Archiv Včelařské konference

Uviedol som nespravnu E-mail adresu v prvom prispevku na tuto temu ospravedlnujem sa za svoju nepozornost .

Zajímavé rámkové krmítko je vyrobeno ze silné látky (plátno) ve tvaru kapsy se dvema až třemi oky nahoře, kterýmy je provlíknuta loučka ve tvaru horní loučky rámku.

Již několik let používám digitální teploměry (automobilní s venkovním čidlem) pro měření teplotu v úle. Demonstruji tak studentům vliv vyrušování včelstva na rozevření zimního hroznu a únik tepla z hroznu. Stačí přít kolem úlu a teplota po několika minutách stoupne o 2°C. Během zimy je nad hroznem kolem 6°C. Koncem února teplota stoupla na 12°C a včera jsem zaznamenal průměrnou teplotu již 18°C. Je to jistě projev začátku plodování uvnitř hroznu.
Ať nám to lítá!

Staci vzit prazdny ramecek a z obou stran prilepit nebo pripinakama pripevnit lepenku nebo folii. Na jedne strane az nahoru, na druhe smerem k plodisti nechat pod horni louckou mezeru, aby vcely mohly dovnitr. A taky aby bylo kudy nasypat do takto vznikle kapsy cukr. Folie ma vyhodu, ze je videt spotreba.

Zdravi Pavel

O vikendu jsem to uz nevydrzel a nakoukl jsem do ulu, abych zjistil, jak jsem prezil zimu. Pod vikem pod folii bylo videt hemzeni v chumaci a kdyz jsem prilozil ruku nad chumac, bylo citit i bez teplomeru, ze tepla v ulu pribyva. Tech 18 st.C tam klidne mohlo byt.
Zdravi Pavel

> ... Koncem února teplota stoupla na 12°C a včera jsem
> zaznamenal průměrnou teplotu již 18°C. Je to jistě projev
> začátku plodování uvnitř hroznu ...

Nazdárek !
V neděli jsem neuspěl na členské schůzi s aerosolem. Moje chyba. :-(
Jeden z hlavních argumentů, kterým mně odzbrojili, byl o důkazech účinnosti
a úspěšnosti v jiných organizacích. Konstatování, že to je účinné (aerosol)
nepostačuje.
Máte někdo, vy co se ve vašich organizacích už používá aerosol, zpracovanou
nějakou srovnávací statistiku?
Asi by mnělo stačit: počet včelstev, počet nálezů roztočů do 6ks/včelstvo a
nad 6ks/včelstvo za 5let před aerosolem a pak s aerosolem.
(6ks/včelstvo je, pokud si to správně pamatuju hranice pro provádění jarního
nátěru plodu. Pokud si to pamatuju špatně doplněte si správné číslo místo té
6)
Nebo mi alespoň pošlete na můj mail jarolim/=/misel.cz kontakty na vaše
nákazové referenty. Ti tyhle údaje mají k dispozici. Zkusím se domluvit s
nimi.
Teď mám zase spoustu času připravit se na další členskou schůzi.
Děkuji
Libor Jarolím
Stará Bělá

Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména
těch kteří mají více včelstev, zda mají vypracovaný nějaký postup, aby
nemuseli voští vyřezávat a pak znovu rámky pracně drátkovat. Mám na mysli
množství tak do 50 včelstev, postup například přítele Kolomého který chová
řádově stovky včelstev, byl popsán ve včelařství.

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus

Omlouvám se za nevyžádaný inzerát, koho by to pohoršovalo, použijte prosím
tlačítko "delete".

Nabízím asi 500 ks nových, vydrátkovaných rámků do Čechoslováku (tj 37*30
cm). Cena dohodou. Bydlím na okrese Blansko.
Koupil jsem je s vozem, původní baterie jsem zlikvidoval, takže jsou mi na
nic.

jose


avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus

S napsaným nelze než souhlasit, jen pruty měl Svatopluk a ještě před Přemyslem. S pozdravem Richard

Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl bych
však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok , který
tuto emulzi odstraní.
Díky předem za rady.

Ing František Pantůček

měla by stačit voda a nechat namočit, v období 60-70 let jsme si to jako
děti takto čistily, na snímku je také kromě Stříbrných solí vrstva
želatiny , která se rozpouští by bylo vhodné přidat alkalický odmašťovač./
jar, sapon i prášek na praní.
stojí to ale vůbec za tu práci?

Dobrý tip je hliníková folie z tiskáren, dá se sehnat za cenu hliníku než to
dají do sběru, jde to řezat nebo stříhat podle velikostí podložek,

              s pozdravem M. Kupka

-----Original Message-----
From: Ing. František Pantůček [mailto:fpantucek/=/volny.cz]
Sent: Wednesday, March 05, 2003 9:02 PM
To: včelařská konference
Subject: dotaz




Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl bych
však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok , který
tuto emulzi odstraní.
Díky předem za rady.

Ing František Pantůček
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Mělo by to jít v něčem teplém a zásaditém, takže asi horký louh. Ale
emulze není nebezpečná, maximálně mohou mít stříbrné ionty mírně
desinfekční účinek, což může zabraňovat růstu plísní.
Jirka


Dne 5 Mar 03, v 21:02, Ing. František Pantůček napsal(a):

>
>
> Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl
bych
> však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok ,
který
> tuto emulzi odstraní.
> Díky předem za rady.
>
> Ing František Pantůček

Ak dovolite existuje aj lacnejsie riesenie. Miesto podlozky davam do
podmetu noviny / dvojmo alebo stvormo / . Tieto na jar spolu s mrtvolkami a
odpadom spalim. Naklad 0 dezinfekcia 100%.

Matej

Vloni jsem vyfotil dvě matky (matka + dcera z tiché výměny), které spolu vesele kladly až
do pozdního podzimu. Uvidím teď na jaře - možná dožily i jara ? Nemyslím si ale, ze by
sklon k tiché výměně byl výsledkem domestikace. Výsledkem domestikace byla spíše nadměrná
rojivost, ta u evropských včel není moc "přirozená". Zvýšená rojivost souvisí zřejmě se
sníženou tolerancí matek k sobě navzájem.
viz: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/fenologie.htm#Postuplinehomuze


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Václav Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 2:42 AM
Subject: Dvě matky.


> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil
> jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem
> měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou
> včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku
> byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za
> podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní
> matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod
> mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve
> včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném
> plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při
> matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a
> situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na
> 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích,
> přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený
> panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře
> jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do
> plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel
> vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v
> medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem
> vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi
> řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde
> byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět
> domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat?
> Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském
> zákroku.
>
> Hodně úspěchů !!

Já strkám celé rámky do slunečního tavidla. A nebo, i když je to pracné lze
pořezat voští tak, že drátek nepoškodíš. Hezky podél drátku. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
> mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
> rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména

Vito,

moc dekuji za tuto zpravu. Mam s tim osobni zkusenost. Videl jsem to same.
Dokonce vcelstvo s obema matkami zimovalo. Bylo to diky tomu, ze sedisko
bylo nestastne rozdelena jednou nedostavenou mezistenou, kterou jsem tam
dopatrenim zapomnel. Na jare jsem to vyresil za vcely - starou jsem
odstranil. I kdyz mam tuto zkusenost, fotku jsem si tehdy neporidil, takze
jeste jednou diky!

Jinak souhlasim, ze ticha vymena s domestikaci nijak nesouvisi. Casove jde
spise o obdobi podobna obdobim fylogenetickeho vyvoje a tak vylucuji,
abychom byli ve svem kratkem zivote, i kdyz treba dvou tri generaci, schopni
pozorovat nejakou domestikaci. Doemstikace to jsou prinejmensim desetitisice
let ...

Zdravi,

Tonda Pridal

Při hašení vosku je nutné použít přípravky zamezující přístup kyslíku
příkladně:
popel
mokré deky
pěnu
prášek

pepan
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 7:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

První výsledky ankety "Zastoupení 4 skupin nástavkových úlů" započaté 24.2.2003 jsou na webu:
http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html
se stavem do 6.3.2003. Zapojte se i další a pošlete údaje svoje nebo známých včelařů!

K. Čermák

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60 km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba, když se tam píše o „Bučkovském“ typu karpatských včel ze stanice „Bučkovo“. Ruské „B“ nebylo přeloženo do češtiny jako „V“. Tedy správně tam má být „Vučkovský typ karpatských včel“ resp. stanice „Vučkovo“.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách, přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) – ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák

Zdravím, stačí snímky nechat odmočit ve vodě a pak ji lehce setřeš.
Zdraví Milan Řehůřek.

> Mělo by to jít v něčem teplém a zásaditém, takže asi horký louh. Ale

Kysele a formalin emulzi utvrzuji, v zasaditem bobtna.
pro pomalou praci staci to namoceni ve vode dva dny a je dole.

> emulze není nebezpečná, maximálně mohou mít stříbrné ionty mírně
> desinfekční účinek, což může zabraňovat růstu plísní.

Je to zelatina, takze plesnivi zcela excelentne

Zdravi PP.

Nabídku filmů s včelařskou tématikou na CD jsem umístil na
www.sweb.cz/jjvcela

Zdravim,

vstup do EU rozhodne musi zajimat kazdeho obcana nasi republiky. Proto by bylo dobre
zverejnit Vase poznatky ze seminare v Nasavrkach ve Vcelarske konferenci.

Jarda

FR> Jako clen UV CSV jsem se take zucastnil tohoto aktivu. Kdyz jsem jel odpoledne domu, tak se mi to vsechno rozlezelo v hlave a po prijezdu domu jsem sedl k PC a napsal clanek do vcelarstvi. Jak
FR> pise Eman pro bezneho vcelare vstup do EU nic (mozna ani nic dobreho) neprinese.
FR> P.S.
FR> Pokud ma nekdo zajem o koncept clanku, mohu poslat na soukr. E-mail.

FR> František Rousek
FR> frantisek.rousek/=/b-d.cz


FR> P.S.
FR> Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
FR> vstupu do EU.
FR> Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
FR> jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
FR> Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
FR> Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
FR> zásady atd.
FR> Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Já jsem si příspěvek pana Rouska vyžádal a přečetl jsem si jej. Nevím, do jaké míry je můj názor správný, ale tady je moje odpověď formou otevřeného dopisu-


Pane Rousku,

taky nemám odvahu to moc dávat do placu, ale rád bych slyšel Váš názor. Obávám se, že je to moc vzdálené realitě a lidem to na konferenci mnoho neřekne, jen si můžou pomyslet - ten Vodička se asi zbláznil, co nám to tady tluče do hlavy, o co mu jde. Nevím, co myslíte ? Přečetl jsem si Váš příspěvek a řekl bych, že na tom něco je. Ale situaci nedokáže odhadnout nikdo a diskuse tohoto typu je silné teoretizování, které většina lidí nemá rádo.
Viz moje odpověď- příloha.

Zdražení, likvidační proces-
Ono se to přece jen týká i těch jakoby stojících mimo, menších včelařů se 10-15 včelstvy, a je jich tady tak na 200 na této konferenci. Spíše těch mladších, hlavně nich . ….

Cena medu přímý prodej od včelaře:
Státy EU
A/ Ceny medu- Rakousko, Německo- 8 EUR. ( 240 Kč )
B/ Ostatní země- 3,5-5 EUR ( 100-150 Kč )
C/ ČR- naše ceny tmavého medu 90-120 Kč / 1Kg To už je velmi blízké cenám v ostatních státech. Cena medu se v budoucnosti asi zvýší o to možná o 20 % .
Pro úbytek včelařů a vstup do EU.

Myslím si, že se naši včelaři zase až tak zle nemají a na včelách zatím nikdo neprodělal. Tak proč se trošku více nerozšířit ? Více poloprofesionálnějších provozů a profesionálnějších….
Proti jsou řeči o tom, jak to nejde…..Jsou to převážně jen řeči o tom, jak se má včelař špatně, ale včely si na sebe dokážou přece vydělat.
Výjimkou je rozsáhlé likvidační onemocnění včelstev nebo přírodní katastrofa.

Ve srovnání s ostatními zeměmi se přece už blížíme standardu v ceně medu a asi jej i dosáhneme v blízké budoucnosti, s úbytkem včelařů v ČR.

Podle mého názoru vše může opravdu vykrystalizovat do podoby posílení silných jedinců, kteří mají vyšší stavy včelstev ( vznik dalších komerčních provozů ) a oslabení slabých což může mít vliv i na rozpad některých ZO. Proč- staří lidé sníží stavy, umřou, mladí nebudou mít zájem finačně budovat z nuly, ti co mají těch pár včelstev ( 10-15 ? ) nebudou mít čas v zájmu obživy se jim věnovat, med jim nepřinese víc, než nějaká dobrá práce, třeba podnikání, nebudou mít čas. Myslím, si, že je třeba podporovat vznik nových komerčních provozů, startovací podmínky mají relativně dobré včelaři tak od hranice 50 včelstev. Tak zhruba rok ještě mají čas i co se týká nákupu třeba medometů ( to nežadoním o zakázky, mám jich dost, sotva stíháme, další zakázky už nejsou na výdělek, ale na zátěž a komplikace stihnout do termínu) ale je to tak. Potěšilo mne, že někteří moji starší zákazníci to chápou a ještě přikupují medomet A, profi. Tam je cena kolem 45 000 Kč . O 100 % a více vyšší v Rakousku a Německu. Proč nevstupují cizí firmy na naše výstavy a nemají zájem o prodej v ČR ? Viděli jste snad nějakou takovou zahraniční firmu u nás na výstavě ? (Oprava- myslím, že v Praze byli z Polska, malý medomet.) Třeba s malým medometem ? Já ne. Neprodali by. Taky jsme tento trh nasytili hlavně my, co se týká zvratných medometů. ( oprava- abych nebyl tak sebevědomý, také Havlíčkova Borová udělala kus práce ) I to je dobrý odrazový můstek pro ty šťastnější včelaře do budoucna, škoda jen, že až nyní máme západní techniku a dřívější výroba nebyla dostatečná pro profesionálnější včelaře. Ale ještě není pozdě, dávám tomu tak rok, maximálně dva. Trh se sytí. S cenou to ale i tak nepohne dolů, s tím ať nikdo nepočítá, a že bych na takovém podnikání zbohatl, to teda nehrozí. Pak přijde čas malých včelařů, malých medometů. Letos a příští rok už něco rozjíždíme, zvratné medomety pak už budou více vzácnější a cenou to pohne, ale spíše nahoru, zvlášť pokud si uvědomíte nynější rovnocenost s předními výrobci medometů v Evropě. Nebo to zůstane na stejné hladině, ale budeme muset omezit výrobu, prostě se převleču do modráků a kluky propustím.

Myslím, si, že je absolutně špatné přemýšlet v rovině mě to stačí, natřu barvou , klika je super, mám 50 včelstev, nic mě netlačí. Nebo při mých 20 včelstvech to je dobrý, ale ono ani ten malý medomet neslevní, myslíte že mám z toho buhví jaký zisk, za 13 000 Kč i s vrtačkou ? Ne. Jen problémy. Slevit nemůžu.

Je potřeba podporovat vznik právě komerčních provozů už třeba jen pro datace, které se potom budou snad k dispozici nebo spíš proto, že mají větší šanci přežít a být úspěšní. A také je to lepší i na hlídání veterinárních předpisů a věci s tím související.
Nebudou to jednotlivci kteří něco dostanou, ale spíše firmy a sdružení, silnější jedinci. Profil firmy. I tak žádná sláva….Včelařství u nás stojí na slabých, menších včelařích , těch je většina ….staří se odejdou, mladí musí budovat dál. S tím jak roste ekonomika ubývá lidí pracujících v tomto oboru – zemědělství, včelařství, lidé nemají zájem, nemají k tomu vztah. Co třeba vyspělé Německo, proč je největším dovozcem medu ? Chybí komerční provozy, malí včelaři to mají pro svou spotřebu…. a stejně se to děje postupně i u nás.

Vážně věříte tomu, že třeba jednotný evropský úl bude nějak lacinější ? ( doplnění- nemám informace, vím ceny z Rakouska a ještě jsem neporovnal s našimi )
Nebo že medomety budou lacinější ? Jako třeba spotřební zboží v posledních letech v hypermarketech ? To teda nevím. Já to neumím, možná někdo jiný. Úly a ostatní věci potřebné k rozšíření a podpoře včelaření už není moje paleta…..tam ať se vyjádří někdo jiný…

Vodička

Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů z
přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do silných
včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je to
běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.

vojta


> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> rámků a kyselinu mravenčí.

> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat si z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za příčiněno tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A mladí už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký úlový systém na naši kraňku.

Jenže staří včelaři už asi nebudou včelařit tak dlouho, jako mladí, co mají
Internet. Jejich volba délky rámku je tedy pro další vývoj rozhodující a v
tomto smyslu anketa smysl, myslím, má.

vojta

----- Original Message -----
From: Jirka <jhsms/=/volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2003 8:26 PM
Subject: Re: Anketa(2)


> Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
> z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
> nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
> ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
> tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
> už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
> úlový systém na naši kraňku.

To máte určitě pravdu, že mladí včelaří budou včelařit déle než staří, ale proč zavádět další rámkovou míru, když evropa už má vybráno(42cm)-Německo, Slovensko, Maďarsko, Rakousko,Česko.

Každému kdo dělá něco navíc (něco co nemusí) patří poděkovat.

jose

| Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
| z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
| nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
| ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
| tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
| už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
| úlový systém na naši kraňku.
|
|
| avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Co znamenají ta čísla??
jose

| chyba, když se tam píše o &#8222;Bučkovském&#8220; typu karpatských včel
ze
| stanice &#8222;Bučkovo&#8220;. Ruské &#8222;B&#8220; nebylo přeloženo do
| češtiny jako &#8222;V&#8220;. Tedy správně tam má být &#8222;Vučkovský typ
| karpatských včel&#8220; resp. stanice &#8222;Vučkovo&#8220;.
|


avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit Formidolem v
srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol používám
pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To znamená
od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem, kde
je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě, nedávají
do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem a
každý rok fumigací.
Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za jeden
či dva roky!!)
Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i desítky
roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v srpnu)
přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím přiloženého
návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
problém není...
Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10 včelstev.
Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými pokyny!!
Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře, provozních
metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!

Ať nám to bzučí!
jose


| Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů
z
| přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
| většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
silných
| včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
| účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
| aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
| objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je
to
| běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
| česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
|
| vojta
|
|
| > Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
| > rámků a kyselinu mravenčí.
|
| > Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
|



avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Včelařím 4 Km od Humpolce a včelstva mám umístěna ve 2 kočovných vozech, úly nástavkové na rámkovou míru 39/30 a jsou uteplené.
Na podzim loňského roku jsem první přínos melicitózního medu, zjistil začátkem srpna. Jelikož včely zimuji v medníku, tak mé rozhodnutí bylo rychle vytočit med z obou medníků. Jeden medník jsem poté zrušil a do druhého vložil plásty vhodné pro zimování. Následně bylo nasazeno stropní krmítko a začal jsem krmit. Po zkrmení 15 Kg cukru jsem odstranil mřížku a matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi zanešené cukerné zásoby do medníku.

Medovici, kterou včely ještě nanosily, uložily do spodního nástavku(plodiště) a do zadních plástů v medníku. Abych předešel pokálení plástů v plodišti, které byly plné medovice (asi 20Kg), odebral jsem všechny plásty po skončení snůšky a uložil je doma do skříní. Na jaře budou dobré na podněcování.

Příroda se bohužel ke včelám zachovala macešsky a místo aby provedla výběr a zlikvidovala slabé, tak právě zdecimovala ty nejsilnější jedince. První prolet byl u mne až 1.3 a do této doby z 50 včelstev 5 nejsilnějších nepřežilo, i když ještě začátkem února byly v pořádku. Zůstala po nich velká hromada na dně úlu a pokálené plásty i celý úl. Dalších 10 včelstev je slabších a ostatní zatím v pořádku.

Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních, jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají oteplení až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější zákroky.

Zdravím Vás a přeji vše dobré
Fr. Šaněk

A po ořezání pomocí zatavovacího transformátorku na mezistěny nahřát drátek
a voští vypadne a drátek je čistý. Ovšem rámeček podložit, aby mělo kam
vypadnout.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Libor Jarolím [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Thursday, March 06, 2003 12:23 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Jak nevyřezávat voští


Já strkám celé rámky do slunečního tavidla. A nebo, i když je to pracné lze
pořezat voští tak, že drátek nepoškodíš. Hezky podél drátku. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
> mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
> rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Všechno chce asi své. Když jsi pozoroval takový přirozený spad, chtělo to po
vytočení medu asi hned nasadit GABON. Pokud se týká Formidolu, tak je také
dost účinný, ale chce to sledovat co to se včelstvem dělá a odkrývat
odpařovací otvory postupně tak, aby to včely ven nevyhánělo. Jinak u nás už
roky léčíme 2x páskem (fumigací) a v první dekádě prosince aerosolem a
myslím, že máme včelstva vcelku čistá. Podle výsledků není třeba dělat jarní
přeléčení nátěrem plodu ani u jednoho včelstva. Je pravda, že celá léta se u
nás dělá léčení hromadně v jednom dni a dělají to dvě dvojice řádně
vyškolené za přítomnosti včelaře. Jeden aerosolový přístroj nám zakoupil MěÚ
a druhý Zemědělská družstvo. Je pravda, že nemáme mnoho včelstev v
organizaci (266), a 31 registrovaných a zvládá se to výborně. Podle toho jak
sleduji konferenci, tak je v léčení hodně lidové tvořivosti. U nás se to
provádí přesně podle předpisu a není s tím žádný problém a především je
pořád dost ochotných udělat něco navíc pro druhé. Asi jsme ještě ze staré
školy a držíme se toho co je dáno a psáno.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
Sent: Saturday, March 08, 2003 9:51 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů z
přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do silných
včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je to
běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.

vojta


> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> rámků a kyselinu mravenčí.

> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Konecne zacala fungovat aj stranka SZV na tejto adrese
http://web.stonline.sk/szv-vcelari/

v rubrike Oznamy je aj presne znenie vynosu podohospodarstva o dataciach
na rok 2003



Laco S.

> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
(zásadně

Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
upozorňoval (odvětrávání).
Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
není dokonalé.

Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
není účinné.
Víte o tom náhodou někdo něco víc?
Eman

P.S.
Narazil jsem na pěknou stránku
http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm

Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
neslyšel. Co to je za čistec?

Taky jsem si vyžádal příspěvek od p. Rouska, děkuji za něj. Možná by
nebylo od věci příspěvek i Emanovy poznámky zveřejnit, aby všichni
věděli, o co jde.

Po vzoru Jaroslava Vodičky jsem si dodal odvahu a tady je můj pohled
jako typického víkendového hobby včelaře s +- 5 včelstvy (arci
založený pouze na informacích od p. Rouska, nebyl jsem na aktivu):

- pokud někdo v EU umí získat grant, tak to půjde i u nás (jinými
slovy, v Čechách se vždycky umí najít skulina v předpisech...). Pokud
se ČSV bystře nechopí úlohy té spojené skupiny podnikatelů (a z toho
by pak mohli mít užitek i malovčelaři), tak se nepochybně spojí
komerční včelaři, třeba po vzoru Německa.

- Vstupy do včelstev se nezvýší nijak skokově. Cukr už teď je držen
administrativně vysoko a to ostatní jsou z hlediska včelaře dlouhodobé
záležitosti (nebudu rázem měnit všechno zařízení po vstupu do EU).
Cena medu taky nevyskočí najednou. Časem se to asi ustálí na úrovni
sousedních zemí. Neví někdo, jak prožívali vstup do EU včelaři v
Rakousku před pár lety? To by mohlo být inspirativní.

Zdravím
Ivan

Kyselina stavelova neni oznacena za neucinou, nybrz za komplikovanou latkou
z hlediska jeji aplikace (fyzikalni a chemicka forma). V soucasne dobe se
zkouseji ruzne formy aplikace v Dole.

Zdravi, Tonda Pridal

> Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
> není účinné.
> Víte o tom náhodou někdo něco víc?

Nástavkový úl je bezesporu moderním úlem,idealním svým servisem prostoru-k rozvoji-silných včelstev.k ukládání zásob,i v produktivitě práce.
Velký a snadný výnos,splněné požadavky na docílení silného včelstva nepřipouští žádné pochybnosti o správnosti technologie.

Nestoři včelařství stanovili Langstrothuv úl za konečnou ve vývoji.
Velké plýtvání energie včelstva vyžaduje větší snůškové nároky na krajinu,než je u včelstva které žije úsporně.
Včelaři,kdy včelstva přinášejí málo uvažují:
O nevhodnosti velkého úlu,silného včelstva,o minimalizaci-Brenner.

Dlouhá rámková míra v Langstrothova úlu je neuvědomující se spolupůsobení ležanového a nástavkového principu.
Nástavková vertikalní cesta má přednost ve zhromaždovacím období,horizontalní ležanová cesta v ostatních období.
Spolupůsobením obou dvou principů je snadno vybudováno maximalně silné včelstvo které pak i s případným nedodržováním přírodních zákonů nenachází žádné obtíže a navenek je vše v pohodě /za cenu zvýšené spotřeby/.

Včelaři kteří uvažují o změně...
raději uvažovat o rozšíření ležanového vlivu ve vertikalním prostoru nastavkového úlu /v období mimo snůšku/.
Klimatickým zastíněním medníku,vytvořit v plodišti vhodnější klimatické podmínky než jsou v horní části úlu v medníku.Vytvořené prostředí v plodišti ovlivní nepouživání mateří mřížky.

náčrt plebejské včelařské technologie -konference č.1696

vše v dobrém franta


členem pracovní společnosti může být pouze člen čSV.....?

Na Hradecku a Pardubicku melecitoza skoro nikde nebyla, vcelari
vyzimovali vesmes dobre. V Křižanovicích u Nasavrk bylo melecitozy
moc, hodne vcelaru ma uhyny a jeste vic pokalenych vnejsich sten ulu,
celkovy uhyn nedokazu odhadnout, bude to diky nosematoze jeste aspon
1.5 mesice narustat. Ja osobne jsem vymetl jeden oddelek ze 63
vcelstev, ktery byl pozdni snuskou prilis zeslably.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Předplaťte si na šest měsíců jeden z Tarifů nové generace a získáte volání
o víkendech v síti Oskar zdarma! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=44763%26url=http://www.oskarmobil.cz

Zdravím!
Rojivost, resp. sklon k tiché výměně matek jsou podle mne dvě základní navzájem se
doplňující strategie přežití včelstev. Obě jsou hluboce geneticky zakódovány. Vtip je v
tom, že v letech tučných jsou úspěšnější včelstva, která riskují, hodně plodují a rojí
se, v letech hubených nemají šanci, přežijí jen včelstva s úsporným konzervativním
chováním (nerojivá, se sklonem k tiché výměně). Zvýšená rojivost včelstev chovaných
člověkem byla v době nedávno minulé dána tím, jak člověk svá včelstva rozmnožoval a také
tím, že o roje pečoval (krmil). Dnes, kdy se skoro všichni naučili množit včelstva
dělením, je rojivost přirozeně na ústupu.

Mohu-li si trochu zafilozofovat :)))):
To co platí o včelách, platí i u statních zvířat a přirozeně i u člověka. Rojivost - to je
u člověka ochota riskovat, podnikat, hrát. Analogií "tiché výměny" je pak konzervativní
úsporné chování. Vždycky mne v této souvislosti napadá "genetický pokus" oddělení hráčů
od konzervativců, provedený nedávno na lidské populaci. Mám na mysli americkou společnost,
která je složená téměř výhradně z lidí s hráčskými sklony, ochotnými odejít do neznáma,
často zcela bez peněz či znalosti jazyka. Američané jsou vlastně "ulétlé roje" včel
plodařek :)). V Evropě pak zůstali lakomí "skotové", schopní přežít i v nejskromnějších
podmínkách. To, že spotřeba surovin i energie na hlavu je v USA mnohem vyšší než v Evropě
opravdu není náhoda!

Krásně je rozdíl vidět i na irácké krizi: válka je riziko, které se může, ale také nemusí
vyplatit. Američané do toho po hlavě jdou, mají to v genech, Evropané jsou naopak
zdrženliví. Tím nechci hodnotit, který způsob je lepší - je to úplně stejné jako u včel -
která strategie je lepší se neví dopředu! Jednou vyjde to, podruhé ono.

Mějte se a přeji málo rojů!
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Václav Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 2:42 AM
Subject: Dvě matky.


> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil
> jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem
> měl jedny.

Myslím, že další dva účastníci konference na to odpověděli.
I k tomu je konference dobrá, abychom si vyměňovali nárory...
Ti kdo do ankety poslali údaje, mimochodem - díky za ně, zajisté byli na
takový malý průzkum zvědavi. Jistěže nejde o reprezentativní vzorek
hlasujícíh, ale i tak to určitou informaci dává. K tabulkám s výsledky
ankety (součty) na webu umístím i grafické vyjádření.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jirka" <jhsms/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2003 8:26 PM
Subject: Re: Anketa(2)


> Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
> z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
> nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
> ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
> tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
> už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
> úlový systém na naši kraňku.

To byly uvozovky, system je neřijal a zapsal je kódem. Kvůli lepší
čitelnosti posílám příspěvek znovu, raději bez uvozovek:

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene
VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být
VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem
mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60
km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských
překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského
pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde
na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba,
když se tam píše o Bučkovském typu karpatských včel ze stanice Bučkovo.
Ruské B nebylo přeloženo do češtiny jako V. Tedy správně tam má být
Vučkovský typ karpatských včel resp. stanice Vučkovo.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách,
přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již
třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku
V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí
přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili
se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR
a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu
není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky
druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) –
ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i
malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného
typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák


----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2003 1:08 PM
Subject: Re: Vučko - dotaz


> Co znamenají ta čísla??
> jose
>
> | chyba, když se tam píše o &#8222;Bučkovském&#8220; typu karpatských včel
> ze
> | stanice &#8222;Bučkovo&#8220;. Ruské &#8222;B&#8220; nebylo přeloženo do
> | češtiny jako &#8222;V&#8220;. Tedy správně tam má být &#8222;Vučkovský
typ
> | karpatských včel&#8220; resp. stanice &#8222;Vučkovo&#8220;.

ČISTEC, Stachis L: Jsou to byliny až polokeře nízkého vzrůstu Rod Stachis
zahrnuje asi 30 druhů rostoucích pocelém světě mimo Austrálii v teplém pásmu
na vápenitých půdách Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 10, 2003 6:51 AM
Subject: Re: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


> > Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
> Formidolem v
> > srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
> používám
> > pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
> (zásadně
>
> Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
> upozorňoval (odvětrávání).
> Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
> není dokonalé.
>
> Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
> není účinné.
> Víte o tom náhodou někdo něco víc?
> Eman
>
> P.S.
> Narazil jsem na pěknou stránku
> http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
> http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm
>
> Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
> neslyšel. Co to je za čistec?
>
>

Zatím jsem dnes vysypal dvoje včelstva z 16. Jelikož mám zatím zbírku úlů na
rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že nejlépe si po letošní zimě s
cementovým medem vedou včeltva v nových tenkostěnných úlech a pak v
budečákcích, Nejhůře dopadly v Univerzálu a divte se v čtvercovém tachováku.
V moravských univ. to není tak zlé i když vylétli teprve až dnes a ještě
nezačali plodovat.
----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2003 1:04 PM
Subject: Velký úhyn včelstev


Včelařím 4 Km od Humpolce a včelstva mám umístěna ve 2 kočovných vozech, úly
nástavkové na rámkovou míru 39/30 a jsou uteplené.
Na podzim loňského roku jsem první přínos melicitózního medu, zjistil
začátkem srpna. Jelikož včely zimuji v medníku, tak mé rozhodnutí bylo
rychle vytočit med z obou medníků. Jeden medník jsem poté zrušil a do
druhého vložil plásty vhodné pro zimování. Následně bylo nasazeno stropní
krmítko a začal jsem krmit. Po zkrmení 15 Kg cukru jsem odstranil mřížku a
matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi
zanešené cukerné zásoby do medníku.

Medovici, kterou včely ještě nanosily, uložily do spodního
nástavku(plodiště) a do zadních plástů v medníku. Abych předešel pokálení
plástů v plodišti, které byly plné medovice (asi 20Kg), odebral jsem
všechny plásty po skončení snůšky a uložil je doma do skříní. Na jaře budou
dobré na podněcování.

Příroda se bohužel ke včelám zachovala macešsky a místo aby provedla výběr
a zlikvidovala slabé, tak právě zdecimovala ty nejsilnější jedince. První
prolet byl u mne až 1.3 a do této doby z 50 včelstev 5 nejsilnějších
nepřežilo, i když ještě začátkem února byly v pořádku. Zůstala po nich velká
hromada na dně úlu a pokálené plásty i celý úl. Dalších 10 včelstev je
slabších a ostatní zatím v pořádku.

Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že
někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních,
jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají oteplení
až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější
zákroky.

Zdravím Vás a přeji vše dobré
Fr. Šaněk

U nás roste Čistců několik druhů, některé jsou vytrvalé, některé dvouleté,
vysoké od 10 do asi 110 cm. Lodyha i listy jsou jakoby sametové a ochmířené.
Kvetou téměř všechny načervenale s květy podobnými jako hluchavka, která
kvete bíle a kvetou podle druhů od konce května až asi do září.(Čistec
lesní, Čistec bahení, Čistec alpský, Čistec německý, Čistec přímý, Čistec
roční). Jak vidíš, je jich skutečně hodně a protože patří mezi
hluchavkovité, tak i ten květ je hluchavce podobný.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Monday, March 10, 2003 6:52 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
(zásadně

Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
upozorňoval (odvětrávání).
Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
není dokonalé.

Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
není účinné.
Víte o tom náhodou někdo něco víc?
Eman

P.S.
Narazil jsem na pěknou stránku
http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm

Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
neslyšel. Co to je za čistec?

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Vysířil jsem 1 včelstvo z 15. Rámková míra 39x24,
uteplené palubkové nástavky, studená stavba
celozasíťované dno, ovšem bez oček! A v tom vidím
zásadní chybu, neboť
všechna ostatní včelstva na této rámkové míře ve
stejném typu úlu očka mají a jsou v pohodě.

Jinak blahořečím tenkostěnným úlům, které mám na
rámkové
míře 39x24 i 44,8x18,5.

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: Menšík Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
Datum: pondělí, 10. března 2003 v 9:19 odp.
Předmět: Re: Velký úhyn včelstev

> Zatím jsem dnes vysypal dvoje včelstva z 16.
> Jelikož mám zatím zbírku úlů na
> rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že
> nejlépe si po letošní zimě s
> cementovým medem vedou včeltva v nových
> tenkostěnných úlech a pak v
> budečákcích, Nejhůře dopadly v Univerzálu a
> divte se v čtvercovém tachováku.
> V moravských univ. to není tak zlé i když
> vylétli teprve až dnes a ještě
> nezačali plodovat.

zdravim

Vcelstva som zuzoval v sobotu cez obed. Bolo asi 10°C. Zistil som ze
najlepsie prezimovali vcelstva v najmenej uteplenych cechoslovakoch, ktore
mali zadne okienka takmer bez uteplenia a to bali u nas mrazy aj -25stupnov.
Budecaky tak zhruba na 7-8 ramikoch. Straty chvalabohu neboli.

Na koniec tohto tyzdna hlasia dokonca aj mrazy.

Pista


>
> Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že
> někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních,
> jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají
oteplení
> až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější
> zákroky.
>
> Zdravím Vás a přeji vše dobré
> Fr. Šaněk
>
>
>

Omlouvám se, opět cosi inzeruji...

Byl jsem se podívat na pozůstalost po včelaři, celkem nic zajímavého... Úly
(asi) Lesany na 39*24, ale celkem zachovalý medomet na tři rámky. Já sám o
něj zájem nemám, ale pokud by někdo chtěl, můžu zprostředkovat kontakt...
Jedná se o vesnici nedaleko Blanska.

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj! - opět jeden dotaz...

Stavím (předělávám) vůz a nemám s kočováním takřka žádné zkušenosti. Rád
bych se proto optal zkušených kočovníků, zda-li je možné shrnou zejména
právní stránku věci do pár řádků, případně odkázat na nějakou dostupnou (!)
literaturu?
Jak je to s veterinárním povolením pokud se kočuje v rámci ZO, v rámci
okresu a za hranice okresu?
Máte vůz pojištěný? Já se ptal u "Hasičů", ale bylo mi řečeno, že "co je na
kolečkách" nelze pojistit?!

Díky za odpovědi a ať nám to lítá... :)

jose


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

Vazeny priteli,

souhlasim s Vasim nazorem, ze leceni Formidolem v srpnu v podmetu - pri
vysokem podmetu - je neucinne a Formidolem by se melo zacit lecit jiz
pri vysim spadu roztocu varoa, to je od zacatku cervna do poloviny
cervence. O tom svedci i prispevek pritele Protivinskeho z 8.3.2003.
Z letaku na Formidol jsem se docetl, ze pri vysokem podmetu je nutne Formidol
vlozit nad plod - mezi plodiste a mednik - otvory smerujici do plodiste a
Fomidolovou desku podlozit tak, aby otvory nelezely primo na hornich louckach ramku.
Proto me zajima jak desku Formidolu do vcelstev vkladate. Ja mam nastavkove
uly a mezi nastavky mam 6 mm.
Hlavni lecbu jak uvadeite, provadite ob rok Gabonem a kazdy rok
fumigaci. S tim plne souhlasim. Mam však dotaz. Kde ziskavate kazdym druhym rokem
Gabon. Informoval jsem se u naseho nakazoveho referenta a ten me
sdelil, ze Gabon muze ZO nakoupit se souhlasem veteriny a ta da
souhlas az tehdy, kdyz pres polovina stanovist vcelstev ZO
musi se na jare lecit. To je Gabon nemuze kopit jednotlivy včelař, ktery jiz v lete
zjisti velky spad brouku varoa a formidol se ukaze jako neucinny.

Dekuji za radu a odpoved

Jarda mailto:valsora/=/email.cz


JŠ> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit Formidolem v
JŠ> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol používám
JŠ> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
JŠ> nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To znamená
JŠ> od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem, kde
JŠ> je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě, nedávají
JŠ> do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem a
JŠ> každý rok fumigací.
JŠ> Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za jeden
JŠ> či dva roky!!)
JŠ> Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i desítky
JŠ> roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v srpnu)
JŠ> přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím přiloženého
JŠ> návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
JŠ> problém není...
JŠ> Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10 včelstev.
JŠ> Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
JŠ> Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými pokyny!!
JŠ> Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře, provozních
JŠ> metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!

JŠ> Ať nám to bzučí!
JŠ> jose


JŠ> | Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů
JŠ> z
JŠ> | přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
JŠ> | většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
JŠ> silných
JŠ> | včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
JŠ> | účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
JŠ> | aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
JŠ> | objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je
JŠ> to
JŠ> | běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
JŠ> | česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
JŠ> |
JŠ> | vojta
JŠ> |
JŠ> |
| >> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
| >> rámků a kyselinu mravenčí.
JŠ> |
| >> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
JŠ> |



JŠ> avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Po porazu vcelina vcelarim zatim jen ve trech ulech na volne plose v
Optimalech., Vloni jsem presel na 42x30 cm dole a nad tim NN optimalu.
Teprve nad tim mednik NN. Byl jsem tak pilny ze jsem do konce srpna
zakrmil. Ale potom zacaly 10 dni nosit. Kdyz jsem to kolem 15 zari zjistil
bylo pozde. Vytocit vsechno nebo ne. Nechal jsem to osudu. Jedno vcelstvo ,
to nesilnejsi, na tom bylo tak kriticky, ze pri 3 st. pred mesicem
vyletovalo a hodne hynulo na snehu. Pokaleny snih, pred ulem, cesno i
celni strana ulu. Podle zaznamu o pocasi 3 mesice nebylo kolem 10 st. nad.
t.j. bez proletu a to je moc dlouho.Toto pondeli 10,.3..byl znacny prolet
pri 11 st. a slunicku Ale jiz 14 dni pred tim mensi pri 6 st ve stinu...a
vracely se-.Tedy asi v nouzi nekřehnou pri 6 st, jak se uvadi. Vcera jsem
rozdelal pri 12 st.uly. Vypada to, ze prezimovaly vsechny, ploduji, zasob
hodne a cekam co to za mesic udela s tim nejsilnejsim vcestvem s pokalenym
celem, uvnitr to nevypada tak katastrofalne.V podmetu u neho behem zimy asi
4000 mrtvych vcel. Zdravi Jarka

Reaguji na prispevky ohledne aplikace kys. mravenci. V poslednich 10 letech
jsem ji aplikoval osmkrat a z toho dvakrat bez uspechu. V techto pripadech
vál asi 3 dny vitr proti cesnum. Vcelarim na Optimalech, ocka otevrena az na
posledni nahore, dole otevrené cesno 2 x 42 cm. V obou pripadech stacila
kysenina uspesne vyvetrat. Myslim, ze se uvadi, ze aplikace ma byt na
hranici ..t.j., aby vcely jeste vydrzely a roztoci ne. V neplepsim pripade
to bylo slyset. Vcelstva pri vlozeni jen zahucela ale po nekololika minutach
se zklidnila. Na podlozce jen nekolik mrtvych mladusek neb kukel. Vloni jsem
presel na R.M. 42 X 30 A CEKAM , JAK SE OSVEDCI. Nad tim jeste nn, teprve
nahore mednik nn.Mozna,ze pro dosazeni hranice ucinnosti koncetrace by byla
aplikace shora lepsi, jak nekdo pisete.Nebo udelat takove opetreni, aby to
rychle nevyetralo. V 6 pripdaech byl spad v desitkach az stovkach roztocu,
odhaduje se ,ze spadne asi polovina. Zdravi Jarka

Zajímal by mě váš názor na význam jarního krmení. Výhody, nevýhody,
zkušenosti.
Já jsem to zatím nedělal, ale nevím se na to dívat. Informace mám zatím
rozporné.
Pokud by jediná nevýhoda byla cena cukru a práce s tím, pak by se o tom
dalo uvažovat.
Eman

Když jsem začínal, hned první sezónu na jaře jsem měl podle literatury a sesbíraných rad snahu podněcovat, ale buď jsem to dělal blbě, nebo v nevhodnou dobu, ale včely nejevily zájem. Tak jsem s tím skončil. Mám osobní zkušenost, že když se řádně zakrmí na podzim (já dávám 15 kg na včelstvo - dva nástavky 39*24), není potřeba na jaře podněcovat. Při jarní prohlídce mají ještě dost zásob do první snůšky. Takže jim nanejvýš nějaký ten zavíčkovaný rámeček odvíčkuju a strčím k plodišti.
Pavel

> Jelikož mám zatím zbírku úlů na
> rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že nejlépe si po letošní zimě s
> cementovým medem vedou včeltva v nových tenkostěnných úlech a pak v
> budečákcích,

Mám opačnou zkušenost. :-)

Mám různé úly - všechny nástavkové (39*24) uteplené a neuteplené. (Ve
všech zimováno ve dvou nástavcích.) Naprostá většina pokálených úlů je
tenkostěnných. Nástavky palubkové s uteplením bez oček jsou (až na
jednu výjimku) čisté.

J. P. Baudiš

zaujimavy pokus s jarnym podnecovanim opisal P.Silný v knihe "Abeceda
včelára".
Podnecovanie má zmysel pokial chceme vyuzit skoru jarnu znasku - repka.
Pri malom pocte vcelstiev je najlepsie podavat denne teply roztok 1:1 -
0,5L do krmitka. Takto je moznee aj slabsie vcelstva doviest do znaskovej
kondicie na repku / samozrejme pri dostatocnom rozsirovani priestoru atd /.
Pri vacsom mnozstve vcelstiev je lepsie roztok 1:4 do externeho napajadla.

Matej


Zajímal by mě váš názor na význam jarního krmení. Výhody, nevýhody,
zkušenosti.
Já jsem to zatím nedělal, ale nevím se na to dívat. Informace mám zatím
rozporné.
Pokud by jediná nevýhoda byla cena cukru a práce s tím, pak by se o tom
dalo uvažovat.
Eman

Letos přezimování díky pozdní snůšce medov. medu dopadlo velmi špatně. U mne oproti minulému roku, kdy byly ztráty kolem 2% se letos pohybují kolem 40% a možná i více. Vše jsem řádně konzultoval s okresní veterinární službou. Nedá se nic dělat musíme včelky opět namnožit.

Pokud mi budete chtít zanechat nějaký ten příspěvek (pro naši laickou veřejnost a včelaře) na včelařské stránky http://vcela.unas.cz prosím pište na milda.mh/=/email.cz

Předem děkuji za Vaše názory.

S pozdravem a hodně zdravých včeliček přeje Milda.

omlouvám, se, zkouška spojení... :)


avast! (VPS 12.3.2003): zprava neobsahuje virus

O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
(kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).

Formidol v podmetu zkrátka nezajistí potřebnou koncentraci par kyseliny v
úlu větším než 2 vysoké nástavky (přepočteno). Vkládání mezi nástavky je už
zase pracné a časově náročné (nástavek každého úlu se musí 3x zvedat!!!).
Naproti tomu aplikátory upevněné do rámku se pouze vloží a vyndají a stačí k
tomu nadzvednout víko.

Vše dobré! vojta


----- Original Message -----
From: Hykel Jaroslav <valsora/=/email.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 12, 2003 9:17 AM
Subject: Re[2]: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


>
> Vazeny priteli,
>
> souhlasim s Vasim nazorem, ze leceni Formidolem v srpnu v podmetu - pri
> vysokem podmetu - je neucinne a Formidolem by se melo zacit lecit jiz
> pri vysim spadu roztocu varoa, to je od zacatku cervna do poloviny
> cervence. O tom svedci i prispevek pritele Protivinskeho z 8.3.2003.
> Z letaku na Formidol jsem se docetl, ze pri vysokem podmetu je nutne
Formidol
> vlozit nad plod - mezi plodiste a mednik - otvory smerujici do plodiste a
> Fomidolovou desku podlozit tak, aby otvory nelezely primo na hornich
louckach ramku.
> Proto me zajima jak desku Formidolu do vcelstev vkladate. Ja mam
nastavkove
> uly a mezi nastavky mam 6 mm.
> Hlavni lecbu jak uvadeite, provadite ob rok Gabonem a kazdy rok
> fumigaci. S tim plne souhlasim. Mam však dotaz. Kde ziskavate kazdym
druhym rokem
> Gabon. Informoval jsem se u naseho nakazoveho referenta a ten me
> sdelil, ze Gabon muze ZO nakoupit se souhlasem veteriny a ta da
> souhlas az tehdy, kdyz pres polovina stanovist vcelstev ZO
> musi se na jare lecit. To je Gabon nemuze kopit jednotlivy včelař, ktery
jiz v lete
> zjisti velky spad brouku varoa a formidol se ukaze jako neucinny.
>
> Dekuji za radu a odpoved
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> JŠ> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> JŠ> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> JŠ> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
> JŠ> nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To
znamená
> JŠ> od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem,
kde
> JŠ> je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě,
nedávají
> JŠ> do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem
a
> JŠ> každý rok fumigací.
> JŠ> Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za
jeden
> JŠ> či dva roky!!)
> JŠ> Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i
desítky
> JŠ> roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v
srpnu)
> JŠ> přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím
přiloženého
> JŠ> návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
> JŠ> problém není...
> JŠ> Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10
včelstev.
> JŠ> Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
> JŠ> Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými
pokyny!!
> JŠ> Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře,
provozních
> JŠ> metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!
>
> JŠ> Ať nám to bzučí!
> JŠ> jose
>
>
> JŠ> | Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství
roztočů
> JŠ> z
> JŠ> | přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a
přesto
> JŠ> | většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
> JŠ> silných
> JŠ> | včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se
shodují, že
> JŠ> | účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
> JŠ> | aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
> JŠ> | objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem,
jak je
> JŠ> to
> JŠ> | běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy
před
> JŠ> | česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
> JŠ> |
> JŠ> | vojta
> JŠ> |
> JŠ> |
> | >> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> | >> rámků a kyselinu mravenčí.
> JŠ> |
> | >> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
> JŠ> |
>
>
>
> JŠ> avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus
>

Ahoj všichni!
Na Formidol je v srpnu zkrátka pozdě. :)
Nejde o to, zda je to neúčinné (určitě to účiné je), ale pokud by
došlo ke
ztrátě matky už to může být problém. A jako podpůrnou léčbu Formidol
aplikuji tehdy, když nelze použít nic jiného... (vše jen mé názory,
nic
nevnucuji!! :)) )

> O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
> Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
> (kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).
>


No jo... Mých dvacet úlů není taková zátěž... Pokud má někdo mnohem
víc,
může to být problém. Pokud existuje něco pro rychlou aplikaci, proč
ne?

> Formidol v podmetu zkrátka nezajistí potřebnou koncentraci par kyseliny v
> úlu větším než 2 vysoké nástavky (přepočteno). Vkládání mezi nástavky je
už
> zase pracné a časově náročné (nástavek každého úlu se musí 3x zvedat!!!).
> Naproti tomu aplikátory upevněné do rámku se pouze vloží a vyndají a stačí
k
> tomu nadzvednout víko.

Mějte se krásně!
jose


______________________________________________________________________
Reklama:
Zahraj si online hry a vyhraj Nokia 3650 a dalších 99 cen. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43806%26url=http://www.razdva.cz/~seznam

Formidol je dobre a ucinne liecivo, v case ked sa neda nič ine pouzit. V
case po agatovej znaske okolo zac juna / 2 - 10.6 / dokaze na jedno
osetrenie znizit pocetnost kliestika az o 50% o odstranit pripadne
zvapenatenie. O tom kam sa ma vkladat je zbytocne polemizovat - navod to
udava velmi presne.
Formidol vsak nie je vseliek, je len sucastou komplexneho osetrenia, ktore
zahrna dalej letne osetrenie Gabonom / 10.7 - 31.8 / a jesenne zadymenie -
3x, v pripade potreby aerosol.

P.S. Kazde liecenie sa musi urobit v presnom agrotechnickom termine, inak
je zbytocne.
Ak nam je zatazko dvihat 3x nastavky hoci je to potrebne, tak treba alebo
zabezpecit pomocnika, alebo odlahcit nastavky.

Matej

O jaké neúčinnosti srpnového léčení to, prosím, všichni píšete?
Ve svém příspěvku jsem jasně napsal, že první léčení jsem dělal v červenci
(kolem 15.) a druhé v srpnu (5.-8.).

Mam urobene nastavky 194mm ,kde ma byt spravne otvor /okcko/v prostrietku alebo je to jedno.

Různé návody udávají střed očka v 1/3 výšky z dola až 1/2 výšky z dola,
měřeno od spodní hrany nástavku.
Vybrání na úchyty je výše než očko. Tak ať Ti to tam vejde. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Mam urobene nastavky 194mm ,kde ma byt spravne otvor /okcko/v prostrietku
> alebo je to jedno.

ZO ČSV Stará Bělá
pořádá v sobotu 22.3.2003 ve 14:00 hodin v Sokolovně (boční vchod) ve Staré
Bělé přednášku na téma Genetika ve včelařství.
Přednášet bude Ing. Květoslav Čermák, CSc (VÚVč Dol, pokusný včelín Zubří)
zve výbor ZO ČSV Stará Bělá

Libor Jarolím
Stará Bělá

je to jedno, ale ked ti vcely budu zimovat vpravo a ocko bude vlavo tak im
moc nepomoze.

Matej

... ale i v takové situaci to ocko bude pri prurezu asi 5 cm2 (prumer 2,5
cm) nekolikanássobne uzitecnejsí nez kazdých 5 cm2 dolního cesna. Platí to
tím více, cím dále je zimní chomác nahoru od spodního censa. V zime vcely
nemohou samy aktivne vymenovat v úlu vzduch a to malé ocko (nebo ocka,
jde-li o nekolik nástavku) + cesno dole napomáhá samocinné výmene vzduchu
uvnitr.
K. Cermák

> je to jedno, ale ked ti vcely budu zimovat vpravo a ocko bude vlavo tak im
> moc nepomoze.
>
> Matej

Jeste se mi nestalo, ze by nejaké vcelstvo zimovalo na opacné strane, nez je
ocko.

vojta

> je to jedno, ale ked ti vcely budu zimovat vpravo a ocko bude vlavo tak im
> moc nepomoze.
>
> Matej
>

Zdravím všechny
Chtěl bych se zeptat za kolik,případně kde kupujete rámky nebo přířezy do Langstrothu.Myslím ,že na domácí výrobu je to dost pracné.

predam medzistienky 39x24 cm , 1kg / 150 Sk
Kto zo Slovenska by mal zaujem nech sa ozve ........

Laco S.

pocasie tychto dni urcite nie je este pravym jarnym ,niekde snezi ,fuka
studeny vietor ....
...u mna vcera a najma dnes bola teplota 11 C ,na slniecku urcite viac....a
tak konecne
bol poriadny prelet....zacala kvitnut lieska , a na vcelach sa objavili aj
prve pelove obnozky ..
........sezona zacala.........

prajem vsetkym uspesny start........


Laco S.

Kdyz je ctvercovy nastavek , tak pry neni problem prejit ze studene stavby na teplou a naopak. Dela se to v prubehu roku tedy ?? Myslim jestli treba na zimu je to na teplou stavbu a v lete na studenou ?

Prodám použité úly Čechoslovák r.m. 37x30 bez stříšek za 300 Kč/kus, vhodné jako další nástavek pro nástavkové včelaření. Dále 5,5 kg mezistěn 37x30 za 120 Kč/kg, hustoměr na měření obsahu vody v medu VÚ DOL za 250 Kč, filcové uteplivky, víčka na sklenice plné a s otvory, kruhové česnové uzávěry průměr 50 a 80 cm, oplodňáčky, výkluzy, kleště aj.

Antonín Podhájecký
Mladotice 43
538 43 Třemošnice
tel: 469 690 177 priv.
469 617 236 zam.
737 754 237 mob.

Na zimu je pro vcely nejvyhodnejsi stavba studena, nebo prirozena (ocko je
excentricky u jedne bocnice nastavku). Tepla stavba je pro zimovani
nejrizikovejsi!

Menit stavbu behem roku nema pro vcely zadny vyznam. Jedina vyhoda je pro
vcelare: Kdyz si na leto zmenis stavbu na teplou, budou Te o neco mene bolet
zada.

:-)
vojta


----- Original Message -----
From: Petr <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 17, 2003 6:36 AM
Subject: studena a tepla stavba


> Kdyz je ctvercovy nastavek , tak pry neni problem prejit ze studene stavby
> na teplou a naopak. Dela se to v prubehu roku tedy ?? Myslim jestli treba
> na zimu je to na teplou stavbu a v lete na studenou ?

Nevíte někdo jednoduchou metodu jak se zbavit i několika rejsků v zimujícim včelstu aniž by se včelstvo muselo rozebírat.Ty potvůrky se dostanou i přes mřížku před česnem i znížené česno.Správně by se neměly vůbec zabíjet,protože jsou chráněné zákonem ani nijak trápit.A kdoví,jak by to bylo s náhradou za zničené včelstvo rodinkou rejsků,protože medvěd i rejsek jsou státem chráněni podle zákona stejně.Ale když vám včelstva zničí mědvědi asi by jste uspěli lépe při odškodňování než u rejsků.Správné by bylo je odchytit živé v podmetu a přestěhovat někam,kde by mohli úspěšně přezimovat nebo dozimovat.Díky za rady.

Rejsci jsou na rozdíl od myší hmyzožravci, neničí dílo ani zásoby, u mě většinou jen sbírají mrtvolky v podmetu, takže mě ani nevadí. Nevšiml jsem si, že by v úle zakládali hnízdo. Vadí mě, že roznesou měl mimo podložku, takže v době odběru měli zavírám úly. Myši (spíš myšice a hraboši) mě dělají větší škody. Pokud se prokoušou do úlu, chytám je pastičkami v podmetu. Rejsek se většinou nechytí, neb je mnohem lehčí.

Asi bych zkusil vloľit do včelstva doutnající pásek ( knot ) pouľívaný při
fumigaci. Kouř by měl rejska vyhnat.
Nemyslím, ľe by včelstvu, nějak přímo ąkodil. Z mrtvolek včel pouze vykusuje
měkké části těl, ale zanechává po sobě zápach a černá hovínka velikosti
drobné rýľe. Také jsem nalezl v podmetu mrtvolku rejska ( ale nepoznám, proč
uhynul -snad ho včelky potrestaly za vyruąování ).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> Rejsci jsou na rozdíl od myší hmyzožravci, neničí dílo ani zásoby, u mě
> většinou jen sbírají mrtvolky v podmetu, takže mě ani nevadí. Nevšiml jsem


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

Každý jen tu svou má za jedinou,nejlepší.
Mám na mysli včelařskou metodu.Když se ještě k té metodě přidá úspěch,tak to je vůbec nejlepší.Líbí se mi,jak zde probíhá diskuse o správném umístění oček v nástavkách. Kam vlastně to očko plácnout,aby to bylo supr. Já si myslím,že je to úplně jedno.Stejný názor mám na teplou a studenou stavbu. Snad jen to,že při studené stavbě by mohla být předkomůrka.Výsledek prohlídky.:12 včelstev naprosto v pořádku.Už třináctou sezonu ani jeden úhyn.Vzorek měli:4 roztoči celkem, na 12 včelstev.V úlech naprosté sucho,na podložkách,tak 5 lžic mrtvolek.Nenašel jsem žádného rostoče.Na úlech,ani uvnitř,žádná kapka tekutých výkalů.Jsem moc spokojen.Úly:7*budečák,zimování v medníku na 10 rámečkách,plodiště prázdné a 7* stojany,4patra,35*22 v hořeních dvou patrech,10 a 10 rámků.Výška k podložce 55cm. Česna 1,5 * 26cm,z poloviny ucpané filcem.Tedy asi 13*1,5cm.Otevřena jsou jen u hořeního patra,to je asi 1cm nad spodní loučkou hořeního patra.Některá včelstva mají z každé strany asi 1cm česna ještě zalepena propolisem. Proč to asi dělají? U některých jsou vidět česnem včely.Mřížku na česna nedávám.Ještě jsem nikdy neměl v úlu myš.Asi proto,že česna jsou vysoko nad zemí.Letos mě čeká provést selekci na mírnost a užitkovost.Všechny matky mimo jedné jsou sestry.Ta jedna je jejich matka.Je 3 roky stará,včelstvo je velmi mírné a dává největší užitek.Mám jen strach,aby se nejednalo o plus variantu.Její dcery nepřekonaly užitkovost matky,ale s jejich výkonem jsem spokojen.Všechny je budu letos také měnit.Na polovinu nejhorších použiju znova plod od původní matky a ostatní nechám vyměnit na vlastním plodu.U původní matky budu podporovat trubčinu a u těch méně výkonných ji budu potlačovat,pokud se nerozhodnu vychytávat vhodným spůsobem všechny jejich trubce.

Všem přeji hodně úspěchů.

Zdravim Vas vsechny po hodne dlouhe dobe a mam hned nekolik otazek.

1. Zajima mne dvoumatecne vcelareni a to predevsim, kdy a jak nejvhodneji
spojit vcelstva na jare a je-li mozne spojit matky stejneho stari?

2. Zda-li dvoumatecne vcelstvo ma lepsi a rychlejsi jarni rozvoj nez
vcelstvo s jednou matkou?

3. Kolik nastavku ponechat pro jednotlivou matku u dvoumatecneho zpusobu
vcelareni. (mam langstroth vysky 232 jeden nastavek je stejna plastova
plocha jako 11 ramku 39x24)

4. Delam si delena dna na oplozeni matek pro dva plasty do kazdeho oddeleni
a nejsem si jisty jak mam udelat velke vetraci otvory v kazdem oddelku?
Cesno mam asi 10x50mm velke.

Za Vase zodpovezene nazory a zkusenosti predem dekuji.
S pozdravem Ales

Chtel bych se zeptat kdo v cechach komercne vyrabi uly a kde najdu jeho webovou stranku vcetne ceniku. Snazil jsem se sec mohl ale nejak nemuzu najit vyrobce ktery vyrabi a bezne dodava uly jine miry nez 39x . Nekteri vyrobci mi rekli ze rozmer jiny nez 39 je atypicky a ze bych na nej musel dlouho cekat. V jednom obchode mi odpovedeli to same. (pripada mi to jako sex vsichni o tom mluvi ale nikdo to nedela nu coz objedal jsem rozmer 39). Co vlastne musim udelat pro to abych se stal clenem ceskeho svazu vcelaru ?

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

2542

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

podívej se na www.n-vcelari.cz tam si snadno výrobce najdeš. M.Kupka

-----Original Message-----
From: Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, March 18, 2003 9:01 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Kdo v cechach vyrabi uly ??


Chtel bych se zeptat kdo v cechach komercne vyrabi uly a kde najdu jeho
webovou stranku vcetne ceniku. Snazil jsem se sec mohl ale nejak nemuzu
najit vyrobce ktery vyrabi a bezne dodava uly jine miry nez 39x . Nekteri
vyrobci mi rekli ze rozmer jiny nez 39 je atypicky a ze bych na nej musel
dlouho cekat. V jednom obchode mi odpovedeli to same. (pripada mi to jako
sex vsichni o tom mluvi ale nikdo to nedela nu coz objedal jsem rozmer 39).
Co vlastne musim udelat pro to abych se stal clenem ceskeho svazu vcelaru
?
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

> Co vlastne musim udelat pro to abych se stal clenem ceskeho
> svazu vcelaru ?

Staci zajit za nekterym vcelarem v okoli, aby ti dal kontakt na jednatele nebo jineho clena vyboru mistni zakladni organizace a s nim uz se domluvis.
Pokud zadne vcelare v okoli neznas, zastav se na mistnim urade, tam o nich musi vedet.
Zdravi Pavel

Zavolej na 224934082. To je ústředí svazu včelařů.
Oni mají seznamy základních organizací a předsedů nebo důvěrníků.
Určítě ti řeknou , kdo je k tobě nejblíž a dají ti telefon na předsedu, nebo
někoho z výboru.

Takhle jsem to udělal já, takže vím, že tahle metoda funguje :o)!
A to jsem ještě v jejich okrsku neměl ani včeličku :o)!

Ať se ti daří
Arne

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2003 9:37 AM
Subject: RE: Kdo v cechach vyrabi uly ??


> Co vlastne musim udelat pro to abych se stal clenem ceskeho
> svazu vcelaru ?

Staci zajit za nekterym vcelarem v okoli, aby ti dal kontakt na jednatele
nebo jineho clena vyboru mistni zakladni organizace a s nim uz se domluvis.
Pokud zadne vcelare v okoli neznas, zastav se na mistnim urade, tam o nich
musi vedet.
Zdravi Pavel

> 1. Zajima mne dvoumatecne vcelareni a to predevsim, kdy a jak nejvhodneji
> spojit vcelstva na jare a je-li mozne spojit matky stejneho stari?
Matky stejného stáří se na tohle (spíše) nepoužívají. Podle literatury (sám
jsem to nezkoušel) si pak včely vybírají tu atraktivnější matku a ta druhá
je nějakým způsobem zanedbávána. Není to běžný stav ve včelstvu a působí
problémy.
Matky různého stáří jsou normální jako u tiché výměny. Jsou po jistou dobu
schopny klást i na stejném plástu a nic se neděje. Pokud matky stejného
stáří najdou díru v mřížce tak se pobijou.
Můj zatím jediný pokus o dvoumatečné včelaření ztroskotal.

> 3. Kolik nastavku ponechat pro jednotlivou matku u dvoumatecneho zpusobu
> vcelareni. (mam langstroth vysky 232 jeden nastavek je stejna plastova
> plocha jako 11 ramku 39x24)
Opět z literatury. včelstvo s jednou matkou doroste do 6 nástavků,
dvoumatečné až do 10 nástavků.
Přepočítat to trojčlenkou podle svých zkušeností na svá včelstva už
zvládneš. :-))))

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

>1. Zajima mne dvoumatecne vcelareni a to predevsim, kdy a jak nejvhodneji spojit vcelstva na jare a je-li mozne spojit matky stejneho stari?
>2. Zda-li dvoumatecne vcelstvo ma lepsi a rychlejsi jarni rozvoj nez vcelstvo s jednou matkou?
>3. Kolik nastavku ponechat pro jednotlivou matku u dvoumatecneho zpusobu vcelareni. (mam langstroth vysky 232 jeden nastavek je stejna plastova plocha jako 11 ramku 39x24)


       Matky stejného stáří lze využívat pro dvoumatečné sestavy, běžně jsem spojoval dva loňské oddělky v jedno dvoumatečné včelstvo. Dvě starší matky jsem však nezkoušel.
       O spojování – jak to dělám já – jsem psal v příspěvku 2498 (Dvoumatečné včelaření) ze 3.3.03 a snímky jsou zmíněny v příspěvku 1850 a 1854 (Prosklené úly).
Koncem února spojuji včelstva v době kdy je pěkné počasí, ale zdůrazňuji – před prvým proletem ! Spodní včelstvo nadstavuji loňským oddělkem, který si musí zvykat na novou polohu bez zalétávání na původní místo.
Pro spodní včelstvo ponechávám 3 nízké nástavky (42x17cm), pak vkládám síť 3x3mm v rámečku přes celý nástavek a nadstavím horní loňský oddělek – dva nástavky. Spodní včelstvo je v tuto dobu obvykle v horním nástavku (při česínku), a pod sebou má mnoho zásob. Nástavek se zásobami přeložím na třetí posici, t.že jsou pod sítí nad spodním plodištěm. Zásoby tak vytváří prvý spojovací článek pro obě včelstva. Při výměně sítě za mřížku, což provedu asi v polovině března je zřejmé propojování obou včelstev na sítu, kde jsou včely oboustranně v kontaktu.
Horní včelstvo – obvykle slabší oddělek je vyhříváno spodním včelstvem, rozvoj je velmi dobrý, domnívám se že si vyrovnávají i potřebné zásoby. Podle mých dosud však pouze tříletých zkušeností je rozvoj lepší než u jednoduchých, včelstva mám zralá do jarní snůšky, obě plodiště obsedají po třech nástavcích.
Pokud máš Aleši plástovou plochu jako u 11x39/24, počítej s tím, že letní podstavování medníkových nástavků ti dá zabrat. Musíš uvažovat (při mém rozměru půdorysu 42x42cm) je šest nástavků plodiště, a pak min. dva nástavky na ukládání a další dva na zrání a zavíčkování, t.je cca 10 nástavků = sloup 180 – 200cm vysoký. Plné horní nástavky cca 30kg je nutno snímat a podstavovat ! To bych viděl jako jediný vážný problém dvoumatečného včelaření pro starší včelaře.

Zdravím a přeji jarní prohlídky bez úhynů - Karásek

Uvadim do provozu napajeci zarizeni. Ma nekdo zkusenost kolik soli se pridavava na 10 l vody?
-----
Zahrajte si nové on-line hry a získejte mobilní telefony Nokia a další věcné ceny. Pro další informace nás navštivte na stránkách http://www.razdva.cz/ .

Vcely mam v Brne (mesto), pomerne intenzivne letaji a nosi pyl.
Jan Kolek
-----
Zahrajte si nové on-line hry a získejte mobilní telefony Nokia a další věcné ceny. Pro další informace nás navštivte na stránkách http://www.razdva.cz/ .

Říká se, že rovná polévková lžíce na 10 l.
Zdraví Pepa Přepechal


----- Původní zpráva -----
Od: tuta/=/raz-dva.cz
Datum: středa, 19. března 2003 v 7:33 dop.

>
> Uvadim do provozu napajeci zarizeni. Ma
> nekdo zkusenost kolik soli se pridavava na
> 10 l vody?
> -----
> Zahrajte si nové on-line hry a získejte
> mobilní telefony Nokia a další věcné ceny.
> Pro další informace nás navštivte na
> stránkách http://www.razdva.cz/ .
>
>

A v jakém prohlížeči vlastně funguje?

Nepodařilo se mi otevřím menu ani v Internet Exploreru 6.0, ani v Opeře
7.1 ani v Mozille 1.2.1

Povedlo se to někomu otevřít ?

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Laco S [mailto:aculeata/=/nextra.sk]
> Sent: Sunday, March 09, 2003 9:42 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: SZV Web
>
>
> Konecne zacala fungovat aj stranka SZV na tejto adrese
> http://web.stonline.sk/szv-vcelari/
>
> v rubrike Oznamy je aj presne znenie vynosu podohospodarstva
> o dataciach na rok 2003
>
>
>
> Laco S.
>

jde to normálně v Exploreru "asi to na hranicích prověřovali"
zdraví M.Kupka


----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Wednesday, March 19, 2003 8:26 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: SZV Web


A v jakém prohlížeči vlastně funguje?

Nepodařilo se mi otevřím menu ani v Internet Exploreru 6.0, ani v Opeře
7.1 ani v Mozille 1.2.1

Povedlo se to někomu otevřít ?

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Laco S [mailto:aculeata/=/nextra.sk]
> Sent: Sunday, March 09, 2003 9:42 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: SZV Web
>
>
> Konecne zacala fungovat aj stranka SZV na tejto adrese
> http://web.stonline.sk/szv-vcelari/
>
> v rubrike Oznamy je aj presne znenie vynosu podohospodarstva
> o dataciach na rok 2003
>
>
>
> Laco S.
>
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

> >
> > Konecne zacala fungovat aj stranka SZV na tejto adrese
> > http://web.stonline.sk/szv-vcelari/
> >
> > v rubrike Oznamy je aj presne znenie vynosu podohospodarstva
> > o dataciach na rok 2003
Obdobný problém je u väčšiny účastníkov webovej stránky. Problem je v tom,
že nevieme akým prehliadačom ho máme nastaviť- nakonfigurovať. Týn pádom sa
sa navigačné menu na ľavej strane nedá prečítať. Obratil som sa na e-mailovú
adresu SZV o podanie informácie.
Gabriel Komínek

Na 10L vody ide 50g kuchynskej soli.

Matej

Pozrite sa na www.bee.cz zaujímavá stránka.
Gabriel Komínek

Ahoj,
před léty jsem řešil podobné problémy. Abych se stal členem svazu, tak jsem
musel mít alespoň jedno včelstvo. Tak jsem si vyrobil jedno fiktivní
včelstvo a bylo to (mohl jsem vstoupit do nejbližšího ZO ČSV), mohl jsem se
stát řádným členem Svazu včelařů a dostávat časopis Včelařství.. Nechtěl
jsem na něj žádné dotace a tak to bylo v pohodě. Teď už mám skutečné
včelstva a tak na to vzpomínám s úsměvem.
Ohledně úlu, zkus se spojit s protivinsky/=/quick.cz , dával nabídku úlu
OPTIMAL (11 rámků 42x17 cm).

Ahoj,
přítel Pavel


----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2003 9:01 AM
Subject: Kdo v cechach vyrabi uly ??


> Chtel bych se zeptat kdo v cechach komercne vyrabi uly a kde najdu jeho
> webovou stranku vcetne ceniku. Snazil jsem se sec mohl ale nejak nemuzu
> najit vyrobce ktery vyrabi a bezne dodava uly jine miry nez 39x .
Nekteri
> vyrobci mi rekli ze rozmer jiny nez 39 je atypicky a ze bych na nej musel
> dlouho cekat. V jednom obchode mi odpovedeli to same. (pripada mi to jako
> sex vsichni o tom mluvi ale nikdo to nedela nu coz objedal jsem rozmer
39).
> Co vlastne musim udelat pro to abych se stal clenem ceskeho svazu vcelaru
> ?
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.463 / Virová báze: 262 - datum vydání: 17.3.2003

Uly vyrabi i firma Břinek a dokonce je i rozvazi po cele republice.
Ma sve stranky, ale nevim presne adresu. Urcite se na ne dostanes
pres Seznam (vyhledavani) a nebo v kazdem vcelarstvi maji inzerat.

Kuba

>
> > Chtel bych se zeptat kdo v cechach komercne vyrabi uly a kde najdu jeho
> > webovou stranku vcetne ceniku. Snazil jsem se sec mohl ale nejak nemuzu
> > najit vyrobce ktery vyrabi a bezne dodava uly jine miry nez 39x .
> Nekteri
> > vyrobci mi rekli ze rozmer jiny nez 39 je atypicky a ze bych na nej musel
> > dlouho cekat. V jednom obchode mi odpovedeli to same. (pripada mi to jako
> > sex vsichni o tom mluvi ale nikdo to nedela nu coz objedal jsem rozmer
> 39).
> > Co vlastne musim udelat pro to abych se stal clenem ceskeho svazu vcelaru
> > ?
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.463 / Virová báze: 262 - datum vydání: 17.3.2003
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Zahraj si online hry a vyhraj Nokia 3650 a dalších 99 cen. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43806%26url=http://www.razdva.cz/~seznam

> Uly vyrabi i firma Břinek a dokonce je i rozvazi po cele republice.
> Ma sve stranky, ale nevim presne adresu. Urcite se na ne dostanes
> pres Seznam (vyhledavani) a nebo v kazdem vcelarstvi maji inzerat.

Na úvodní stránce webu konference www.vcely.or.cz je cesta ke stránce
s mnoha včelařskmi adresami, která je na tomto serveru:

Internetové adresy na některé včelařské stránky:
www.vcely.or.cz/links.htm

(Je tam i Břinek)


J. P. Baudiš

Nabidka Optimalu stale plati
:-)

vojta


> Ohledně úlu, zkus se spojit s protivinsky/=/quick.cz , dával nabídku úlu
> OPTIMAL (11 rámků 42x17 cm).
>
> Ahoj,
> přítel Pavel

Vojto, měl bych na tebe dotaz, ale budu rád, když svojí zkušenost přidá i někdo jiný. Jelikož chci rozšířit počet včelstev, rozhoduji se zda si mám rovnou nechat vyrobit úly jiné rámkové míry (nyní 39). Každý má své pro i proti, Langstroth je sice nejrozšířenější na světě, ale taky se nebudu učit čínsky, jenom proto, že v Číně žije nejvíc lidí, rámky 42 jsou rozšířeny v okolních zemích a u nás je taky hojně zastoupen, ale jak dlouho to tak zůstane, a nebo mam zůstat na 39? A teď se teprve dostávam k dotazu. Proč vyprodáváš Optimal? Neosvědčil se ti? MF

-----Original Message-----
From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
Sent: Thursday, March 20, 2003 8:25 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Kdo v cechach vyrabi uly ??


Nabidka Optimalu stale plati
:-)

vojta


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.463 / Virová báze: 262 - datum vydání: 17.3.2003

Letos po 15 letech používání polystyrénových úlů se mi na zahradě přes zimu usadil párek žlůn. Nadělaly paseku i přez sítě pověšené před úly. Plašil jsem je jak se dalo, ale po 14 dnech sami zmizely. Včera jsem z kůlny vytahoval vozejk a pod ním jsem našel hromádku žlutého peří. Zaúřadovala kočka. Tak to jsem jim nepřál. Měly prostě hlad a moje úly byly pro ně jen malou zábranou před útokem. Celou zimu přikrmuji práky kolem zahrady lojem a slunečnicovými semínky a rád je pozoruji a tak tenhle jejich konec mě nepotěšil.
Jinak včely lýtaj i ty nejmenší oddělky. U nás zimování vypadá dobře.
Honza

To je strašné kolik jsem tam nadělal překlepů. Už nikdy nebudu psát na klávesnici bez brýlí! To přísahám!
Honza

Klidně pyš, mě to neva.
Eman

:>-----Original Message-----
:>From: jan.jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
:>Sent: Friday, March 21, 2003 10:44 AM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: Re: Ptáci a úly
:>
:>
:>To je strašné kolik jsem tam nadělal překlepů. Už nikdy nebudu psát na
:>klávesnici bez brýlí! To přísahám!
:>Honza
:>

Chtěl bych na tento dobrý příspěvek navázat.
Někdy se hovoří o tom, že některý původ (kmen nebo linie) včel má geneticky
danou schopnost obměny matek tichou výměnou. Dokonce snad, že je na tuto
vlastnost vyšlechtěn. Z toho vlastně plyne, že jiné původy včel snad tuto
schopnost nemají. To je ovšem zcela chybné chápání biologie i genetiky včel,
protože schopnost tiché výměny matky má přece každé včelstvo! To, že někdy
se výměna matky uskuteční rojením, příp. odchovem náhradní matky, přece
neznamená, že by včelstvo tuto schopnost nemělo anebo mělo slabě vyvinutou.
Spíš by se místo toho mělo hovořit o sklonu k rojivosti: malý vs. velký.
Pokud je malý (geneticky, vlivem ošetřování, stanoviště a podmínek snůšky
aj.), vymění si včelsvo matku v případě nutnosti (zestárne, onemocní apod.)
samo tedy "tiše". Vždyť i prvoroj se starou matkou si ji bude muset nejspíš
vyměnit "tiše", pokud se s ní příští rok znovu neodrojí.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 10, 2003 4:43 PM
Subject: Re: Dvě matky.


> Zdravím!
> Rojivost, resp. sklon k tiché výměně matek jsou podle mne dvě základní
navzájem se
> doplňující strategie přežití včelstev. Obě jsou hluboce geneticky
zakódovány. Vtip je v
> tom, že v letech tučných jsou úspěšnější včelstva, která riskují, hodně
plodují a rojí
> se, v letech hubených nemají šanci, přežijí jen včelstva s úsporným
konzervativním
> chováním (nerojivá, se sklonem k tiché výměně). Zvýšená rojivost včelstev
chovaných
> člověkem byla v době nedávno minulé dána tím, jak člověk svá včelstva
rozmnožoval a také
> tím, že o roje pečoval (krmil). Dnes, kdy se skoro všichni naučili množit
včelstva
> dělením, je rojivost přirozeně na ústupu.

Tvůj příměr se sjednocováním jazyka je celkem použitelný. Pokulhává jen v
tom, že rozhodující je to, jakou řečí je možné se domluvit na nejvíce
místech světa. Asi nemá smysl zpochybňovat, že je to angličtina.
Vést debaty o tom, zda by to nemohla být spíš francoužština, španělština,
nebo němčina, by byly zcela nesmyslné. Tyto jazyky nepoužívá tolik lidí jako
angličtinu a tím je věc vyřešena.

Stejné je to i s délky rámků a půdorysem nástavků. Proces sjednocování
(hlavně redukce přílišné roztříštěnosti) probíhá stále rychleji a nedá se
zastavit. V našich zemích byl odstartován před 100 lety zavedením míry 39 x
24 cm. Myslím, že v historii českého, moravského a slezského včelařství to
byl do té doby nejvýznamnější krok vpřed. Čas se ovšem nezastavil a
sjednocování pokračuje. Pravděpodobnost, že se celosvětový proces
sjednocování najednou obrátí a bude směřovat k jakési české délce 39 cm je
stejná, jako to, že čeština vytalčí ze světa angličtinu.

Přesto se domnívám, že skok od délky 39 k 44,8 cm je pro (poměrně
konzervativní) české včelaře přece jen příliš velký. Stále více přemýšlím o
cestě německých Zander-včelařů, kteří si ponechali délku rámku 42 cm, ale
dávají je do nástavků kompatibilních s Langstrothem (51,5 x 42,5). Chybějící
2,8 cm na délce nástavku nahradili dvěmi hmatovými lištami 1,4 cm (dvě na
horní a dvě na dolní hraně). To je, podle mého názoru, cesta i pro včelaře v
ČR, SR a v Maďarsku, neboť toto sjednocení půdorysu již umožní velkovýrobu
veškerého úlového příslušenství.

R.m. 39 x 24 již splnila svůj účel a je překonaná. Zejména rozchovem
plodných linií v posledních 20 letech stále více vyvstává potřeba poskytnout
včelám prostorné plodiště s dostatkem místa pro pylové zásoby po okrajích
plodového tělesa, aby včelstvo odchováválo více dlouhověké včely a zimovalo
s menšími riziky.

Jde-li o mě, prodávám část přebytečných úlů, protože jsem musel ze
zdravotních důvodů snížit počet včelstev. Letošní zima mi v tom pomohla
více, než jsem původně plánoval.

Vše dobré!
vojta

p.s.: Aby mě někdo nechytal za slovo: Tím, co jsem tady napsal (stejně tak
tím, co jsem napsal a řekl kdykoli a kdekoli předtím nijak nevylučuji, že
bude-li někdo chtít chovat pár včelstev jako vynikající koníček na r.m. 24 x
13 nebo jí podobné a nebudou mu vadit nevýhody s tím spojené, pak jej
určitě debaty o rozměrech rámků a nástavků nebudou zřejmě vzrušovat a nikdo
nebude mít právo se mu divit. Tato má odpověď je proto určena POUZE těm, kdo
se o proces sjednocování zajímají a nechtějí stát stranou.
Ať to bzučí!



Vojto, měl bych na tebe dotaz, ale budu rád, když svojí zkušenost přidá i
někdo jiný. Jelikož chci rozšířit počet včelstev, rozhoduji se zda si mám
rovnou nechat vyrobit úly jiné rámkové míry (nyní 39). Každý má své pro i
proti, Langstroth je sice nejrozšířenější na světě, ale taky se nebudu učit
čínsky, jenom proto, že v Číně žije nejvíc lidí, rámky 42 jsou rozšířeny v
okolních zemích a u nás je taky hojně zastoupen, ale jak dlouho to tak
zůstane, a nebo mam zůstat na 39? A teď se teprve dostávam k dotazu. Proč
vyprodáváš Optimal? Neosvědčil se ti? MF

----- Original Message -----
From: "Josef Karásek" <jokara/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2003 1:04 AM
Subject: Re: Dvoumatecne vcelareni a ctyrdno


> Matky stejného stáří lze využívat pro dvoumatečné sestavy, běžně
> jsem spojoval dva loňské oddělky v jedno dvoumatečné včelstvo

> Pokud máš Aleši plástovou plochu jako u 11x39/24, počítej s tím, že letní
> podstavování medníkových nástavků ti dá zabrat. > Zdravím a přeji jarní
prohlídky bez úhynů - Karásek
>

Dekuji Vsem za odpoved a jen pro doplneni.
Matky mam vsechny stejne stare (r.2002) a rozhodl jsem se pro sestavu a
technologii pro plodiste 448x232 dva nastavky a 448x159 ctyri nastavky pro
mednik. Nevyhody dvou ramkovych velikosti uz jsem slysel a pristoupil jsem
na ne. Ja osobne si myslim, ze prave pro ty nevyhody a slozitost je tento
zpusob co do kvality produktu tak vyhodny.
1. pri zdravotni prohlidce (ma se provadet 2x do roka) prohlizim 20 plastu a
ne 30-40 jako pri nikonastavkovem vcelareni.
2. nerozebiram mednik pri kontrole vcelstva pro jeho vahu abych ho dostal
dolu. Na velky nastavek nemam vzperacky kurs.
3. obnovu a rozsireni medniku provadim celym nastavkem-setrim si cas v
sezone. A plodiste obnovuji odebranim ramku pro oddelky a nevaham v dobe
snusky odebrat i cely nastavek, vcelstvo si ho bez problemu opet vystavy. A
takovy silny oddelek dokaze postavit do podleti druhy nastavek pod sebou. A
po spojeni oddelku s puvodnim vcelstvem v podleti takhle vymenim matku,
stare dilo necham nahore oddelene mrizkou a po vybehnuti plodu odeberu stare
nastavky vytocim zbytky medu a vsechno to roztavim ve slunecnim tavidle a je
uklizeno. Takze strucne receno posilim vcelstvo plodem a vcelami, 100%
obnova dila, vymenena matka a oddelek ma plno zasob ktere vystaci az do
zimniho krmeni.
4.nedostanou se me plasty z plodiste ve kterych od jara chovalo vcelstvo
plod a sedelo celou zimu a probihalo leceni do medniku. Tim snizuji moznost
rezidui a jinych primesi z kosilek v medu.
Mam za to, ze po vstupu do EU nas budou puvodni clenske clenske staty snazit
se i v tomto smeru praskat za usi. Z vlastnich zkusenosti uz vim ze v EU
neni dulezite v jake kvantite a kvalite vyrabite ale hlavne jak to
vyrabite.

S pozdravem Ales

Neměkněte a 3 cm změnit délku nemá zase tak smysl skoro 6 bude již by
mělo být lepší jen se nebojte změny. M.Kupka

-----Original Message-----
From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
Sent: Saturday, March 22, 2003 12:32 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Kdo v cechach vyrabi uly ??


Tvůj příměr se sjednocováním jazyka je celkem použitelný. Pokulhává jen v
tom, že rozhodující je to, jakou řečí je možné se domluvit na nejvíce
místech světa. Asi nemá smysl zpochybňovat, že je to angličtina.
Vést debaty o tom, zda by to nemohla být spíš francoužština, španělština,
nebo němčina, by byly zcela nesmyslné. Tyto jazyky nepoužívá tolik lidí jako
angličtinu a tím je věc vyřešena.

Stejné je to i s délky rámků a půdorysem nástavků. Proces sjednocování
(hlavně redukce přílišné roztříštěnosti) probíhá stále rychleji a nedá se
zastavit. V našich zemích byl odstartován před 100 lety zavedením míry 39 x
24 cm. Myslím, že v historii českého, moravského a slezského včelařství to
byl do té doby nejvýznamnější krok vpřed. Čas se ovšem nezastavil a
sjednocování pokračuje. Pravděpodobnost, že se celosvětový proces
sjednocování najednou obrátí a bude směřovat k jakési české délce 39 cm je
stejná, jako to, že čeština vytalčí ze světa angličtinu.

Přesto se domnívám, že skok od délky 39 k 44,8 cm je pro (poměrně
konzervativní) české včelaře přece jen příliš velký. Stále více přemýšlím o
cestě německých Zander-včelařů, kteří si ponechali délku rámku 42 cm, ale
dávají je do nástavků kompatibilních s Langstrothem (51,5 x 42,5). Chybějící
2,8 cm na délce nástavku nahradili dvěmi hmatovými lištami 1,4 cm (dvě na
horní a dvě na dolní hraně). To je, podle mého názoru, cesta i pro včelaře v
ČR, SR a v Maďarsku, neboť toto sjednocení půdorysu již umožní velkovýrobu
veškerého úlového příslušenství.

R.m. 39 x 24 již splnila svůj účel a je překonaná. Zejména rozchovem
plodných linií v posledních 20 letech stále více vyvstává potřeba poskytnout
včelám prostorné plodiště s dostatkem místa pro pylové zásoby po okrajích
plodového tělesa, aby včelstvo odchováválo více dlouhověké včely a zimovalo
s menšími riziky.

Jde-li o mě, prodávám část přebytečných úlů, protože jsem musel ze
zdravotních důvodů snížit počet včelstev. Letošní zima mi v tom pomohla
více, než jsem původně plánoval.

Vše dobré!
vojta

p.s.: Aby mě někdo nechytal za slovo: Tím, co jsem tady napsal (stejně tak
tím, co jsem napsal a řekl kdykoli a kdekoli předtím nijak nevylučuji, že
bude-li někdo chtít chovat pár včelstev jako vynikající koníček na r.m. 24 x
13 nebo jí podobné a nebudou mu vadit nevýhody s tím spojené, pak jej
určitě debaty o rozměrech rámků a nástavků nebudou zřejmě vzrušovat a nikdo
nebude mít právo se mu divit. Tato má odpověď je proto určena POUZE těm, kdo
se o proces sjednocování zajímají a nechtějí stát stranou.
Ať to bzučí!



Vojto, měl bych na tebe dotaz, ale budu rád, když svojí zkušenost přidá i
někdo jiný. Jelikož chci rozšířit počet včelstev, rozhoduji se zda si mám
rovnou nechat vyrobit úly jiné rámkové míry (nyní 39). Každý má své pro i
proti, Langstroth je sice nejrozšířenější na světě, ale taky se nebudu učit
čínsky, jenom proto, že v Číně žije nejvíc lidí, rámky 42 jsou rozšířeny v
okolních zemích a u nás je taky hojně zastoupen, ale jak dlouho to tak
zůstane, a nebo mam zůstat na 39? A teď se teprve dostávam k dotazu. Proč
vyprodáváš Optimal? Neosvědčil se ti? MF

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Zdravím!
Zajímalo by mě,jaké máte zkušenosti s léčením nosemy.
F. Mizera

Vážený Příteli,protože chovám matky zabývám se tímto problémem stále a ne vždy na 100% se mi daří.Chovám opravdu silná včelstva./v květnu dělám oddělky v listopadu spojuji/Dbám na dezinfekci úlových prostorů,včasné krmení po vytočení medu a v neposlední řadě dbám na obnovu díla.Velmi důležité je po zimě udělat vzorky na nosemu pod mikroskopem,takto zjištěná včelstva jako pozitivní prohlédnu přendám do vydesinfikovaného úlu a zůžím aby mělo teplo.Možná jsem na něco zapoměl,je možné také použít Fumafilin,ale ten není na trhu v ČR ke koupení.Máš ke mě nějaký dotaz napiš mi na e-mail třeba i tel.číslo zavolám a můžeme si popovídat co tě zajímá. Zdravím Horký

Přátelé,
sháním sklenice na med - 0,7 litru na 1kg medu. Muzete mi někdo poradit kde je možne tyto za rozumnou cenu koupit, popř. kde se vyrábějí a jaké nejmenší množství je nutné odebrat.
Zároveň na tyto sklenice potrebuji víčka, nejlépe šroubovací.

Děkuji Šaněk Fr.

Mam vcelarsky vuz postaven na okraji lesa a tak kazdym rokem zapasim
s rejsy a v poslednich trech letech take s plchy. V tomto roce se mi
v peti pripadech plch prokousal nastavky - sololtova stena a polystyren -
vykousal plasty a vybira si plasty s pylem. Samozrejme rozrusene vcely
uvolnily zimni chomac a vcelstva jem musel odepsat. Vuz okupuji
celorocne. Vzdy si najdou nejakou skulinu nebo si ji sami vykousaji
a dostanou se do vozu. Veskere dosavadni usili se jich zbavit -
ultrazvukove odpuzovace a pod. nemaji zadny ucinek.
Budu vdecny za kazdou radu, ktera povede k uspech plchu se zbavit.

Pokud se tyka rejsku, davam pres zimu pred letac materi mrizku. Ani
tato ochrana neni sto procentni. V mem pripade je to i tim, ze lide
jsou skodolibi a mrizky, nekolikrat za zimu, najdu zhozene na zemi
pred uly. V tom pripade ma rejsek volny pruchod do ulu.

Zdravi
Jarda


K> Nevíte někdo jednoduchou metodu jak se zbavit i několika rejsků v zimujícim
K> včelstu aniž by se včelstvo muselo rozebírat.Ty potvůrky se dostanou i přes
K> mřížku před česnem i znížené česno.Správně by se neměly vůbec
K> zabíjet,protože jsou chráněné zákonem ani nijak trápit.A kdoví,jak by to
K> bylo s náhradou za zničené včelstvo rodinkou rejsků,protože medvěd i rejsek
K> jsou státem chráněni podle zákona stejně.Ale když vám včelstva zničí
K> mědvědi asi by jste uspěli lépe při odškodňování než u rejsků.Správné by
K> bylo je odchytit živé v podmetu a přestěhovat někam,kde by mohli úspěšně
K> přezimovat nebo dozimovat.Díky za rady.

Sklenice odebíráme ze sklárny Dubí u Teplic. Bohužel Ti neřeknu e-mail
adresu, protože ji mám na chalupě kde včelařím. Ale je to AVIRUNION, a.s.,
výrobce obalového skla, Dubí, Ruská 84, telefon: 417 517 111 a nech se
přepojit na odbyt, tam dostaneš veškeré informace. Během týdne jsem měl
katalog výrobků a jsou velmi ochotní. Sklenice 0,720 l se šroubovacím hrdlem
vyjde i s DPH asi na 4,- Kč, alespoň v loňském roce. Domluvíme se vždy 3 a
bereme celou paletu cca 1200 ÷ 1400 lahví podle druhu palety. Jsou velice
ochotní a zasílají to i drahou, nebo autodopravou. Víčka na tyto lahve si
necháváme zasílat z OBALU ROZKOŠ, Jindřichův Hradec ve žluté a hnědé barvě -
umělohmotná s manžetou typ: PP 82 s man. a jedno vyjde asi na 0,92 Kč.
Píšeme si o ně na e-mail: prodejna/=/obal-jh.cz a necháváme si je posílat na
dobírku. Většinou je do týdne po objednání máme.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Frantisek Sanek [mailto:sanek/=/raz-dva.cz]
Sent: Sunday, March 23, 2003 12:07 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Sklenice


Přátelé,
sháním sklenice na med - 0,7 litru na 1kg medu. Muzete mi někdo poradit kde
je možne tyto za rozumnou cenu koupit, popř. kde se vyrábějí a jaké nejmenší
množství je nutné odebrat.
Zároveň na tyto sklenice potrebuji víčka, nejlépe šroubovací.

Děkuji Šaněk Fr.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.462 / Virová báze: 261 - datum vydání: 13.3.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.462 / Virová báze: 261 - datum vydání: 13.3.2003

Pokud si pamatuji ze staré konference, tak bylo řečeno, že FUMAGILIN,
jakožto jediný v současné době dostupný a účinný prostředek je schopna
zajistit každá lékárna pokud se jim řekne,že jej mohou získat od
distributora "PURUS" Blučina. S ním pracují všechny lékárny na jiných
léčivech, takže by dodávka neměla být problém a že lahvička stojí okolo 300
÷ 400,- Kč. Jak jsem si poznamenal, tak předávám, ale zda to ještě platí to
nevím.
Zdraví Honza

Fumafilin,ale ten není na trhu v ČR ke koupení.Máš ke mě nějaký dotaz napiš
mi na e-mail třeba i tel.číslo zavolám a můžeme si popovídat co tě zajímá.
Zdravím Horký
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.462 / Virová báze: 261 - datum vydání: 13.3.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.462 / Virová báze: 261 - datum vydání: 13.3.2003

:> s rejsy a v poslednich trech letech take s plchy. V tomto roce se mi

Jak jsi zjistil, že to byli plši?

...sestává zdvojic rovnoběžných ramen jež vystupují vněkolika řadách nad sebou tvořícíetáže jednotlivých vidlic mirně skloněné ve směru dolů.Vzdálenosti ramen mezi etážemi jsou stanoveny podle výšky typizovaných úlových nástavků.
Při použití m.m.m.zařízení ramena vidlic směřují podél bočních stěn nástavků a podsouvají se pod jejich úchytné lišty.Při následném pozvednutí,úlová sestava svými úchytnými lištami spočívá na ramenech zařízení.
Nástavek-skupinu nástavků lze po ramenech m.m.m. zařízení vysunovat z úlové sestavy jak od spodní části tak i z horní části.Vysunovaná část se v uhlopříčném směru od sestavy nejen vzdaluje ale i rozestupuje.V uvolněné mezeře lze který koliv nástavek vyjmout zaměnit.
V případech nezáměny spodního nástavku-princip Dadant,kdy plodištní úlová část zůstává na zemi,postačí nadzvednutí minimalní,vytvářející jen nosné napětí mezi rameny m.m.m.zařízení a úchyty nástavků.
Dálese ukazuje že je výhodnější,v tomto případě přistavovat zařízení k ůlové sestavě od zadní strany,zatímco úly s technologii záměny nástavků od česnové strany.

Manuelní mobilní manipulační zařízení
je určeno k uvolnování zastavěných nástavků úlových sestav a pro potřeby v běžné skladovací technice při manipulaci s typizovanými přepravkami,schránky.

autorstvi je chráněno osvědčením úřadu průmyslového vlastnictví

v dobrém franta

Ahoj,

tak jsem dneska provedl jarní prohlídku, mimo 4 včelstev, ty dodělám
zítra. Z 19 jsem zatím pozbyl dvoje, jedny padly netuším proč, zásob
měly dost... Trošku záhada. Druhý jsem spojil, protože neměly matku..
Mám ještě jedny, kde jsem našel trubčici. Protože jsou ale dost
silný, zatím jsem je nespojil, je mně to líto. Ale nemám náhradní
matku. Proto bych se chtěl zeptat: nemáte někdo matičku na víc? Chápu
jaká je situace a moc v to nevěřím, ale alespoň to zkusím. Pokud snad
ano, pošlete mi mejlíka, nebo SMS na 607 732399, já bych Vám
zavolal...

mějte se hezky a ať máme krásný jaro.

jose

______________________________________________________________________
Reklama:
Vyzkousej zabavny test Travelmatch od KLM. Naleznes tak dovolenou svych
snu a usetrís 30%! Hraj zde: http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=45492%26url=http://klm.mhc.hu/travelmatch/cz/tm_lp_cz_cz.htm

Není to tak dávno co jsem tady v konferenci
diskutoval jak řešit obal, značení, a jak získat
zákazníka.
Od té doby se hodně změnilo a dnes řeším problém
jak rychle rozšířit chov abych měl pro všechny a
třesu se abych s medem vydržel do prvního
vytáčení. Takže jsem vlasně naprosto spokojený
člověk.
Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
ale i medicínu které se běžně říká medovina.
Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
Předboj. A teď proč píšu ....
Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
název český med ( česky a anglicky )
Myslím, že na medovinu je daná norma
neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨

zajímal by mě Váš názor
( danou etiketu mám naskenovanou a na požádání ji
zašlu )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Každou zimu studuju zápisy z poslední sezóny a říkám si jak co zlepšit. Čtu názory jiných a porovnávám se svými skušenostmi. Mnozí se tváří tak, že na základě pozorování svých "n" včesltev mohou zevšeobecnit svoji metodu v jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová metoda. Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje naštěstí podle Gaussovy křivky a tak je nutný včelařův inteligentní individuelní přístup ke každému včelstvu.
Včera jsem například prohlížel 15 včelstev s loňskými matkami - dcerami jedné jediné matky. Všechna včelstva jsou přibližně stejně silná a stejně zásobená. Zimovaly na jednom vysokém nástavku a dvěma polonástavky nahoře. Všechna očka celou zimu otevřená. Některé matky plodovali v nejvyšším nástavku až pod fólií, jiné ve vysokém nástavku až dole a některé dokonce na dvou plástech od nejvyššího až po nejnižsší nástavek. Každá po svém.
Prováděl jsem přeskupení nástavků se zásobami pod plod, ale rozhodně to nešlo jednotným způsobem.
ps. Zatím přezimovalo vše (70 včelstev) včetně oddělků v polonástavku nad fólií druhého úlu. Zjistil jsem pouze jednu trubcokladnou matku. Včely nosí krásný žlutý pyl (vrba ještě nekvete a lísky jsou odkvetlé?).
Všechny zdraví Honza

Dostal jsem e-mail s sukázkou nabídky fy Pilana na kolíbavé pouzdro. Na stránce www.sweb.cz/jjvcela jsem uvedl výkres mnou používaného kolíbavého pouzdra jednbodušší konstrukce.
Co včelař to truhlář, zdraví Vás Honza

Pod názor Honzy Jindry se podepisuji na základě mé dosavadní totoľné
zkuąennosti.
Mám někdy pocit, ľe větąinu času strávím u včel jakýmsi neproduktivním
okouněním a kocháním se - já si s nimi a sám se sebou povídám. A dělám to
velmi rád. Jako zaměstnavatel bych se ale na hodinu vyrazil bez nároku na
odstupné:-)). Hobby je velmi těľká práce, kterou by člověk nedělal, kdyby se
jí musel ľivit.

Z Českého včelařství se uľ před několika roky vydělilo včelařství komerční
je mu věnováno i na úrovni svazového časopisu dostatek prostoru, mám pocit,
ľe často na úkor srozumitelné pomoci větąině amatérů ). Komerční metody vąak
zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou větąinu stejný vliv jako
konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost ąkodovek. Ale budiľ - to téma
by se před pár lety četlo jen jako zajímavosti o flóře na Marsu.
Takľe já se těąím na to, ľe si osvojím metodu 20-ti minutového ( tj. dvacet
minut lidské práce ročně na jedno včelstvo ) včelaření. Uľ druhým rokem se
mi suąí foąny z vejmutovky na Langstrothy - to abych věděl o čem mluvím.
Chci to zkusit, ale hodlám to sledovat jakousi skeptickou oponentní metodou.
Tedy ne pouze sledováním maximalizace výnosů a minimalizace nákladů. Protoľe
pokud někdo propaguje nějakou novou metodu, měla by to být metoda, která
řeąení problému popisuje jednoznačně, opakovatelně a uceleně ve vąech
zdůrazňuji ) aspektech.

Bohuľel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím nenaąel
nic, co by mne přesvědčilo, ľe ( jak říkám )"brojlerové" metody mají z
dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výąe momentálního zisku ) a ľe
nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní. Ani si nejsem jist, ľe se
budou čestně vypořádávat se zvyąujícími se poľadavky na kvalitu medu,
vosku.... Ale pokud komerční metody nebudou mít negativní dopad na
celoploąnou nákazovou situaci a amatérské včelaření, pokud budou respektovat
zacházení se včelami jako s ľivými tvory rád si je osvojí a bude propagovat
i amatér jako já.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> názory jiných a porovnávám se svými skušenostmi. Mnozí se tváří tak, že na
> základě pozorování svých "n" včesltev mohou zevšeobecnit svoji metodu v
> jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová
metoda.
> Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje
> Všechny zdraví Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 26.2.2003

On Wed, 26 Mar 2003, jkala wrote:

> Komerční metody však zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou
> většinu stejný vliv jako konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost
> škodovek.

Já se na to dívám trochu jinak. Komerční metoda je postup, jak dosáhnout
při minimálních nákladech (pracovních i materiálních) maximálních výnosů.
Jako zájmový včelař si můžu dovolit "luxus" dělat něco nad rámec této
nutnosti, hrát si a experimentovat, protože ekonomické hledisko mého
včelaření není rozhodující. Jestli je ta práce navíc vždy ku prospěchu
věci, nejsem úplně přesvědčený ;-).

Ale podstata chovu včel a jeho účel (t.j. výnos medu příp. dalších
produktů) v obou případech zůstává, takže postupy by neměly být v zásadě
příliš rozdílné.

Jako příklad: v neděli jsem při kontrole našel jedno výrazně slabší
včelstvo s nedostatkem zásob (zřejmě zlodějky). Přemístil jsem ho, přidal
mu zásobní plásty a budu se s ním zřejmě ještě několikrát zabývat, abych
se ho pokusil přivést do kondice pro snůšku. Jako komerční včelař bych
prostě rovnou zazimoval oddělky navíc a problém se slabým včelstvem na
jaře vyřešil okamžitě spojením s jiným.

> Bohužel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím
> nenašel nic, co by mne přesvědčilo, že ( jak říkám )"brojlerové" metody
> mají z dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výše momentálního
> zisku) a že nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní.

Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak
komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným životem včel zas
tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat přednost si musí
každý rozhodnout sám.

A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je
lidstvo jen takovou drobnou epizodou.

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

:>Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak
:>komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným
:>životem včel zas
:>tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat
:>přednost si musí každý rozhodnout sám.

Souhlas. Mě se měnil účel chovu včel několikrát. Od ekonomiky k radosti z chovu. Teď už se chci hlavně dívat jak prosperují, jak a jaký nosí pyl, jak jsou hodné a pracovité. A když už ten med nanosí, tak ho s nima férově vyměním (aby přežily). Výnos medu mi o nich říká, že jsou v pořádku. Pochopil jsem konečně motivaci chovatele chameleona.

:>
:>A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je
:>lidstvo jen takovou drobnou epizodou.

Mám obavu, že je to jejich poslední epizodou. Bez včelaře by v dnešní přírodě asi zašly.
Ale zase by zaskočil jiný hmyz, žádná tragedie. Příroda se pořád mění. Brontosauři taky nevydrželi, a nic se neděje.
Eman