
uevcely/=/cmsch.cz

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2008 4:41 PM
Subject: Re: Langstroth


> Včely je skutečně nezbytné zaregistrovat, nikoli však u Českého svazu
> včelařů, ale u Českomoravské společnoti chovatelů - pracoviště ústřední
> evidence včel. Pokud chcete zaslat formulář, kterým tuto povinnnost
splníte
> napište mi na martin.stark/=/seznam.cz

Včely musí být registrované v registru chovatelů ,
Dále má nárok na dotace členství ve svazu není podmínkou a má povinost léčit jako ostatní chovatelé Spojovacím orgánem na všechny možné dotace je ,ale jen svaz včelařů Ten vše zařizuje i pro nečleny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ANTO <AntosaciZ28/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Langstroth
> Datum: 23.9.2008 14:52:01
> ----------------------------------------
> Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
> jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
> ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
> Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
> evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i
> zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL
> PROBLÉMY?
> Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.
>
>
>

Radime jsou dvě různé registrace ale jen ta v registru chovatelů je povinná a jedna druhou nezastupuje a ani to z nich nevyplývá a ještě má jednu povinnost do konce února každého roku nahlásit stanoviště na příslušný OÚ V JEHO KATASTRU MÁ VČELSTVA UMÍSTĚNA a registraci u ústřední evidence se musí každý rok aktualizovat odesláním zaslaného formuláře zpět.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Langstroth
> Datum: 23.9.2008 16:45:26
> ----------------------------------------
> Já bych řekl, že na to se objeví hodně ohlasů.
> V žádném případě vstoupit do Svazu nemusí. Včely má evidované v základní
> organizaci Svazu jako včely nečlena, tím má splněnou povinnost evidence pro
> léčení a další zákroky, takže všechno je v pořádku. Funkcionáři základní
> organizace si jen chtějí ulehčit práci, protože nečleny musejí vykazovat
> zvlášť a zvlášť pro ně počítat příspěvek na včely, evidovat jejich platby za
> léčení, které členům rovnou strhnou na schůzi a další věci dělat navíc
> odlišně od členů. A taky je docela možné, že na funkcionáře tlačí okresní
> funkcionáři, kteří si chtějí "vylepšit skóre" a přiblížit se ve svém obvodu
> ke stoprocentní organizovanosti. Jinak přirozeně v organizaci je to vždy o
> něco veselejší, pokud se do vedení ZO dostanou ti správní lidi a ne nějací
> truhlíci, ale v žádném případě to není pro včelaření povinnost být
> organizován ve Svazu Včelařů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "ANTO" <AntosaciZ28/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 23, 2008 2:51 PM
> Subject: Re: Langstroth
>
>
> > Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
> > jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
> > ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
> > Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
> > evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i
> > zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL
> > PROBLÉMY?
> > Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.
>
>
>
>

Díky za upřesnění, já jsem to jen tak nahodil a neuvědomil si to. Ale
registrace u ZO je taky povinná, ne? Musí si přece kordinovat termíny a
způsob léčení s ostaními včelstvy v katastru, která patří členům místní ZO.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2008 6:17 PM
Subject: Re: Langstroth


Radime jsou dvě různé registrace ale jen ta v registru chovatelů je povinná
a jedna druhou nezastupuje a ani to z nich nevyplývá a ještě má jednu
povinnost do konce února každého roku nahlásit stanoviště na příslušný OÚ V
JEHO KATASTRU MÁ VČELSTVA UMÍSTĚNA a registraci u ústřední evidence se musí
každý rok aktualizovat odesláním zaslaného formuláře zpět.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Langstroth
> Datum: 23.9.2008 16:45:26
> ----------------------------------------
> Já bych řekl, že na to se objeví hodně ohlasů.
> V žádném případě vstoupit do Svazu nemusí. Včely má evidované v základní
> organizaci Svazu jako včely nečlena, tím má splněnou povinnost evidence
pro
> léčení a další zákroky, takže všechno je v pořádku. Funkcionáři základní
> organizace si jen chtějí ulehčit práci, protože nečleny musejí vykazovat
> zvlášť a zvlášť pro ně počítat příspěvek na včely, evidovat jejich platby
za
> léčení, které členům rovnou strhnou na schůzi a další věci dělat navíc
> odlišně od členů. A taky je docela možné, že na funkcionáře tlačí okresní
> funkcionáři, kteří si chtějí "vylepšit skóre" a přiblížit se ve svém
obvodu
> ke stoprocentní organizovanosti. Jinak přirozeně v organizaci je to vždy
o
> něco veselejší, pokud se do vedení ZO dostanou ti správní lidi a ne nějací
> truhlíci, ale v žádném případě to není pro včelaření povinnost být
> organizován ve Svazu Včelařů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "ANTO" <AntosaciZ28/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 23, 2008 2:51 PM
> Subject: Re: Langstroth
>
>
> > Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
> > jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
> > ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
> > Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
> > evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i
> > zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL
> > PROBLÉMY?
> > Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.
>
>
>
>

Antoši k registracím. (a nejen k nim)

1) Stáhni si formulář a vytiskni:

http://www.cmsch.cz/docs/evid_vcelstev.doc

2)Pokud není stanoviště včelstev v zahradě: Výřezem ukazováčkem na myši zaostři na odkazu níže polohu svých včelstev, kolem 1:20 000 jsou vidět už názvy tratí a to stačí pro určení adresy na formulář. Mapa má i podrobná čísla pozemků a zastavěných částí.

http://nahlizenidokn.cuzk.cz/pda/Mapa.aspx?typ=CR&id=0

3) Pokud je známá obec a adresa, je potřeba zjistit číslo - kód katastrálního území. K tomu poslouží odkaz a vložte název obce do "Název/kód katastrálního území:" (*) a tlačítko vyhledat, číslo(a) se objeví ve výsledku
na:

http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

4) Výše uvedený správně vyplněný a úplný formulář, nejlépe písemně a doporučeně zašlete ihned na adresu:

Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Hradištko 123
252 09 Hradištko

5) Evidence včelstev Vám bude zasílat hlášení k vyplnění po tomto samo. Jakmile se přestane během let včelařit, hlášenka co bude pravidelně chodit se neignoruje, ale odešle s poznámkou nevčelařím. Potomto přestane chodit.


6) Druhý formulář je pro obec, pod kterou poloha stanoviště patří. Je to hlášení kvůli plnění rostlinolékařského zákona - postřiky. Jakmile by byla otrava a nebudete ji mít každoročně odeslanou na podatelnu OÚ, není nárok případně na plnění pojistné události, kdyby byl zemědělec pojištěn. Také jde o přehled včelstev úřadu na vlastním území atp.

7) Stáhněte si ho, vyplňte a odevzdejte do konce února na OÚ. Odkaz:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/hlaseniformular.pdf

8) Jako nečlen nevylučuje léčit včelstva proti varroáze a respektovat vyhlášky SVS. Vybrat pole "Krajské veterinární správy" a sledovat a číst pravidelně úřední desku. Je potřeba - jste povinnen odevzdávat vzorky, pokud to nákazová situace vyžaduje k rukám inspektora SVS pod kterého spadáte. Kontaktujte ho, termín sběrů vzorků a Vám sdělí. Pohlídejte si kvalitu vzorku, protože velmi lehko splesniví. Také respektujte doporučené vzorkovnice.


Odkaz na SVS: http://www.svscr.cz

Těchto osm bodů by mělo stačit proto, aby jste nahradil vlastním přičiněním úřední práci funkcionářů na ZO ČSV.



Ať se daří.

ještě má jednu povinnost do konce února každého roku nahlásit stanoviště na příslušný OÚ V JEHO KATASTRU MÁ VČELSTVA UMÍSTĚNA
-----
Samozřejmě není od věci aby OU věděl že mám včely a kde. Podle mého výkladu je to ale podmínkou pro ochranu včelstev před postřiky a podmínkou pro úspěšné (a hypotetické) vymáhání škody v případě otravy včelstev. Protože to snad stanovuje "zákon o postřicích":-)

Podle mých zkušeností jsou na OÚ poněkud narozpacích, když jim tam každý rok přijde pár hlášení od včelařů, někdy něco od důvěrníka a o některých nikdy neslyšeli.
A do toho přijde snaživý agronom a chce vědět, kdo má kde včely, že musí stříkat a jde to oznámit.

Karel

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0809/dalsi-zarucena-metoda-proti-rojeni-vcel

Je vidět, že se nejenom Češi se snaží poroučet větru a včelám.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Dekuji všem za rady pokusím se to řešit.Mějte se.

Takova vaha se vyrabela v CR a snad jeste vyrabi, pred dvema lety a stala cca. 14000,-Kc. Dale jsem narazil na nejaky americky system, ktery toho monitoruje vice a posila sms. Mely by existovat i levne digitalni vcelarske vahy - byly zmineny v nekolik let starem clanku ve Vcelarstvi (reportaz ze zahranicni vystavy). Ani zprostredkovanym kontaktem na autora clanku se mi nepodarilo zjistit nic blizsiho. Pokud nekdo vite vice, prosim o informaci.

Stonjek: je to i jeden zpusob manipulace s nastavky,ja to zkousim,je to v pohode,ale k vuli pracnosti prestanu.
Kala: prenesou pokud maji kam,ale cast zasob z neobsednutych plastu vosy,aniz by jim v tom vcely branily.Zkusenost z tzv.vanocniho prekladani vcelstev.Vcelstva zrejme plodovala i v v podzimnich mrazech a metabolicka vlhkost v uteplenych ulech dokaze spatne vetrany ul zcela promacet a ucinit pro zdarne vyzimovani nevhodnym.
Mensik: Mor.Universal je dobre aby v zime bocni(cesnova ulicka)mela vetrani i zezadu a krmitkovy kanal na opacne strane(taky vetral)nevyplnovala uteplivka.
Krapka: Vosy toto obdobi...za predpokladu ze vcelstvo je v dobre kondici.Nenili nebrani,vcelstvo nema cenu je zimovat.Vosy jsou takovym indikatorem zdravotniho stavu vcelstev.
Turcani: i kdyz je dost vciel,cosi z neho spotrebuju,ale vacsinou ho odnosia osy.Vcely sdruzene do zimniho chumaca mozu byt seba silnejsie letac neobsedaju.
Kaji: jsem zazil,ze vcely jsem vymetal z horniho nastavku a mnoho zasob bylo pod nimi-to u Brenneru.U Langstrotthu nepresly do horniho nastavku...bylo popsano nejedno vazeni uhynulych vcelstev.Na dlouhem ramku s dostatkem zasob,silne vcelstvo nemelo mit problemy.
Susicky: zimovali v polonastavku a nakonec uhynuly s plnym nastavkem zasob pod sebou.
Radim : az se trochu otepli,plasty z dolniho nastavku plne zasob vybrat.Doporucuji zavrit cesno ve dnu,nechat jen jedno ocko uplne nahore.Je to ale nestandartni.

Co je standartní v soucasne vcelarske praxi ?
Cesnova ulicka u M.U. ma vetrani a na opacne strane ma mit take.Jedna se o vyvazenost izolace protilehlych ulovych sten? Nekdo vyzaduje vyvazenost v izolaci u vsech 4 sten ulu
Vcely sdruzene do zimniho chumace seba silnejsie letac neobsedaju.Co vcelarum brani aby polohu cesna posunuly -standartnost-?
Prestehuji vcely med z horniho nastavku(neobsaditelneho pro vhodne zimovani)do spodnejsiho ku hnizdu ?
franta

Ulova vaha ma vyznam, pokud je vybavena zapisovacim zarizenim. Kazdodenni zapisovani udaju do nejakeho sesitku ve stejnou hodinu se brzy znechuti a z vahy se stane nepotrebny podstavec. To je obvykly vysledek dobreho umyslu. Mam vahu zhotovenou ze stare vyrazene osobni vahy pouzivane v nemocnicich, zabradli se odrezalo, stojan s decimalnim prevodem a zavazimi je premisten na uroven zakladny, aby neprekazel. Do vahy byla pridana pruzina pro vytvareni direktivniho momentu. Dale byl na burze koupen stary termo-hydrograf, urceny pro meteorologicke budky. V nem je valec s hodinovym mechanizmem, jedna otacka trva presne tyden (Swiss made). Cidlo vlhkosti bylo odstraneno (nejake vlasy) a rucka propojena dratennym tahlem do te vahy.
A samozapisovaci vaha byla na svete. Na pocitaci byly specialnim programem zhotoveny nove formulare, ktere staci vymenovat 1 x tydne spolu s natazenim hodinoveho strojku. Na vahu je nejlepe davat jen stredne silne vcelstvo, spickove nebo slaboch neposkytne objektivni vysledky. Pokud tedy nemame takove vahy pod uplne vsemi vcelstvy.
Udaje ze samozapisovaci vahy prinesou velmi mnoho zajimavych poznatku, prvni nasazeni mam od r. 1988 a dodnes mne to neomrzelo.
Elektronickou samozapisovaci vahu nabizel sveho casu pr. Svoboda, vyroba byv. Transporta Upice. mechanickou samozapisovaci vahu urcenou pro uly po valce byla vyrabena pod nazvem Vitez.
Par oskenovanych papiru z me homo-domo vahy je na
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Pribehy okolo provozu tohoto zarizeni by ale daly na roman.

Pepa

P.S. copy from "Ivan"
Úlovou váhu se záznamovým zařízením a případně vestavěným mobilem vyrábí Tonava (www.tonava.cz nebo www.calibracz.cz) hlavně pro Německo. Je to typ TBZ120. Cena tomu bohužel odpovídá, v roce 2005 to bylo někde kolem 13 tisíc.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Wednesday, September 24, 2008 10:09 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: digit%-1ln%-1 v%-1ha

Takova vaha se vyrabela v CR a snad jeste vyrabi, pred dvema lety a stala cca. 14000,-Kc. Dale jsem narazil na nejaky americky system, ktery toho monitoruje vice a posila sms. Mely by existovat i levne digitalni vcelarske vahy - byly zmineny v nekolik let starem clanku ve Vcelarstvi (reportaz ze zahranicni vystavy). Ani zprostredkovanym kontaktem na autora clanku se mi nepodarilo zjistit nic blizsiho. Pokud nekdo vite vice, prosim o informaci.

med

To je vytažený v kostce názorný příklad problému takové diskuze tady. Na
stejný problém má každý třetí diskutující v podstatě opačný názor. Je ale
docela možné, že každý má pravdu a to v souvislosti s tím, jaké úly má, kde
je má a jak včelstva ošetřuje. Jenže kdo v tom má malé zkušenosti, jak má
poznat, který z těch vzájemně odlišných názorů je ten správný pro jeho úly,
stanoviště a jeho včelaření?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2008 10:42 AM
Subject: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
?


> Stonjek: je to i jeden zpusob manipulace s nastavky,ja to zkousim,je to v
> pohode,ale k vuli pracnosti prestanu.
> Kala: prenesou pokud maji kam,ale cast zasob z neobsednutych plastu
> vosy,aniz by jim v tom vcely branily.Zkusenost z tzv.vanocniho prekladani
> vcelstev.Vcelstva zrejme plodovala i v v podzimnich mrazech a metabolicka
> vlhkost v uteplenych ulech dokaze spatne vetrany ul zcela promacet a
ucinit
> pro zdarne vyzimovani nevhodnym.
> Mensik: Mor.Universal je dobre aby v zime bocni(cesnova ulicka)mela
vetrani
> i zezadu a krmitkovy kanal na opacne strane(taky vetral)nevyplnovala
> uteplivka.
> Krapka: Vosy toto obdobi...za predpokladu ze vcelstvo je v dobre
> kondici.Nenili nebrani,vcelstvo nema cenu je zimovat.Vosy jsou takovym
> indikatorem zdravotniho stavu vcelstev.
> Turcani: i kdyz je dost vciel,cosi z neho spotrebuju,ale vacsinou ho
> odnosia osy.Vcely sdruzene do zimniho chumaca mozu byt seba silnejsie
letac
> neobsedaju.
> Kaji: jsem zazil,ze vcely jsem vymetal z horniho nastavku a mnoho zasob
> bylo pod nimi-to u Brenneru.U Langstrotthu nepresly do horniho
> nastavku...bylo popsano nejedno vazeni uhynulych vcelstev.Na dlouhem ramku
> s dostatkem zasob,silne vcelstvo nemelo mit problemy.
> Susicky: zimovali v polonastavku a nakonec uhynuly s plnym nastavkem zasob
> pod sebou.
> Radim : az se trochu otepli,plasty z dolniho nastavku plne zasob
> vybrat.Doporucuji zavrit cesno ve dnu,nechat jen jedno ocko uplne
nahore.Je
> to ale nestandartni.
>
> Co je standartní v soucasne vcelarske praxi ?
> Cesnova ulicka u M.U. ma vetrani a na opacne strane ma mit take.Jedna se o
> vyvazenost izolace protilehlych ulovych sten? Nekdo vyzaduje vyvazenost v
> izolaci u vsech 4 sten ulu
> Vcely sdruzene do zimniho chumace seba silnejsie letac neobsedaju.Co
> vcelarum brani aby polohu cesna posunuly -standartnost-?
> Prestehuji vcely med z horniho nastavku(neobsaditelneho pro vhodne
> zimovani)do spodnejsiho ku hnizdu ?
> franta

Ve své podstatě je to takto včelo budující divokou stavbu ve vysokých dutinách postupují od spodku nahoru a ve vodorovných ji budují podélně a postupují po ní ve stavbě která má plásty napříč vodorovnou dutinou (ležany) tam přenášení zásob nečiní potíže ani během zimy Horší je to však u dnešních komínů kdy zásoby zůstanou dole.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
> ?
> Datum: 24.9.2008 11:58:17
> ----------------------------------------
> To je vytažený v kostce názorný příklad problému takové diskuze tady. Na
> stejný problém má každý třetí diskutující v podstatě opačný názor. Je ale
> docela možné, že každý má pravdu a to v souvislosti s tím, jaké úly má, kde
> je má a jak včelstva ošetřuje. Jenže kdo v tom má malé zkušenosti, jak má
> poznat, který z těch vzájemně odlišných názorů je ten správný pro jeho úly,
> stanoviště a jeho včelaření?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 24, 2008 10:42 AM
> Subject: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
> ?
>
>
> > Stonjek: je to i jeden zpusob manipulace s nastavky,ja to zkousim,je to v
> > pohode,ale k vuli pracnosti prestanu.
> > Kala: prenesou pokud maji kam,ale cast zasob z neobsednutych plastu
> > vosy,aniz by jim v tom vcely branily.Zkusenost z tzv.vanocniho prekladani
> > vcelstev.Vcelstva zrejme plodovala i v v podzimnich mrazech a metabolicka
> > vlhkost v uteplenych ulech dokaze spatne vetrany ul zcela promacet a
> ucinit
> > pro zdarne vyzimovani nevhodnym.
> > Mensik: Mor.Universal je dobre aby v zime bocni(cesnova ulicka)mela
> vetrani
> > i zezadu a krmitkovy kanal na opacne strane(taky vetral)nevyplnovala
> > uteplivka.
> > Krapka: Vosy toto obdobi...za predpokladu ze vcelstvo je v dobre
> > kondici.Nenili nebrani,vcelstvo nema cenu je zimovat.Vosy jsou takovym
> > indikatorem zdravotniho stavu vcelstev.
> > Turcani: i kdyz je dost vciel,cosi z neho spotrebuju,ale vacsinou ho
> > odnosia osy.Vcely sdruzene do zimniho chumaca mozu byt seba silnejsie
> letac
> > neobsedaju.
> > Kaji: jsem zazil,ze vcely jsem vymetal z horniho nastavku a mnoho zasob
> > bylo pod nimi-to u Brenneru.U Langstrotthu nepresly do horniho
> > nastavku...bylo popsano nejedno vazeni uhynulych vcelstev.Na dlouhem ramku
> > s dostatkem zasob,silne vcelstvo nemelo mit problemy.
> > Susicky: zimovali v polonastavku a nakonec uhynuly s plnym nastavkem zasob
> > pod sebou.
> > Radim : az se trochu otepli,plasty z dolniho nastavku plne zasob
> > vybrat.Doporucuji zavrit cesno ve dnu,nechat jen jedno ocko uplne
> nahore.Je
> > to ale nestandartni.
> >
> > Co je standartní v soucasne vcelarske praxi ?
> > Cesnova ulicka u M.U. ma vetrani a na opacne strane ma mit take.Jedna se o
> > vyvazenost izolace protilehlych ulovych sten? Nekdo vyzaduje vyvazenost v
> > izolaci u vsech 4 sten ulu
> > Vcely sdruzene do zimniho chumace seba silnejsie letac neobsedaju.Co
> > vcelarum brani aby polohu cesna posunuly -standartnost-?
> > Prestehuji vcely med z horniho nastavku(neobsaditelneho pro vhodne
> > zimovani)do spodnejsiho ku hnizdu ?
> > franta
>
>
>
>

Pokud se bavíme o divoké stavbě v dutině,tak podle mého názoru to nemá nic
společného se spodkem nebo vrchem dutiny, ale s vstupním otvorem. Včely
budou vždy začínat kolem vstupního otvoru a spíše stavět nahoru, protože
půjdou ve směru tepla, které jde z plástů s plodem. Pokud ale bude vstupní
otvor až úplně nahoře, budou stavět směrem dolů. Úvahy o přenášení zásob
nejsou v případě divoké stavby vůbec k ničemu, protože pokud si včely mají
rozhodovat samy v dutině, kde postaví plásty, kde budou plodovat a kde
umístí zásoby a není tam žádná umělá přepážka ve stylu mateří mřížky,
udělají to tak, že v zimě nic přenášet nemusí. Včelstvo buď v květnu až
srpnu donese dost zásob, potom v běžné úzkovysoké dutině kmene stromu
přežije zimu nebo nedonese dost zásob a hyne. Teprve včelař, který v
červenci, srpnu a září vybírá med a přehazuje rámky a nástavky a krmí,
nastoluje tuto otázku, protože nechává včelstvo jít do zimy na velké ploše
prázdných nezavíčkovaných plástů, kde některé zásoby mohou zůstat dost
daleko od centra - plodu včelstva. U divokých včelstev toto obvykle
nenastává, pokud by přece jen divoké včelstvo postavilo přes léto tolik
plástů jako je v normálním úlu a zbyly v nich nějaké roztroušené zásoby,
které by byly v září neovládané včelami, objevili by se zavíječi, kteří jsou
u divokého včelstva zřejmě pořád a živí se na dně dutiny odpady vosku a ti
by v září a říjnu plásty neovládané včelami zničili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2008 12:26 PM
Subject: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad
hnizdo ?


Ve své podstatě je to takto včelo budující divokou stavbu ve vysokých
dutinách postupují od spodku nahoru a ve vodorovných ji budují podélně a
postupují po ní ve stavbě která má plásty napříč vodorovnou dutinou
(ležany) tam přenášení zásob nečiní potíže ani během zimy Horší je to však
u dnešních komínů kdy zásoby zůstanou dole.

PEPAN

Jak zavést plynové potrubí?

Já si myslím, že začínajícím může být úplně jedno jestli přenášejí nebo ne, protože je to pro ně zcela zcestná informace. Nejdůležitější pro ně je opatřit si nějaký nový nebo novější úl, samozřejmě nástavkový a nenechat si vnutit nějaké staré sr....Pak mají už velmi blízko k jednoduchému způsobu zimování což znamená, že touto dobou jim včely nic nepřenáší, protože mají min. měsíc hotovo a jsou vysmátí. Ale proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, že. A proč místo několika vět nepoužívat slohové útvary, rozsahem připomínající spisy A. Jiráska. Prostě vše jde dělat velmi jednoduše, jen chtít. Zdraví R. Stonjek

To přirovnání k těm dutinám je tam proto aby právě začátečník věděl jak to má vypadat před zimou a musí tak myslet potom nebude mít problémy
a bude úplně jedno jaký bude mít úl. VÝSLEDEK PŘED ZIMOU MUSÍ PROSTĚ TAK VYPADAT

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
> ?
> Datum: 24.9.2008 14:02:17
> ----------------------------------------
> Pokud se bavíme o divoké stavbě v dutině,tak podle mého názoru to nemá nic
> společného se spodkem nebo vrchem dutiny, ale s vstupním otvorem. Včely
> budou vždy začínat kolem vstupního otvoru a spíše stavět nahoru, protože
> půjdou ve směru tepla, které jde z plástů s plodem. Pokud ale bude vstupní
> otvor až úplně nahoře, budou stavět směrem dolů. Úvahy o přenášení zásob
> nejsou v případě divoké stavby vůbec k ničemu, protože pokud si včely mají
> rozhodovat samy v dutině, kde postaví plásty, kde budou plodovat a kde
> umístí zásoby a není tam žádná umělá přepážka ve stylu mateří mřížky,
> udělají to tak, že v zimě nic přenášet nemusí. Včelstvo buď v květnu až
> srpnu donese dost zásob, potom v běžné úzkovysoké dutině kmene stromu
> přežije zimu nebo nedonese dost zásob a hyne. Teprve včelař, který v
> červenci, srpnu a září vybírá med a přehazuje rámky a nástavky a krmí,
> nastoluje tuto otázku, protože nechává včelstvo jít do zimy na velké ploše
> prázdných nezavíčkovaných plástů, kde některé zásoby mohou zůstat dost
> daleko od centra - plodu včelstva. U divokých včelstev toto obvykle
> nenastává, pokud by přece jen divoké včelstvo postavilo přes léto tolik
> plástů jako je v normálním úlu a zbyly v nich nějaké roztroušené zásoby,
> které by byly v září neovládané včelami, objevili by se zavíječi, kteří jsou
> u divokého včelstva zřejmě pořád a živí se na dně dutiny odpady vosku a ti
> by v září a říjnu plásty neovládané včelami zničili.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 24, 2008 12:26 PM
> Subject: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad
> hnizdo ?
>
>
> Ve své podstatě je to takto včelo budující divokou stavbu ve vysokých
> dutinách postupují od spodku nahoru a ve vodorovných ji budují podélně a
> postupují po ní ve stavbě která má plásty napříč vodorovnou dutinou
> (ležany) tam přenášení zásob nečiní potíže ani během zimy Horší je to však
> u dnešních komínů kdy zásoby zůstanou dole.
>
> PEPAN
>
>
>
>

Přiznám se, že nejsem odborník na včelstva v dutinách ale viděl jste někdo stavět včely plásty směrem nahoru???? Skutečně toto téma to je "studnice moudrosti" pro začátečníky. R.S

Většinou mnozí káží jen svou pravdu, jiné možnosti se nepřipouští.
1.Včely staví i směrem nahoru. Důkaz" mezistěnu do rámku 39x24 zatavte ke spodní loučce a včely krásně vystaví dělničinu ne trubčinu, až k horní loučce v rámku o výšce 30 cm.A bude krásná, možná lepší, než když se dá mezistěna k horní loučce, tam téměř vždy zůstane dole mezera.
2.Přenášení zásob do horního nástavku je problém. Vím o čem píšete. V horním nástavku bylo hodně plodu, zásoby jsou v obou nástavcích.Nyní po vyběhnutí plodu zůstává prostor po plodu prázdný, protože se již nekrmí.A nezáleží v jakém je to úlu. Včely dokáží zásoby přenést, ale většinou to neudělají. Přezimování bude problematické ,záleží na délce a tuhosti zimy. Tuto práci by měl udělat za včely včelař, ale jen ten, který se ve včelách rád přehrabuje a má jich jen tolik, kolik má prstů na ruce. Možná, že bude stačit přehodit nástavky, ale většibou se jedná o jeden či dva rámky. Obyčejně to dobře dopadne , někdy lépe, než když je překrmeno.
Zdravím a přeji úspěch. Tento problém jsem nanesl před několika týdny, byl jsem poučen o nesprávném chovu včel.