Archiv Včelařské konference

Dekuji za reakci na můj dotaz - nebylo mi vše jasné. Zdenda

Dne 15.března bude mít na toto téma přednášku př. Nerad v Nasavrkách. Mluvil jsem s ním, běžně to používá. Také to chci okouknout. Tonda.

Dekuji za odpovedi na vykluz. Jsem vcelar-laik ale myslim pokud bych mel zapisovat data do stolniho pocitace tak by me to asi zdrzovalo (porad bych prepisoval poznamky). Ja bych asi pouzival kapesni pocitac trepa iPAQ a tam bych si v excelu udelal potrebne tabulky.Takovy kapesni pocitac skoro nic nevazi a muzu s nim pracovat operativne. Otazkou je kdo by si ho koupil. Ale pokud uvazim jakou rychlosti se siri mobilni telefony. Tak nove mobilni telefony jsou v podstate male kapesni pocitace.

Jeden možný způsob záznamu prohlídek je na:
http://website.lineone.net/~dave.cushman/chriscard.html

Asi si něco podobného zavedu. Kartu zespodu na víko.
Zatím mě nenapadá, v čem by mi k tomu mohl být ještě užitečný počítač.
Jak a proč?
Eman


:>Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro
:>včelaře, o nějaké
:>evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále
:>je nejlepší
:>klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento
:>program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo
:>něco podobného
:>už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí
:>se….Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.

chcem poprosiť o radu pri spájaní včiel pred jarnou znáškou!
kedy je najvhodnejší čas? spájajú sa slabé rodiny so slabími,alebo sa posilňujú stredno slabé? hlavne ten čas po
prvom prelete? dakujem Stano

> chcem poprosiť o radu pri spájaní včiel pred jarnou znáškou!
> kedy je najvhodnejší čas? spájajú sa slabé rodiny so
> slabími,alebo sa posilňujú stredno slabé? hlavne ten čas po
> prvom prelete? dakujem Stano
>
>
Ani jedno, ani druhé, spojit slabé a středně slabé se silnými. Pokud
spojím dva žebráky, tak mám jednoho dvojnásobného. Silné včelstvo
přinese časnou snůšku a pak z něj můžu vytvořit oddělek.

Spojit to přes noviny na mřížce.

S pozdravem

Lněnička

Vážený pán kolega,
som starý začínajúci včelár a robil som to nasledovne:
Na jedno včelstvo dám noviny s klincom urobím pár dier a preložím druhé
včelstvo do medníka.Úl s ktorého sme odobrali včely odložím. V prípade že
včelstvo nemá matku tak ho obdobne pridám k včelám s matkou.
G.K.

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka

Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Matej

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka

Jednou jsem se pokousel vosk tavit ze sousi, a protoze jsem laik jak uz jsem rekl. Tak jsem o tom nemel ani potuchy jak na to. Uvaril jsem ho a pak jsem ho lil pres papir. Vosk je dost mastny a kdyz je dost horky tak je i krasne tekuty a ten papir fungoval jako dokonalej filtr. Vysledny vosk byl bez necistot.

Děkuji za opravdu včelařský příspěvek a mám k tomu několi dotazů:

f> Podle tohoto vzoru by mělo být správné,pro zimní období obracení úlů o
f> 180 stupnů.Obracení především úlů tenko-jednostěných moderních.
f> Sluncem prohřátá stěna,uvnitř v prostoru úlu předává teplo,v případě
f> prohřáté zadní stěny podpoří cirkulaci vzduchu.
f> V případě kdy sluncem prohřátá česnová stěna předává teplo do prostoru
f> ,toto zamezuje cirkulaci.vytváří obrácený zpětný směr proudění
f> vycházejícímu vlhkému vzduchu.
To by mohlo být pro úl s jedním česnem dole. Jsou-li očka nebo dokonce
zasíťované dno, rozložení teplot v úle a proudění bude docela jinak.

f> Problémem u těchto jednostěných úlů byl chlad pronikající všemi
f> stěnami,nyní teplo,pronikající jen jednou stěnou-česnovou.
Proč je problém jedno i druhé?

f> Pootočením úlů česnovou stěnou k severu stojících v řadě s mezery
f> mezinimi,je pro včelaře a včely kompromisrm vytvářejícím navíc jiné výhody
f> které by úplným otočením úlů nedosáhly.
Celé toto by mohlo mít jakýsi význam v předjaří, když je venku zima,
řekněme tak od jívy do pampelišky, pak už je to fuk. Myslím, že s
prouděním uvnitř úlu si včely poradí, problém vidím ve studeném česnu
ve stínu, na které dosedne z posledních sil včela vracející se s
pylem...
Zdravím
ivan

Co se týká toho výkluzu, tak si myslím, že to ochlazení rámků je nepodstatné co se týká vytáčení, není to o tolik, navíc teplo jde nahoru a když je včelstvo silné…… tu přednášku v Nasavrkách si rád také poslechnu, já jsem pro výkluzy, je to dobrá věc.
Věřím tomu, že u polorámků ani v radiálním medometu nebude žádný problém.
JV.

Nevím, je to otázka budoucnosti a fantazie. Ale kdo ví ? taky si neumím dost dobře představit jak tam sázet data, ale taky se to dá přepsat z papírových záznamů a pak jen využívat jako vyhledávač...třeba při vytáčení..jeden vytáčí a sází data, druhý pracuje ve včelách, třetí nosí rámky a říká tomu co vytáčí jaké data má vsadit co mu řekl ten, co dělá ve včelách.........na klávesnici se dá navléknout foliový obal, to je běžná věc ve znečištěných provozech, i mezi prohlídkami včelstev je třeba si umýt ruce když jdu do jiného včelstva ( nemoci atd.. )

Sen třetího tisíciletí- zpětná vazba, utopie...

co můžu měřit a vyhodnocovat-
1/ zvuk
2/ váhu
3/ vlhkost

váhu - z finančních důvodů asi ne.

zbytek ano, čidlami pro zvuk a vlhkost

to by ale chtěl takový sofware, který by zase nikdo nezaplatil.

Hlášení programu- to včelstvo nemá matku, to včelstvo je třeba prohlídnout po třech dnech...pro to a to...

není to možné udělat, ale bylo by to fajn...

JV.

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Od:        Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
Komu:        "konference" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        vosk
Datum odeslání:        Tue, 18 Feb 2003 20:12:32 +0100
Poštovní prog.:        Microsoft Outlook Express 5.00.2314.1300

> Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
> kyselinou fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s
> odšrábáním nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a
> opět nechám usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S
> díky za odpověď. Jarka
>

Vazeni,
odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?

Zdravi
J. Cerny.

Kolik té kyseliny přidat ???

Zdeněk Čejka


>Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
>oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Davam 0,2 cl na 10 Kg vosku. Pozor musi to byt cista laboratorna kys sirova
nie akumulatorova / ta ma len okolo 30 % /. Kyselinu treba liat do vody /
rozvareneho vosku z vodou / po dreve a opatrne. Potom nechat 10 min povarit
a odstavit.

Matej

Kolik té kyseliny přidat ???

Zdeněk Čejka


>Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
>oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Zadne veda, na to nemusis byt odbornik. Potrebujes aspon 60 L kotol a parák
na vosk. Cele ramiky sa vkladaju do kotla kde sa vo vriacej vode rozpusti
vosk / ramik zostava cisty z neposkodenym drotom /. Po vyvyreni 50 - 100
ramikov / podla velkosti kotla / sa zacne naberackou naberat z hladiny
rozvarene vostiny a vkladat do jutovych vreviek do paraka / aj ten stoji na
ohni /. 3 - 4 vrecka naplnia parak a moze sa lisovat. Po vylisovani zostava
fakt suchy bezcenny zvysok a z paraka vyteka cisty vosk. Za sobotu sa da
vyvyrit 800 - 1000 ramikov. Vo velkych kotloch sa da pracovat kontinualne,
ked vpredu sa priklada - voda vrie vpredu a dozadu unasa roztopene vostiny,
kde ich druhy pracovnik nabera do paraka.

Matej


<odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
<nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Antwort: Re: vosk
Komu:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Poštovní prog.:        Lotus Notes Release 5.0.6a January 17, 2001
Od:        M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
Datum odeslání:        Wed, 19 Feb 2003 14:13:13 +0100

>
> Zadne veda, na to nemusis byt odbornik. Potrebujes aspon 60 L kotol a
> parák na vosk. Cele ramiky sa vkladaju do kotla kde sa vo vriacej vode
> rozpusti vosk / ramik zostava cisty z neposkodenym drotom /. Po
> vyvyreni 50 - 100 ramikov / podla velkosti kotla / sa zacne naberackou
> naberat z hladiny rozvarene vostiny a vkladat do jutovych vreviek do
> paraka / aj ten stoji na ohni /. 3 - 4 vrecka naplnia parak a moze sa
> lisovat. Po vylisovani zostava fakt suchy bezcenny zvysok a z paraka
> vyteka cisty vosk. Za sobotu sa da vyvyrit 800 - 1000 ramikov. Vo
> velkych kotloch sa da pracovat kontinualne, ked vpredu sa priklada -
> voda vrie vpredu a dozadu unasa roztopene vostiny, kde ich druhy
> pracovnik nabera do paraka.
>
> Matej
>
>
> <odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
> <nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?
>

Matej,
dik za radu, staci to tak.

Zdravi J.C.

Podle mých zkušeností na PC ukládám údaje jen dlouhodobého charakteru t.j.
celkové náklady a příjmy které pro mne mmohou mít dlouhodobý význam a na
zadní dvířka nebo víka úlů jsem si dělal jen kpoznámky které jsem potřeboval
jen v daném roce ty lze pak na konci zezony následně zpracovat i na PC.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:57 AM
Subject: RE: evidence


Jeden možný způsob záznamu prohlídek je na:
http://website.lineone.net/~dave.cushman/chriscard.html

Asi si něco podobného zavedu. Kartu zespodu na víko.
Zatím mě nenapadá, v čem by mi k tomu mohl být ještě užitečný počítač.
Jak a proč?
Eman


:>Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro
:>včelaře, o nějaké
:>evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále
:>je nejlepší
:>klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento
:>program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo
:>něco podobného
:>už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí
:>se&#8230;.Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.

co ten číselný kód znamená
Pepan
----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 14, 2003 9:31 PM
Subject: udička


> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel
až
> 5 kg na včelstvo.
> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu
nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá
>

No toho si nevšímej, vzniká to nekompatibilitou mailovacích programů.
Důvod je ten, že běžnými protokoly pro přenos pošty nelze přenášet jiné
znaky, než ty v základní ASCII tabulce (v podstatě znaky anglické
klávesnice), takže se to řeší tak, že mailovací program znak s
diakritikou, nebo například znak zalomení nebo typu písma nahradí právě
tím kódem (většinou jeho číslem v tabulce znaků). Pokud na druhé straně
je mailovací program, který tomu kódu neporozumí (nebo odesílací program
nedodrží normu), tak se tě to zobrazí jako kód.
Tak proto to je.

Jirka


Dne 18 Feb 03, v 21:38, Josef Menšík napsal(a):

> co ten číselný kód znamená
> Pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 14, 2003 9:31 PM
> Subject: udička
>
>
> > Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> > Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém.
Ale
> > měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem
slyšel
> až
> > 5 kg na včelstvo.
> > Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> > Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic
jiného
> > než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> > &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování
počtu
>

Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima? Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji za odpovědi. Jiří.

Jaký papír? Filtrační, nebo je to jedno?

:>jsem ho lil pres papir. Vosk je dost mastny a kdyz je dost
Eman
P.S.:
(V létě vám tu napíšu, jak jsem si loni rychle udělal sluneční tavidlo "na
koleně").

Už na podzim jsem slyšel, že včely mají strašně moc pylu na zimu a to
znamená, že bude tuhá a dlouhá zima.
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
za
> odpovědi. Jiří.

Včera jsem dostal tuto pozvánku do schránky:

OV ČSV Ostrava pořádá přednášky
Dne 22.2.2003 v době od 9-13 hodin v Domě techniky v Ostravě Mariánských
horách na Mariánském náměstí se konají přednášky:
Ekonomika ve včelaření (přednášející MVDr.Peroutka tajemník ČSV)
Právo ve včelaření (přednášející Mgr.Machová právník ČSV)
OV ČSV Ostrava zve všechny zájemce z řad včelařů
Petr Benš v.r.
Jednatel

byl to normalni kancelarsky papir...

> (V létě vám tu napíšu, jak jsem si loni rychle udělal sluneční tavidlo "na

Proc az v lete, ted je vokurkova sezona v konfere ...

Zdravi PP
--
*----------------------------*
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999
393 17 Pelhrimov
+420 565 353 127(111)
www.dup.cz
*----------------------------*

> Proc az v lete, ted je vokurkova sezona v konfere ...

(Myslel jsem aby to bylo aktuální. )
Náhodou jsem měl veškerý materiál po ruce jako odpad a obě ruce mám spíš levé.
Vzal jsem starou dřevěnou bednu po granátech, na okraje přilepil alkaprenem molitanové proužky, na to křídlo ze starého okna (jen musí být trochu větší sklo než bedna). Gumicukem to potom přikurtovat proti větru.
Dovnitř jsem na polystyrenový odpad položil kus starého pozink plechu. Plech velký asi pro dva rámečky.
Kleštěma jsme zvednul okraje aby nestékal vosk jinam, než je potřeba. Plech ne moc hluboko pod sklo. Uprostřed plechu dole (mezi rámky) jsem vystřihl ústí pro odtok vosku do vaničky postavenémezi polystyrenem. Může být i ze silnějšího alobalu. Bednu mírně naklonit proti slunci(20 st.). Vyzkoušel jsem spádování a odtok pomocí vody. A ze starých souší mi vyteklo překvapivě hodně krásnýho žlutýho vosku. Když jsem šel náhodou kolem, tak jsem tam vyměnil další souše atd. Je to bez nepořádku, bez topení. Tavidlo vypadá hrozně, ale funguje to. Pár dní se sluncem se koncem července a v srpnu vždycky najde. Po posledním vytočení medu je nejlepší čas na vytřídění plástů. Taky se ty rámečky teplem trochu sterilizujou. Jsou na slunci dost dlouho.

Ještě jednoudušší tavidlo jsem viděl z kbelíku s vodou, přes okraje síťovinu, na ní kusy vyřezaných souší. Přes to kus skla. Pořád je to lepší, než souše vyvářet a čistit, pokud toho máte málo. Ale předpokládám, že tady je většína včelařů s +- 10 úly. Velkovčelaři taky tyhle rady nepotřebují.

Eman


______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

Dobry den,
jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
uly.Mam ovsem nekolik problemu,
ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja bych
rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4 L
pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval zivot
vice nez jednou ramkovou merou.
Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a ramkove
miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.

Jan Cervenka

Uľ koncem září jsem slyąel, ľe nadcházející zima přijde náhle v polovině
prosince a bez výrazných výkyvů potrvá do teplejąího období ve třetí dekádě
ledna a pak bude pokračovat aľ do Josefa, kdy náhle přejde do plného jara.
Tehdy jsem tomu nevěnoval pozornost, tak ani uľ nevím, kdo mi to říkal. Ale
je pro mne záhadou, jak to poznal, ľe to aľ dosud vychází. Je v tom
nepochybně víc iracionálna, ale moľná i fakt, ľe včelstva nosila mnoľství
pylu, měla velké plochy plodu jeątě koncem srpna, umístění zásob bylo
poněkud sevřenějąí, kompaktnějąí, bez problémů odebírala krmení .... Jenľe
záznamy tohoto druhu nedělám abych mohl objektivně porovnat s jinými roky
tak aby se z toho něco sdělitelného a jednoznačného dalo vyvodit. Tak si
myslím, ľe je to jen pocit, moľná intuice.

A následky letoąní zimy? Myslím, ľe horąí by byla zima s větąím mnoľstvím
výraznějąích teplotních výkyvů. Zdravá včelstva by měla vystačit s lednovým
( naątěstí snad kaľdoročním ) vypráąením ( prolet asi byl vąude ). Včelstva
jiľ nepochybně plodují a myslím, ľe potřebují jen dostatek čerstvého
vzduchu, cukerných zásob a klid. To jsem schopen jim zajistit a tak si z
toho hlavu nedělám. Co jsem neudělal ( nebo včelstva nezvládla ) koncem léta
to uľ teď nedoľenu.
Pokud o nějaké včelstvo přijdu, pak povaľuju za nejdůleľitějąí si dát práci
s důkladnou prohlídkou a analýzou příčin. A ostatních včel si teď nevąímám -
vědí líp neľ já, co mají dělat.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



> Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
za
> odpovědi. Jiří.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Myslím, že na tuhle otázku není jednoznačná odpověď. V podstatě každý si
bude obhajovat svůj systém a je jen na tobě, čemu dáš přednost. Doc. Ptáček
s úspěchem včelaří v Optimálech (viděl jsem na vlastní oči). Někteří včelaři
si zase přizpůsobují svoji rámkovou míru na polorámky na med (např. míra
39x24 a k ní nízký rámek 39x17).

Zdeněk Čejka


>ja bych rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na
www.n->vcelari.cz jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o
kombinovanych >ulech (2x 3/4 L pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja
bych si nerad >komplikoval vzivot vice nez jednou ramkovou merou.

Mam dotaz na odborniky. Vcelarim teprve 4 roky a tak toho vice nevim nez vim. Nejsem schopen rozeznat co je maly a co velky problem.
Pri prohlidce podlozek jsem zjistil, ze u poloviny ulu mam na podlozce velke kapky sladkeho roztoku - liznul jsem si. Z ceho to je - ze stravy nebo Nosema ?. Vcelarim v nastavkovych ulech 2-3 nastavky pres zimu podle sily vcelstva - zakrmeno 25 kg cukru. Dekuji za odpoved.

Taky přispěju svou troškou do mlýna, na téma jednoduché sluneční tavidlo.
Vzal jsem černý smaltovaný pekáček, do kterého se v pohodě vejde rámek 39x24 + je tam ještě místo na roztavený vosk. Přímo na něj jsem položil sklo z nějaké staré knihovničky (cca 5mm silné) a to je celé, jenom jsem to na jedné straně podložil aby mohl vosk stékat k jedné straně. Fungovalo to pefektně, při sebemenším oslunění (to je divný slovo) se vosk začal tavit, ale jak zašlo slunce za mrak, rychle tuhnul, tak jsem provedl upgrade a dal jsem pod to kus polystyrenu. Od té doby jenom průběžně přes den měním rámky a vosk vyndavam až večer. Vosk je po celý den tekutý, takže nečistoty pěkně klesnou ke dnu, to má tvar V a tak navečer je lehce seškrábnu a dam ještě do dalšího dne přetavit. A vyndavam už jenom kásný žlutý desky vosku.
                                                               Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Kamarád z Tábora včelaří úspěšně na nízkém Langstrotu 15,9cm se 60
včelstvy.
zdraví Radek Hubač
PS: prolet u nás od poloviny listopadu nebyl, očekávám každým dnem.
Dne 20. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Dobry den,
> jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
> koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
> 39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
> nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
> uly.Mam ovsem nekolik problemu,
> ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
> Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
> zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
> Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja bych
> rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
> jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4 L
> pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval zivot
> vice nez jednou ramkovou merou.
> Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a ramkove
> miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.
>
> Jan Cervenka
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Soutez o 10.000,- Kc a jedno z deseti baleni noveho Aquafresh Whitening systemu - pro zarive bile zuby, intenzivne svezi dech a cela Tva usta.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43403%26url=http://www.icewhitening.cz

Když jsem já začínal, před 3 lety, a staral se na čem mám včelařit, potkal
jsem s šířkou rámku 39 výšky: 37, 24, 17, 16.5, 16, 15, 13.5. A možná i něco
dalšího mezi tím. Všichni co na těchto mírách včelařili nemněli proti nim
žádné námitky.
Kdo jednou zvolil, ví, že to má na celý svůj včelařský věk.
Pokud nechceš měnit šířku (39cm), tak mně teď napadlo, se zajdi zeptat svého
dodavatele rámkových přířezů, který rozměr dělá nejčastěji. (rozumněj mezi
14 - 20cm).
A pokud chceš měnit i šířku rámku tak vybírej z řady.
Buď Langstroth 44.8 x 13.7, 15.9, 18.5, 23.2, 28.5 viz
http://www.n-vcelari.cz/
a nebo Optimal 42x17. (určitě existují i modifikace ale tahle bude
nejčastější).

Minulý týden jsem náhodou v archivu vyhrabal, cituji z e-mailu V.Vydry do
diskuze 1.9.1998:
> Jeste si dovolim na toto tema uvezt basnicku, kterou australsky
> vyrobce ulu Guilfoyle's uvadi ve svem katalogu, aby pomohl
> zakaznikum s vyberem vysky ramku.
> Vyrabi tyto ctyri vysky ramku:
> full 23.2 cm
> W.S.P 18.1 cm
> Ideal 13.3 cm
> Half 10.8 cm
>
> At 20 young Jim was so full of vim
> he knew that full depth were the size for him.
> At 40 with hundreds of hives of bees
> he thought he'd do better with W.S.P.'s.
> At 60 with old age hard on his heels
> slipped disc and strained muscles called out for Ideals.
> Now Junior Jim has ordered supplies
> to re-box the lot in the full depth size.
>
> cesky (bez rymu):
> Kdyz Jimovy bylo 20 let, mel dost elanu na vysoke ramky.
> Kdyz mu bylo 40 let a mel stovky ulu, usoudil, ze W.S.P. budou
> pro neho lepsi.
> V 60, kdyz stari dolehlo na jeho bedra,
> plotenky a unavene svaly si vyzadaly Idealy.
> Nyni si Jim-junior objednal zaz spoustu nastavku s vysokymi
> ramky...

přeju příjemný den
Libor Jarolím
Stará Bělá

----- Original Message -----
From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 21, 2003 12:54 PM
Subject: Re: Prosba o radu - spravnyrozmer (vyska) nastavku


Kamarád z Tábora včelaří úspěšně na nízkém Langstrotu 15,9cm se 60
včelstvy.
zdraví Radek Hubač
PS: prolet u nás od poloviny listopadu nebyl, očekávám každým dnem.
Dne 20. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Dobry den,
> jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
> koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
> 39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
> nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
> uly.Mam ovsem nekolik problemu,
> ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
> Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
> zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
> Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja
bych
> rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
> jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4
L
> pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval
zivot
> vice nez jednou ramkovou merou.
> Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a
ramkove
> miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.
>
> Jan Cervenka
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Soutez o 10.000,- Kc a jedno z deseti baleni noveho Aquafresh Whitening
systemu - pro zarive bile zuby, intenzivne svezi dech a cela Tva usta.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43403%26url=http://www.icewhitening.
cz

Vaľený Příteli Jirko můj příspěvěk měl vyprovokovat diskusi o tomto problému.Já samozřejmě něco tuąim o oąetřování včel,i kdyľ nevčelařím dlouho teprve od roku 1965.Uvítal bych raději zprávu kde včelaříą a jaká je u vás asi situace.Můľeą také napsat jaký je zdravotní stav tvých včelstev a jak ho zjią»ujeą nebo si to jen myslíą ľe to máą vąechno zdravé.Těąím se na odpověd·.Děkuji Horký

Proti noseme jsem na jare provadel postrik vsech ramku v ulu
Fumagelinem pozdeji, kdyz nebyl na trhu Fumagelin, jsem pouzival
Nitekabin. Nyni jiz asi deset let jsem se omezil pouze na jarni vymenu
den za desinfikovane, desinfekci nastavku, desinfekci okoli pred cesny
ulu a vytridenim a vytavenim tmavych sousi.Takto osetruji vsechna
vcelstva a proto nemohu urcit o kolik me okrada o med nasema.
Ramky uskladnuji ve voze, primo na stanovisti. Protoze nemam k disposici
mistnost na hromadnou desinfekci ramku ani termokomoru jsou to vsechna
opatreni, ktera pro snizeni nosemy v mych podminkach mohu udelat.

Daleko vice me zajima varoa. Jak jsem se dovedel z prednasek o
vcelastvi z CD, ktere jsem od Vas koupil, vyrezavanim trubciny -
kterou provadim - se snizi pocet brouku jen nepatrne vzhledem k poctu
bunek delnicniho plodu. Atraktivnost trubciho a delniciho plodu je pro
varoa stejna. Z toho jsem si udelal zaver, ze tato cinnost je zbytecna
o cemz me utvrzuje i Vas zpusob osetrovani vcelstev - trubcina v
podmetu ulu, kterou vyzezavate az pred krmeni na zimu. Vsechny
preparaty na snizeni varoa v prubehu rozvoje vcelstva pouzivane v zahranici
jsou problematicke - smrdi med, rezidua ve vcelich produktech a pod.
Pro nam zbyva pouze kyselina mravenci po poslednim vytaceni medu.
Jak jsem se docetl v casopisu Vcelar c. 1. z roku 2003 je na Slovensku
volne pristupny Avartion a pritel Fuska - viz jeho prispevek - timto
pripravkem provadi osetreni vcelstev po poslednim medobrani a potom
ve ctrnacti dennich intervalech tak dlouho az na podlozce zisti spod
do peti brouku. Napocital jsem asi sest osetreni. Take tento zpusob
se u nas neda pouzit.
V nasi ZO se provadi osetreni proti varoa v predepsanych terminech s
tim, ze posledni, to je treti osetreni, je provadeno v druhe dekade
prosince, kdy je pravdepodobnost plodu ve vcelstvech je velmi mala. Jak
vsak vime nejvice skody na rodici se zimni generaci vcel zpusobuje
varoa v cervenci az zari. Zde je pouze doporuceni pouzit Formidol.
Pouze v jedne prednasce na CD je zminka, ze v cele ZO provadi vsichni
vcelari osetreni prvniho srpna Formodolem - coz ma smysl.
Ve Vasi prednasce se take nezminujete o zpusobu osetreni vcelstev
proti varoa. Proto by me zajimal Vas nazor na tuto problematiku a Vas
zpusob osetrovani vcelstev proti varoa.
Pisi proto tak obsirne, protoze nazory a zkusenosti uvedene v
prednaskach na CD, jsou velmi poucne a vyuziji je v moji technice osetrovani
vcelstev.
Zaujal me i Vas navrh na nastavek z kartonu. Pouzivam rovnez jako Vy
ramkovou miru 390 x 275 mm a do polonastavku 390 x 135 mm. Nastavky
jsem si navrhl na 11 ramku s vnitrnimi rozmery 405 x 426 mm a silou
steny 30 mm. Nastavek tvori horni a spodni ramek. Vnejsi plast nastavku
je z 5 mm sololitu napusteneho fermezi, izolace je z polystyrenu a
vnitrek z nepiskovane lepenky natrene barvou. Nizke nastavky jsou z
colovych prken. Dno drevene z colovych desek s 90 mm vyskym podmetem a
cele dno je zasitovane.
Puvodne jsem mel vcelstva umistena na paletach po trech vcelstvech a prevazel
je na upravenem voziku za osobnim autem vzdy po trech paletach
najednou. Nastavky jsem upevnoval jako Vy popruhy a palety na vozik
pryzovzmi popruhy. Bylo to pracne a namahave zvlaste pri kocovani k
repce, kdyz se musela vcelstva umistit, podle prani zemedelskeho
podniku, do lanu repky. Proto jsem si vyrobil kocovny vuz a nastavky umistil ve
vozu. To me umoznilo i minimalni povrchovou ochranu ulu. Vcelarsky vuz
ma vsak nevyhody pri chvu matek - az 90 procentni ztaty matek v
dusledku velkeho pocet vcelsev na male plose - stene vozu.

Vas zpusob pouziti nizkeho nastavku jako pomet se mi velmi libi stejne
jako Vase povrchova ochrana polystyrenu. Dva nastavky jsem udela z
tvrzeneho polystyrenu. Dalsi tvrzeny polystyren jsem nesehnal proto
jesem pouzil pouze polystyren. Jak jsem se docetl na farme Kolomy
pouzivaji nastavky z tvrzeneho polystyrenu.
Proto me zajima jak chcete resit nastavek z kartonu, karton z kolika
vrstev, jak inpregnovany, zda pouze vnejsek nebo i vnitrek nastavku z
kartonu a jak upevnite karton na ramy nastavku.
Uvazoval jsem o necem podobnem pri vyrobe nizkych nastavku a inspiroval
me ktomu clanek v Odbornych prekladech c. 2. z lonskeho roku, kde je
popisovan rojak z kartonu. Karton ma dostatecnou pevnost - obaly na
spotrebni zbozi na pr. pracky, ktere se daji stohavat i ve trech vrstvach.
Pri jejich vaze az 120 kg spodni karton nese asi 250 kg. Horsi bude
navlhavost kartonu a v dusledku toho ztrata pevnosti.

At nas nosema a varoa neokrada o med.

Zdravi Jarda.

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
JJ> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
JJ> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až
JJ> 5 kg na včelstvo.
JJ> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
JJ> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
JJ> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
JJ> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese
JJ> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
JJ> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
JJ> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
JJ> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
JJ> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
JJ> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
JJ> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
JJ> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
JJ> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
JJ> Tak dotoho a ať nám to lítá

Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1, které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně. Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat. Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným odpařováním vody.
Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou) barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Protože se ptáte na detaily postupu výroby cinků, který je uveden v souborech pro stažení v této konferenci, doplňuji:

Následující postup jsem vymyslel již před 25-lety když jsem si vyráběl zásuvky do ponku v dílně. Pak jsem ho používal na výrobu svých prvních dřevěných nástavků. Tímto způsobem spojené díly nástavku, s použitím hřebíků křížem zatlučených do rohů nástavků, vytvoří velmi pevnou a tuhou konstrukci, která až do dnes odolává povětrnosti při celoročním včelnicovém umístění úlů. Ani polodrážka, která je výrobně jednodušší, se šrouby v rozích nevydrží tolik a prkna se časem "rozškebí". I když dřevěné polonástavky již používám pouze jako vysoká dna seznámím Vás s postupem jejich výroby.

1. Křížem vypodložím list jemnozubé pily měkkými špalíčky tak, aby šířka záběru byla alespoň taková, jaká je tloušťka prken. Pilu je třeba dotáhnout s citem! Pila by měla být co nejmenšího průměru, aby byla co nejvíce tuhá. Musí však vyčnívat nad stůl přesně tolik jak jsou prkna tlustá. K tomu potřebujete cirkulárku s možností vysouvání pily, nebo nadzvedání stolu. V nouzi lze zvýšit tloušťku stolu deskou potřebné tloušťky.
2. Na stůl pily (je dobré pokud je dřevěný) přišroubuji ocelové pravítko (v nouzi lze použít dřevěné ohoblované z tvrdého dřeva) v takové vzdálenosti od krajní polohy jaká je šířka "kmitání" pily (event. o něco méně - skutečná proříznutá šířka bývá o trochu menší). Pravítko (co nejdelší) je vhodné zachytit na několika místech v jeho délce, aby se neprohýbalo. V případě ocelového pravítka není nutné aby mělo šířku budoucí drážky. Sám používám ocelový hranou 10x10mm, který mi dosavad vyhověl pro všechna použití.
3. Postup výroby ozubení je třeba si řádně rozmyslet!!! Snadno se vyrobí zmetek pokud se nebudete soustředit! Jednotlivé díly spojovaného rámu prken, je potřeba od sebe oddělit a srovnat je tak, jak budou v rámu umístěny (čelní x boční). Začínat výrobu ozubení doporučuji začínat na horní hraně nástavku. Sice mám vyrobený dřevěný "truhlík", který mi pomáhá udržet kolmost jak svislou tak vodorovnou, ale jde to i bez něj.
4. Prkno přisadíte z boku k pravítku a proříznete první drážku. Poté posunete o zub a vyříznete další, a další. Na konci šířka prkna může dojít k tomu, že zbývající zub bude velmi úzký a proto je lepší jej odříznout (ručně). V tom případě nesmíte zapomenout, že u protikusu musíte poslední drážku na kraji prkna vynechat!
5. Po vyříznutí drážek ze všech dílů jednoho typu - např. čelní a zadní díl nástavku, se pustíte do protikusů (boční díly nástavků). První drážka protikusu je hned na kraji prkna a pro její odsazení od pravítka použijte protikus (čelní díl). Pro další drážky už pomocný díl již nepotřebujete.

Po sesazení nástavků (nasucho - není třeba lepit) doporučuji navrtat krajní zuby vrtákem průměr 2,5 mm a to vždy křížem nahoře i dole. Navrtání zamezí rozštípnutí prkna po zatlučení hřebíků.
Mírné prohnutí drážek vzniklé kmitáním pily není vůbec na závadu, protože se při stažení nástavku zamačne.

Tento způsob používám i na rámy krabicových střech úlů na kterých je přibit sololitový strop.

U nas na Humpolecku v ulech uteplenych jeste prolet nebyl. Vcelari vcelarici
v tenkostennych ulech slabsi prolety zaznamenali.

Zdravi,
F. Sanek



> A následky letoąní zimy? Myslím, ľe horąí by byla zima s větąím mnoľstvím
> výraznějąích teplotních výkyvů. Zdravá včelstva by měla vystačit s lednovým
> ( naątěstí snad kaľdoročním ) vypráąením ( prolet asi byl vąude ). Včelstva
> jiľ nepochybně plodují a myslím, ľe potřebují jen dostatek čerstvého
> vzduchu, cukerných zásob a klid. To jsem schopen jim zajistit a tak si z
> toho hlavu nedělám. Co jsem neudělal ( nebo včelstva nezvládla ) koncem léta
> to uľ teď nedoľenu.
> Pokud o nějaké včelstvo přijdu, pak povaľuju za nejdůleľitějąí si dát práci
> s důkladnou prohlídkou a analýzou příčin. A ostatních včel si teď nevąímám -
> vědí líp neľ já, co mají dělat.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
> > Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> > Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
> za
> > odpovědi. Jiří.

Co se tyce kapek roztoku na podlozkach - to se nekdy stava...
Ja mam takto postizena vsechna vcelstva. Pricina je asi tato:
Med a nebo cukr v krajnich plastech neni zavickovan a
jelikoz je med hygroskopicky, nasaje vzdusnou vlhkost
ridne a z plastu normalne vyteka. Stava se to hlavne k jaru, kdyz
vcely zacinaji plodovat.

Prolet cekam kazdym dnem a tesim se na dalsi diskuzi s vami vsemi.

S pozdravem,
F. Sanek

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvoracek" <PaDvoZa/=/email.cz>
> Mam dotaz na odborniky. Vcelarim teprve 4 roky a tak toho vice nevim nez
> vim. Nejsem schopen rozeznat co je maly a co velky problem.
> Pri prohlidce podlozek jsem zjistil, ze u poloviny ulu mam na podlozce
> velke kapky sladkeho roztoku - liznul jsem si. Z ceho to je - ze stravy
> nebo Nosema ?. Vcelarim v nastavkovych ulech 2-3 nastavky pres zimu podle
> sily vcelstva - zakrmeno 25 kg cukru. Dekuji za odpoved.
>

Váľený příteli.
Sladina která se objeví na podloľce,je zředěný cukr,který vytéká z rámků.Stává se to tehdy,kdy včely při krmení nestačí vąechen cukr řádně zahustit a zavíčkovat.Větąinou,kdyľ máme na zimu včelstva hodně rostaľená a hodně nakrmená.Cukr přijímá vzduchovou vlhkost,řidne,buňky se přeplňují a část vytéká z buněk,Tímto spůsobem na jaře včely získávají vodu tak,ľe zásoby odvíčkují.Včelař,kterému záleľí na kvalitě medu,před nasazením medníku skontroluje zásoby,nadbytečné vytočí,převaří a nechá pro potřebu v roce a nebo na podzim znovu převaří a skrmí.Malovčelař můľe horký cukr nalít do PET lahví.Při dávce 25 kg na včelstvo,jak uvádíte je tento jev normální.Vąe řeąte aľ od 20 dubna do 1 května.
Hodně úspěchu.

Vazeni pratele,
Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u svych 40 vcelstev zaznamenal pomerne silny prolet. Vcelarim na chalupe v Komarove u Holic. Zdravotne to vypada, tedy u mne pomerne dobre. Zadna pokalena cesna ani premira mrtvolek. Vcelam zdar a vcelarum jeste trochu trpelivosti.

František Rousek
Hradec Kralove

To byl velky letecky vikend. Jen moravske univerzaly dokazaly, ze maji dobrou izolaci. Pokud na ul svitilo slunce, vcely sly ven. Uz bylo na case!
Eman
> Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u

______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

Minuly tyden ve stredu 19. unora byly 3 stupne nad nulou a hlavne z jednoho
ulu vcely silne vyletovaly. Cast, snad polovina se jich nevratila a hynula
na snehu. Pred ulem silne pokaleno a tez celo tohoto ulu. Z jinych ulu
vyletovaly ojedinele a myslim,ze se vracely. Na podzim jsem mel koncem
srpna nakrmeno- ta horlivost- ale prvnich deset dni v zari jim stacilo
vsem k tomu, aby zanesly jeste kde co. A byl tady i modrinovy med. Nedalo se
nic delat , nez vse ponechat osudu. A tak myslim, ze bylo na problem
zadelano. Cely prosinec a cely leden a do ted nebyla teplota na prolet
alespon tech 8-9 stupnu.Tedy tri mesice,podle mych zaznamu o pocasi.Vratil
jsem se k zaznamum za posledni leta, nikdy to tak dlouho nebylo. Dokonce byl
jednou prolet i v lednu. A tak je to asi od tech vcel akt zoufalstvi.
Predtavte si, ze byste byli v podobne situaci nekdy vy a to jeste na
verejnosti.Neco takoveho jsem zazil v Moskve, kde, jak znamo problem s WC je
asi trvaly.Tak myslim, ze tohle vcelstvo asi na nosemu odejde.
Zdravi Jarka

Ano - mohu potvrdit - v oblasti Moravského Krasu, cca 500 m/n.m., byl v
minulých slunečních dnech pěkný prolet. Uvidíme, co přinesou dny
následující, má být ještě tepleji ...

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Monday, February 24, 2003 7:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: zimovani



Vazeni pratele,
Tak jsme se konecne dockaly, vcera a predevcirem jsem u svych 40 vcelstev
zaznamenal pomerne silny prolet. Vcelarim na chalupe v Komarove u Holic.
Zdravotne to vypada, tedy u mne pomerne dobre. Zadna pokalena cesna ani
premira mrtvolek. Vcelam zdar a vcelarum jeste trochu trpelivosti.

František Rousek
Hradec Kralove

> A byl tady i modrinovy med. Nedalo se nic delat , nez vse ponechat osudu.

Jak to ??? Vždyť stačilo si s tím trošku "pohrát", vyndat betonové rámky a
zakrmit znovu cukrem. Betonové rámky pak můžeš přidat v létě, to včely
zpracují.

Zdeněk Čejka

Pekny den,
mam zmatek v terminech. Nevite nekdo, do kdy se ma ohlasit na obecni urad stanoviste vcelstev?
Zakon 147/96 uvadi termin 25.brezen, ale ve vcelarstvi byla zminka o konci unora. Jsou nejake zmeny?
Diky
Pavel

Platí konec února.
Tonda

Konec února je správně!
> mam zmatek v terminech. Nevite nekdo, do kdy se ma ohlasit na obecni urad stanoviste vcelstev?
> Zakon 147/96 uvadi termin 25.brezen, ale ve vcelarstvi byla zminka o konci unora. Jsou nejake zmeny?


______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

Taky jsem premyslel nad tim, jak vyrobit co nejjednodussi, nejlevnejsi a nejlehci nastavky. (39x24) Nejdrive jsem zkousel polystyrenove v drevenem
ramu, ale ty nejsou prilis odolne a upravovat je piskem v barve se mi nechtelo.

Lepsi podle me jsou drevene ramy, na vnitrni strane sponkovackou nastreleny sololit, z vnejsi strany pouze vlozeny polystyren. Zkousel jsem 2cm, potom 1 cm ale myslim, ze by tam nemusel vubec nemusel byt. Drevo,
sololit ani polystyren nicim nenatiram ani nechranim. Vyroba je tak jednoducha, ze to podle me nema vyznam a predpokladam, ze je po nekolika letech vyhodime.

Nastavky jsou mimoradne lehke, podstatne odolnejsi nez polystyrenove a dobre se s nimi zachazi. K jejich vyrobe mi stacila mala cirkularka. Naroky na material jsou male-staci i odrezky dreva na kostru, sololit stoji 40kc/m2 a v Globusu mi ho rovnou i zdarma narezou.

Nekolik desitek techto nastavku pouzivame asi rok, nejsou tedy jeste poradne vyzkousene.

Michal Pol

Pro všechny návštěvníky včelařské konference:

Připravil jsem anketu s cílem zjistit přibližné zastoupení skupin nástavkových úlů, podle délky rámků, a to 37, 39, 42 a 44,8 cm. Týká se ČR a SR. Zapojte se v co největším počtu, aby výsledky ukázaly přibližnou situaci v obou našich zemích.
Hlasovat v anketě můžete pomocí formuláře na adrese: http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html
O stavu hlasování v anketě budeme informovat tamtéž a přehledy aktualizovat vždy po nahromadění zajímavého počtu hlasů.
Můžete poslat i údaje za včelaře z Vašeho okolí, kteří takovou možnost nemají.

K. Čermák

Když už jsme v takových detailech, zajímalo by mne, na čem pŕovádíte opracování čepů dřevěných rámů k polystyrénovým nástavkům. Zda máte frézku,nebo nějaký jednoduší vlastní postup./zlepšováček/ Patřím totiž k těm,kteří nemají nijak zvlášť vybavenou dílnu,takže si musím i takovéto věci nechat vyrábět dodavatelsky

Díky !

Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u toho sakruju. Jura
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
Subject: Antwort: vosk



Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Matej

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.455 / Virová báze: 255 - datum vydání: 13.2.2003

Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a strupkove folii srazena voda je?

Michal Pol

Opět skvělý Michalův dotaz!

V pozdním odpoledni jsem dnes nahlédl do podmetů všech včelstev. U dvou
včelstev, která měla po stěnách dna kusy ledu a do prostoru visely rampouchy
( celkem objem cca 0,3 l vody z úlu ) jsem vyměnil za suché jak spodní
nástavek, tak dno a tři plásty.
I jiné vody a to v tekutém stavu byl v úlu přebytek na stěnách, i plástech
způsobený zvýšením odběru zásob při plodování ).

Ani dnes, ani jindy jsem neviděl, že by jediná včela v lednu či únoru pila
takto vysráženou vodu v úlu .

Myslím, že jediný případ, kdy včely takovou vodu odebírají je ve stavu nouze
jako např. při převozu včel v parném létě. Ale při předjarním vypjatém úsilí
myslím, že mají proč ji nebrat. Buď se v přirozených dutinách voda
nesrážela, nebo včelstva, která ji odebírala nepřežila a tudíž tuto
vlastnost pozdější generace nezdědily. A tak stále včely riskují životy a
hnány pudem chladnou venku ( a to zřejmě po tisíce generací ).
Jenže v mých ČjÚ, ( viz: http://gw.dup.cz/vcelam/index.php )které jsou
utepleny 5cm slaměnými rohožemi ( tedy prodyšně ) není vysrážená vlhkost
žádná. U těchto včelstev byl zatím asi jen jeden prolet a od té doby jsou
včely v úlech bez potřeby ve větším množství vyletovat. Přestože již nyní
skvěle plodují.

V literatuře je obvykle konstatováno, že pod krycí fólií se sice sráží voda,
ale že to nevadí, ba naopak protože ji včely potřebují. Jsou pro taková
konstatování věrohodné důkazy?

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Michal Pol <michal.pol/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 25, 2003 8:49 AM
Subject: Voda


> Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani
> vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a
> strupkove folii srazena voda je?
>
> Michal Pol
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Zdravim vsetkych !

Uprimne zavidim tym, ktori sa uz kochaju pri pohlade na prve prelety. Ja
tu/Juhovychod Slovenska/ mam este zimu, 2-3st. C a vela snehu, a tak este
premyslam o konstrukcii nastavkov.
Videl som viac druhov nastavkov , roznych konstrukcii ale az s vynimkou pr.
Kolomyho nikde som nevidel tzv. hmatove listy , vacsina mala vyfrezovane
uchytky v stenach nastavov.V knihe Dr.Leibiga - Vcelarime jednoduse su
frezovane uchytky povazovane za navyhovujuce .
Osobne sa mi riesenie hmatovych list ako to ma v navrhu Dr Leibig zda ako
velmi vyhovujuce preto ze okrem pohodlnej manipulacie je nastavok pevnejsi ,
ma aj protiskuzove listy a dostatok priestoru na zavesenie ramikov.Rohove
spoje su tiez pevnejsie a nehrozi vystipnutie . Cela konstrukcia nastavku sa
mi zda velmi jednoducha menej pracna a nenarocna na naradie- ziadne
frezovanie. Ostava mi zahadou preco sa sposob vyroby nastavkov ako ho uvadza
Dr. Leibig v cit.knihe navyuziva.Alebo ma s tym niekto zle skusenosti ?
P.S. Ospravedlnujem sa tym ktori tu knihu nepoznaju a ja nemam moznost to
oskenovat.
S pozdravom
At nam to bzuci

Imrich Belej

Možná si řeknete, že si s voskem zbytečně moc hraju, ale dělám to takto:

Je to postup vhodný pro toho, kdo si pařák musí půjčovat, ale mimo dobu, kdy
ho chtějí všichni. Protože mám jen 15 včelstev tak je to postup bez
zvláštní výbavy. Značnou část plástů zpracuji příležitostně ve slunečním
tavidlu, ale hlavní nápor plástů na vytavení je po vytočení medu.

Postavím rámek na horní loučku na stůl. Pevným a nepříliš ostrým nožem s
důkladnou rukojetí oříznu voští od bočních louček, pak od spodní. Plást pak
od horní loučky odlomím. Rámek i se zbytkem plástu, který pevně drží pod
horní loučkou odložím. Odlomený plást položím na stůl a třemi nepříliš
hlubokými řezy naříznu plást tak aby z něj šly odlomit čtyři proužky. Pak
vezmu další rámek a stejným postupem mám z plástu další čtyři proužky. Když
je jich dostatek ( asi z 15 rámků - podle velikosti hrnce, tak proužky
složím na sebe a stavím je těsně k sobě do velkého smaltovaného hrnce s
dešťovou
vodou. Buňky plástů jsou vodorovně a pronikne do nich voda hned při vkládání
do hrnce. Ten ohřívám na vařiči. Mezitím co se to hřeje mám dost času
dočistit zbytky plástů co zůstaly pod horními loučkami. Občas dojdu zamíchat
dřevěnou měchačkou a dosypat ořezané zbytky voští z horních louček. Při
míchání vytahuji z povrchu zbytky drátků, ale stejně jich hodně zůstane v
rozehřátém voští. Od nich může být vosk porušen železem.

Pak si připravím suchý plastový kbelík a shora na něj natáhnu dámské
punčochové kalhoty. Přetahnu je aspoň 10 cm přes okraj a ještě pojistím
převázáním nohavicemi a postavím na kus polystyrenu nebo prkno. Možná je to
směšné, ale levné a dost husté síto je lepší než cokoli jiného a prověřené
asi po 20 let co to tak dělám.

Pak zavolám pomocníka, ten vezme vařečku a v sítu z punčochy malým tlakem
vytvoří důlek. Do něj leju opatrně malým pramínkem rozvařené voští. ( Kdyby
tam pomocník nebyl, tak první dávka by po rovném sítu přetekla mimo kýbl ).
Pak už pomocník vařečku vyjme a z hrnce vyškrábne zbytky horkého voští.
Punčochové síto se vahou voští trychtýřově prověsí. Přes vědro položím kus
igelitu a přehodím starou deku. Až do druhého dne si toho nevšímám a nechám
to v klidu pozvolna vychladnout.

To pomalé chladnutí a žádný pohyb jsou nejdůležitější, aby co nejvíc
nečistot kleslo pod vosk.

V punčoše ráno zbyde "krtkův dort", ten odložím do suché místnosti až do
doby,
než jich mám víc. Pak je rozvařím znovu společně s podobnými zbytky ze
slunečního tavidla a leju do pařáku na vosk. Pod něj postavím co nejvyšší a
nejužší nádobu ( vyrobil jsem si 50 cm vysokou z HDPE trubky průměr 125
mm ).

Takto vytvořené koláče normálně skladuji v suchu společně se štanglemi vosku
ze slunečního tavidla. Některý koláč může být tmavší a proto ho musím znovu
převařit v dešťové, nebo destilované vodě s kyselinu sírovou ( asi tak malá
štamprlička do asi 2 litry vody na 5kg vosku). Po vychladnutí je to však
třeba znovu převařit, ale tentokrát bez kyseliny a v co největším množství
destil nebo děšťové vody. Je to nutné pro odstranění zbytků kyseliny.

Pokud je nádoba v níž chladne vosk dost úzká, s nádobou se po dobu chladnutí
nepohne je hranice mezi voskem a nečistotami dost ostrá a snadno se oddělí
malou ostrou sekerkou.
Ve vědru nesmí být před nalitím vosku žádná voda, protože jinak je část
vosku nevratně zpěněna a přijde do odpadu.

Shora uvedený postup se zdá být složitý. Ale naopak. Navíc poskytuje dost
vysokou výtěžnost vosku a jeho vysokou čistotu. Jsou určitě metody méně
směšné, ale ty ať popíše ten kdo je používá. Nejjednodušší je posílat
vyřezané plásty výměnou za mezistěny.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
toho sakruju. Jura
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
Subject: Antwort: vosk



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

-Spojit to přes noviny na mřížce.

A co matky ? Hledat? Nebo ponechat na přírodě ať jedna přežije? A která to
bude?
Diky Milan.

... v tej knihe je to dobre napisane, na vyfrezovanej drazke si mozes
akurat zlomit necty. Hmatove listy / aj ked nie v pravom slova zmysle /
pouzivam uz 13 rokov a su bezchybne. Nepouzivam listu po celej dlzke
nastavku, ale len cca 10 - 15 cm.

Matej


Zdravim vsetkych !

Uprimne zavidim tym, ktori sa uz kochaju pri pohlade na prve prelety. Ja
tu/Juhovychod Slovenska/ mam este zimu, 2-3st. C a vela snehu, a tak este
premyslam o konstrukcii nastavkov.
Videl som viac druhov nastavkov , roznych konstrukcii ale az s vynimkou
pr.
Kolomyho nikde som nevidel tzv. hmatove listy , vacsina mala vyfrezovane
uchytky v stenach nastavov.V knihe Dr.Leibiga - Vcelarime jednoduse su
frezovane uchytky povazovane za navyhovujuce .
Osobne sa mi riesenie hmatovych list ako to ma v navrhu Dr Leibig zda ako
velmi vyhovujuce preto ze okrem pohodlnej manipulacie je nastavok pevnejsi
,
ma aj protiskuzove listy a dostatok priestoru na zavesenie ramikov.Rohove
spoje su tiez pevnejsie a nehrozi vystipnutie . Cela konstrukcia nastavku
sa
mi zda velmi jednoducha menej pracna a nenarocna na naradie- ziadne
frezovanie. Ostava mi zahadou preco sa sposob vyroby nastavkov ako ho
uvadza
Dr. Leibig v cit.knihe navyuziva.Alebo ma s tym niekto zle skusenosti ?
P.S. Ospravedlnujem sa tym ktori tu knihu nepoznaju a ja nemam moznost to
oskenovat.

Krátce z Grazu

Na výstavě vystavovali jako konkurenčí firmy Italové, Němci a Finové. Italská firma Giordan nabízí kompletní sortiment pro vytáčení a zpracování medu. Jejich zvratné medomety nemají automatickou regulaci. Německá firma Fritz ( mercedes mezi medomety ve střední Evropě ) ani zde nenabídla automatické medomety, běžně je však vyrábí, ale za cenu, která není většině rakušanů dostupná, proto ani s sebou automatický medomet neměli, nemělo by to žádný smysl. Finové s troufli více- představili celou automatickou linku- tyto linky jsou stavěny pro rámky bez frézování, bez mezerníků, je nutnost používání v úlech hřebenů.
Linka samozřejmě měla radiální medomet, zespodu vyhřívaný topnou spirálou, pro snažší pohyb medové kaše a pro teplo uvnitř v medometu. Pro polorámky tato poloha nevadí, kaše z odvíčkování se dále zpracovává točivým mechanizmem šneku.
Rámečky jdou do medometu ještě teplé z úlů, místy ještě lezou včely…
Nevím kolik jich prodají, asi moc ne, ale vymyšleno to měli dobře. V Nasavrkách 15 března vezmu s sebou kazetu, jestli někdo bude mít zájem, můžu to tam pustit…
Co se týká naší nabídky, tak kvalita minimálně rovnocená, něco měli lepší oni, něco my, místy jsme měli daleko lépe řešenu konstrukci, hlavně ve směru automatické regulace a pohonu, konstrukce koše.
Nemůžeme nabídnout kompletní sortiment jako silné firmy Giordan nebo Fritz, výroba pro sklad je náročná na finační zázemí, ale dokážeme podle požadavku také reagovat, bohužel ale ne tak pružně.
To je naše minus, jinak cenově od našich medometů byl obrovský rozdíl, ale kvalitou jsme byli troufnu si říct, že lepší ve zvratných medometech typu A. V ostatních sortimentech byli lepší oni a to v tom, že výrobek měli skladem a nemusí jej vyvíjet a okamžitě jsou schopni jej nabídnout, za hroznou cenu, ale je to tak. V popředí byly tangenciální medomety, radiální medomet byl na výstavě jen jeden. Všechny firmy ( i my ) zaznamenaly stagnaci v poptávce. Pár zakázek, které jsme uzavřeli byly díky kvalitě a pomocí našich přátel
( dřívějších zákazníků ) a relativně velmi nízké ceně.
Graz je krásné město, má velmi zachovalý historický střed, rakušané jej nazývají městem kultury.
Později na našich stránkách uvidíte i fotky z výstavy.

S pozdravem Vodička

Prohlášení všem včelařům 6/68/130
UVčSV projednala otázku demokratizačního procesu...

Byly ustaveny komise pro vypracování akčního plánu Svazu.
Komisi pro vypracování akčního programu:
R.Brodák,J.Bambuch,V.Chromý,V.Kraus,R.Rezníček,V.Steiner,V.Vedral.
Komisi pro vypracování rezolucí:
J.Mazánek,J.Borkovec,S.Kodon,J.Samšinák,J.Soukup,L.Simek,J.Vohrna.
Komisi pro přípravu stanov:
V.Krejčí,O.Brenner,J,Jaroš,A.Jurák,B.Jureček,S.Koptyš,V.Kratochvíl,J.Nepraš,L.Petrák.

Návrhy od OV.ZO.i jednotlivců Komise zpracovaly v

Návrh akčního programu
tento návrh obdržely znovu OV a ZO aby jej s připomínkami a návrhy znovu vrátili UVčSV do 15.7.68 aby byly zpracovány v konečný Akční program.

Slovenská včelařská organisace se na návrzích nepodílela.

Ukončením a zvratným krokem ukončení demokratizačního procesu bylo NEUZNANI Sedlčanského sjezdu KSC slovenskou stranou.Představa podivné souměrnosti...
Den 28.říjen 1986 se stal dnem Federace dvou státoprávních celků,Ceskoslovenska a Slovenska.

Praze se podařilo stihnout katastralnímu přepisu vlastictví k včelařského domu a obnovení Výrobního a pbchodního družstva českých včelařů v Praze.

Umysl opravdové bratrské pomoci 5 armád lze doložit podmínkou zákazu konání nejbližšího sjezdu KSC ,dokud nebude provedena normalisace splečnosti.

vše v dobrém franta

Vyvaroval jsem vosk podobne jako pritel Kala, s tim rozdilem, ze jsem vosk z ramku nevyrezaval, ale vyvaroval jsem je cele, aby dratek zustal zachovan.

Vysledkem bylo, ze ramky i dratek byly po vytazeni z horke vody cele ulepene od vosku, ktery plaval na hladine. Cisteni takto ulepenych ramku je narocnejsi, nez vosk vyrezat a znova ramek nadratkovat.

Vim, ze se bezne cele ramky vyvaruji. Muzete mi poradit, vcem je chyba? Navic se tenke dratky pri vyvarovani protahnou, jak silne dratky /nerez/ pouzit?

Michal Pol

Voda v kotli se musí vařit klokotem. Pak je rámek nádherně čistý. Vosk se varem drží u stěny a rámek se nevytahuje přes vosk. Pak ho sbírám z povrchu a leju přímo přes cedník do kýblíků z umělé hmoty a nechám pomalu chladnout. Zbytky z cedníku dávám do vařáku a ještě slisuju. Nerez drátek zasílá na dobírku př. Kolomý.
Tonda

Jeto tak, že se voda musí vařit u jedné strany kotle, a tak je vosk strháván k protější stěně. Rámky vytahuji v místech varu. Pak rámkem klepnu o hranu kotle. Nějaký ten vosk na rámku stejně zůstane, ale to vůbec nevadí, včely si s ním poradí. Hlavně, že je rámek teplem vydezinfikovaný. Že se drátek povolí, je spíše dáno předcházejícím zatížením drátku při vytáčení než vyvařováním. Drátek napínám z boku hřebíčkem do boční loučky. Existují také zoubkovací kleště s dvěma uzubenými kolečky (dalo by se i snadno vyrobit z koleček s jemnými zuby ).
Nerezové drátky lze také sehnat v prodejnách se svařovacími materiály.

Konštrukcia nadstavkov v uvedenej knihe je vyhovujúca. Sám ju používam, ale s miernymi úpravami pre rámikovú mieru B a polonástavky výšky 170mm (10 rámikov). Hrúbka stien 25mm, závesy na rámikové ušká do hĺbky 16mm, včelia medzera medzi nadstavkami cca 8mm. Nádstavky sú bezfalcového typu, nemá tam zmysel používať protisklzové lišty, nakoľko pri včelej medzere cca 8mm medzi nadstavkami sa lišta môže zlepovať propolisom o horné latky rámikov, čo sťažuje samotné oddeľovanie nadstavkov od seba. Nadstavky používam tzv. "prechodného typu" na pôdorys Langstrotovho úľového nadstavku vonkajších rozmerov 425 x 515mm a svetlosť 375 x 465mm pri hrúbke steny 25 mm v zmysle doporučení Pracovnej spoločnosti nadstavkových včelárov ( viď www.n-vcelari.cz )

V čom konkrétnom bola konštrukcia medometov(tangenciálnych)v porovnaní s konkurenciou lepšia? Je spôsob uchytenia a časová náročnosť vyberania zvratného koša pri čistení zrovnateľná s konkurenciou?,...

Ahoj!
..snad nebude vadit, když se k tomuto tematu vrátím skoro po měsíci...

Vidíš, já nemám možnost přemýšlet zda v takové výšce včelařit či ne... Já
zde bydlím a tím je to dáno.. :) (Drahanská vrchovina).
Ekonomika? - v pohodě, ikdyž mám včelky hlavně pro radost. Včelařů ubývá,
tím i konkurence, medu vyprodukuju dost (průměr se točí kolem 35kg na
včelstvo) a přece málo, protože musím zákazníky od listopadu odmítat (nikdo
v okolí už nemá med...). Stanoviště mám dvě. Doma ani není žádná řepka či
něco podobného, na druhém stanovišti, pravda - o asi 100m níže - už jsou i
takové plodiny. Chystám kočovný vůz.
Vučko? - tak to nevím... Já mám na stanovišti Sklenárky a Slovinky a jsem
spokojený. Vučko jsem si pořídil poprvé loni, takže na nějaké hodnocení je
hodně brzo... Co mi nešlo (ale v žádném případě netvrdím, že jsou
špatné!!! - jen jsem možná měl smůlu) byly Singerky.

Takže - vzhůru do jara! :)

jose

www.sweb.cz/josef.samalik




----- Original Message -----
From: "Stefan" <e-mail/=/nezadan.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 05, 2003 4:52 PM
Subject: Nadmorska vyska.


Chcel by som skusit vcelarit v nm.670m .
Ake mate skusenosti a ci je to ekonomicke.
Zvladne to Vucko alebo potrebujem ine matky.



avast! (VPS 21.2.2003): zprava neobsahuje virus

V čom konkrétnom bola konštrukcia medometov(tangenciálnych)v porovnaní s konkurenciou lepšia? Je spôsob uchytenia a časová náročnosť vyberania zvratného koša pri čistení zrovnateľná s konkurenciou?,...

Ano je, náš medomet je možné rozebrat do 5 minut,ale medomet se nemusí kvůli čištění rozdělávat.Když je koš venku, může se ostříkat vodou. U nich jsem to dopodrobna nestudoval, nevím za jak dlouho, ale bude to pravděpodobně velmi podobné.Možná jim to trvá trochu déle, ale to je zanedbatelné. Co se týká přístupu a tak dále, motor mají nahoře.Našel jsem některé obtížně čistitelná místa, které pokud by byly u našeho medometu, nedostali bychom známku ověřené pomůcky ČSV nebo by nám byla odebrána.
Ale ty místa jsou zanedbatelná.
Tolik k čištění.Od loňského roku Giordan velmi spravili, nicméně při spojování kazet jsem našel neopracované místa, byla tam na každé kazetě jehla 2-3 mm vysoká, po konstrukčním sváru v místě spoje kulatiny, zapoměli pilníkem to spravit, to není ale zásadní problém, ale vadilo mi to.

V čem vidím konstrukci lepší-

a/ tichost- jejich medomet je hlučný, protože nahoře je převodovka.

Náš běží tiše.

B/ konstrukce pro převoz

to máme lepší my, medomet je rozdělen na čtyři části, z nich každá projde dveřmi o šířce 60/70/80 cm, dle typu medometu.Jejich menší čtyřrámek by ale prošel některými z těchto dveří. Je třeba určitě u nich demontovat více šroubů, protože z pláště jdou nohy,náš je volně posazen na podstavci.

c/ zásadní rozdíl v pohonu- používají převodovky - hlučnost a možnost vychození,ale věřím, že ten medomet vydrží hodně. My máme zase klínový řemen.
hlavní je produktivita práce a samotná obsluha medometu- musí ručně, my máme automat. A to je velmi zásadní rozdíl proč konstrukce našeho je lepší.

Nikdo o kom vím v Evropě nemá automatickou regulaci, jen Fritz a Thomas a my. Giordan ji neměl. regulace má velmi výrazný vliv na celý medomet, špatná regulace, špatný medomet. Jejich ruční reguace se mi líbila, jednoduchá a účinná.Otáčky velmi dobré, zrychlení také. Jen ten hluk.

masivní pružiny místo hvězdy v koši- myslím, že nebyly z nerezi, ale nevím to.

Medomety z dovozu mají jednu nevýhodu pro ČR a SR- nepočítají s rozdílnými rámkovými mírami u nás a s tím, že se používají u nás často mezerníky. což potom může mít vliv na vytahování rámků nebo na kvalitu vytáčení coby neporušení díla. U jednoho medomety byl ale výřez uprostřed kazety, pro snažší vyjmutí, je to případ od případu, podle mě tak dopodrobna nejdou. Ale v zásadě se dají dobře použít. Třeba u Fritze který má kazety z děrovaného plechu by šlo špatně vytáčet rámek s mezerníkem, rámek by nedolehl. Na výrobu je to ale pro něj jednodušší.

A co bych mohl vytknout naší konstrukci- nemáme celosvařovaný plášť. Sice to ničemu nevadí, prostě to děláme jinak, ale dejme tomu...
Ostatní jsou jedno velké + v porovnání s ostatními.

Můj názor je ten, že důležité je jádro medometu -
pohon a koš, plášť je jen k zachycení medu. Když se zeptáte jak to máme, tak když si koupíte v obchodě konzervu, ta také není svařovaná a neteče. tak to máme jako tu konzervu.

Jv.

Fotky jsou na této adrese kdo chce, tak se může zeptat mailem, popíšu.


http://mujdisk.atlas.cz/jaroslav.vodicka/e/

Nevidim odpoved tak jednoduchou, jako tu zaznela. Myslim si, ze vodu
ze strupku vcely odebiraji, ale celkove mnozstvi takto dostupne vody
nedostacuje spotrebe. letos zimuji 20 vcelstev s foliemi a oproti
minulym rokum se mi zdaji vcelstva v lepsi kondici, coz je samozrejme
hlavne predcasne. Mimoto se vcely musi behem jara proletet a
vyprazdnit a tezko rict, kolik z nich bere vodu a kolik a porovnat to
se vcelstvy bez strupkove folie. KazdopaDNE MUZU POTVRDIT, ZE FOLIE
PO CELOU ZIMU NEZPUSOBUJE ZVYŠENE PLESNIVENI V ULE! Folie jsem dal
hned v zari a zadny negativni vliv nema. takze otazka zni, zda folie
ma nejaky pozitiva. K tomu snad jen tvrzeni pr. Kolomeho a dalsich,
kteri na folie nenechaji dopustit.
A pokud jde o vcelareni v Čejkovych ulech, pokud se zimuji vcelstva
do 1kg, je to úplne jine nez pokud zimujete poradne včely. K tomu
vřele doporucuji videt v jeden den takovy šok jako jsme se spoluzaky
z Nasavrk loni na jare, kdy jsme po navsteve Polskych vcelaru a
jejich mrzacku na 7 ramcich a za hranicemi u Mirka Zeleneho vcelstva
na 3 nastavcich 44.8*18.5. I vynosy jsou uplne o necem jinem.
S pozdravem
Radek Hubac

Dne 25. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani
> vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a
> strupkove folii srazena voda je?
>
> Michal Pol
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Zdravím všechny v konferenci.
V Beskydech je již několik dní překrásně, Vydal jsem se zkontrolovat
včely na stanovišti č.2. Jsou ve výšce asi 450 m. Všude leží vrstva
sněhu od 15 - 20 cm. Zkontoloval jsem a očistil podložky.
Včelstva zimují klidně, zásob dostatek, v jednom úlu jsem měl myš.
Zavinil jsem si to sám, neupevnil jsem dobře mat. mřížku a potvůrka
tam vklouzla. Včely v té době byly již o nádstavek výš, takže
na ně nemohla. V porovnáni s jinými včejstvy je to včelstvo slabší.
Na všech podložkách jsem našel kapky sladké štavy.
Co mě nejvíc zaujalo je rozdílné postavení chomáče.
U nástavkového úlu s očkem (mám jen jeden) je chomáč proti očku
v nejstudenější zóně.
U ulu na teplou stavbu je při očku ale v každém včelstvu různě.
V jednom co nejbliž v druhem co nejdál atd.
Taktéž tvar se změnil podle záznamu při odběru měli.
U některých z 6 uliček vyniklo 7 a u dalších z 6 přešly včely na 4
a to přes celý plást. Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších
dnů
přenesou si zásoby kde budou potřebovat. V nižších polohách jsou
prolety, boufám, že počasí umožní prolety i ve výšších polohách,
prozatí je tam hodně sněhu a po proletu by hodně včel zůstalo venku.
Zdravím Richard.

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

> -----Original Message-----
> From: milan [mailto:milancf/=/quick.cz]
> Sent: Wednesday, February 26, 2003 1:12 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: spájanie včiel
> Importance: Low
>
>
>
> -Spojit to přes noviny na mřížce.
>
> A co matky ? Hledat? Nebo ponechat na přírodě ať jedna
> přežije? A která to bude? Diky Milan.
>
V 90 % případů přežijí obě.

S pozdravem

Lněnička

> V 90 % případů přežijí obě.

Jak dlouho? To si každá klade na svým? Jednou se tam přece musí udělat pořádek.
Eman

Pred nejakou dobou se tady diskutovalo o dezinfekci zavickovanych zasob v termokomore /nosema/.

Hledal jsem v archivu prispevky na toto tema, ale nenasel jsem, co jsem potreboval.

Poradte mi prosim, na jakou teplotu a jak dlouho ramky ze zasobami ohrivat?

Jde o ucinnou metodu, nebo jenom o neoverenou myslenku?

Je tato metoda ucinna i na uplavici?

Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na CD). Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin na téma Nemoci a nákazy včel.
At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Pokud jde o úlovou váhu hydraulickou, byly o této uvedeny příspěvky v naší diskusi a to :
č.863 24.4.2002, č.874 24.4.2002, č.890 26.4.2002,
č.915 28.4.2002, č.918 29.4.2002, č.1448 16.7.2002,
č.1486 24.7.2002
podrobnější informace byly uvedeny ve starých číslech Včelařství.

>Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

zdravím Karásek

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

2425

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Vazeny priteli,

dik za Vasi odpoved a popis vyroby nastavku z lepenky.
S pozdravem
Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v
JJ> současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech
JJ> po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že
JJ> tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše
JJ> včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát
JJ> šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání
JJ> jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
JJ> Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám
JJ> však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší
JJ> výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším
JJ> prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být
JJ> vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po
JJ> každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1,
JJ> které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou
JJ> strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými
JJ> trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za
JJ> cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
JJ> Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek
JJ> Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých
JJ> úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně.
JJ> Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik
JJ> měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu
JJ> zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému
JJ> hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat.
JJ> Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným
JJ> odpařováním vody.
JJ> Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu
JJ> vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých
JJ> nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s
JJ> vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou
JJ> tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak
JJ> desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci
JJ> vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou
JJ> a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny
JJ> směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům
JJ> budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co
JJ> seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně
JJ> napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou)
JJ> barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Nejsou včely jako včely.
Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích, přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat? Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském zákroku.

Hodně úspěchů !!

Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které odprodám. Také prodám kočovný vůz.

Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších

dnů

přenesou si zásoby kde budou potřebovat.

Přenesou si zásoby, nebo se přestěhují? Nebo jak to vůbec řeší? Je dobré
vložit plný plást do plodového tělesa při zvýšené spotřebě.?Třeba při
vyrušování myší?

Díky za názor. Milan Řehůřek.

Zajimalo by mne, zda je možné spolehlivě ošetřit takto teplotne i plásty,
které jsou i trochu pokálene od úplavice a zda by je bylo mozné použít ke
krmení. Myslím, zda se spory nosemy spolehlive zničí i v tomto případě.
Zdraví Jarka


----- Original Message -----
From: Jan.Jindra <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 28, 2003 8:13 PM
Subject: Re: Dezinfekce


> Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na
CD).
> Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
> Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin
> na téma Nemoci a nákazy včel.
> At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Na vytaveni vosku z ramku jsem si nechal zhotovit nerezovou vanu 45
x 60 cm a vysce 45 cm. Do ohrate vody na cca 90 C pomoci klesti
ponirim ramek, behem nekolika vterin se vozk z ramku vytavi. Tak
vytavim osm az deset ramku. Roztaveny vosk naberackou preleji do
pripraveneho varaku. Vytaveny vosk z varaku vyteka do kyble z umele
hmoty, ktery necham v klidu do druheho dne odstat.Timto spusobem
zpracuji najednou az 150 ramku. Vosk z konickeho kyble jde pekne
vyklopit. Po odstraneni usazenin z voskoveho kolace vosk znovu tavim
a cistim kyselinou kyselinou sirovou.
Vyhoda oproti klasickemu vyrezavani vostin z ramku je v tom, ze
ramky zustanou nadratkovane a jen nepatrnou cast musim znovu
dratkovat. Zbytky vosku, ktere po vytaveni zustanou na ramku
odstrani ve stjenke nadobe ve vode zahrate na vice nez 90 C. Tim provedu
i desinfekci ramku.
Tento zpusob pouzivam deset let. Odstranil jsem pracne vyrezavani
vosti z ramku a podstatne snizil nove dratkovani ramku.

Zdravi Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

j> Možná si řeknete, že si s voskem zbytečně moc hraju, ale dělám to takto:

j> Je to postup vhodný pro toho, kdo si pařák musí půjčovat, ale mimo dobu, kdy
j> ho chtějí všichni. Protože mám jen 15 včelstev tak je to postup bez
j> zvláštní výbavy. Značnou část plástů zpracuji příležitostně ve slunečním
j> tavidlu, ale hlavní nápor plástů na vytavení je po vytočení medu.

j> Postavím rámek na horní loučku na stůl. Pevným a nepříliš ostrým nožem s
j> důkladnou rukojetí oříznu voští od bočních louček, pak od spodní. Plást pak
j> od horní loučky odlomím. Rámek i se zbytkem plástu, který pevně drží pod
j> horní loučkou odložím. Odlomený plást položím na stůl a třemi nepříliš
j> hlubokými řezy naříznu plást tak aby z něj šly odlomit čtyři proužky. Pak
j> vezmu další rámek a stejným postupem mám z plástu další čtyři proužky. Když
j> je jich dostatek ( asi z 15 rámků - podle velikosti hrnce, tak proužky
j> složím na sebe a stavím je těsně k sobě do velkého smaltovaného hrnce s
j> dešťovou
j> vodou. Buňky plástů jsou vodorovně a pronikne do nich voda hned při vkládání
j> do hrnce. Ten ohřívám na vařiči. Mezitím co se to hřeje mám dost času
j> dočistit zbytky plástů co zůstaly pod horními loučkami. Občas dojdu zamíchat
j> dřevěnou měchačkou a dosypat ořezané zbytky voští z horních louček. Při
j> míchání vytahuji z povrchu zbytky drátků, ale stejně jich hodně zůstane v
j> rozehřátém voští. Od nich může být vosk porušen železem.

j> Pak si připravím suchý plastový kbelík a shora na něj natáhnu dámské
j> punčochové kalhoty. Přetahnu je aspoň 10 cm přes okraj a ještě pojistím
j> převázáním nohavicemi a postavím na kus polystyrenu nebo prkno. Možná je to
j> směšné, ale levné a dost husté síto je lepší než cokoli jiného a prověřené
j> asi po 20 let co to tak dělám.

j> Pak zavolám pomocníka, ten vezme vařečku a v sítu z punčochy malým tlakem
j> vytvoří důlek. Do něj leju opatrně malým pramínkem rozvařené voští. ( Kdyby
j> tam pomocník nebyl, tak první dávka by po rovném sítu přetekla mimo kýbl ).
j> Pak už pomocník vařečku vyjme a z hrnce vyškrábne zbytky horkého voští.
j> Punčochové síto se vahou voští trychtýřově prověsí. Přes vědro položím kus
j> igelitu a přehodím starou deku. Až do druhého dne si toho nevšímám a nechám
j> to v klidu pozvolna vychladnout.

j> To pomalé chladnutí a žádný pohyb jsou nejdůležitější, aby co nejvíc
j> nečistot kleslo pod vosk.

j> V punčoše ráno zbyde "krtkův dort", ten odložím do suché místnosti až do
j> doby,
j> než jich mám víc. Pak je rozvařím znovu společně s podobnými zbytky ze
j> slunečního tavidla a leju do pařáku na vosk. Pod něj postavím co nejvyšší a
j> nejužší nádobu ( vyrobil jsem si 50 cm vysokou z HDPE trubky průměr 125
j> mm ).

j> Takto vytvořené koláče normálně skladuji v suchu společně se štanglemi vosku
j> ze slunečního tavidla. Některý koláč může být tmavší a proto ho musím znovu
j> převařit v dešťové, nebo destilované vodě s kyselinu sírovou ( asi tak malá
j> štamprlička do asi 2 litry vody na 5kg vosku). Po vychladnutí je to však
j> třeba znovu převařit, ale tentokrát bez kyseliny a v co největším množství
j> destil nebo děšťové vody. Je to nutné pro odstranění zbytků kyseliny.

j> Pokud je nádoba v níž chladne vosk dost úzká, s nádobou se po dobu chladnutí
j> nepohne je hranice mezi voskem a nečistotami dost ostrá a snadno se oddělí
j> malou ostrou sekerkou.
j> Ve vědru nesmí být před nalitím vosku žádná voda, protože jinak je část
j> vosku nevratně zpěněna a přijde do odpadu.

j> Shora uvedený postup se zdá být složitý. Ale naopak. Navíc poskytuje dost
j> vysokou výtěžnost vosku a jeho vysokou čistotu. Jsou určitě metody méně
j> směšné, ale ty ať popíše ten kdo je používá. Nejjednodušší je posílat
j> vyřezané plásty výměnou za mezistěny.
j> pepa.kala/=/volny.cz
j> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



j> Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
j> toho sakruju. Jura
j> ----- Original Message -----
j> From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
j> To: Vcelarska konference
j> Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
j> Subject: Antwort: vosk



j> ---
j> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
j> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
j> Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Ve čtvrtek 27.3.2003 od 18,30 hodin se koná v pobočce Knihovny J.Mahena
V Brně-Vinohrady, Velkopavlovická 25. BESEDA s panem Janem Kolkem "O
včelách a medovině".
A.Bojanovský

Zdravím Vás,
o Langstrothy v. 185 mm bych možná zájem měl. Kolik jakých dílů byste prodal
a za kolik?
Přeji vše pěkné
Ivan Černý

FL> Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z
FL> témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth
FL> tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak
FL> zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které
FL> odprodám. Také prodám kočovný vůz.

ěščřžýáíé

na jižní moravě o úhynech včelstev

Ještě k vosku.
Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na pevná
paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk hrozil,
že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši, a
připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
kamnech, nebo plynu.

Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření vosku
popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
nebezpečí.

Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící vosk.
Voda údajně moc účinná nebyla.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

Ake budu ?

podla smernice co sa mi dostala do ruk to vyzera takto :

a) pri pocte vcelstiev 5-20 a predaji min 12 kg medu
bude na 1kg dotácia do 6,50 Sk
b) pri pocte nad 21 vcelstiev a predaji od 12 do 20 kg
bude dotacia na 1kg do 6,50 Sk
c) pri pocte nad 21 vcelstiev a predaji nad 21 kg
bude dotacia na 1kg predaneho medu do 10 Sk

Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(

a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii
z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
preletom......

Laco S.

Z tohoto příspěvku mám opravdu radost.
Jednak téměř doslova popisuje i mé poznatky a předevąím mne zaujal i tím
společným medníkem pro více plodią». Bylo s tím hodně práce, výnos medu
nebyl dle očekávání vyąąí neľ násobek počtu plodią» proti jednomu včelstvu,
ale včelstva se chovala normálně, k ľádným pranicím nedocházelo. ( Zkouąel
jsem to v takzvaném listováku ).
Myslím, ľe chovatelským výběrem se ve včelstvech ukazují vlastnosti ( často
objevené jaksi mimoděk a dodatečně ), které ze starąí literatury neznáme.

Mám pocit, ľe i přidávané matky jsou včelstvy přijímány ochotněji, neľ tomu
bylo dříve.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2
matky.Stačil

> včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném
> plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při
> matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a

> řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde
> byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět


> Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském
> zákroku.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
Zdravím všechny

D v o j m a t e č n é v č e l a ř e n í

Myslím, že i moje zkušenosti se soužitím dvou matek pod společným medníkem mohou některé včelaře zajímat. Tři roky se zabývám dvojmatečným včelařením, kde spolužití matek, odděleně vedle sebe je samozřejmostí.
Jak to dělám? Cca koncem února, když je pěkné počasí (úly mám ve včelínu a hospodařím na Optimálech 42x17), rozložím včelstvo, vyměním dno s mrtvolkami za čisté, odeberu spodní prázdný nástavek, ponechám 3 nástavky a letmo zkontroluji stav a množství zásob. Na tyto nástavky položím síto 3x3 mm v rámečku a na toto nasadím obvykle 2 nástavky loňského oddělku. Rychle vše zavřu aby včelstvo neprochladlo. Celá práce trvá cca 5-10 min., včely se ani nerozlezou. Spodní, původní včelstvo využívá hlavní česno, pro horní pak využívám celou zimu otevřené očko ve čtvrtém nástavku (nad sítí). Síť má za úkol vzájemné sblížení a promíchání vůní. Síť ponechávám mezi oběma včelstvy cca do poloviny března, kdy ji zaměním za mateří mřížku. V dubnu přidávám třetí nástavek hornímu plodišti, t.že začátkem května bývá plně obsazeno 6 nízkých nástavků. Pokud je jarní snůška, a ta bývá pravidelně, mohu nasazovat společné nástavky medníku, zde již bez mřížky. Obě včelstva pracují do společného medníku, spodní mají jen málo zásob kolem plodiště. V době června a července je v úle kolem 90ti až 100tis. včel !., které potřebují již jen dobré snůškové podmínky.
Začátkem až v polovině června ruším mateří mřížku, včelstva spojuji, o matku se nestarám (těžko by se hledala a oni si vyberou, předpokládám že tu mladší, zřejmě tu lepší.)
Od konce května zakládám řadu oddělků (pro příští sezónu), odebráním 1. nástavku plodu od každého včelstva, čímž je současně řešena i eventuelní protirojová nálada. Včelstva mají každým rokem s oddělkem novou matku, mají neomezený prostor pro kladení mladé matky, t.že se vyrojí jen velmi zřídka (a pokud se to stane, zůstává stále ještě matka druhá).
Výnosy jsou vyšší než od dvou jednotlivých včelstev, při menším množství vynaložené práce. Ukázka sestavy dvojmatečného hospodaření je zmíněná v mém příspěvku č.1850 diskuse „Prosklené úly“ a snímky v souborech pro stažení ( http://www.vcely.or.cz/files )

Zdravim,
vcera jsem byl na zahrade udelat prohlidku,
je to hruza. Vcely maji silne pokalene uly,
jsou slepene a neschopne letat. Vubec
nevim co s nimi. Snazil jsem se je prendat
na ciste ramky, ale ani moc nemaji tendenci
se navzajem cistit. Nejvic me prekvapilo,
ze to postihlo vice ty silnejsi vcelstva.
Lonske slabsi oddelky s novymi matkami
jsou relativne v poradku. Celkova bilance
- z deviti vcelstev vyzimovala v poradku
tri, ctvrte "mozna" prezije.

Marek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 7:26 AM
Subject: Velký úhyn včelstev


> Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké
> jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to
> včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto
> úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
ktore sa na jar koriguju uhynom.
Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na vcelstvo.
Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.

Matej

Rozmiesas 2cl cistej kyseliny vo vode / 0,5 L / a tú potom vlejes do
vriaceho vosku / 5kg vosku a 2 L vody /. Nechas 10 minut povarit a prelejes
do konického vedra z umelej hmoty. Je dobre ked moze vosk chladnut pomaly
/v miestnosti kse je 15 - 20 stupnov / aby necistoty nezostali vo vosku,
ale pod voskom.

P.S. Toto je postup pri cistení vosku. Neda sa pouzit pri vyváraní vostin.
Najprv vyvarim vostiny - rozvarim v kotle a prelejem cez sito, alebo
vylisujem v paráku. Takto ziskany vosk sa potom druhy krat rozvari a cisti
kyselinou sirovou.

Matej



<Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
toho sakruju. <Jura

no, nevim jak vcelarite u vas na Slovensku....
kazdopadne, ja kdyz jsem uklizel ctyri
posrany nastavky plny zimnich zasob
(cca 40 kg cukrovych zasob), mel jsem
"pocit" uplne jiny

Marek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2003 1:33 PM
Subject: Antwort: Velký úhyn včelstev


>
> V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
> ktore sa na jar koriguju uhynom.
> Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
> celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
> Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na
vcelstvo.
> Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.
>
> Matej

Zdravim

neviem preco mam pocit ze Ti vyhovuje tento novy sposob dotacie ale je to
poriadna blbost, smerujuca k znizeniu dotacii, popripade k uplnemu zruseniu.
Nikdy nikde sa neposkytuju ndotacie na vyrobok ale na vyrobu.
Ved predsa dotacia je fin. ciastka urcena na rozvoj oblasti ( je to
pomoc ), ktora nie je vysoko ziskova, tym duplom zavisla od pocasia resp.
prirody.
To znamena ze ked bude vrcholne nepriaznivy rok, tak nedostame ziadne
dotacie? Potom naco su? Pre tych ktory ich nepotrebuju, lebo maju "zisky" aj
bez dotacii?

To nema logiku !

Pista


>
> V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
> ktore sa na jar koriguju uhynom.
> Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
> celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
> Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na
vcelstvo.
> Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.
>
> Matej
>
>

Chcel by som vediet co by si odpovedal keby som pisal po cesky :(

To vase ceske blato nie je o nic mensie. Aj na vyssich funkciach mate ludi,
ktori zdaleka nemaju tolko vcelstiev na kolko zobrali dotaciu.

Matej

v konferenci jsem ocekaval spise reakci typu:
se silne pokalenym vcelstvem na pokraji uhynu
se da delat to to a to ...
ne odpoved typu ja si myslim, ze se jenom
snazite podvadet s dotacemi.
Velky uhyn - minimalne na Brnensku - letos
objektivne je, nebyl zimni prolet.
Na dalsi nez odborne nebo vecne prispevky
dale nereaguji.

Marek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2003 2:59 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Velký úhyn včelstev


>
> Chcel by som vediet co by si odpovedal keby som pisal po cesky :(
>
> To vase ceske blato nie je o nic mensie. Aj na vyssich funkciach mate
ludi,
> ktori zdaleka nemaju tolko vcelstiev na kolko zobrali dotaciu.
>
> Matej
>

V šedesátých letech jsem na starém sporáku rozvářel vosk.Místnost byla velká asi 5*5m a sloužila jako kuchyň,obývák a ložnice dohromady.Byl to takový malý vesnický baráček.V 35l hrnci jsem měl asi 15kg vosku a chtěl jsem udělat jedno kolo.Hodně jsem topil a když jsem si v jednu chvíli odběhl na dvůr,vosk se začal vařit.Po mém příchodu,přetékal vosk tak 10cm vrstvou přes okraj na kamna a na podlahu a vše bylo v plamenech.Pláty na kamnech byly prohnuté a tak vosk zatékal do kamen.Rychle jsem pomocí připravené deky hrnec odstavil do předsíně.Pěna hned klesla a hrnec nehořel.Zato kamna byla rozžhavená do červena i s kouřovou trubkou do zdi.Trouba vypadala jako krematorium.Plameny se rozrážely o strop,který byl 2,5m vysoký.Pomocí uhelky lopaty jsem ihned začal oheň dasit pískem,který jsem měl před vchodem.Písek HASIL OHEŇ bezvadně.V místnosti se rychle vytvořil tmavý zelený dým,který klesal k podlaze.Po čtyřech jsem se doplazil k bočnímu oknu,které se mi podařilo otevřít.V místnosti byla absolutní tma,jen u podlahy byla asi 60cm mezera bez dýmu.Kouř pomalu vycházel na zápřaží a stoupal vzhůru.Zastavil ho však přesahující krov a tak kouř se začal pomalu valit na půdu pod střechu.Střecha byla z pálených tašek rospálená sluncem a zelený kouř začal pomalu stoupat zkrz tašky po celé ploše vzhůru.Já už jsem byl sice klidný ale tento pohled neunesli sousedé a tak zanedlouho jsem musel vše vyprávět požárníkům.O následném úklidu se nebudu zmiňovat.Dnes mám místnost zděnou,také asi 5*5m určenou výhradně pro včely,mám v ní také sporák na rozváření vosku,ale co je hlavní,velká lopata uhelka je stále připravena v koutě a hromada písku je uprostřed dvora stále.
Vážení přátelé,doporučuji při vaření vosku mít stále připraveny 2-3 belíky písku a lopatku na případné hašení.
Jde to velmi dobře,ale je nutné být připraveni.
Hořící vosk je věc strašná.

Hodně úspěchů !!

To se mi stalo taky ze mi vosk na plotne chytnul. Trochu jsem na nej
pozapomel a taky to vzkypelo a kdaz to striklo na zhave platy tak to zacalo
horet. Hasil jsem to hadrem a v rukavicich , takze se mi nic nestalo. Ta
voda tam asi moc nezmuze, spise mohou prasknout platy na plotne.
Chce to byt pouze opatrny a nenechat prekypet. Mozna pouzivat vetsi hrnky
nebo ne moc plne.
Martin
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 6:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

Díval jsem se zatím jen zběžně, ale dík, je to super!!

jose

> Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků
> jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
> Zdravím všechny
>



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

Kontroloval jsem vcelky jen zvenku. Okolí je silne pokálené, nikdy jsem
nemel pokálené i strísky na úlech az letos a to taik, ze velmi. Do úlu se
chci podívat tento týden... Po vasich zkusenostech mám skoro strach...
Muj názor je, ze na vine je melicitózní med...
Co s tím? To je otázka...

jose



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

Na jižním Břeclavsku byly na podzim velké problémy s varoázou. Mě zbylo z 60 včelstev 15, prakticky jen nové oddělky. Podle dostupných informací odhaduju úhyny v přihraniční části Břeclavska a Znojemska na 30-50 %. Je to asi problém lužní krajiny s časným rozvojem a slunečnicovou snůškou.
Moje doměnka proč došlo k hromadným úhynům:
1. v r. 2001 bylo mnoho rojů, které hojně přezimovali na lipovém a slunečnicovém medu
2. jaro 2002 bylo příznivé pro časné plodování (u mě 1.4. mělo 50% včelstev vylíhlé trubce)
3. v srpnu 2002 byla vydatná snůška ze slunečnice (u mě 25 kg průměr)
Důsledkem byl silný infekční tlak a asi 2 generace plodu (hlavně trubčího) navíc.
V běžném roce mám v této lokalitě po první fumigaci spady asi 500-1000 roztočů. Jedna generace plodu znamená zhruba dvojnásobek roztočů, takže v r. 2002 došlo k překročení kritické hranice (snad 2-5 tis.) a úhynu ještě před fumigací. Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních rámků a kyselinu mravenčí.

Problémy s melecitózou mám taky, a to u asi 80 včelstev, která byla na lesní snůšce ve smrkovém lese ca 500 m n. m. Moje zkušenosti (včelařím v tachovácích s 2 nást. plodištěm):
1. skupina - přínos melecitózy asi 20 kg, v říjnu odebrán dolní nástavek, ze středu plodiště vyměněny 3 plásty a dokrmeno ca 5 kg cukru. Výsledek: 50 % úhyn.
2. skupina - začátkem srpna nakrmeno 20 kg cukru, asi 20.8 při zjištění melecitózy nasazen medník, přínos asi 20 kg, většina melecitózy odebrána s medníkem zač. října, nekrmeno. Výsledek: přezimovaly silné bez úhynu, je silně pokálené okolí včelnice.
3. skupina - přínos melecitózy 5-10 kg, v průběhu krmeno asi 10 kg cukru, dále bez zásahu. Výsledek: 10 % úhyn (slabší včelstva), asi třetina trochu pokálené plásty, jinak dobré.
Uvidíme dál.

Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky někteří "sezónní" včelaři začnou včelařit.
Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998 4 včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
Bronek Gruna

> Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky
někteří
> "sezónní" včelaři začnou včelařit.
> Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998
4
> včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
> Bronek Gruna

Slyšel jsem o krádežích na moravě. V USA je také více loupeží než u
nás.
Z toho usuzuju, že morava (zvláště jižní) je bohatší země než čechy.
A nejsou ty větší úhyny na jižní moravě také kvůli rezistenci roztoče?
Zaslechl jsem, že 50% úhyn je v Evropě normální. Nechce se mi to
věřit.

Eman

P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

> Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
> na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(
>
> a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii

Vykupci medu.

Jinak je tahle vyhláška přesnou ukázkou, že co člověk chce, toho se mu
taky dostane. Budu citovat z časopisu "Slovenský včelár", článek Jana
Hájka "Na zamyslenie" -

U nás je zaužívaný názor, že SVS živia svojimi príspevkami predovšetkým
malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi pre zaplaceni
clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne chovaný
priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
bolo kontrolovatelne dokladmi.

A na konci článku:

Pán minister prehlásil v odpovedi na moju poslednú správu v elektronicke
komunikácii s ním, že dá si predložit od svojich útvarov potrebné
materiály. Ak bude chcieť radikálne organizačne zabezpečit, aby sa
zvýšily hekrátové výnosy hospodárkých kultur, musí osi urobiť.


Tak to urobil.

P.S. Omlouvám se Slovákům za překlepy v mém přepisu článku ve
slovenštině.


S pozdravem

Lněnička
> z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
> podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
> preletom......
>
> Laco S.
>
>

:>malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
:>ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi
:>pre zaplaceni clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne
chovaný
:>priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

To nechápu. To snad u nás možný není. Včelař podepíše žádost s počtem
včelstev a dál je
to už mašinerie. Rozdíly mohou způsobovat členové a nečlenové ČSV. Nebo
blbnu?
---------------
Nekamenujte mě, ale nemohu si odpustit názor na ty naše dotace:
Když jsou ty dotace na Slovensku vázané na odevzdaný med vezmu z
celospolečenského hlediska, neboli všech daňových poplatníků, tak to
považuju za správné.

Včelař, který prodává med ze dvora, většinou neplatí daně. Úly si taky často
pořídí mimo daňovou soustavu. Proto pro státní daně má význam hlavně
podnikatel, kterého mohou orgány zkontrolovat.
Takže dávat státní peníze tomu, kdo je zas na daních odvádí, to má od státu
logiku.
Včelař podnikatel také pravděpodobně lépe a odborněji léčí, má lepší hygienu
atd, jinak by zkrachoval.

Podpora pro malovčelaře nemá pro zachování počtu včelstev téměř žádný
význam,
spíš naopak: "nebude-li podpora, přidám si včelstvo." A ta podpora dokonce
někoho může ponoukat, aby si včelstva vymýšlel. Když už včelaři kradou úly,
tak kde to jsme?
Kdo to kdy zkontroluje? Med si vymyslet nemůžete.

Já například nevčelařím proto, že tolik miluju přírodu a že bych chtěl aby
se zachovaly všechny rostlinné druhy, nebo aby měl soused víc jablek a
třešní, ale protože mě to baví, voní mi to, mám rád med a medovinu a chci
být trochu soběstačný. Poslední podporu asi věnuju na nákup nového úlu.

Omlouvám se, jestli jsem se někoho nešetrně dotknul. Ale nakonec od čeho je
diskuze?
Eman

>Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
>je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
>je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
>vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
>bolo kontrolovatelne dokladmi.

Já osobně si myslím, že včelař dodává produkt už jen tím, že má někde
včelstvo umístěné. Je fakt, že kráva taky na poli které spase obvykle něco
nechá ;)... pokud je pasená venku , ale asi tyhle dotace nelze srovnávat.
Já chápu trv. dotace jako státní refundaci za ekologický příspěvek včelaře a
včel. Za službu k udržení krajinného rázu.
Pochybuji, že bych od zahrádkářů v okolí včelnice vybral aspoň halíř za to,
že jim opiluji stromy. A vím, že si, aspoň tady v Brně, zahrádkáři stěžují
na snížení výnosů ovoce. Pokud vím, tak jsem v oblasti této zahrádkářské
kolonie z dřívějších tuším pěti včelařů sám. Vlastně by tam už nebyl žádný
protože mi zahradu pronajal končící včelař před dvěma lety. Takže kdo jiný
než stát by měl mít zájem o udržení této profese a stavů včelstev. Ikdyž by
měla bý vyšší zainteresovanost místních orgánů státní správy.
A jestliže se ohodnocuje ekonomický přínos jednoho včelstva na 40 tis. (což
jsem vyčetl buď ve Včelařství nebo v čas Včelár - tak nevím jestli české
nebo Slovenské koruny), tak si myslím, že by byl jen výraz státního cynismu,
kdyby stát na včelaření nějakou formou nepřispíval a nevrátil včelařům
jejich práci pro společnost, stát a životní prostředí.

Příjemné včelaření a zdravé včely.

Arnošt

A o tom to je. Je to příspěvek za opylení, ne za produkci medu. To by mohl stát přímo dotovat výkup medu, jak tomu bylo dříve. U chovu krav je to naopak za to, že chovatel zásobuje stát důležitými potravinami.
Buďme rádi, že zatím dotace jsou (cena cukru se zvyšuje proti ceně medu) a šťouráním si je sami nezrušme, nebo také nezkazme.
Tonda.

Myslím si , že daně platí každý. Malovčelař přece chodí do práce, a z
takzvané závislé výdělečné činnosti není daňového odpisu ani odkladu. Takže
daňově bych věci nekomplikoval. Myslím,že coby živnostník, nebo samostatně
hospodařící zemědělec zaplatí na daních po odpisu legálně odepsatelných
položek daleko méně, než zaměstnanec se stejným ročním příjmem.
Je to legální a není SVOČ co závidět, za to, že nesou kůži na trh.
Ta disproporce je dost velké. Vím to, protože jsem sám přecházel z SVOČ na
zaměst.poměr a dodnes doplácím daně bance, od které jsem si půjčil.
Takže si myslím, že daňově zaplatí do státního rozpočtu ať přímo, nebo
nepřímo daleko víc, než by si přál, tak nevidím důvod, proč by neměl dostat
zpět svůj příspěvek za ekologii.

Za druhé... kolik asi tak takový malovčelař a může prodat metráků medu ze
dvora? Tak dva? Když bude hodně dobrej! Na to by musel mít při průměrném
výnosu 20 kg na včelstvo (myslím všechny i to co musí zazimovat pro sichr )
10 včelstev. Minimálně zazimování mu bude stát na cukru 4500,-.Když přičtu
cukr na oddělky a náklady na nové matky barvy, renovaci nebo obnovu
nástavků, odpisy dalších nákladů za medomet včelín nebo jinou budovu,kde
provozuje přípravné práce, tak je rád, že mu zbude 5 tisíc čistého. A to si
myslím, že beru situaci velice optimisticky. Myslím že se dostane na příjem,
který se i tak nezdaňuje. I když nevím přesně, jestli je to 5 tis nebo 2
tis.

S láskou k přírodě se asi v ekonomice nevystačí. Kdyby to bylo tak
jednoduché, tak proč počty včelařů neustále klesají a stavy včelstev
jakbysmet. A myslím, že bude hůř, protože demografický průměr včelařů je
hodně nad padesát. Přece občas chodíte na schůze. Jestli to u vás v
organizaci takhle není, tak jste výjimka. Já osobně si myslím, že vázat
příspěvek na prodaný med je nesmysl, a že to není o obchodu s medem ale o
ekologii. A pokud vím, tak současný ministr zemědělství mluvil o podpoře
krajinotvorby a zachování krajinného rázu a ne o tom kdo podá víc medu.
A nejsem si jistý, že velkovčelaři plošné zavčelení krajiny vytrhnou. Ty
zajímá právě ten obchod a zisky a tak budou najíždět k hospodářským kulturám
a ne na louku kde jsou hmyzosnubné rostliny.

Já jim to nevyčítám. Je to normální, protože je to živí.
Nemyslím, že bude takový rozdíl mezi členy a nečleny. Minimálně vím o
jednom, který chová z tradice dvoje,troje včelstvo, ale z tamnějšího svazu
vystoupil, protože je důvěrník osel. A to je spíš o mnohde zchátralých
nefunkčních strukturách svazu, kde jsou od shora dolů stále titíž.
Ale jinak se všichni lidi v průměru chovají stejně a statisticky
předvídatelně. Ať člen nebo nečlen.
Já osobně jsem člen, ale občas mě udivuje jistý šovinismus a tendence ke
škatulkování a nevraživosti mezi členy a nečleny a malovčelaři a
velkovčelaři. Myslím, že to není zdravé a skončíme jak Přemyslovi potomci a
jejich tři pruty.

S pozdravem a přáním zdravých včeliček.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2003 8:36 AM
Subject: RE: dotacie 2003


:>malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
:>ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi
:>pre zaplaceni clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne
chovaný
:>priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

To nechápu. To snad u nás možný není. Včelař podepíše žádost s počtem
včelstev a dál je
to už mašinerie. Rozdíly mohou způsobovat členové a nečlenové ČSV. Nebo
blbnu?
---------------
Nekamenujte mě, ale nemohu si odpustit názor na ty naše dotace:
Když jsou ty dotace na Slovensku vázané na odevzdaný med vezmu z
celospolečenského hlediska, neboli všech daňových poplatníků, tak to
považuju za správné.

Včelař, který prodává med ze dvora, většinou neplatí daně. Úly si taky často
pořídí mimo daňovou soustavu. Proto pro státní daně má význam hlavně
podnikatel, kterého mohou orgány zkontrolovat.
Takže dávat státní peníze tomu, kdo je zas na daních odvádí, to má od státu
logiku.
Včelař podnikatel také pravděpodobně lépe a odborněji léčí, má lepší hygienu
atd, jinak by zkrachoval.

Podpora pro malovčelaře nemá pro zachování počtu včelstev téměř žádný
význam,
spíš naopak: "nebude-li podpora, přidám si včelstvo." A ta podpora dokonce
někoho může ponoukat, aby si včelstva vymýšlel. Když už včelaři kradou úly,
tak kde to jsme?
Kdo to kdy zkontroluje? Med si vymyslet nemůžete.

Já například nevčelařím proto, že tolik miluju přírodu a že bych chtěl aby
se zachovaly všechny rostlinné druhy, nebo aby měl soused víc jablek a
třešní, ale protože mě to baví, voní mi to, mám rád med a medovinu a chci
být trochu soběstačný. Poslední podporu asi věnuju na nákup nového úlu.

Omlouvám se, jestli jsem se někoho nešetrně dotknul. Ale nakonec od čeho je
diskuze?
Eman

Ja proti dotacim nic nemam. Podobne jako Eman vcelarim hlavne proto, ze mnme to bavi, mam rad med(ovinu),...
Z toho co dostanu od svych vcel stejne vic rozdam, nez prodam a kazdy konicek neco stoji. I kdyby dotace nebyly, stejne bych tech par ulu na zahrade mel.
A kdyz uz je z tech vcel uzitek i pro zemedelce, tak at to oceni.
A jeste trochu z historie: uz Marie Terezie ...
Zdravi Pavel

Na podzim jsem pořezal nálet olší,které se mi rozmnožily na mém pozemku.Roští mám doposud na hromadě.Pred 14ti dny jsem si všiml,že na roští jsou jehnědy.Skusil jsem za jak dlouho jehnědy uzrají a dají pyl.Několik větviček jsem dal do sklenice s vodou a celé dal ještě do bílého kbelíku.Kbelík jsem postavil na okno nad radiátor.Za 5 dnů jsem se nestačil divit,jak jehnědy uzrály a co z těch několika větviček se vysypalo pylu.Myslím,že by se toho dalo využít. Já se pylem nezabývám od doby,kdy jsem jeden rok zjistil,že včely na jaře dlouho neplodují,protože nemají žádný pyl.Byl jsem z toho zděšen,ale včely vše krásně později dohnaly.Asi proto.že u mne je dobrá pylová snůžka.To ale neznamená,že je to správné.
Hodně úspěchů !!

Jako clen UV CSV jsem se take zucastnil tohoto aktivu. Kdyz jsem jel odpoledne domu, tak se mi to vsechno rozlezelo v hlave a po prijezdu domu jsem sedl k PC a napsal clanek do vcelarstvi. Jak pise Eman pro bezneho vcelare vstup do EU nic (mozna ani nic dobreho) neprinese.
P.S.
Pokud ma nekdo zajem o koncept clanku, mohu poslat na soukr. E-mail.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz


P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Ako a s akeho materialu je najlepsie urobyt ramikove krmidlo .
Ake mate skusenosti.

Stefan.

Uviedol som nespravnu E-mail adresu v prvom prispevku na tuto temu ospravedlnujem sa za svoju nepozornost .