76648

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Hübner (83.208.66.181) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26656)


Kdysi jsem někde četl, pokud se nepodří najít matku ve včelstvu, které je na vrcholu rozvoje, stačí vložit do takového včelstva plodový plást s otevřeným plodem, zbavený včel ze sousedního včelstva a úl uzavřít. Asi po hodině při znovuotevření tohoto úlu, prý prakticky 100% tně bude matka na tomto vloženém plástu. Vůně cizí mateří krmné kašičky prý ji tam přiláká za účelem vyhledání sokyně. Sám jsem to v praxi ovšem nikdy neověřoval, protože jsem se do takové situace ještě nedostal.
Zdraví Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26673) (26678)

... pozdní krmení vede k většímu rozplodování....

Ja 1/3 zásob podávam v čase od 1.9 do 10.9 (cca 5kg cukru v roztoku), no povrdiť väčšie rozplodovanie matiek ako to tvrdí M.V. som nikdy nezaznamenal (a včelárim 51 rokov. Ja skôr vidím postupné postupné utlmovanie kladenie vajíčok matkou, pretože tieto posledné zásoby včely vždy ukladajú do stredu plodiska, na miesta po vyliahnutom plode.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26677)

Včely se orientují podle světla.

To je fakt, ale jednoduché oči na temene hlavy uložené do trojuholníka, sú určené na vnímanie intenzity svetla, ale na orientáciu v teréne používajú zložené oči tzv. facetová očká. Včela dokonale vníma (a nielen včely, ale i osy, čmele ale aj ostatný hmyz) polohu úľa, letáča voči aj drobným predmetov, krov, stromov v okolí úľa a na výletových a návratových cestách včiel. Videné orientačné body si ukladá do základových centier, aby si ich pamätala (tzv. fotopamäť).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26642) (26676)

Včelstva zimní síly 10 000 - 15 000 včel nevyužijí plně snůšku ( jarní ).

To si myslíte len Vy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655) (26659) (26661)

Průměrný včelař snadno docílí slabých včelstev, ale ne velmi-slabých včelstev, ať již krmí pozdně nebo zužuje. Tyto praktiky ale zabraňují vytváření silnějších včelstev než průměrný včelař zazimuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26673)

Je to jen otázka zkušeností vystihnout dobu, kdy včelstva kladou jen omezeně ( někdy začátkem září, ale pozor! brzy nakrmená včelstva mohou ukončit plodování už koncem srpna, ale u mladších matek bych s tím nepočítal,... pozdní krmení vede k většímu rozplodování a tím pádem komplikovanějšímu hledání matky ). Když matka klade na pár rámků v jednom nástavku, je pak její hledání poměrně jednoduché a při výběru toho správného nástavku se najde i během 5 minut. Nalézá se na rámku s vajíčky ( pokud jste ji nevyrušili ). Při hledání matky by se mělo omezit zakuřování na minimum a vyvarovat se přílišným otřesům. Pokud včelstvo už neploduje ( nebo v plném rozvoji v produkční období ), je hledání matky poměrně dost obtížné.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

Elektromagnetické záření mobilů včelám neškodí. Včely se orientují podle světla. Proč by se do loňského roku nemělo toto záření projevovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26642)

Zimný chumáč po jarnom rozídení (teplota nad +12˚C) zaujme dĺžku uličiek 115 cm x koef.1,6 = 184 cm. Toto včelstvo bez posiľňovania dosiahne bez problémov produkčnú silu do znášky. Pri stanovení váhy=počtu včiel v jednej plne obsadenej uličke miery B je 250 g. Táto váha včiel v jednej uličke bola stanovená presne tak ako uvádza ing. K.Čermák, vážením strasených včiel, teda žiadna alchýmia.
______________________________________________________________


Vaše metoda, pane Turčáni, se nedá použít u vysokoprostorově vedených včelstev s mednou komorou vytvářející eliptický chumáč orientovaný nahoru.

Včelstva zimní síly 10 000 - 15 000 včel nevyužijí plně snůšku ( jarní ).

S pozdravem...M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

No já si na vysílač zatím stěžovat nemůžu.Mám troje včelstva asi sto metrů od něj a jsou tam celej rok a asi jim to nevadí.V březnu tam přibydou ještě patery a doufám že tam vydrží.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 1. 2008
Tepelné ošetření včelstva

Od Honza
"Někde jsem četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po dobu 3 hod. se zbaví VD".

Zkus nejprve OVP z přelomu tisíciletí. Dva němečtí vynálezci na to již vymysleli vařič.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 1. 2008
Klíckování matek

Je vidět, že máme všichni obdobné zkušenosti pokud chceme matky klíckovat, nebo vkládat do izolátoru. Když je hledáme, jsou to zpočátku holčičky, potom holoky, dále již děvky, mrchy .... Ony jednají téměř vždy podle zákonů starého P a c k a l a. Nachází se pravidelně tam, kde je nehledáme. Mimochodem ten polský patent s detektorem kovů je víceméně z říše snů a pohádek. Též jsem o něm v osmdesátých letech četl. Také jsem to zkoušel. Nikoli ve včelstvu, ale na stole. Použil jsem alobal, výsečníkem zhotovil značku, použil několik detektorů kovů včetně armádní minohledačky a n i c. Detektory zcela spolehlivě signalizovali ze vzdálenosti 2 cm na plochu alobalu 3 x 3 cm. U plochy 2 x 2 cm nesplohlivé a muselo to být téměř s dotykem. Plochu 1 x 1 cm přístroje nezaznamenaly. Nejcitlivější použitý detektor byl z tehdejšího NDR. Armádní minohledačka reagovala až na plochu 8 x 8 cm. Nejlepším důkazem, že použití detektoru je nesmysl je tonastalé ticho po pěšině. A tak se asi shodneme, že dosud nejspolehlivějším prostředkem u více nástavků jsou dvě mateří mřížky a trpělivost, nebo chceme-li Norské zimování, můžeme k vyhledání matky použít přesátí včelstva přez mateří mřížku. Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651)

Když si Vás tak hezký čtu, tak mě také napadá jedno řešení. Někde jsem četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po dobu 3 hod. se zbaví VD. Plod se může poškodit v době svlékání kukly max. ve výši 10%. Z toho vyplývá, že zavíčkovaný plod můžeme přeléčit kdykoli. Otevřený plod se včelami (bez medu) Fomidolem prakticky také. Tak co to tak zkusit. Zdravím, Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26670)

No jo - ale protože nedokáže příčinnou souvislost, přijde kromě včel i o
penízky za poplatky :-) !
S úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 4:09 PM
Subject: Re: Zmizení včelstev


Jediná rada želovat Paegas nebo eurotel?Ti stím u nás začali!


__________ Informace od NOD32 2776 (20080109) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

Jediná rada želovat Paegas nebo eurotel?Ti stím u nás začali!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: K zamylen? . . . (26579) (26646)

6ádat pak musíte čSV sám a datumy jsou pro vás TAKÉ ZÁVAZNÉ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652) (26653) (26654)

"Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to nejde nebo není zvládnuto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

Mirek napsal:

>Mám včely v podhůří Jeseníků-Město Albrechtice. V létě 2007 byl uveden do provozu cca do 1km od včelstev nový vysílač mob. telefonů.
>Troje včelstva umístěna blíže k vysílači zmizela ihned po zakrmení, zjištěno v září - zásoby zůstaly. U vzdálenějších, ze 6.ti včelstev zůstaly do listopadu troje.
>Zásoby na místě, včely jakoby vysál vysavačem, žádné mrtvolky.

>Nemá někdo obdobnou zkušenost? Děkuji za odpověď.
..............

To víš, že má někdo obdobnou zkušenost. :)
Už dlouho se tu o tom diskutuje, výzkumný ústav o tom vydal zprávu.
Včely i po formidolu a gabonu mizely i tam, kde neměli nový vysílač.
Nic nenasvědčuje tomu, že je to něco jiného, než varroa destruktor, možná ve spojení ještě s něčím dalším u včelstev, která jsou roztočem oslabená.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (80.188.1.3) --- 9. 1. 2008
Zmizení včelstev

Mám včely v podhůří Jeseníků-Město Albrechtice. V létě 2007 byl uveden do provozu cca do 1km od včelstev nový vysílač mob. telefonů. Troje včelstva umístěna blíže k vysílači zmizela ihned po zakrmení, zjištěno v září - zásoby zůstaly. U vzdálenějších, ze 6.ti včelstev zůstaly do listopadu troje. Zásoby na místě, včely jakoby vysál vysavačem, žádné mrtvolky. Nemá někdo obdobnou zkušenost? Děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 9. 1. 2008
Re: Varroa - konec včelaření lajdáků. (26498) (26504) (26527) (26529) (26540) (26664)

Udělal jsem takovou zkoušku.
K rámku s vajíčky a plodem jsem přidal samé vybrané rámky s trubčinou od ostatních včel.Sledoval průběžně spad.
Vychovaly si matku. Včely jsou zazimované na 7 rámcích. Sleduji i přes zimu /přes sklo / nadále jejich stav po všech stránkách.Spad roztočů u nich začal pozdě, stejně jako u ostatních.Jinak nevím, jak vychovat odolné včely?
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 1. 2008
Re: Varroa - konec včelaření lajdáků. (26498) (26504) (26527) (26529) (26540)

Už jsem to psal, letos to bylo na ....Takže na to ať se nespoléhá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655) (26659)

Já mám jen dotaz. Jak je možné, že děláš taková opatření, tj.používáš kyselinu, která prý jde pod víčka, používáš gabony, které vymyšleny tak aby fungovaly měsíc a přesto máš po víčky takovou úrodu?
.........



/Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26656)

Zná někdo z diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? J.K.

- pri včelách nič nemôže byť jednoduché, každá práca si vyžaduje svoj fortieľ, ten si musí vytvoriť a osvojiť sám včelár.

- v čase vrcholiaceho rozvoja, keď je úľ preplnený včelami,je to naozaj ťažké a nič nám neostáva iné ako matky značiť, aby sme nestrávili mladosť jej hľadaním. Lepšie je úľ uzavrieť a pokračovať po 3-5 hodinách alebo na budúci deň. Tradície hovoria, že najpravdepodobenejšie sa oplodnená matka nachádza tam kde je voľné miesto na plodovanie, ale ani to nemusí byť vždy pravda, veď matka často mení miesto svojho pobytu a v čase hľadania by mohla byť i na zaviečkovanom plode.

- iné je vyhľadať matku npr. v 9. mesiaci, keď plodovanie ustáva a včiel ubúda. Vtedy je vždy matka tam, kde je plod, ale nevhodným zásahom matku vytlačíme z miesta plodu a potom je je naozaj ťažké nájsť.
S dlhšou praxou pri včelách, nepotrebuje včelár za každých okolností matku vidieť. Stačí sa pozrieť na plod, a zistiť či sú v bunkách vajíčka a utvoríme si obraz o matke.

- ak Ste reagovali na uzatváranie matky vo včelstve pre účely fumigácie (včelstvo bez plodu), tak ja hovorím nie klietkovaní matiek, ale o izolovaní matiek. Je to dôležité vedieť, že včelstvo aj za prítomnosti matky v klietke, vždy začalo s náhradným chovom matky, preto matku musíme izolovať v izolátore, do ktorého vždy musia mať včely voľný vstup. A to preto, že včelám nestačí "vôňa " matky, ale potrebujú jej materskú látku, ktorý získajú le priamym kontaktom! Kto to neverí, nech to vyskúša.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655) (26659)

Brzo a dobře udělané norské zimování na stanovišti s dostatkem pylu v srpnu,
to je většina stanovištť, nijak nesnižuje sílu zimní a přezimované generace.
Bylo to už vyzkoušeno mnohokrát.Je to asi podobný mýtus jako s pozdním
krmením.
Jak říkám, je třeba si vybrat, jestli do včelstev valit léčiva nebo za cenu
nějaké vyšší pracnosti těch léčiv valit míň.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 10:49 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky
v
> září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se
> snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před
> reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od
> slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li
> zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to
> tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň
> jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme
li
> to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody
> letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu
> včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já
> spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi
> musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s
> jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez
> otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat
cca
> 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít.
Každý,
> kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne
> pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos
> bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé
> výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem,
připomínající
> baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655)

Nojo, jenže můj původní příspěvek byl psán na ohlasy těch včelařů, co
naříkalí, že už předloni normálně léčili, loni v létě použili formidol nebo
kyselinu mravenčí nabo v srpnu Gabon a na konci září už měli prázdné úly. To
já vím, že hledání matky je pracné. Jemže pokud by ti včelaři takhle počkali
s tím klíckováním matek, už by prakticky neměli v říjnu co klíckovat a co
fumigovat.
Přirozeně je třeba si rozmyslet, co je při takovém tlaku varaózy přednější.
Jestli mít komerčně 100 včelstev, valit do nich neustále nová léčiva nebo
jestli zkusit ta léčiva omezit, přirozeně za cenu vyšší pracnosti. To se
taky uvidí časem, jak moc byl loňský rok výjimečný, nebo jestli bude hynutí
nejsilnějších včelstev na varaózu s virózou i přes léčení pravidlem.
Co se týká hledání matek, pokud by se objevila potřeba, časem by se objevily
metody, jak to hledání usnadnit. Dneska se to dělá třeba 1 - 2 mateřími
mřížkami, úl se dopředu rozdělí a za týden se prohledá jen ta část, kde je
mladý plod. Hodně by třeba pomohlo značení matek fluorescenčními barvami, ne
těmi obyčejnými. Před hodně lety byl ve Včelařství článek o jednom polském
velkovčelaři, ten používal úly a rámky, které neobsahovaly kov, zatímco
matku měl značenou kovovou značkou a hledal ji detektorem kovů. Říkám, jak
se objeví potřeba, objeví se i cesty, jak původně zdánlivě nemožnou věc
udělat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 9:32 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
> matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
> plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
> vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu -
provést
> norské zimování a zase ošetřit. R.P.
>
> Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je
to
> pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok
je
> aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a
> potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli
> do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s
> následnou fumigáciou bez plodu.
> Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a
výsledok
> je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7
rokov
> som tento TP zmenil).
>
> Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní,
> čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka
> kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže
> nahradiť, atď, atď.
> Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a
zníženie
> nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už
> dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj
spôsob
> vylučuje.
>
> Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku
uskutočnil
> na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j.
včiel
> a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
> Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by
> som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil
> aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť
> V.D.
>
> Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie,
> sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655)

Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky v září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme li to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem, připomínající baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 9. 1. 2008
Re: Dřevotříska (26136) (26138) (26139)

seremedserious:
oprava DTD (drevotriska), sem se prepsal, DVD je samozrejme drevovlaknita deska (sololit,MDF,hobra..., ty mekke na ven take ne, sololit mozno)
-----
Dnes jsem byl v dřevoprodejně poptat matroš.
Mimo jiné potřebuji dělat mezidna, desky olaťované oboustraně v rámu (na krmení , výkluzy atd).
Nechal jsem si ukázat jaký mají sololit. Prodavač mě ukazoval i 3mm MD desky, prý jsou vhodnější do vlhka, protože mají jinak upravený povrch. Dokonce jsou i o něco levnější.
Normálně bych vzal sololit, ale ten co jsem tam viděl mě za srdce nechytil.

Má někdo zkušenosti s oběma matrošema. Ten bílý MD by se mě líbil. Minimálně na VD podložky.

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re:Kl?ckov?n? matek (26656)

Kdyz ji napoprve nenajdu (mam take NN ), tak ten ve kterem ji ocekavam oddelim zhora a zdola materi mrizkou - jeji prostor se tak zmenci. Ale to asi znate :-)
Neni to to prave ale v pripade 4 nastavku kdyz tusim, ze je treba ve 2 a oddelim ho tak za par dni uz nemusim hledat na 40 ramkach ale dle plodu se pozna ve kterem je takze v nejhorsi variante je to 20 ramku - taky nic moc, navic dvojnasobny pocet materich mrizek :-(

T.H.


>V září mám včelstva pouze ve 4 nástavcích (nízkých). Mohu říci, že i zde
> vyhledat matku za účelem zaklíckování je skutečně složité a velmi
> zdlouhavé. Neumím si to představit u 100 včelstev. Zná někdo z
> diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? Pozn. Všechny
> matky mám značené. Zkoušel jsem i přesívání přez mateří mřížku. Ani to není
> 100%ní.
> Pepča       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 1. 2008
Klíckování matek

V září mám včelstva pouze ve 4 nástavcích (nízkých). Mohu říci, že i zde vyhledat matku za účelem zaklíckování je skutečně složité a velmi zdlouhavé. Neumím si to představit u 100 včelstev. Zná někdo z diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? Pozn. Všechny matky mám značené. Zkoušel jsem i přesívání přez mateří mřížku. Ani to není 100%ní.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651)

Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. R.P.

Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je to pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok je aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s následnou fumigáciou bez plodu.
Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a výsledok je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7 rokov som tento TP zmenil).

Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní, čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže nahradiť, atď, atď.
Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a zníženie nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj spôsob vylučuje.

Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku uskutočnil na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j. včiel a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť V.D.

Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie, sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norsk? zimov?n? (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652) (26653)

Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))

A fungovat by to snad melo, jestli se ted hodne moc nepletu, tak tusim, ze vcela indicka pri velkem napadeni opousti svuj domov a tim se zachrani - ale to mam jen z doslechu, nebo mozna spis ze cteni, takze prosim berte s rezervou a klidne me opravte :-))

T.H.

> Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
> ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norsk? zimov?n? (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652)

Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 8:51 AM
Subject: Re:Norsk? zimov?n?


> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že
by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je
to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re:Norsk? zimov?n? (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651)

> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633)

Jedná se hlavně o to, jak omezit varaózu. Při norském zimování se včely
setřepou na mezistěny, takže v úlu není žádný plod. Je tedy ideální možnost,
třeba druhý den včely fumigovat. Nebo tam jen na 2 - 4 dny strčit Gabony, to
by mělo úplně stačit a přitom rezidua by byla absolutně minimální. Účinnost
by měla být automaticky vysoká, na 100 % tam není plod. Bylo ověřeno
mnohokrát, že při správném provedení v správné době norské zimování nijak
zvlášť nesnižuje výnosy v dalším roce. Problém je, co s těmi rámky s plodem.
Ideální by bylo je převést na nějaké jiné stanoviště a vložit do úlů, kde
byla zaklíckovaná matka. A kde je třeba pořád nějaká mírná snůška. Jak se
všechno vylíhne, plásty s medem vytočit, včely dát zase buď na mezistěny
nebo na prázdné plásty a zase ošetřit. Ale i když by to proběhlo jen na
jednom stanovišti a byly vedle sebe úly s norským zimováním a úly s
zaklíckovanou matkou a plodem k vylíhnutí, stejně by většina roztočů byla
zlikvidována. A zbytek při normálním podzimním ošetření.
Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. Mohou se setřepat do paketů - levných
zasíťovaných bedniček, odvézt ze stanoviště společně s medem, jako umělé
roje ošetřit a potom v podstatě kdekoliv do jakéhokoliv úlu umístit na
mezistěny. Zaklíckování by muselo být někdy v polovině července, aby se
stavba na mezistěny stihla do poloviny srpna. V této době staví ještě velice
ochotně a do zimy jdou v plné síle. Ale jde to ještě do konce srpna,
případně do poloviny září, ale odrazí se to na počtu vystaveným mezistěn a
malé síle zimního včelstva.
Dají se vymyslet různé varianty. Varianta s zaklíckováním a umělými roji by
mohla umožnit teoreticky chovat včelstva úplně bez chemie, když by se ty
roje ošetřily teplem a potom celý další rok s rozmnoženými roztoči vydržely
a neuhynuly, případně jen s výpomocí kyseliny mravenčí. V běžném chovu by se
včely ozdravily před výchovou zimní generace včel. Už jen prosté norské
zimování poloviny dvou třetin nejsilnějších včelstev a prosté přidání plástů
s plodem do zbytku včelstev bez jakéhokoliv hledání matky a klíckování by
aspoň zajistilo v krajním případě přežití těch včelstev na norském zimování.
Nebo třeba by se nemusela klíckovat matka v silných produkčních včeklstvech,
kde je to problém, ale třeba v silnějších oddělcích, kde to problém nijak
zvlášť není. Takový oddělek by přidaný plod mohl zvládnout a po ošetření
později do zimy by se s produkčním včelstvem zase spojil....
Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
popsané způsoby mohly vcelku fungovat.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 1. 2008
Re: Léčovo a jeho dostatek i pro nečleny. (26621) (26630) (26641)

Já jsem vyndával gabony někdy koncem srpna. Dávám je koncem července. Do nahlašování počtů už některé padly.
Tonda

>Já jsem měl na postiženém stanovišti všechny včely ještě v polovině září, když jsem vydělával gabony. Jen dvě včelstva z devíti jsem pozoroval oslabená.
Cca v půlce října zbyla tři slabá včelstva z devíti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 9. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . . (26579) (26647)

To, co tady popisujete, je historie. Letos se budou nakupovat léky přímo za dotovanou cenu. Tak jsem to alespoň pochopil z nového NV 285. Seznamy a faktury spolu většinou souvisí jen teoreticky. V podstatě, co si kdo objedná ze schválených léčiv cestou ZO - OV, to dostane a zaplatí. Problém je v liknavosti včelařů a funkcionářů. Nechápu co v tom pořád vymýšlíte za problémy.

To co tady popisoval HOnza v příspěvku 26621 je mírně řečeno zcestné. Chodit jednotlivě za veterinářem pro předpis nikomu neradím. Raději přímo za někým ze ZO, případně sousední ZO, kdo dává dohromady objednávky léků. Jestli by ten nefungoval, bylo by postiženo 100 lidí z celé ZO, ale s tím jsem se dosud nesetkal.

-----------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . . (26579) (26647)

No tak to funguje v ČR. Ale danou podporu z EU nevyužívá pouze ČR. Jestli doopravdy víte jak to funguje tedy u nás, zjistěte si a napište jiné varianty jak a kde to funguje jinde v jiných členských státech Společenství.

Seznamy a další Váš popis nezpochybňuji. Bez byrokracie dotace není.

........
bezejména:>Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . . (26579)

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . . (26579)

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 1. 2008
Re: (26625)

Honzo prosím, pouč mne. Dosud jsem se domníval, že roztoč na vosách a jiném hmyzu nejezdí, nebo to dosud nebylo prokázáno. Je to pro mne novinka. J.K.

O prenášení V.D. z včelstva do včelstva si môžete prečítať v priloženom článku problém som riešil pred 15-18 ropkmi. Priame pozorovanie prenosu V.D osami, bolo 1-2 rokmi po mne na stránkach OVP.


Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor

Včelie choroby

Vo včelárskej literatúre sa najčastejšie uvádza šírenie varroa destruktor (V.D) zo zdroja nákazy do jeho okolia, najčastejšie zalietavaním včiel do cudzích úľov, pri rabovaní zásob v nakazenom včelstve, menej už stretávaním sa včiel lietaviek na kvetoch (zber peľu), kde V.D dokáže prežiť bez včely až 48 hodín.

Ja predpokladám (priamy dôkaz chýba), že sa tak deje aj na miestach odberu vody, kde sa často v jednom momente stretnú desiatky včiel. Klieštik včelí pri svojej obratnosti sa dokáže bleskurýchlo presunúť pri vzájomnom styku zo včely na včelu. A tu taká možnosť je.

Možno bude čitateľov zaujímať aj ďalší spôsob šírenia sa V.D. a to využívaním netradičného vzdušného transportéra zo sveta hmyzu ôs (Vespa). Prenášanie V.D.osami je neznáme prípadne málo známe. V čase enormného rozšírenia sa klieštika včelieho (u mňa naposledy v r.1991) na mojom stanovišti (ale aj v širšom okruhu), sa zároveň rozmnožili osy , hlavne osa obyčajná (Paravespula vulgaris L.) a osa útočná (Vespula germanica F.). Osy profitovali na tisícoch poškodených včiel klieštikom včelím a vírusom akútnej paralýzy , ktoré hynuli pred letáčmi úľov a v oslabených včelstvách získavali bez problémov sladinu. Z poškodených včiel získavali hrudné svalstvo (bielkoviny), ktoré odnášali do svojich hniezd. Silno oslabené včelstvá si jednoducho nevedeli poradiť s presilou ôs, ktoré vnikali do úľov, lebo strážkyne letáča už neexistovali. Na druhej strane teda ôs nebolo v tom čase predátorov (napr. jazvec, ktorý likviduje hniezda vyhrabávaním), pri dostatku bielkovinovej a uhľohydrátovej potrave nič im nestálo v ceste aby dosiahli svojho vrcholu. Tým bolo osám umožnené vytvárať v zemi mohutné spoločenstvá, k čomu prispievalo i mimoriadne suché počasie. Nepomohli ani lapače ôs, hoci sa do nich chytilo tisíce jedincov.

Osie larvy

Vtedy ma napadla myšlienka (dosť naivná), či sa klieštik nerozmnožuje v osích hniezdach a odtiaľ ich osy robotnice na svojich telách pri svojich návštevách prenášajú do včelstiev. Viedlo ma k tomu objavenie živých jedincov V.D. na tele ôs na voľnom priestranstve ( asi 4 prípady) a nemal som istotu či klieštikov odnášajú zo svojich hniezd do včelstiev alebo naopak, z včelstva do osieho hniezda. Preskúmal som jedno mohutné osie hniezdo, ale na zaviečkovanom plode som nezistil ani jeden pozitívny prípad. Ani som nemohol, biológia vývoja osieho plodu je odlišná ako u včely medonosnej. Včely ukladajú potravu k larvičkám plodu na dno voskovej bunky a osy kŕmia svoje potomstvo priamo do úst lariev.



Výskyt dospelých samičiek V.D. na telách ôs si vysvetľujem nasledovne a jednoznačne. Do ťažko poškodených včelstiev, v ktorých vplyvom radikálneho premnoženia V.D. nastal rozpad včelieho spoločenstva (všetky liahnuce sa mladé včely odchádzajú z úľa a staré aj keď nepoškodené sú opotrebované rýchlo hynú), ochrana letáča prakticky neexistuje, osy sa bez problémov dostanú na plásty, na ktorých získavajú potravu, čo dokonale do poslednej chvíli využívajú. Klieštik v tomto chaotickom štádiu sa začína rozmnožovať do obludných rozmerov kedy sám inštinktívne cíti ohrozenie seba samého, lebo nasleduje zánik včelstva. So zánikom včelstva hynie aj on. Vtedy nastáva chvíľa keď na svoju záchranu použije nie len rabujúce včely, ale aj netypického predstaviteľa osu, ktorá ho môže preniesť do prostredia čistého včelstva, ktoré mu poskytne možnosť prežiť. Osa má väčší akčný rádius a môže navštevovať aj úle na iných stanovištiach. Klieštik včelí svojím inštinktom vie lepšie vycítiť zánik svojho hostiteľa a ak má možnosť dokáže ho využiť aby sa dostal do iného prostredia a osa je jednou z nich. Našťastie aj osy postihujú tie isté zákony ako ostatné druhy hmyzej ríše pri ich nadmernom rozšírení. Po prajných rokoch aj pre osy prichádzajú roky nevhodné a krivka vzostupu po dosiahnutí vrcholu prudko padá dolu.


Čo z tohoto poznania vyplýva pre nás?
Môže včelár ovplyvniť reinváziu V.D. do nezamorených alebo len slabo zamorených včelstiev ? Má sa len trpne pozerať ako sa s ním príroda zahráva? Nie! Najlepšie opatrenie je v prvom rade chovať silné včelstvá , musia mať stále zásoby, zúžiť veľkosť letáčov v čase od začiatku augusta až do konca sezóny a (čo nebudú schvaľovať ochranári) likvidovať osie hniezda uvedených druhov v okruhu aspoň do 500 m okolo včelnice a pripraviť včas dômyselné lapače na včelniciach.
Ale naozaj to pomôže?

Anton Turčáni, Závada

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26501) (26507) (26513) (26516) (26543) (26544) (26572) (26580) (26609)

Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z tohose dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. K.Č.

Páni, či chcete alebo nie, ani ja nevčelárim vo vzduchoprázdne. Aj okolo mňa sú stovky včelstiev, i keď momentálne nie tak blízo aby som na ne svojimi očami videl. Jedny odišli zbierať med a peľ na nebeské lúky, ďalšie prilietajú zo zálohy, ktoré prinášajú nenapraviteľný "zásobovači" rojov, znovu a znovu snažia "včeláriť, jedny odleteli v podobe rojov do hlbokých lesov a predsa len môžu zásobovať moje včelstvá novou krvou V.D.

Potom je ťažké predpokladať a tvrdiť, že "moje" klieštiky sú neschopné enormného rozmnožovania. Ešte v počiatkoch osídľovania nových území klieštikmi, sa tvrdilo, že sa na nezamorených územiach dokáže presunúť prirodzenou cestou o 30 km. Potom by pre ne nemal byť pre ne problém presunúť sa o 3-5 km.
Reinváziu som sledoval (je to ťažšie ako spočítať stovky ažtisícky klieštokv), ale som stále skeptický, aby zvýšená zamorenosť včelstiev bola spôsobená silnou reinváziou. Vo vzdialenosti 2,5 km (vzdušná čiara) sa nachádza stanovište, na ktorom už 10-ky rokov úspešne žijú včelstvá, ani raz nezaznamenali kolaps. Pritom v dedine sú včelári, ktorým sa to stalo. Aj z tohoto príkladu vychádzam, že dobrou a správnou starostlivosťou, s prostriedkami, ktoré včelár má k dispozícii, dokáže udržať V.D. na uzde.

Keďže už 20 rokov sledujem odpad V.D. na podložkách, viem provnávať výsledky z jednotlivých rokov u včelstiev, viem posúdiť ako a či reinvázia je tak častá ako sa to o nej tvrdí. Včelstvá mám na podstavcoch vždy po 5 včelstiev, s medzerami 10-15 cm medzi jednotlivými úľmi. Aj tohoto roku som sledoval včelsvo (a tých príkladov je niekoľko), ktoré bolo v strede palety. V tomto včelstve, bol celkový odpad 520 ks V.D. a v dvoch umiestnených po oboch stranách bol odpad po 55 ks. Logika vraví, že tie včelstvá trpia reinváziou najviac, ktoré sú najbližšie, veď kontakt je možný! Moja logika v tomto prípade zlyháva! Je jasné, že druhá moja logika hovorí o tom, že rozvoj klieštika v sezóne v tom, ktorom včelstve je závislý od toho, aký zostatok samičiek V.D. ostane po poslednej fumigácii či aerosolovaní vo včelstve. To však včelár nedokáže určiť.
Nasledujúce riadky neberte ako radu pri boji s V.D.! Aby som priblížil môj tech. postup (TP), uvádzam.

25.8 robím vo všetkých včelstvách odľahčovaciu fumigáciu, odpadne v priemere 25 % samičiek V.D. nachádzajúcich sa na včelách.

1.10 druhú odľahčovaciu fumigáciu,odpadne znovu od 25 % (ak je ešte zaviečkovaný plod), po 98+-3 %. Aj tohoto roku bola v tomto čase bezplodovosť.

5.11-10.11 posledná záverečná fumigácia, t.zv. záverečná fumigácia, kedy už v mojich podmienkach nie absolútne žiaden plod (ešte som nezaznamenal). V tých včelstvách kde je odpad nad 5 ks, robím aj 4-tu fumig.
Tak pôzdnu fumig. robím aj napriek tomu, že noci sú už aj mrazy, ale nie je plod, čo je absolutnou podmienkou na zasiahnutie každej samičky.
Viem aj to, že amitraz vo fumigante pôsobí vo včelstve asi 30-45 min., čo stačí na to, aby fumigant prenikol i cez zomknutý chumáč včiel do prieduchov klieštika, kde cez nervové zakončenie ukončí jeho život.
Skúšky, ktoré som robil potvrdili, že ak bol klieštik na včelách bol zasiahnutý a vypadol z neho síce pozdejšie (1-2 dni) ale vypadol.
Preto i keď v organizácii máme VAT-1 a je funkčný (3 roky), ešte som ho nepoužil, pretože môj TP je jednoduchý, rýchly, pohodlný a v mojom prípade zatiaľ i účinný.
Nuž čo k tomu dodať, som za predpísaný scenár veterinármi, ale ako niekto povedal v komentári, je to môj majetok a za jeho zdravoptný stav som zodpovedný sám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (85.160.37.220) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26642)

nechtěl bych to počítat ani u jednoho včelstva, natož u deseti

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632)

V Odborných včelařských překladech č.1/2007 na str. 20-23 v článku od
Dr. G. Liebiga (včelařský ústav Hohenheim, Německo), známého propagátora
nástavkového včelaření, se mj. zajímavostí můžete dozvědět, jaká je

reálná síla včelstev, v červnu byl průměr 10 včelstev 31 tis. včel.,
podzimní síla 12 včelstev (říjen 2004) kolísala mezi 4 a 16 tis. včel. K.Č.

Svoj názor som už o prirodzenej vrcholovej sile vyslovil, aj to čo uviedol ing.K.Čermák vo svojom príspevku, plne koreluje s mojimi poznatkami (a iste i s jeho!) o maximálnej sile včelstiev, t.j. v priemere na konci zimy 1,3 kg+-0,3 kg. A to platí aj vtedy, keď včelstvu ponúkneme v čase vrcholenia diferenciácie včiel na dlhoveké zimné včely aj 200 až 250 litrov (u mňa 5 debničiek B 10).

Toto som preveroval na svojej včelnici min. 15 rokov a tieto včelstvá nikdy netrpeli nedostatkom zásob, peľu a mladými matkami. Ak som chcel dosiahnuť silu zimujúcich včelstiev okolo 2+-0,3 kg robil som to posilňovaním odložencami (chovanými pre tento účel) vždy v októbri (XI. mesiac). Diferenciácia zimných včiel je už definitívne ukončená a ich spojením získame až dvojnásobnú silu.

Aj táto zima ma na svojej včelnici 70-tich včelstiev prekvapila, prehliadol som námatkove začiatkom januára-ledna 8 včelstiev, ktoré sú bez zúženia (10 plástov), obsadajú v priemere priestorovú plochu úľa okolo 37-41% (sú skôr slabé), väčšinou 5-6 uličkách v celkovej dlžke 115 cm: koef.100= váha 1,15 kg. Čiže "nic moc", ďaleko za ciframi udávanými M. Václavkom, aj Liebig a pred ním v Liebefelde a je smiešne, keď Václavek svoje včelstvá nadhodnocuje o 300-400 %. Teda moje včely sú žobráci, chcípáci. Touto metódou hodnotím všetky včelstvá pred prvým jarným preletom. Dá sa použiť v každom úľovom systéme.

Zimný chumáč po jarnom rozídení (teplota nad +12˚C) zaujme dĺžku uličiek 115 cm x koef.1,6 = 184 cm. Toto včelstvo bez posiľňovania dosiahne bez problémov produkčnú silu do znášky. Pri stanovení váhy=počtu včiel v jednej plne obsadenej uličke miery B je 250 g. Táto váha včiel v jednej uličke bola stanovená presne tak ako uvádza ing. K.Čermák, vážením strasených včiel, teda žiadna alchýmia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 8. 1. 2008
Re: Léčovo a jeho dostatek i pro nečleny. (26621) (26630)

Antonín Podhájecký napsal:

>Byly prázdné už začátkem září.


>>Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a proto ty prázdné úly koncem říjan.
.................

U mě ne.
Já jsem měl na postiženém stanovišti všechny včely ještě v polovině září, když jsem vydělával gabony. Jen dvě včelstva z devíti jsem pozoroval oslabená.
Cca v půlce října zbyla tři slabá včelstva z devíti.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: Kdo je K. ?erm?k ??? (26596) (26599)

Ne, neodmlčím se, jak už jste i poznali. Jsem mnohem víc včelař než
výzkumník, proto se odmlčuji hlavně v sezoně, kdy mi včelaření dává
opravdu zabrat...
A p. Poláškovi odpovídám, že si opravdu nemyslím, že mám vždy pravdu.
Vždyť některé jednotlivé dílčí poznatky v širších souvislostech mají
různý význam, říká se tomu, že jde o interpretaci poznatků...
A už se nezabývejte mou osobou, ale včelami a včelařením. :-)
K. Čermák

Eman napsal(a):
> Jsem přesvědčen, že se Ing.Čermák (http://vigorbee.cz/) neodmlčí. Jsou to s
> Ing.Přidalem dosud nejexponovanější včelařští odborníci, kteří se této
> největší mezinárodní včelařské internetové konference v češtině na světě
> zúčastnili a měli bychom si toho vážit. (snad jsem na někoho z akademických
> kruhů nezapomněl, to se jinak omlouvám)
> Kdo umí ten umí....
>
> Nikdo snad není tak hloupý, aby si tady nechal něco vnucovat. Každý tu píše
> jen své názory, tak jak to umí. Chybami se člověk učí. A nikdo není
> nekritizovatelný, pokud se to dělá slušně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 8. 1. 2008
RE: K zamylen? . . . (26579) (26591) (26604) (26613)

Certifikovaných prohlížitelů včelstev je jen 403 ( viz stránky ČSV, seznam
odborníků - prohližitelé včelstev 2000-2005 ). Nevím, zda je tato ( jediná
dostupná ) databáze aktuální. Pokud ano, tak vychází více než 1200 včelstev
na jednoho prohližitele.
Při rozumné přípravě se dá aerosolem přeléčit cca 200 včelstev denně ( pokud
jako u nás se léčí ve složení prohlížitel, pomocník + vlastník včel). Nemám
zásadní negativní zkušenost v souvislosti s léčením aerosolem. Dokonce musím
uznat, že méně dbalí včelaři většinou na mé (jsem prohlížitel) slušně a
konstruktivně vysvětlené připomínky a návrhy k veterinárním prohřeškům berou
vážně a snaží se je napravovat.

Nevím, kolik je v ČR v provozu vyvíječů, spolehlivých zdrojů tlakového
vzduchu, kolik lidí kvalifikovaných k léčení ( nemusí to být jen
prohlížitel). To jsou asi limitující faktory, pokud se bude (a doufám v to)
léčit aerosolem i v časném jaru. A také je třeba se neorientovat na jeden
druh účinné látky (ale střídat Varidol a M1 v souladu s oficiálním
veterinárními nařízeními).

Jen na okraj poznamenávám ( a nechci nikoho poučovat, jen sděluji), že
jedním z úkolů pomocníka je i sledovat poslechem, zda právě přeléčená
včelstva "hučí". Tím máme kontrolu, že aplikace aerosolu zasáhla až do
včelstva, že neléčíme do prázdných "bedniček", ani že včelstvo bezprostředně
po komisionelně provedené léčbě nekolabuje. To vše se při troše zkušenosti
dá zjistit poslechem i odhadnout síla léčeného včelstva. Vše se odehrává za
spolupráce s vlastníkem včel a klidné věcné (a obvykle přátelské) komunikaci
s ním.
Josef Kala





GUPA napsal:
...
mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen
ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou


__________ Informace od NOD32 2764 (20080103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632)

Výzkum prováděný na včelstev v podletí zužovaných, pozdně krmených, v produkčním období omezených ( Liebelfeld, Hohenheim a podopně ) není objektivní. Tím nemyslím, že naměřené údaje jsou nesprávné, ale že nejsou žádnou hraniční sílou.

Je tu snad nějaký včelař, který poskytuje včelstvu v produkčním období 8-9 nízkých nástavků, který se odjede bez podletního zužování, který poskytuje včelstvu 30 kg zimních zásob dodaných mednou komorou a dokrmením během 2 týdnů, který vkládá v podletí 8 pylových plástů nad plodové těleso???
...................................není! Pak se nedivte, že se takové síly s kraňkou běžně nedosahuje.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.60) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26635)

Uvádění síly včelstva v tisících má prakticky nulový význam, nepotřebuji vypadat učeně, ale potřebuji vědět kolik rámků nebo uliček v danou dobu včelstvo obsedá
Pepan
----------
Kdysi jsem to počítal, sledoval průměr chomáče, dokonce i výšku a zjistil, že je to
1. nepřesné pro určení počtu včel
2. k ničemu.
K jedničce - bylo zajímavé jak se rozměr mění podle teploty. Chomáče v zimě, ale i v časném jaru. Včelstvo, které při oteplení zaplnilo celý nástavek a do spodního mělo elipsu přes 8 rámků a dlouhou skoro jako nástavek se při ochlazení stáhlo na 5 rámků. Vlastně chránilo jen plod, který byl na třech rámkách - skoro od loučky k loučce a žádná izolační mezera dlouhého rámku.
A když jsem si spočítal počet včel je v kouli a jak se ten počet mění při změněn průměru o jen jeden palec (a to je při měření chomáče asi tak největší přesnost které se dá dosáhnout) tak jsem toho nechal a tisíce mě nezajímaly.

Ke dvojce - jarní rozvoj a dosažená síla je v určité relaci k vyzimované síle, ale u výnosu bych to už tak netvrdil.

Viz příspěvky Ing. Čermáka

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.60) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . . (26579) (26591) (26603) (26616) (26624) (26631)

vsusicky:
Z předchozích příspěvků vyplynulo, že reinvaze je hotová věc, takže by bylo dobré nějak definovat. O to jsem se chtěl pokusit. Nevěřím že se dá o reinvazi hovořit v řípadě, že včelka potká včeku nebo že do úlu přinese roztoče loupící vosa. Tak masivní to asi v těchto případech nebude.
------------
Souhlasím. Jednou jsem měl včelstva ve svazence a pak jsem je musel náhle na začátku srpna odvést (postřik) a vzhledem k rozmáčenému terénu jsme je vzal domů a tam musela zůstat (opravoval se most). Spolehl jsme se na měření spadu (minimální) a neléčil jsem preventivně Gabonem.
Na konci září jsem léčil. Přihlásil jsme se mezi ty co zjišťují zda nevznikla rezistence. Vyčlenil jsme pro to právě skupinu co přišlA z kočování. Byly to vyrovnané včely jen ve dvou nástavkách. Zažil jsem šok, protože jsme si přitáhl tolik VD co jsem předtím nikdy neviděl a ještě jsem je musel počítat:-) Myslím že to byl průměr cca 700VD po prvním léčení, rekord u dvou byl kolem 1500. Včelstva (cca 60)stála v těsném sousedství vlastně 2 měsíce. Včetně krmení (a to byl hukot :-) ). Domácí včely nevykázaly nijak velký spad, ale větší než na druhém pevném stanovišti.
Takže zalétáváním se VD šíří, ale je to docela pozvolné.
Něco jiného je asi, když včelstvo padne a jiné ho vyloupí.
A taky jestli to začne v červnu, nebo v srpnu.
Tenkrát obě dvě skupiny měly vzorky někde pod jedním VD na úl. Takže léčení bylo účinné. Když jsem si to přepočítával, tak při střídání varidolu a M10 to bylo asi 97%.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632)

Uvádění síly včelstva v tisících má prakticky nulový význam, nepotřebuji vypadat učeně, ale potřebuji vědět kolik rámků nebo uliček v danou dobu včelstvo obsedá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Sílu včelstev p. Václavek myslím že dost nadhodnocuje. Doporučuji
> zpřesnit si odhad síly včelstev, stačí jedno včelstvo, kdy jsou létavky
> doma, zvážit, potom celé omést a prázdný úl znovu zvážit. Přitom je
> třeba počítat s tím, že 1 kg včel není vždy přesně 10.000 včel. To pro
> případ, že chceme vyjádřit sílu včelstva v počtu včel. Úlové včely jsou
> těžší, takže 1 kg může být jen 7 až 8 tis. včel, zvl. při smetání -
> některé mají čas nasát se. Početní síla není všechno, záleží na jejich
> kondici, výkonnosti, zdravotním stavu, atd., to už by s opakoval.
> V Odborných včelařských překladech č.1/2007 na str. 20-23 v článku od
> Dr. G. Liebiga (včelařský ústav Hohenheim, Německo), známého propagátora
> nástavkového včelaření, se mj. zajímavostí můžete dozvědět, jaká je
> reálná síla včelstev, v červnu byl průměr 10 včelstev 31 tis. včel.,
> podzimní síla 12 včelstev (říjen 2004) kolísala mezi 4 a 16 tis. včel.
> Dr. Liebig v článku popisuje i příznaky vitality včelstev, je to i v
> názvu článku (Čím se vyznačuje vitální včelstvo).
> K. Čermák
>
> A.Turčáni napsal(a):
> > Pán Josef Křapka sa trafil do čierneho, množstvo včiel v zimnom chumáči,
> > prirodzenou cestou nie je možné. včely v prírode nežijú preto, aby
> > priniesli čo najviac medu, ale       len toľko, aby vždy prežili a na prežitie
> > nie je potrebné obrovské množstvo včiel. S p. Václavkom sa tu viedla
> > diskusia na túto tému, ale ani teraz nesvedčí to čo píše v jeho prospech.
> > Možno by sa mohol zapojiť do diskusie ing. čermák
> >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: L??ovo a jeho dostatek i pro ne?leny. (26621) (26630)

můj 1 úl v červenci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??ovo a jeho dostatek i pro ne?leny.
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Byly prázdné už začátkem září.
> Tonda
>
> >Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a
> proto ty prázdné úly koncem říjan.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylení . . . (26579) (26591) (26603) (26616) (26627)

Ano, ale z diskuzních příspěvků lze vyvodit, že právě napadení VD výrazně přispívá k porušení zdravotního stavu a celkové rovnováhy včelstva. Takže logicky je VD na prvním místě. Jinak si úplně nejsem jistý, zda "norské zimování" po snůšce je tou pravou cestou. Připadá mi poměrně hodně drastické. Také může být lokálně problematické doplnění dostatčné zásoby pylu v takto zimovaném včelstvu. Mohou být i jiné cesty k obnově díla v plodišti. Např. komorování v předjaří v kombinaci s tvorbou oddělků a obdnovou díla vymyšlenou ing. Čermákem pro DS. Ale tyto postupy nebudu příli vhodné NN úly.
Přerušení plodování např. klíckováním je určitě násilný zásah do včelstva, kerý má daleko k jejímu přirozenému životu. Ale to je odběr medu v podstatě také. Takže s tím ošetřováním to také nebude tak jednoduché.
Vše hezké

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496)

Sílu včelstev p. Václavek myslím že dost nadhodnocuje. Doporučuji
zpřesnit si odhad síly včelstev, stačí jedno včelstvo, kdy jsou létavky
doma, zvážit, potom celé omést a prázdný úl znovu zvážit. Přitom je
třeba počítat s tím, že 1 kg včel není vždy přesně 10.000 včel. To pro
případ, že chceme vyjádřit sílu včelstva v počtu včel. Úlové včely jsou
těžší, takže 1 kg může být jen 7 až 8 tis. včel, zvl. při smetání -
některé mají čas nasát se. Početní síla není všechno, záleží na jejich
kondici, výkonnosti, zdravotním stavu, atd., to už by s opakoval.
V Odborných včelařských překladech č.1/2007 na str. 20-23 v článku od
Dr. G. Liebiga (včelařský ústav Hohenheim, Německo), známého propagátora
nástavkového včelaření, se mj. zajímavostí můžete dozvědět, jaká je
reálná síla včelstev, v červnu byl průměr 10 včelstev 31 tis. včel.,
podzimní síla 12 včelstev (říjen 2004) kolísala mezi 4 a 16 tis. včel.
Dr. Liebig v článku popisuje i příznaky vitality včelstev, je to i v
názvu článku (Čím se vyznačuje vitální včelstvo).
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):
> Pán Josef Křapka sa trafil do čierneho, množstvo včiel v zimnom chumáči,
> prirodzenou cestou nie je možné. včely v prírode nežijú preto, aby
> priniesli čo najviac medu, ale       len toľko, aby vždy prežili a na prežitie
> nie je potrebné obrovské množstvo včiel. S p. Václavkom sa tu viedla
> diskusia na túto tému, ale ani teraz nesvedčí to čo píše v jeho prospech.
> Možno by sa mohol zapojiť do diskusie ing. čermák
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . . (26579) (26591) (26603) (26616) (26624)

Z předchozích příspěvků vyplynulo, že reinvaze je hotová věc, takže by bylo dobré nějak definovat. O to jsem se chtěl pokusit. Nevěřím že se dá o reinvazi hovořit v řípadě, že včelka potká včeku nebo že do úlu přinese roztoče loupící vosa. Tak masivní to asi v těchto případech nebude.
Já bych se k Vašemu názoru také přikláněl nicméně nelze vyloučit ani osttaní zmíněné varianty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 1. 2008
Re: Léčovo a jeho dostatek i pro nečleny. (26621)

Byly prázdné už začátkem září.
Tonda

>Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a proto ty prázdné úly koncem říjan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . . (26579) (26591) (26603) (26616) (26627)

Teˇmne napadá to přerušení plodování.
Včely ikdyž budou mít zásoby tk v podletí jakmile se snižuje snůška tak přestávají plodovat, jak víme. Tím se tedy přeruší i životní ciklus VD.
Jsou tady včelaři kteří okamžitě začnou běhat s kbelíky cukru aby se plodování nepřerušilo a včely opravdu toto krmení vnímají jako snůšku a tok si včelař sám VD poctivě chová aby asi o něj nedej Pán Bůh nepřišel . :-)Vždyť by tady pak neměl na co nadávat ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
> poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
> včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
> zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
> jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
> chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
> nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
> nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
> Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
> starý člověk nebo vrcholový sportovec.
> Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
> zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
> mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
> norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
> podstatně nenarušuje snůšku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
> Subject: Re: K zamylení . . .
>
>
> > Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> > veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> > stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> > léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> > školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> > je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> > klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> > úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> > problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> > podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> > příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> > včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
> včelstvo
> > nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> > včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> > podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> > léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> > zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> > Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> > opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> > ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
> v
> > případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> > formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> > snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> > některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> > některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> > nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> > možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> > uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> > dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> > odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
> rozlévání,
> > plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> > být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 1. 2008
Povinne trojnasobne nasazeni aerosolu u kazdeho vcelstva v CR

Česká včelařská veřejnost slovy tajemníka Peroutky nasazuje naplno nejsilnější zbraň na redukci roztočů Varroa Destructor. A to bez ohledu jestli se před tím aplikoval Gabon nebo ne!

Pokud se mohu domnívat, provází to mnoho příprav. Nepropásněte v tomto roce zdravotní stav včelstev na svých území ZO a OV.

Kdo víte v okolí, že sousední organizace aerosolovou techniku nemá, donuťte je ji si pořídit a naučte je ji používat.

Jsou výročky a toto je to pravé téma aby se do aerosolové techniky odhlasovaly investice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylení . . . (26579) (26591) (26603) (26616)

Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
starý člověk nebo vrcholový sportovec.
Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
podstatně nenarušuje snůšku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
Subject: Re: K zamylení . . .


> Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
včelstvo
> nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
v
> případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
rozlévání,
> plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re:K zamylen?.... (26623)

>D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro
mne je to výsměch. <
Ona je opravdu koncipována, jako úhrada za opylování planě rostoucích rostlin

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: K zamylen?....
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Stále se na řádkách této diskuse střídají názory o tom kdo léčí, neléčí,
> proč neléčí - mohou za to samozřejmě funkcionáři ZO a OV, řeší se dotace
> D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro
> mne je to výsměch. Nikdo zde ale nezmínil, že mimo chemických léčiv
> existují ještě biologické prostředky decimace populací roztoče VD. Ty
> nemusíme nakupovat ani o ně žádat o povolení SVS. Pochopitelně jejich
> účinnost zdaleka nedosahuje účinnosti chemických léčiv, ale bohu buď dík za
> každého roztoče, který ve včelstvu nesplní své zhoubné dílo. Již od roku
> 1997 likviduji v období letního slunovratu zavíčkovaný trubčí plod. V roce
> 2003 jsem termín propásl a (poslední)trubčí plod se vylíhl do včelstva.
> Bylo to znát na spadu roztočů po první fumigaci. Od roku 2004 léčím
> následovně: Při jarních prohlídkách pokud se venkovní teplota přiblíží 20
> st. C (obvykle u nás prvá až druhá dekáda dubna)vkládám do plodišťních
> nástavků stavební rámky a současně použiji Formidol nad plodové těleso. V
> období slunovratu zavíčkované trubčí plásty (stavební rámky) vyjímám a
> trubčí plod likviduji a současně použiji Formidol. Po posledním medobraní
> upravím zimní sezení včelstva a použiji Formidol. Od roku 2006 jsme počali
> na okrese používat Gabon. Ten vkládám namísto dosud použitého Formidolu po
> posledním medobraní.Spady roztočů při podzimním léčení Varidolem do roku
> 2002 do 1 000 ks, v 2003 mezi 3000 - 4000 ks, 2004 - 2005 do 800 ks, 2006
> a 2007 do 50 ks na jedno včelstvo. (Vyšší počty roztočů nad 100 ks odhaduji
> pomocí mřížky). Z uvedeného je patrné, že po opomenutí včasné likvidace
> trubčího plodu v roce 2003 výrazně stoupl počet roztočů spadlých na
> podložku po provedených léčeních fumigací a aerosolem. Dále je prokázána
> nesporná vysoká účinnost léčiva Gabon použitého v roce 2006 a 2007. Pro
> úplnost uvádím spady roztočů v jarní měli do roku 2006 vždy v normě do 3 ks
> na jedno včelstvo. Pro úplnost včelařín v nízkonástavkových úlech o rámkové
> míře 42 x 17,5 cm. Patrně jsem v diskusi opět trchu mimo mísu, ale taková
> jsem já, matinko.
> Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 8. 1. 2008

Honzo prosím, pouč mne. Dosud jsem se domníval, že roztoč na vosách a jiném hmyzu nejezdí, nebo to dosud nebylo prokázáno. Je to pro mne novinka.

Citace"
"Jinak roztoč neni přenášen jen včelou, ale i vosou, která v září hojně navštěvuje úly a v létqě je roznášen i jiným hmyzem z květu na květ, ale to už jsme u biologie roztočů a to by bylo moc dlouhe, tak až příště".
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . . (26579) (26591) (26603) (26616)

Já mám stále dojem že reinvaze VD je zdánlivá V době kdy se včelstvo připravuje na zimu Prudce snižuje svůj stav s obsednutých 40 rámků na pouhých 10 ať a zrovna stejný poměr je s plodem to znamená , že na nový zimní plod připadá tedy 4× tolik samiček než v předcházejícím období děláte co chcete Zvyšování výnosů pomocí velmi silných včelstev pochází z doby kdy tady ještě VD. nebyl zkuste si připustit , že právě tím problémem jsou ta příliš silná včelstva a neobviňovat ta slabší. Já to již delší dobu pozoruji že do problému se dostávají právě ta nejsilnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé včelstvo
> nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat v
> případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,, rozlévání,
> plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 8. 1. 2008
K zamyšlení....

Stále se na řádkách této diskuse střídají názory o tom kdo léčí, neléčí, proč neléčí - mohou za to samozřejmě funkcionáři ZO a OV, řeší se dotace D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro mne je to výsměch. Nikdo zde ale nezmínil, že mimo chemických léčiv existují ještě biologické prostředky decimace populací roztoče VD. Ty nemusíme nakupovat ani o ně žádat o povolení SVS. Pochopitelně jejich účinnost zdaleka nedosahuje účinnosti chemických léčiv, ale bohu buď dík za každého roztoče, který ve včelstvu nesplní své zhoubné dílo. Již od roku 1997 likviduji v období letního slunovratu zavíčkovaný trubčí plod. V roce 2003 jsem termín propásl a (poslední)trubčí plod se vylíhl do včelstva. Bylo to znát na spadu roztočů po první fumigaci. Od roku 2004 léčím následovně: Při jarních prohlídkách pokud se venkovní teplota přiblíží 20 st. C (obvykle u nás prvá až druhá dekáda dubna)vkládám do plodišťních nástavků stavební rámky a současně použiji Formidol nad plodové těleso. V období slunovratu zavíčkované trubčí plásty (stavební rámky) vyjímám a trubčí plod likviduji a současně použiji Formidol. Po posledním medobraní upravím zimní sezení včelstva a použiji Formidol. Od roku 2006 jsme počali na okrese používat Gabon. Ten vkládám namísto dosud použitého Formidolu po posledním medobraní.Spady roztočů při podzimním léčení Varidolem do roku 2002 do 1 000 ks, v 2003 mezi 3000 - 4000 ks, 2004 - 2005 do 800 ks, 2006 a 2007 do 50 ks na jedno včelstvo. (Vyšší počty roztočů nad 100 ks odhaduji pomocí mřížky). Z uvedeného je patrné, že po opomenutí včasné likvidace trubčího plodu v roce 2003 výrazně stoupl počet roztočů spadlých na podložku po provedených léčeních fumigací a aerosolem. Dále je prokázána nesporná vysoká účinnost léčiva Gabon použitého v roce 2006 a 2007. Pro úplnost uvádím spady roztočů v jarní měli do roku 2006 vždy v normě do 3 ks na jedno včelstvo. Pro úplnost včelařín v nízkonástavkových úlech o rámkové míře 42 x 17,5 cm. Patrně jsem v diskusi opět trchu mimo mísu, ale taková jsem já, matinko.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76648 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26623 do č. 26683)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu