- M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 5. 2008
Racionální včelaření tria L-B-V - klíč k zaručenému úspěchu, či pouhý sen?
Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.
V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.
Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________
Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.
S pozdravem...M. Václavek
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29510
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |