76046

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513)

Vadí mi ale, že objevují už objevené (viz. Nástavkové včelaření, Kalmer, Oliva, Ptáček 1998)
______________________________________________________________

Je to podobné, nikoliv stejné, co popisují výzkumníci Linhart, Bičík a Vágner. Klasické teorie dynamiky včelí populace ve vztahu k pohybu plodového tělesa se nezmiňují ( nebo alespoň nezdůrazňují ) tendence ke skokovitému přemístění plodové plochy.

Při pročítání článku jsem došel k názoru, že tento systém uspořádání včelího obydlí je logičtější než klasická představy. Když jsem nad tím uvažoval, zjistil jsem, že tento cyklus je úzce spojen s rojovou náladou, což autoři neuvádějí...

Situace v roji druhým rokem na základě teorie v článku ( http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ ):

V předjaří včely založí plodové hnízdo v panenských plástech nad místem, kde se původně nacházelo v podletí loňského roku ( obr.2. ). Začátkem jara započne stavba nového díla na spodku plástů. Včely ukládají med jak nad plod ( do již bývalých plodových nebo do panenských buněk ) tak pod ním do panenských souší ( zde probíhá převážně zrání medu. Po vyzrání ho transportují nad plod...samozřejmě pokud tam je místo ). Jelikož včely zpravidla průběžně neposunují plodové těleso na nově postavené panenské, respektive vlivem nárazové snůšky nestačí matka zaklást spodní panenské buňky před jejich částečným zanesením sladinou, čímž dojde k jejich zablokování. V závislosti na snůšce a prostoru v místě sediska dojde k obklopení plodového tělesa zásobami. Matka je nucena omezit kladení, čímž se odstartuje rojová nálada. Včely přestanou stavět, tím rojovou náladu podpoří.

Proběhne vyrojení a plodové těleso zanikne. Nová mladá matka začne klást pod zaneseným panenským dílem, ke kterému se po zániku rojové nálady začne přistavovat další dílo ( obr.3.). V průběhu zimního klidu se včelstvo přemístí na zanesené panenské plásty a cyklus se opakuje ( obr.4. ) Pokud je dutina zastavěna, staré horní dílo dle autorů zanikne a včely začnou přistavovat dílo od spoda nahoru, tedy cyklus se opakuje ,,vzhůru nohama,,.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516)

Ano, je to další problém, ke kterému dochází. Když už porovnávat, tak porovnávat pokud možno co nejpřesnější kopii metodiky.

Systém včelaření pana Smělého je založen na vytvoření slabého včelstva ve pro včely těsném ,,polystyrénovém termoboxu,, , kde ( světe, div se :-)! ) včely mají relativně velmi malou spotřebu zásob. Na jaře pan Smělý musí včelám vytvořit ideální podmínky k plodování, aby zesláblá vyzimovaná včelstva dohnala kategorii silných až velmi silných včelstev. To lze jedině v dokonale utepleném prostoru s intenzivní péčí při rozšiřování. Vzniká při tom velký risk vzniku rojové nálady v případě pozdního rozšíření.

,,Pane Směly, děkuji za nabídku, nechci! Vystačím si s nízkonástavkovými úly, kde při vhodné péči dosáhnu toho samého jako Vy. Akorát u včel nestrávím tolik času.,,


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515)

KaJi:>Blbě jsem naletěl a předpokládal, že někdo z redakce se tehdy zeptal, zda autor při všech korelacích a jiných statistikách taky porovnal izolované a neizolované.<
.........

Pokud vím, p. Smělý je pamětník a o meteorologii a úlech z polystyrenu publikuje asi od roku 1975.

Porovnání dělal podle Mor. universálů, které před nedávnem ještě prodával přes inzerci Včelařství.

Takže porovnáno - vyzkoušeno to je, spíše to chce, jestli se nenajde ten správný grif, navštívit ho osobně a starého pána slušně požádat o exkurzi. (jestli ji ještě provádí) Samozřejmě, že se dá říci, že snůškové podmínky jsou u něj lepší než jinde, ale to je více méně zavádějící, jestli při snůškách, a i slabých jde především o létavky.

Také je velký rozdíl, jestli se používá i dobře zateplené dno. Bez dokonalého okopírování celého Smělého utepleného úlu není co porovnávat, protože se potom porovnává úplně něco jiného než p. Smělý vysvětluje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513)

Jenom by mne zajímalo, kdo je platí, protože pokud bych zákazníkovi vnucoval metodiku, a za rok mu sdělil, že ta původní byla téměř správná, tak bych asi dost brzy skončil.
------

Pokud to někdo otiskne, tak ten za to platí.

Po té, co letos vyřazuji všechny "skvělé úly z polystyrénu", na které jsem četl mnoho oslavných vědeckých článků, platím to především já.
Blbě jsem naletěl a předpokládal, že někdo z redakce se tehdy zeptal, zda autor při všech korelacích a jiných statistikách taky porovnal izolované a neizolované.

Od té doby se vždy zajímám jak dlouho a v jakých podmínkách bylo to, co mi někdo doporučuje, zkoušeno a ověřováno.

A taky se ptám, jakých výnosů v jeho podmínkách dosahuje. Množství lidí co mi radí od té doby značně pokleslo :-))

U metody "Trubců" jsem nenašel jedinou zmínku jak dlouho a s jakým úspěchem byla metoda zkoušena.
U té nové, mě při prvním letmém čtení mě zarazilo, že jako novum je tam "oproti všeobecně doporučovanému prohazování nástavků" neprohazovat.
Někdo to doporučuje, ale znám spoustu metodik, které neprohazují nástavky a strkají nové prázdné, nebo s mezistěnami dolů.
Ovšem podstrkovat mezistěny,atd pod těleso, to taky nejde vždycky.

Článek je to zajímavý a jako všechny takové i kontroverzní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 5. 2008
Usazeni roje a prvni prolet

Dobry den,
s usazovanim roju jiz mam nekolikalete zkusenosti, tedy chyceni > zavreni do
rojaku a sklepa (pri primem usazeni roj nekdy uletl), za 1-2 dny do ulu.

Letos jsem poprve jak pri usazovani roje, tak pro udrzeni pouzil zakladeny
trubci plast a funguje to. Druhy den jsem ale pozoroval,jako by roj chtel
uletet - cca 2 hodiny krouzil kolem ulu (prumer krouzeni cca 30m) , potom
se znovu usadil a normalne stavi - vzhledemk tomu,ze roje obvykle nepozoruji
(toto byla nahoda) a v literature si toto take nepamatuji,je tonormalni ?
Nebo se roj proste pouze chtel uletet a otevrana trubcina hovratila ?

Honza


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (217.115.252.250) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509)

Článek jsem si přečetl dvakrát a doufám, že bude zveřejněn v časopise Včelařství stejně jako jejich předchozí "dílo",
protože zdůrazňuje význam obnovy díla (oproti předchozímu, kdy tato byla na začátku zavrhnuta jako něco, co výrazně a zbytečně snižuje medný výnos - to byla voda na mlýn včelařů v Budečácích a pod., co ročně vkládají 2 -3 mezitěny).
Vadí mi ale, že objevují už objevené (viz. Nástavkové včelaření, Kalmer, Oliva, Ptáček 1998)
Jenom by mne zajímalo, kdo je platí, protože pokud bych zákazníkovi vnucoval metodiku, a za rok mu sdělil, že ta původní byla téměř správná, tak bych asi dost brzy skončil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29491) (29495) (29499) (29500)

Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

V Brně se kluci domluvili s ing. Přidalem, že napíší článek jak včelaří do časopisu, protože měli k přednáškám výhrady.
Jestli se to uskuteční jde mimo mne.Včelaří už samostatně každý na své zahradě.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 16. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505) (29506) (29507) (29508)

Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.

Ještě dodám. Účinnost neonicotinoidů je systémová velmi. A to tak, že dle mého názoru a zdrojů o těchto látkách dokonce může mít vliv na DNA matek, živených v období ochran.( účinnost se infiltruje do rostliny posléze i do jejich genetativních orgánů.

Takže se může stát, že naruší řetězec dobrých vlatností (bodavost) mnohem dříve, než může mít vliv křížení negativních genů z okolí.

Mne osobně bodavost už až nevadí, používám ochranné prostředky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 5. 2008
Racionální včelaření tria L-B-V - klíč k zaručenému úspěchu, či pouhý sen?

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504)

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 16. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505) (29506) (29507)

Nějakou dobu jsem natom dumal a co se týká bodavosti, tak je možné to, že mohou zato i mravenci, ale i také mám obavy, že to menší zlo - bodavost je oproti otravám přijatelnější. Řepky a nejen ony se nějakou dobu ošetřují přípravky na bázi neonicotinoids (správně česky neonikotinoidů :-) )

Jeden významný zemědělec je v okolí používá a aplikaci přípravků jsem zjistil přímo od něho telefonicky na základě mého kontaktu na území jedné z obcí kam podávám hlášení o tr. stanovišťích.

Jde o stovky ošetřených hektarů v dosahu a stovky mých včelstev.

V souvislosti s CCD

(viz.¨http://www.youtube.com/watch?v=lH9mpHNawSs )

jsem koleraci (souvislosti) s úhyny na CCD ani v nejmenším nepozoroval! Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.


Mám také slabé stanoviště, ale tak, aby byla o tři týdny opožděná ne. U mne zato může natom jednom stanovišti slabá snůška, protože viditelně les je 1500 daleko a kolem významně nic v dosahu stanoviště nekvete.

Řepku nemám rád, protože se musí důrazněji zasáhnout navíc (vícepráce) proti ztrátám kvůli rojovce. Včelstva dají med, ale o který není mezi obchodníky důstojný zájem (cena cca 40-42 Kč u baliče) a proto se orientuji na hlavní snůšku a její medy. Řepku tím, že nezimuji na cukru ale na podzimních snůškách a tím je "promíchanější", je med úplně jiné kvality. Dobře se homogenizuje.

_gp_


......
Honza Jindra:>Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 16. 5. 2008
letošní nevyrovnanost (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505) (29506)

Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec.
Včera jsem mluvil s jedním komerčním včelařem z Litoměřic a ten mi potvrdil podobnou zkušenost. Jeho včelstva na vozech se chovají podobně.
Řepka nám do týdne asi skončí a zatím je do akátu daleko. To je dobře, nebude žádná honička s vytáčením a stěhováním.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj? (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505)

Ono to máte prašť jak uhoď
I v těch latinských názvech je neskutečný zmatek Ve skutečnosti to je tak, že 3 botanici popíší jednu rostlinu a máte hned 3 názvy a používají se všechny :-))
To za prve .
A podle nových pravidel českého jazyka se připouští u cizích slov psát tak jak je slyšíte :-O

Pepan

> ------------ P ůvodní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 16.5.2008 18:27:12
> ----------------------------------------
> To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy,
> když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže
> mu, že má jiný původ:)
> ---------------------------------------------------------
> Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český
> název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na
> celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny
> výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem
> hesla: "je to blbý ale naše"?       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kritik (87.197.103.170) --- 16. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485)

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
---------------------------------------------------------
Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem hesla: "je to blbý ale naše"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 5. 2008
Výzkumné trio L-B-V

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re:ochranné pásmo (29501)

Zeptej se na veterině

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: ochranné pásmo
> Datum: 16.5.2008 14:27:47
> ----------------------------------------
>
> Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
> včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
> která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
> nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
> stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
> ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?
>
> Děkuji za nějakou radu
>
> Pavel
> __________________________________________________________________
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re: ochranné pásmo (29501)

Mám na každém stanovišti, základní vybavení, úly jsem taky používal odděleně, když jsem byl v pásmu já a druhé stanoviště mimo.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: ochranné pásmo
> Datum: 16.5.2008 14:27:46
> ----------------------------------------
>
> Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
> včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
> která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
> nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
> stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
> ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?
>
> Děkuji za nějakou radu
>
> Pavel
> __________________________________________________________________
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 16. 5. 2008
ochranné pásmo


Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?

Děkuji za nějakou radu

Pavel
__________________________________________________________________

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29491) (29495) (29499)

To je sice pěkné, že někdo někde nějak vyřešil jakýsi problém. Jenže to, že
někdo nějak vyřešil určitý problém ve skutečnosti nic neznamená, protože
ostatní ten problém řeší dál. Vyřešený nějaký problém je tedy teprve tehdy,
když to nové řešení je pečlivě popsáno a zdokumentováno a ta dokumentace je
rozšířena a dostupná ostatním včelařům. Je jedno, jestli úplně volně nebo
třeba je to komerční řešení formou nějakého patentu nebo průmyslového vzoru.
Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 16, 2008 9:30 AM
Subject: Re: úhyny pokračují


> Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro
> mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových
> řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k
diskutovanému
> rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva
není
> rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole
> proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek
> zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou
> vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces
se
> dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka
> včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní
> trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování ,
> skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem
> komplikovalo.
> Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
> B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29491) (29495)

Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k diskutovanému rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva není rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces se dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování , skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem komplikovalo.
Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.146.126.105) --- 16. 5. 2008
Re: (29497)

ý720 252 813
č.budějovice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 16. 5. 2008

Vážení nemáte někdo kontak na včelaře, sháním oddělky - přišel jsem o velkou část včel Varroáza. Jižní Čechy. Díky za zprávu nebo upozornění . Franta Bechyňsko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

knopf (83.148.42.131) --- 15. 5. 2008

Znovu si dovoluji připomenout, že se naše ZO Příbram zůčastní průmyslové výstavy malou expozicí na Zimním stadioně v Příbrami,která proběhne ve dnech 23.5.2008 až 25.5.2008. Kdo to máte v dosahu, přijďte popovídat. Těšíme se na vás! Na výstavě živé včely, školní úlek, videa s včelařskou problematikou a pod.
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29491)

(...)
Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody.
(...)
______________________________________________________________

Nemohl byste být prosím trochu konkrétnější a spíše než na umístění úlu a konstrukci úlu se zaměřil na práci se včelstvy během roku? Stačilo by stručně projít tématické okruhy typu: způsob rozšiřování, mateří mřížka, protirojová opatření, způsob zužování a podob.

Děkuji.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 5. 2008
Re: Med v sáčcích (29492)

12 gramů medu je asi 8 mililitrů. Balení nevím, ale určitý nápad by byl. V
lékárnách se dá zakoupit injekční stříkačka o objemu až asi 50 militrů. Do
té by šel nalít tekutý med a potom odměřovat po těch 8 mililitrech,
stříkačky mají na sobě stupnici. Nabízí se koupit u včelaře hned po vytočení
medu tekutý med, doma ho rozlít do nějakých malých sklenic a hned jako
tekutý zamrazit do mrazničky. V mrazniččce med sice ztuhne, ale po
rozmražení je potom několik dnů tekutý, než definitivně zkrystaluje. Nabízí
se ten med po rozmražení tou stříkačkou nadávkovat všechen na takových 20 -
50 dávek, než zkrystaluje a po jejich spotřebování zase z mrazničky vytáhnut
další skleničku. Výhoda je ta, že to bude zaručeně čerstvý med od včelaře a
ne nějaký zahřívaný a přefiltrovaný, jako v tom prodávaném balení. Jen mně
nenapadá, do čeho těch 8 mililitrů dávkovat, jestli by byly k sehnání nějaké
malé skleničky s víčkem či malé plastové obaly pro vícenásobné použití nebo
něco takového. Mraznička proto, že to je mnohem šetrnější, i když dražší
uchovávání medu než ho nechat zkrystalizovat a potom rozehřívat. Taky mně
připadá, že med, pokud je někde i ve správných podmínek skladován po
vytočení týdny, už tolik nevoní jako med zmražený v mrazničce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petra" <page-it/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 1:34 PM
Subject: Med v sáčcích


> Dobrý den,
> zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem
jsme
> v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a
> jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné
> jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a
> já je nikde nemohu sehnat.
> Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za
> informaci.
> Děkuji
> Petra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 15. 5. 2008
RE: Med v sáčcích (29492)


Tedy 12g baleni jsem nevidel, ale 20g dodava a ma internetovy obchod Vcelpo http://www.vcelpo.cz/doc/katalog2007.pdf
Frantisek


Dobrý den,
zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem jsme
v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a
jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné
jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a
já je nikde nemohu sehnat.
Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za
informaci.
Děkuji
Petra



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petra (194.228.68.11) --- 15. 5. 2008
Med v sáčcích

Dobrý den,
zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem jsme v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a já je nikde nemohu sehnat.
Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za informaci.
Děkuji
Petra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472)

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Já se omlouvám, že zbytečně zaplňuji konferenci. Chtěl jsem smutné téma změnit, protože mne zajímají jiné postřehy na konferenci i v tisku než opakování statistiky úhynů pořád kolem dokola.
.Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody..Nedělal jsem to pro sebe, ale pro jiné, tak hodnocení nechám na uživatelích, které by bylo nejvhodnější ve Včelařství.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech……… Začal jsem využívat sklo ve včelaření. Jednoduchá výroba úlu. Odpadá opracování a natíraní, nečerná na dešti, je trvanlivé, snadno se řeže atd. Dříve jen na pozorování, dnes už z těchto úlů vytáčím med.V pátek jsem byl s úlem i se včelami ve škole.Další výhoda celého systému.Ekologická výchova hrou , vyšel článek v sobotním Zlínském deníku.Sklo má jednu nevýhodu, že je těžké, ale na to je technika.Včely dřevo impregnují. U skla jim tato práce odpadá. Další varianta využití materiálu. Stříbrná hmota je hliníkový plech, ne nátěr, jak se někteří domnívají. Ověřování je prvním rokem.
B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479) (29486) (29488) (29489)

Je to teplota jako po polovině srpna, kdy matka už taky dávno neklade do
vystavených mezistěn. Uvidí se tak za 14 dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 6:56 AM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto,
> hlavně
> noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece
severní
> vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
> _______________________________________________________________
>
> U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes
> týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak
> doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
> Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již
> odkvetly.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479) (29486) (29488)

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
_______________________________________________________________

U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již odkvetly.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479) (29486)

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
Mezistěny jsou studenější než tmavé plásty, matka proto kladla přednostně do
plástů. Teprve zhruba od teďka, když se oteplilo, nebude matkám vadit
studenější mezistěna a budou do nich klást.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2008 8:16 PM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene
> mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred
> plodoveho hnizda.
>
> ______________________________________________________________
>
> Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu
> vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná
> snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že
> se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v
> úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do
míst
> původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i
> rojová nálada.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485)

Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
Pán múdry, to nebola moja nevedomosť, bola to len moja zbrklosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479)

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

______________________________________________________________

Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do míst původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i rojová nálada.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.19.47.102) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484)

Dovolím si vás trochu opravit
Český název: Roztoč včelí
Lat/En název: Varroa destructor (nikoliv Varoa destruktor, často se odstraňuje jedno "r" a "c! mění na "k")

Až do roku 2000 se užíval název Varroa jacobsoni a roztoči se nerozlišovali (je mezi nimi minimální rodíl v DNA, velikosti - cca 0,2 mm a cyklu rozmnožování).
Od roku 2000, kdy se katalogizoval Varroa destructor by se u nás měl používat tento název nebo roztoč včelí.

Blíže i s vysvětlením původu a rozdílu:Global database
http://www.issg.org/database/species/ecology.asp?si=478&fr=1&sts=

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482)

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká) modifikace z Varroa Jacobsony.

Ale,ale p.kolega, nejedná sa o žiadnu mutáciu, V.D. je naozaj endemický druh potvrdený aj geneticky. V.J. na včele medonosnej nedokáže sa rozmnožovať. Pri pomenovaní varroa, ktorý bol prenesený do Europy došlo k omylu, ktorý napravili vedci až po r. 2002.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Holy (147.229.132.16) --- 14. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448)

Prosim přítele Hubače, aby se mi ozval mailem na
holy/=/fme.vutbr.cz. V současné době sbírám informace
o podobných případech, které se vyskytly i u nás.
Děkuji.
M. Holý, OV Brno venkov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 14. 5. 2008
RE: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476)

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká)
modifikace z Varroa Jacobsony.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
A.Turčáni
Sent: Tuesday, May 13, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: ?hyny pokra?uj? (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476)

J8 se blbě vyjádřil měl jsem na mysli právě jen oblast kde žije včela květná a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 22:16:45
> ----------------------------------------
> Varoáza přece pochází z Indie, Pepan
>
> Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
> destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
> poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubomír Hanuš (e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479)

Jako začátečník ty mezistěny potvrzuju. Jako by se jim do toho vůbec
nechtělo, divočinu klidně vytáhnou celý rámek. Asi se poohlédnu po systému
bez mezistěn, nadrátkuju a nechám vystavět. Jak se ujme trubčina v medníku
?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475)

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

Vlastne jsem to ani netusil ze kvalita vosku mezisteny rozhoduje o takovych vecech - az ted ve vcelarstvi sem si vsimnul zminky u clanku pana Kolomeho, ale na vic jsem zatim nenarazil nebo jsem to vzdy prehledl.
Vite o tom nekdo vice?

Diky


> Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice
> mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme
> čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: Rojeni (29447) (29469)

Me by docela zajimalo zda je nebo neni rojivy rok??

loni tu litali reci uz v dubnu ze roje budou litat dedinou a nakonec to bylo opacne - dle toho co jsem cetl na konci sezony a i dle prubehu u me

letos s rojenim bojuju mnohem vic - je to urcite mou nezkusenosti ale myslim ze i holky tomu vydatne pomahaji :-)

Zajima me jak to vypada jinde??

T.H.

> Dnes dva roje. Oba se vrátily zpět do svých úlů. Jeden byl s matkou se
> střiženým křídlem, vylétly, matka zřejmě spadla hned pod leták, zalezla
> zpátky, a včely za ní. Druhé se rojily z úlu, kde jsem včera shledal
> obrovské matečníky, byly zavíčkované, takže už bylo na jakýkoli zásah pozdě.
> Odebral jsem nicméně pro oddělek plást s několika napdrůměrnými matečníky a
> nechal to osudu. Dnes vylétly a vrátily se zpět. Tu schoval jsem žebřík rád
> zpátky do stodoly. :)
>
> pf
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: Pastva pro vÄ?ely (29459)

V knihách je udáváno u nejlepších snůškových rostlin, řepky, javoru klenu,
malin atd vydatnost 500 - 1000 kg cukrů z hektaru, což je 0,05 až 0,1 kg z m
čtverečního. Pravděpodobně po celou dobu kvetení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Hanuš Lubomír" <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
To: <Vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 13, 2008 12:42 AM
Subject: Pastva pro včely


Mám 3 včelstva a rád bych jim dopřál trochu pastvy nějakou medonosnou
kytkou. Kolik plochy - stromů musí být oseto - osázeno, aby to včely vůbec
pocítili ? Dáky Luboš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472)

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 13. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465)

Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 5. 2008
Metoda nadbytku trubců - odezva z Pekařova

Na stránkách Pokusného včelínu Pekařov ( www.pvpekarov.cz ) lze si přečíst zajímavý posudek o Metodě nadbytku trubců.
_____________________________________________________________
S autory studie o "genetické teorii rojení" Dr. Linhartem a prof. Bičíkem jsem byl několikrát v osobním i písemném kontaktu. Snažil jsem se jejich studii publikovanou ve Včelařství nejen důkladně přečíst, ale i pochopit. Ve studii jsem však našel celou řadu nepřesností a svoje výhrady k ní jsem opíral o dostupnou literaturu. Bohužel, vzájemná diskuse nevedla nikam a autoři na moje konkrétní připomínky odpovídali povrchně nebo nijak.

Předem musím zdůraznit, že moje výhrady nebyly namířeny proti chovu trubců. Včelstva s velkým množstvím trubčího plodu a trubců se zřejmě opravdu méně rojí. Podle mého názoru je však efekt stejný, jako když včelstvu odebereme zavíčkovaný plod nebo včely- tedy odčerpávání energie a vytváření prostoru pro další činnost.
(...)
______________________________________________________________
Více na:
http://www.pvpekarov.cz/_sgg/m3m1_1.htm

Zastávám podobný názor. Jak jsem již dříve psal, dokazování účinnosti MNT přes genetiku je nešťastná cesta. Dokonce se začíná ukazovat jako neschůdná.

Pravidelný odběr zavíčkovaných plodových plástů ( v intervalu 3 týdnů od rozkvětu třešní do konce června v množství zhruba 10 000 buněk plodu ) by mohl mít stejný, spíše jistější účinek, než vložení 2-3násobného počtu stavebních rámků a očekávání, že včely všechny vystavějí a zakladou trubčinou.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 5. 2008
Re: Metodika včelaření p. V. Bernátka (29434) (29435) (29448) (29466) (29467)

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

_______________________________________________________________

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech s užasnými vlastnostmi, či o podivných metodikách ošetřování včeltev v dvouprostorových úlech za nulového rojení a podobných věcech, které nám nikdy důkladněji nepopíšete a nevysvětlíte.

Prosím Vás, udělejte si čas a seznamte nás s Vaší metodikou včelaření bez tajemností, abychom ji mohli zhodnotit. Rádi bych se to dozvěděli. Na Vašem webu se o metodice skoro nezmiňujete. Stále dokola vyzdvihujete výhody daného systému, který však dostatečně nepopíšete.

Prosím piště. Předem děkuji.


S pozdravem...M. Václavek

Úspěch včelaření tkví v metodice, úl medu nepotí, pouze případně omezuje včelstvo v rozvoji a zabraňujeme mu dosažení biologicky daného plného maxima a maximální produktivity.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470)

Varoáza přece pochází z Indie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubomír Hanuš <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: úhyny pokračují
> Datum: 13.5.2008 19:26:09
> ----------------------------------------
> Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím
>
> Luboš
>
> > MF DNES
> > Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> > 10. května 2008 14:27
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 13. 5. 2008
nová metoda

Mohl by jste pane Bernátku podrobněji popsat tu novou metodu z Hřivínova Újezdu?Nebo kde se dá o tom něco dovědět?
Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubomír Hanuš (e-mailem) --- 13. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467)

Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím

Luboš

> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 13. 5. 2008
Re: Rojeni (29447)

Dnes dva roje. Oba se vrátily zpět do svých úlů. Jeden byl s matkou se
střiženým křídlem, vylétly, matka zřejmě spadla hned pod leták, zalezla
zpátky, a včely za ní. Druhé se rojily z úlu, kde jsem včera shledal
obrovské matečníky, byly zavíčkované, takže už bylo na jakýkoli zásah pozdě.
Odebral jsem nicméně pro oddělek plást s několika napdrůměrnými matečníky a
nechal to osudu. Dnes vylétly a vrátily se zpět. Tu schoval jsem žebřík rád
zpátky do stodoly. :)

pf

----- Original Message -----
From: "MichalHc23" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 3:55 PM
Subject: Rojeni


> Taky bych mel dotaz k rojeni. Je mozne ze mam zdravou matku (letuschopnou)
> a vceli se mi vyroji a zase se sami vrati?? Zajimave, ze v ule byla matka
> a
> jeden poradny matecnik. Kdyz je v ule jen jeden matecnik, je mozne se
> domnivat, ze jde o tichou vymenu?? Matku sem odebral a nechal jen
> matecnik,
> aby nedoslo k rojeni. Vcelarim 4tym rokem, ale takhle velky matecnik sem
> jeste nevidel. Delsi nez dve vcely vedle sebe na dylku. Mam to i nafocene
> :-)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 5. 2008
Re: ?hyny pokra?uj? (29434) (29435) (29448) (29466) (29467)

chtělo by to podrobněji rozepsat v čem ta nová metoda spočívá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 14:15:07
> ----------------------------------------
>
> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27
> Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského
> kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení
> ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá
> mírná zima v pořadí.
>
> Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v
> Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na
> světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při
> včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní
> výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji
> jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a
> náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v
> médiích.
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 13. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466)


MF DNES
Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
10. května 2008 14:27
Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá mírná zima v pořadí.

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448)

Na zavíječe, pokud v úlech a včelínech v posledních týdnech nebyly včely,
bylo až doteď hlavně díky noční teplotě moc zima. Teprve nyní se zavíječi
šíří a tak ke konci května budou ponechané rámky hromadně napadeny larvami a
zničeny. Pokud se mají zachovat plásty, je třeba je nyní uložit. V nastavku
na 10 nechat jen 6 a prohlížet je. Plásty s pylem nějak využít, ty se přes
léto uchovat nedají, zavíječi se v pylu rozmnoží i když je plást v nastavku
jediný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 4:19 PM
Subject: úhyny pokračují


Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely
únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18
prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za
třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461)

> Ivane nosema vypadá přesně naopak...
Tak to jsem s rozumem v koncích. Při CCD většinou zbyde matka s chomáčkem včel. Nelze vyloučit, že Nosema + viry způsobí divné příznaky.
Nebo kontaminované plásty. Asi bych zkusil některá včelstva přesypat na mezistěny, nebo radši ani ty ne. Na divoko a do čistého dřeva.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 5. 2008
Re: uhyny pokracuji (29450) (29463)

R.Hubač:>Jsem prohlížitel včelstev, na mor byly včely vyšetřeny s neg. výsledkem, nosema a Varoáza to taky není....Viry se prakticky nedají diagnostikovat....<
.........

A nafotit se to dá? (plod, pohled po otevření úlu, plásty po uhynulých včelách-sedlisko včel, atp) Děkuji.

gupa/=/seznam.cz pozn./=/ je zavináč

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 13. 5. 2008
Re: uhyny pokracuji (29450)

Jsem prohlížitel včelstev, na mor byly včely vyšetřeny s neg. výsledkem, nosema a Varoáza to taky není....Viry se prakticky nedají diagnostikovat....



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MichalHc23 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: uhyny pokracuji
> Datum: 12.5.2008 16:59:32
> ----------------------------------------
> Radek Hubac:
> A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na
> mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 13. 5. 2008
Re: kyselina maravencia - KDY ??? (29446) (29454) (29460)

Dle doporučení výzkumníků by se měly desky formidolu vkládat mezi nástavky a nikolik na dno. Když je položíte na dno, včely dokážou úsměrnit výpary kyseliny a ta se nedostane do celého úlu. Kdy to vkládat,asi nejlépe po vytočení a nebo nějakou dobu před vytáčením. Vložit tyto desky těsně před vytáčením by asi nebylo moc vhodné. Včely na výpary reagují podrážděně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 13. 5. 2008
Re: ?hyny pokra?uj? (29434) (29435) (29448) (29449)

Ivane nosema vypadá přesně naopak, napřed se ztrácí včely, až zbyde jen chomáček včel s matkou. Mně se napřed většinou ztratila matka a pak včely neměli ani snahu narazit matečníky...
S nosemou je to podle oka podobné jako jiné roky, bylo celkem teplo, proletů dost, mikroskopicky jsem se ještě nedíval, ale viz výše.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 12.5.2008 16:42:20
> ----------------------------------------
> Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
> faktorů.
> Jak jste na tom s Nosemou?
>
> Ivan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 5. 2008
Re: kyselina maravencia - KDY ??? (29446) (29454)

Na aktívu vedoucích chovů v
> Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj.
> 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že
> to bude ve druhé polovíně června a počátkem července.


Kdyz jsme u toho tak kdy aplikovat bylo receno, ale ted je na rade otazka jak??

Bavime se o formidolu a o vcelstvu, ktere ma plodiste min ve 2 nastavkach. Kde myslite, ze je to nejvhodnejsi? Vlozit primo mezi plodove nastavky, nebo nad plod? Ja bych a daval jsem mezi, ale necham se presvedcit i jinak. Predpokladam, ze medniky jsou nasazeny a ze se nezuzuje. Do podmetu, kde je to samozrejme nejjednodussi to neni ucinne... :-(


Jeste k tomu kdy aplikovat - jak s vytacenim? Za kolik dni od aplikace zhruba dojde k "vycichnuti" medu?. Rika se, ze kyseliny ve formidolu je malo a nemelo by to medu vadit a vlastne i termin aplikace v cervnu kyselost v podstate vylucuje - ale pro jistotu ?

Diky za odpovedi

T.H.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HanuĹĄ LubomĂ­r (e-mailem) --- 13. 5. 2008
Pastva pro vÄ?ely

Mám 3 včelstva a rád bych jim dopřál trochu pastvy nějakou medonosnou kytkou. Kolik plochy - stromů musí být oseto - osázeno, aby to včely vůbec pocítili ? Dáky Luboš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29449) (29457)

Kala:
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala
-----------
Tady u řeky je to s vrbami, jívami a lískami perfektní.
Ale i když bylo brzy jaro, tak skutečně dobrých letových dní bylo pomálu. Navíc tady mám malou dobu slunečního ozáření.
Dřív, když tady do konce března ležel sníh to bylo dobré. Suchá a tuhá zima je O.K. A pak ani tak nezáleželo na osvitu, protože v květnu už na tom tolik nezáleží. Sluneční svit má intenzitu.

Časná jara mě asi donutí umisťovat včely na osvícené a chráněné stráně.

Spíš bude problém zajistit dobrou (pylovou) pastvu v červenci a srpnu.
Už jsem testoval jednoho agronoma, na jeho názor na zelené hnojení - ani nebyl proti, jen to dotáhnout do konce.

Jinak tady doma, kde jsem měl úly určené k likvidaci nebyla tak intenzívní obměna díla. I tomu přikládám důležitost.Navíc loni mi tady ani moc nestavěli.
To směřuji k Petrovi - štěstí začátečníka, má asi všechno nové. A taky asi přikrmoval, jestli dělal oddělky atd. Tak ať mu to vydrží. :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76046 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 29458 do č. 29518)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu