76169

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KaJi (88.103.157.154) --- 12. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29449) (29457)

Kala:
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala
-----------
Tady u řeky je to s vrbami, jívami a lískami perfektní.
Ale i když bylo brzy jaro, tak skutečně dobrých letových dní bylo pomálu. Navíc tady mám malou dobu slunečního ozáření.
Dřív, když tady do konce března ležel sníh to bylo dobré. Suchá a tuhá zima je O.K. A pak ani tak nezáleželo na osvitu, protože v květnu už na tom tolik nezáleží. Sluneční svit má intenzitu.

Časná jara mě asi donutí umisťovat včely na osvícené a chráněné stráně.

Spíš bude problém zajistit dobrou (pylovou) pastvu v červenci a srpnu.
Už jsem testoval jednoho agronoma, na jeho názor na zelené hnojení - ani nebyl proti, jen to dotáhnout do konce.

Jinak tady doma, kde jsem měl úly určené k likvidaci nebyla tak intenzívní obměna díla. I tomu přikládám důležitost.Navíc loni mi tady ani moc nestavěli.
To směřuji k Petrovi - štěstí začátečníka, má asi všechno nové. A taky asi přikrmoval, jestli dělal oddělky atd. Tak ať mu to vydrží. :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 12. 5. 2008
RE: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29449)

Mně uhynulo ještě před týdnem jedno včelstvo. Přes veškerou snahu o
desinfekci, zúžení, přeléčení vysokými dávkami kyseliny mravenčí atd. A to
předesílám, že jsem se poctivě staral o zvládnutí prvních projevů akutní
nosemózy již od konce února ( kdy jsem o mnou pozorované situaci psal zde v
konferenci).

Žádost o vyšetření obsahovala i mé podezření na CCD, protože prudký nástup,
akutní průběh a neúčinnost mně známých léčebných postupů při N.A. se mi
jevily vzhledem k známým projevům Nosemy Apis netypické.

Právě došlé výsledky z VÚVč však neprokázaly u mých včelstev výskyt Nosema
ceranae.
Nemusí to však znamenat, že v ČR není.

Některé podrobnosti o N.A. doporučuji nastudovat na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0711/neviditelny-a-zakerny-skudce-vcel-nosema
A souvisejících článcích.

Ještě k tomu dodávám:
Z 16 ti včelstev na stanovišti poblíž Plzně uhynulo 14. Včelstvo č.5
uprostřed všeho přežilo v relativně dobré kondici, včelstvo č. 8 se konečně
chytlo až minulý týden nepochybně současně s rozkvětem řepky a tedy přínosem
pylu.
Závěrem:
Pro mne je jedním z podstatných poučení z letošního ataku chorob a
chorobných projevů včelstev: využít toho na selekci genetické výbavy
odolných včelstev, nebo lépe: nakoupit matky, jejichž chovatelé preferují
hygienické chování před silou sběracího pudu.
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ivan
Sent: Monday, May 12, 2008 4:42 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úhyny pokračují

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan


__________ Informace od NOD32 3060 (20080428) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (81.19.35.235) --- 12. 5. 2008
Zajímavost.

Jsem malovčelař s několika včelstvy..Je velmi podivné a zajímavé,že na rozdíl od okolních včelařů neaplikuji kys.mrav.,neprovádím jarní nátěry a také už třetím rokem jsem upustil od zimního aerosolového ošetření a na rozdíl od nich mě nikdy ani jedno včelstvo neuhynulo
a ba ani nijak razantně nezesláblo.Okolní úhyny převyšují 50-70 procent i více. Mám je všechny
ve velmi dobré kondici a síle.Jarní snůšku výborně využívají.Nejvyšší nástavky takřka zaplněné.Jak je to možné,dá se to nějak vysvětlit?Omlouvám se,že se nemůžu z důvodů výše uvedených podepsat a aby jste tenhle můj příspěvek nebrali jako samochválu,ale možnost k diskuzi.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MichalHc23 (77.236.209.145) --- 12. 5. 2008
kyselina + uhyny

J.Šefčík:
jasny, diky za info, ale ja se na tu kyselinu neptal :-)

KaJi:
Taky sem z jara zanamenal, ze vcely byli takovy nastvanejsi. Myslel sem ze bych mel vymenit matku, ale ted jsou zas hodny. Ale to asi bylo tim, ze nebyla jeste poradna snuska, ne? Mozna to je tak nejak normalni. Podle me zas budou takovy nastvanejsi az se zacne zkracovat den.. To uz mam vypozorovany z jinych let.Budou se bat o zimni zasoby :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 12. 5. 2008
Re: kyselina maravencia - KDY ??? (29446)

Michale na podzim v současné situaci VD je pozdě a na jaro je předčasné.To se řešilo nátěrem plodů přípravkem M1. Na aktívu vedoucích chovů v Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj. 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že to bude ve druhé polovíně června a počátkem července. K doporučení p. ing. Veselého by neměl mít nikdo žádné výhrady jak už je zvykem na těchto stránkách VN.Když se to opakováně vloží, výsledky jsou srovnatelné s Gabony. Rezidua kyseliny mravenčí nepřekročí povolenou hranici v medu. Gabon /ani Gabon 92/v tu dobu veterináří nepovoli, fumigace varidolem v červenci, případně počátkem srpna nemá smysl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.60) --- 12. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29452)

Ještě takový postřech. Jak jste hodnotili agresivitu u včel. Letos na jaře jsem měl včely poměrně agresívní, hlavně před úly.

Teď se to uklidnilo, normálně v nich dělám dál bez rukavic s kuřákem. Na jaře jsme z toho měl obavy, útočily jednotlivě už deset metrů od úlu. 5m před ním to připomínalo dobře organizovanou obranu:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.60) --- 12. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448)

Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva
---------
Taky.
Jen (hlavně) doma na vlhkém stanovišti - na podzim melecitoza, na jaře nosema. Včely mi hynuly i v zimě z nedostatku zásob, přitom podle mě měly mít relativně dost. Viz můj text na Optimal.konferenci.
Jen rozdíl, že já tady doma měl silné včely naposledy na podzim.
Před cca 3 týdny jsem připojoval dvě slabší včelstva bez matek ke třetímu. Tam včera ještě matka plodovala. Síla nic moc, ale na lesní snůšku by se dalo s nimi počítat.

Já docházím k závěru těžko, protože na dalších úhynech se podepsaly zřejmě i lesní mravenci. Hlavně tam kde jsem měl polystyrénové nástavky. Taky jsem včelám moc času a péče nemohl dopřát, musím sedět hodně u počítače:-) nějak se živit musím.

Doma to je mrazová kotlina u řeky, poslední dva roky to tady včelám nesvědčí vlhké počasí i v zimě. Ta část co byla dole hynula za příznaků nosemy, ta část nahoře ji neměla. Ale tam řádily asi ti mravenci.

Na dalším větším stanovišti, které je dál a na kopci jsem přišel hlavně o oddělky, ale ty bohužel moc péče nedostaly - takže těžko soudit. Za podobných příznaků mi tam uhynula jen asi tři včelstva, zato ta ostatní jsou super.

Mezi nimi mám ještě stanoviště, kde jsem zazimoval jedno včelstvo a dva oddělky a tam je to O.K. Taky u řeky, ale otevřené slunci.

Čtvrté stanoviště které je mimo okres a nemá s tím nic společného (záloha z důvodu moru) naprosto bez problému.
Takže včelaře /snad/ jako jedimou příčinu můžeme vyloučit:-)

Plásty jsem právě dovařil a zavíječe jsem v nich neviděl - ale podle mě je možná ještě brzy. Ale včera jsem z přeživších vyřazoval pokálené nástavky a voští, takže to budu dál sledovat. Fakt je, že o zásoby co jsem vyndal včely zájem nejevily ani nejví. Ale je snůška.

Mně osobně to připomíná spíše situaci před pěti lety - jak byly úhyny na "melecitozní snůšku".

VD na podzim jsme nemohl počítat (odevzdávaly se vtorky na MVP, tak jsme je nemohl do prvního aerosolu čistit - tak to prý bylo nařízeno:-) ) ale odhaduji, že okolo 500 - 1000 VD. Víc než je zvykem, ale podle knih snad v limitu.

Možná je takových úhynů víc.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 5. 2008
Re:úhyny pokračují (29434) (29435) (29448)

Pozoruji u svých včelstev velmi málo zakladené trubčiny Stavební rámek je postavený ale nezakladený nebo ho postavily z dělničiny ,
pár včelstev jako by se nerozvíjelo Mám nepříjemný dojem , že CCD nás nemine . I v okolí slyším slova o slabých včelstvech

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: úhyny pokračují
> Datum: 12.5.2008 16:19:26
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru
> krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky
> nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po
> spojený s jiným to jde do kytek taky...
> Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
> Dr. HUbač
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 17:41:59
> > ----------------------------------------
> > Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > > ----------------------------------------
> > > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> > > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MichalHc23 (77.236.209.145) --- 12. 5. 2008
uhyny pokracuji

Radek Hubac:
A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (88.100.170.119) --- 12. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448)

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2008
úhyny pokračují (29434) (29435)

Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 17:41:59
> ----------------------------------------
> Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > ----------------------------------------
> > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MichalHc23 (77.236.209.145) --- 12. 5. 2008
Rojeni

Taky bych mel dotaz k rojeni. Je mozne ze mam zdravou matku (letuschopnou) a vceli se mi vyroji a zase se sami vrati?? Zajimave, ze v ule byla matka a jeden poradny matecnik. Kdyz je v ule jen jeden matecnik, je mozne se domnivat, ze jde o tichou vymenu?? Matku sem odebral a nechal jen matecnik, aby nedoslo k rojeni. Vcelarim 4tym rokem, ale takhle velky matecnik sem jeste nevidel. Delsi nez dve vcely vedle sebe na dylku. Mam to i nafocene :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MichalHc23 (77.236.209.145) --- 12. 5. 2008
kyselina maravencia

Kyselina se aplikuje spis na podzim nebo z jara. Navod i pripravek ke koupi najdes zde: http://www.beedol.cz/beedolcz.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.123.54.92) --- 12. 5. 2008
Kyselina mravenčia

Rád by som sa spýtal, ako je najlepsie aplikovať kyselinu mravenciu a kde sa dá kúpiť. Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 5. 2008
Re: Rojeni (29433)

S vylétnutím prvoroje je to asi složitější a někde mezi bude pravda.
Záleží to určitě i na počasí. Podle mé zkušenosti je to někde
mezi obdobím líhnutí (resp. těsně před) a vylíhnutím první
rojhové matky. Stalo se mi kolikrát, že se mi matky líhli do ruky
a ještě se nerojilo a kolikrát se vyrojilo a byly ještě zavíčkované
matečníky. Určitě hraje roli i síla včelstva, momentální snůška,
případně nemoc apod.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Rojeni
Datum: 11.5.2008 - 16:43:48

>
> Děkuji za odpovědi na užitkovost sakur. Chtěl bych
> se ještě zeptat, kdy
> vylétá prvoroj. Někdo tvrdí ze po zavíčkování
> prvních matečníků, jiní tvrdí
> zas že až po vylíhnutí první matky.
> Děkuje za odpověď J. Tulkan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 12. 5. 2008
Re: Tavení souší pomocí vyvíječe páry (29425)

Souše musí být kolmo. Můžou ležet na dně, ale budou částečně od vosku, pokud nebude nádoba dost šikmo. Lepší je mít na dně nízký rošt.
Výtok se dělá hned u dna. Košilky se drží spíše na rámcích. Něco spadne při vyjímání, ale do vosku to nejde. Stejně se musí vosk ještě jednou povařit na vyčištění. Není tak ucelený. Výtěžnost se zdá lepší než u lisu.
Tonda

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 11. 5. 2008
Re: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik (29434)

Najdi si to na internetu Karlíčku, a hned budeš vědet kdo má pravdu.

stačí napsat do prohlížeče do řádky:

http://www.google.com

heslo "včela čechy"

a uvidíš, to si počteš

Přítel dětí a jejich odnože


----- Original Message -----
From: "karlik" <www.karlicek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 4:52 PM
Subject: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik


> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 5. 2008
Re: Tavení souší pomocí vyvíječe páry (29425)

... bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
-----
Protože po dvou víkendech budu nyní napjatě asi dva dny čekat až vosk vystydne a zjistím, kolik ta práce hodila.

Hlavní účel to splnilo, plásty jsou bez voští a drátky zůstaly (a dokonce skoro čisté) :-). Vosk má dnes cenu medu, takže výtěžnost mě zajímá spíše akademicky.

Protože jsem ještě před pár lety voští z NN vyřezal a dával zpracovat, tak s voskem mám málo zkušeností a dost dlouho jsem to teoreticky řešil. Po loňské akci vyvařování voští ve vaně a pak prohánění směsy ždímačkou jsem se rozhodl jít jinými slepými uličkami.
To vyvařování celkem šlo, ale musel jsme u toho stát a rámky byly špinavé od té břečky. Ždímačka sice ždímala, ale je malá a pro chladné období by potřebovala zdroj tepla.

Teď jsem se inspiroval Radimem - odšťavňovací hrnec a taky J.Jindrou.

Vyvíječ páry je podle mě dobrý tam, kde potřebuji nějaký přístroj prohřát - chybí mi u té ždímačky.
Ale jinak je podle mě dobrý leda tak, pokud člověk používá el. energii. Pokud byc měl pod nějakým vyvíječem topit, tak přicházím o teplo spalin. Dají se použít k vytápění vyhřívaného prostoru.

Já jsem z nerezové vany, původně na parafinování udělal parníček na napařování knedlíků :-)
Dolů jsem dal síto, na hranoly asi 10 cm nade dno. Na dno asi tak právě těch 10cm vody a na to dával rámky a přikryl.
Topil jsem PB vařičem Zeus (snad se tak jmenuje)
Když to řádně bublalo, tak jsme měnil náplň po 15-30min.
15 langstrotů.
Zjistil jsem, že je to dobré pro tzv. Hofamanovo rámky. Ty jsme vyndaval pěkně čisté.
Rámky musí být svisle a musí se zajistit oboustraně přístup pro páru. Vodorovně to dávalo nejhorší výsledky. Voští se prohlo a slepilo, bránilo přístupu páry.
Jakmile jsme přešel na rámky s mezerníky, tak radost byla tatam a pokud bych někdy měl likvidovat (doufám že už vždy budu mít Hofmany) asi bych si udělal nějaký hřeben, nebo šel jinou cestou. I když jsem je dával na svislo, tak jsem je musel přerovnávat sklepávat atd.

Asi půjdu dál touto cestou. Vanu jsem měl nízkou (50*60*50cm) a tak se tam nedalo moc machrovat.

Lepší je, když odpadlé košilky leží ještě jednu várku na sítě a rámky jsou na dvou latích nad ním, kam se to rovná. U 24cm jsem tak postupoval a šlo to, u 30cm už vadilo, že rámky dosedají na síto.

Nevím, jestli to udělám na topení dřevem, nebo na PB (jedna 10kg asi na jeden den - cca 400Kč).
Vodu podle mě můžu vařit i v obyčejném sudu, nerez potřebuji na vanu, co bude zachytávat vosk a možná na síto nad ní.
To síto je podstatné, já měl z drátů cca 2mm, oka asi 3-4mm.
Zbytek může být z překližky atd. Taková zahradní udírna.
Takže tohel byly mé slepé uličky.
---
Taky jsem trochu machroval se slunečním tavidlem. Tavil někdo dneska v tavidle? Tady u nás bylo nebe samý mrak a myslím, že málokdy tady máme bezmračno. Tak si chci porovnat, jestli to nešlo jen mě. Dík.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 11. 5. 2008
Re: Snůka. (29417) (29438)

to si zaslouží gratulaci

pf

----- Original Message -----
From: "Mojmír" <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 7:45 PM
Subject: Re: Snůka.


> 10.5.2008 jsem točil 8 včelstev, zavíčkováno od 1/3 do 1/2 plástů. Vytočil
> jsem asi 110 kg takže jsem velmi spokojen.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 5. 2008
Re: VD v zimě na plodu skoro není ? (29411) (29416) (29424) (29426)

Václavek:
Je třeba s léčením nespěchat. ....
-----
To je trošku o něčem jiném.-) Ne jak léčíte, ale o faktech - kolik procent VD je na včelách a kolik na plodu v zimě. O tom snad byla řeč.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír (85.207.123.92) --- 11. 5. 2008
Re: Snůška. (29417)

10.5.2008 jsem točil 8 včelstev, zavíčkováno od 1/3 do 1/2 plástů. Vytočil jsem asi 110 kg takže jsem velmi spokojen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (212.24.152.55) --- 11. 5. 2008
Re: včelomorka (29421)

Na podzim jsem ji našel u sebe (Rakovnicko) a teď po všem léčení a nátěru u kamaráda. Ve spadu jí bylo skoro víc než roztočů. Asi ji to léčení nelikviduje úplně.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 5. 2008
Re: Tavení souí pomocí vyvíječe páry (29425)

Úplně nejlepší je zeptat se v nejbližších organizacích, jestli ještě není
někde k půjčení spolkový vařák vosku. Pokud je k dispozici nějaký pecek neb
oaspoˇnějaká plotna, pod kterou se dá na zahradě zatopit, je to pro větší
množství rámků nejlepší varianta. Vyvíječ páry , pokud je k němu nějaká
hadice, se potom z výhodou napojí na otvor pro nalévaní vody do vařáku a
urychluje potom vytavování vosku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emča" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 10:42 AM
Subject: Tavení souí pomocí vyvíječe páry


> Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi
> zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
> Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
> ale zajímají mne 2 detaily :
> 1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode
> dna? Podložit ?
> 2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou
aby
> nevytékaly současně i zbylé košilky
> a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi
> poradili,děkuji Vám za každou radu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 5. 2008
Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik (29434)

Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 16:52:47
> ----------------------------------------
> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karlik (89.102.92.59) --- 11. 5. 2008
existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik

Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak kdo ma pravdu maminka nebo tatulda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.29.160.5) --- 11. 5. 2008
Rojení


Děkuji za odpovědi na užitkovost sakur. Chtěl bych se ještě zeptat, kdy vylétá prvoroj. Někdo tvrdí ze po zavíčkování prvních matečníků, jiní tvrdí zas že až po vylíhnutí první matky.
Děkuje za odpověď J. Tulkan.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 5. 2008
Re:Sakury - poskytuj? sn?ku? (29427)

pyl v žádném případě u rostlin plnokvětost vzniká přeměnou prašníků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Sakury - poskytuj? sn?ku?
> Datum: 11.5.2008 12:52:44
> ----------------------------------------
> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 5. 2008
Re: Tavení souší pomocí vyvíječe páry (29425) (29430)

-pre systém vatavenia vosku s plástov je najlepšia debna na 10 až 20 plástov (môže to byť aj úľová debnička(...)

______________________________________________________________

Nedochází k poškození nástavku ( pojem ,,úľová debnička,, chápu jako nástavek ) vlivem páry? Určitě se nástavek musí nechat pořádně vysušit, když ho necháte několik minut ,,v páře,, , což je v případě vytavení díla nezbytné. Na druhou stranu pára každopádně nástavek dobře dezinfikuje. Jaké mate v tomto směru zkušenosti? Vloni jsem si pořídil parní vyvíječ.

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 5. 2008
Re: Tavení souší pomocí vyvíječe páry (29425)

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů. Emča

- pre systém vatavenia vosku s plástov je najlepšia debna na 10 až 20 plástov (môže to byť aj úľová debnička, do ktorej sa dajú postaviť tak ako v úli, rámik popri rámiku. Zdôrazňujem kolmo, lebo tento systém zabezpečí najlepšie prirodzený odtok vosku s pomedzi košieľok. Pomáha k tomu i stavba buniek, sú pod uhlom ku kolmej Ms 6 až 8˚.Pod rámikmi treba podložiť vodorovnú sieť s okami 3 mm, aby zachytili košieľky pri náhonom rozpade taveného plásta. Pod sieť vložte nádobu na zachytávanie vosku. Získaný vosk je najlepšie prečistiť v slnečnom tavidle.

- výkonný vyvíjač pary musí mať zdroj tepla 2x 1 200 W, so samostaným vypínaním, po zohriatí vody na 100˚ som jednu špirálu vždy vypínal. Vyvíjač produkuje paru mimo bedňu a do prioestoru s rámikmi sa privádza hadicou, najlepšie zhora.

- čo ako dlho budete na plásty vháňať paru, v zbytkoch ostáva značná časť vosku, ktorý som separoval v začiatkoch v parákoch s lisom, pozdejšie som si zhotovil odstredivku.
Všetko to je ale náročné na techniku, energiu a čas.

Preto Vám radím, čím skôr vyrežte súše z rámikov a behom do výrobni, kde vám vosk za slušný peniaz vytavia a to bez starostí, so slušným ziskom vosku. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 5. 2008
Re: Sakury - poskytují snůšku? (29427)

Sakury včelám neposkytujú ani peľ, ani nektár, pretože kvety nemajú nektárie a peľnice. tento mutant je vyšľachtený Japoncami v dávnych dobách a rozmnožuje sa štepením do podpníka čerešne plánky. Dívať sa na kvitnúce stromy sakúr je neopakovateľné. Preto im odpustime, že včelám neodovzdávajú úžitok. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 11. 5. 2008
Re: Sakury - poskytují snůku? (29427)

Nevím, zda sakury poskytují nějaký užitek včelám. Ale domnívám se, že je to
druh třešně, a z toho důvodu bych si myslel, že by mohly být sakury pro
včely užitečné jak pylem, tak nektarem. Ale chtěl jsem spíš v souvislosti s
tím, že jste na nich žádnou včelu neviděl, napsat toto: byl jsem v ZOO v
Plzni. Mnoho rozkvetlých akátů, pampelišek a dalších lákadel pro včely. Co
ale zaskočilo nejen mne jako včelaře, ale taky mého všímavého 13ti letého
syna bylo, nikde žádná včela!

pf

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 12:52 PM
Subject: Sakury - poskytují snůku?


> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem
> parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.29.160.5) --- 11. 5. 2008
Sakury - poskytují snůšku?

Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
J.Tulkan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 5. 2008
Re: VD v zimě na plodu skoro není ? (29411) (29416) (29424)

Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

______________________________________________________________

Je třeba s léčením nespěchat. Jsou organizace, které lečení dodělají v listopadu. Jsou organizace, které nemají vyvíječe. Naštěstí u nás máme vyvíječ aerosolu, tedy bez problému provádíme třetí léčení v prosinci, kdy není ve včelstev plod nebo je ho jen minimální množství. Nicméně nedá se tvrdit, že vše probíhá řádně.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emča (88.100.95.205) --- 11. 5. 2008
Tavení souší pomocí vyvíječe páry

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 5. 2008
Re: VD v zimě na plodu skoro není ? (29411) (29416)

Václavek:
Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru
----
No než o názory, já se spíše v takovýchto případech zajímám o fakta. Jak se k došlo většinovému názoru? :-) Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 5. 2008
Re: včelomorka (29421)

Braula coeca- včelomorka patriaca do rodu múch sa u mňa od čias boja s VD, nevyskytuje. Výskyt brauly v úli sa nejak na kvalite včelstva neprejaví, ale pretože kradnú potravu kŕmenej matky včelami, čím vyrušuje matku a jej najčastejší výskyt vidíme na samotnej matke. Raz dávno som oslobodil matku od 16 ks včelomoriek.
Pri snímaní včelomoriek z matky si pripravíme sklený 2 dcl pohár a jednu cigaretku. Matku vychytíme opatrne vložíme na papier pod pohárom a jemne 2-3x fúkneme pod pohár a necháme niekoľko sekúnd pôsobiť. Parazity začnú odpadávať a keď odpadne posledný matku oslobodíme a vrátime do včelstva. Stalo sa mi, že som matku vystavil dlhšiemu pôsobeniu dymu, tak skolabovala ale dokázala "ožiť".
Ako som v úvode napísal, braula by sa pri chemických ošetreniach včelstva nemala vyskytovať, ale čert nikdy nespí. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 11. 5. 2008
Re: spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky cz (29418)

Například VČELPO, spol. s.r.o., Obora 108, 679 01 Skalice nad Svitavou,
tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz ...
(převzato z inzerátu v časopisu Včelařství).

----- Original Message -----
From: "koncz.medzev" <koncz.arpad/=/gmail..com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 5:50 PM
Subject: spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky cz


Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3090 (20080509)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Běhounek (194.228.216.126) --- 11. 5. 2008
včelomorka

prosím o radu v jednich včelách mám docela dost včelomorky jak se dá najednodušeji likvidovat, myslel jsem že když se natře plod na jaře že jí to zlikviduje ,ale nějak se to moc neprojevilo i když jsem někde našel že by to mělo zabírat i nani. děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 11. 5. 2008
Re: Snůška. (29417)

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.
Taky včelaříme bez mřížek. Kluci už mi donesli ochutnat svůj první vytočený med. Taky jsem začal vytáčet a dávat mezistěny, aby stavěly a měly prostor na práci a ne na rojení. Udělal jsem taky fotku přes sklo, jak postupují z hora dolů ve víčkování medu po jednotlivých dnech. Hlavně mne zajímá a sleduji, jak se to víčkování přibrzdí při zásahu do včel.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (89.185.250.195) --- 10. 5. 2008
Inzerce - prodám kompresor, Ostrava



Prodám kompresor, který naše organizace používala k aerosolovaní /nebo spíše nepoužívala/. Amarérsky vyrobený, na vozíku, se spalovacím motorem.

Prodej přes aukro, najdete tam i fotky -

http://aukro.cz/show_item.php?item=362627104

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koncz.medzev (194.145.206.2) --- 10. 5. 2008
spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky cz

Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (81.19.35.235) --- 10. 5. 2008
Snůška.

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 5. 2008
Re: VD v zimě na plodu skoro není ? (29411)

Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 5. 2008
Re: Vcely na terase (29379) (29381) (29382) (29385) (29394) (29396) (29397) (29410)

Proto jsem to taky psal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 8:14 AM
Subject: Re: Vcely na terase


Vidíš tady jsi dobře popsal příčinu našich potíží a ač nevědomky nastínil i
směr řešení Jen nám v tom brání náš přístup k výnosům a zisku ze včelstva

Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 5. 2008
Re: Kroucená vrba (5001) (5006) (5007) (29405)

Vrba kromě vrby jívy ve fázi růstu lístků a prvních zelených výhonů pustí
kořínky do vody poměrně často. Doporučuji vrbu nechat ve váze, nedávat k ní
jiné rostliny, snad maximálně nějaké jiné vrby, dát ji k oknu na jižní
straně, aby měla co nejvíc světla a těšit se z zelených lístků. Až se ve
vodě objeví chuchvalec kořenů, opatrně zasadit. Je pak třeba vědět aspoň, do
jaké výšky dorůstá. Pokud to bude 15metrový strom, v květináči bez využití
technik ve stylu bonsaje poroste nejspíš pár měsíců, pak zkolabuje a v
zahradě, pokud ji bude třeba kvůli prostoru omezovat na dvoumetrový
stromek, bude vyhánět každý rok masivní pruty a bude to nepřirozeně vypadat.
Pokud to je třeba metrový keř, může ve velkém květináči, 10 - 30 kilo
zeminy růst roky bez nějaké údržby. Taky je nutné trochu vědět, jestli
vyžaduje vlhkou půdu nebo jestli může růst i v suchší. Pokud roste jen ve
vlhké nebo mokré půdě, v suchší může skomírat, koruna bude prosychat a bude
napadána škůdci a houbami. Vrba ale vydrží leccos, může to být taky výrobek
ve stylu prut z obyčejné košíkářské vrby umně zkroucený zahradníkem a potom
probuzený k životu..... Před několika roky jsem kdesi v jakémsi pořadu
viděl vrbový stromek vzniklý zasazením více než metrového tataru (pomlázky)
po velikonočním využití ještě zasazený do země. Všech tuším 12 prutů se
ujalo a vytvořily postupně sílicí proplétaný kmen. Odbornější informace bude
třeba získat na zahradnických fórech, ne na včelařském. Třeba na
www.zahrada.cz

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Helena" <frank.v.h/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 6:46 AM
Subject: Kroucená vrba


> Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
> 1/ jak dlouho v té vodě vydrží
> 2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych

> mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
> 3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
> V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
> Děkuji za odpověď.
> Helena

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 5. 2008
Re:Kroucen? vrba (5001) (5006) (5007) (29405)

v té váze vám určitě zakoření . Problém pak ale nastane s jejím přesazením a umístěním ven . Tam ji obvykle spálí slunce Bylo by lépe kdyby zakořeňováni probíhalo venku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Helena <frank.v.h/=/seznam.cz>
> Předmět: Kroucen? vrba
> Datum: 10.5.2008 06:46:36
> ----------------------------------------
> Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
> 1/ jak dlouho v té vodě vydrží
> 2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí
> mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
> 3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
> V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
> Děkuji za odpověď.
> Helena
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 5. 2008
Re: Vcely na terase (29379) (29381) (29382) (29398)

Jenže problém je vtom , že patogeny všech chorob se nacházejí ve všech včelstvech a jen výjimečně z nějakých důvodů dojde k jeho klinickému propuknutí. Dnes se začíná mluvit o tom , že k propuknutí choroby je krom patogenu a hostitele ještě potřeba správná kombinace DNA obou. ale to je teprve ve stádiu teoretických úvah a pokusů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 13:30:54
> ----------------------------------------
> Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto
> nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP.
>
> ____________________________________________________________
>
> Není pravda, že se nemocná včelstva nerojí, samozřejmě pokud včely na
> onemocnění již přímo masivně nevymírají. Zpravidla trvá delší období (
> řádově roky ) od propuknutí klinických příznaků choroby po úhyn včelstva,
> během něhož se včely mohou vícekrát vyrojit. Nabádání včelařů k usazování
> cizích rojů je vybízení k nebezpečné zakázané činnosti. I roj může být
> původcem choroby. Žádný roj není sterilní!.......... Proč se všechny včely
> ze včeltev nakažených morem musí utratit? Proč je vytvoření smetence těchto
> včel do nových úlů zakázané? Protože se nacházejí na včelách původci nákaz!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 5. 2008
VD v zimě na plodu skoro není ?

Z Fascinovaného včelaře:

- Aktivita Varroa v zimě:

Tříletá studie reprodukce varroa v zimním plodu ukazuje, že maximálně 8% populace varroa může být nalezeno uvnitř plodových buněk, kde jsou chráněni od podzimního nebo zimního ošetření akaricidy. Roztoči v buňkách však mají velmi malou reprodukci.

----------
To je docela zajímavé ve světle prováděného plošného natírání a povinného drásání zavíčkovaného plodu co je nařízeno na letošní podzim a zimu.
----------
Čtěte:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/co-si-maji-vzit-k-srdci-vcelari-v-kanade

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 5. 2008
Re: Vcely na terase (29379) (29381) (29382) (29385) (29394) (29396) (29397)

Vidíš tady jsi dobře popsal příčinu našich potíží a ač nevědomky nastínil i směr řešení Jen nám v tom brání náš přístup k výnosům a zisku ze včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 13:18:00
> ----------------------------------------
> Za prvé Vůbec to nemusí být jen jedno včelstvo. Včely mohly být zlikvidovány
> roztoči, za nějakou dobu, 14 dní, měsíc se tam mohl nastěhovat další roj.
> Rojů pravděpodobně ulétá mnohem více než je v běžném prostředí k dispozici
> dutin, takže každá uvolněná dutina bude v době rojení velice rychle zase
> obsazená. Pokud to bylo stanoviště, kde se dostane včelař jednou za čas,
> nemusel to vůbec postřehnout.
> Za druhé pokud to bylo jedno včelstvo, tak to má v přírodě jednu velkou
> plodovou přestávku v květnu červnu a druhou plodovou přestávku může mít v
> srpnu. První je kvůli rojení. V rojové náladě stará matka kladení omezí a po
> vytvoření série matečníků zastaví. V době, kdy se líhne poslední zavíčkovaný
> plod, nezavíčkovaný už není, se stará matka vyrojí a následně potom další
> týden až snad 14 dnů se rojí poroje s neoplozenými matkami. Nakonec zbude ve
> včelstvu poslední neoplozená matka v době, kdy je včelstvo týden, 14 dní bez
> jakéhokoliv plodu, tato matka se oplodní a začne klást až za 14 dní. Roztoči
> tedy musí přežít minimálně 20 dní na včelách, navíc většina roztočů vyletí s
> roji, možná při tom rojení i část roztočů spadne a uhyne. Teprve potom se ve
> včelstvu objeví nový mladý plod a roztoči se mohou množit. V srpnu zase,
> pokud včely mají dostatek zásob z dřívějšího období a není snůška, včely
> taky mohou na nějakou dobu úplně přestat plodovat.
> Zatímco produkční včelař rojení úplně potlačil a v srpnu odebere včelám
> donesený med a začne je intenzívně krmit, takže od předjaří po září takové
> včelstva plodují v kuse.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, May 09, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Vcely na terase
>
>
> A teď nám vysvětli jak je možné, aby tak zamořené včelstvo tak dlouho
> přežívalo a rozmnožovalo se. Není za tím něco, co marně hledají šlechtitelé
> a výzkumníci
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 5. 2008
Re: Kroucená vrba (5001) (5006) (5007) (29405)

3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny. Helena

Ak odrezok vŕby ponecháte vo váze dlhšiu dobu, určite "pustí" korienky. Až potom ju zasaďte na vhodné miesto a po vysadení polievajte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 5. 2008
Re: Vcely na terase (29379) (29381) (29382) (29385) (29394)

Počítal som s negatívnou reakciou na môj komentár, ale vlastné skúsenosti s MVP ma nútia rozmýšať o tom, če je to naozaj tak.Osobne som sa stretol s morom plodu 4x, pri likvidácii som sa osobne angažoval. V troch prípadoch bol MVP lokalizovaný oficionálne veterinármi a 1 x sme mor "liečili" svojskou metódou s kladným výsledkom.

Chcem zdôrazniť, že mechanizmy šírenia tejto nepríjemnej choroby sú možno AJ iné, ako ich prezentuje oficionálny predpis. Pri týchto troch prípadoch, v mieste výskytu, kde sa chovali v okolí ohniska včely, ani jediný prípad pred jeho výskytom a ani po likvidácii včelstva. Pritom viem, že prepuknutú chorobu npr. u môjho otca po nahlásení veterinárom likvidovali až v nasledujúcom roku a pritom výskyt bol už 2 roky predtým.
Tým netvrdím, že MVP sa zalietavaním včiel neprenáša do iných včelstiev.

Po určitých skúsenostiach môžem povedať, že najlepšou metódou zbaviť sa moru, je okamžitá likvidácia nakazeného včelstva, vysírením včiel, ktoré spálime, likvidáciou zásob taktiež spálením celých rámikov s plástami.
Úľ po postihnutom včelstve sme dezinfikovali plameňom a osadili včelstvom. je to už niekoľko rokov a na včelnici v rekriminovanom úli sa MPV neobjavil, ani u ostatných včelstvách na včelnici ani v dedine, kde boli ďalšie včely.

Tento patogén ako všetky choroby si v určitých časových úsekoch vyhľadá svoju obeť, napriek hygienickým zásadám, nejak podobne ako je to u človeka. Chorobe nie vždy sa dá zabrániť.

Zdôrazňujem, že tieto vety nemajú byť na rezignáciu oficionálneho boja proti MVP, len som len naznačiť, že to môže byť aj inak, npr. zalietnuté roje nemusia byť za každú cenu označené ako prenášače MVP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 5. 2008
Re: kladení matky

Taky jsem tak uvažoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 8:15 PM
Subject: Re: kladení matky


> Vážený pane Turčáni,
> trubčice tam "pleteme" proto, že popsaný efekt jejich činnosti odpovídá.
> Také si uvědomujeme, že pokud dotaz psal včelař - začátečník, mohl si
> automaticky spojit výskyt vajíček s přítomností matky, aniž ji skutečně
> viděl. Alespoň v mém příspěvku však byly trubčice uváděny jen jako možnost
a
> ne jako bezpodmínečný fakt. Protože jsem ale byl (alespoň se tak domnívám)
> první, kdo se o trubčicích zmínil, podávám toto vysvětlení, protože se dík
> tomu cítím být Vámi osloven :-).
> S přátelským pozdravem
> Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Helena (213.192.59.141) --- 10. 5. 2008
Kroucená vrba (5001) (5006) (5007)

Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
1/ jak dlouho v té vodě vydrží
2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
Děkuji za odpověď.
Helena

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Helena (213.192.59.141) --- 10. 5. 2008
Kroucená vrba (5001) (5006) (5007)

Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
1/ jak dlouho v té vodě vydrží
2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
Děkuji za odpověď.
Helena

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 9. 5. 2008
Re: kladení matky (29384) (29403)

Vážený pane Turčáni,
trubčice tam "pleteme" proto, že popsaný efekt jejich činnosti odpovídá.
Také si uvědomujeme, že pokud dotaz psal včelař - začátečník, mohl si
automaticky spojit výskyt vajíček s přítomností matky, aniž ji skutečně
viděl. Alespoň v mém příspěvku však byly trubčice uváděny jen jako možnost a
ne jako bezpodmínečný fakt. Protože jsem ale byl (alespoň se tak domnívám)
první, kdo se o trubčicích zmínil, podávám toto vysvětlení, protože se dík
tomu cítím být Vámi osloven :-).
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 7:46 PM
Subject: Re: kladení matky


Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli
slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky
čtyři vajíčka do jedný buňky. Míra B.

Prečo do odpovedi pre Míru pletiete trubčice, keď on hovorí jednoznačne
"matka mi tam klade málo a ještě dvě až taky čtyri vajíčka"..., teda vo
včelstve je matka, páni...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 5. 2008
Re: kladení matky (29384)

Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky čtyři vajíčka do jedný buňky. Míra B.

Prečo do odpovedi pre Míru pletiete trubčice, keď on hovorí jednoznačne "matka mi tam klade málo a ještě dvě až taky čtyri vajíčka"..., teda vo včelstve je matka, páni.

Samozrejme, je to vďačná téma na nekonečné nič neriešacie kecanie, nie tak dávno sme svoje názory na trubčicový problém zoširoka rozobrali! A poučili sme? Nie! Znovu to isté do "kolečka dokola".
- vysýpanie včiel fyziologicky zmenených včiel na nedokonalé matky je úplne zbytočné, tie včely, ktoré už boli na prelete sa vrátia nazad, vonku môžu ostať len mladé včely, ktoré nepoznajú cestu do úľa. Včely postihnuté týmto fenoménom
postupne vplyvom nedostatku materskej látky vo včelstve, upadajú do "choroby", keď sa im prebudia zakrpatené vaječníky. Tento stav je nezvratný a zanikne až úmrtím postihnutej včely.

- Pridávanie matky do takéhoto včelstva v dobrej viere včelára, je v rozpore so životom zmenených včiel, pridávaná oplodnená matka je sokyňou trúdic a preto ju obyčajne zabijú i keď sú prípady, že sa to niekedy podarí. Vždy to závisí od doby prejavenia sa trúdic vo včelstve, ich počtu a množstva plodu. Trúdice vznikajú postupne a postupne je každá včela potencionálna falošná matka, teda nie desiatky ale môže ich byť tisícky. Fyziologický stav zanikne len u tých včiel, ktoré svoju dávku vajíčok už položili, výskum potvrdil, že ich môže byť 26 až 32 ks.

- moje skúsenosti: za určitých podmienok je možné v takéto včelstvo zachrániť, ak má zmysel takéto včelstvo zachraňovať. Každý pokus, ktorý som robil, bol úspešný.
Použil som MB tesne pred jej zaviečkovaním, včely príkladne ošetrujú MB a po vyliahnutí ju prijmú, pretože nie je ich sokyňa, vaječníky neprodukujú vajíčka. Takáto matka sa vždy oplodnila do zimy išla vo vyhovujúcej sily.

- záchrana je vždy závislá od možnosti včelára, ak má vhodný oddielok, tak je vhodné pridať ten. Trúdice ešte nejaký čas kladú neoplodnené vajíčka, až postupne prejde včelstvo do normálneho života.

Súhlasím však s názormi, že včelstvo je najlepšie vysíriť a založiť nové včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 5. 2008
Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo (29384) (29387) (29399) (29400) (29401)

Záleží to vždy od situace. Když to bylo původně silné zdravé včelstvo, tak
pořád zůstává dostatečný počet létavek, aby bylo lepší v tom úle, třeba
zúžením na velikost jednoho nastavku 39x24, vychovat matku nebo přidat ten
oddělek než aby se ten oddělek udělal klasickým způsobem odebráním plástů s
plodem a včelami. Trubcokladné včelstvo potom nepřežívá jako včelstvo,
spíše to je o tom využít létavky toho včelstva k urychlení rozvoje oddělku.
Když se ten oddělek povede přidat nebo se povede vychovat matku, může se
ušetřit tak měsíc času proti rozchovávání jen matky v samotném oddělku.
Přirozeně snůška v tomto roce už je pryč, ale ten měsíc k dobru může
znamenat silnější včelstvo do zimy. Pracnost je taky velká, nejméně hodina
práce na včelstvo.
Nejsem si úplně jistý, pokud není k dispozici oddělek s matkou, možná by
stačilo plásty z trubčího včelstva vybrat, všechny včely z úlu vymést, do
nastavku dát 2 - 3 rámky z jiného včelstva s mladým plodem a včelami,
doplnit prázdnými rámky a nechat včely z trubcokladného včelstva se do úlu
vžebrávat. Třeba by to stačilo k tomu, aby trubčice zmizely a včely začaly
normálně tu matku vychovávat. Rámky s mladým plodem a včelami bez matky
budou poměrně dost často na stanovišti k dispozici, takže by to bylo možné
provést ihned, jak je trubcokladné včelstvo objeveno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 4:37 PM
Subject: Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo


> Radime. Opravdu nemá smysl něco dělat se včelstvem kde jsou včely
trubčice.
> Těch tam může být i několik desítek. Také nemá smysl dělát nějaké opatření
> ve včelách kde matka klade pouze neoplozená vajíčka.
> Tam kde tato situace vznikla je málo takřka vůbec včel, které jsou
> schopny na jaře ještě něco odchovat. Také nemá smysl dělat nějaké zákroky
> na podzím kde zjistíme včely trubčice. To je jenom udržení početního stavu
> včelstev na včelíně.
> Přidávat matku včelám kde jsou trubčice se takřka vůbec nepodaří.
> Musely by se nejdřív trubčice donutit krmit otevřený plod, který odebereme
> z jiného včelstva a i tak bude výsledek nejistý. Je lépe si udělat oddělek
> a úl kde jsou trubčice zrušit.
> Veškeré tyto zákroky jsou časově náročné a zejména u včelařů s větším
> počtem včelstev neúnosné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 9. 5. 2008
Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo (29384) (29387) (29399) (29400)

Radime. Opravdu nemá smysl něco dělat se včelstvem kde jsou včely trubčice. Těch tam může být i několik desítek. Také nemá smysl dělát nějaké opatření ve včelách kde matka klade pouze neoplozená vajíčka.
Tam kde tato situace vznikla je málo takřka vůbec včel, které jsou schopny na jaře ještě něco odchovat. Také nemá smysl dělat nějaké zákroky na podzím kde zjistíme včely trubčice. To je jenom udržení početního stavu včelstev na včelíně.
Přidávat matku včelám kde jsou trubčice se takřka vůbec nepodaří. Musely by se nejdřív trubčice donutit krmit otevřený plod, který odebereme z jiného včelstva a i tak bude výsledek nejistý. Je lépe si udělat oddělek a úl kde jsou trubčice zrušit.
Veškeré tyto zákroky jsou časově náročné a zejména u včelařů s větším počtem včelstev neúnosné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 5. 2008
Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo (29384) (29387) (29399)

Souhlasím v podstatě se vším kromě:
Pokud jsou ve včelstvu trubčice, nemá cenu do takového včelstva přidávat ani
oddělek s matkou. Pro trubčice je to konkurenční matka, kterou zabijí. Pokud
má takové trubcokladné včelstvo dostatečné množství včel a létavek a nezuří
v něm nějaká nemoc, takže přidání oddělku s novou matkou má smysl, dělá se
to právě s tím vytřepáváním včel. Všechny původní rámky a plásty
trubcokladného včelstva se z úlu vytáhnou, včely z úlu se vymetou, úl se
případně i trochu zevnitř oškrábne a jinak vyčistí, nakouří třeba silně
kouřem, česno se zavře a do úlu se dají k česnu rámky s matkou a včelami z
oddělku a doplní dalšími rámky nepocházejícími z trubcokladného včelstva. Úl
se potom zavře, česno se otevře na průchod jedné včely a rámky se včelami
trubcokladného včelstva se vytřepou někde pár metrů před úlem na nějakou
podložku, přímo na zemi je ještě moc zima a včely by zkřehly. Létavky se
vrátí do úlu a přijmou matku v oddělku za svou, trubčice, pokud se vrátí,
šokem ze setřepání a z vžebrávání do vlastního úlu k cizí matce se
přestanou projevovat jako trubčice a nechají novou matku na pokoji. V úlu je
potom oddělek posílený létavkami z trubcokladného včelstva, pokud je těch
dost, včelstvo se rozvíjí znatelně rychleji než jenom oddělek umístěný v
úlu.
Co se týká odchovávání matek v trubcokladném včelstvu neboli přidávání
mladého plodu do trubcokladného včelstva tak dlouho, dokud na něm včely
nenarazí matečníky a nevychovají si matku, je klasický oddělek v podstatě
zhruba totéž. Taky se kvůli němu odeberou z matečného včelstva plásty s
plodem, kde se ten plod líhne v oddělku a vylíhnuté včely pak v tom odělku
pracují stejně jako pracují v trubcokladném včelstvu. Rozdíl je jen v tom,
že do trubcokladného včelstva se vkládají plásty bez včel, ty v mateřském
včelstvu zůstávají a o to méně je včelstvo oslabeno. Včely, které se do
klasického oddělku odeberou z mateřského úlu, jsou v trubcokladném včelstvu
nahrazeny jeho včelami. přirozeně na jedné straně to jsou jen staré včely,
na druhé straně ale včely se vedle zpracovávání zásob nejvíc upracovávají
ošetřováním plodu a toho je v trubcokladném včelstvu obvykle málo, stejně
tak jako v trubcokladném včelstvu je sběrací pud včel slabý a těch zásob
proto taky zpracují málo. V trubcokladném včelstvu jsou tedy včely sice
staré, ale málo opotřebované, takže když je takové včelstvo v době vkládání
plodu dost silné a jinak zdravé, i ty staré včely dokáží v dostatečném počtu
vydržet do doby, než se začnou líhnout nové včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 2:01 PM
Subject: Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo


> Co se týče trubcokladného včelstva, je vždy důležité rozmyslet si, zda se
> jeho náprava vyplatí.
>
> Pokud je dané včelstvo zdravé ale již vysloveně slabé, nejlepší je jeho
> spojení přes novinový papír s normálním včelstvem ( list novin není nutné
> dírkovat či jinak upravovat...včely rozkoušou noviny i bez dírek, spojení
> proběhne stejně bezproblémově, dírkováním zbytečně ztrácíte čas a
> komplikujete zásah ). Od včelstva, ke kterému bylo připojeno trubcokladné
> včelstvo, je vhodné vytvořit oddělek, kterým nahradíte ztrátu za
> trubcokladné včelstvo a zároveň předejdete rojové náladě, je-li zásah
> proveden včas.
>
> Pokud je včelstvo zdravé a stále poměrně silné, stojí za to mu přidat
matku
> ( trubcokladnou matku je nutné předem zamáčknout ). Pokud-li jsou ve
> včelstvu fyziologické trubčice, nedoporučuji takovému včelstvu přidávat
> matku, protože je to velmi nebezpečné ( trubčice matku přidávanou v klícce
> mohou usmrtit po jejím opuštění klícky, i když se včelstvo tváří, že matku
> chce přijmout ). Ke včelstvu s fyziologickými trubčicemi je vhodnější
> připojení odděleku než přidání matky v klícce. Vyklepávání včel do trávy a
> podobné zásahy jsou jen nošením dříví do lesa.
>
> Nemocné trubcokladné včelstvo ( napři. s projevy nosemózy, zvápenatění
> plodu,... ) je třeba zrušit vysířením. V trubcokladných včelstev se
> zpravidla nevyplatí odchovávat matky a čekat na jejich oplození a
> rozkladení, protože do té doby včelstvo podstatně zeslábne a včely dají
> zanedbatelný užitek.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 5. 2008
Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo (29384) (29387)

Co se týče trubcokladného včelstva, je vždy důležité rozmyslet si, zda se jeho náprava vyplatí.

Pokud je dané včelstvo zdravé ale již vysloveně slabé, nejlepší je jeho spojení přes novinový papír s normálním včelstvem ( list novin není nutné dírkovat či jinak upravovat...včely rozkoušou noviny i bez dírek, spojení proběhne stejně bezproblémově, dírkováním zbytečně ztrácíte čas a komplikujete zásah ). Od včelstva, ke kterému bylo připojeno trubcokladné včelstvo, je vhodné vytvořit oddělek, kterým nahradíte ztrátu za trubcokladné včelstvo a zároveň předejdete rojové náladě, je-li zásah proveden včas.

Pokud je včelstvo zdravé a stále poměrně silné, stojí za to mu přidat matku ( trubcokladnou matku je nutné předem zamáčknout ). Pokud-li jsou ve včelstvu fyziologické trubčice, nedoporučuji takovému včelstvu přidávat matku, protože je to velmi nebezpečné ( trubčice matku přidávanou v klícce mohou usmrtit po jejím opuštění klícky, i když se včelstvo tváří, že matku chce přijmout ). Ke včelstvu s fyziologickými trubčicemi je vhodnější připojení odděleku než přidání matky v klícce. Vyklepávání včel do trávy a podobné zásahy jsou jen nošením dříví do lesa.

Nemocné trubcokladné včelstvo ( napři. s projevy nosemózy, zvápenatění plodu,... ) je třeba zrušit vysířením. V trubcokladných včelstev se zpravidla nevyplatí odchovávat matky a čekat na jejich oplození a rozkladení, protože do té doby včelstvo podstatně zeslábne a včely dají zanedbatelný užitek.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 5. 2008
Re: Vcely na terase (29379) (29381) (29382)

Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP.

____________________________________________________________

Není pravda, že se nemocná včelstva nerojí, samozřejmě pokud včely na onemocnění již přímo masivně nevymírají. Zpravidla trvá delší období ( řádově roky ) od propuknutí klinických příznaků choroby po úhyn včelstva, během něhož se včely mohou vícekrát vyrojit. Nabádání včelařů k usazování cizích rojů je vybízení k nebezpečné zakázané činnosti. I roj může být původcem choroby. Žádný roj není sterilní!.......... Proč se všechny včely ze včeltev nakažených morem musí utratit? Proč je vytvoření smetence těchto včel do nových úlů zakázané? Protože se nacházejí na včelách původci nákaz!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76169 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 29398 do č. 29458)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu