Včelařská konference

:>samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové
:>etikety na
:>sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?

Mě to docela šlo pomocí umělé klovatiny, (arabská guma) v papírnictví.
Namatlat nejdřív na papír a nálepky do toho lehce zadní stranou omočit.
Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to nezvýší
a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.

Včelstva prodává paní Hlavničková z Chodové Plané, okres Tachov, včetně
úlů. Její manžel zemřel a ona už nechce sama včelařit. Adresa je v plzeňském
telefonním seznamu pod jménem Hlavnička Miroslav.---- Original
Message -----
From: těpánek <stepanek.h/=/tiscali.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 8:51 PM
Subject: Návrat zimy


> Tento dubnový návrat zimy mě připravil o včelstvo,které při
> březnové kontrole plodovalo a vypadalo vcelku dobře.
> Mohl by mi někdo pomoci a prodat mi alespoň dvoje včelstva?

Tento dubnový návrat zimy mě připravil o včelstvo,které při
březnové kontrole plodovalo a vypadalo vcelku dobře.
Mohl by mi někdo pomoci a prodat mi alespoň dvoje včelstva?

Mám možná související prosbu:
etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají koupit
samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce je
někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
nedrží, nebo drží i když už nemá.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

>
> Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
> http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Zdravim vespolek.

Volil bych luxol ci podobnou lazur pro venkovni uziti na bazi oleju, ne
akrylatu, nebo ten lak. Prece jen jsou ze vseho nejtrvanlivejsi. Nebal
bych se jejich zdravotni zavadnosti, denne se v zivote setkavame s
tisickrat zavadnejsimi materialy. Pokud ma byt nater barevny, asi neni nic
vhodnejsiho. V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,
varilo se to nejak s cpavkema a jina achymie. Ale protoze mam alergii, tak
jsem ani nepomyslil to vyzkouset.


Zdravi PP.

>
> Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
> bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
> přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
> nestéká.

V prispevku 2695 jsem psal o dodavani vody do vcelstev pomoci knotu a to nad loucky.
Nuze upresnuji :
Pri poslednim otepleni (pred poslednim vpadem arktickeho vzduchu) jsem radostne pozoroval prinos pylu. Na to co jsem ocekaval byl vpravde silny. Ihned jsem dojel na kole ke kamaradovi a sledoval pohyb vcel na cesnech jeho vcelina. Zdalo se mi, ze je to podstatne mene.
A ted jsem jaksi rozpolceny. Jedno (pozitivni) vysvetleni: Nastala vymena zajmu vcel a to pyl za vodu. Tedy ja dodam vodu a vcely maji po starosti a mohou se venovat vice pylu.
A druhe (horsi) vysvetleni: proste nahoda a ja si zbytecne fandim.
Objektivne zjistit rozdil je pracne. Chtelo by to na jednom tanovisti mnohem vice vcelstev a ty rozdelit na sude a liche a jednem dodavat vodu a druhym ne. Pak samozrejme vyhodnotit.
Ale obracim se na nejakeho znalce - je vubec ten trik "voda za pyl" mozny? Nenosi vcela do ulu soucasne vodu i pyl Muze dojit k presmerovani zajmu u vcel tak, ze vcelar odboura svoji peci jedno z mnoha omezeni ovlivnujicich zivot vcel?
Bylo by to dost lakave, protze voda je skutecne z tech vsech nakladu ten nejlevnejsi. Dodavat ji knotem nad loucky navic znamena, ze voda je vcelam k mani i ve studenych dnech(24 hodnin za den!), kdy nemohou vyletovat k napajedlu.
Zdravim a pokud ma nekdo podobnou zkusenost at da vedet.
Franta Herout

Ahoj,

já osobne jsem nikdy nedponecoval (krome toho, ze pri jarní prohlídce jsem
narusoval vícka zásob kolem plodu), ale letos asi budu.
Budu muset vcelky nastartovat, protoze pocasí zatím nepreje a repka pokvete.
Mám doma 20 kg lonského medu, který rozpustím a podám s vodou pres
prosakovací vícka.

jose

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 4:46 PM
Subject: Podnecovanie


| Zdravím
|
| Mňa by zaujímal Vás názor na podnecovanie. Či
| podnecovať cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
| zásob, kedy podnecovať alebo či vôbec podnecovať.
| Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
| roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
| v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Keďze zimujem
| len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
| doplňovanie zásob, aj keď väčsina rodín ich este má
| dosť.
|
| Peter Malindzák
|
| __________________________________________________
| Do you Yahoo!?
| Yahoo! Tax Center - File online, calculators, forms, and more
| http://tax.yahoo.com
|
|
| avast! (VPS 8.4.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Kupoval jsem LUXOL, prodali mi LUSONOL nebo LUXONOL (nepoznám, zda písmenko
na plechovce je S nebo X) a na plechovce je napsáno, že je tento lak vhodný
pro nepřímý styk s poživatinami, krmivy, pitnou vodou...

jose

Od těhle přípravků raději dál.
>
> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?



avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Omlouváme se účastníkům konference za technické problémy v období 8. - 11. dubna t.r. Na konferenčním serveru byly technické problémy (s diskem, přepsaný MBR). Snad už to bude v pořádku. Některé podané příspěvky byly účastníkům rozdistribuovány se zpožděním, ale doufáme, že se nakonec žádný z nich neztratil.

Přeji všem definitivní konec zimy!

Jak jste kdo na tom s vyzimováním? Já jsem na Vysočině po intenzivní podzimní melicitosní snůšce přišel o třetinu včelstev.

Teprve se učím a tak nevím, jestli jsem se správně rozhodl pro Langstroth 44,8 * 23,2 před optimálem 42*34 v plodišti a medník 42*17. Už jsem se rozhodl, nebudu to už měnit, protože si myslím , že se včely už nějak přizpůsobí a mám včelstva už zamluvené, ale přece... má někdo zkušenost s těmito mírami ? Může někdo porovnat svoje zkušenosti s oběma mírami ?

děkuji Vodička

Při tom víkendovám přetahování zimy s létem jsem pozoroval, jak včelstva při
chvilkovém létě silně vyletovala a na začátku chumelenice se zas hromadně
vracela. Myslím, ľe takové oscilace teploty mohou mít vliv hlavně na počet
včel, které se stihnou vrátit do bezpečí úlu. I kdyby vąak v době výkyvu
teploty chlad pronikl do úlu, nic váľného by se s otevřeným plodem nemuselo
stát - vydrľí bez újmy sníľení teplot i po několik hodin. Ale příchod
trvalejąích teplot pod nulou v daląích dnech můľe mít vliv na mnoľství
zachladlého plodu a zvýąení spotřeby zásob - chomáč se stáhne a v okrajích
chomáče můľe plod zachladnout.
Nechci si hrát na věątce, ale dovolím si vyslovit svou úvahu ( spíą jako
vybídnutí k diskuzi ) :
1.snůąka z řepky bude opoľděna asi o týden. Loni u nás byla počátkem května,
letos tedy bude aľ ve druhém týdnu
2.do snůąky by měla včelstva významně plodovat o 40dní dříve. To bylo koncem
března - to bylo jaro a dá se předpokládat, ľe aľ do zavíčkování se plod
mohl vyvíjet celkem dobře. V okolí jiľ zavíčkovaného plodu byl plod
otevřený, který nyní mohl zachladnout. Včely jej z buněk brzy odstraní. Na
jejich místo hned po zlepąení počasí matka naklade plod nový, ale její
kladení bude intenzivnějąí ( má snahu úbytek nahradit). Takľe v závěru
snůąky z řepky bude náhlý přebytek včel a vyąąí tendence včel k rojení ( neľ
tomu bylo v předchozích asi třech letech.)
3. pro případy jako je letoąní dubnové přetahování jara se zimou vidím jako
výhodnějąí pro přezimování včelstev vysoký rámek v plodiąti. Na něm mají
včelstva dostatek prostoru pro dokonalý přístup k zásobám glycidů, pylu a to
vąe v těsném sousedství s plodem - bez mezer a dřeva louček nízkých
nástavků. Tak je větąí ąance, ľe se popisované důsledky projeví u vysokého
rámku jen minimálně.
4. pro včelstva, která se potýkala přes zimu s nějakými nedostatky
vyruąování ptáky a hlodavci, ąpatným umístěním zásob, nemocemi..) mohl být
příznivějąí duben nadějí na záchranu ( i kdyľ by z nich uľitek nebyl valný),
ale takhle to část z nich nezvládne. I normální březen a duben jsou pro
včelstva nejvypjatějąími obdobími roku. Pokud neuhynou, omezí plodování a do
snůąkové kondice se dostanou aľ po snůące. Stále mi nikdo nevyvrátil
Brennerův zákon minima ), ľe pokud je jeden z podstatných činitelů pro
ľivot včelstva v minimu, podřídí včelstvo vąechno své konání tomuto
činiteli.

Pokud by někdo měl potřebu slabąím včelstvům nějak pomoci, tak snad jen
dodáváním vody do úlu, ale předevąím zúľením na obsednuté plásty. Ale pro
mnohočetnost úlů a způsobů chovu včelstev nelze dát jednotný univerzální
návod. Já ani v tomto období do včel nijak nezasahuji. Co je dobré to si
poradí samo a lépe.

S přáním brzkého definitivního konce deprimující zimy
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


> Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůška. A
> najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Váš
> názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav
včelstev?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Reaguji na příspěvek zvětšované buňky.
Jsem přesvědčen,že dnešní buňky na mezistěnách jsou zvětšované.Jestli to trvá již 100 let,to nevím,ale já jsem ještě v r.1954 používal mezistěny nezvětšované.Dělal jsem si je sám a mám na ně ještě lis.Mezistěny byly 26,5*25 cm,hodily se do stojanů.Do budečáků jsem musel dávat do jednoho rámku 1,5 mezistěny.Mezistěny byly trochu silnější.S mezistěnami vyměněnými za vosk,byly začátkem 50 let určité potíže.Vosk byl nekvalitní,míchal se s patafinem a tak při vyšší teplotě se mezistěny v horní části protahovaly,buňky se ještě zvětšily a tak často býval v horní části rámku proužek trubčiny.Tehdejší kvalitu dokazuje,že když jsem chtěl po 40 letech vyměnit balík mezistěn jako vosk za nové mezistěny,tak mi ho v Praze v Křemencově ul,nechtěli vyměnit.Obhájil jsem se tím,že balík byl originálně zabalen a uvnitř byl ještě paragon dokazující,že jsem mezistěny před lety zakoupil právě u nich. Tak mi je vyměnily.Od té doby se kvalita podstatné zlepšila.Rozdíl ve velikosti buněk je vidět pouhým okem.Že by jedny byly lepší, nebo horší,nemohu potvrdit.Snad jen to,že silnější byly pevnější.Počítám,že jestli se dožiji toho,že vosk bude obsahovat velké množství residuí,že se k nim pro těch pár včelstev zase vrátím.Svého času jsem si přečetl v Konferenci,že statistika říká,že od r.1925 až 1935 byly u nás průměrné výnosy medu od 0,44 kg do 8 kg na včelstvo.Zdá se,že bychom si mohli dnes zatleskat.Upozorňuji ale,že můj otec měl v letech 1929 a 1930 12 včelstev a každý rok prodal 6 g medu.Snad 100krát jsem slyšel jak byly v těchto letech velké mrazy,až 30 stupňů.že vymrzlo 80% stromů,měli jsme sady švestek a hlavně jak se mu ho podařilo dobře prodat překupníkům do Liberce ve velkém,za ceny v detailu.Měl na ta svědky.Mimo jiné místního koláře,který mu nestačil dělat štandlíky asi na 60 kg.Prý mu to dalo víc než celé hospodářství asi 4 ha.Tím jsem chtěl říci,že velikost buněk nebude jen to hlavní ve zdárném chovu včel.Přeji nám všem,aby i letošní rok byl stejně úspěšný.

Hodně úspěchů !!!

Těžko je radit jednoznačně, jaký systém je pro někoho lepší. Napřed je nutno
zvážit všechna pro a proti.
Obecněji bych řekl, že vsoký plást je pro včely hlavně na jaře výhodnější
tehdy, když je nepříznivé jaro. Jako např. letos, ve srovnání s jarem
teplejším, příznivějším. Nebo v rámci území je pro včely lepší ve vyšších -
studenějších polohách.

Ještě k původnímu dotazu p. Čápa - čtverec Optimalu a jeho vhodnost. Je to
výhoda pro včely, ale těžko ji nějak přesněji vyjádřit (vyčíslit). I
obdélník blížící se čtverci, kdy délka rámku je o něco větší než vnitřní
šířka nástavku (tedy ne naopak jako u ležanů) je dobrý. Ale např. Langstroth
s 9 rámky už by byl moc obdélníkovitý, včely celý prostor nemohou obsednout
při kruhovitém chumáči (při pohledu zhora). Platí to i pro plodové hnízdo na
jaře - pokud ho zploští v důsledu dlouhých plástů, jsou vyšší tepelné
ztráty. Rozdíl 3 cm v délce rámku mezi Optimalem a Langstrothem není pro
včely podstatný z hlediska zvládnutelnosti prostoru jimi, mnohem více záleží
na tvaru celkového prostoru úlu a samozřejmě na kvalitě včelstva v něm.

Pro zájemce o nízkonástavkové včelaření dávám k dispozici text své útlé
publikace z r. 1994 "Včelaření v nízkonástavkových úlech". Je odeslána jako
PDF file správci konference - má být umístěna pro download, snad už brzy. Je
tam kompletní dokumentace úlu Optimal, popis výroby, metodika ošetřování v
nízkonást. úlech atd.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 6:00 PM
Subject: Vhodnost dělení plodiště nízkými nástavky


> Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
> Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
> plodišti:
>
> Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
> vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
> vetsiho poctu ramku).
>
> Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne
preferuje
> vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.
>
> Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty.
To
> mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a
ne
> behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
> spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.
>
> Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze
by
> mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
> nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
> nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.
>
> Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic
pripada
> velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
> nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy
plasty,
> ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).
>
> Zdravi
>
> Honza Cap

Je to dost možné, že vyráběné mezistěny mají větší buňky, než je pro včely
přirozené. Na mezistěnách od jednoho výrobce našim včelám zjevně základy
buněk nevyhovují, protože na ploše vystavěného plástu tvoří spoustu
mezibuněk (tzv. přechodných buněk) v takových jakoby provázcích - někdy to
vyfotím a uveřejním. Na mezistěnách ze Stražiska to nedělají.

Ale musím uvést na pravou míru to, že by velikost buněk závisela na
zeměpisné šířce. To se dlouho traduje na základě měření ruských autorů.
Myslím že to byl Prof. Ruttner, velký znalec včelích ras, kdo objasnil, že
tvrzení ruských badatelů byl klam, zdánlivá závislost. Tam totiž šlo o
postupný přechod od jedné rasy na jihu k jiné na severu, proto se zdálo, že
velikost buněk se mění se zeměpisnou šířkou. Místo toho šlo o plynulou změnu
genotypů (genetického založení včel v populaci). Až přesné znění Ruttnerova
vysvětlení najdu, pošlu ho do konference.

K. Čermák


> V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.
>
> V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti
vcel
> a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
> umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
> nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
> stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
> zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.
>
> Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
> Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Chtěl bych dát podmět do diskuze o internetových stránkách CSV.Nebylo by marné aby se vytvořily www str které by obsahovaly všechny ankuální svazové informace?

V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.

V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti vcel
a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.

Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Zdarvi
Honza Cap

Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
plodišti:

Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
vetsiho poctu ramku).

Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne preferuje
vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.

Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty. To
mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a ne
behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.

Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze by
mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.

Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic pripada
velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy plasty,
ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).

Zdravi

Honza Cap

Srdečně zdravím...

Mám dojem, že mi nechodí příspěvky, byl byste tak laskav a podíval se jestli
nedošlo k mému odhlášení? Bývám připojen z adresy josef.samalik/=/seznam.cz .

Děkuji a přeji hezký den.

Josef Šamalík
tel.:607732399

...smažte prosím...

Ahoj!

Vrátím se (opět) k propagaci medu, k letáku. Diskuze se, částečně,
přenesla i na stránky Včelařství.


Já sám si na PC dělám každým rokem letáček, který pak dávám
zákazníkům. Nyní se snažím předávat informace pomocí webu, ale
zejména pro starší lidi to není ideální.

Nemám příliš v lásce zvolání typu "Máte rádi med? No to je dobře!!",
spíš se snažím předat nějaké informace, přidat nějakou zajímavost,
aby lidé viděli, že kolem včeliček je spousta zajímavých věcí.

Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří
pracujete s webem, umíte pracovat s PC a nebudete tedy zřejmě tento
leták potřebovat. Nicméně kdo by chtěl, má ho zde k dispozici. Je ve
formátu *.doc, velikost asi 100kB, jen je nutno na titulní straně
upravit údaje o včelaři. Pokud by "to" při stahování chtělo nějaké
heslo, dejte prostě "Storno".

Ať nám to bzučí a je konečně jaro!

jose

P.S. Nějak mi blbne PC, pokud by tato zprava došla vícekráte, tak se
omlouvám.

subscribe josef.samalik/=/seznam.cz


avast! (VPS 8.4.2003): zprava neobsahuje virus

Zdravím

Mňa by zaujímal Váš názor na podnecovanie. Či
podnecovať cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
zásob, kedy podnecovať alebo či vôbec podnecovať.
Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Keďže zimujem
len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
doplňovanie zásob, aj keď väčšina rodín ich ešte má
dosť.

Peter Malindžák

__________________________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Tax Center - File online, calculators, forms, and more
http://tax.yahoo.com

Zdrvicko



Neviem ako v inych krajoch ale tu u nas (Rajecká dolina) je snehu tolko
co v januari. Teplota stale oko -2, -4 stupne aj cez den a okrem toho
sustavne snezi. Pred dvoma tyzdnami bolo skoro 20+ a teraz zima ako v
Carihrade.

Ak to potrva dlhsie myslim ze jarny rozvoj dostane poriadnu facku.


Pista

Od těhle přípravků raději dál.

Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
nestéká.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Cim mam natrit uly ???
>
>
> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> Dekuju za vase tipy a nazory.
>

Nechci mít nemístnou poznámku, ale při takovém způsobu práce s pilou se
nedivím tomu, kolik včelařů nemůže v hospodě objednat deset piv (chybí
jim na to prsty). Radši než uvažovat o podobných úpravách pily bych si
koupil v některém hobbymarketu vrchní frézu (mají je v částkách už od
1000 Kč) a sehnal si, nebo si nechal vyrobit nějaký přípravek, který ji
povede v příslušných mezích. Už to tady u tohoto tématu bylo předváděno
i s prodejcem.

S pozdravm

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Frantiek Lorenc [mailto:frant.lorenc/=/volny.cz]
> Sent: Tuesday, April 08, 2003 9:00 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: RE: cimbuří
>
>
> Pro kolíbavou pilu stačí si vyrobit jednoduchý přípravek.Dvě
> podložky vložené z každé strany pily a podložky, mezi kterými
> je pila upnutá.Podložky, třeba ze sololitu, z jedné strany
> sešikmíme tak, že budou jako klín.Podle toho jak se podložky
> proti sobě na pile natočejí máme
> poříznutou šíři zubu. Přeji hodně štěstí při výrobě cimbuří.       
>        
>                       Lorenc
>

Srdečně zdravím.

Mám dojem, a pohled na stránky konference mě ho potvrzuje, že mi od 8.4.03 nechodí příspěvky? čím to může být? Jsem přihlášen z adresy josef.samalik/=/seznam.cz .

Díky za radu.

jose

Jeden z účastníků nonference má problémy se spojením a tak to zkouším prošťouchnout.
Honza

Od poloviny unora dodavam do vcelstev vodu pomoci knotu vedeneho nad louckami. K tomu me primela obava z melicitozniho medu. Mel jsem predstavu, ze pokud bude mit vcelstvo dost vody, poradi si i se ztuhlymi zasobami. Jak se ukazalo u kamaradu vcelaru, prezimovali celkem dobre i bez dodavani vody. Ale co je pozoruhodne, vcelstva celou dobu silne topi, ale nevyletuji ven. V prumeru odeberou 0.5 dcl za dem. Je mozne ze za mesic zjistim, ze (podobne jako Jara Cimrman) tudy cesta nevede. Ale co kdyz to vcelam prospeje? Cena vody je oprtoti jinym potrebam vcel nejmensi.

Mám malou osobní zkušenost s přechodem na jinou míru. Včelařím na r.m.37x30 cm a používám nástavkové úly vlastní výroby. Loni na jaře jsem přivezl na včelnici několik včelstev na r.m. 39 x 24 cm. Nechci včelařit na dvou mírách. Pro převod včelstev jsem použil staré klasické Čechoslováky vyráběné dříve Bednářským družstvem Brno. Plodiště je přístupné horem i zadem. Včelstva jsem přeložil na rámcích 39 x 24 do plodiště čechoslováku na studenou stavbu. Ze dvířek plodiště jsem vyjmul uteplivku a okénko posunul dozadu. Když včelstvo zesílilo nasadil jsem medník již s plásty 37 x 30. Nevkládal jsem mateří mřížku. Včelstva přirozeně přešla na novou míru. Tato metoda je použitelná pouze omezeně. Pro přechod ve větším měřítku bych volil tzv. "norské zimování"

Cim je nejlepsi natrit úly ???
Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
Dekuju za vase tipy a nazory.

Ministerevstvo vnitra jmenovalo 23.2.1948 do Jednoty...a doZemských ústředí včelařských,jakož i do včelařských družstev,v Praze,v Brně,Opavě,národního správce přítele Ladislava Bohma faráře z Doks,který se ihned ujal svého úřadu a jmenoval své zmocněnce v Brně:F.Hrušáka,Karla Adamce,J.Kudličku.

Všechna včelařská družstva byla soustředěna pod jednu správu se sídlem v Praze.Clenové předsednictva musí tvořit rozhodnou většinu ve správní radě družstva.
výroba včelařských potřeb se rozděluje:
Ze dřeva v družstvu v Prievidzi,ze železa v Heinzově na Moravě.
Slovenští družstevníci totiž zařazují se plně do družstevního hnutí.Jest k jejich cti,že myšlenku nového včelařského družstevnictví dobře pochopily a bezvýhradně se připojují.

Vedle těchto dvou družstev mohou býti zřizována i místní včelařská družstva.
Ukolem jejich je získávat půdu z pozemkové reformy a obhospodařovat jí.Pastva pro včely,produkce semen,léčivé byliny.V důsledně provedený úkol bude znamenat rozhodné postavení v Evropě.

Zatím se vyjednává a docela úspěšně o připojení soukromých podniků...
...Národní správa ve firmě Bratři Svarců v Kolči:
Ladislav Bohm,Josef Zadrobílek místopředseda Jednotného Svazu českých zemědělců,Jaroslav Pánek dělník v Kolči.
Jednota včelařů RčS uspořádala o svatodušním pondělí večírek s čelných představitelů včelařství a zástupců nejvyšších státních úřadů.
Za Slovensko promluvil př.Dr.Novacky:Připoměl starou,jen okupací přerušenou spolupráci a uvítal nové pojetí včelařství...Vývody všech řečníků shrnul na konec ve velmi srdečném projevu slovenský farář př.Predměrský v němž uvítal nový duch i smšr československého včelařství.

Včelařská Odborná Rada s poradním včelařským sborem na Moravě a ve Slezsku vypracovala plán podnikání v 1949 v prvním roce pětiletky.Mohu ubezpečit včelaře,že jednání konala se v naprostém přátelství...
/z časopisu Včelař/

vše v dobrém franta

Pro kolíbavou pilu stačí si vyrobit jednoduchý přípravek.Dvě podložky vložené z každé strany pily a podložky, mezi kterými je pila upnutá.Podložky, třeba ze sololitu, z jedné strany sešikmíme tak, že budou jako klín.Podle toho jak se podložky proti sobě na pile natočejí máme poříznutou šíři zubu. Přeji hodně štěstí při výrobě cimbuří. Lorenc

Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůška. A najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Váš názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav včelstev?

Honzo,
pokud budeš stát o můj názor, tak bych v Tvé situaci ( znám ji jen dle Tvého
popisu ) vůbec neváhal a volil bych Langstroth. A to ve variantě s vysokým
plodištěm a nízkými medníkovými nástavky. A to i přes zdánlivé komplikace s
různou rámkovou mírou. Pro vyzimování včelstev je vysoký rámek v plodišti
bezkonkurenční a výhody nízkých medníků jak pro kvalitu medu ( obsah vody ),
tak pro obsluhu v sezoně rovněž. Metodika je do potřebných detailů
propracovaná a popsána v dostupné literatuře.
Postupně ubývá kutilů, kteří si umí vše potřebné vyrobit a jsou tomu ochotni
obětovat čas i prostředky. Z ryze ekonomických důvodů vyjde vždy levněji si
potřebnou věc koupit, ( tedy vydělat si na ní svou profesí ). Optimal je dle
mého názoru stejně dobrý a je velmi uvážlivě zdokonalován a doplňován. Skoro
se mi proto jeví pro amatérské včelaření tak do 30 včelstev nejlepší, ale
kritéria pro posouzení jsou u všech úlů dost individuální. Sám jsem si
různou zkušennost s mnoha různými typy úlů ověřil. Např. - dokud jsem
včelařil s matkami z rojů, vycházel mi jako všestraně nejlepší úl gerstung -
dnes ho nikdo nezná ( rád ho popíši pokud o to někdo bude stát ) ale pro
plodné moderní matky se jeho původní výhody zcela negovaly.

Takže můj názor je - experimenty typu Čejkův úl ( o dalších Tvou zmiňovaných
loučkových úlech nejsem kompetentní se vyjádřit ) si ponech v rezervě pro
případ důchodu, nebo nějakého zdravotního omezení ( nebo pokud by Tě posedlo
obdobné nádherné šílenství jako mne). Včelaření např. v ČjÚ je sice určitě
životaschopné ( pro včely, včelaře i med ), ale je to o něčem jiném, než
popisuješ, že chceš. Pokud já píši o Čejkově úlu, tak především proto, abych
těm, kdo o to budou stát poskytl informaci. Přes počáteční nepochopení části
včelařů mám pocit, že to není zbytečné. Ale podobné možnosti poskytuje např.
Optimal ve své doplňované podobě.


> o tom co vcelareni obnasi a co do nej cekam. Takze nezbyva nez konecne ve
> svych 35 letech zacit a pochopitelne vyresit ulovou otazku.

> Priznam se, ze mne pomerne dost lakaji ruzne uvahy o alternativnich
metodach
> chovu jako je Vituv louckovej ul v lednici a louckove uly vubec, Cejkuv
ul,
> pripadne sny pritele Ptacka o modularnim lezanu (neco jako
> http://www.beesource.com/eob/althive/bush/index.htm?), ale zacit bych
chtel
> s moderni metodou, ktera mi da sanci dobre zvladnout zacatek a po case bez
> problemu rozsirit chov z pocatecnich 5-10 na nekolik desitek vcelstev a v
> rentabilni privydelek.
>
> diskuzi mam dojem, ze Optimal ma solidni povest a Langstroth je zase
> strategicky idealni volba).
>
> Je ctvercovy pudorys Optimalu opravdu tak vyhodny jak pro vcelare
> (manipulace), tak pro vcely?

Nemyslím si to pro oblast táborska - snad do teplejších končin.

> Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
> Langstroth pro Vlasku a USA?

Vlašku neznám. Ale v obou úlech je třeba provádět zásahy s přímou vazbou na
aktuální roční období v místě, kde se včelaří. Kvalita matky a snůškové
podmínky jsou prvořadé. Myslím, že mnozí popularizátoři metod převzatých z
německé, či americké literatury nenašli dost odvahy publikovat ověřené
výsledky na ( pestré ) podmínky české kotliny. Ale mám pocit ( tedy ne
zkušennost ), že rozdíly nebudou při odborném a uvážlivém přístupu fatální.

> Jak moc vadi deleni plodiste nizkymi nastavky a kde a proce je hranice
vysky
> plodistoveho nastavku, pod kterou nelze jit?

Teoreticky si myslím, že jít pod 10cm je kontraproduktivní pro včelaře i
včely. Mnoho dřeva, mnoho mezer, mnoho zmatků.

> Honza Cap
> Tabor

Přeji všem, aby rozhodnutí o včelaření mohli uskutečnit ke své spokojenosti
a na základě nezkreslených informací.
Lidský život je cesta od jednoho rozhodnutí k následujícímu ;-)
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

>
> Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
> Langstroth pro Vlasku a USA?

V případě Optimalu s rámky 42 x 17 a Langstrothu 44,8 x 18,5 cm není žádný
rozdíl. Oba nástavky mají přesně 66 dm2 plástové plochy.

vojta

Pratele,
po letech nesmeleho pokukovani po vcelach a 'pouheho' procitani konferenci,
clanku a par knizek mam pocit, ze se mi podarilo si udelat jakousi predstavu
o tom co vcelareni obnasi a co do nej cekam. Takze nezbyva nez konecne ve
svych 35 letech zacit a pochopitelne vyresit ulovou otazku.

Priznam se, ze mne pomerne dost lakaji ruzne uvahy o alternativnich metodach
chovu jako je Vituv louckovej ul v lednici a louckove uly vubec, Cejkuv ul,
pripadne sny pritele Ptacka o modularnim lezanu (neco jako
http://www.beesource.com/eob/althive/bush/index.htm?), ale zacit bych chtel
s moderni metodou, ktera mi da sanci dobre zvladnout zacatek a po case bez
problemu rozsirit chov z pocatecnich 5-10 na nekolik desitek vcelstev a v
rentabilni privydelek.

Takze bych si chtel svepomoci poridit nizkonastavkove tenkostenne uly,
jednotna vyska nastavku s tim, ze pokud budu mit pocit ze v plodisti to chce
vyssi plast a cas a silu experimentovat, tak dam do dvou nastavku ramek
vysoky 2 x NN + vceli mezera.

Z toho co zatim vim mi vychazi prave volba mezi Optimalem a NN verzi
Langstrotha (ne že bych nikdy neslyšel o jiných NN úlech, ale ze shlednutych
diskuzi mam dojem, ze Optimal ma solidni povest a Langstroth je zase
strategicky idealni volba).

Je ctvercovy pudorys Optimalu opravdu tak vyhodny jak pro vcelare
(manipulace), tak pro vcely?

Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
Langstroth pro Vlasku a USA?

Jak moc vadi deleni plodiste nizkymi nastavky a kde a proce je hranice vysky
plodistoveho nastavku, pod kterou nelze jit?

Dekuji predem za Vase nazory a preji vse dobre

Honza Cap
Tabor

Podívej se na http://www.n-vcelari.cz/, praktická ukázka z 31.3.03.
Tonda

Skušenosti se stavbou v podmetu sice připouštějí určitou pravděpodobnost výstavby mezistěn v podstaveném nástavku, ale nestačí k tomu matku uzavřít mřížkou na jednom rámku. Musela by následovat dostatečná snůška motivující mladušky ke stavbě. Značná část mezistěn je i tak zanesena sladinou a matka nemá dostatek prostoru ke kladení. Omezení plodu pak vede k rojové náladě. Panenské plásty zanesené medem po vytočení většinou matky nerady zakladou. Proto je vhodnější mezistěny vkládat do "medníku", tedy nad plod. I pro jejich výstavbu je nutná silná snůška (např. v řepce), jsou však postaveny dokonaleji (až k okraji) než v podstaveném nástavku. Použití starších souší na okraje nástavku není nutností. Nedostavěné krajní mezistěny stačí přeložit do středu nástavku.
S pozdravem "bzbzbz" Honza

Mám problém:
Rozšiřoval jsem vloni počet včelstev,
tavil starší plásty, v jednom úlu byla myš a
nakonec jsem teď na začátku sezony s minimem souší,
které bych mohl dát do medníku.

Napadají mě 2 metody jak postupovat a zajímá mě váš názor, která by byla nejlepší,
případně jestli se to dá dělat i jinak a lépe:

1. Nasadit medník s 9 mezistěnami, na kraje jako krycí plásty dát souše.

2. Celý nástavek mezistěn podstavit dolů na dno,
do něj dát 1 plást s plodem a matku (budu mít zas asi problém ji najít),
a mateří mřížkou přinutit matku pracovat na dolním nástavku s mezistěnami.

Předem díky za názory a rady
Eman

Pri prechodu na novou rm jsem u stareho ulu odstranil strupek a nad stare dilo jsem postavil nastavek s novou rm. Dal jsem do nej par sousi a zbytek mezisteny. Pokud mezi spodnimi a hornimi ramky je moc velka mezera, dej napric spodnich ramku nejake latky (napriklad loucky ze starych ramku), aby vcely snaze prelezaly nahoru. Az zjistis, ze se matka prestehovala, oddel nastavky materi mrizkou a az ze starych ramku vybehne vsechen plod, jsi bez starosti.
Protoze vetsinou uly nemaji stejne rozmery, musis nejak vyresit mezery mezi kraji nastavku. Ja tam daval pruhy stareho lina.
Zdravi Pavel

je jednoduché.
1) Je dobré dát si úly již dnes na stanoviště,kde budou stát úly nové.
2) Při min.teplotě 18,lépe 20 stupňů si připravíme nějaký stolek,nebo desku na kterou se vejde celý starý rámek.
3) První velký rámek ometeme spátky do úlu,ometený rámek položíme na desku,mezerníky nahoru.Na toto dílo položíme zase mezerníky nahoru rámek prázdný.Nožem,podle vnitřních hran dílo rozřízneme.Prázdný rámek dáme stranou,zvednemei rámek starý a na stole ležící dílo nasuneme rámek nový.Pokud by na díle dostatačně nedržel,vložíme mezi rámek a dílo kousek rozmáčklého vosku,panenské dílo,nebo proužek mezistěny.Při opatrném zacházeni by to mělo stačit.Je možné také rámek převázat včel.drátkem.
4) Takto upravený rámeček vložíme do nového úlu a další rámky už ometáme do nového úlu.Pokud by vznikly velké zbytky,je možné několik zbytků dát do jednoho rámku a převázat drátkem.Zbytky zásob dáme olízat do podmetu,nebo podstrčeného nástavku.
5) Změnu provedeme pokud možno před snúškou.Ušetříme si komplikace se zásobami v medu.Není to ale podmínkou.Zato podmínka je dostatečná teplota.

Hodně úspěchu !!!

Prechazel jsem z 39x24 na 37x30 a resil stejny problem. Po repce jsem
vymenil kompletne mednik za novy s novou mirou. Plodistni ramky jsem
bral jeden po druhem a zkracoval je z 39 na 37 cm a vkladal do noveho
nastavku. V prubehu roku jsem pak presouval pozkracovane ramky do
medniku, nechaval vybehnout plod a nahrazoval novymi ramky. Pokud
byly ramky zanesene medem, vyckal jsem do medobrani. Metoda je to
pracna a pouzitelna jen pro hracicky, kteri si rozmazluji sve vcely.
Dnes uz mam malo casu a tak bych vcely radeji po repce (pokud to
specha) nebo na podzim (pred krmenim) smetl na mezisteny do novych
ulu.

Kuba

Dne 4. duben 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Mám naléhavou prosbu,
>
> nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
> Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
> s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
> Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
> období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???
>
> dik Martin
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Pouze pěnivá Plzeň přináší pravé potěšení Kam na Plzeň?
http://www.pilsner-urquell.cz?poteseni

Mám naléhavou prosbu,

nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???

dik Martin

Jen doplnění:
Herkules není vodostálý, tedy po zatvrdnutí a působení i jen vysoké vzdušné
vlhkosti zase měkne. Tedy pokud někdo chce lepit nástavky, nepoužívejte
Herkules, ale raději třeba Duvilax na dřevo, ten je vodostálý, dobře se s
ním pracuje. (Herkules je dobrý nalepení opalitových značek na matky.)
Dříve jsem na lepení nástavků používal epoxidové lepidlo Epoxy 1200. Ale to
je velmi drahé a má tu nevýhodu, že po namíchání s tvrdidlem se musí do asi
30 minut spotřebovat, potom už tuhne. Hodí se ale třeba na opravu (zalití)
různých nerovností a děr ve dřevu, dá se po zatvrdnutí snadno i přihoblovat,
přibrousit.
K. Čermák

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří

> Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je
>z odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
> herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
> odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
> strana dřeva.

Není lepší si koupit hotové nástavky od truhláře- včelaře , zvážit cenu
vlastní práce peníze si vydělat jinou prací, každý jistě si nejaký zdroj
dovede najít a také tlačit na cenu aby byla co nejnižší, vše by mělo
opravdu vést k velkým sériovým výrobám za nízkou cenu a vysoce kvalitní,
ale to musíme chtít asi všichni a ne to stále fušovat doma na koleně.
A každý stolař ještě není dobrý a neumí řemeslo !!!! tak hledat a vidět
kvalitu a za dostupnou cenu!!!
zdraví Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
Sent: Friday, April 04, 2003 7:56 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cimbuří


Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

pokud se nepletu, je cimbuří myšleno jako spojení na prstový ozub (pravoúhlé
řezy), to kde se používají šikmé řezy se jmenuje spojení pomocí ozubů a
rybin (zdoj: Udělej si sám, Knižní klub 1995).

jose

| | Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů
na
| spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
| Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře
představit,
| jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
| řez.
| Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
| minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním
ozubem,
| čili zkosením vnitřní stěny ozubu.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

ještě se vrátím k tématu výroby nástavků.
Psali jste o tom, zda požívat ke spojování cimbuří, polodrážky nebo třeba
jen na tupo. S tím podle mého názoru souvisí i to, zda používat ofalcované
nástavky či bez falců.
Nevím jaké míte možnosti při výrobě nástavků vy, já osobně mám pouze
cirkulárku s možností nastení hloubky prořezu a omezeně hoblovku. Pokud budu
vyrábět nástavky ofalcované, není absolutní přesnost až tak důležitá,
protože i nekolikamilimetrové nepřesnosti se falcem schovají. Jak to ale je
bez falců?
Vyráběl jsem nástavky moderní, tedy tenkostěné, neofalcované. Spojil jsem je
pouze na tupo, uvidíme kolik sezon takto vydrží. Ovšem nejvíce práce mi
dalo, aby se nástavky nekolébaly, aby po celém obvodu na sebe dobře
přiléhaly. Toto mi dělá mnohem větší starosti než samotný spoj... A pokud
bude dřevo pracovat, bude mě zajímat nejen rozšklebení spoje, ale i mezera
mezi nástavky. Máte na to nějakou vychytávku?

Ať už je konečně jaro nejen podle kalendáře všem přeje

jose



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

>Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím >jsem na ně nenarazil
>ve fyzické podobě.
>Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec >dováží, kdo to
>prodává a za kolik. Díky!

Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)
Ne že bych jim chtěl dělat neplacenou reklamu, ale na jejich stránkách
v nabídce "Katalog/zpracování dřeva/speciální přípravky/cinkovací přípravek/PowerCINK400"
je uveden též postup výroby takového spoje a to včetně
ilustračních fotografií.
Je mi jasné, že takto vyrobený spoj bude díky své přesnosti
a díky zkoseným hranám pevnější, než klasické "cimbuří" vyrobené
na cirkulárce, ale porovnám-li cenu a produktivitu obou řešení,
zdá se mi použití "cimbuří" pro výrobu nástavků vhodnější.
Svůj názor samozřejmě nikomu nevnucuji, je na každého rozhodnutí,
zda bude nástavky vyrábět spojením natupo, na drážku, s cimbuřím či cinkovým spojem.


M. Valenta

Přátele! Mám takový pocit, že se tu pletou dohromady dvě věci.
Ctěl bych se proto ujistit, že myslíte to stejné jako já:
Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů na
spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře představit,
jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
řez.
Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním ozubem,
čili zkosením vnitřní stěny ozubu.

Nepletou se tady dva způsoby spojování dohromady?
Je tu nějaký truhlář, aby mi to vysvětlil co je co, pokud se mýlím?

Ikdyž bych rád našel způsob, jak strojově vyrobit právě ty cinky!

Osobně vidím přesnější hladší obrobení stěny ať ozubu, nebo cinku frézou.
Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.
(Já osobně plánuji k tomuto učelu koupit Narexku ... mají dva typy podle
výkonu, je podle mých informací odolnější výkonnější ale i dražší 5-6
tis.Kč)
Mám stůl pro upínání ruční kotoučové pily (dá se v ní pak řezat jako ve
stolní pile)
Do toho stolu (výrobce je Folkraft ale asi by se todalo vyrobit i amatérsky)
se dá upnout i horní fréza a pak se dá použít stejný postup, jak je tady
popisován pro kmitavou pilu. Myslím použít vodící lištu. Ten stůl má z boku
i vodící pravítko pro vedení prkna podél pily (nebo jiné mašinky) v pravém
nebo jiném úhlu, takže i ten ozub pak bude mít i uvnitř pravý úhel. Ikdyž
při správném zařezání prvního ozubu by to měla v kolmím směru udržet i
vodící lišta.
Určitě bude mít takový ozub hladší stěnu, umožní menší vůli mezi zuby tím
pádem to bude pevnější a déle takové spojení vydrží.

Ještě jeden způsob jsem viděl v jedné knize pro domácí kutily, kde jsou
ozuby vyráběny opět pomocí horní frézy. Přípravky tam vypadaly velice
profesionálně. K fréze určité síly byla kulisa s vodícími zuby. Na fréze byl
navléknut přípravek, který zapadal do vodízích zubů a vymazoval vedení pro
vyfrézování zubu. Pojezdem přípravku frézy v jednom vodícím zubu kulisy se
vyfrézoval jeden zub a převedením frézy do dalšího vodídího zubu další zub.
Výměnou frézovacího nástroje za kuželový se dala vyfrézovat jedna strana
cinku. Ovšem nepochopil jsem, jak se vyrobí ten protikus, když to má mít
zkosení z jednoho boku desky do druhého. Stejným postupem zboku by mělo dno
zubu cinku kulatý profil a to by jaksi do sebe nešlo. Jak tohle dělají
nevím.
Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím jsem na ně nenarazil
ve fyzické podobě.
Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec dováží, kdo to
prodává a za kolik. Díky!

Ovšem je to zase jen amatérské řešení. Profesionálně se asi ozuby vyrábějí
jinak.


S přáním hezkého dne
Arnošt

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří


Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Tyto podmínky upravuje každoročně příloha metodického návodu k prevenci
a tlumení varroázy pro určité období. Poslední byla uveřejně v příloze
Včelařství 7/2002. Nová zatím není, ale měla by být podobná a opětně
vyjde v časopisu.

Pro kočování, i jakékoliv přesuny včelstev není rozhodující ZO ale
katastrální území. Takže i přesun v jedné obci, pokuk zahrnuje dvě
katastrální území a včelstvo je přesunováno z jednoho konce na druhý,
případně z jedné strany ulice na druhou, pokud jde o přesun přes hranici
katastrálního území musí povolit OVS, případně její budoucí nástupce.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, April 03, 2003 6:37 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: kočování
>
>
> Ahoj! - opět jeden dotaz...
>
> Stavím (předělávám) vůz a nemám s kočováním takřka žádné
> zkušenosti. Rád bych se proto optal zkušených kočovníků,
> zda-li je možné shrnou zejména právní stránku věci do pár
> řádků, případně odkázat na nějakou dostupnou (!) literaturu?
> Jak je to s veterinárním povolením pokud se kočuje v rámci
> ZO, v rámci okresu a za hranice okresu? Máte vůz pojištěný?
> Já se ptal u "Hasičů", ale bylo mi řečeno, že "co je na
> kolečkách" nelze pojistit?!
>
> Díky za odpovědi a ať nám to lítá... :)
>
> jose
>
>
> avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
>

:>Je tedy jeden malý, drobný problém, vosk, který je použit na mezistěny
:>do takových forem musí být vosk s potravinářským atestem (nejde použít
:>klasické mezistěny pro riziko kontaminace vosku rezidui léčiv). V

Lze použít i výřez panenské trubčiny ze stavěcího rámku.
Je ale těžké je donutit aby stavěly a plnily v malých plástečkách.
Musí na to být snůška a také včely.
Já si to udělal spíš jako raritu na ukazování, nevyplatí se mi na to víc ztrácet čas.
Zájem o to moc není (za odpovídající cenu). A kdo by taky chtěl žvýkat nějaký sladký vosk?
Nejdřív je potřeba lidi naučit na krystalický a pastovaný med (jako ve Švédsku).

Eman

Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Eurotel po prvním tahu T-mobilu se snaží také něco vytěžit z tolik
oblíbených SMS
Zatím tak že SMS posílané z internetu bude provázet reklama "sponzora"
prakticky to znamená že je možno napsat pouze 60 znaků zbytek ( 100 znaků )
je reklama
Jelikož asi bude nějakou dobu trvat než získá "blázny" ktaří za to budou
ochotni platit nabízí neziskovým organizacím tuto možnost zdarma ( tuším že
pouze do konce května )
tolikrát jsem musel slyšel jak nákladná by byla nějaká kampaň - navrhuji aby
svaz ( UVČSV)
tuto možnost využil k plošné propagaci ( svazu ??? )
je jasné že "hlášky" typu "jez med posílíš mír" a že "brácha šel pro med do
jednoty" by působily spíš komicky
přesto by snad šlo nějak připomenout včelky ( "veselé a rozkvetlé velikonoce
přejí čeští včelaři" ??? )

NezMar

S ohledem na to že Dr.Kamler před pár dny na schůzi říkal že je to v
jednání a já už měl v ruce prazdnou použitou lahev tak se ptám - jak dlouho
to je co se dohoda sepsala.
A otevřeně se přiznám že v případě že se toto logo vztahuje i na výrobky z
tohoto medu mi to připadá jako "trošku" zbytečná věc - řekněte mi ( včela je
výkupce a ne producent ) jak zkontrolujete že med použitý do medoviny
odpovídal této normě ( obsah vody je idealni ukazatel ) - tj. že tato
soukromá firma dodržela pravidla k nimž se zavázala.
k čemu teda je logo český med ????????????



----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 03, 2003 10:48 AM
Subject: RE: český med


> Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
> ale i medicínu které se běžně říká medovina.
> Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
> Předboj. A teď proč píšu ....
> Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
> podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
> název český med ( česky a anglicky )
> Myslím, že na medovinu je daná norma
> neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
> subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨
>
Včela Předboj. A.s. má podepsanou licenční smlouvu na použití ochranné
známky český med na med a výrobky obsahující med, odpovídající
požadavkům příslušné svazové normy (včetně země původu).

S pozdravem

Lněnička

Ahoj,

já si myslím, že spojení na "cimbuří" je určitě lepší než na tupo nebo
polodrážku. Otázka jiná je výroba... Zatím mám nástavky vyrobené spojením na
tupo, sešroubované vruty. Chtěl bych ale do další zimy upravit cirkulárku
podle návodu Jana Jindry tak, jak to popisuje na svých stránkách a dělat
nástavky pořádně.

Včera jsem byl v obchodě, kde prodávají spojovací materiál. Byl jsem
překvapen co existuje druhů hřebíků. Tak mě napadlo, jaký by byl rozdíl mezi
spojem s vrutem a "kroucenými" hřebíky- takové jako se používají do palet -
spoj nejde rozebrat...

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Mozna Vam pomuze take tato stranka, kde je i rozsirena problematika
hygienicka.
http://www.mendelu.cz/user/apridal/skripta/med/a.htm
Zdravi,
Antonin Pridal

>
> Já zatím vlastní zkušenosti nemám ale již jsem si zakoupil
> několik desítek sad a hodlám je vyzkoušet v nízkém nástavku
> uchycením do prázdných rámků. Problém je, jak je umístit co
> nejblíž plodiště k vystavění a neriskovat zakladení.
> Přemýšlím o vytvoření jakéhosi boxu, který by byl tvořen
> dvěma krycími deskami o velikosti rámku a z ostatních stran
> plastovou mřížkou - uvnitř boxu by byly rámky se sadami. Celý
> box by byl veliký asi na polovinu nástavku, aby matka mohla
> kolem přecházet a nebyla omezena.
>
> Pokud máte někdo praktické zkušenosti, uvítám Váš názor.
>
Je tedy jeden malý, drobný problém, vosk, který je použit na mezistěny
do takových forem musí být vosk s potravinářským atestem (nejde použít
klasické mezistěny pro riziko kontaminace vosku rezidui léčiv). V
plástečkovém medu je v podstatě vosk potravinou, na rozdíl od konvenčním
způsobem získávanéh medu. Takový vosk bylo možno získat a snad i stále
lze ve VÚVč. v Dole.

Jiné, v zahraničí používané systémy, například americký Ross Rounds
nepředpokládají použití mezistěny a včely jsou přímo nuceny stavět ve
formě panenské dílo. Hajdamachův model s takovu eventualitou nepočítá.

S pozdravem

Lněnička

> Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
> ale i medicínu které se běžně říká medovina.
> Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
> Předboj. A teď proč píšu ....
> Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
> podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
> název český med ( česky a anglicky )
> Myslím, že na medovinu je daná norma
> neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
> subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨
>
Včela Předboj. A.s. má podepsanou licenční smlouvu na použití ochranné
známky český med na med a výrobky obsahující med, odpovídající
požadavkům příslušné svazové normy (včetně země původu).

S pozdravem

Lněnička

Ja mohu uvedene sady doporucit, nechci jim delat neplacenou
propagandu. Ale v prvnim roce je uspesna pouze pri skutecne silne
snusce, kdy ji mezistenu vystavi a zanesou a ZAVICKUJI. To je
dulezite, jak jsem psal uz pred asi 5 lety. Bezne ale je jeden
rok vystavi a pripadne castecne zanesou a druhy rok teprve
ziskavam plnohodnotny produkt. Pokud se nejaky nedockavec chce
pochlubit (vcelarum) uz prvni rok, necht do ramecku nacpe kousky
svetleho vosti. Uspech potom je temer zarucen i pri prumerne
snusce. Pokud chcete rozvinout diskusi o cenach, vychozi bod =
zahranicni praxe = trojnasobek ceny stejne hmotnosti medu,
pricemz se do vahy plasteckoveho medu zapocitava i ten
umelohmotovy ci dreveny ramecek. To neni zadna zlodejina, ramecky
musi zustavat v ule do UPLNEHO zavickovani, vcely davaji prednost
plastum, kde neni tolika prepazek, takze obcas byva nutno zuzovat
a s tim mohou vzniknout jine problemy atd. Takze vynos nemuze byt
srovnatelny s normalnimi mednikovymi plasty.

Uspech preje Josef



--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Se sadami pro plástečkový med jsem se poprvé setkal
na výstavě Praga-Agro. Dají se koupit - sada obsahuje
šestiboký rámeček s mezistěnkou, plastový obal a polepové
samolepky. Bližší popis je na ttp://www.cmail.cz/hajdamach.

Já zatím vlastní zkušenosti nemám ale již jsem si zakoupil
několik desítek sad a hodlám je vyzkoušet v nízkém nástavku
uchycením do prázdných rámků. Problém je, jak je umístit co
nejblíž plodiště k vystavění a neriskovat zakladení.
Přemýšlím o vytvoření jakéhosi boxu, který by byl tvořen
dvěma krycími deskami o velikosti rámku a z ostatních stran
plastovou mřížkou - uvnitř boxu by byly rámky se sadami.
Celý box by byl veliký asi na polovinu nástavku, aby matka
mohla kolem přecházet a nebyla omezena.

Pokud máte někdo praktické zkušenosti, uvítám Váš názor.

M.Valenta