76387

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R.Linhart (213.226.208.83) --- 10. 9. 2008
Proč nemají divoká včelatva mor?

Vážení návštěvníci včelařské konference, dovoluji si Vás pozvat k návštěvě stránky http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ kde můžete získat odpověď na tuto zásadní otázku. Také se můžete seznámit s naší reakcí na námitky oponentů nové teorie rojení, v sekci Reakce na připomínky odborné veřejnosti. Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky. S přáním mnoha včelařských úspěchů RNDr. R.Linhart

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 10. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

A víme skutečně jistě že nemají??? Na druhou stranu, obnova včelího díla s periodou dvou roků má zcela jistě pozitivní vliv na zdravotní stav včelstev. Dosavadní a ve starší včelařské literatuře doporučená praxe obnovy díla v jedné třetině p l o d i š t ě je skutečně nedostatečná. Používání starého zčernalého díla (někdy i po předcích) i když jen do medníků je zločinem, který včelař páše na svých včelstvech. Přesto si nedokážu představit, že včelstvo obnoví v průběhu včelařského roku polovinu díla. Alespoň mě se to nikdy nepodařilo. Při extrémě dobrých snůškových podmínkách mi včelstva obnovila dílo ze 40-ti %. Jinak ale běžně každým rokem je 30-ti procentní obnova díla v celém úle (nikoli jen plodišti) reálná i v horších snůškových podmínkách. Je však možné, že v krajině přetékající medem včelstva dokáží 50% díla obnovit.
V každém případě je článek pozoruhodná práce a měl by ji nikoli přečíst, ale prostudovat každý včelař a především se dle navozených poznatků řídit.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R.Linhart (213.226.208.83) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Dobrý den Pane Křapka,
věc se má tak, že vlastě pro tlumení nákaz není třeba aby byla vystavěna polovina díla. To proto, že nám jde o jednorázový zimní přesun zimního hroznu na čisté dílo. A v zimním období hrozen obsedá tak polovinu nástavku, další 2-3 panenské plásty může včelař skladovat pro brzké jarní rozšíření a pak pokračovat mezistěnami:8-10 panenských plástů vystaví každé zdravé včelstvo. Polovinu díla tedy snadno obnoví dvouprostoroví včelaři. Divoká včelstva žijí na menších plástových plochách a tak jim obnova poloviny díla problém nečiní-viz obrázky. Pokud jde o mor u volně žijících včel, pak mi jeden veterinář tvrdil, že se poznatek o rezistenci volně žijících včel roky učí na Vysoké veterinární škole v Brně. Oslovil jsem již (zde nejmenovaného) pedagoga, který toto prý učí se žádostí o vyjádření. Ale je dosud (si 3 týdny) ticho....proč asi? Každopádně MVDr. Hovorka na jehož článek odkazuji byl také osloven a necítil potřebu tento svůj výrok zdraví volně žijících včelatev jakkoli dementovat. Nebylo by špatné, požádat ho o vysvětlení. Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!), jde o kategorický výrok který nepřipouští jiné verze vysvětlení. Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazde (80.78.156.8) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
..........

Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých "ozvěn" organismu na vnější okolí.

Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství, tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a odnesli si do úlu.

Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření" dutiny. (před zimováním)

Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem, může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele včelstev?
Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost - selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě, jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.

To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou sociologickou schopnost na časové ose při výběru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 11. 9. 2008
Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?

Ještě je nutné brát v úvahu bariéru vzdálenosti. Př. unás bylo před 20 roky 12 včelařů a asi 60 včelstev dnes je nás 6 apočet včelstev 76 proto je také ryziko přenosu chorob mnhem větší u divokých rojů je mezi jednotlivými včelstvy mnohem větší vzdálenost počítaná nejméně na stovky metrů a v chvech jsou to decimetry

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazde <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 11.9.2008 10:08:18
> ----------------------------------------
> R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
> .........
>
> Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého
> názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých
> "ozvěn" organismu na vnější okolí.
>
> Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval
> u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané
> mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství,
> tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou
> nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují
> (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a
> odnesli si do úlu.
>
> Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj
> takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou
> tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření"
> dutiny. (před zimováním)
>
> Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem,
> může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele
> včelstev?
> Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé
> může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost -
> selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít
> přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který
> přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen
> převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě,
> jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.
>
> To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické
> jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou
> sociologickou schopnost na časové ose při výběru.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (212.77.163.120) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
--------
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Můj názor:
V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci, hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po lese:-)
V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz očistí.

Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A převčelováním určiých míst.

To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.

Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let likvidovat.

Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.

Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Souhlas. Já si myslím, že dřívější chovy v zadovácích byly zdravější a
odolnější než leckteré dnešní intenzívní chovy v nástavcích. Před 20 - 40
lety kdysi bylo obvyklé, že včely měly přirozenou snůšku v přírodě až do
poloviny, konce srpna, dostatek sladiny a pylu. Dnes v nástavcích někde
včely trpí hladem už v červenci, proto se už v červenci začíná s krmením
cukrem. Je to věc diskuze, ale myslím si, že taková stanoviště jsou mnohem
více převčelenější než ty dřívější. Včely jsou až o 2 letní měsíce déle na v
podstatě umělé potravě. Možná že taky nárazové krmení velkého množství
roztoku svým způsobem snižuje odolnost. Taky mezi krmeními, když není nějaká
trvalá, třeba i menší snůška, včely intenzívně slídí a o to lépe najdou
nějakou dutinu se zbytky medu a vonící propolisem, popřípadě se vzájemně na
stanovišti vylupují a tím rozšiřují nákazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 11:14 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
> --------
> V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci
> zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém.
> Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."
>
> Můj názor:
> V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí
> většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci,
> hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají
> sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo
> neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po
> lese:-)
> V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
> A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz
> očistí.
>
> Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
> o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které
> včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A
> převčelováním určiých míst.
>
> To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním
> zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A
> problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale
> nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.
>
> Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po
> stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z
> odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let
> likvidovat.
>
> Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
> Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.
>
> Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(194.149.115.160) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

R. Linhart...Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!)...
__________________________________________

Prý? Potom byste asi měl vědět jakým výzkumem a kde jsou jeho výsledky. Pokud tedy chcete na těchto informacích typu "jedna paní (pardon veterinář :-)) povídala" stavět pseudovědecké články o imunitě včel. Jinak si pletete pojmy s dojmy.

Vloni jsem viděl krásné včelstvo s nově vystavěnými bělounkými plásty a skončilo v ohni - diagnoza Mor v.p. Závěr?: Mor dostávají včelstva s novým dílem. Samozřejmě je to blbost.

Ale nic ve zlém, názory můžeme mít každý jakékoli, ale neměli bychom je vydávat za vědecké závěry.

Souhlasím s názorem Karla:
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Aby nebyla mýlka, s pravidelnou obměnou díla ve včelách samozřejmě souhlasím, extrém je norské zimování, ale nemusím k tomu mít za sebou žádné vědce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R.Linhart (213.226.208.83) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Vážení přátelé,přiznávám že nevím jakým výzkumem bylo potvrzeno že včely mor nemají a není to moje chyba. Já jsem zdroj této informace uvedl a musíte uznat že nejde o zdroj ledajaký, nýbrž vysoce důvěryhodný. To že není třeba vědeckého přístupu si také nemyslím. Jak sami vidíte, nejde tu jen o míru obnovy díla, nýbrž také o zcela jiný systém. Je rozdíl přidávat nové plásty mezi staré a nebo nechat jednorázově včely přejít na dílo nové! To že mohou také včelstva na panenském díle dostat mor je možné-proč také ne? Pokud si z mrtvého včelstva zárodky po milionech donesou, mohou onemocnět. Plane z toho snad že je tato metoda bezcenná? Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (212.77.163.120) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.
----
Nechci hnidopyšit, ale včely se nenakazí, protože mají proti sprám MVP obranyschopnost.
Larvy se nakazit asi budou moci, ale pravděpodobnost kontaminace jejich potravy bude v případě existence spor ve starém díle určitě menší.

Takto (jak navrhujete) některá včelstva zimuji, ale omlouvám se jim. Ne proto, že světlé dílo je studené, ale protože v něm je minimum pylu.
Raději podstavuji zkombinované nástavky - mezistěny + starší plásty ze spodních nástavků a na nich pak včely zimují. Jsou naplněné pylem.
Zřejmě i dobrá výživa má vliv na odolnost larviček.

Problém je, že podle výzkumů existuje určitá hranice infekčního tlaku, od které podlehla všechna včelstva v pokusu. Pod touto hranicí byly velké rozdíly podle původu včelstev. Tak nějak jsem pochopil jednu přednášku Ing.Čermáka.
Takže to, co je pod touto hranicí můžemne trochu ovlivnit sami.
Aby nebyl ten smrtící inf. tlak - tedy nějaké silně pozitivní stanoviště stále doplňované "starostlivým" včelařem, to už je spíše o systému.
Osobně si myslím, že ani tak nepřibývá moru, jako objeveného moru. Díky většímu zájmu o problém, lepší diagnostice (z podložek) atd. A vzniká ztoho nový problém - nastupují noví fanatičtí Koniášové, co by nejraději pálili preventivně i zdravá včelstva. Rozum ustupuje zásadám.

Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Také já Vás zdravím Pane Linhart.
Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím, zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela, která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde doma. Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni tamtéž. Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně každoročně obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám se také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě existují. Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci. Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel, bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40 plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto dílem naučit pracovat.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Já si myslím, že aby divoká včelstva přežila, musí mít obydlí na bohatším
stanovišti, kde v srpnu a červenci přinese ještě dost zásob. Divoké včelstvo
se bude na začátku května ještě rozvíjet, dá se čekat, že nebude tak silné
jako včelstva zimovaná včelařem, potom v květnu a červnu musí donést zásoby
na zimu, takových 15 - 20 kilo. V červenci a srpnu musí donést tolik zásob,
aby z nich vyžilo, případně aby buňky po vylíhlém plodu ještě zaplnilo
medem, med z května a června musí nechat. Více než 10 - 20 kilo se do
dutiny divokého včelstva nejspíš nevejde, pokud by tedy včelstvo žilo v
červenci a srpnu z dříve donesených zásob, nezbylo by dost na zimu. Teprve
od září by včelstvo mohlo žít z zimních zásob. A to ještě pokud bude teplý
podzim, včely budou dlouho do zimy hodně plodovat a spotřebují hodně zásob,
které jim mohou v zimě chybět, takže teplý podzim bez včelí snůšky přežití
ulétlých včelstev ještě zhoršuje. Takže na dnešním průměrném stanovišti,
kde včely bez krmení trpí v červenci a srpnu nedostatkem, ulétlá včelstva
nejspíš nepřežijí. Větší šanci na přežití by mohla mít včelstva umístěná v
extrémně velké a zároveň uteplené dutině, což v praxi budou hlavně
zapomenuté a otevřené staré úly. Tam mohou včely v květnu a červnu nanosit
klidně 30 kilo i víc, mohou si potom dovolit brát ty zásoby už v srpnu nebo
dokonce červenci a nechat jich dost na přežití zimy.
Co se týká toho, že divoká včelstva nejspíš nemají mor, já si myslím, že tam
spíše dochází k extrémní obnově včelstev. Pokud je v blízkosti nezkušený
nebo lajdák včelař, včely se mu rojí už v první polovině května a protože je
vhodných dutin pro včely nedostatek, dá se čekat, že dutinu v blízkosti roj
obsadí. Včelař potom zjistí, že už v první polovině května létají z dutiny
včely a může si myslet, že přezimovaly. Včely potom jsou v dutině přes léto,
už v září mohou klidně uhynout a včelař si může myslet, že včely jen nejsou
vidět, protože v té době už létají málo. Voští potom zlikvidují zavíječi a v
zimě ptáci, myši, kuny atd. Na jaře zase včelaři uletí roj a osídlí dutinu.
Pokud je dutina zamořená morem plodu, příchozí roj ho nemá, včelstvo i přes
to, že se postupně nakazí zbytky voští z minula, přesto přežije zase až do
toho září, kdy už je tolik zima, že včely z včelařových včelstev už dutinu
nevyloupí a mor nepřinesou. Na jaře zase dutinu se zbytky medu nenajdou a
nevyloupí, protože na jaře je dost snůšky, takže včely neslídí. Takže do
dutiny zase přijde ulétlý roj a cyklus se opakuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2008 10:13 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Také já Vás zdravím Pane Linhart.
> Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím,
> zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela,
> která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v
> daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných
> zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého
> století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s
> přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit
> a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde
doma.
> Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc
> let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou
> Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já
> jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil
> zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě
> v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni
tamtéž.
> Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně
každoročně
> obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec
> skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této
> nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již
> létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani
> nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje
> šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli
> rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel
> včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v
> naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez
> přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v
> jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že
> prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým
> přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám
se
> také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez
> výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si
> tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě
existují.
> Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a
> záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci.
> Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití
> včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce
> přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy
> omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické
> stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji
> neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel,
> bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40
> plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a
> praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si
> uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto
> dílem naučit pracovat.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Pokud se Vám zdá dnešní pohled na problematiku včelích chorob neudržitelný a máte nutkavou potřebu nalézt odpověď na základní otázku-proč volně žijící včelstva nemocemi netrpí a ta chovaná ano, jsou to ty pravé stránky.R.Linhart

Páči sa mi, že pre včelstvá žijúce svojím vlastným životom v dutinách stromov alebo iných dutín nepoužívate termín "divoká včelstvá, slov.divoké včelstvá, ale termín "voľne" žijúce včelstvá. Predsa sú to geneticky tie isté včelstvá, ako "domáce" včelstvá, žijúce vďaka človekovi žijú v úľoch, ktoré im ponúkol.

K vývodom autorom mám niekoľko pripomienok, stačí keď uvediem aspoň dve:

- možno som zle čítal, ale tvrdiť, že obnova diela v prírode zabezpečila včely v prírode proti ich zničeniu včelími chorobami npr. stavbou včelieho diela vždy pod starým dielom, teda smerom dole. Konajú tak pudove, čím chránia prostredie aj stavbou nového diela, čím sa tlak spór MVP znižuje- riedi. Skôr platí, že včelstvo po zaplnení dutiny včelím dielom, po 2-3 rokoch dutinu opúšťa (rojí sa až do sebazničenia) a dielo aj so spórami dokonale zlikviduje víjačka a dutina môže prijať nové včelstvo a potom je nezmyselné tvrdiť, že včelstvá v prírode sú prosté MVP.

-obnovu diela v úľoch som praktizoval už pred 35 rokmi, keˇtúto 100=-nú metódu odporúčali "pokrokoví" včelári doporučovali. Plodisko sa presúvalo 40-50 dní pred hlavnou znáškou "hore" a debnička sa podložila vystrojená debnička
Ms a včely sa mali "pretrhnúť" pri ich stavbe. Nestalo sa tak ani vtedy keď som včely povzbudzoval dávkami cukrového roztoku, preto som s tým skončil a nielen ja. Po týchto skúsenostiach som zmenil taktiku a pri vkladaní Ms preložím M do debničky vystrojenej MS a od plodiska oddelím materskou mriežkou a včely či chcú alebo nechcú Ms vystavajú. Taká je skutočnosť.

- potom kde sa tie typické choroby vlastné včelám vzali? Hádam nechcete veriť tomu, že včely ako také pred érou osádzania včiel do úľov boli bez chorôb?

Je to skôr na smiech, ako to brať pravdivé tvrdenie. Choroby či už žili včely v dutinách, pod skalnými prevismi a či voľne na stromoch, trpeli ako každý tvor chorobami typickými pre jednotlivé skupiny a tieto choroby si preniesli i u do lepšieho prostredia (samozrejme z ľudského hľadiska).
Plne súhlasím s poznámkou G. Pazderku, ktorý poznamenal, že včelie chovy najviac ohrozuje človek, ktorý sústredil na jedno miesto oveľa viac včelstiev (dedina), ako je pre včely zdravé (veľká konkurencia na potravu).

Už pred 20 rokmi som na tento fakt upozorňoval v článkoch o význame prostredia, v ktorom včely žijú. Zdá sa, že v stredoeurópskych pomeroch, kde dediny sú npr. na Slovensku v priemere vzdialené od seba 2,2 km, sa nedá dosiahnuť dostatočnú izolovanosť včelníc, aj z dôvodu, že nie každom mieste sa dá pre každého včelára nájsť.

Pred 17 rokmi som praktizoval technológiu chovu včelstiev v troj až štvor nadstavkovej zostave. V každom včelstve na včelnici (v tých časoch 50-60 kmeňových včelstviev) som rok čo rok (celkom 14 rokov) nechal vo včelstvách vystavať nové plodisko úľa B 10, zároveň každý rok som vytavil 10 ks trojročných plástov. A výsledok? Ku koncu tejto neustálej práce s výmenou plástov, včely začali hynúť na (nosema cerané) na krásnych nových plástoch. Teraz včelám dám v každej sezóne tri Ms a nič sa nedej. Akurát som si zjednodušil namáhavú prácu s prípravou nových a vytápaním trojročných plástov. Teraz je OK. Konečne mám čas aj pozorovanie včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R.Linhart (213.226.208.83) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Vážení včelaři,
vidím sice že v zásadě s nosnou myšlenkou souhlasíte, ale máte některé výhrady. Pokusím se krátce reagovat. Předně nemohu za to, že MVDr. Hovorka neuvádí nic bližšího o výzkumu který dle jeho článku potvrdil, že volně žijící včelstva nemají mor. Já zdroj této myšlenky uvádím (jeho článek)a je na něm, aby uvedl kde k této informaci přišel.Ostatně měl to formou citace učijnit ve svém článku již dávno... Pokud se to ale učí i na veterinárních školách jako fakt, asi to pravda bude a je to na pováženou! To že je třeba za každou cenu obnovit polovinu díla neberte doslova. To se týká úlů dvouprostorových a včelstev volně žijících-tam to funguje, díky malé plástové ploše. U vícenástavkových úlů to včely logicky nedokáží! O to ale vůbec nejde. Zimní hrozen při postupu za zásobami využívá tak polovinu plástů nástavku. K ozdravnému přesunu tedy stačí nějakých 7-8 panenských plástů. Ty další dva mohou být doplněny formou mezistěn po zahájení stavby v jarním období. Tak snadno včely převedeme kompletně na panenské dílo. Je to metoda lepší než Norské zimování, kdy se včely na mezistěny násilím ometají...To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní. Naše metoda je nenásilná a umožní včelstvu v pohodě plodovat a vychovávat mohutnou populaci zimních včel. To, že pak včely ukončí plodování a do květu lísek či olší neplodují je skvělé-nebo to snad není náš cíl? Nezefektivní plodová přestávka aplikaci fumigace? Odpověď je myslím jasná. Co by za to letos mnozí včelaři dali, pokud by měli na jaře včelstva sice slabší, ale živá a zdravá? Také jsme nikdy netvrdili že volně žijící včely nehostí původce chorob, pouze tvrdíme, že tito původci jsou ozdravným přesunem na panenské dílo účinně regulováni a chorobu-např. mor nepůsobí. To je v souladu s článkum MVDr. Hovorky a on si jistě tento údaj nevymyslel. MVDr. Hovorka není běžný veterinář a je považován za včelařského odborníka. Jistě ví co říká a proč. Každopádně je jisté, že volně žijící včelstva mají mechanismy které jim umožňují dlouhodobě vzdorovat nemocem. Zdá se, že včelstva chovaná spíše mnohdy přežívají včelaři navzdory. Nechceme nikoho k ničemu přemlouvat-každý se musí sám rozhodnout jak dál. V této volbě Vám přeji šťastnou ruku-já mám sám pro sebe po 4 letech testování panesnkého zimování jasno. Myslíme si, že tvorbě každé funkční metodiky včelaření musí nutně předcházet pochopení přírodního stavu věcí. Berte tedy náš článek jako inspiraci a učiňte si vlastní pokusy-nic jiného jako autorský kolektiv nežádáme.Snad jen to, abyste nám jako autorům a také svým kolegům sdělili své výsledky.Pěkný den Vám všem R.L

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe. Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař, který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se ztrátami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 12. 9. 2008
Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?

máš také ¨pravdu normální vývoj včelstva v přírodě je vlastně přibližně tříletý. včelstva s tříletou matkou se dokáží zrojit až do svého vlastního zničení
Jsou ale i včelstva která jsou v úlu již 25 let s tichou výměnou matek málo se rojí, spíše vůbec a lze od nich získat potomsvo jen odběrem matečníků z tiché výměny ( vlastní zkušenost)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 12.9.2008 18:43:52
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že volně žijící včelstva na tom z našeho pohledu nejsou lépe.
> Ona umírají možná ve větším procentu než v chovech. Každé volně žijící
> včelstvo vyprodukuje i několik rojů, a to je tím hlavním ozdravným
> mechanismem a mechanismem přežití. Základní včelstvo se třeba už příštího
> jara nedožije, přežije roj a to vše se opakuje. Víte kolik včelstev by tu
> volně žilo, kdyby každé vyprodukovalo za rok jeden životaschopný roj a samo
> dál přežilo? Když včelař přijde třetím rokem o včelstvo, protože se v něm
> naakumuloval patogen, považuje to za výjimku ale je to přirozenost. Včelař,
> který to od přírody okoukal, dělá oddělky a smetence a počítá i se
> ztrátami.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vsusicky (89.103.204.63) --- 13. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Pane Linhart máte nějakoupředstavu o modifikaci vašeho systému na jiné úlové systémy. O NN zde již byla řeč, co kombinované úlové systémy nebo přímo Dadant?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní.

______________________________________________________________

Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí... s tímto názorem se střetávám poprvé, ale ve správných souvislostí. Na brzký nástup plodování mají zásoby pylu vliv určitě ( podobně jako přítomnost panenského díla ve včelím sedisku ). Zajímavé je, jak si včelaři umí protiřečit. Např. Jeden ze synů Otce racionálního včelaření považoval pyl jako nezbytnou součást včelstva pro jeho dobré vyzimování a dokázal to i pokusy. Hold: co včelař, to jiný pohled na věc ( a dodávám: jiné zájmy, podmínky a situace ).

S pozdravem...M. Václavek...

Má-li kaktus bujným životem oplývati, musí v suchém a chladném zimním rouše pobývati.
A co ovoce? Shnije-li, pozdě jest!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (88.103.157.154) --- 16. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
....
Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí...
------
A co se na věc kouknout skepticky.
1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co když proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se získává dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam pyl a zásoby.
2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství plodu, ale opotřebování kojiček.
Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u savců.

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je to jen názor. Pozoroval to někdo?


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> ...
> Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> zásobách škodí...
> ------
> A co se na věc kouknout skepticky.
> 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
když
> proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
získává
> dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> pyl a zásoby.
> 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> plodu, ale opotřebování kojiček.
> Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> savců.
>
> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?
>
> Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> to jen názor. Pozoroval to někdo?
>
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 00:10:00
> ----------------------------------------
> No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
> plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
> poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
> stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
> zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
> vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
> pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
> rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
> vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
> pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> > To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> > ...
> > Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> > negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> > zásobách škodí...
> > ------
> > A co se na věc kouknout skepticky.
> > 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
> když
> > proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
> získává
> > dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> > pyl a zásoby.
> > 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> > plodu, ale opotřebování kojiček.
> > Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> > savců.
> >
> > Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> > tedy jeho existenci a množství?
> >
> > Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> > malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> > to jen názor. Pozoroval to někdo?
> >
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
rozloze jako bylo předtím plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
KaJi (212.77.163.100) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Radim:
Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc.
-------
Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje. Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou. Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob nosí víc pylu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
--------------------------------------------------------------
Chlapci, zabudli ste i ďalšie faktory, ktoré hrajú dôležitú rolu pri zbere peľu.
- v dosahu včelstiev musí byť zdroj peľu
- k tomu dostatok vhodných lietaviek
- primerané počasie- slnko a vhodná teplota pre let včiel
- voľné úľové dielo pre uloženie peľu
- ja som nezbadal rozdiel v ukladaní peľu do panenského diela alebo staršieho. Ukladanie je ovplyvnené voľnými buňkami, skôr peľ ukladajú do blízkosti plodu, ale nie raz pri dobrom zdroji aj do plástu bez plodu.

Ani pokus s podnecovaným a nepodnecovaným včelstvom nič nedokazuje, veď npr. v čase výdatnej znášky z agátu, včelstvá skoro neprinášajú plod, venujú sa zhromažďovaniu zásob. Skôr sa dá spozorovať pri donáške peľu plus vody, intenzívnejšie plodovanie matky. Aj posledné dni pred vpádom teplého vzduchu na mojej včelnici bol prínos pomerne dobrý prínos peľu a plodovanie matky a ošetrovanie larvičiek. Počas studených dní plodovanie automaticky ustalo, dokonca som spozoroval odstraňovanie týchto larvičiek. Znova dôkaz o súvislostiach s prínosom peľu.

Ešte sa vrátim k predchádzajúcim tvrdeniam, že matka v zime ploduje len preto, že včelstvo má v dosahu uložené peľové zásoby. Ja skôr si myslím, že v prvom a druhom mesiaci v roku, je rozhodujúca plusová denná teplota, kedy v normálnom včelstve s dobrými zásobami v blízkosti položených vajíčok, nemusí mať k dispozícii peľ.
Zabúdate na jeden fakt a to sú dlhoveké zimné včely, ktoré nemajú vyvinuté tukovobielkovinové teliesko, z ktorého podstaty dokážu včely tvoriť kŕmnu kašičku pre zimný plod. Tu sa stotožňujem s tvrdením, že včelstvo ošetrovanie plodu v zime skracuje život zimných včiel, ale to nemusí včelstvop ohroziť, aj keď dĺžka ich života sa skráti, ale v konečnnom dôsledku včelstvo ako také získa, pretože počet včiel sa nové mladé včely zvýši. Veď dobrý jarný rozvoj po teplých zimách priamo predurčuje jarný rast do neobvyklých rozmerov, končiacim silným rojením.
Tak potom nechápem prečo sa vzrušujeme tým, že nám matky v zime plodujú. Nechajme to na prírodu, veď i tak svojím mudrovaním prírodu nezmeníme. Včely v dávnej minulosti to neraz prežili a i teraz prežívajú, preto sa týmto podmienkam dokonale prispôsobili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?

Pro sběr pylu musejí být podmínky.
1) kvetení pylodárných rostlin který včely sbírají,
2) Jeho zralost
3) Venkovní teplota
Jen za určitých podmínek rostliny pyl uvolňují.V pozdním létě a na podzim je těchto dní velmi málo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 17.9.2008 11:34:42
> ----------------------------------------
> Radim:
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu,
> nenosí
> žádný pyl navíc.
> -------
> Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte
> množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
> Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou.
> Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
> Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob
> nosí víc pylu.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

ony pyl nenosí proto že již v přírodě vhodný pyl není

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 10:58:33
> ----------------------------------------
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
> žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
> výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
> v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
> zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
> přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
> velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
> buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
> rozloze jako bylo předtím plodu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
> výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?

Já si myslím, že pokud není v dosahu zimního chumáče vůbec žádný pyl,
začátek plodování se opozdí. Pokud by bylo v sedisku zimního chumáče hodně
pylu, plodování se taky opozdí, protože pyl zabraňuje včelám zalézat do
buněk a tím zimní chumáč vyžaduje pro stejný účinek větší venkovní oteplení.
Ale odpozorované to nijak nemám.
Co mám odpozorované, je to, že pokud je teplý listopad a prosinec, některé
včelstva dost intenzívně plodují. Viděl jsem o jedněch vánočních svátcích,
kdy bylo přes poledne 12 st C zbytky plodu takového rozsahu, které
ukazovaly, že ty včely měly před pár dny 2 dm2 zavíčkovaného plodu. Ale
vajíčka a larvičky nebyly vůbec, za pár dnů se potom ochladilo a za 14 dní
byl potom mráz, sníh a led. Po zimním slunovratu potom stačí týden bez
sněhu, pár slunečných dní a teploty ve dne i v noci nad nulou, aby většina
včelstev začala plodovat, pozná s to potom na larvách na podložkách.
Na to měl kdysi tuším O. Brenner teorii 40 dnů. Ta říkala, že včelstvo i v
zimě potřebuje nějaké včely ne starší než 40 dnů pro výživu matky. Proto bez
ohledu na vnější podmínky, ovšem docela určitě kromě velkých dlouhodobých
mrazů, včelstvo tak jednou za 40 dní nárazově chová desítky až stovky buněk
plodu.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

______________________________________________________________

Je to dost diskutabilní, ale více méně na uvedenou otázku odpovídají např. Farrarovy výzkumy, kde srovnával včelstva s malými a velkými zásobami pylu v průběhu zimy. Doslova napsal:
,,Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C.,,

Myslím, že do panského díla včely běžně pyl neukládají, protože na něm až do jara obvykle neplodují ( pyl včely ukládají v blízkosti plodového tělesa a ten je na díle starém ). Avšak i při přesunutí chumáče během zimy na panenské dílo mají v dutině ( tj. při přirozeném uspořádání včelstva ) pylový věnec v dosahu, takže uložený pyl bude alespoň z části po nástupu plodování využit. Možná si uvědomují, že by pyl mohl překážet chumáči.

S pozdravem...M. Václavek...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu